PRAŽSKÉ SOCIÁLNĚ VĚDNÍ STUDIE PRAGUE SOCIAL SCIENCE STUDIES
|
|
- Anežka Bláhová
- před 2 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Psychologická řada PSY-005 PRAŽSKÉ SOCIÁLNĚ VĚDNÍ STUDIE PRAGUE SOCIAL SCIENCE STUDIES ASPIRAČNÍ ÚROVEŇ, VÝKONOVÝ MOTIV A VNÍMANÉ SEBEUPLATNĚNÍ JAKO PSYCHOLOGICKÉ FAKTORY VÝKONNOSTI VE SPOLEČENSKÝCH PODMÍNKÁCH 2005 Jaromír Janoušek Psychologická řada PSY-005 V u Fakulta sociálních věd UK / Faculty of Social Sciences, Charles University Filozofická fakulta UK / Faculty of Arts, Charles University
2 2 Jaromír Janoušek Text prošel recenzním řízením. Studie vznikla v rámci výzkumného záměru MSM Rozvoj české společnosti v EU: výzvy a rizika. Copyright Jaromír Janoušek 2006 ISSN
3 3 Jaromír Janoušek Aspirační úroveň, výkonový motiv a vnímané výkonnosti ve společenských podmínkách JAROMÍR JANOUŠEK, FILOZOFICKÁ FAKULTA UK Abstract Some distinguished psychological concepts and knowledge of performance and efficiency are analyzed: the level of aspiration by K. Levin and F. Hoppe and others, the achievement motive by D. McCleland, J. Atkinson and others, the perceived self-efficiacy by A. Bandura. The explanation of transition from individual to social processes as given by these conceptions is considered. The question is propounded which psychological processes are precondition of sustainable development. The securance of sustainable development is considered to be the attainment too. Keywords: level of aspiration, achievement motive, perceived self-efficiacy, sustainable development as the attainment KONTAKT NA AUTORA A PODĚKOVÁNÍ
4 4 Jaromír Janoušek Aspirační úroveň, výkonový motiv a vnímané výkonnosti ve společenských podmínkách 1. ÚVOD Při objasňování psychologických problémů výkonové společnosti v podmínkách globalizace vyvstává otázka, jak propojit výklad celospolečenských procesů s výkladem psychických procesů a sociálních aktivit jedince. K tomu je účelné využít a zároveň přezkoumat hlavní poznatky, k nimž dospěl základní psychologický výzkum lidské výkonnosti. Účelnost jejich využití vyplývá z toho, že jde o poznatky v jistých mezích značně spolehlivé. Obsahují, někdy explicitně, většinou ovšem jen implicitně, přechody od individuální k sociální problematice a jejímu řešení. Nutnost přezkoumání těchto výzkumů je dána tím, že byly získány laboratorním experimentem nebo v historicky odlišných přirozených podmínkách, než jsou podmínky dnešní. Předmětem našeho výkladu a přezkoumání jsou tři významné fenomény, které mezi sebou do jisté míry souvisejí. Jde o aspirační úroveň, výkonový motiv a vnímané sebeuplatnění. 2. ASPIRAČNÍ ÚROVEŇ Prvním fenoménem z hlediska časové posloupnosti jejich výzkumu je aspirační úroveň. Byla zkoumána v Lewinově škole nejprve v Německu (srv. Hoppe, 1930 ), potom v USA (Lewin et al., 1944). Aspirační úroveň je rovina výkonu, kterou si proband vnitřně stanovuje k dosažení při vykonávání určitého úkolu. Obvykle jde o úkol středního stupně obtížnosti nebo se volí úkoly různého stupně obtížnosti. Fungování aspirační úrovně má čtyři fáze. V první fázi je proveden výchozí výkon. V druhé fázi má proband na základě zkušenosti se svým výkonem v prvním pokusu odhadnout rovinu svého výkonu při následujícím pokusu. Stanoví si tak aspirační úroveň týkající se dalšího výkonu. V třetí fázi se vykoná další pokus. Ve čtvrté fázi reaguje proband na tento nový výkon pocitem úspěchu či neúspěchu spojeným se sebehodnocením.
5 5 Jaromír Janoušek V celém procesu fungování aspirační úrovně je tak obsaženo několik komponent. Jsou to: rozdíl cílů mezi první a druhou fází, rozdíl ve výkonu mezi první a třetí fází, rozdíl mezi aspirovaným výsledkem v druhé fázi a dosaženým výsledkem ve třetí fázi, a posléze ve čtvrté fázi pocit úspěchu či neúspěchu v reakci na rozdíl mezi druhou a třetí fází. Specificky aspirační úrovně se týkají všechny uvedené komponenty kromě druhé. Výkon závisí jednak na subjektivně vnímané obtížnosti úkolu, jednak na aspirační úrovni, kterou si proband stanovil. Pocit úspěchu či neúspěchu závisí na tom, zda bylo aspirační úrovně při novém výkonu dosaženo či nikoliv. To se však projevuje hlavně u úkolů subjektivně vnímaných jako středně obtížné. U velmi snadných nebo velmi obtížných úkolů nemá úspěch či neúspěch takový sebehodnotící efekt. Při tom vystupují mezi probandy individuální rozdíly. Objektivně stejný výkon může být vnímán jedním probandem jako úspěch a jiným probandem jako neúspěch. Vyjádřeno lewinovskými koncepty valence a subjektivní pravděpodobnosti výsledná valence kterékoliv roviny obtížnosti se rovná sumě valence úspěchu násobené subjektivní pravděpodobností úspěchu, zmenšené o valenci neúspěchu násobené subjektivní pravděpodobností neúspěchu. Aspirační úroveň je potom tou rovinou obtížnosti, která má nejvyšší výslednou pozitivní valenci. Subjektivní zážitek úspěchu či neúspěchu je tak determinován relací individuálního výkonu k rovině aspirace, a ne pouze absolutně dosaženými výsledky. Aspirační úroveň souvisí s očekáváním (expectancy). Jak však ukázal L. Festinger již v roce 1942 (srv. Olson et al., 1996, s. 212), úroveň aspirace je obvykle vyšší než očekávání samo o sobě. To znamená že lidé obvykle chtějí více než co racionálně očekávají. Proces fungování aspirační úrovně se může opakovat. Úspěch a neúspěch v předchozím procesu ovlivňuje zpravidla stanovení aspirační úrovně v dalším procesu. Úspěch obvykle vede ke zvýšení následující aspirační úrovně, neúspěch k jejímu snížení, přičemž intenzita úspěchu či neúspěchu tento efekt zvýrazňuje. Trvalé stanovování vyšší či nižší úrovně aspirace, než byl předtím dosažený výkon, je potom trvalým individuálním rysem daného probanda. Protože však pocit úspěchu či neúspěchu se projevuje u úkolů subjektivně vnímaných jako středně obtížné, lze předpokládat, že zvyšování či snižování aspirační úrovně má obecně vzato (nebereme zde v úvahu patologické případy) své limity a nevede k extrémům. Při ovlivňování aspirační úrovně, jak ukazuje H. Heckhausen (srv. Heckhausen, 1991, s. 148), může působit řada jak intraindividuálních, tak skupinových faktorů. K intraindividuálním faktorům patří např. míra osobního významu úkolu pro jedince nebo nereálná přání místo realistického očekávání aj. Jako skupinové faktory mohou působit konflikt mezi standardní normou výkonu referenční skupiny a individuální normou výkonu, přítomnost, prestiž a chování experimentátora nebo publika aj. Pod vlivem takových faktorů může docházet k rozštěpení aspirační úrovně na veřejně a soukromě zastávanou. Celkově a stručně řečeno, u aspirační úrovně lze vidět následující momenty přechodu k širší sociální problematice: Sdělování vlastní aspirační úrovně druhému člověku, při experimentu experimentátorovi.
6 6 Jaromír Janoušek Interindividuální rozdíly ve vnímání výkonu a ve zvyšování či snižování aspirační úrovně. Rozdíly mezi skupinovými a individuálními standardy výkonu. Vliv experimentátora a publika na aspirační úroveň. Rozdíl mezi proklamovanou a vnitřní aspirační úrovní. Již zde se ukazuje, že výkon nelze redukovat na pouhou produktivitu. Motivace k výkonu je v aspirační úrovni implicitně obsažena, není tu však explicitně vyjádřena 3. VÝKONOVÝ MOTIV Motivace k výkonu byla explicitně vyjádřena jako potřeba výkonu (need achievement) u H. A. Murraye v práci Explorations in personality (srv. Woodruff, 1994, s. 9). Do potřeby výkonu H. Murray zahrnoval (srv. Heckhausen, 1991, s. 199) dokázat něco obtížného, zvládnout fyzické objekty, lidské bytosti či ideje, učinit to co nejrychleji a co nejsamostatněji, překonat překážky a dosáhnout vysokého standardu, překonat sám sebe, být rivalem druhých a předčit je, zvýšit sebenáhled úspěšným uplatněním talentu. Jak vyplývá z této charakteristiky, sociální aspekt je tu zastoupen zejména soupeřením s druhými. Systematicky se věnovali výkonovému motivu (achievement motive) D. C. McClelland, J. W. Atkinson, R. A. Clark a R. A. Lowell (srv. McClelland et al., 1953). H. Heckhausen (srv. Heckhausen, 1991, s. 199) vidí to nejpodstatnější v jejich pojetí v dosahování standardu excelence a sám sem zahrnuje dělat něco co nejlépe či lépe než dříve nebo lépe než jiní. V nejčistší podobě to podle něho znamená, že kvantita a kvalita výkonnosti (performance) je cílem sama o sobě, a to buď proto, že to vyžadují okolnosti, nebo protože to člověk vnímá jako závazek, či že chce prokázat svou excelentnost. Jsou zde zajisté také různé druhy podcílů, jako je získání uznání či materiální odměny. To podstatné se však vždy týká požadavků na výkon, které aktér přijímá jako zavazující, a chce je splnit. V této Heckhausenově charakteristice výkonového motivu či v širším smyslu motivace jsou, jak je zřejmé, vyjádřeny sociální aspekty velmi zřetelně. Podle D. C. McClellanda et al. výkonově orientovaná aktivita začíná uvnitř osoby potřebou dosáhnout určitého cíle a je doprovázena anticipací úspěchu nebo neúspěchu. Aktivita zaměřená na cíl může uspět, nebo neuspět. Jiní mohou poskytnout pomoc při dosahování cíle. Co brání dosažení cíle mohou být vnější překážky nebo osobní nedostatky. To může vést stejně jako úspěch či neúspěch k pozitivním nebo negativním osobním stavům. Základní metodou k zjišťování výkonové motivace byla analýza příběhů, které produkovali probandi jako reakci na obrázky tematicko-apercepčního testu nebo na obrázky podobné. Tato analýza, doplněná dotazníky, usilovala o pokrytí co
7 7 Jaromír Janoušek největšího množství komponent, o kterých bylo možné předpokládat, že patří k výkonové motivaci. Patří sem úkolová orientace, kladné postoje vůči problémům, působení efektu Zeigarnikové, preferování středního rizika, soupeřivost a přání pracovat samostatně, spíše se zaměřovat na vlastní cíle než na cíle skupinové. (podle Woodruff, 1994.) D. C. McClelland sám se zabýval později výkonovou motivací celé společnosti (achieving society), respektive celých velkých populačních skupin (srv. McClelland, 1961, a Heckhausen, 1991). Inspirací mu bylo pojetí protestantské etiky Maxe Webera. Podle tohoto pojetí původní průmyslová revoluce vznikla na základě aktivní pracovní etiky a ta měla zase kořeny v reformačním učení, zejména kalvinistickém učení o predestinaci. D. McClelland předpokládal následující psychologickou souvislost. Výchova dětí v duchu protestantské etiky zdůrazňuje nezávislost a osobní odpovědnost. To vede k vývoji vysokého výkonového motivu, který zase stimuluje zvýšenou podnikatelskou aktivitu. Tato aktivita vede k urychlenému ekonomickému rozvoji s trvalým reinvestováním kapitálových zisků a s využíváním technologických inovací. Pro srovnávání protestantských a jiných zemí užil jako index spotřebu elektrické energie na obyvatele přičemž bral v úvahu rozdíly mezi zeměmi v přírodních zdrojích. Ekonomický index jednotlivých zemí srovnával s národní motivací těchto zemí, tak jak je vyjádřena v jejich literatuře, zejména v čítankách pro třetí třídu. Přitom šlo o čítanky pro povinnou školní docházku v příslušných zemích. Na základě historické analýzy předpokládal projev národní motivace v ekonomické oblasti s odstupem desítek let. D. McClelland zjistil pro rok 1950 mezi protestantskými a jinými zeměmi v souladu se svým pojetím významné rozdíly. Na základě pozdějších terénních výzkumů u indických podnikatelů však připouští možnost, že i osoby s původní nízkou potřebou výkonu, pokud byly vedeny ke zvýšení svých aspirací, mohly později úspěšně rozvíjet svou ekonomickou aktivitu. McClellandovo pojetí výkonové motivace bylo kritizováno v různých směrech. Někteří autoři poukazovali na nízkou reliabilitu a spornou validitu tematickoapercepční analýzy. Jiní zdůrazňovali, že metoda analýzy výkonové motivace nepřináší signifikantní výsledky u žen. Také ekonomický index spotřeby elektrické energie byl považován za příliš úzký. Přesto výzkum výkonové motivace pokračoval i nadále, přičemž se projevoval posun od metody analýzy příběhů v reakci na obrázky k dotazníkovým metodám. (Srv. Woodruff, 1994, s. 10.) Výzkumy se zároveň rozšířily, například o reflexi povahy výkonu u probandů, o atribuci příčin výsledků a podobně. Z hlediska našeho problému je třeba ocenit, že D. McClelland dovedl psychologickou analýzu výkonové motivace až do sociálně ekonomické roviny. Nedostatkem je podle našeho názoru to, že provádí jednoduchou paralelu mezi výkonovou motivací jedince a výkonovou motivací celé země, respektive velké populační skupiny. Zprostředkující vazby mezi výkonovou motivací jedince a výkonovou motivací společnosti nejsou brány v úvahu, i když jsou k tomu, jak jsme viděli, v jeho koncepci předpoklady. Důležitý krok dále v tomto směru učinil J. W. Atkinson ve stati o motivačních
8 8 Jaromír Janoušek determinantách rizikového chování, která vyšla v roce 1957, tedy po společné práci o výkonovém motivu z r. 1953, ale před zmíněnou samostatnou prací McClellandovou o výkonové společnosti z roku 1961 (srv. Berkowitz, 1969, s. 80). J. Atkinson vyšel z předpokladu, že jedincova tendence dosáhnout úspěchu v práci na určitém úkolu je funkcí nejméně tří faktorů: 1) motivu dosáhnout úspěch, což je motiv pro daného jedince charakteristický, stabilní a projevující se v jeho chování v každé situaci, 2) odhadovaného úspěchu v takové činnosti, a 3) incentivní hodnoty úspěchu v takové činnosti. Společný výsledek těchto faktorů je největší, když je úkol považován za středně obtížný. Z toho plyne, že když je osoba konfrontována s množinou možných aktivit, lišících se mezi sebou různou vnímanou pravděpodobností výsledků, bude se angažovat v aktivitě se střední pravděpodobností úspěšného výsledku. To však podle J. Atkinsona platí potud, pokud motivace osoby je obecně orientována na získání úspěchu. Hodnota úspěchu je nepřímo úměrná pravděpodobnosti úspěchu v dané činnosti. Pokud je u dané osoby naopak silnější motiv vyhnout se neúspěchu, jde o odlišný proces. Hodnota neúspěchu je přímo úměrná pravděpodobnosti úspěchu v dané činnosti. Jak ukazuje H. Heckhausen, každodenní zkušenost potvrzuje, že pocit úspěchu roste, když pravděpodobnost úspěchu klesá. Pocit neúspěchu zase roste, když vnímaná obtížnost úkolu klesá. (Srv. Heckhausen, 1991, s. 152.) J. Atkinson tak prohloubil lewinovské pojetí aspirační úrovně tím, že koncept valence nahradil motivem dosáhnout úspěchu a incentivní hodnotou úspěchu, a ukázal tak závislost aspirační úrovně na motivaci. Zároveň rozšířil McClellandovo pojetí výkonové motivace tím, že vedle motivu dosáhnout úspěchu zavedl samostatný a zároveň komplementární motiv vyhnout se neúspěchu. V souladu s tím doplnil po metodologické stránce McClellandovo zjišťování výkonové motivace s pomocí tematicko-apercepčního testu užitím testu úzkostnosti pro zjišťování motivace vyhnout se neúspěchu. (Srv. Berkowitz, 1969, s. 81.) Rozdíly v míře výkonové motivace a v míře úzkostnosti vystupují podle J. Atkinsona i jako trvalé rozdíly osobnostní. Aktuální riskování je tak ovlivněno jak subjektivně vnímanou obtížností úkolu, tak interindividuálními rozdíly. Které momenty přechodu k širší společenské problematice můžeme vidět v Atkinsonově koncepci? Podle našeho názoru je to větší přiblížení každodenním reálným aktivitám lidí tím, že se zavádí stejně významný motiv vyhnout se neúspěchu jako je motiv dosáhnout úspěchu. To platí z hlediska aktuální situace i z hlediska rozdílů mezi lidmi. Dále sem patří zavedení incentivy úspěchu a neúspěchu, čímž se otevírá možnost k jejich společensky obsahové charakteristice. Konečně je to zřetel k riskování jako rysu společenských aktivit s různou motivací. Otevírá se tak možnost odkrýt společenské podmínky a společenský efekt riskování.
9 4. VNÍMANÉ SEBEUPLATNĚNÍ 9 Jaromír Janoušek Současným vlivným přístupem k výkonnosti je teorie vnímaného sebeuplatnění (perceived self-efficacy) A. Bandury. (O celkové sociálně kognitivní teorii A. Bandury srv. Janoušek, 1992.) A. Bandura vymezuje vnímané sebeuplatnění jako víru lidí ve vlastní schopnosti organizovat a provádět aktivity, které jsou potřebné k dosažení daných výsledků. (Srv. Bandura, 1997, s. 3. Zde je potřebná terminologická poznámka. V české literatuře buď nebývá self-efficacy překládána vůbec a užívá se anglický termín, nebo bývá překládána jako sebeúčinnost, což je sice překlad doslovný, ale v češtině neobvyklý. Samotná účinnost by vyhovovala, ale vazba na subjekt není vhodně vyjádřena. Dáváme proto přednost termínu sebeuplatnění, který jazykově vyhovuje, i když má i širší konotace. Kdybychom chtěli zůstat u termínů původem cizích, avšak v češtině zdomácnělých, tak by asi nejpřesnější překlad mohl být percipovaná autoefektivnost ). Moment zaměřenosti na dosažení cíle, který je tu obsažen, připomíná aspirační úroveň. Tím se však vnímané sebeuplatnění nevyčerpává. Patří sem i uplatnění, efektivnost, efficacy. A. Bandura tím rozumí generativní schopnost (capability), v níž dílčí kognitivní, sociální, emocionální a behaviorální dovednosti (subskills) musí být organizovány a efektivně řízeny, aby sloužily nesčetným účelům (srv. Bandura, 1997, s. 36n.). Nestačí mít dílčí dovednosti, je třeba být schopen je integrovat do vhodných proudů činností a dobře je provádět v obtížných podmínkách. Efektivní fungování vyžaduje jak dovednosti, tak víry (beliefs) v jejich dobré uplatnění. Víry jsou klíčovým faktorem v generativním systému lidské kompetence. Lidské kompetence se projevují v rozmanitých formách. Konkrétní vzorce kompetencí jsou produktem přirozené vybavenosti, sociokulturních zkušeností a příznivých okolností. Víra ve vlastní schopnosti ovlivňuje vývoj a psychosociální fungování během života. Je tak zřejmé, že vnímané sebeuplatnění je mnohem osobnostně komplexnější jev než aspirační úroveň. A. Bandura přitom však odlišuje vnímané sebeuplatnění od sebeocenění (self-esteem). Vnímané sebeuplatnění se týká usuzování o osobních schopnostech, kdežto sebeocenění se týká usuzování o vlastní hodnotě (self-worth). (Srv. Bandura, 1997, s. 8.) Na druhé straně, podobně jako u aspirační úrovně, jsou v očekávání vnímaného sebeuplatnění mezi lidmi rozdíly. Ve vnímaném sebeuplatnění je obsažen i moment podobný výkonovému motivu. Můžeme jej vidět ve víře, že člověk může dosáhnout toho, o co usiluje. A. Bandura považuje ovšem vnímané sebeuplatnění za komplexnější, než je motivace. Víry v sebeuplatnění regulují lidskou činnost prostřednictvím čtyř hlavních procesů. Jsou to procesy kognitivní, motivační, afektivní a selektivní. Tyto procesy přitom působí obvykle v souladu a ne izolovaně. Pokud jde speciálně o motivaci, A. Bandura rozlišuje tři druhy kognitivních motivátorů. Dva z nich působí anticipačně to jsou uvědomované cíle a očekávané výsledky. Třetí působí retrospektivně, jsou to vnímané příčiny úspěchu a neúspěchu. (Srv. Bandura, 1997, s. 123.) Retrospektivní usuzování na příčiny
10 10 Jaromír Janoušek úspěchu a neúspěchu jsou předmětem atribuční teorie, očekávané výsledky jsou hlavně předmětem zájmu teorie očekávaných hodnot (expectancy value theory), uvědomovanými cíli se zabývá zejména teorie cílů. Tyto teorie A. Bandura podrobně rozebírá. O výkonovém motivu se jen zmiňuje v souvislosti se zařazením J. Atkinsona do teorie očekávaných hodnot. (Srv. tamtéž, s. 125.) D. McClellanda zmiňuje pouze v souvislosti s teorií sociálního usuzování. (Srv. tamtéž, s. 114.) Výkonnost je však v centru Bandurovy pozornosti. Víry v uplatnění, efektivnost vstupují podle něho do všech typů výkonů, dokud se nestanou rutinními vzorci. Komplexní pohled Bandurův na výkonnost umožňuje propojit její různé aspekty a zároveň nastolit problematiku jejich terminologického označení. Bandurovo schéma je zhruba toto: osoba se na základě svých věr v uplatnění, efektivnost (efficacy beliefs), chová či je činná, přičemž její chování či činnost ovlivňuje očekávání výsledků (outcome expectancies) ať fyzických, sociálních či v oblasti sebehodnocení. Chování či činnost vedou k výsledkům (outcomes). Přitom výsledky nejsou zcela odděleny od činností. To, jak se člověk chová, široce determinuje výsledky, o nichž získává zkušenost. (Srv. Bandura, tamtéž, s. 17.) Přidejme k tomu pojmově terminologickou úvahu. Podle A. Bandury výkon (performance) v konvenčním pojetí znamená splnění či udělání něčeho. Výsledek (outcome) je něco, co následuje jako výsledek činnosti. Stručně řečeno, výsledek (outcome) je důsledek výkonu (performance), ne výkon samotný. K tomu dodejme, že performance vyjadřuje podle kontextu jak výkon, tak vykonávání i výkonnost. Existují např. různé systémy hodnocení či oceňování výkonnosti performance appraisal. V Bandurových definicích vnímaného sebeuplatnění se kromě těchto pojmů a termínů vyskytují i další. Uveďme tyto definice v angličtině. Perceived self efficacy refers to people s beliefs in one s capabilities to organize and execute the courses of action required to produce given attainments. (Srv. Bandura, 1997, s. 3.) Perceived self efficacy is a judgment of one s capability to organize and execute given types of performances, whereas an outcome expectation is a judgment of the likely consequence such performances will produce. (Srv. Bandura, 1997, s. 17.) Setkáváme se tu kromě performance a outcome expectation v dříve uvedených významech také s pojmem a termínem capability, což překládáme jako schopnost, a dále s termínem attainment. Překládáme jej jako dosažení cíle. Blízký termín a pojem achievement A. Bandura nepoužívá. Zde vzniká otázka, zda achievement, používaný u D. McClellanda a J. Atkinsona, je oprávněně překládán jako výkon. Tuto otázku necháváme otevřenou. Vraťme se k vlastnímu problému vnímaného sebeuplatnění. A. Bandura jej uplatňuje v rozmanitých oblastech společenské praxe, mimo jiné na pracovní aktivitu člověka. Poukazuje přitom na to, že práce není zcela soukromou věcí, že strukturuje značnou část sociálních vztahů lidí. (Srv. tamtéž, s. 422.) Proto věnuje pozornost i vnímanému kolektivnímu sebeuplatnění. Vnímané kolektivní sebeuplatnění vymezuje jako skupinově sdílenou víru ve společné (conjoint) schopnosti organizovat a provádět aktivity, které jsou potřebné k dosažení daných výsledků. (Srv. tamtéž, s. 477.) Až potud se jeví i u A. Bandury prostý paralelismus mezi individuálním a společenským procesem, zde mezi
11 11 Jaromír Janoušek vnímaným individuálním a vnímaným kolektivním sebeuplatněním. Avšak A. Bandura jde dále, nastiňuje souvislost mezi osobním uplatněním, efektivností, kolektivním uplatněním a sociální změnou. Silný smysl pro osobní uplatnění, efektivnost, je podstatný pro úspěšnou adaptaci a změnu bez ohledu na to, zda je dosahována individuálně nebo členy skupiny, kteří nasazují své osobní schopnosti pro nejlepší kolektivní využití. (Srv. tamtéž, s. 25.) Protože sociální inovátoři a reformátoři se setkávají s překážkami, musí mít pevnou víru ve své uplatnění, efektivnost, aby dosáhli sociální změny prostřednictvím kolektivního úsilí. A. Bandura se vyjadřuje i k současným globálním a společenským změnám. Komputerizované technologie a síly globálního trhu restrukturují a přemisťují pracovní aktivity, na nichž lidé životně závisejí. Dochází k extenzivní globalizaci lidské vzájemné závislosti. Nová dimenze změn vyžaduje zásadní řešení sociálních problémů. To, aby změny měly žádoucí charakter, může být dosaženo pouze sjednoceným úsilím lidí, kteří mají dovednosti, smysl pro kolektivní uplatnění, efektivnost, a incentivy k utváření svých budoucích životních podmínek. (Srv. tamtéž, s. 520.) Klasický psychologický výzkum výkonnosti dosahuje tak zřejmě v díle A. Bandury nejblíže k sociální problematice a otázkám jejího řešení. ZÁVĚR Původní společenskoekonomický vývoj, existující od počátku novověku a akcelerující zejména v první polovině 20. století, byl charakterizován lineárním narůstáním generalizace trhu, průmyslovou revolucí, dělbou práce a diverzifikací pracovních rolí, smluvními vztahy oproti vztahům přirozeným, pojetím pokroku jako nepřetržitého vývoje k lepšímu, přednostním rozvojem výroby před ekologickými hledisky a řadou dalších rysů. Podstatná změna v těchto procesech, reflektovaná jako přechod ke společnosti postindustriální, případně postmoderní, informační, rizikové, přináší jako hlavní problémy nepřehlednost kauzálních vazeb, prolínání rolí konzumenta a producenta, nedůvěru k racionálnímu uvažování, ohroženost ekologickými katastrofami, odmítání předvídatelného pokroku, přebujelost urbanizace aj. Zároveň jsou reflektovány nové role informací, médií a informačních technologií, význam využívání volného času, decentralizace, proporcionalita respektující ekologii, nutnost morální inspirace aj. Globalizace tyto problémy i nutnost jejich řešení umocňuje. Nároky na výkonnost v soudobé společnosti trvají. Často, ne-li ve většině případů, je pojímána tradičním způsobem, tj. jako nutnost kontinuálního zvyšování výkonu a z toho vyplývající požadavky na jedince. V rodině ctižádostiví rodiče očekávají co nejvyšší výkon dítěte. Často tímto směrem působí tlak médií. Přesto na základě kritické reflexe i životní nezbytnosti se hledá a někde i rýsuje nové pojetí výkonu a výkonnosti. Základní charakteristiku tohoto pojetí lze vidět v tom, že udržení rozvoje, respektive dosahování trvale udržitelného rozvoje je samo výkonem, respektive výkon a výkonnost předpokládá. To ovšem znamená, že výkon nelze redukovat na prostou produktivitu. Zahrnuje motivační sepětí růstu produktivity se zabezpečováním sociálních jistot, péče o zdraví a kulturních
12 12 Jaromír Janoušek možností. Jinak řečeno, dosahování výkonu předpokládá ohled na sociální, ekologické, kulturní a další aspekty a na druhé straně je těmito aspekty podmiňováno. Takové pojetí výkonu a výkonnosti vyžaduje i upřesnění trvale udržitelného rozvoje jakožto jeho orientace. Tento rozvoj má sice také nárůstovou, kumulativní stránku, ale zároveň a především jde o vnitřní obohacování člověka. Z tohoto hlediska je třeba přezkoumat, které dosud zjištěné psychologické procesy zůstávají v platnosti, které se modifikují a které ustupují do pozadí. Kromě toho je nutné zjistit, zda vystupují psychologické procesy nové, a pokud ano, v čem spočívají.
13 13 Jaromír Janoušek LITERATURA ATKINSON, J. W. Motivational determinants of risk-taking behavior. In: Psychological Review, 64, 1957, str BANDURA, A. Self-efficacy. The exercise of control. New York: Freeman and Co, 1997 BERKOWITZ, L. Social motivation. In: G. Lindzey, E. Aronson, The Handbook of social psychology. Second edition. Volume three. The individual in a social context. Reading, Addison Wesley, 1969, str HECKHAUSEN, H.: Motivation and action. Translator P. Leppmann. 2. Auflage. Berlin: Springer, HOPPE, F. Untersuchungen zur Handlungs und Affektpsychologie. IX. Erfolg und Misserfolg. In: Psychologische Forschung, 13, 1930, str JANOUŠEK, J. Sociálně kognitivní teorie Alberta Bandury. In: Československá psychologie, XXXVI, č. 5, 1992, str LEWIN, K.; DEMBO, T.; FESTINGER, L.; SEARS, P. S. Level of aspiration. In: J. McHunt (ed.), Personality and the behavior disorders. Vol. 1. New York: Ronald Press, 1944, str MCCLELLAND, D. C.; ATKINSON, J. W.; CLARK, R. A.; LOWELL, E. L. The achievement motive. New York: Appleton Century Crofts, MCCLELLAND, D. C. The achieving society. Princeton: Van Nostrand, WOODRUFF, M. L. Achievement need. In: R. J. Corsini (Ed.), Encyclopedia of psychology. Second edition. Vol. 1. New York: Wiley, 1994, 9. (font: Times New Roman 12)
14 14 Jaromír Janoušek
15 15 Jaromír Janoušek PRAŽSKÉ SOCIÁLNĚ VĚDNÍ STUDIE / PRAGUE SOCIAL SCIENCE STUDIES Psychologická řada 001 Straka J.. Absurdity a sociální disrupce ve výkonové společnosti 002 Bidlová E. Strnádková J Bidlová E. Gillernová I. Příspěvek k dynamické diagnostice předškolních dětí Sociální dovednosti učitele a možnosti jejich rozvíjení pomocí videotréninku interakcí 004 Šulová L. Počátky řečového vývoje a specifický vliv mateřské a otcovské mluvy
16 16 Jaromír Janoušek ASPIRAČNÍ ÚROVEŇ, VÝKONOVÝ MOTIV A VNÍMANÉ SEBEUPLATNĚNÍ JAKO PSYCHOLOGICKÉ FAKTORY VÝKONNOSTI VE SPOLEČENSKÝCH PODMÍNKÁCH Jaromír Janoušek Edice PSSS Psychologická řada PSY-005 Redakční rada Ilona Gillernová Lenka Šulová Jaromír Janoušek Korektor Stanislav Pscheidt Vydavatel FSV UK, Smetanovo nábřeží 6, Praha 1 Kontakt
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických
Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,
Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI
OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16
Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle
Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo
Psychologické základy vzdělávání dospělých
Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme
Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné
Psychologie výchovy a vzdělávání. Zvládání zátěže žáky a studenty
Psychologie výchovy a vzdělávání Zvládání zátěže žáky a studenty Zátěž a škola Od posouzení připravenosti ke školní docházce je škola zdrojem napětí a stresu (reakce rodičů) Zdroje ve škole: učitelé spolužáci
Sociální pedagogika. Úvod
Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,
PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.
Management. Motivace motivační teorie a nástroje
Management Motivace motivační teorie a nástroje Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační
Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví
Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace
CSR = Etika + kultura +?
CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe
SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA
PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě
OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ. Psychologie výchovy a vzdělávání
OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ Psychologie výchovy a vzdělávání Úkoly pedagogické psychologie vysvětlovat, ovlivňovat, projektovat. Hlavním poslání oboru tedy není objevovat věci jaké jsou,
TOP MANAGEMENT PROGRAM
1/1/2015 TTI SUCCESS INSIGHTS TOP MANAGEMENT PROGRAM Popis metody František Vlčík Top Mananagement Program Lidé ve vrcholných pozicích společnosti dosáhli svého postavení kombinací vlastních dovedností,
Rozvoj komunikačních dovedností trenérů pomocí metody VTI. Mgr. Veronika Baláková, PhD.
Rozvoj komunikačních dovedností trenérů pomocí metody VTI Mgr. Veronika Baláková, PhD. Úvod - sport a pohybová aktivita mohou mít pro děti a mládež velmi příznivý přínos rozvoj osobnostních charakteristik
Kázeň spočívá v tom, jak žáci dovedou zachovávat společenská a školní pravidla, spolupracují s učitelem na plnění stanovených cílů výuky a podílejí
ODMĚNY A TRESTY KDO A ZA CO ODMĚŇUJE VE ŠKOLE Kázeň spočívá v tom, jak žáci dovedou zachovávat společenská a školní pravidla, spolupracují s učitelem na plnění stanovených cílů výuky a podílejí se na vytváření
PRAŽSKÉ SOCIÁLNĚ VĚDNÍ STUDIE PRAGUE SOCIAL SCIENCE STUDIES
Psychologická řada PSY-014 PRAŽSKÉ SOCIÁLNĚ VĚDNÍ STUDIE PRAGUE SOCIAL SCIENCE STUDIES ETICKÉ ZÁKLADY SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKY 2006 Jaromír Janoušek, Karel Riegel Psychologická řada PSY-014 V u Psychologický
Malé a velké děti v mateřské škole. Prof. RNDr. PhDr. Marie Vágnerová, CSc.
Malé a velké děti v mateřské škole Prof. RNDr. PhDr. Marie Vágnerová, CSc. Období mezi 2.a 3. rokem je věkem autonomizace Dochází k postupnému osamostatňování a uvolňování z dřívějších vazeb. Avšak ve
Motivace. Tímto hybným motorem je motivace.
Motivace Slovo je odvozeno z latinského movere, tj. hýbati, pohybovati. Motivace je proces usměrňování, udržování a energetizace chování. Vše co člověk dělá, dělá z nějakých pohnutek. Lidské chování je
VLIV PODNIKOVÉ KULTURY
VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové
Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC
Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Petr Matějů Konference Předpoklady úspěchu v práci a v životě 27. listopadu 2013 Hlavní otázky pro analýzu procesu
Sociální psychologie SZ7BK_SOPS. So :35--20:10 So :40--18:20 So :35--20:10
Sociální psychologie SZ7BK_SOPS So 22. 9. 17:35--20:10 So 6.10. 16:40--18:20 So 8.12. 17:35--20:10 Vyučující Mgr. Ing. Irena Ocetková, Ph.D. ocetkova@ped.muni.cz bud. D/02034 Poříčí 538/31, Staré Brno,
Psychologie práce, organizace a řízení. NMgr. obor Psychologie
Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. Tematické okruhy ke státní magisterské zkoušce Psychologie práce, organizace a řízení NMgr. obor Psychologie 1 Předmět a metody psychologie práce a
Michal Hala. Radek Baloun
X. konference Rozvoj lidských zdrojů ve veřejné správě Proč a kdy realizovat personální audit? Michal Hala CORTIS Consulting, s.r.o. Radek Baloun INDRA Česká republika, s.r.o Obsah přednášky Metodický
= vnímání lidí a mezilidských vztahů. Naučené, kultura, sociální prostředí.
VNÍMÁNÍ A POSUZOVÁNÍ DRUHÝCH LIDÍ Sociální percepce = vnímání lidí a mezilidských vztahů. Je závislé na : životní zkušenosti současné míře informovanosti aktuální motivaci Naučené, kultura, sociální prostředí.
POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI
POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI Úskalí zkoumání lokálního a regionálního politického života mechanické přenášení poznatků z národní úrovně na úroveň regionální a lokální předčasné zobecňování
Co vstupuje do úspěšného řešení matematických úloh?
Co vstupuje do úspěšného řešení matematických úloh? Současné studie motivačních faktorů Irena Smetáčková Katedra psychologie Pedagogická fakulta Univerzita Karlova v Praze Motivace zaměření na cíl energie
Život a vzdělání Sociologie Maxe Webera Teorie moci Shrnutí. MAX WEBER německý sociolog a ekonom
Život a vzdělání Sociologie Maxe Webera Teorie moci Shrnutí 21.4. 1864 Erfurt 14.6. 1920 Mnichov syn vysoce postaveného politika a asketické kalvinistky studoval práva v Heidelbergu a Berlíně zajímal se
I. Potřeba pedagogické diagnostiky
I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými
Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům
Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Milada Rabušicová Lenka Kamanová Kateřina Pevná Ústav pedagogických věd, Filozofická fakulta Masarykovy university, Brno Výzkumný projekt
Pedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15
Pedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15 Cíle výchovy a vzdělávání: Otázky spojené s konceptem klíčových kompetencí podle RVP. Učitel a cíle výuky. Pavla Zieleniecová, MFF UK 1 Obsah: 1. Tři otázky
Význam marketingu Moderně pojatý marketing je důležitým prvkem řízení podniku s orientací na trh
MARKETING 1 Význam marketingu Podílí se na vývoji a zdokonalování výrobků a služeb Ovlivňuje distribuční a cenovou politiku Je těsně spjat s propagací Moderně pojatý marketing je důležitým prvkem řízení
Motivace ve výchově a vyučování. Pedagogická diagnostika.
Motivace ve výchově a vyučování. Pedagogická diagnostika. Motivace = souhrn hybných činitelů, který jedince podněcuje, podporuje, aktivizuje, dodává mu energii k určité činnosti či chování k sobě i ostatním,
Nikolić Aleksandra Matěj Martin
POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných
O informálním učení v České republice
O informálním učení v České republice Milada Rabušicov icová & Ladislav Rabušic Filozofická fakulta & Fakulta sociáln lních studií Masarykova univerzita Brno Východiska Celoživotní učení je v ideálním
KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI
Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána
Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace
Týmová (spolu)práce Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Úvod Tým (staroangl.) spřežení, potah Zde: malá pracovní skupina, jejímž úkolem je komplexně a interdisciplinárně
Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_15_VEDENÍ LIDÍ I_P2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu
Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část ní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu 02. Informace o kurzu 01. Úvod do managementu ve veřejné správě
Úvod 1 Podstata problému a východiska jeho řešení 2 Smart Administration jako rámec pro řízení změn ve veřejné správě
OBSAH Úvod........................................................... 11 1 Podstata problému a východiska jeho řešení........................ 13 1.1 Vymezení pojmu efektivní řízení ve veřejné správě..............
Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka
Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění
Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb
Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách
PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška magisterská
PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška magisterská I. Teorie výchovy a vzdělávání (otázky platné od ledna 2013) 1. Systém pedagogických věd. Interdisciplinarita a vztah pedagogických věd k
Psychologie výchovy a vzdělávání. Autoregulace učení
Psychologie výchovy a vzdělávání Autoregulace učení Terminologie učení se vs. řízení vlastního učení (Kulič, 1992) řízení učení vnější (více rozpracováno), vnitřní Jsme odpovědní za své vlastní učení,
Možnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D.
Možnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D. Krajský úřad Ústeckého kraje, krajská konference Sociální nerovnost Každá společnost se vyznačuje sociálním
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v moderních přístupech,
Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity
Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením
VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?
VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá
Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, dokáže popsat jednotlivá stadia vývoje charakteru
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ
INSTITUT SVAZU ÚČETNÍCH KOMORA CERTIFIKOVANÝCH ÚČETNÍCH CERTIFIKACE A VZDĚLÁVÁNÍ ÚČETNÍCH V ČR ZKOUŠKA ČÍSLO 7 PROFESNÍ CHOVÁNÍ A KOMUNIKACE PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ ÚVODNÍ INFORMACE Struktura zkouškového
OBSAH INTELEKTUÁLNÍ A LIDSKÝ KAPITÁL 11 ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU 37. Kapitola 1. Problémy s terminologií 12 Intelektuální kapitál a jeho složky 14
OBSAH Kapitola 1 INTELEKTUÁLNÍ A LIDSKÝ KAPITÁL 11 Problémy s terminologií 12 Intelektuální kapitál a jeho složky 14 Stručná poznámka k pojmu kapitál v ekonomické teorii 14 Intelektuální kapitál 14 Klasifikace
Úvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková
Úvod do teorií a metod sociální práce Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Vznik sociální práce Sociální práce, tak jak ji chápeme dnes, se vyvinula zejména v
VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení
VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností
V E R O N I K A H O R Á K O V Á
Edukace jako proces V E R O N I K A H O R Á K O V Á Náplň prezentace Vyučování a učení v tělesné výchově, motorické učení Učení a motorické učení Pedagogické základy motorického učení Obsah učiva a jeho
Historie managementu
Historie managementu Historický vývoj managementu 1. klasická škola teorie řízení 2. škola mezilidských vztahů 3. empirická škola teorie řízení 4. škola sociálních systémů 5. nová škola teorie řízení Klasická
Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012
Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován
Univerzita Palackého v Olomouci
Univerzita Palackého v Olomouci Psychologie a výběr pracovníků PhDr. Matúš Šucha, Ph. D., Katedra psychologie FF UP Assessment/ Development centre Definice pojmu KOMPETENCE KOMPETENCE: Schopnost člověka
Další vzdělávání a rozvoj kompetencí
Mezinárodní výzkum dospělých Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PIAAC v České republice a jejich implikace pro veřejné politiky Konference, 27.11.2013 Věra Czesaná,
Příloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK
Popis podporovaných aktivit oblasti podpory č. 1. 1 Popis jednotlivých aktivit oblastí podpory je pro žadatele pouze orientační, není závazný ani konečný. 1. Vytváření podmínek pro implementaci školních
KONCEPTY MANAŽERSKÝCH FUNKCÍ KONCEPTY MANAŽERSKÝCH FUNKCÍ
Pracovník musí vědět: s kým bude spolupracovat komu bude nadřízen / podřízen jakých zdrojů bude organizace využívat atp. Organizační struktura = mechanismus sloužící ke koordinaci. je výsledkem organizování
Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.
Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM
PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb
PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka
Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod
Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy
Personální kompetence
Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Personální kompetence 1. přednáška 1/10 Moduly: Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Studijní materiály na http://www.fs.vsb.cz/euprojekty/415/?ucebni-opory
(lat. socialis = společný)
SOCIALIZACE & Sociální učení Socializace (lat. socialis = společný) = proces, během kterého se jedinec začleňuje do společnosti socializace nebývá nikdy ukončena jedná se o vývoj lidské osobnosti lidský
4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova
4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových
S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T
S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management
1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE
1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují text, který
Psychologie a sociologie 2
Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce
TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ
TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ I Rovina čtenářské gramotnosti Vztah ke čtení Kritéria Vnímání čtení jako zdroje vnitřních zážitků a prožitků. Indikátory 1 Žák je podněcován k četbě i ve svém
Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)
Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství prima Cílem předmětu VOB je utváření vědomí vlastní identity a identity druhých lidí, rozvíjení zájmu o veřejné záležitosti, o poznávání a posuzování
VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ
VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří
Psychologie a sociologie 2
Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. PSS2új 1 Vývojové teorie jazyka Jazyk se vyvíjí
Rozhodovací procesy 11
Rozhodovací procesy 11 Management rizik Příprava předmětu byla podpořena projektem OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/33253 XI rozhodování 1 Management rizik Cíl přednášky 11: a přístup k řízení rizik : Ohrožení,
PŘEDMLUVA ODDÍL I 1. MANAŽEŘI A JEJICH KOMPETENCE
Obsah PŘEDMLUVA U _ ODDÍL I Cíle a zásady vzdělávání a rozvoje manažerů 1. MANAŽEŘI A JEJICH KOMPETENCE 21 1.1 Komu říkáme manažer? 21 1.2 Cq manažeři dělají? 21 1.3 Obsah a struktura manažerské kompetence
TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka
TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka Obsah příspěvku Cerebrum kdo jsme, co děláme Jak vnímáme trénink kognitivních funkcí Čeho chceme tréninkem dosáhnout Komponenty
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE pro tříleté učební obory SOU PSY 301 Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 31. října 1986, č. j. 27
Motivace k podnikání a její podpora
Motivace k podnikání a její podpora Martin Lukeš Praha, 7.12.2007 Seminář Vybrané možnosti ovlivňování motivace nezaměstnaných OBSAH 1. Výchova a vývoj podnikatelské osobnosti 2. Faktory ovlivňující vstup
ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU
ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení nabídky vzdělávacích programů v oblasti rozvoje lidských zdrojů vedoucích úředníků měst,
OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO
OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází
Procesní přístup k projektům informačních systémů. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D.
Procesní přístup k projektům informačních systémů RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D. Jaká byla moje cesta k zavedení a užití procesních prvků při řízení projektů veřejných informačních systémů se zaměřením
Psychologie 08. Otázka číslo: 1. To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím.
Psychologie 08 Otázka číslo: 1 To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím sebevědomím nevědomím Otázka číslo: 2 Prožívání je absolutně vždy: subjektivní
4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH
4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických
Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci
Učební cíl: Obsahová náplň předmětu:
Učební cíl: V rámci studia mají absolventi zvládnout soubor poznatků specializované činnosti, bez které se neobejde žádný větší organizační celek, pochopit rozdíl mezi vedením a řízení, zorientovat se
Proč se učit několika cizím jazykům už na základní škole?
Proč se učit několika cizím jazykům už na základní škole? Dobré znalosti cizích jazyků jsou v dnešním globalizovaném světě důležitou podmínkou bezproblémového vzájemného soužití národů a jejich vzájemné
STUDIUM PEDAGOGIKY 2011
STUDIUM PEDAGOGIKY 2011 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících
Self-efficacy její ovlivnění prostřednictvím cílených intervencí
Self-efficacy její ovlivnění prostřednictvím cílených intervencí Eva Jarošová Katedra psychologie a sociologie řízení Fakulta podnikohospodářská Vysoká škola ekonomická v Praze Struktura sdělení Bandurův
Obsah I. Ú V O D 1 II. T E O R E T I C K Á Č Á S T
Obsah I. Ú V O D 1 II. T E O R E T I C K Á Č Á S T 1. Temperament 4 1.1 Pojem temperament, jeho definice 4 1.1.1 Význam pojmu temperament 4 1.1.2 Definice temperamentu 5 1.2 Teorie temperamentu 6 1.2.1
Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník
Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník Výtvarný obor Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence
Manažerské dovednosti
Manažerské dovednosti Petr Smutný MUES, 25/11/2009 www.manazerskehry.cz 1 Obsah prezentace Proč je důležité mluvit o leadershipu a manažerských dovednostech? Jak na to šli jiní (a jindy)? Jaký je náš přístup?
Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi
Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie
Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce
Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Supervize a koučování v kontextu sociální práce Adéla Mojžíšová Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Cílem koučování
Ing. Martin Prachař AABYSS s.r.o
Ing. Martin Prachař AABYSS s.r.o. 17. 2. 2012 Motivace Motivace je procesem založeným na změně a jeho základem je uspokojování potřeb Motivy jsou osobní příčiny určitého chování jsou to pohnutky, psychologické
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: 62 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí,