Zpráva o síti čerpacích stanic v ČR na základě zpracování pololetních statistických výkazů CRS (MPO) za 1. pololetí 2004

Transkript

1 Zpráva o síti čerpacích stanic v ČR na základě zpracování pololetních statistických výkazů CRS (MPO) 1 02 za 1. pololetí sekce koncepční odbor surovinové a energetické politiky oddělení surovinové a energetické statistiky 11/2004

2 Zpráva o síti čerpacích stanic pohonných hmot v ČR na základě zpracování pololetních statistických výkazů Crs (MPO) 1-02 za 1. pololetí Rozsah a způsob zpracování Statistické šetření o síti čerpacích stanic pohonných hmot v ČR za 1. pololetí roku 2004 navazuje na předchozí statistická šetření tohoto druhu, započatá již v roce Dosavadní výsledky jsou shrnuty v příslušných zprávách o zpracování pololetních výkazů v letech 1998 až Z důvodů porovnatelnosti a časové návaznosti je také u této předkládané zprávy zachováno podobné uspořádání informací jako ve zprávách za uplynulá období. Předkládaná zpráva o statistickém šetření o síti čerpacích stanic pohonných hmot (dále také jen síti ČS nebo síti ČS PHL) za 1. pololetí 2004 zahrnuje výsledky zpracování platných výkazů, vztahujících se k provozovaným veřejným ČS vybavených pro prodej běžných kapalných pohonných hmot, tj. automobilových benzinů, motorové nafty, směsné nafty, případně také LPG, (dále standardní ČS ), které byly za sledované období pro zpracování k dispozici. Ze zpracování za 1. pololetí 2004 vyplynulo, že za toto období zaslalo příslušné platné výkazy celkem 314 podnikatelských subjektů provozujících sítě standardních čerpacích stanic pohonných hmot v celkovém počtu 1887 ČS. Oproti 2. pololetí 2003 se počet vykázaných ČS ve statistických výkazech za 1. pololetí 2004 zvýšil o 38 ČS a současně se počet vykazujících provozovatelů snížil o 3 společnosti. Z těchto 314 společností jich 81 provozuje na 142 místech prodej LPG jako doplněk ke klasickým PHL. Celkově uvedené množství LPG za 1. pololetí 2004 vydané na těchto místech činí cca tis.litrů. Z různých důvodů neobdrželo MPO příslušné výkazy za sledované období v potřebném termínu pro jejich zpracování od dvou řádně obeslaných podnikatelských subjektů. Rozestavěných ČS nebo ČS v rekonstrukci bylo k vykázáno celkem 26, z toho 18 ČS v síti společnosti ČEPRO. Zrušení ČS bez náhrady z důvodu uvolnění místa jiné komerční zástavbě bylo vykázáno ve dvou případech. Ke zjištění dalšího počtu zrušených nebo jinak uzavřených ČS za sledované období nebyly k dispozici věrohodné údaje. Toto statistické šetření z řady důvodů dosud plně nepokrývá celou síť provozovaných veřejných ČS v ČR a skutečný celkový počet je vyšší, než zjištěný. Na základě odborného odhadu lze předpokládat, že předkládané statistické šetření pokrývá 85 až 90 % skutečného celkového počtu veřejných ČS v celé distribuční síti pohonných hmot ČR. Předkládané výsledky zpracování tohoto statistického šetření je proto možno pokládat za věrohodné a směrodatné, zvláště tehdy, kdy jsou zde zastoupeny všechny významné a rozhodující distribuční společnosti, operující na trhu pohonných hmot v ČR. Aby tato statistika mohla pokrýt všechny veřejné ČS provozované v ČR, bude nutno zajistit v rámci stávající legislativy příslušné úpravy některých zákonů (např. Zákon o provozu na pozemních komunikacích, příp. Živnostenský zákon) nebo zcela novou legislativní normu, ustanovující povinnost evidence provozovatelů ČS, jako podmínky podnikání. 2

3 Pololetní výkaz Crs (MPO) 1-02 vyplňují provozovatelé sítí ČS a provozovatelé, případně majitelé, jednotlivých samostatných ČS. Subjekty provozující ČS zahrnují do svých sítí vedle vlastních ČS rovněž pronajaté, a to od fyzických i právnických osob, a nebo cizí ČS, vázané do příslušné sítě podle zvláštních smluv. Pololetní statistika o síti ČS prováděná MPO ČR je orientována na zjišťování a popis struktury sítě ČS především z hlediska provozovatelů operátorů sítě, tj. subjektů, které zajišťují logistiku ČS a řídí, resp. kontrolují navážení produktů a jejich výtoče pro prodej, ať již tyto ČS vlastní nebo provozují v pronájmu, nebo je kontrolují na základě specifických smluv. Ze zpracování statistických výkazů Crs (MPO) 1-02 za 1. pololetí 2004 o síti ČS pohonných hmot v ČR byly jako výstupy vytvořeny především následující základní přehledy: 1. Seznam provozovatelů sítí ČS PHL v ČR (bez ČS LPG), (abecední adresář), 2. Seznamy provozovatelů sítí ČS PHL v ČR (bez ČS LPG) včetně informací blíže popisující jednotlivé sítě ČS a celkových sumarizací, setříděných podle názvu provozovatelů, IČO, počtu ČS aj. Výše uvedené seznamy a přehledy jsou neveřejné pracovní podklady. Obsahují individuální údaje o jednotlivých provozovatelích sítí ČS nebo jednotlivých ČS a mohou být k dispozici zcela vyjímečně pouze při zachování podmínek ochrany individuálních dat podle zákona 89/1995 Sb., v platném znění. Údaje z výše uvedených přehledů byly zdrojem dat pro příslušné analýzy a komentáře v následujících kapitolách této zprávy. 2. Charakteristika rámcových podmínek tržního prostředí v distribuční síti čerpacích stanic pohonných hmot v ČR za 1. pololetí K předkládané zprávě o síti ČS za 1. pololetí 2004 jsou v příloze uvedeny následující doplňkové informace: údaje o vývoji světových cen ropy a vybraných pohonných hmot, údaje o vývoji průměrných spotřebitelských cen hlavních druhů pohonných hmot v ČR Vývoj průměrné světové ceny ropy Brent a světových cen pohonných hmot (Rotterdam), následně ovlivňující rafinérské a distributorské marže, je znázorněn v příloze č. 1 příslušným grafem za období 01/2001 až 10/2004 podle měsíců. Údaje tohoto grafu jsou převzaty z informačního systému Mezinárodní energetické agentury (IEA). Vývoj průměrných měsíčních spotřebitelských cen v ČR u hlavních druhů PHL, sestavený na základě cenového šetření ČSÚ za r. 2001, 2002 a 2003, a za 01-10/ 2004, je uveden v tabulce přílohy č. 2. 3

4 3. Charakteristika sítě ČS v ČR z hlediska druhu a velikosti společností 3.1. Zahraniční značkové petrolejářské společnosti Na území ČR operovalo v distribuční síti ČS ke konci 1. pololetí 2004 celkem 11 zahraničních značkových petrolejářských společností sítěmi vlastních, pronajatých nebo jinak vázaných ČS, v celkovém počtu 549 ČS. Jde o následující společnosti, uvedené ve zkrácených názvech v abecedním pořadí: AGIP, ARAL, AVANTI, EIGL/AVIA, ESSO, JET (Conoco), LUKOIL, OMV, SHELL, SLOVNAFT, TOTAL. Podle výsledků zpracování statistických výkazů za 1. pololetí 2004 výše uvedené zahraniční společnosti provozovaly v distribuční síti ČR celkem 549 ČS, tj. 29 % všech rezortní statistikou evidovaných ČS realizovaly cca 44,7 % statisticky vykázaných celkových výtočí PHL v ČR Výše uvedené zahraniční společnosti provozují své sítě ČS převážně na vlastních ČS, podíl pronajatých ČS činí v této skupině celkově cca 9 %. Vysoký podíl na celkových výtočích pohonných hmot z celé sítě ČS v ČR svědčí o tom, že tyto společnosti provozují převážně dobře umístěné, moderní a výkonné čerpací stanice Ostatní zahraniční společnosti v řetězcích supermarketů: Další specifickou skupinou zahraničních společností (nepetrolejářských), které vstoupily do prodejní distribuce pohonných hmot v ČR poměrně nedávno, ale velmi razantně a úspěšně, jsou obchodní řetězce supermarketů velkých zahraničních společností: GLOBUS ČR, Carrefour ČR a AHOLD ČR. Za sledované období 1. pololetí 2004 tyto společnosti provozovaly celkem 23 ČS (cca 1,2 % všech ČS), s velmi vysokým podílem 3,8 % na celkových výtočích evidované sítě ČS v ČR. 3.3 Tuzemské společnosti s majetkovým podílem státu Největší tuzemskou společností z hlediska počtu provozovaných ČS na trhu pohonných hmot ČR zůstává i nadále společnost s majetkovou účastí státu BENZINA a.s. Podle statistického zjištění tato společnost provozovala ke konci 1. pololetí 2004 síť celkem 314 ČS, tj. cca 16,6 % celkového počtu všech evidovaných ČS s podílem cca 10,6 % na celkových výtočích všech PHL za toto období. Druhou největší distribuční společností v ČR je společnost ČEPRO a.s., která provozovala ke konci 1. pololetí 2004 síť celkem 190 ČS, tj. cca 10,1 % celkového počtu ČS s podílem cca 4,8 % na celkových výtočích PHL. 4

5 Další českou společností s účastí státu je PARAMO TRYSK a.s., provozující síť 19 ČS s cca 1% podílem na celkových výtočích PHL. Výše uvedené společnosti s majetkovou účastí státu provozovaly za 1. pololetí 2004 sítě ČS v rozsahu 523 ČS, tj. 27,7 % celkového počtu všech touto statistikou evidovaných ČS a s podílem na celkových zjištěných výtočích všech PHL cca 14,6 %. Z uvedeného počtu ČS, provozovaných v této skupině, je těmito společnostmi vlastněno cca 99 % ČS. Majetkový podíl státu u výše uvedených společností (BENZINA a.s., ČEPRO a.s a PARAMO Trysk) je uskutečňován v rámci společnosti Unipetrol a.s., kterou z 63 % vlastní Fond národního majetku Ostatní významné tuzemské společnosti: Během posledních tří let, zaznamenala značné rozšíření společnost PAP Oil a.s. Tato společnost koncem 1.pololetí 2004 provozovala celkem 141 ČS, včetně pronajatých podsítí ČS a stala se tak již třetím největším operátorem v distribuční síti ČS v ČR, alespoň pokud jde o počet ČS. S celkovým počtem 69 provozovaných, převážně vlastních ČS, je osmou největší distribuční společností v síti ČS v ČR společnost ROBIN Oil s.r.o. Pokud jde o specifikaci dalších větších tuzemských společností, je v následujícím uveden orientační výčet subjektů provozujících sítě o velikosti 5 až 20 ČS v pořadí podle počtu provozovaných ČS, vykázaných ke konci 1. pololetí 2004: UNICORN Oil s.r.o., ČSAD DIESEL a.s., CZECH DISTRIBUTION LOGISTIC a.s., KM PRONA, KONTAKT s.r.o, POHONA a.s., SETA - COS s.r.o., oil Team a.s, SVAM CS s.r.o., SILMET Příbram a.s., Šefl MEDOS, BEC a.s, HDB s.r.o., CHEMIS Engine a.s.,čsad Jihotrans a.s., KARIMPEX a.s., G7 s.r.o., Calibra Plus s.r.o., AREX CZ a.s, AB - OIL s.r.o., TANK ONO, spol. s r.o.. V případě společností CZECH DISTRIBUTION LOGISTIC, ČSAD Jihotrans a ČSAD DIESEL jde převážně o sítě areálových ČS (v areálech závodů býv. ČSAD), s prodejem veřejnosti. V této kapitole uvedených 23 vybraných společností představuje za 1. pololetí 2004 celkem 412 ČS, tj. cca 21,8 % všech ČS a podíl na celkových výtočích celé evidované distribuční sítě ČR cca 17,6 %. 5

6 4. Charakteristika sítě ČS v ČR z hlediska velikosti provozovaných sítí Pro bližší pohled na strukturu čerpacích stanic v ČR z hlediska počtu ČS v sítích provozovatelů, je v následujícím uvedena tabulka s rozdělením na zvolené velikostní skupiny podle počtu provozovaných ČS, podle stavu ke konci 1. pololetí Tab č.1 - Rozdělení počtu ČS podle velikosti provozovaných sítí ČS a jejich podíl na výtočích označení kategorie počet počet výtoče PHL skupiny počtu ČS provozovatelů čerpacích stanic PHL v síti ČS celkem v síti provozovatele Celkem (%) celkem (%) celkem (%) nad celkem Z výše uvedené tabulky vyplývá, že ke konci 1. pololetí 2004 provozovalo 12 největších společností (3,8 % z počtu provozovatelů ČS) sítě v rozsahu 1260 ČS, tj. 66,8 % všech touto statistikou evidovaných ČS, a mělo podíl cca 68 % na celkových výtočích PHL. Ve skupině 1 zjištěný počet 208 subjektů, provozujících pouze jednu ČS (66,2 % provozovatelů ČS, 11 % počtu ČS, 9 % podílu na výtočích), bude ve skutečnosti ještě vyšší, vzhledem k tomu, že statistika zatím nepostihuje z řady důvodů celou síť ČS kvantitativně. Lze předpokládat, že ve statistice doposud chybějící společnosti patří naprostou většinou právě do této nebo následující skupiny. 5. Charakteristika sítě čerpacích stanic pohonných hmot podle úrovně vybavení ČS. Metodika výkazu dělí čerpací stanice do následujících 6-ti kategorií standardů vybavení, v posloupnosti kvality a rozsahu služeb: kategorie 1 - ČS prodává pouze 1 druh PHL kategorie 2 - ČS prodává 2 a více druhů PHL kategorie 3 - ČS prodává 2 a více druhů PHL a provozuje obchod kategorie 4 - ČS prodává 2 a více druhů PHL, provozuje obchod a myčku aut kategorie 5 - ČS jako kategorie 4 + další služby (autoservis, restaurace a pod.) kategorie 6 v dalších službách jiná než kategorie 5. 6

7 Přehled o rozdělení vybavenosti statisticky sledovaném počtu 1887 ČS v ČR podle výše uvedených kritérií metodiky výkazu Crs (MPO)1-02 poskytuje následující graf: Grafické znázornění počtu ČS podle kategorií vybavenosti k počty ČS k. 1 k. 2 k. 3 k. 4 k. 5 k. 6 kategorie ČS Pokud jde o kategorii vybavení ČS 1 (3,1 %) s prodejem pouze jednoho druhu PHL (nejsou zahrnuty ČS se samotným výdejem LPG), jde převážně o ČS účelově vázané k příslušným subjektům, např. v objektech dopravních nebo zemědělských společností, zaměřené na výdej a prodej motorové nafty (areálové ČS s prodejem pro veřejnost). V kategorii vybavení ČS 2 (8,2 %), s prodejem PHL bez dalších služeb, jsou vedle malých lokálních ČS rovněž zahrnuty i nově budované výkonné ČS v příměstských komplexech hypermarketů (Globus, Ahold, Carrefour). Tento typ ČS se vymyká schématu současných zvolených standardů vybavení a umístění. Nejpočetnější skupinou ČS, pokud jde o vybavení, se jeví střední kategorie 3,která představuje ČS s prodejem více druhů pohonných hmot včetně obchodu (49,1 %). Skutečnost, že téměř 40 % celkové sítě všech ČS je vykázána v kategorii 4, 5 a 6, svědčí o dobré zajištěnosti služeb u čerpacích stanic v ČR. Výše uvedené hodnocení vybavenosti ČS bylo sestaveno na základě zpracování dat pololetních výkazů o síti čerpacích stanic pohonných hmot Crs (MPO) 1-02 za 1. pololetí Podrobnější analýza stavu technického a provozního vybavení ČS v distribuční síti ČR může být provedena až na základě zpracování ročních dotazníků o provozu čerpacích stanic pohonných hmot CRS (MPO) 1-01 za rok

8 6. Charakteristika sítě čerpacích stanic PHL z hlediska umístění na různých druzích komunikací v silniční síti ČR. Analýza se týká počtu celkem 1887 ČS, které byly za 1. pololetí 2004 v příslušných výkazech specifikovány podle druhu umístění na silničních komunikacích. Metodika statistického výkazu Crs (MPO) 1-02 o síti čerpacích stanic PHL rozděluje silniční komunikace do následujících devíti druhů: 1. dálnice, 2. rychlostní komunikace, 3. silnice E tř., 4. silnice I. tř., 5. silnice II. tř., 6. silnice III. tř. a ostatní, 7. hraniční přechod, 8. místní komunikace, 9. městská komunikace. Rozdělení celkové sítě ČS PHL z hlediska umístění ČS na silničních komunikacích ČR je přehledně a pro snadnější orientaci znázorněno následujícím kruhovým grafem z dat získaných ze statistického zpracování pololetních výkazů o síti ČS za 1. pololetí Grafické znázornění podílu (v %) ČS podle umístění na komunikacích ČR k městská kom. 33% dálnice 5% rychlostní kom. 1% E tř. 9% I. tř. 19% místní kom. 13% hraniční přechod 3% II. tř. 14% III. tř. a ostatní 3% 8

9 Z tohoto statistického zpracování vyplynulo, že 70 % všech ČS je umístěno na dopravně nejvíce frekventovaných a z hlediska prodejů atraktivních komunikacích a lokalitách - dálnicích, rychlostních komunikacích, na silnicích nejvyšších tříd (E tř. a I. tř.), na hraničních přechodech a v městských aglomeracích. Dále se ukázalo zaměření nejsilnějších distribučních společností na výše uvedené vybrané komunikace a lokality. Značkové zahraniční olejářské společnosti a Benzina a.s. dohromady provozovaly ke konci 1. pololetí 2004 celkem: 85 % všech dálničních ČS, 61 % ČS na hraničních přechodech 64 % všech městských ČS. Pokud jde o celkový počet ČS provozovaných na dálnicích, zaujímá ČR pravděpodobně v Evropě jedno z předních míst v hustotě obsazení dálniční sítě čerpacími stanicemi. Pro doplnění přehledu v rozdělení ČS na silničních komunikacích ČR je dále uveden následující sloupcový graf uvádějící počty ČS: Grafické znázornění počtu ČS podle umístění na komunikacích ČR k počet ČS dálnice rychlostní kom. E tř. I. tř. II. tř. III. tř. a ostatní hraniční přechod místní kom. městská kom. 9

10 7. Charakteristika sítě čerpacích stanic z hlediska objemů celkových výtočí všech PHL za 1. pololetí Ze zpracování pololetních výkazů o síti ČS za 1. pololetí 2003 a 2004 je pro srovnatelný rozsah sítě ČS uveden následující tabulkový přehled porovnání výše celkových výtočí jednotlivých druhů PHL a jejich podílů na celkových výtočích za uvedená období: Tab č.2 - Porovnání výtočí PHL za 1. pololetí2003 a 1. pololetí 2004 Období AuBi Speciál AuBi bezolovnaté Mona Směsná nafta Celkem PHL (bez Pb) (ostatní) (bez LPG) Tis.l i 04/03 % tis.l i 04/03 % tis.l i 04/03 % tis.l i 04/03 % tis.l i 04/03 % 1.pol podíl v % 7,8 48,0 41,8 2,4 100,0 1.pol , , , , ,5 podíl v % 6,1 47,7 45,4 0,8 100,0 Z výše uvedeného porovnání období roku 2003 s rokem 2004 vyplývají tato zjištění: a) velikost výtočí (prodejů): výrazně poklesl prodej AuBi Speciál (o 17,8 %), zvýšil se prodej ostatních AuBi Natural 95 a Super Plus 98 - (o cca 4,8 %) prodej motorových benzinů celkem se mírně zvýšil (o cca 1,6 %) výrazně se zvýšil prodej motorové nafty (o 14,6 %) výrazně poklesl prodej směsné motorové nafty (o 63 %), důvodem bylo přerušení dotací pro výrobce a zpracovatele výrobku celková výtoč (prodej) všech PHL (bez LPG) se zvýšila o 5,5 %. b) podíl výtočí základních druhů pohonných hmot na celkové výtoči všech PHL: poklesl podíl Benzinu Special (o cca 1,7 %), zvýšil se podíl motorové nafty (o cca 4,6 %). 10

11 Přehled celkových výtočí všech pohonných hmot (bez LPG) ve zvolených velikostních kategoriích sítí ČS, včetně příslušného rozdělení průměrných výtočí podle těchto kategorií, je uveden za 1. pololetí 2004 v následující přehledné tabulce: Tab č.3 - Rozdělení průměrných výtočí podle velikosti provozovaných sítí ČS v ČR kategorie počet výtoče PHL průměrná počtu ČS čerpacích stanic PHL v síti ČS celkem výtoč v síti provozovatele celkem celkem (tis.l / ČS) , , , , ,2 nad ,1 celkem ,9 Relativně nižší hodnoty údajů charakterizující úroveň celkových výtočí u nejvyšší velikostní kategorie sítí, (nad 100 ČS) zahrnující společnosti BENZINA a.s, ČEPRO a.s, OMV ČR s.r.o. a PAP OIL a.s. a SHELL CR a.s., jsou výsledkem nesourodosti a zásadních rozdílů ve výkonech jednotlivých sítí ČS této skupiny. Jde především o vliv sítě ČS společnosti ČEPRO, zahrnující celou síť ČS bývalé Benzina s.p., která postupně podstupuje rozsáhlou rekonstrukci. Vykázané výtoče pohonných hmot za 1. pololetí 2004 v celé síti ČS, by měly představovat obchodně realizované dodávky kapalných rafinérských pohonných hmot na trh ČR, a to u motorových benzinů prakticky v plné míře mimo přímých dodávek ozbrojeným složkám, u motorové nafty pouze částečně, protože přímé dodávky motorové nafty pro některé velké dopravní společnosti (např. ČD), zemědělcům a pro ozbrojené složky ČR neprocházejí přes veřejnou síť ČS. Pro možnost porovnání těchto údajů s údaji o hrubých dodávkách pohonných hmot, vypočítávaných v měsíčních bilančních výkazech ČSÚ/IEA Monthly Oil Questionnaire, byl proveden přepočet touto rezortní statistikou zjištěných výtočí, vykazovaných v objemových jednotkách (v tis. litrů), na váhovou jednotku (tuny) s použitím následujících průměrných hustot pro: benzin Special 0,750 benziny bezolovnaté (BA 95 Natural, BA 98 Super Plus) 0,754 motorovou naftu 0,839 11

12 Následující tabulka představuje zjištěné výtoče PHL (motorové benziny a motorová nafta) za 1. pololetí 2004 z pololetních výkazů Crs (MPO) 1-02 v tis. m 3, přepočtené na tis.tun a porovnané se statistickými údaji o dodávkách PHL na trh ČR podle výkazu ČSÚ /IEA/Monthly Oil Quest. Tab č.4 - Výtoče ČS v porovnání s hrubými dodávky PHL na trh v ČR za 1.pololetí 2004 Zdroj údajů AuBi Speciál AuBi bez Pb ost. AuBi celkem Mona celkem Celkem PHL (bez LPG) tis. m 3 tis. tun tis. m 3 tis. tun tis. m 3 tis. tun tis. m 3 tis. tun tis. m 3 tis. tun Crs (MPO) ČSÚ/IEA/MOS poměr MPO/ČSÚ 0,86 0,50 0,63 Z výše uvedeného srovnání vyplývá, že rezortní statistikou evidovaná síť ČS za 1. pololetí 2004 (1887 ČS) realizovala prodej cca 86 % celkových dodávek všech druhů motorových benzinů a 50 % celkových dodávek motorové nafty, umístěných podle příslušné bilanční statistiky ČSÚ za uvedené období na spotřebitelský trh ČR. Použité zkratky a definice: ČS čerpací stanice pohonných hmot PHL pohonné hmoty (látky) Crs 1-01 statistický Roční dotazník o provozu čerpacích stanic pohonných hmot Crs (MPO) 1-01 Crs 1-02 statistický Pololetní výkaz o síti čerpacích stanic pohonných hmot Crs (MPO) 1-02 Čerpací stanice (nebo ČS) je technické zařízení vybavené technologií k hotovostnímu a/nebo bezhotovostnímu prodeji alespoň jednoho druhu pohonné látky pro spalovací či vznětové motory a to na místě k tomu přizpůsobeném, jež umožňuje v rámci veřejně oznámené provozní doby volný přístup vozidel zákazníků bez dalšího omezení. Provozovatelem sítě ČS se zde rozumí subjekt provozující pod svou kontrolou a svým názvem a/nebo logem síť nejméně dvou čerpacích stanic, které jsou buď vlastní nebo pronajaté, případně k provozovateli jinak vázané (franchizing). Provozovatel sítě zahrnuje do pololetního výkazu všechny vlastní provozované ČS, včetně pronajatých nebo jinak vázaných ČS. 12

13 Příloha 1 Graf vývoje průměrné světové ceny ropy Brent (IEA Spot Crude Brent) a pohonných hmot (Rotterdam Barges FOB Prices) v období 01/ 2001 až 10/2004, podle měsíců, včetně znázornění trendu ceny ropy USD/bbl /01 3/01 5/01 7/01 9/01 11/01 01/02 3/02 5/02 7/02 9/02 11/02 01/03 3/03 5/03 7/03 9/03 11/03 01/04 3/04 5/04 7/04 9/04 ROPA AUBI Premium 96 AUBI Regular 91 Motorová nafta Exponenciální (ROPA) pozn.: AUBI Premium 96 a Regular 91 jako přibliž. ekvivalenty motor. benzinů Natural 95 a Special zdroj dat: IEA - Oil Information

14 Příloha 2 Vývoj průměrných spotřebitelských cen pohonných hmot v Kč/litr v ČR a průměrná cena ropy Brent v USD/bbl v letech 2001, 2002, 2003 a za leden až říjen 2004 Rok 2001 produkty a ropa 1/01 2/01 3/01 4/01 5/01 6/01 7/01 8/01 9/01 10/01 11/01 12/01 průměr bezolovnatý benzín 91 Normal 25,99 bezolovnatý benzín Natural 95 26,44 bezolovnatý benzín Super plus 98 bezolovnatý benzín Speciál 91 s přísadou motorová nafta 25,23 LPG ropa (USD/bbl) 25,66 27,45 24,42 Rok ,51 25,38 26,19 28,12 29,40 28,79 28,26 28,06 27,04 25,81 24,04 26,88 25,86 25,59 26,48 28,51 29,73 29,10 28,60 28,57 27,41 26,22 24,44 27,25 29,64 28,87 28,84 29,08 30,63 31,69 31,33 30,69 30,68 30,13 29,27 28,09 29,91 26,24 25,67 25,43 26,26 28,23 29,39 28,77 28,26 28,23 27,09 25,91 24,16 26,97 24,5 24,27 24,35 24,68 24,96 24,55 24,11 24,02 23,46 22,8 21,89 24,07 16,73 15,92 15,22 13,79 13,02 12,49 12,39 12,29 12,01 11,85 11,69 11,57 13,25 25,66 28,51 27,83 24,58 25,74 25,57 20,49 18,98 18,68 24,46 produkty a ropa 1/02 2/02 3/02 4/02 5/02 6/02 7/02 8/02 9/02 10/02 11/02 12/02 průměr bezolovnatý benzín 91 Normal 23,35 bezolovnatý benzín Natural 95 23,68 bezolovnatý benzín Super plus 98 bezolovnatý benzín Speciál 91 s přísadou motorová nafta 21,45 LPG 11,52 ropa (USD/bbl) 19,48 20,22 23,73 Rok ,93 23,05 25,05 24,91 24,43 24,04 24,06 24,96 25,05 24,88 24,52 24,27 23,24 23,41 25,43 25,18 24,71 24,36 24,30 25,46 25,29 25,1 24,67 24,57 27,58 27,2 27,07 27,82 28,08 27,83 27,71 27,56 27,81 27,79 27,73 27,46 27,64 23,40 22,99 23,17 25,11 24,85 24,37 24,03 24,06 25,26 25,03 24,82 24,4 24,29 21,11 21,09 22,50 22,19 21,95 21,32 21,35 22,29 22,12 21,89 21,55 21,73 11,39 11,21 11,00 11,05 10,68 10,50 10,52 10,30 11,45 11,42 11,91 11,08 25,66 25,33 24,13 25,81 26,66 28,38 27,58 24,1 28,67 24,98 produkty a ropa 1/03 2/03 3/03 4/03 5/03 6/03 7/03 8/03 9/03 10/03 11/03 12/03 průměr bezolovnatý benzín 91 Normal 24,93 bezolovnatý benzín Natural 95 25,11 bezolovnatý benzín Super plus 98 bezolovnatý benzín Speciál 91 s přísadou motorová nafta 21,97 LPG ropa (USD/bbl) 31,32 32,67 30,54 Rok ,29 25,78 25,24 24,67 23,88 23,76 24,34 24,71 24,3 24,21 24,04 24,60 25,65 26,04 25,53 24,85 24,26 24,02 24,43 24,82 24,5 24,32 24,13 24,81 27,91 28,88 28,93 28,78 28,37 28,18 27,97 28,22 28,60 28,53 28,59 28,35 28,44 24,71 25,25 25,56 25,28 24,48 23,84 23,66 23,90 24,32 24,10 23,93 23,73 24,40 22,65 23,19 22,80 22,12 21,45 21,23 21,52 21,77 21,49 21,39 21,1 21,89 12,37 12,38 12,85 12,70 12,07 11,70 11,29 10,77 10,80 11,06 11,39 11,55 11,74 24,85 25,72 27,51 28,35 29,79 27,08 29,65 28,73 29,87 28,84 produkty a ropa 1/04 2/04 3/04 4/04 5/04 6/04 7/04 8/04 9/04 10/04 11/04 12/04 průměr bezolovnatý benzín 91 Normal 25,07 bezolovnatý benzín Natural 95 25,18 bezolovnatý benzín Super plus 98 bezolovnatý benzín Speciál 91 s přísadou motorová nafta LPG 12,43 ropa (USD/bbl) 31,23 30,83 33,79 24,92 25,49 25,72 27,30 27,47 27,24 27,29 27,15 27,87 26,55 24,99 25,74 26,03 27,68 27,79 27,39 27,47 27,24 27,97 26,53 29,29 29,11 29,28 29,40 31,24 31,70 31,26 31,17 31,16 31,47 30,51 24,76 24,62 25,38 25,54 27,03 27,12 26,81 26,88 26,74 27,41 26,23 23,23 23,04 24,12 24,52 25,08 25,01 24,65 25,26 25,46 26,26 24,66 12,90 13,55 13,56 13,61 13,38 13,43 13,51 13,61 14,24 13,42 33,25 37,80 35,04 38,32 43,04 43,25 49,64 37,62 14