s r ä r c INDEXICKÉ VÝRAZY (I) Rostislav NIEDERLE

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "s r ä r c INDEXICKÉ VÝRAZY (I) Rostislav NIEDERLE"

Transkript

1 s r ä r c INDEXICKÉ VÝRAZY (I) Rostislav NIEDERLE INDEXICAL EXPRESSIONS (I) The goal of this article is a general inspection of indexicals as a specific phenomenon of natural language on the one side, and a consideration of "semantization" of indexicals on the other side. The term "semantization" represents a criterion on the basis of which various approaches to relevant solutions are valuated: if, according to Frege's view, all language expressions should express their senses, what kind of senses could be expressed in the case of indexicals? First, indexicals are explicated as a specific sort of language expressions. Second, how some contemporary philosophers deal with indexical puzzles is briefly propounded. It takes for granted that a comparison of various philosophers' approaches makes their pro et contra clear. By that way the article can acquire a parameter of basic synopsis. In certain passages of the text, summaries of the issues dealt with are included. The article is divided into three parts, dividing idexicals into temporal, individual and spatial, and demonstratives. In the first part of this article temporal indexicals, (e. g. "now", "yesterday", "before", "after"), as well as grammatical tensed sentences are put to test. Different approaches of Tichý, Quine, Russell, Reichenbach, and Wittgenstein are interpreted and evaluated from the "semantization" point of view. In the case of temporal indexicals, knowledge of possible referents plays an important part, and ontology of time is approximated in connection with McTaggart's argument. Pavel Materna's analysis of "now" is a special subject of brief comment. The goal of this article is sketching of indexicals puzzles. For this purpose dividing into three categories of indexicals is introduced: into temporal, individual and spatial ones, and demonstratives. A criterion whereof indexicals are examined is given. This criterion is their "semantization", it comes to this, that a fregean sense of those is looked for, a sense, which separate categories mentioned above should express. In virtue of such semantization of indexicals chosen ORGANON F 9 (2002). No. 1, 1-45 Copyright Filozofick ústav SA V, Bratislava

2 2 Rostislav NIEDERLE contributions of well-known philosophers on that subject are evaluated. Otázka Timothy Sprigga Pot ebuje B h indexické v razy? 1 je hluböì, neû by se na prvnì pohled mohlo zdát. Je totiû dobr m p Ìkladem pro ukázku základnìch sémantick ch problém spjat ch s indexick mi v razy. Má-li b t totiû B h vöevïdoucì, pak skuteënï k popisu aktuálnìho svïta indexické v razy, tedy v razy, jejichû v znam - aù uû je to cokoli - je dán aû v okamûiku jejich pronesenì, nejspìö nepot ebuje. V tomto smyslu je B h (ten nejúspïönïjöì) vïdec. Na druhé stranï se lze ptát, jak je moûné, ûe B h nepot ebuje to, co sám stvo il. To lze vysvïtlit tak, ûe indexické v razy jsou zde spìöe k pot ebï lidské komunikace, Ëili B h je pot ebuje v tom smyslu, ûe je pot ebujì lidé. Indexické v razy ekonomizujì naöi bïûnou mluvu, pro tvrd " jazyk vïdy jsou vöak podle vöeho bezcenné. CÌlem tohoto p ÌspÏvku je povöechné p iblìûenì fenoménu indexick ch v raz a zároveú prozkoumánì moûnosti jejich tzv. sémantizace. Nejprve budou indexické v razy explikovány. V dalöìch Ëástech Ëlánku pak ukáûi, jak se sémantické problémy s indexick mi v razy spjaté tematizujì nïkte Ì ze souëasn ch filosofick ch logik. Komparace jejich p Ìstup umoûnì, domnìvám se, zhruba nastìnit klady i zápory jejich jednotliv ch eöenì. Takto zìskává Ëlánek i urëit rys základnìho p ehledu. Pro lepöì orientaci uvádìm na urëit ch úsecìch textu souhrn v öe eëeného. 1. Co jsou indexické v razy? V p irozeném jazyce 2 se numericky rozliöitelné entity - logická individua - oznaëujì dvojìm zp sobem: pomocì vlastnìch jmen a zájmen. 3 Oba druhy v raz se ve v rocìch normálnï vyskytujì v pozici subjektu. Protoûe to, co oznaëujì, jsou singulárnì entity, je moûné zkoumánì tïchto v raz chápat téû jako problém v znamu v rok se singulárnìm subjektem - singulárnìch propozic. O zájmenech se obvykle uvaûuje tak, ûe na rozdìl od urëit ch deskripcì a jmen je jejich v znam (znova - aù uû je jìm cokoliv) znám aû v okamûiku jejich pouûitì (i kdyû podobné problémy se objevujì i u vlastnìch jmen). Na základï této vlastnosti b vajì tyto v razy, ale také p ÌsloveËná 1 Viz [49], V raz p irozen jazyk" budu pouûìvat vjeho béûném smyslu: p irozen mi jazyky jsou vöechny národni jazyky; p irozen mi jazyky nejsou jazyky umïle vytvo ené - nap. jazyky umïlé notace. 3 Mohlo by se zdát, ûe ve v Ëtu chybïjì individuové deskripce. Jak vöak ukázal Russell, to, co oznaëujì, nenì individuum, n brû urëit popis, jemuû m ûe individuum vyhovovat.

3 1NDEXICKÉ V RAZY (I) 3 urëenì mìsta, Ëasu 4 a gramatické Ëasy, azeny pod spoleënou nálepku indexické v razy" 5. Abychom tedy urëili pravdivostnì hodnotu vïty,,[já) BydlÌm v BrnÏ", je zjevnï nutné znát dodateënou informaci o tom, které individuum tuto vïtu aktuálnï pronáöì. Takov údaj budu naz vat relevantm okolnostì této promluvy. VÏty p irozeného jazyka, které majì tu vlastnost, ûe pro urëenì jimi vyjád ené propozice je nutná znalost relevantnìch okolnostì pronesenì, obsahujì indexick v raz. Znám m p Ìkladem indexického v razu je osobnì zájmeno,já", jehoû anal ze bude v tomto Ëlánku vïnována p ednostnì pozornost. Indexické v razy se vyskytujì v p irozeném jazyce, v tvrdém", vïdeckém jazyce se nevyskytujì. VËty vïdy se vyznaëujì tìm, ûe vûdy explicitnï uvádïjì své relevantnì okolnosti. VÏta (1) by mïla ve vïdeckém jazyce podobu Rostislav Niederle bydlì v BrnÏ 15. ledna 1999" 8 a byla tak sémanticky sobïstaëná. To je d vod, proë b vá téma indexick ch v raz obecnï logiky opomìjeno: indexické v razy jsou povaûovány za pragmatick faktor p irozeného jazyka, za (definiënì) zkratky, které z d vodu jazykové ekonomie v bïûné komunikaci nahrazujì sémanticky sobïstaëné v razy. Takto to chápe nap Ìklad Bertrand Russell: JednÌm z cìl jak vïdy, tak i zdravého rozumu j e nahrazovat mïnìcì se subjektivitu egocentrick ch Ëástic neutrálnìmi ve ejn mi termìny. Já" se 4 Jak se ukáûe pozdïji, pracuji nïkteré intenzionálnì logiky s typem promïnné, která zachycuje Ëasové charakteristiky. V takov ch systémech se ovöem v razy urëujìcì Ëasové parametry stávajì v razy se sobïstaënou sémantikou: jejich v znam je dán p ed promluvou. To je vyluëuje z t Ìdy indexick ch v raz. 5 Takto p ekládám anglick termìn indexicals". AlternativnÌ termìry pro oznaëenì stejné t Ìdy v raz nabìzì B. Russell (egocentrické Ëástice) nebo H. Reichenbach (token-reflexivnì slova). Z d vodu p ehlednosti vöak budu mluvit jednotnï o indexick ch v razech (ovöem beze vztahu k anal ze PeirceovÏ, kter tento v raz zavedl). 6 Pro zájmena je relevantnì okolnostì referovaná osoba; pro p Ìslovce mìsta je relevantnì okolnostì referované mìsto; pro p Ìslovce Ëasu je relevantnì okolnostì referovan Ëas. ObecrÏ eëeno jde o znalost podmìnek, které jsou nutné ktomu, aby bylo moûno u vïty, která obsahuje indexick v raz, urëit pravdivostnì hodnotu. U Stalnakera jde o urëenì tïch rys kontextu promluvy, které nám pomáhajì urëit, která 7 propozice je danou vïtou vyjád ena". Citováno podle [29], 116. Takto pojaté rysy kontext jsou z ejmï totéû jako relevantnì okolnosti. Dále budu proto pouûìvat jen obrat relevantnì okolnost(i)". 8 Dále se ukáûe, ûe taková vïta je vïdecká" jen ve striktnï fregovském pojetì. Z ejmï je sémanticky sobïstaëná i stejná vïta bez uvedenì data.

4 4 Rostislav NIEDERLE nahrazuje m m jménem, zde" délkou a öì kou a nynì" datem. [...] Fyzik ne ekne,[já] VidÏl jsem st l', n brû jako Neurath Ëi Julius Caesar ekne,otto vidïl st l'. [...] MimomentálnÌ svït lze úplnï popsat bez pouûitì egocentrick ch (= indexick ch) slov. 9 PodobnÏ se vyjad uje P. Materna: Indexické v razy (ale i jiné) spojujì v razy s pragmatick mi faktory. Nechù j e dán mluvëì a situace: pak lze p Ìsluöné indcxické v razy nahradit neindexick mi determinátory. 10 TermÌn indexické v razy" (indexicals) pocházì od Ch. S. Peirce. Ten ovöem popisuje indexické znaky z öirokého pohledu sémiotiky:" P Ìklady index jsou pro nïj klátìcì se ËlovÏk (má indikovat námo nìka), ËlovÏk v rajtkách, kamaöìch, saku a s nohama do O má indikovat ûokeje; hodiny ukazujì (indikujì) Ëas; indexem je ùukánì na dve e a obecnï cokoli, co usmïrúuje naöi pozornost; indexem jsou ukazovacì zájmena tento", onen", jakoû i kdo" a kter ": tyto v razy pobìzejì posluchaëovu kognitivnì aktivitu k tomu, aby spojil svoji mysl s objektem - a právï toto spojenì je indexem. Dále mezi indexické v razy náleûì podle Peirce ty, které jsou návody, jak najìt p Ìsluön objekt: obecn kvantifikátor vöichni; dále v razy nic, cokoli, kaûd, kdokoli, nikdo, existenënì kvantifikátor nïkte Ì, v razy nïco, nïkdo, jak si, jeden, ten Ëi onen; k tïmto zájmen m se p ipojujì v razy vöichni aû na jednoho, jeden nebo dva, pár, skoro vöichni, objeden apod.; pat Ì sem i p ÌsloveËná urëenì mìsta, Ëasu: zde, tam, tehdy, d Ìve, p edtìm atd.; jiné indexické v razy jsou p edloûky a p edloûková spojeni jako vpravo (vlevo) oô\ Peirce Ìká: Ikóny a indexy netvrdì nic. Kdyby se ikón dal interpretovat vïtou, musela by tato vïta b t v potenciálnìm zp sobu", t. j. ekla by pouze,mïjme obrazec o t ech stranách" apod. Kdyby byl takto interpretován index, muselo by b t uûito zp sobu rozkazovacìho nebo zvolacìho, nap. PodÌvej se tamhle!" nebo Pozor'.".' 2 Peirce se zab vá p edevöìm klasifikacì znak a index je pro nïj jméno - definiënì zkratka pro t Ìdu znak charakterizovan ch takto: Viz [43], 101. K tomu dodává D. Kaplan: ProË by mïl b t Julius Caesar nutkán ktomu, aby ekl,otto vidïl st l', z stává nevysvïtleno." Viz [ 17], Viz [29], 35. " Viz [37], kap. Charles Sanders Peirce, Grammatica Speculativa, Jde o Pálk v p eklad z originálu Collected Papers of Charles Sanders Peirce, Vol. 2., Grammatica Speculativa, Harvard College, Ibid., 65.

5 INDEXICKÉ V RAZY (1) 5 Index j e znak vztahujìcì se k OBJEKTU, kter denotuje tak, ûe j e tìmto OBJEKTEM opravdu ovlivnïn. 13 PodobnÏ jako demonstrativnì zájmeno usmïrúuje pozornost k urëitému objektu, aniû ho charakterizuje. 14 Shrnu-li to, pak gramatické kategorie v raz p irozeného jazyka, které podléhajì Peirceov m charakteristikám a pat Ì tudìû do t Ìdy index, jsou zájmena, gramatické Ëasy, ËÌslovky, p Ìslovce, p edloûky. Z toho, ûe za indexické lze povaûovat pït gramatick ch 1^ kategoriì je patrné, ûe logika (alespoú ta extenzionálnì) se z ejmï zab vá velmi úzk m fragmentem jazyka a jejì aplikabilita p i anal ze p irozeného jazyka je vcelku malá. To se ukáûe zvláötï tehdy, jestliûe nahlédneme frekvenci slovnìch druh : mezi 20 nejëastïjöìmi slovnìmi druhy je z tïch, které jsou obecnï povaûovány za druhy indexické 7 p edloûek, 5 spojek, 5 zájmen, 2 slovesa, 1 p Ìslovce."' Vöechny tyto v razy podle Peirceova popisu referujì 17 ke sv m objekt m p Ìmo, bez pojmového zprost edkovánì. Pro tento teoretick postoj se v souëasné literatu e pouûìvá oznaëenì teorie p Ìmé reference (Direct Reference Theory - dále jen teorie PR). Je-li pro to, aby nap. vïta (1) vyjad ovala propozici, nutná znalost osoby, která tuto vïtu pronáöì (tedy znalost relevantnì okolnosti), pak se tìm ocitáme mimo vlastnì oblast sémantického zkoumánì, totiû v pragmatice. RozliöenÌ zkoumánì jazyka na rozdìlné oblasti jak známo pocházì z pera Ch. Morrise. 18 Ten rozdïlil studium jazyka (J) do t Ì obor - syntaxe, sémantiky a pragmatiky - které charakterizuje takto: syntax (J syn ) se zab vá ËistÏ relacemi mezi jazykov mi v razy jako etïzci skvrn; sémantika (J sem ) relacemi mezi v razy a objekty, které v razy denotujì; pragmatika (J p ) relacemi, které panujì 13 Ibid., 44. Tato charakteristika z ejmï Ìká tolik, ûe - chápeme-li znak jako znak tehdy a jen tehdy, je-li spojen s v znamem - znak se naz vá indexick m, jestliûe je pro jeho uchopenì nutná znalost relevantnìch okolnostì jeho pronesenì. To souhlasì s bïûn mi vymezenìmi tohoto druhu v raz Ibid., 301. Ibid., Viz [521, 35. V angliëtinï j e nejbïûnïjöìm slovem urëit Ëlen the, kter tam mimo jiné funguje jako ukazovacì zájmeno. Velice zábavn m dokladem toho, ûe po frekvenënìm slovnìku je záhodno sáhnout i p i luötïnì jednoduchého kryptogramu zaznamenávajìcìho polohu zakopaného pokladu, je pointa povìdky.zlat brouk' Edgara Allana Poea. 17 V intencìch P. Materny, kter se snaûì o sjednocenì terminologie, budu uûìvat v raz denotovat" pro relaci mezi v razem a objektem, kter tento v raz oznaëuje. Tato relace je modálnï a temporálnï stálá (rigidnì). V raz referovat (k)" budu pouûìvat pro vztah v razu a toho, co zastupuje v aktuálnìm svïtï (resp. ve skuteënosti). Takûe nap. v raz ËlovÏk" denotuje vlastnost b t ËlovÏkem" a referuje k (v tomto Ëase existujìcì) t ÌdÏ lidì. 18 Viz [37],

6 6 Rostislav NIEDERLE mezi v razy, objekty, které denotujì, a uûivateli v raz (resp. relevantnìmi okolnostmi pouûitì tïchto v raz ). Plnohodnotnou anal zu jazyka je moûné podat pouze komplexnì anal zou vöech t Ì tïchto dimenzì: (J) = (J syn ) + (J sem ) + (J p ). Je z ejmé, ûe pokud jde o indexické v razy, spadajì u Morrise do oblasti pragmatiky. Lze Ìci, ûe z logického hlediska se pragmatika omezuje na studium indexick ch v raz. Coû je ovöem postoj nap Ìklad Montagua, nikoli doslovnï Morris v: sémiotika se, jak je známo, neomezuje pouze na studium p irozeného jazyka. JejÌ ambice jsou tak ÌkajÌc zast eöujìcì - má b t v chodiskem vöech vïd, obecnou vïdou o oznaëovánì. 19 Program sémiotiky ovöem nenì programem logiky: v logice je subjektivismus, kter je v sémiotice p Ìtomn prost ednictvìm interpreta jako subjektu nutného pro vlastnì fungovánì znakového procesu (sémiózy), nep Ìpustn. Jak Peirce, tak Morris jsou v tomto smyslu duchovnìmi otci amerického sémantického behaviorismu. Vlivná behavioristická teorie demonstrativ W. V. O. Quina bude zmìnïna dále. Souhrn eëeného ExistujÌ jazykové v razy, jejichû v skyt ve vïtï zp sobuje, ûe k urëenì propozice, kterou daná vïta vyjad uje, je nutná znalost relevantnìch okolnostì. T Ìdu takov ch v raz lze nazvat t Ìda indexick ch v raz ". P Ìklady prvku této t Ìdy jsou: (»-) (*) temporálnì indexické v razy V BrnÏ pröelo" (vïta v gramatickém Ëase minulém), vëera", teô" (nebo synonymum nynì"); (**) prostorové tam", zde"; (***) individuové Prokop Buben", já", toto". 20 V tomto Ëlánku se budu primárnï zab vat v razy z ( "), tedy vëetnï tïch charakteristik vlastnìch jmen, dìky kter m bychom mohli i vlastnì jména za adit do t Ìdy indexick ch v raz Explikace problému: sémantizace indexick ch v raz Je moûné nalézt zp sob, jak m by bylo moûné (pragmatické) v razy (<**) sémantizovat", tedy provést anal zu jejich v znamu tak, ûe by k nalezenì 19 PozdÏji se Morris vyjád il o pragmatice takto: Pragmatika je ta Ëást sémiotiky, která se zab vá p vodem, uûìvánìm a úëinky znak v souvislosti s chovánìm, ve kterém se vyskytujì." Viz [33), 219. Jiná explikace badatelského pole pragmatiky: [...] PouûitÌ termìnu.pragmatick ' zavádì distinkci mezi sémantikou - studiem v znamu per se - a PRAGMATIKOU - studiem, jak jsou v znamy interpretovány v komunikaënìch situacìch, v relacìch k mluvëìmu a posluchaëi." Viz [24J, 70. Podle B Russella existujì Ëty i základnì indexické (v jeho terminologii egocentrické) v razy: já", toto", zde" a nynì". Viz [43], 100.

7 INDEXICKÉ V RAZY (I) 7 propozice, kterou vyjad ujì vïty, jeû je obsahuji, nebyla nutná znalost relevantnìch okolnostì? 2. Gottlob Frege: Myölenka Abych zámïr sémantizace" indexick ch v raz oz ejmil, vrátìm se k Ëlánku G. Frega Myölenka", kter je v souvislosti s tïmito v razy zmiúován nejëastïji a v nïmû se vlastnï problém s jejich sémantikou objevil poprvé. Jestliûe bylo vlastnìm tématem Fregeho stati O smyslu a v znamu" 21 zavedenì smyslu jako prost edkujìcì entity mezi v razem a objektem, jako zp sob danosti objektu, ke kterému v raz referuje, ve stati Myölenka 22 Frege krátce pojednává o indexick ch v razech dnes", zde" a vëera" a poté zkoumá problémy spjaté se sémantikou v razu,já". Protoûe jde o Ëlánek stran indexick ch v raz v sadnì, krátce vyloûìm jeho zámïr, jìmû je zavedenì myölenky jako ontologick objektivnìho protïjöku tvrzenì smysluplné vïty. ZamÏ enì logiky vyjad uje slovo pravdiv ". Gramaticky jde o jméno vlastnosti. Avöak vlastnosti Ëeho: obraz (Bilder), p edstav (Vorstellungen), vït (Sätze) nebo myölenek (Gedanken)! Frege p ipomìná, ûe se zde mìsì r zné ontologické roviny. ZatÌmco obraz je viditelná a hmatatelná vïc, vïta je vïc viditelná Ëi slyöitelná, je p edstava vïcì psychologickou. M ûe b t p edmïtem zájmu psychologie i myölenka? Frege tyto otázky po adï zkoumá. P ipustìme-li, ûe pravda je vlastnostì obraz, pak tìm také p ipouötìme, ûe pravda je relaënì pojem: obraz je pravdiv tehdy, jestliûe nïjak m zp sobem odpovìdá své p edloze. To ale odporuje intuici o slovu pravdiv, které p ece neobsahuje ûádn odkaz na nïco jiného, s ËÌm by korespondovalo. P ipsánì pravdivosti nïjakému obrazu by tedy vyûadovalo absolutnì izomorfìi obrazu a zobrazeného, Ëehoû m ûe dosáhnout - p i jednotï i mìsta i Ëasu - pouze zobrazen p edmït samotn. To ruöì reprezentaci jako takovou, ale pravda se p ece p ipisuje nïëemu, co nïco jiného pravdivï reprezentuje! Obrazy je moûné porovnávat jen s jin mi obrazy. Dále: chápeme-li pravdu jako korespondenci dvou p edstav, platì tytéû námitky. Koresponduje-li jedna p edstava s druhou (izomorfnï), pak jsou shodné. Jsou-li vöak shodné, kde z stala korespondence? Jestliûe se ale 21 Poprvé vyölo v Zeitschrift fiir Philosophie und philosophische Kritik, NF 100, 1892, K dispozici jsem mïl bilingvnì nïmecko-ëeské vydánì [13], p eklad Ji Ì Fiala. 22 Frege, G.: Der Gedanke, poprvé uve ejnïno v Beiträge zur Philosophie des deutschen Idealismus , 58-77; k dispozici jsem mïl vydánì [12]. Odkazy budou smï ovat k nïmeckému vydánì.

8 8 Rostislav NIEDERLE budou tyto dvï p edstavy liöit, byù jen nepatrnï, pak nejsou shodné a jsou tedy nepravdivé. (Frege zde neuvaûuje moûnost rozdìln ch, nap. typov ch, úrovnì srovnávan ch entit; to zde vöak nenì d leûité). PodÌvejme se, zda je vïc moûno pojmout tak, ûe bychom vlastnost pravdivosti p ipisovali na urëitém stupni korespondence. Jenûe abychom se na takovém stupni dohodli, museli bychom nejprve zkoumat, zda nïjaká vïc koresponduje s p edstavou Ëi obrazem. To nás oklikou vracì ke zmìnïn m problém m. Lze tedy definovat pravdu na základï korespondence? Frege tvrdì, ûe tento pokus musì selhat, neboù definice pravdy vûdy jiû pravdu p edpokládá. Obsah slova pravda" je proto jedineën a nedefinovateln. Jediné, Ëemu lze rozumnï p ipsat pravdivost, je vïta. Co je vïta? Sled zvuk Ëi grafick ch skvrn? Ne vûdy. Jen tehdy, má-li vïta smysl. A právï smyslu, tak, jak byl zaveden ve stati O smyslu a v znamu", lze p ipsat pravdivost s tou v hradou, ûe tak nelze uëinit ve smyslu korespondence tohoto smyslu s nïëìm jin m, protoûe tak by doölo ke kolapsu pravdivostnìch odkaz ad infinitum. Pouze u myölenky se lze ptát po pravdï. Jak je vztah smyslu nïjaké vïty a jejì myölenky? Myölenka je smyslem kaûdé vïty, ale ne kaûd smysl vïty je myölenka: jsou smysly vït neúplné, které pro to, aby byly úplné, vyûadujì doplnïnì o relevantnì okolnost(i). Myölenka je, stejnï jako smysl, smysly nevnìmatelná entita ale lze ji vyjád it pomocì smyslovï vnìmatelné vïty. Od smyslu se odliöuje tìm, ûe u nì m ûe vzniknout otázka po pravdï. (To je d leûité pro pozdïjöì fregovskou pozici p i sémantické anal ze vït obsahujìcìch indexické v razy.) K myölence se jeötï p idruûuje obsah vïty. Obsahem vïty je vûdy myölenka plus nïco navìc: totiû tvrzenì této myölenky nebo ûádost (p i zjiöùovacì otázce) o jejì potvrzenì, do obsahu vïty pat Ì téû pragmatické akcenty p i ad hoc proslovenì vïty - d raz na jednotlivá slova, zámïny slov salva veritate, mluvnì kadence, pouûitì v ironii apod.; tyto aspekty se net kajì myölenky, net kajì se jejì pravdivostnì hodnoty. Otázka obsahujìcì myölenku je prvnìm krokem na cestï pokroku ve vïdï; expresivnì prvky jazyka nemajì na pravdivost myölenky vliv - jejich úkolem je mimo reprezentace téû prezentace sebe sam ch. To je záleûitost literárnìch vïd a estetiky. Zde se dostáváme k relevantnosti Fregovy ontologické koncepce pro sémantiku indexick ch v raz. Aby se na myölenku mohla aplikovat pravdivost, je t eba, aby byla úplná. A myölenka nenì podle Frega úplná, jestliûe vïta, která ji denotuje, obsahuje indexické v razy. Takov m indexick m prvkem m ûe b t podle Frega i gramatick Ëas vïty. DvojznaËn je podle nïj nap Ìklad i p Ìtomn Ëas. Za prvé m ûe vïta v p Ìtomném Ëase vyjad ovat urëit Ëas, za druhé Ëas zruöit - p Ìkladem jsou u Frega matematické Ëi

9 INDEXICKÉ V RAZY (1) 9 p ÌrodnÌ zákony. Kter z tïchto dvou p Ìpad nastává, Ìká Frege, to je patrné ze souvislostì. Má-li vïta v p Ìtomném Ëase vyjad ovat úplnou myölenku, a tedy i dospït k pravdivostnì hodnotï, musì b t doplnïna o Ëas proslovenì této vïty. Potom je Ëas v povïdi souëástì vyjád ené myölenky: (Fl) Chce-li nïkdo dnes Ìci to, co vyjád il vëera pouûitìm slova dnes", nahradì toto slovo slovem vëera". T ebaûe je myölenka stejná, jejì verbálnì v raz se musì odliöovat tak, aby se zruöila zmïna smyslu, která by jinak byla zp sobena rozdìln mi Ëasy promluvy. 21 ZmÏna zde, ve FregovÏ terminologii, probìhá na úrovni obsahu vïty, jde o zmïnu slov ve vïtï salva veritate. Podobná je situace i u v raz zde" a tam". V p ÌpadÏ, ûe vïta takov v raz obsahuje, vyjad uje neúplnou myölenku - pro urëenì pravdivostnì hodnoty je t eba ji doplnit o znalost relevantnìch okolnostì, které provázejì jejì proslovenì 24 tak, jak to bylo zmìnïno. Poté, co Frege krátce zmìnil gramatické Ëasy vït jako indexick element, zaëìná oböìrnïji analyzovat indexick v raz,já". NabÌzÌ p Ìklad, kter byl pozdïji komentován natolik, ûe je na mìstï jej p ipomenout. V p Ìkladu vystupujì t i postavy: Gustav Lauben, Leo Peter a Rudolf Lingens. Lauben pronese vïtu: Byl jsem zranën". 25 Leo Peter a Rudolf Lingens to slyöì a o nïkolik dnì pozdïji Peter ekne: Gustav Lauben byl zranïn". 26 A nynì jde o toto: vyjád il Leo Peter stejnou myölenku jako Lauben? Rudolf Lingens byl u obou projev. Je-li kompetentnìm mluvëìm a netrpì v padky pamïti, musì okamûitï rozpoznat, ûe se obïma vïtami oznaëuje táû vïc. HáËek je snad v tom, jak p ipomìná Frege, ûe potìû zde nenì jen s v razem, já", ale také s vlastnìm jménem Gustav Lauben. Bez znalosti smyslu tohoto jména by samoz ejmï ölo o neúplnou myölenku. Aby ale byla garantována efektivnì komunikace, musì jak Leo Peter, tak Rudolf Lingens spojovat s vlastnìm 23 Ibid., Frege nezmiúuje vïty, které indexické v razy obsahujì, které vöak pro urëenì své pravdivostnì hodnoty znalost kontextu nevyûadujì. P Ìklady: (a) StojÌ-Ii osoba A teô zde, nestojì teô tam", (b) Kaûd, kdo je zde, nenì tam", (c) VËerejöÌ den nenì dneönì den nebo = 5", (d) Jestliûe zde teô pröi, pak nenì pravda, ûe zde teô nepröì". Tyto vëty obsahujì explicitné indexické v razy, aniû by mïl tento fakt jak koliv vliv na jejich pravdivostnì hodnotu. Nezdá se, ûe v tïchto vïtách by indexické v razy ztrácely vlastnost, dìky nìû jsou indexické. 2ejmÏ jde o vïty analytické. Lze tedy zobecnit: je-li 0 ( vïta obsahujìcì indexick v raz i analytická, pak má vïta <t> (l úplnou myölenku ve fregovském smyslu. 25 Ibid., Ibid., 38.

10 10 Rostislav N1EDERLE jménem Gustav Lauben" stejn smysl - nap Ìklad ten, kter je vyjád en deskripcì.jedin léka, kter bydlì v tom a tom bytï". Je-li tomu tak, pak oba spojujì s vïtou Gustav Lauben byl zranïn " stejnou myölenku: rozumïjì té vïtï stejn m zp sobem. M ûe ovöem nastat p Ìpad, Ìká Frege, kdy Rudolf Lingens Laubena osobnï nezná a nevì tedy, ûe ten p ed nïkolika dny ekl Byl jsem zranïn". V tom p ÌpadÏ nem ûe Rudolf Lingens vïdït, ûe jde o dvï vïty, které vyjad ujì tutéû myölenku: pro nïj tyto dvï vïty vyjad ujì dvï rozdìlné myölenky. DvÏ rozdìlné myölenky vïta Gustav Lauben byl zranïn" vyjad uje, jak uû bylo eëeno, i tehdy, jestliûe dva kompetentnì mluvëì spojujì s vlastnìm jménem Gustav Lauben" r zn smysl - dejme tomu ten, kter lze vyjád it deskripcì ten, kter se jako jedin narodil 13. zá Ì 1875 v N. N." a ten, kter se dá vyjád it deskripcì jedin léka, kter bydlì v tom a tom bytï". V takovém p ÌpadÏ tito dva mluvëì nemluvì stejn m jazykem" v tom smyslu, ûe jim t û znak neoznaëuje tutéû vïc; stejnou vïtu by tak mohl jeden z nich povaûovat za pravdivou, zatìmco ten druh by mohl jejì pravdivost popìrat. To proto, ûe táû vïta by vyjad ovala pro kaûdého z tïchto dvou mluvëì odliöné myölenky. U vlastnìho jména se tedy vracìme ke stati O smyslu a v znamu. Co je u vlastnìho jména sémanticky relevantnì? Zp sob danosti, tedy smysl 21 p Ìsluöného jména, tak jako v p ÌpadÏ (empirické) rovnosti Jit enka = VeËernice. VÏta obsahujìcì vlastnì jméno tak vyjad uje rozdìlné myölenky (protoûe rozdìlné smysly vlastnìho jména), které se nicménï co do své pravdivostnì hodnoty shodujì. Je-li jedna taková myölenka pravdivá, pak jsou pravdivé vöechny a je-li jedna nepravdivá, pak jsou nepravdivé vöechny. Z hlediska úspïönosti komunikace je t eba poûadovat, aby s jednìm vlastnìm jménem byl spojen jen jeden smysl. NynÌ se Frege dostává ke slavné a hojnï interpretované pasáûi, ve které analyzuje zájmeno, já". Úst ednì tezì je, ûe kaûd je sám sobï dán zvláötnìm a jedineën m zp sobem, kter m nenì dán nikomu jinému. 28 Podle Frega tedy existuje speciálnì smysl v razu,já", vyjád en mluvëìm tohoto v razu, kter je nekomunikovateln. Tento speciálnì smysl denotuje Lauben, kdyû oznamuje [Já] jsem byl zranïn". Ale je jasné, ûe tento speciálnì smysl nelze pouûìt, jakoûto nekomunikovateln, v komunikaci s ostatnìmi Ëleny jazykového spoleëenstvì. Lauben tedy musì v razem,já" vyjad ovat takov smysl, 27 Ibid., Ibid., 39.

11 INDEXICKE VYRAZY (I) 1 1 kter mohou pochopit i jini, nap Ìklad smysl spojen s deskripcì ten, kdo k vám nynì promlouvá". 29 Souhrn eëeného Frege klade myölenku, vyjád enou smysluplnou vïtou, jako svébytnou entitu, jejìû ontologické kvality nejsou tìm, ûe jsou denotovány r zn mi mluvëìmi, nijak dotëeny. Myölenka je úpln smysl, subsistujìcì v t etì (po ÌöÌch fyzick ch objekt a psychick ch stav ) Ìöi" entit. Úpln smysl je takov smysl, kter vede k pravdivostnì hodnotï. VÏta, která obsahuje indexick v raz, nenì podle Frega sémanticky sobïstaëná, nenì úplná: neúplnost myölenky, kterou taková vïta oznaëuje, je zp sobena p ÌtomnostÌ indexického v razu v p Ìsluöné vïtï; aby byla tato myölenka úplná, pot ebujeme dodateëné informace (znalost relevantnì okolnostì). Nemáme-li takovou informaci, lze vïtu s indexick m v razem p irovnat k v razu s volnou promïnnou. K explikaci fregovské myölenky viz dále. 2.1 Ontologie " indexick ch v raz To, co bylo eëeno v kapitole 2 o FregovÏ sémantice, lze ilustrovat. Schematická reprezentace sémantického fungovánì vïty bez indexického v razu je ve FregovÏ teorii tato: 1 vyjad uje (ausdruckt) smysl (úpln smysl = myölenka) 1. v raz (vïta) oznaëuje (bezeichnet) v znam (pravdivostnì hodnota) VÏty, které obsahujì indexick v raz, vöak k pravdivostnì hodnotï vést nemohou, dokud neznáme referent daného indexického v razu. V takovém p ÌpadÏ je schéma vïty s indexick m v razem následujìcì: 29 Ibid., 40.

12 12 Rostislav NIEDERLE 2. v raz (vïta s indexick m v razem)" I vyjad uje smysl (neúpln ) oznaëuje? < Sémantická anal za vït s indexick mi v razy budu naz vat fregovskou, jestliûe zachová dva základnì principy. Tyto principy jsou: (i) vïta s indexick m v razem vyjad uje p i r zn ch pouûitìch r zné myölenky (= r zné úplné smysly), (ii) smysl vïty (= myölenka) je funkcì smysl sloûek této vïty. 30 Jak ale sladit tyto dva principy, jestliûe indexické v razy nevyjad ujì smysl? (Neboù Chce-li nïkdo dnes Ìci to, co vyjád il vëera pouûitìm slova,dnes', nahradì toto slovo slovem,vëera"'. Stejná myölenka je v tomto p ÌpadÏ vyjád ena dvïma vïtami, které se odliöujì vtom, ûe pouûijì dvou r zn ch indexick ch v raz oznaëujìcìch stejnou entitu. Je tedy ve vïtï nap. Dnes je krásnï" slovo dnes" nahrazeno slovem vëera", p iëemû nejde o synonyma, i kdyû se touto substitucì m ûe zachovat pravdivostnì hodnota této vïty. Z toho plyne, ûe podle Frega se indexické v razy vztahujì k oznaëovanému p Ìmo, bez prost edkujìcìch smysl ). A jestliûe nïjak smysl vyjad ujì, jak tento smysl charakterizovat? Snaha o soulad tïchto dvou princip jin mi slovy Ìká to, co uû bylo eëeno v öe v hesle explikace problému" a stanovi cìl tohoto Ëlánku: explikovat a, bude-li to moûné, 30 PodÌvejme se na vïtu,etna je vïtöì neû Vesuv'. Jedna sloûka myölenky odpovìdá slovu,etna', totiû smysl toho slova. Je vöak sama hora, se sv mi kameny a lávou, souëástì této myölenky? Samoz ejmï nikoli, neboù m ûeme vidït Etnu, ale nem ûeme vidït myölenku, ûe Etna je vyööì neû Vesuv.[...] Jestliûe se zab váme pouze smyslem v razu,etna je vyööì neû Vesuv', nemáme nejmenöì d vod pro to, abychom poûadovali pro jméno,etna' také referenci. Neboù aby ta vïta mïla smysl, je nutné, aby mïlo smysl i jméno.etna'; reference niëìm nep ispìvá k vyjád ené myölence" Viz Frege, G.: Logik in der Mathematik. In: Hermes, H.; Kambartel, F.: Kaulbach, F. (eds.), Nachgelassene Schriften. Hamburg 1969, 243. Sotva si lze p edstavit explicitnïjöì vyjád enì proti teoriìm PR. Samotn princip (ii) se obvykle naz vá princip kompozicinality". PodobnÏ jako v öe se Frege vyjád il in [14],

13 1NDEXICKÉ V RAZY (I) 13 sémantizovat, resp. p i adit smysl, indexick m v raz m. Litera Fregovy sémantické teorie z ejmï nep ipouötì teorii PR. Jak poznamenává D. Kaplan 31 [...] kdyby existovaly singulárnì termìny, které referujì p Ìmo, pak by se mïl Fregeho problém: jak se m ûe vïta a = P, je-li pravdivá, liöit ve v znamu od a = a, p edstavit znovu a jinak, zatìmco Fregovo eöenì: ûe a a (3, aëkoli referujì ke stejné vïci, ËinÌ tak pomocì odliön ch smysl, by bylo blokováno. A také: protoûe tato sloûka propozice {index) má b t urëena individuem, nikoli naopak, máme zde nïco jako poruöenì známého fregovského dieta, ûe neexistuje zpáteënì cesta od denotace ke smyslu [propoziënì sloûce]. Kaplan p ipomìná, ûe podle Frega nelze ze samotného referentu zjistit, jak m smyslem byl vyëlenïn. Totéû platì i pro vztah denotace - smysl. Ve fregovské sémantice neexistuje jedno-jednoznaëné zobrazenì z referent do smysl, které by to umoûúovalo. Pro jistou Ëást t Ìdy indexick ch v raz se tedy m ûe hledánì jejich smyslu omezit na hledánì takového zobrazenì (pro zájmena a vlastnì jména). 32 To vöak neplatì pro vïty v gramatickém Ëase - ty by mïly b t eöeny odliönï. Souhrn eëeného Filosofického (epistemologického, ontologického) problému v znamu indexick ch v raz si prvnì povöiml G. Frege. Nenalezl vöak smysl, kter m by p ispìvaly ke smyslu celé vïty. Proto - bez znalosti relevantnìch okolnostì jejich pronesenì - vïty s indexick m v razem nevyjad ujì ve FregovÏ sémantice úpln smysl (= myölenku). 3. Sémantizace gramatick ch Ëas Gramatické Ëasy, které Peirce, Morris i Frege adili mezi indexické fenomény, lze z t Ìdy indexick ch v raz, resp. vït, sémantizacì odstranit z ejmï nejsnadnïji. Ten, kdo tvrdì, ûe gramatické Ëasy indexikalizujì" vïty vlastnï Ìká, ûe k tomu, abychom dospïli k pravdivostnì hodnotï podmìnce nap. (2) V BrnÏ pröì" (jako vïtï v p Ìtomném Ëase), pot ebujeme znát Ëasov okamûik promluvy této vïty, kter má b t relevantnì okolnostì (a tak vlastnï i souëástì myölenky) nutnou pro to, abychom dostali urëitou propozici. Tento problém ale zmizel 31 Viz [17], 484^485. Samotná Kaplanova teorie b vá ovöem azena k teoriìm PR. 32 Tak, jak se na to zamï il P. Tich in [55]. O tomto Tichého p ÌspÏvku bude referováno v souvislosti s anal zami zájmena já" a vlastnìch jmen.

14 14 Rostislav NIEDERLE s rozvojem intenzionálnìch logik. Propozice - to, co empirické vïty denotujì -je v nïkter ch intenzionálnìch logikách modelována jako (parciálnì) funkce z moûn ch svït W a Ëasovy>ch okamûik T (chronologiì moûn ch svït ) do t Ìdy pravdivostnìch hodnot {P, N}: schematicky W ^ ( T ^ {P, A'}). 33 AktuálnÌ pravdivostnì hodnota propozice tedy závisì na dvou faktorech: na tom, kter z moûn ch svït je aktuálnì a na tom, jak je nynïjöì Ëas. Je zjevné, ûe je-li denotát empirické vïty, jako nap. (2), modelován jako vïëná" funkce, pak odpadá pot eba znalosti okamûiku promluvy, kter by byl vyûadován pro kompletaci smyslu (pro urëenì myölenky - ztotoûnìmc-ii myölenku s vyjád enou propozicì). Neboù jak uû bylo eëeno, abychom porozumïli tomu, co nïjaká vïta Ìká, nemusìme znát jejì aktuálnì pravdivostnì hodnotu. ÿìci, ûe vïta (2) je indexická znamená vlastnï Ìci, ûe ve sv ch r zn ch pronesenìch dcnotuje r zné propozice. To ale nenì nutné. Chronologie propozice (t Ìda vöech Ëasov ch okamûik, ve kter ch je propozice pravdivá) denotované vïtou (2) je jistï na Ëasové ose nepravidelnï rozloûena - jistï jsou intervaly, ve kter ch je tato propozice nepravdivá a intervaly, ve kter ch je pravdivá. Takûe neexistuje logické spojenì mezi m m pravdiv m tvrzenìm této propozice v jist den a pravdiv m tvrzenìm téûe propozice jinou osobou v jin den". 34 Takové spojenì je dáno empiricky, stavem svïta. Jinak eëeno, já i ona druhá osoba mluvìme o tomtéû, avöak to, jakou majì naöe promluvy (aktuálnì) pravdivostnì hodnotu, záleûì na stavu svïta. VÏta (2) se vöak pouûìvá rovnïû v gramatickém Ëase minulém: (3) VËera v BrnÏ pröelo" a budoucìm: (4) ZÌtra bude v BrnÏ pröet"; stejnï tak ji lze modulovat frekvenënìmi p Ìslovci, jejichû sémantika se tìm rovnïû vyjasnì: (5) V BrnÏ vloni pröelo jen dvakrát"; vïty lze temporálnï modulovat také Ëasov m indikátorem: (6) v BrnÏ pröelo" 33 V p ÌpadÏ, jak to bylo zmìnïno v öe, kdy je vïta s indexick mi v razy analytická, jde o totálnì funkci - tautologii, která j e buô ve vöech svïtech pravdivá nebo ve vöech svïtech nepravdivá. 34 Viz [54], Tichého TIL se mi jevì pro úëely sémantizace gramatick ch Ëas jako velice p Ìhodn nástroj a formalizace, které budou v této souvislosti uvedeny, pouûìvajì nástroj TIL.

15 INDEXICKÉ V RAZY (I) 15 nebo je lze modulovat nïjakou frázi, která má charakter p Ìslovce: (7) Kdyû podraûilo pivo, v BrnÏ pröelo"; dalöìm p Ìkladem temporálnì modulace propozic je modulace pomocì p edloûek: (8) Poté, co podraûilo pivo, v BrnÏ pröelo". V raz, které temporálnï modifikujì propozice, je jistï vìc. Smyslem této ukázky vöak nenì nabìdnout kompletnì p ehled tïchto v raz. Zde chci pouze ukázat, ûe sémantizace gramatick ch Ëas, potaûmo Ëasov ch modifikátor typu frekvenënìch adverbiì, je principiálnï moûná u vöech druh Ëasov ch modifikátor. Existuje rozsáhlá literatura, která se zab vá logikou gramatick ch Ëas. VÏtöinou vöak jde o logiky pro anal zu gramatick ch Ëas zvláöù urëené. Proto jsem pro ukázku zvolil univerzálnì" logick aparát, kter bude moûné vyuûìt i p i anal ze ne-temporálnìch indexick ch v raz. Touto koncepcì je TransparentnÌ intenzionálnì logika (TIL) P. Tichého. 35 Úst ednìm pojmem TIL je pojem konstrukce. Konstrukce je v TIL explikacì fregovského pojmu smysl jako cesty k objekt m urëitého typu (u vït je to buô P/N nebo P nebo N). Konstrukci bez voln ch promïnn ch (uzav enou konstrukci) lze z ejmï chápat jako fregovskou myölenku - i s jejìmi ontologick mi charakteristikami. Podle toho vïta (2) denotuje v TIL objekt typu propozice (resp. pomocì konstrukce vyjad uje zp sob, jak se k tomuto objektu dostat), coû se v öe uveden m zp sobem modeluje. K základ m své (onto)logické koncepce Tich Ìká: [...] kaûd jazyk je zaloûen na urëitém universu cliskursu, tj. na souboru objekt nejniûöì úrovnï nazvan ch individua, o kter ch jazyk mluvì, a intenzionálnì bázi, tj. souboru primitivnìch atribut, které v tomto jazyku mohou b t tïmto objekt m p ipisovány. Universum diskursu a intenzionálnì báze spoleënï tvo Ì epistemick rámec. ZákladnÌm poûadavkem pro aplikaci intenzionálnì logiky na Ëeötinu (v Tichého textu je to angliëtina - R.N.) jako p irozen jazyk je p edpoklad, ûe tento jazyk je zaloûen na urëitém (i kdyû nedokonale definovaném) epistemickém rámci. Je-li epistemick rámec fixován, máme adu moûnostì, jak tyto atributy v intenzionálnì bázi skuteënï distribuovat po objektech tohoto rámce, tj. po individuìch v universu diskursu a po objektech vyööì úrovnï (mnoûinách, funkcìch atd.) nad tìmto universem. Protoûe vlastnïnì nïjakého atributu objektem je ËasovÏ závislá záleûitost, existujì moûnosti, nebo lépe eëeno, moûné historie takov ch distribucì atribut. Je obvyklé mluvit o tïchto 35 Zevrubn v klad TIL lze nalézt v pracìch P. Tichého a P. Materny - viz Literatura.

16 16 Rostislav N1EDERLE moûnostech jako o moûn ch svïtech a o souboru vöech moûn ch svït jako o logickém prostoru tohoto epistemického rámce. Jeden z moûn ch svït j e aktuálnì svït; ûádná sloûka definice epistemického rámce - neboli, pro naöe úëely, jazyka, zaloûeného na tomto rámci - vöak nespecifikuje, kter svït to je. UrËit aktuálnì svït v logickém prostoru j e koneën m (a patrnï nedosaûiteln m) úkolem empirick ch zkoumánì, které probìhajì uvnit tohoto rámce. Nechù o je dvouprvková t Ìda pravdivostnìch hodnot (pravda P a nepravda N), t universum diskursu a co logick prostor. Nechù j e r navìc stupnice Ëasu, tj. lineárnï uspo ádaná t Ìda Ëasov ch okamûik. Jsou-li fixovány jak poëátek, tak i jednotka trvánì, pak lze Ëasové okamûiky jedno-jednoznaënï representovat reáln mi ËÌsly. Takûe j e moûné nahlédnout r jako t Ìdu reáln ch ËÌsel. o, i, CD a T jsou typy. NavÌc, kde T],..., jsou libovolné typy, je t Ìda vöech (totálnìch i parciálnìch) /i-árnìch funkcì z...,, do j - symbolicky (r]e,,...,) - také typ. (Nic nenì typ, pokud to nevypl vá z p edchozìho.) Prvek typu se také naz vá objekt typu ( - objekt). 36 MyslÌm, ûe k pochopenì zp sobu, jak m sémantizuje gramatické Ëasy TIL, je tento úvod postaëujìcì: sémantika pracuje s funkcemi; jestliûe v raz /Ìedenotuje funkci, povaûujeme jej za pragmatick v raz Sémantizace gramatick ch Ëas v TIL Gramatické Ëasy jsou v TIL reprezentovány funkcemi. K reprezentaci temporálnìch funkcì postaëì dva základnì typy: typ pravdivostnìch hodnot (o) a typ Ëasov ch okamûik (r). Anal za vïty (2) V BrnÏ pröì" prost edky TIL dává konstrukci (2*) AwXr[ Pr H, ( 0 B]. 37 * Viz [54], Tichého obecná poznámka k anal ze, která myslìm stojì za uvedenì, znì: Analyzovat dan jazykov v raz znamená urëit konstrukci, kterou tento v raz vyjaôuje. Je bïûnou praxì provádït anal zy vït p irozeného jazyka nep Ìmo, tìm, ûe je p eloûìme do umïlého, symbolického jazyka. Vybran symbolick jazyk b vá logicky pi zraïn v tom, ûe jeho formule zobrazujì odpovìdajìcì konstrukce nedvojznaënï a systematicky. Takûe p ekladem Ëeské vïty do symbolického jazyka nep Ìmo p ipisujeme této vïtï konstrukci, která je tìmto symbolick m p ekladem pr zraënï vyjád ena. [ ] To, co je zjevnï d leûité, je konstrukce, nikoli symbolick p eklad originálu. Korektnost takového p ekladu závisì na tom, zda konstrukce vyjáôená originálem a konstrukce vyjád ená p ekladem jsou stejné. Ale je-li tomu tak, pak nenì d vod, proë bychom nemïli originál analyzovat p Ìmo, tak, ûe uvedeme tuto konstrukci samu. [...] Lambda notace a hranaté závorky umoûúujì systematicky referovat ke konstrukcìm. Uvedenou formuli (\Ïty (2)) pouûìváme jako jméno konstrukce, která - pokud je provedená anal za korektnì - je vyjád ena (nikoli pojmenována!) touto Ëeskou vïtou." Ibid. Kde se v této citaci objevuje v raz Ëesk, je v originále samoz ejmï v raz English". Symbol " (tzv. trivializace, viz kap ), kter se v

17 INDEXICKÉ V RAZY (I) 17 (Typy: w/or, Ì/r, Pr/(((ot)r)ft>) 38 ; B h ). S vïtou (2) tedy dìky jejì gramatické modalitï p Ìtomného Ëasu nenì problém: konstrukce po p Ìsluöném krácenì" konstruuje propozici - typ o w>. VÏta v p Ìtomném Ëase denotuje propozici, která je základnì pro dalöì temporálnì operace, které jsou na nì provádïny. Anal za vïty (3) VËera v BrnÏ pröelo" bude dìky minulému Ëasu a adverbiu dnes" sloûitïjöì. Zde je t eba dodat, ûe v takto Ëisté' podobï se minul Ëas z ejmï nevyskytuje - b vá precizován bud frekvenënìm adverbiem nebo Ëasov m indikátorem, jako je uvedenì data atp; je-li tento precizujìcì údaj zamlëen, doplnìme frekvenënì adverbium alespoú jednou (p edpokládá se, ûe právï tento v raz byl zamlëen). 3 '' VÏta (3) tedy mluvì o základnì propozici (denotované vïtou (2); typu o TOI ), ËasovÏ modulované temporálnìm p Ìslovcem a operátorem Ëasu minulého. Takûe definice gramatického Ëasu minulého M je následujìcì (»as T je Ëas proslovenì vïty): Nechù S je t Ìda Ëasov ch interval (o(or)) a C nïjak Ëasov interval (or). Jestliûe ûádn prvek C temporálnï nep edcházì Ëas T, pak je M mezi S a C v æ nedefinovan. V opaëném p ÌpadÏ, nechù C' je pr nik C s minulostì v T. Pak S a C jsou nebo nejsou v M v okamûiku T podle toho, je-li C' v 5 nebo nenì. 4 " Druhá vïta této definice Ìká, ûe jestliûe pouûijeme gramatick minul Ëas k oznaëenì referenënìho Ëasu, kter leûì cel v p Ìtomnosti a budoucnosti, pak daná vïta nenabude ûádné pravdivostnì hodnoty, jako nap. ve vïtï v BrnÏ pröelo". T etì vïta Ìká: je-li v okamûik proslovenì vïty alespoú jeden interval z t Ìdy interval v minulosti, pak je t Ìda interval i referovan interval v minulosti podle toho, je-li interval z t Ìdy interval, které jsou v minulosti, také referovan m intervalem. Takûe jeötï jednou: minul Ëas M je chronologie relacì mezi t Ìdou interval - typu (o(or)) a referenënìmi Ëasy, intervaly, typu (OT); Minul Ëas je tedy objekt typu (O(O(OT))(OT))T. A to je také obecn typ gramatick ch Ëas - minulého i budoucìho. To, co jednotlivé Ëasy vzájemnï odliöuje, je okamûik pronesenì vïty, na nïmû závisì ona relace mezi referovan m intervalem a mnoûinou interval. Tento Ëasov okamûik je konstrukci (2*) vyskytuje, nenì v souvislosti se sémantizaci gramatick ch Ëas nijak podstatn. Jeho d leûitost se ukáûe zejména v souvislosti s anal zou vlastnìch jmen a zájmen. 38 Z d vodu v razové ekonomie a p ehlednosti se takové v razy obvykle zkracujì na tvar (oi) n ^ Z takové notace j e ihned patrné, ûe jde o objekt typu intenze. 35 Viz [27], Viz [54],

18 18 Rostislav NIEDERLE ovöem sémantizován jako funkce: nejde tedy o pragmatick FormálnÌ definice M je tato: element v anal ze. Mr SE«d r (ii) ([(3/,) [ct, A [ /, < /]]] A i = [ ÍAÍ, [ cti A [ /, < t ]]]). (Typy: s/o (or); c/(or); i/o; Ì/r, 3/ ( (o )) ). V této definici je minul Ëas M nedefinovan mezi S a C v tïch a pouze v tïch Ëasech, kdy se C neprotìná s minulostì; jinak je S spojena nebo nespojena pomocì M s C podle toho, zda Ëást C je nebo nenì pi vkem S. Jin mi slovy: referovan minul interval je vázán existenënì presupozicì, musì leûet v minulosti, i kdyû m ûe zasahovat do souëasnosti. Takûe vïta (3) VËera v BrnÏ pröelo" bude oznaëovat konstrukci (3*) Kwh [[ M [["Jed w] XwXt [ Pr H, B]] VË /]]. (VË/((or)r): VË je funkce, která kaûdému okamûiku t p i adì Ëasov interval (jde tedy o chronologii interval ), totiû den, kter p edcházì dni obsahujìcìmu Ëasov okamûik t; funkce Jed viz následujìcì kapitola). Na tomto mìstï je z ejmï t eba podrobnïji vysvïtlit funkcionálnì chápánì sémantiky v razu vëera", tedy v razu, kter byl zmìnïn v öe (Fl) jako p Ìklad indexického v razu. Frege naráûì na charakteristiku indexick ch v raz : pronese-li osoba A vïtu (3) dnes a osoba B pronese tutéû vïtu zìtra, pak, i kdyû pouûijì stejnou vïtu, nedenotujì stejnou myölenku. Frege zde postavil proti sobï oba své základnì principy (i) a (ii) 41, na kter ch stojì jeho sémantika. Jako by chápal sémantiku v razu vëera" v intencìch p Ìmé reference: tento termìn podle nïj p i svém pouûitì referuje p Ìmo k urëitému datu. Pronesu-li vïtu (3) dejme tornu , bude p Ìmo oznaëovat den Ale den jakoûto extenzìvnì Ëasová jednotka Ëi interval samoz ejmï nenì abstraktnì entita, jakou je smysl. TudÌû nem ûe b t souëástì fregovské myölenky. NavÌc: ten, kdo nevì, ûe vëera bylo (protoûe neumì poëìtat, z r zn ch d vod neorientuje se v kalendá i atd.), by vïtï (3) z ejmï nerozumïl. Coû je zjevnï nesmyslné. Tedy v raz vëera" nem ûe denotovat jednotlivé dny, n brû zp sob danosti jakéhokoliv dne, resp. funkcionálnì explikaci fregovského smyslu. Ten v raz zkrátka denotuje nïco konstantnìho, co vybìrá jednotlivé dny ad hoc. Proto tedy vïta (3) nedenotuje v r zn ch dnech r zné propozice, n brû jednu a tutéû propozici s r zn mi pravdivostnìmi hodnotami. To proto, ûe vïta (3) neobsahuje ûádn v raz, jehoû 41 Pro p ipomenutì: (i) vïta s indexick m v razem vyjad uje p i r zn ch pouûitìch r zné myölenky (resp. úplné smysly) a (ii) smysl \Ëty (resp. myölenka) je funkcì smysl sloûek této vïty. Uvedená interpretace je samoz ejmï jen jedna zmoûn ch, navìc lze Ìci, ûe Fregovi p Ìmo odporuje. Pro Frega p ece referujì prost ednictvìm smysl vöechny v razy!

19 INDEXICKÉ V RAZY (I) 19 sémantika by nebyla funkcionálnì. VÏta (3) vyjadruje v TIL uzav enou konstrukci, která konstruuje jedineënou propozici. Podobné argumenty lze uplatnit i pro sémantizaci vöech temporálnìch v raz typu ((ot)t) (vëera, zìtra, dnes, p edvëerejökem, pozìt Ì...). K potìûìm s Fregovou sémantikou indexick ch v raz v souvislosti s termìny dnes a vëera se jeötï vrátìm v kapitole o rigidnìch designátorech. OstatnÌ typy konstrukce (3 ). w/(, t/v, Pr/(oiW; B/i; Jed/(o(or))o Ll )w; M/(o(o(or))(or))r Expresivita TIL NásledujÌ detailnïjöì p Ìklady sémantizace temporálnìch v raz v TIL. ^ Jak uû bylo poznamenáno, tam, kde nenì explicitnï uvedeno frekvenënì adverbium, doplúujeme adverbium alespoú jednou: typ Jed/(((0(0r))0 wu )a)). Jde o obecn typ adverbiì. Definice frekvenënìho adverbia alespoú jednou: f [Jed W] a] <=>df hc (31) [[ cl] A [ A,,]]. 43 (Typy: s/o (o ); c/(or); tlr, 3/ (<g(o^ )); alo w,). Jak je vidït, je promïnná t vázána v obou Ëlenech konjunkce existenënìm kvantifikátorem, kter stanovuje podmìnku, ûe existuje Ëasov okamûik, kter je prvkem referovaného intervalu. Následuje ukázka typové anal zy vïty VËera v BrnÏ pröelo. ((0(0(0T))(0T)y (o(ot)o T J 42 Viz [27], 114. FrekvenËnÌ p Ìslovce, jako,bïhem',.jednou',.dvakrát',.nanejv ö dvakrát',,periodicky',,ëasto',,vïtöinou' atd. jsou tedy jména funkcì zpropozic do t Ìd o-chronoiogiì. Jak je zámïr takové definice? Ta definice nám Ìká, ûe jde o operaci, která ve svïtï W 4 3 p i azuje libovolné propozici A objekt, konstruovan konstrukcì Ac (3 ) [[ ct] A [ a M ]]. [...] Notace,<=> d r' znamená, ûe dvï konstrukce jsou ekvivalentnì v tom smyslu, ûe konstruujì stejn objekt p i stejném udïlenì hodnot voln m promïnn m a a iff Viz [54J.

20 20 Rostislav NIEDERLE Z této ukázky je z ejmé, ûe jak vïta (2), tak vïta (3) denotujì zcela urëitou propozici, v p ÌpadÏ vïty (3) propozici, která bude pravdivá ve vöech svïtech a Ëasech, ve kter ch vëera v BrnÏ pröelo. Definice budoucìho Ëasu je zrcadlov m odrazem definice Ëasu minulého: aby mïla vïta pravdivostnì hodnotu, musì referenënì Ëas (viz prvnì Ëlen konjunkce) leûet (alespoú zëásti) v budoucnosti (coû je zde oznaëeno obrácenou relacì < a kvantifikacì /,). B,SC <=> df (i ;') [(3ti)[ct\ A [ t < Ìl]] A i = [ S?lt\ [ Ct\ A [ t <? ]]]. (typy stejné jako v definici minulého Ëasu). Konstrukce, kterou vyjad uje vïta (4) ZÌtra bude v BrnÏ pröet", bude tedy analogická v öe uvedené konstrukci denotované vëtou (3): (4*) XwXt [[B, [ Jed ] XwXt [ Pr., B]] ZÌ,]]. (Typy: w/co\ t/r, Prl(oi) ar \ B/i; Jed/(O(OT))O W1 )CO; B/(o(o(or))(or))r, Zi7(or)r.) Anal za vïty (5) V BrnÏ vloni pröelo jen dvakrát" je následujìcì: (5*) XwXt [[M, [[ Dva ] XwXt [ Pr., B]] V1,]]. (Dva/((O(OT))O U )<W; V1/(OT)T, ostatnì stejné jako v (4*).) Anal za vïty (6) v BrnÏ pröelo" je následujìcì: (6*) XwXt [[M, [XwXt [ Pr M B]] Xt [T,]]. (T/r ; ostatnì typy jako v öe.) Propozice, konstruovaná konstrukcì (6*) (a denotovaná vëtou (6)) je bez pravdivostnì hodnoty v jakémkoliv Ëase, kter p edcházì V pozdïjöìm Ëase je pravdivá nebo nepravdivá podle toho, zda v BrnÏ pröelo nebo nepröelo. Konstrukce (6*) je samoz ejmï opït zcela nezávislá na Ëase pronesenì vïty (6). Tato vïta ani nem ûe obsahovat (implicitnì) referenci k Ëasu, ve kterém byla pronesena. Protoûe kdyby tomu tak bylo, pak by tento Ëas byl souëástì této vïty. VyslovenÌ stejné vïty v ËasovÏ odliöném okamûiku by vöak vyjad ovalo zcela jinou konstrukci, neboù by do této vïty zavedlo jako sloûku odliön Ëas promluvy. To by znemoûúovalo efektivnì komunikaci. Avöak jediná reference, o které vïta (6) mluvì a kterou konstrukce (6*) konstruuje, je interval - den Konstrukce (6*) tedy referuje k jednomu konstantnìmu Ëasu, coû zachovává jejì obsah, resp. nemïnì propozici, kterou ta vïta v r zn ch Ëasech svého pouûitì denotuje. OpÏt: jediné, co se mïnì, je pravdivostnì hodnota této vïty. Anal za vïty (7) Kdyû podraûilo pivo, v BrnÏ pröelo" je následujìcì:

21 INDEXICKÉ V RAZY (I) 21 (7*) kw'kt [ M, [ Jed, XwXt [ Pr B]] XwXt h, r M, [ Jed J XwXt Ì Po.., "Pili 0.11 (Po(draûit)/(OÌ) TO ; P(ivo)/i 44 ; ostatnì typy jako v öe). Fráze kdyû podraûilo pivo" se chápe ve smyslu v Ëase f takovém, ûe v, podraûilo pivo" a denotuje T-vlastnost (temporálnì vlastnost), konstruovanou podtrûenou Ëásti konstrukce. Tuto vlastnost má Ëasov interval, v nïmû v Ëesk ch zemìch podraûilo pivo. Platnost vïty (7) tvrdìme tak, ûe ekneme, ûe v BrnÏ pröelo (alespoú jednou) v r-t ÌdÏ, která je aktuálnì extenzì vlastnosti b t Ëasem, ve kterém v Ëesk ch zemìch podraûilo pivo"; T-vlastnost je tedy nïco, co majì rozdìlné soubory Ëas v rozdìln ch svïtech a rozdiln ch Ëasech. Typ T- vlastnosti: (OT) t <. Tato vlastnost p ipisuje podmìnku, za které nepodtrûená konstrukce konstruuje propozici. OpÏt: tato vïta, tak jako v p ipadï vït (3), (4) a (5) nereferuje k ûádnému jednotlivému Ëasovému intervalu. To vöak neznamená, ûe by konstrukce (3*), (4*) a (5*), které ty vïty v tomto po adì vyjad ujì, nemïly konstruovat zcela urëité propozice. OpÏt jediné, co podléhá zmïnï, je pravdivostnì hodnota propozice, nikoli denotovaná propozice sama. Souhrn eëeného Gramatické Ëasy vït jsou p irozenï chápány jako podstatn prvek jejich sémantiky. Lze je sémantizovat tak, ûe se reprezentujì funkcemi z Ëasov ch okamûik do a-objekt, a takto je chápána jejich sïmantizace: gramaticky Ëasované vïty jsou sémanticky sobïstaëné entity, které denotujì urëité propozice, resp. kter ch pravdivostnì podmìnky jsou dány. To se neobejde bez ontologick ch p edpoklad, které byly tematizovány ve FregovÏ stati Myölenka". Tichého konstrukce je explikacì Fregovy myölenky. Tichého p Ìstup k sémantice gramatick ch Ëas je samoz ejmï jen jeden z moûn ch. V dalöì kapitole nahlédneme, jak toto zadáni eöì Quine. 3.3 Quine a gramatick Ëas Tichého teoretick program je dán otázkou, o Ëem mluvìme. Tich by na ni mohl odpovïdït, ûe obvykle mluvìme sice o entitách Ëty rozmïrného svïta, avöak, v intencìch Frega (viz fregovsk smysl), nikdy ne p Ìmo. Kaûd smyslupln v raz má sv j abstraktnì protïjöek. Abychom dob e pouûìvali p irozen jazyk, nenì podle Tichého nutné znát hodnoty v raz tohoto jazyka v tomto svïtï a tomto Ëase. To, co totiû konstruujì (syntetické, empirické a 44 Typová anal za hromadného terminu pivo" je z ejmï komplikovanïjöì. Pro jednoduchost analyzuji tento v raz tak, ûe denotuje logick typ individua.

INTERPRETACE: TYPY A KRITÉRIA 1

INTERPRETACE: TYPY A KRITÉRIA 1 P R E K L A D Y INTERPRETACE: TYPY A KRITÉRIA 1 Gôran HERMÉREN AËkoli je termìn interpretace" hojné pouûìván, jen z Ìdka jeho uûivatel uvede, co p esnï jìm má na mysli. Tak je mnohdy koöatá homonymie tohoto

Více

RECENZIE. Ján äefránek: Inteligencia ako v poëet. IRIS, Bratislava 2000, 427 s.

RECENZIE. Ján äefránek: Inteligencia ako v poëet. IRIS, Bratislava 2000, 427 s. RECENZIE Ján äefránek: Inteligencia ako v poëet IRIS, Bratislava 2000, 427 s. UmÏlá inteligence (AI) j e velice öiroká problematika. Je to oblast, ve které se setkáváme s nejrozmanitïjöìmi p Ìstupy k lidsk

Více

VopÏnka, Petr: Meditace o základech vïdy

VopÏnka, Petr: Meditace o základech vïdy VopÏnka, Petr: Meditace o základech vïdy Praha, Práh 2001, s. 205 Meditace o základech vïdy (dále jen Meditace) korunujì dosavadnì dìlo filosofa a matematika Petra VopÏnky. NabÌzejÌ nov vhled do zp sobu,

Více

ZMÃNA Ë. 2 ÚPO PELECHY TEXTOVÁ A GRAFICKÁ»ÁST. Ing. arch. Ladislav Bareö PAFF - architekti

ZMÃNA Ë. 2 ÚPO PELECHY TEXTOVÁ A GRAFICKÁ»ÁST. Ing. arch. Ladislav Bareö PAFF - architekti ZMÃNA Ë. 2 ÚPO PELECHY TEXTOVÁ A GRAFICKÁ»ÁST Ing. arch. Ladislav Bareö PAFF - architekti KVÃTEN 2011 POÿIZOVATEL: MÏstsk ú ad Domaûlice adresa: MÏstsk ú ad Domaûlice Odbor v stavby a územního plánování

Více

ZLATO JAKO INVESTICE

ZLATO JAKO INVESTICE ZLATO JAKO INVESTICE Jiû v roce 1966 napsal Alan Greenspan ve své stati Zlato a finanëní svoboda : «...bez zlatého standardu neexistuje moûnost, jak ochránit úspory p ed zcizením inflací. Bez nïj neexistuje

Více

DOPLNÃK K INSTALA»NÕMU

DOPLNÃK K INSTALA»NÕMU DOPLNÃK K INSTALA»NÕMU A PROGRAMOVACÕMU MANU LU Pouze pro modely: S A-39 -A S P-39 -A S A-39 -B S P-39 -B S A-38 -A S P-38 -A S A-38 -B S P-38 -B Výrobce: NIVELCO Process Control Co.Ltd. H-1043 Budapest,

Více

MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM SLUNÍČKO

MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM SLUNÍČKO UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky RADKA BENEŠOVÁ III. roč ník prezenč ní studium obor: speciální pedagogika př edškolního vě ku MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM

Více

Logický důsledek. Petr Kuchyňka (7765@mail.muni.cz)

Logický důsledek. Petr Kuchyňka (7765@mail.muni.cz) Logický důsledek Petr Kuchyňka (7765@mail.muni.cz) Úvod P 1 Logický důsledek je hlavním předmětem zájmu logiky. Je to relace mezi premisami a závěry logicky platných úsudků: v logicky platném úsudku závěr

Více

Primární a sekundární výskyt označující fráze. Martina Juříková Katedra filozofie, FF UP v Olomouci Bertrand Russell, 17. - 18. 5.

Primární a sekundární výskyt označující fráze. Martina Juříková Katedra filozofie, FF UP v Olomouci Bertrand Russell, 17. - 18. 5. Primární a sekundární výskyt označující fráze Martina Juříková Katedra filozofie, FF UP v Olomouci Bertrand Russell, 17. - 18. 5. 2012 Russellovo rozlišení jména a popisu Označující fráze Primární a sekundární

Více

Doporučené zásady pro vypracování diplomových prací

Doporučené zásady pro vypracování diplomových prací 1 PRACOVNÕ KNIHA Ë. 1/96 Doporučené zásady pro vypracování diplomových prací RNDr. Jiří Dvořák, CSc. Mgr. Dan Smítal 2 O B S A H 1. vod.................................................................

Více

v trojúhelníku P QC sestrojíme vý¹ky na základnu a jedno rameno, patu vý¹ky na rameno oznaèíme R a patu na základnu S

v trojúhelníku P QC sestrojíme vý¹ky na základnu a jedno rameno, patu vý¹ky na rameno oznaèíme R a patu na základnu S Øe¹ení 5. série IV. roèníku kategorie JUNIOR RS-IV-5-1 Pro na¹e úvahy bude vhodné upravit si na¹í rovnici do tvaru 3 jx 1 4 j+2 = 5 + 4 sin 2x: Budeme uva¾ovat o funkci na pravé stranì na¹í rovnice, tj.

Více

Metody tvorby ontologií a sémantický web. Martin Malčík, Rostislav Miarka

Metody tvorby ontologií a sémantický web. Martin Malčík, Rostislav Miarka Metody tvorby ontologií a sémantický web Martin Malčík, Rostislav Miarka Obsah Reprezentace znalostí Ontologie a sémantický web Tvorba ontologií Hierarchie znalostí (D.R.Tobin) Data jakékoliv znakové řetězce

Více

postaveny výhradně na syntaktické bázi: jazyk logiky neinterpretujeme, provádíme s ním pouze syntaktické manipulace důkazy

postaveny výhradně na syntaktické bázi: jazyk logiky neinterpretujeme, provádíme s ním pouze syntaktické manipulace důkazy Formální systémy (výrokové) logiky postaveny výhradně na syntaktické bázi: jazyk logiky neinterpretujeme, provádíme s ním pouze syntaktické manipulace důkazy cíl: získat formální teorii jako souhrn dokazatelných

Více

Logika. Akademie managementu a komunikace, Praha PhDr. Peter Jan Kosmály, PhD.

Logika. Akademie managementu a komunikace, Praha PhDr. Peter Jan Kosmály, PhD. Akademie managementu a komunikace, Praha PhDr. Peter Jan Kosmály, PhD. Tematické okruhy: 1. Stručné dějiny logiky a její postavění ve vědě 2. Analýza složených výroků pomocí pravdivostní tabulky 3. Subjekt-predikátová

Více

PSANÍ. Anglický jazyk 5. třída Hana Stryalová

PSANÍ. Anglický jazyk 5. třída Hana Stryalová PSANÍ Jazyk Úroveň Autor Kód materiálu Anglický jazyk 5. třída Hana Stryalová Aj5-kap-str-psa-06 Z á k l a d o v ý t e x t : Dear Jessica! I am in Spain now. I am here with a Spanish girl. Her name is

Více

Statistika pro geografy. Rozd lení etností DEPARTMENT OF GEOGRAPHY

Statistika pro geografy. Rozd lení etností DEPARTMENT OF GEOGRAPHY Statistika pro geografy Rozd lení etností DEPARTMENT OF GEOGRAPHY Faculty of Science Palacký University Olomouc t. 17. listopadu 1192/12, 771 46 Olomouc Pojmy etnost = po et prvk se stejnou hodnotou statistického

Více

Ruční kompaktní spouštěč motoru MS 116 Nov dimenze v oblasti ochrany motoru

Ruční kompaktní spouštěč motoru MS 116 Nov dimenze v oblasti ochrany motoru Ruční kompaktní spouštěč motoru MS 116 Nov dimenze v oblasti ochrany motoru CZELS 1002 / b ezen 2002 P Ìstroje nìzkèho napïtì Úsporná bezpojistková ochrana motoru do výkonu 7,5 kw Technologie, které můžete

Více

odst Ìk v nì mate skèho mlèka

odst Ìk v nì mate skèho mlèka Technika echnika odst Ìk v nì mate skèho mlèka M -li matka vìce mlèka, neû staëì dìtï vypìt, a tvorba s pot ebou dìtïte jeötï nejsou v rovnov ze, je nutnè p ebytky mlèka odst Ìk vat. TakÈ v p ÌpadÏ, ûe

Více

Návod pro vzdálené p ipojení do sít UP pomocí VPN pro MS Windows 7

Návod pro vzdálené p ipojení do sít UP pomocí VPN pro MS Windows 7 Návod pro vzdálené p ipojení do sít UP pomocí VPN pro MS Windows 7 1. Úvod nezbytné kroky ne se p ipojíte 2. Jak si vytvo it heslo 3. Nastavení VPN p ipojení pro Windows 7 1. Úvod Slu ba VPN umo uje vstoupit

Více

4.9.70. Logika a studijní předpoklady

4.9.70. Logika a studijní předpoklady 4.9.70. Logika a studijní předpoklady Seminář je jednoletý, je určen pro studenty posledního ročníku čtyřletého studia, osmiletého studia a sportovní přípravy. Cílem přípravy je orientace ve formální logice,

Více

Nevíte si rady? tel.: 841 41 41 41, info@top-pojisteni.cz

Nevíte si rady? tel.: 841 41 41 41, info@top-pojisteni.cz Spole nost Top-Pojišt ní.cz s.r.o ve spolupráci s AXA pojiš ovnou a.s. Vám zasílá tento manuál pro úsp šné uzav ení havarijního pojišt ní Jak postupovat? 1. Po i te minimáln 7 fotografií Vašeho vozidla,

Více

Citation Statistics. zpráva společné komise. Int. Mathematical Union. Int. Council of Industrial and Applied Mathematics. Institute of Statistics

Citation Statistics. zpráva společné komise. Int. Mathematical Union. Int. Council of Industrial and Applied Mathematics. Institute of Statistics Citation Statistics zpráva společné komise Int. Mathematical Union Int. Council of Industrial and Applied Mathematics Institute of Statistics Citace ze zadání: The drive towards more transparency and accountability

Více

VÃK PÿI S ATKU A ROZDÕL MEZI VÃKEM éenicha A VÃKEM NEVÃSTY V»ESK REPUBLICE V LETECH 1991ñ2004

VÃK PÿI S ATKU A ROZDÕL MEZI VÃKEM éenicha A VÃKEM NEVÃSTY V»ESK REPUBLICE V LETECH 1991ñ2004 2006 ï RO»NÕK 48 ï»õslo 1 VÃK PÿI S ATKU A ROZDÕL MEZI VÃKEM éenicha A VÃKEM NEVÃSTY V»ESK REPUBLICE V LETECH 1991ñ2004 KRYäTOF ZEMAN Age at Marriage and Age Difference Between the Age of Groom and Age

Více

Ú š šť ž Č Č Č Ž ž š š ž ž š š ď ď Č š š ž š š š Ú š š š š ď š š ď ž š š ď š ů ď ď š Í Ž ů ů ů ů ů š š Ú Í Í ť š š š š ž ů š š š š Ž ž ďš š š Íš Ž š Č š ž Ý ď š Ž š ď ť ž É š š Í š Ž š Č ž ď š Ň ž š óó

Více

Nositele autorských práv k dílu zastupuje DILIA, divadelní a literární agentura, Krátkého 1, Praha 9

Nositele autorských práv k dílu zastupuje DILIA, divadelní a literární agentura, Krátkého 1, Praha 9 Nositele autorských práv k dílu zastupuje DILIA, divadelní a literární agentura, Krátkého 1, Praha 9 Aldo Nicolaj O italskèm dramatikovi toho v encyklopediìch a slovnìcìch mnoho nenajdeme. Z Ël nk dr.

Více

Výbor textů k moderní logice

Výbor textů k moderní logice Mezi filosofií a matematikou 5 Logika 20. století: mezi filosofií a matematikou Výbor textů k moderní logice K vydání připravil a úvodními slovy opatřil Jaroslav Peregrin 2006 Mezi filosofií a matematikou

Více

Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala

Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Pr zkumy a ankety provedené v posledních letech jak mezi zam stnavateli, tak mezi absolventy vysokých škol shodn ukazují,

Více

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová Recenzenti: prof. Ing. Milan Turčáni, CSc. prof. Ing. Ivan Vrana, DrSc. Tato kniha vznikla za finanční podpory Studentské grantové

Více

Deskripce a existence: uctívali Řekové olympské bohy?

Deskripce a existence: uctívali Řekové olympské bohy? Kapitola 4 Deskripce a existence: uctívali Řekové olympské bohy? Přestože jsme se v minulé kapitole zabývali subjekty a predikáty, existuje ještě jeden typ výrazů, který může vystupovat jako podmět oznamovací

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

POSLECH. M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u :

POSLECH. M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u : POSLECH Jazyk Úroveň Autor Kód materiálu Anglický jazyk 9. třída Mgr. Martin Zicháček aj9-kap-zic-pos-08 Z á k l a d o v ý t e x t : Helen: Hey Mike. What a surprise. Where are you going? To the airport?

Více

ÁŠ Š Í É áš Š í é č á ó é á ší ě é š ů ě ě é í é á ž ď ě ů ží ě á í é ě é ě é é č í ž é ý ů ň č í ř ýš í ří í ž í á ů á á ů ď á ý í é á á í á í ě é í ř ž ě ě ě í ř ř ěž ž ě ě ž Š í é ř ž ž ď é č ř š ý

Více

kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola )

kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola ) kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola ) kolní ád d sledn vychází ze zákona. 561/2004 Sb., o p ed kolním, základním, st edním, vy ím odborné a jiném vzd

Více

VIII. HODNOCENÕ ZDRAVOTNÕHO STAVU, PÿÕSTUPY KLINICK EPIDEMIOLOGIE

VIII. HODNOCENÕ ZDRAVOTNÕHO STAVU, PÿÕSTUPY KLINICK EPIDEMIOLOGIE VIII. HODNOCENÕ ZDRAVOTNÕHO STAVU, PÿÕSTUPY KLINICK EPIDEMIOLOGIE 27 HODNOCENÕ ZDRAVOTNÕHO STAVU, PÿÕSTUPY KLINICK EPIDEMIOLOGIE 27.1 VOD ñ VZTAH KLINICK EPIDEMIOLOGIE K ÑMEDICÕNÃ ZALOéEN NA DŸKAZUì V

Více

Adobe noviny. V ûenì p telè, p ich zìme. »erven 1999 RoËnÌk 1999,»Ìslo 2. Adobe InDesign 1.0 ñ konkurence v DTP

Adobe noviny. V ûenì p telè, p ich zìme. »erven 1999 RoËnÌk 1999,»Ìslo 2. Adobe InDesign 1.0 ñ konkurence v DTP Adobe noviny»erven 1999 RoËnÌk 1999,»Ìslo 2 InformaËnÌ zpravodaj vyd van spoleënostì AMOS Software pro uûivatele produkt firmy Adobe Systems V ûenì p telè, p ich zìme k v m s dalöìm ËÌslem Adobe novin

Více

Jaký je rozdíl v definicicíh VARCHAR2(20 BYTE) a VARCHAR2(20 CHAR):

Jaký je rozdíl v definicicíh VARCHAR2(20 BYTE) a VARCHAR2(20 CHAR): Mezi příkazy pro manipulaci s daty (DML) patří : 1. SELECT 2. ALTER 3. DELETE 4. REVOKE Jaké vlastnosti má identifikující relace: 1. Je relace, která se využívá pouze v případě modelovaní odvozených entit

Více

Fuzzy logika a reálný svět, aneb jsou všechny hromady skutečně malé?

Fuzzy logika a reálný svět, aneb jsou všechny hromady skutečně malé? Fuzzy logika a reálný svět, aneb jsou všechny hromady skutečně malé? Jiří Močkoř University of Ostrava Department of Mathematics Institute for Research and Applications of Fuzzy Modeling 30. dubna 22,

Více

PSANÍ. M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u :

PSANÍ. M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u : PSNÍ Jazyk Úroveň utor Kód materiálu nglický jazyk 9. třída Mgr. lice Kýrová aj9-jes-kyr-psa-03 Z á k l a d o v ý t e x t : letter from fan ear George, I'm writing to you (1) the zech Republic. I have

Více

Modely datové. Další úrovní je logická úroveň Databázové modely Relační, Síťový, Hierarchický. Na fyzické úrovni se jedná o množinu souborů.

Modely datové. Další úrovní je logická úroveň Databázové modely Relační, Síťový, Hierarchický. Na fyzické úrovni se jedná o množinu souborů. Modely datové Existují různé úrovně pohledu na data. Nejvyšší úroveň je úroveň, která zachycuje pouze vztahy a struktury dat samotných. Konceptuální model - E-R model. Další úrovní je logická úroveň Databázové

Více

Vyhledávání v citační databázi Web of Science (WOS)

Vyhledávání v citační databázi Web of Science (WOS) Vyhledávání v citační databázi Web of Science (WOS) Petr Boldiš Stanislava Kohoutová Česká zemědělská univerzita v Praze Studijní a informační centrum 2004 Tento materiál byl vytvořen v rámci grantu FRVŠ

Více

Úøad prùmyslového vlastnictví. s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u. Údaje o ochranné známce - oznaète køížkem

Úøad prùmyslového vlastnictví. s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u. Údaje o ochranné známce - oznaète køížkem Úøad prùmyslového vlastnictví Antonína Èermáka 2a, 160 68 Praha 6 : (02) 203 83 111, 24 31 15 55 : (02) 24 32 47 18 PØIHLÁŠKA OCHRANNÉ ZNÁMKY s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u è. jednací,

Více

Paul Verlaine. Elegie

Paul Verlaine. Elegie Vyöehrad Paul Verlaine Elegie Paul Verlaine Elegie VYäEHRAD PÿELOéIL GUSTAV FRANCL Translation, Epilogue PhDr. Gustav Francl, 2004 ISBN 80-7021-748-0 [I] V mèm vïku, dob e vìm, mïl bych dny v klidu tr

Více

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu Výtvarná tvorba je vzd lávací

Více

MAT 1 Posloupnosti a jejich aplikace v bankovnictvı

MAT 1 Posloupnosti a jejich aplikace v bankovnictvı MAT 1 Posloupnosti a jejich aplikace v bankovnictvı Studijnı materia ly Pro listova nı dokumentem NEpouz ı vejte kolec ko mys i nebo zvolte moz nost Full Screen. Brno 2013 RNDr. Rudolf Schwarz, CSc. Obsah

Více

Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy

Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy ke standardu ISA 720 ODPOV DNOST AUDITORA VE VZTAHU K OSTATNÍM INFORMACÍM V DOKUMENTECH OBSAHUJÍCÍCH AUDITOVANOU Ú ETNÍ ZÁV RKU Aplika ní doložku mezinárodního

Více

BLATE»EK Z OBSAHU: 16.»Ìslo, 2006. »Ìslo 16, 2006. Mä Blatensk 2145, 2006

BLATE»EK Z OBSAHU: 16.»Ìslo, 2006. »Ìslo 16, 2006. Mä Blatensk 2145, 2006 16.»Ìslo, 2006 Mä Blatensk 2145, 2006 Z OBSAHU: Co bylo a jeötï budeö OkÈnka: PedagogickÈ okènko: Jsou agresivnì? Tvo me s dïtmi doma V tvarnè okènko: Co jsme proûili v mïsìci dubnu SportovnÌ okènko: Dobr

Více

5. Ned le postní, tematická homilie

5. Ned le postní, tematická homilie 5. Ned le postní, tematická homilie P t hlavních ástí eucharistické modlitby: 1. Preface - úvod 2. Epikleze vzývání Ducha svatého nad p inesenými dary 3. Slova ustanovení Toto je moje t lo, toto je má

Více

Adobe noviny. V ûenì p telè, vodem t etìho letoönìho. Z Ì 1999 RoËnÌk 1999,»Ìslo 3. Adobe Photoshop m novou verzi: 5.5. P ijôte za n mi na

Adobe noviny. V ûenì p telè, vodem t etìho letoönìho. Z Ì 1999 RoËnÌk 1999,»Ìslo 3. Adobe Photoshop m novou verzi: 5.5. P ijôte za n mi na Adobe noviny Z Ì 1999 RoËnÌk 1999,»Ìslo 3 InformaËnÌ zpravodaj vyd van spoleënostì AMOS Software pro uûivatele produkt firmy Adobe Systems V ûenì p telè, vodem t etìho letoönìho ËÌsla Adobe novin dovolte

Více

TRITON. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

TRITON. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz TRITON Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz NEURÓZY, PSYCHOSOMATICKÁ ONEMOCNĚNÍ A PSYCHOTERAPIE Jan Poněšický Jan PonÏöick NeurÛzy, psychosomatick onemocnïnì a psychoterapie Tato kniha,

Více

Nová forma výuky adaptivní e-learning

Nová forma výuky adaptivní e-learning Kate ina KOSTOLÁNYOVÁ Ostravska Univerzita v Ostrave, eská Republika Nová forma výuky adaptivní e-learning Dnešní spole nost lze popsat p ívlastky informa ní, digitální, spole nost celoživotního vzd lávání,

Více

Hierarchický databázový model

Hierarchický databázový model 12. Základy relačních databází Když před desítkami let doktor E. F. Codd zavedl pojem relační databáze, pohlíželo se na tabulky jako na relace, se kterými se daly provádět různé operace. Z matematického

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Team Engineering. New in V13. TIA Portal news. Restricted / Siemens AG 2014. All Rights Reserved.

Team Engineering. New in V13. TIA Portal news. Restricted / Siemens AG 2014. All Rights Reserved. Team TIA Portal news siemens.com/s7-1500 Teamengineering jak pracovat v týmu PLC proxy pro práce v týmu pro a PLC inženýry lze uplatnit také v prost edí Classic Kopie a slou ení projekt vzájemné sdílení

Více

2007 Nokia. V¹echna práva vyhrazena. Nokia, Nokia Connecting People a Nseries jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky spoleènosti

2007 Nokia. V¹echna práva vyhrazena. Nokia, Nokia Connecting People a Nseries jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky spoleènosti 2007 Nokia. V¹echna práva vyhrazena. Nokia, Nokia Connecting People a Nseries jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky spoleènosti Nokia Corporation. Ostatní zmiòované výrobky a názvy spoleèností

Více

Jednoduch frekvenënì mïnië ABB ACS50-0,18 aû 2,2 kw

Jednoduch frekvenënì mïnië ABB ACS50-0,18 aû 2,2 kw Jednoduch frekvenënì mïnië BB CS50-0,18 aû 2,2 k Technick katalog OBCHONÕ PROFIL PRŸMYSL PROUKTY PLIKCE EXPERTIZY PRTNEÿI SERVIS Jednoduch frekvenënì mïnië BB Co je jednoduch frekvenënì mïnië BB? Jednoduché

Více

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení. 7/2000 V Y H L Á K A.7/2000 Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení Obecní zastupitelstvo v Plavsku schválilo dne 21.7.2000 tuto obecn závaznou

Více

PO ÁRNÍ ÁD OBCE BLUDOV

PO ÁRNÍ ÁD OBCE BLUDOV Obecn závazná vyhlá ka obce Bludov íslo 3 /2003 Obec Bludov na základ usnesení zastupitelstva obce ze dne 29.9.2003, podle 29 odst. 1 písm. O) bod 1. zákona. 133/1985 Sb. o po ární ochran, ve zn ní pozd

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Omlouváme se všem ètenáøùm a autorùm knihy!

Omlouváme se všem ètenáøùm a autorùm knihy! Vážení ètenáøi, v textu publikace Projektový management podle IPMA (ISBN 978-80-247-2848-3) jsme po jejím vytištìní zjistili, že na stranì 80 je chyba v tabulce 1.04.6, na stranì 168 je chyba v obrázku

Více

Modely vyhledávání informací 4 podle technologie. 1) Booleovský model. George Boole 1815 1864. Aplikace booleovské logiky

Modely vyhledávání informací 4 podle technologie. 1) Booleovský model. George Boole 1815 1864. Aplikace booleovské logiky Modely vyhledávání informací 4 podle technologie 1) Booleovský model 1) booleovský 2) vektorový 3) strukturní 4) pravděpodobnostní a další 1 dokumenty a dotazy jsou reprezentovány množinou indexových termů

Více

ůř Í ý Í Ť ý Á Ž Í Á ť Í ť ý ť Ť ě č ě Š ř ú ý š Č ř č ď ř Á Í Í ě ě ř ó ě č ř č ě ř š ě Á Í č ě Í Í Č É ě Š Í Č ě Í ě ů ů ů Č ý ú Ž ří Á Ý Í Á ÍČ ŽÍ Ý Ů ě č ě ě ě ř ě ě ó ž ž ě ýš ě ě ó ě ř ú ě ďý ě Ú

Více

Specifikace systému ESHOP

Specifikace systému ESHOP Nabídka: Specifikace systému ESHOP březen 2009 Obsah 1 Strana zákazníka 1 1.1 Nabídka produkt, strom kategorií..................... 1 1.2 Objednávka a ko²ík.............................. 1 1.3 Registrace

Více

ROZDÍLY V NÁVRZÍCH RELAČNÍCH A OBJEKTOVÝCH DATABÁZÍ A JEJICH DŮSLEDKY PRO TRANSFORMACI MODELŮ

ROZDÍLY V NÁVRZÍCH RELAČNÍCH A OBJEKTOVÝCH DATABÁZÍ A JEJICH DŮSLEDKY PRO TRANSFORMACI MODELŮ ROZDÍLY V NÁVRZÍCH RELAČNÍCH A OBJEKTOVÝCH DATABÁZÍ A JEJICH DŮSLEDKY PRO TRANSFORMACI MODELŮ RELATIONAL AND OBJECT DATABASES DESIGN DIFFERENCES AND IT S IMPLICATIONS TO MODEL TRANSFORMATION Vít Holub

Více

6. blok část B Vnořené dotazy

6. blok část B Vnořené dotazy 6. blok část B Vnořené dotazy Studijní cíl Tento blok je věnován práci s vnořenými dotazy. Popisuje rozdíl mezi korelovanými a nekorelovanými vnořenými dotazy a zobrazuje jejich použití. Doba nutná k nastudování

Více

Matematická logika cvi ení 47

Matematická logika cvi ení 47 Matematická logika cvi ení 47 Libor B hounek www.cs.cas.cz/behounek/teaching/malog12 LS 2012/13, P F OU, 4.25. 3. 2013 Cvi ení 1. Posu te následující výroky z hlediska adekvátnosti dvojhodnotové sémantiky

Více

ROČNÍK 6 / ČÍSLO 1 / SRPEN 2007. www.vsfs.cz. Setkání s absolventy. Západ slunce ve Windhoeku. Konference. Vzpomínka na ples.

ROČNÍK 6 / ČÍSLO 1 / SRPEN 2007. www.vsfs.cz. Setkání s absolventy. Západ slunce ve Windhoeku. Konference. Vzpomínka na ples. OBČASNÍK STUDENTŮ, PEDAGOGŮ, VEDENÍ A PŘÍZNIVCŮ ŠKOLY ROČNÍK 6 / ČÍSLO 1 / SRPEN 2007 www.vsfs.cz Setkání s absolventy Konference Aktuální vývoj finančních trhů Západ slunce ve Windhoeku Vzpomínka na ples

Více

POJISTNÝ OBZOR 12/2001

POJISTNÝ OBZOR 12/2001 POJISTN OBZOR 12 2001 RO»NÕK LXXVIII Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Ing. Martin

Více

Database systems. Normal forms

Database systems. Normal forms Database systems Normal forms An example of a bad model SSN Surnam OfficeNo City Street No ZIP Region President_of_ Region 1001 Novák 238 Liteň Hlavní 10 26727 Středočeský Rath 1001 Novák 238 Bystřice

Více

KMA/MDS Matematické důkazy a jejich struktura

KMA/MDS Matematické důkazy a jejich struktura Modernizace studijního programu Matematika na PřF Univerzity Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0141 KMA/MDS Matematické důkazy a jejich struktura Seminář 1 Cílem tohoto semináře je efektivní uvedení

Více

SLOVNIK CIZICH SLOV PDF

SLOVNIK CIZICH SLOV PDF SLOVNIK CIZICH SLOV PDF ==> Download: SLOVNIK CIZICH SLOV PDF SLOVNIK CIZICH SLOV PDF - Are you searching for Slovnik Cizich Slov Books? Now, you will be happy that at this time Slovnik Cizich Slov PDF

Více

Smlouvy o poskytnutí ve ejné finan ní podpory z rozpo tu m sta. 29/23/4405/14

Smlouvy o poskytnutí ve ejné finan ní podpory z rozpo tu m sta. 29/23/4405/14 Smluvní strany: Smlouva o poskytnutí ve ejné finan ní podpory z rozpo tu m sta 29/23/4405/14 1. Poskytovatel m sto Uherský Brod Masarykovo nám. 100, 688 17 Uherský Brod, zastoupeno: Patrikem Kun arem,

Více

výrok-každésdělení,uněhožmásmyslseptát,zdaječinenípravdivé, aproněžprávějednaztěchtodvoumožnostínastává.

výrok-každésdělení,uněhožmásmyslseptát,zdaječinenípravdivé, aproněžprávějednaztěchtodvoumožnostínastává. 1 Základní pojmy matematické logiky Výrokový počet... syntaktické hledisko Predikátový počet... sémantické hledisko 1.1 VÝROKOVÝ POČET výrok-každésdělení,uněhožmásmyslseptát,zdaječinenípravdivé, aproněžprávějednaztěchtodvoumožnostínastává.

Více

ČTENÍ. M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u :

ČTENÍ. M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u : ČTENÍ Jazyk Úroveň Autor Kód materiálu Anglický jazyk 9. třída Mgr. Martin Zicháček aj9-kap-zic-cte-01 Z á k l a d o v ý t e x t ( 1 5 0 2 5 0 s l o v ) : Christmas Christmas is for many people in the

Více

Co je L Y X? Vlastnosti a nástroje Instalace Zdroje. Adam Farnik. V B - TU Ostrava. Elektronické publikování, 2008

Co je L Y X? Vlastnosti a nástroje Instalace Zdroje. Adam Farnik. V B - TU Ostrava. Elektronické publikování, 2008 LYX Adam Farnik V B - TU Ostrava Elektronické publikování, 2008 Osnova 1 Co je LYX? 2 Vlastnosti a nástroje Formatování textu Matematický reºim Dal²í moºnosti 3 Instalace 4 Zdroje WYSIWYM WYSIWYG prost

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

pozitivnì ûivot neboli jak ûìt s virem a vìrou

pozitivnì ûivot neboli jak ûìt s virem a vìrou pozitivnì ûivot neboli jak ûìt s virem a vìrou Vydal St tnì zdravotnì stav, PracoviötÏ manaûera N rodnìho programu /AIDS, ve spolupr ci s»eskou spoleënostì AIDS pomoc a firmou GlaxoSmithKline V ûenì p

Více

TRAVELCOM ZLEPŠENÍ KOMPETENCÍ ROM A MIGRUJÍCÍCH OSOB V OBLASTI MARKETINGU A OBCHODU ZA Ú ELEM ZLEPŠENÍ JEJICH P ÍSTUPU A SETRVÁNÍ NA TRHU PRÁCE

TRAVELCOM ZLEPŠENÍ KOMPETENCÍ ROM A MIGRUJÍCÍCH OSOB V OBLASTI MARKETINGU A OBCHODU ZA Ú ELEM ZLEPŠENÍ JEJICH P ÍSTUPU A SETRVÁNÍ NA TRHU PRÁCE TRAVELCOM ZLEPŠENÍ KOMPETENCÍ ROM A MIGRUJÍCÍCH OSOB V OBLASTI MARKETINGU A OBCHODU ZA Ú ELEM ZLEPŠENÍ JEJICH P ÍSTUPU A SETRVÁNÍ NA TRHU PRÁCE Obecný cíl: Zlepšit kompetence využívání marketingu k podpo

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: II/2 Inovace a zkvalitnění výuky cizích jazyků na středních

Více

Výroková logika dokazatelnost

Výroková logika dokazatelnost Výroková logika dokazatelnost Ke zjištění, zda formule sémanticky plyne z dané teorie (množiny formulí), máme k dispozici tabulkovou metodu. Velikost tabulky však roste exponenciálně vzhledem k počtu výrokových

Více

20/ Řeč přímá a nepřímá

20/ Řeč přímá a nepřímá Úroveň jazyka Pre-Intermediate ( 1. 2. ročník ANJ jako první jazyk, středně pokročilí studen&) 2.sada (nebo 3. - 4. ročník - ANJ jako druhý jazyk, středně pokročilí studen&) 20/ Řeč přímá a nepřímá Citace

Více

Okam¾ité zprávy. Nokia N76-1

Okam¾ité zprávy. Nokia N76-1 Okam¾ité zprávy Nokia N76-1 BEZ ZÁRUKY Aplikace tøetích stran poskytované v pøístroji mohly být vytvoøeny a mohou být vlastnìny osobami nebo entitami, které nejsou spøíznìnými osobami a nemají ani jiný

Více

P jëuj, rozmnoûuj, rozöi uj! ÿõjen 1998

P jëuj, rozmnoûuj, rozöi uj! ÿõjen 1998 Z PAS P jëuj, rozmnoûuj, rozöi uj! OBSAH Uk iûov n svïtu 1 ExistujÌ z zraky? 4 Transcendent lnì meditace 9 Dve e do kr lovstvì 12 PouËenÌ 13 Duhov festival 16 Larry Flynt 17 Zatloukat 18 Volba ûivotnìho

Více

umel-r.qxp 26.11.2009 17:14 Page 1 garamond

umel-r.qxp 26.11.2009 17:14 Page 1 garamond garamond Charles Baudelaire Umělé ráje P eloûil Petr Himmel Garamond, 2009 Translation Petr Himmel, 2001, 2009 ISBN 978-80-7407-065-5 5 Drah p ÌtelkynÏ, VÏnov no J. G. F. zdrav rozum n m Ìk, ûe pozemskè

Více

ANGLICKÁ KONVERZACE PRO STŘEDNĚ POKROČILÉ

ANGLICKÁ KONVERZACE PRO STŘEDNĚ POKROČILÉ ANGLICKÁ KONVERZACE PRO STŘEDNĚ POKROČILÉ MGR. VLADIMÍR BRADÁČ ROZVOJ KOMPETENCÍ MANAGEMENTU A PRACOVNÍKŮ VŠ MSK (S PODPOROU ICT) PROJEKT OP VK 2.2: CZ.1.07/2.2.00/15.0176 OSTRAVA 2012 Tento projekt je

Více

Analýza a modelování dat 3. přednáška. Helena Palovská

Analýza a modelování dat 3. přednáška. Helena Palovská Analýza a modelování dat 3. přednáška Helena Palovská Historie databázových modelů Relační model dat Codd, E.F. (1970). "A Relational Model of Data for Large Shared Data Banks". Communications of the ACM

Více

CzechPOINT@office a konverze na úřadech Martin Řehořek

CzechPOINT@office a konverze na úřadech Martin Řehořek CzechPOINT@office a konverze na úřadech Martin Řehořek Novell Professional Services ČR, s.r.o. mrehorek@novell.com Agenda CzechPOINT@office Lokální administrátor Autorizovaná konverze na žádost Autorizovaná

Více

II/2 Inovace a zkvalitnění výuky cizích jazyků na středních školách

II/2 Inovace a zkvalitnění výuky cizích jazyků na středních školách Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona Označení materiálu II/2 Inovace a zkvalitnění výuky cizích jazyků na středních školách VY_22_INOVACE_Mrh16 Vypracoval(a),

Více

ObecnÈ hodnocenì vybran ch n stroj bytovè politiky

ObecnÈ hodnocenì vybran ch n stroj bytovè politiky ObecnÈ hodnocenì vybran ch n stroj bytovè politiky CÌlem tèto kapitoly je obecnï shrnout vybranè v hody a nev hody, praktickè p Ìnosy a negativa r zn ch z kladnìch n stroj Ëi p Ìstup bytovè politiky v

Více

2AA TIME TO TALK (začátek od Unit 4) prof. Volfová Po 17:30 uč. 27

2AA TIME TO TALK (začátek od Unit 4) prof. Volfová Po 17:30 uč. 27 2AA TIME TO TALK (začátek od Unit 4) prof. Volfová Po 17:30 uč. 27 - osobní a přivlastňovací zájmena - časování sloves BE a HAVE GOT - určitý a neurčitý člen - množné číslo podst. jmen - přivlastňovací

Více

NÁVRH SPOLEČNÉHO REFERENČNÍHO RÁMCE - VYBRANÉ OTÁZKY SPOTŘEBITELSKÉHO PRÁVA

NÁVRH SPOLEČNÉHO REFERENČNÍHO RÁMCE - VYBRANÉ OTÁZKY SPOTŘEBITELSKÉHO PRÁVA NÁVRH SPOLEČNÉHO REFERENČNÍHO RÁMCE - VYBRANÉ OTÁZKY SPOTŘEBITELSKÉHO PRÁVA EVA DOBROVOLNÁ Faculty of Law, Masaryk Univesity, Czech Republic Abstract in original language Ochrana spotřebitele tvoří významnou

Více

Základní škola Marjánka

Základní škola Marjánka Základní škola Marjánka Historie školy The school history Roku 1910 začíná v budově na Marjánce vyučování v pěti postupných ročnících s pěti paralelními třídami. The Marjanka elementary school was established

Více

Zakázka bude pln na b hem roku 2014 a v následujících 48 sících od uzav ení smlouvy.

Zakázka bude pln na b hem roku 2014 a v následujících 48 sících od uzav ení smlouvy. OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY Služba na zajišt ní provozu a expertní podpory datové sít Od vodn ní ve ejné zakázky pro ú ely p edb žného oznámení Od vodn ní ú elnosti ve ejné zakázky obsahuje alespo Popis

Více

19/ Přítomný podmiňovací způsob

19/ Přítomný podmiňovací způsob Úroveň jazyka Pre-Intermediate 19/ Přítomný podmiňovací způsob ( 2nd Conditional) Zpracovala: Mgr.Alena Závorová úvodní 1 Podmínkové věty typu 2 ( Second Conditional ) Vedlejší věty podmínkové vyjadřují

Více

POPIS FUNKČNOSTI SYSTÉMU MALOOBCHODNÍ I VELKOOBCHODNÍ SÍTĚ PRODEJEN POTRAVIN, LAHŮDEK, RYB, OBUVÍ, TEXTILU, NÁBYTKU A DALŠÍCH PROVOZŮ.

POPIS FUNKČNOSTI SYSTÉMU MALOOBCHODNÍ I VELKOOBCHODNÍ SÍTĚ PRODEJEN POTRAVIN, LAHŮDEK, RYB, OBUVÍ, TEXTILU, NÁBYTKU A DALŠÍCH PROVOZŮ. POPIS FUNKČNOSTI SYSTÉMU MALOOBCHODNÍ I VELKOOBCHODNÍ SÍTĚ PRODEJEN POTRAVIN, LAHŮDEK, RYB, OBUVÍ, TEXTILU, NÁBYTKU A DALŠÍCH PROVOZŮ. POPIS SYSTÉMU: NA ÚSTŘEDÍ FIRMY NEBO NA PRONAJATÉM SERVERU JE NAINSTALOVANÝ

Více

POSLECH. M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u :

POSLECH. M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u : POSLECH Jazyk Úroveň Autor Kód materiálu Anglický jazyk 5. třída Mgr. Milena Kašová aj5-mas-kas-pos-01 Z á k l a d o v ý t e x t : Carl is for the first time in a new school. The teacher is asking Carl.

Více

Výchozí poznámky k panelové diskusi: Kapitálový trh, IPO a ekonomický r st. Prof. RNDr. Jan Hanousek, CSc. CERGE-EI

Výchozí poznámky k panelové diskusi: Kapitálový trh, IPO a ekonomický r st. Prof. RNDr. Jan Hanousek, CSc. CERGE-EI Výchozí poznámky k panelové diskusi: Kapitálový trh, IPO a ekonomický r st Prof. RNDr. Jan Hanousek, CSc. CERGE-EI Význam kapitálového trhu, vazby na ekonomický r st Alternativní zp sob získaní kapitálu

Více

prakticky ešit firemní situace a využít t chto poznatk pro svoje profesionální zam ení.

prakticky ešit firemní situace a využít t chto poznatk pro svoje profesionální zam ení. 7.25 Pojetí vyu ovacího p edm tu Aplikovaná ekonomie Obecné cíle výuky Aplikovaná ekonomie Cílem p edm tu je prohloubení základních ekonomických dovedností propojením znalostí a dovedností získaných studiem

Více

Matematika 1 základy linea rnı algebry a funkcí

Matematika 1 základy linea rnı algebry a funkcí Matematika 1 základy linea rnı algebry a funkcí Studijnı materia ly Pro listova nı dokumentem NEpouz ı vejte kolec ko mys i nebo zvolte moz nost Full Screen. Brno 2013 RNDr. Rudolf Schwarz, CSc. Determinanty

Více

Pojem binární relace patří mezi nejzákladnější matematické pojmy. Binární relace

Pojem binární relace patří mezi nejzákladnější matematické pojmy. Binární relace RELACE Pojem binární relace patří mezi nejzákladnější matematické pojmy. Binární relace slouží k vyjádření vztahů mezi prvky nějakých množin. Vztahy mohou být různé povahy. Patří sem vztah býti potomkem,

Více

»ESK PÿEKLAD ESDP EVROPSK PERSPEKTIVY ZEMNÕHO ROZVOJE. SmÏrem k vyv ûenèmu a trvale udrûitelnèmu rozvoji zemì EvropskÈ unie. Vydala Evropsk unie

»ESK PÿEKLAD ESDP EVROPSK PERSPEKTIVY ZEMNÕHO ROZVOJE. SmÏrem k vyv ûenèmu a trvale udrûitelnèmu rozvoji zemì EvropskÈ unie. Vydala Evropsk unie NEPRODEJN ESDP EVROPSK PERSPEKTIVY ZEMNÕHO ROZVOJE SmÏrem k vyv ûenèmu a trvale udrûitelnèmu rozvoji zemì EvropskÈ unie P ijato v Postupimi ministry zemì EU, kte Ì zodpovìdajì za zemnì pl nov nì KvÏten

Více