Zpráva o vývoji energetiky v oblasti ropy a ropných produktů

Transkript

1 Zpráva o vývoji energetiky v oblasti ropy a ropných produktů Praha listopad 216

2 ÚVOD AKTUÁLNÍ SITUACE A OČEKÁVANÉ TRENDY V OBLASTI ROPY A ROPNÝCH PRODUKTŮ VE SVĚTĚ Světová produkce a spotřeba ropy, světové zásoby ropy Světová produkce ropy Světová spotřeba ropy Světové zásoby ropy Historický a očekávaný vývoj na mezinárodních trzích s ropou Světové zpracovatelské kapacity a spotřeba rafinérských produktů Důsledky světového vývoje v oblasti ropy na Českou republiku LEGISLATIVA V OBLASTI ROPY V ČESKÉ REPUBLICE HLAVNÍ TRENDY V OBLASTI VYUŽITÍ ROPY V ČR A JEJICH ZMĚNY V UPLYNULÉM OBDOBÍ Těžba ropy na území ČR Dovoz a vývoz ropy a rafinérských produktů Dovoz ropy a rafinérských produktů Vývoz ropy a rafinérských produktů Bilance zahraničního obchodu ČR s ropou a rafinérskými produkty Zpracování ropy na území ČR Mimořádné události s dopadem na zpracování ropy havárie v rafinériích Spotřeba ropy a rafinérských produktů v ČR Nouzové zásoby ropy Spotřebitelské ceny pohonných hmot Struktura ropného sektoru Infrastruktura v ropném sektoru Rafinérie Ropovody na území ČR Skladování ropy a ropných produktů OČEKÁVANÝ VÝVOJ DO ROKU Očekávaná spotřeba ropy a rafinérských produktů v ČR... 63

3 Úvod Zpráva o vývoji energetického sektoru v oblasti ropy a ropných produktů (dále také Zpráva ) je zpracována Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále také MPO ) na základě nástroje vymezeného ve Státní energetické koncepci ČR, která byla schválena usnesením vlády České republiky č. 362 ze dne 18. května 215. Konkrétně se jedná o nástroj v oblasti výkonu státní správy, který stanovuje povinnost každoročně zpracovávat a zveřejňovat zprávu o vývoji energetiky, a to v oblasti elektřiny, zemního plynu, ropy a tepelné energie. Tento dokument je plněním uvedeného úkolu v oblasti ropy a ropných produktů. Dle zadání Státní energetické koncepce ČR bude Zpráva připravována každoročně. Zpráva obsahuje popis a analýzu aktuální situace a očekávaných trendů v oblasti ropy a ropných produktů, a to jak v kontextu vývoje světové energetiky, tak především se zaměřením na Českou republiku. Zhodnocení mezinárodního vývoje se věnuje zejména vývoji v oblasti světové spotřeby, produkce a zpracovatelských kapacit. Stručné zhodnocení je také věnováno situaci na mezinárodním trhu s ropou. Mezi hlavní zdroje informací v této oblasti patří publikace a informační zdroje Mezinárodní energetické agentury. Další část Zprávy je pak věnována situaci v České republice. V této části jsou diskutovány hlavní trendy v oblasti využití ropy a ropných produktů v České republice, a to zejména v oblasti těžby ropy, dovozu a vývozu rafinérských produktů, zpracování ropy, nouzových zásob ropy a infrastruktury na území ČR. Tato část obsahuje shrnutí významných trendů a hlavní změn v oblasti využití ropy, a to s využitím aktuálně dostupných statistických údajů. Časový horizont přípravy Zprávy může znamenat, že některé údaje, nebo informace již nemusí být plně aktuální, zejména s ohledem na vývoj na mezinárodních trzích, což bude zohledněno v aktualizaci tohoto dokumentu respektive v nové verzi Zprávy. V neposlední řadě tato Zpráva obsahuje i analýzu očekávaného vývoje ropného sektoru do roku 23, zejména tedy v podobě prognózy budoucí spotřeby ropy a spotřeby nejvýznamnějších ropných produktů. Pro účely této Zprávy byla vytvořena střednědobá prognóza spotřeby hlavních ropných produktů v sektoru energetické spotřeby respektive v sektoru dopravy. Tyto výhledy jsou samozřejmě zatíženy relativně významnou mírou nejistoty. V tomto ohledu jsou podrobně uvedeny přijaté předpoklady, ze kterých prognózy vycházejí. Z důvodu postihnutí nejistoty ohledně budoucího vývoje je také prognóza očekávaného vývoje zpracována variantě. Zároveň jsou uvedeny alternativní prognózy, tedy prognózy uvedené v jiných materiálech, které jsou založeny na do jisté míry odlišných východiscích a metodách, což umožňuje provést srovnání a ověřit případné společné předpoklady těchto výhledů. V rámci periodické přípravy Zprávy, respektive její aktualizace, bude prováděna aktualizace statistických a faktických informací a zároveň budou, na základě nově dostupných informací, korigovány výhledy očekávaného vývoje. -1-

4 mb/d 1 Aktuální situace a očekávané trendy v oblasti ropy a ropných produktů ve světě 1.1 Světová produkce a spotřeba ropy, světové zásoby ropy Světová produkce ropy Na základě údajů Mezinárodní energetické agentury (dále také IEA ) dosáhla produkce ropy v třetím čtvrtletí roku 216 úrovně 97,2 mb/d 1. V roce 214 došlo ke zvýšení celkové světové produkce o 2,4 mb/d, které bylo následováno zvýšením o dalších 2,6 mb/d v roce 215. V roce 216 bude podle všech předpokladů světová produkce v porovnání s přechozím rokem relativně nižší (v červenci 216 byla kupříkladu produkce o přibližně 215 kb/d nižší v porovnání s rokem 215), a to zejména v důsledku poklesu produkce v zemích, které nejsou členy Organizace zemí vyvážejících ropu (dále také OPEC ). V těchto zemích se v roce 216 předpokládá pokles produkce na úrovni,9 mb/d s následným návratem k růstu na úrovni přibližně,5 mb/d. Zatímco však v zemích mimo OPEC dochází spíše k dílčímu poklesu produkce, produkce v zemích OPEC dosahuje rekordních hodnot (v říjnu 216 kupříkladu dosáhla průměrná produkce úrovně 33,83 mb/d). Následující graf zobrazuje světový vývoj produkce ropy v jednotlivých čtvrtletích od roku 213 včetně relativního podílu zemí OPEC. Graf č. 1: Světová produkce ropy v letech ,42 91,31 91,81 91,87 92,23 93,15 94,37 95,57 95,21 96,47 97,19 97,38 96,6 95,97 97,2 4% 38% 36% 85 34% % 3% 28% 26% 24% Celková produkce ropy Podíl států OPEC Zdroj: Mezinárodní energetická agentura (online data, listopad 216) 1 Zkratka označuje milión barelů za den, v anglickém originále million barrels per day (mb/d). Jedná se o užívanou zkratku v oblasti ropy, pro tisíc barelů ropy za den se pak užívá zkratka kb/d. Jeden barel ropy odpovídá 42 galonům a přibližně 159 litrům ropy. -2-

5 Předpokládané snížení světové produkce v roce 216 souvisí zejména s relativním převisem produkce v porovnání se spotřebou (rok 216 je třetím rokem v řadě, kdy světová nabídka ropy podle očekávání převýší světovou poptávku), což je v tržním prostředí spojeno s poklesem respektive tlakem na pokles světové ceny ropy. V lednu a únoru roku 216 dosáhla cena ropy (bereme-li v potaz cenu ropy vyjádřenou pomocí cenových indexů Brent a West Texas Intermediate) dlouholetého minima na úrovni 27, respektive 28, dolarů za barel. Takto nízké ceny jsou pak spojeny s relativně znatelným snížením investic, zejména v sektoru průzkumu a těžby ropy, a to především v zemích s relativně vyššími mezními náklady na produkci. Následující graf zobrazuje dlouhodobý vývoj cen ropy Brent, a to v nominálním vyjádření a v cenách roku 215. Graf č. 2: Vývoj světové ceny ropy od roku 199 Zdroj: FuelsEurope (zdrojová data: Energy Information Agency) Po téměř 24% poklesu světových kapitálových výdajů v ropném sektoru v roce 215 se očekává další pokles na úrovni 17 % v roce 216 v souladu s tím, jak těžební společnosti přehodnocují výnosnost svých stávajících a plánovaných investičních rozhodnutí. Nejvýraznější zpomalení investiční aktivity je možné očekávat u kapitálově náročných offshore projektů. V regionálním měřítku pak nejvýrazněji pociťují pokles investiční aktivity Spojené státy americké 2. V Evropském kontextu je snižování investiční aktivity také patrné. Ve Velké Británii a Norsku proběhlo v roce 215 významné snižování výdajů s ohledem na těžbu a průzkum ropy, a to na úrovni 31 %, respektive 2 %. Podle očekávání dojde k poklesu, 2 Region Severní Ameriky (USA, Kanada a Mexiko) však i přes to zůstává regionem s největšími výdaji do sektoru průzkumu a těžby ropy s očekávaným podílem na úrovni 29 % na celkových výdajích v roce

6 případně stagnaci, investic do produkčních kapacit i v roce 217, což by znamenalo třetí rok poklesu v řadě. V tomto ohledu je důležité poznamenat, že tříletý kontinuální pokles investic do průzkumu a těžby ropy je v historii vývoje ropného sektoru v podstatě bezprecedentním jevem. Mezinárodní energetická agentura v tomto ohledu varuje, že aktuální pokles investic může v budoucnu znamenat vytvoření relativně významné mezery mezi spotřebou a produkcí. V tomto směru je možné argumentovat, že se jedná o klasický cyklický vývoj typický pro většinu komoditních trhů. Někteří experti však upozorňují, že nadcházející období bude ve znamení významně vyšší volatility cen ropy na světových trzích souvisejících s častějším a méně předvídatelným střídáním investičních cyklů. Dále je nutné uvést, že objevy nových ropných nalezišť byly v posledních dvou letech nejnižší za posledních přibližně 4 let. Tento fakt je nutné vnímat v kontextu tempa vytěžování stávajících ložisek, kdy přibližně každé dva roky zmizí produkce ropy srovnatelná s aktuální produkcí Iráku (ročně se jedná o přibližně 2 mb/d), kterou je v prostředí rostoucí ale i stagnující poptávky nutné nahradit novými zdroji. Toto je další faktor, který přispívá k obavám, že stávající útlum aktivit na úrovni produkce ropy, může vést k relativně významnému nedostatku ropy v relativně blízké budoucnosti. Graf č. 3: Světové investice spojené s těžbou ropy a zemního plynu Zdroj: World Energy Investment 216 (IEA) Vrátíme-li se ke střednědobému výhledu produkce ropy, Mezinárodní energetická agentura očekává zpomalení jejího růstu v období let v porovnání s předchozími pěti lety, a to na úrovni 3,3 mb/d za celé toto období, respektive na úrovni 55 kb/d ročně. Země mimo OPEC by měly být odpovědné za 6 % tohoto růstu, což odpovídá přibližně 2, mb/d (včetně -4-

7 biopaliv). Zbývající růst produkčních kapacit se bude odehrávat v zemích OPEC, přibližně 475 kt/d odpovídá produkci NGLs 3 a 8 kt/d produkci ropy. Země v rámci OPEC se na celkové produkci podílejí přibližně z 33 %. V červenci 216 pak produkce zemí OPEC dosáhla osmiletého maxima na úrovni 33,11 mb/d 4 (v říjnu 216 byla produkce ještě vyšší, konkrétně 33,83 mb/d) a to včetně znovu připojeného Gabonu 5. Největší producent zemí OPEC Saudská Arábie pak dosáhla (v červenci 216) rekordní produkce na úrovni 1,67 mb/d, čímž překonala dosavadní rekord na úrovni 1,56 mb/d z června roku Po zrušení mezinárodních sankcí spojených s íránským jaderným programem je možné očekávat výraznější zvýšení produkce v této zemi (přibližně na úroveň 3,94 mb/d v roce 221), mimo jiné ve snaze o opětovné dosažení významnějšího tržního podílu. Podle předpokladů se dá očekávat, že Írán bude hlavním zdrojem růstu produkce v zemích OPEC ve střednědobém výhledu (cca 5 let). Přesto však není možné očekávat, že by Írán ve střednědobém výhledu znovu zaujal místo druhého největšího producenta v rámci OPEC před Irákem. Důležitým předpokladem tohoto růstu produkce a celkově i obnovení dlouhodobého růstu je přilákání dostatečného množství zahraničních investorů. Společně s Íránem by expanzi měli ve střednědobém horizontu dominovat Irák a Spojené arabské emiráty. Naopak ostatní země OPEC v Africe, Latinské Americe a Indonésii se potýkají s různými problémy (u afrických zemí se jedná zejména o geopolitické problémy) a očekává se spíše dílčí snížení jejich produkční kapacity. S ohledem na produkci zemí OPEC je důležité uvést, že probíhají jednání členských zemí s cílem možného omezení produkce. Dne 3. listopadu proběhlo jednání zástupců zemí OPEC ve Vídni, kde bylo dohodnuto snížení produkce přibližně o 1,2 mb/d, přičemž k dohodě se přihlásili i některé země mimo OPEC, kupříkladu Rusko. Jedná se o první dohodu o snížení produkce od roku 28. Tato dohoda by měla, pokud dojde k jejímu dodržování ze strany jednotlivých zemí, přispět k relativnímu růstu ceny. Dohoda by také měla vést k rychlejšímu odstranění převisu nabídky. V případě zemí, které nejsou členy OPEC, došlo v roce 215, po dosažení historického ročního růstu produkce dosahujícího téměř 3 mb/d k zastavení tohoto růstu. V roce 216 se dokonce očekává pokles produkce s následným oživením v roce 217, respektive v roce 218. Je však nutné uvést, že v aktuální situaci relativně vysoké tržní a investiční volatility jsou i krátkodobé výhledy zatíženy relativně vysokou nejistotou. V roce 221 by tak měla produkce zemí mimo OPEC dosáhnout průměrné úrovně 59,7 mb/d, tedy o 2, mb/d více než v roce 3 Zkratka označuje uhlovodíky, které jsou při atmosférickém tlaku a pokojové teplotě v plynném stavu, a to s výjimkou metanu, jedná se tedy o etan, propan a butan. Zkratka vychází z anglického výrazu natural gas liquids. 4 Měsíční zpráva OPEC o trhu s ropou (červenec 216). 5 Znovu připojení Gabonu do OPEC bylo schváleno na 169. schůzi zástupců OPEC s účinností od 1. července 216. Tato změna se promítla i do statistik, některé statistiky pak tuto změnu promítají zpětně. Produkce Gabonu dosahovala v roce 215 průměrně přibližně,2 mb/d. Spotřeba pak odpovídala 2 kb/d. 6 Měsíční zpráva OPEC o trhu s ropou (červenec 216). -5-

8 215, což odpovídá průměrným ročním přírůstkům na úrovni,3 mb/d. Největší přírůstky lze podle předpokladů očekávat ze strany USA, Brazílie a Kanady. Poté, co těžba ropy z nekonvenčních nalezišť (nejčastěji označována jako light tight oil, zkráceně LTO) dosáhla za pouhé čtyři roky asi 6% podílu na zvýšení produkce USA, je možné očekávat zpomalení produkce z těchto zdrojů, a to přibližně na úroveň 6 kb/d v roce 216 a dalších 2 kb/d v roce 217. Následně by však mělo dojít k obnovení přírůstků produkce, a to přibližně na úroveň 1,5 mb/d v roce 22. I přes to, že Rusko dosáhlo, do jisté míry nečekaně, rekordní produkce v roce 215, očekává se, že ve střednědobém horizontu u něj dojde k největšímu poklesu produkce, z více než 11 mb/d přibližně na úroveň 1,8 mb/d v roce 221. Pokles produkce lze také očekávat v zemích, kde investiční aktivita nebude dostatečná ke kompenzaci poklesů z rozvinutých nalezišť (jako příklad lze uvést Čínu, Mexiko, Columbii, Egypt a Omán). Poměrně stabilních hodnot potom dosahuje těžba v oblasti Severního moře, kde došlo následkem relativně vysoké investiční aktivity v roce 215 k růstu již druhým rokem po sobě. V případě Norska je očekáváno, že i přes dílčí snížení produkce cca na úroveň 1,7 mb/d v roce 219 se podaří dosáhnout v roce 221 hodnoty srovnatelné s rokem 215, tedy přibližně 1,9 mb/d. Velká Británie zaznamenala v roce 215 první růst těžby od roku 1999 na úrovni 5 kb/d, kdy celková těžba dosáhla 95 kb/d. Podle předpokladů se očekává zvýšení těžby ve Velké Británii cca na úroveň 98 kb/d v roce 218 s následným snížení na 9 kb/d v roce 221. V dlouhodobějším horizontu, tedy horizontu delším než pět let, je pak možné identifikovat dvě různé fáze vývoje. Přibližně do roku 22 budou stále hrát relativně podstatnou roli přírůstky produkce zemí mimo OPEC. Po roce 22 však podle předpokladů dosáhne produkce zemí mimo OPEC svého vrcholu přibližně na úrovni 55 mb/d s následným postupným poklesem. Případné přírůstky poptávky po roce 22 (a kompenzaci nižší těžby ze strany zemí mimo OPEC) tak budou muset pokrývat zejména země sdružené v OPEC. V tomto ohledu je možné očekávat, že podíl OPEC na světové produkci ropy se bude postupně zvyšovat. Také je možné očekávat, že Saudská Arábie přeskočí mezi lety 22 a 23 Spojené státy americké a zaujme místo největšího světového producenta. Graf č. 4 zobrazuje očekávanou produkci v členění podle druhu ropy na základě dokumentu World Energy Outlook 215 (dále také WEO 215 ), a jeho scénáře nazvaného jako New Policies Scenario 7. Z tohoto výhledu je mimo jiné patrné, že podle předpokladů se bude snižovat podíl těžby konvenčních zdrojů ropy, a to asi na 66 % v roce 24 v porovnání s 87 % v roce 2 a přibližně 76 % v roce Dokument WEO 215 vydaný IEA obsahuje základní tři scénáře označené v anglickém originále následovně: i) New Policies Scenario; ii) Current Policies Scenario a iii) 45 Scenario. New Policies Scenario reflektuje politiky přijaté před rokem 215, ale také politiky, jejichž zavedení se dá označit za vysoce kredibilní. Scénář Current Policies Scenario reflektuje pouze politiky přijaté před rokem 215. Scénář 45 Scenario je pak konzistentní s trajektorií dosažení globálního klimatického cíle na úrovni 2 stupňů Celsia. -6-

9 mb/d Graf č. 4: Produkce ropy dle WEO 215 (New Policies Scenario) ,7 95,9 97,9 99,9 11,7 13,5 8 76, Konvenční ropa Ropné plyny (NGLs) Nekonvenční ropa (tight oil) Extra těžká ropa a dehet Rafinérské přírůstky Zdroj: World Energy Outlook 215 (IEA) Světová spotřeba ropy Světová spotřeba ropy dosáhla ve třetím čtvrtletí roku 216 úrovně 96,91 mb/d. Ve střednědobém horizontu (horizont následujících pěti let) se očekává další nárůst světové spotřeby. Světová spotřeba by měla v období vykazovat podle předpokladů meziroční růst ve výši 1,2 %, což odpovídá nárůstu přibližně o 7,2 mb/d. Při uvažování tohoto tempa růstu bude přibližně v roce 22 dosažena hranice spotřeby na úrovni 1 mb/d a v roce 221, tedy na konci střednědobého horizontu, dosáhne světová spotřeba 11,6 mb/d. -7-

10 mb/d Graf č. 5: Světová spotřeba ropy v letech ,79 91,55 92,66 93,4 92,53 92,58 93,52 94,32 95,1 94,47 96,5 95,64 95,45 95,72 96, Zdroj: Mezinárodní energetická agentura (online data, listopad 216) Co se týče regionálních příspěvků k tempu růstu světové spotřeby, tak hlavním hnacím motorem růstu zůstává Asie, kde je ve střednědobém horizontu očekáván průměrný meziroční růst na úrovni 2,5 % v případě Číny, respektive 2,8 % pro ostatní asijské země. Druhým regionem s relativně dynamicky rostoucí spotřebou na úrovni 1,3 % ročně je Střední východ. Ostatní regiony nedosahují jednociferného procenta růstu. U zemí v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále také OECD ) je předpokládána stagnace spotřeby ropy, případně dokonce mírný pokles. Nejznatelnější pokles je patrný u evropských zemí, respektive evropských zemí v rámci OECD, kde je možné očekávat pokles spotřeby na průměrné úrovni,5 % ročně, což ve sledovaném období odpovídá absolutnímu poklesu o cca,9 mb/d za toto období. V roce 215 byla světová spotřeba ropy rozdělena téměř rovným dílem. Téměř polovina (konkrétně 48,8 %) byla spotřebována vyspělými státy OECD a druhá polovina státy mimo toto společenství. Přibližně polovina spotřeby ropy ve státech mimo OECD pak připadala na asijské státy. Je patrné, že při relativní stagnaci, případně poklesu, spotřeby ze strany zemí OECD bude postupně docházet ke zmenšování jejich podílu na celkové spotřebě, a to zejména ve prospěch asijských zemí. I přes to samozřejmě i ve střednědobém horizontu zůstávají státy OECD největším spotřebitelem ropy na světě (očekávaný podíl v roce 221 odpovídá 44,4 % celkové světové spotřeby). -8-

11 Graf č. 6: Světová spotřeby ropy v jednotlivých regionech v letech 215 a 221 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 4,2 5, 8,2 9,5 6,8 7,1 12,5 15,3 11,2 4,9 13,7 8,1 13,6 5,1 13,1 7,8 24,4 24, OECD Amerika OECD Asie a Oceánie OECD Evropa Bývalý Sovětský svaz Zbytek Evropy Čína Ostatní Asie Latinská Amerika Střední východ Afrika Zdroj: Střednědobá zpráva o trhu s ropou 216 (IEA) Očekávaný průměrný meziroční růst spotřeby na úrovni 1,2 % (1 199 kb/d) je znatelně nižší v porovnání s růstem v letech , který dosahoval úrovně 1,7 % ročně (1 478 kb/d) a blíží se spíše růstovému trendu v období 23-29, kdy došlo k průměrnému růstu spotřeby na úrovni 1,1 % ročně (882 kb/d). Vývoj spotřeby ropy samozřejmě závisí na velkém množství relativně různorodých faktorů, mezi které patří mimo jiné geopolitická situace v jednotlivých regionech, vývoj úrokových sazeb, ceny ropy na světových trzích a investice do produkčních kapacit. I přes velké množství faktorů lze obecně identifikovat dva důležité faktory ovlivňující střednědobý vývoj světové spotřeby. Jedná se zejména o předpoklad dalšího zlepšování účinnosti dopravních pohonů, a tedy snižování jednotkové spotřeby paliva, a to zejména ve vyspělých zemích, a o strukturální změny v čínské ekonomice, kde je část těžkého průmyslu s exportním zaměřením nahrazována nevýrobním sektorem orientovaným na rostoucí domácí potřeby. Avšak i přes to, že v roce 215 byl čínský ekonomický růst na historických minimech, spotřeba ropy vzrostla meziročně o 5,4 %. Strukturální změny tedy budou přispívat k relativně nižšímu tempu růstu spotřeby, ale nezvrátí, alespoň ve střednědobém období, pozici Číny jako hlavního motoru růstu světové spotřeby ropy. V souvislosti se snižováním jednotkové spotřeby je přepokládáno, že úspory dosažené lepší účinností pohonů v dopravě mohou dosahovat až 2 % ročně (Graf č. 7 pro dokreslení uvádí předpokládaný vývoj spotřeby osobních vozidel v USA). V tomto ohledu je také možné zmínit zavádění emisních standardů v lodní dopravě zejména s cílem snížit emise oxidů síry, které mohou vést k relativně významnému snížení spotřeby těžších frakcí ropných produktů ve -9-

12 litry na 1 km prospěch alternativních paliv, zejména tedy zkapalněného zemního plynu (dále také LNG ). Nižší spotřeba ropy z titulu nižší jednotkové spotřeby, zejména ve vyspělých státech, však nebude ani z daleka moci kompenzovat rapidní nárůst zejména automobilové dopravy v rozvíjejících se ekonomikách, jako jsou kupříkladu Čína a Indie. I přes to, že hospodářský růst v Číně dosáhl v roce 215 nejnižší úrovně za posledních 25 let, prodeje osobních automobilů vzrostly meziročně o 7,3 %. Prodeje automobilů na alternativní paliva, tedy vozidel na stlačený zemní plyn (dále také CNG ), vozidel na LNG, elektromobilů, hybridních vozidel a vozidel s palivovými články, dosáhly nezanedbatelného růstu na úrovni 1,6 %. V porovnání s celkovým růstem počtu vozidel je však růst alternativních dopravních prostředků marginální. Graf č. 7: Spotřeba osobních vozidel na 1 km v USA ,7 11,6 11,2 1,8 9,5 9,7 9,5 8,3 7,7 11 6,6 9,9 8,7 6 5, Spotřeba nových vozidel Průměrná spotřeba stávajících vozidel Zdroj: World Energy Outlook 215 (IEA) Co se týče dlouhodobějšího výhledu světové spotřeby ropy, tedy výhledu po roce 22, je předpokládáno, že růst spotřeby ropy ve většině regionů postupně zpomalí, a to díky nižšímu tempu ekonomického růstu v kombinaci se substitucí směrem k vyššímu využití alternativních paliv a vyšší účinnosti přeměny. Jedinou významnější výjimkou z tohoto trendu bude pravděpodobně Brazílie, kde je možné očekávat akceleraci růstu spotřeby i po roce 22. Mezi hlavní dva pilíře dlouhodobého růstu světové spotřeby ropy bude patřit Čína a Indie, které by měly být do roku 24 zodpovědné za přibližně 45 % světového ekonomického růstu. Avšak zatímco u Číny se předpokládá, že přibližně dvě třetiny z celkového nárůstu na úrovni 5 mb/d do roku 24 proběhne před rokem 22, u Indie je možné očekávat opačnou dynamiku. V Indii proběhnou podle předpokladů dvě třetiny celkového nárůstu na úrovni 6 mb/d po roce -1-

13 22. V případě Indie se očekává, že do roku 23 dosáhne její spotřeba ropy vyšší úrovně, než spotřeba v Evropské unii, a do roku 24 zvýší Indie svojí spotřebu oproti aktuálním hodnotám přibližně dva a půl krát. Graf č. 8 zobrazuje očekávané změny ve spotřebě dle produktového členění. Je patrné, že dosud největší trh, kterým je americký trh s benzínem, bude do roku 24 sesazen a nahrazen čínským trhem s benzínem. Čínský trh s naftou bude pak v roce 24 třetím největším světovým trhem. Aktuálně desátý největší trh, indický trh s naftou, významně poroste a podle předpokladů zaujme v roce 24 čtvrté místo. Graf č. 8: Deset největších trhů s produkty podle New Policies Scenario Zdroj: World Energy Outlook 215 (IEA) Světové zásoby ropy Vyčíslení světových zásob ropy je obecně relativně problematické. To je také důvodem, proč existují poměrně významné rozdíly ve vyčíslení zásob mezi jednotlivými informačními zdroji a proč také relativně často dochází k významným přepočtům a zpřesněním stavu zásob. Množství zásob je také informací se strategickým významem, proto může v určitých případech docházet k jejich záměrnému zkreslování ze strany producentů. -11-

14 Celkové technicky vytěžitelné zásoby ropy ke konci roku 214 odpovídají podle zdrojů Mezinárodní energetické agentury 6 85 miliardám barelů. Z tohoto množství přibližně na úrovni 45 % připadá na zásoby konvenční ropy. Více než polovina světových zásob je tedy tvořena nekonvenční ropou. Jedná se o břidličnou ropu a obecně o ropu ve strukturách neumožňujících těžbu bez narušení horniny (tzv. tight oil), dále se jedná o takzvanou extra těžkou ropu a dehet označované zkratkou EHOB (zde se jedná kupříkladu o tzv. ropné písky aktuálně těžené zejména v Kanadě) a ropu získatelnou z takzvaných kerogenových hornin. Graf č. 9: Stav technicky vytěžitelných zásob ropy ke konci roku 214 Nekonvenční ropa (tight oil); 347 Kerogen; 1 73 Konvenční ropa; mld. barelů Extra těžká ropa a dehet; Ropné plyny (NGLs); 559 Zdroj: World Energy Outlook 215 (IEA) Jen přibližně jedna čtvrtina (v roce 214 konkrétně 28 %, respektive 1 76 mld. barelů) technicky vytěžitelných zásob odpovídá takzvaným ověřeným zásobám, což jsou prozkoumané zásoby, u kterých existuje alespoň 9% pravděpodobnost, že jejich těžba bude za stávajících podmínek ekonomická. Je také důležité uvést, že výše ověřených zásob se od roku 1995 zvýšila přibližně o 5 %. Důležitým aspektem je regionální rozdělení ropných zásob. Regionální rozdělení zásob je pak odlišné pro konvenční a nekonvenční zásoby ropy. Přibližně 4 % technicky vytěžitelných zásob konvenční ropy se nachází v oblasti Středního východu. Druhé největší zásoby konvenční ropy se nalézají na území Afriky. V oblasti nekonvenčních zásob se pak naprostá většina těchto zdrojů nachází na území Severní Ameriky, Eurasie a Latinské Ameriky, přičemž na území Severní Ameriky se nachází téměř 6 % těchto zdrojů. V zemích OECD se nachází -12-

15 pouhých 17 % technicky vytěžitelných zásob konvenční ropy, ale téměř 6 % zásob nekonvenční ropy, přičemž naprostá většina těchto zásob je na území Severní Ameriky. Co se týče ověřených zásob ropy a jejich regionálního rozložení, tak přibližně tři čtvrtiny celkových zásob se nachází na Středním východě, v Africe a na území Latinské Ameriky. Regionem s nejvyšším podílem ověřených zásob je však region Středního východu, kde se nachází přibližně polovina světových zásob. Přes 7 % ověřených světových zásob je tak na území států patřících do organizace OPEC. Ověřené zásoby se většinou nerozdělují na konvenční a nekonvenční zásoby. Graf č. 1: Regionální rozložení technicky vytěžitelných zásob ke konci roku 214 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Konvenční Nekonvenční OECD Amerika OECD Evropa Asie Oceánie Východní Evropa/Eurasie Asie Střední východ Afrika Latinská Amerika Zdroj: World Energy Outlook 215 (IEA) -13-

16 Graf č. 11: Regionální rozložení ověřených zásob ke konci roku 214 Latinská Amerika; 325 Afrika; mld. barelů OECD Amerika; 233 OECD Evropa; 12 OECD Asie a Oceánie; 4 Východní Evropa, Eurásie; 146 Asie; 45 Střední Východ; 811 Zdroj: World Energy Outlook 215 (IEA) V oblasti světových rezerv je účelné uvést více zdrojů dat. Níže je tedy uveden vývoj ověřených zásob od roku 1995 dle statistického přehledu světové energetiky, který připravuje společnost BP (uvedená čísla vycházejí z publikace vydané v červnu roku 215). Je patrné, že ověřené zásoby v roce 215 respektive 214 odpovídají relativně velmi přesně hodnotám uváděným Mezinárodní energetickou agenturou. Za relativně srozumitelný (i když samozřejmě do jisté míry zjednodušený) ukazatel velikosti zásob je možné uvést poměr ověřených zásob k aktuální produkci. Ač je tento ukazatel bezrozměrný, je možné jej interpretovat, jako počet let, na který by při stávající těžbě vystačily zásoby ropy. Společnost BP pravidelně kvantifikuje velikost tohoto ukazatele dle jednotlivých regionů, respektive zemí. Zásoby při stávající úrovni těžby by nejdéle vydržely ve střední a jižní Americe, a to konkrétně 117, roků (významný podíl na tom má Venezuela, kde hodnota tohoto ukazatele odpovídá hodnotě 313,9). Na Středním východě by byla těžba při stávajících objemech možná 73,1 roků (Saudská Arábie 253,7). V případě Afriky odpovídá tento ukazatel výši 42,4 roků (Libye 36,8). Společné zásoby Kanady, USA a Mexika by měly vystačit na 33,1 roků. Evropa a Eurasie má v tomto směru druhé nejnižší zásoby, a to pouze na 24,4 roků (Norsko 11,3; Dánsko 9,6; UK 8,). Regionem s nejnižšími zásobami (vyjádřenými pomocí tohoto ukazatele) je Asie a oblast Pacifiku, zde by zásoby při stávajícím tempu těžby vystačily na pouhých 14, roků. Celkové světové zásoby ropy by pak měly při aktuálním tempu produkce vystačit na 5,7 roků. -14-

17 miliard barelů Graf č. 12: Vývoj ověřených zásob v letech 1995, 25 a 215 dle BP , , , Severní Amerika Jižní a centrální Amerika Evropa a Eurasie Střední východ Afrika Asie Zdroj: BP Statistical Review of World Energy (červenec 216) 1.2 Historický a očekávaný vývoj na mezinárodních trzích s ropou Vývoj v oblasti produkce a zpracování ropy byl v mezinárodním kontextu na konci roku 214, v roce 215 a na začátku roku 216 spojen s relativně významným poklesem ceny ropy na mezinárodních trzích. Následující grafy zobrazují vývoj cen ropy v letech Jedná se o spotovou cenu FOB Rotterdam, do 1/212 je na grafu zobrazena cena ropy Brent a dále North Sea Dated. Graf č. 13 pak uvádí vývoj cen ropy na úrovni měsíčních průměrů; Graf č. 14 uvádí roční průměrné ceny. -15-

18 USD/bbl 1/1 7/1 1/2 7/2 1/3 7/3 1/4 7/4 1/5 7/5 1/6 7/6 1/7 7/7 1/8 7/8 1/9 7/9 1/1 7/1 1/11 7/11 1/12 7/12 1/13 7/13 1/14 7/14 1/15 7/15 USD/bbl Graf č. 13: Vývoj měsíčních cen ropy v letech Zdroj: Mezinárodní energetická agentura Graf č. 14: Vývoj cen ropy na úrovni ročních průměrů v letech ,27 111,58 18, ,99 98, ,36 65,14 72,53 61,51 79,47 52, ,46 24,98 28,84 38, Zdroj: Mezinárodní energetická agentura Zatímco ještě v polovině roku 214 dosahovala cena ropy úrovně přes 1 dolarů za barel ($/bbl), na začátku roku 216 se (na úrovni ceny ropy Brent a WTI) dostala pod hranici 3-16-

19 $/bbl. Od února, respektive března, 216 pak došlo k dílčímu oživení ceny přibližně na úroveň 5 $/bbl. Pokles cen odpovídal dynamice vývoje světové nabídky a poptávky, kdy se zvyšující produkce, zejména ze strany zemí Severní Ameriky, setkala s nižší než předpokládanou poptávkou po ropě. Důležitou roli také sehrálo rozhodnutí OPEC neintervenovat na trhu snížením produkce za účelem zamezení snížení ceny, (což však bylo do jisté míry revokováno dohodou z konce listopadu 216, viz výše). Tímto rozhodnutím byla odpovědnost za nalezení nové tržní rovnováhy přesunuta na producenty s vyššími náklady na těžbu. Rozhodnutí OPEC bylo velmi pravděpodobně motivováno zejména snahou o udržení tržního podílu 8 na úkor vyšší produkce z nekonvenčních zdrojů ropy zejména tedy v USA 9. V tomto ohledu je však nutné uvést, že těžba nekonvenčních zásob ropy vykazuje vyšší odolnost (v porovnání s prvotními očekáváními) na pokles tržních cen zapříčiněnou relativně velkým poklesem nejenom těžebních nákladů (statistické údaje amerického Úřadu pro statistiky trhu práce uvádějí, že na konci roku 215 náklady na provedení nového vrtu klesly o téměř 26 % v porovnání s vrcholem těžby, v podobě množství vrtů, v polovině roku ). Měnící se role Spojených států amerických na trhu s ropou je také poměrně dobře patrná z ukončení téměř 4 letého zákazu vývozu (surové) ropy. Rychlost odstranění převisu nabídky nad poptávkou a nastolení nové rovnováhy na trhu bude záležet v obecké rovině na těchto faktorech: i) na poklesu finančních prostředků na kapitálové investice (zejména tedy v zemích mimo OPEC); ii) na míře přizpůsobení se výpadku zisků z prodeje ropy v zemích OPEC (zejména souvisejících s výpadkem příjmů státního rozpočtu) a iii) na reakci spotřebitelů na nízké ceny ropy. Dokument WEO 215 vydaný IEA předpokládá ve scénáři New Policies Scenario změny na úrovni světové nabídky a poptávky, které vyústí v cenu 11 (v dolarech roku 214) na úrovni přibližně 8 $/bbl v roce 22, s pokračujícím postupným růstem až na úroveň 113 $/bbl v roce 23 a na úroveň 128 $/bbl v roce 24. Tento cenový vývoj je podle Mezinárodní energetické agentury konzistentní s růstem světové poptávky cca na úroveň 13 mb/d v období kolem roku 23. Následně by mělo dojít ke stagnaci poptávky, zapříčiněné kombinací relativně vysokých cen, politik motivujících k nižší spotřebě ropy a vyššímu využití alternativních paliv a technologických změn vedoucích k záměně využití ropy a ropných produktů za alternativní paliva (CNG, LNG, elektromobilita, palivové články), a to zejména v sektoru dopravy. 8 Tuto taktiku lze označit za relativně úspěšnou. Podle údajů IEA se Blízký východ podílí na světové produkci ropy cca 34 %. To představuje nejvyšší úroveň od roku 1975, kdy tento podíl dosáhl 36 %. V roce 1985 se přitom podíl Blízkého východu v důsledku rozmachu těžby v Severním moři propadl až na 19 %. 9 Je však nutné uvést, že i přes to, že se dá hovořit o skutečně jednotném globálním trhu s ropou, je nutné rozlišovat různé druhy ropy. Právě v tomto ohledu je zmiňováno, že snížení produkce OPEC, kde zejména v Saudské Arábii je významný podíl těžké ropy, by nevedl ke snížení přebytku lehké ropy pocházející z těžby v USA. 1 Medium Oil Term Market Report 216 (strana 41) 11 Jedná se o průměrnou importní cenu surové ropy do členských zemí IEA, která je použita jako proxy cena pro světovou cenu ropy. -17-

20 Dokument WEO 215 však také velmi relevantně uvádí fakt, že vývoj cen v New Policies Scenario předpokládá, že nedávný pokles cen je fenoménem spojeným především s cyklickým vývojem odvětví. Existuje ale i reálná možnost, že pokles cen, který nastal od konce roku 214, poukazuje na změny strukturálního charakteru, tedy ve struktuře produkce a spotřeby ropy. Proto tento materiál obsahuje i scénář označený jako Low Oil Scenario, který diskutuje okolnosti, které by mohly vést k relativně delšímu období nízkých cen na mezinárodním trhu s ropou. Podle tohoto scénáře zůstanou ceny ropy nízké po delší časové období. V roce 22 se budou pohybovat na úrovni 5-6 $/bbl s následným postupným růstem na 85 $/bbl v roce 24. Mezi předpoklady umožňující déle trvající horizont nízkých cen patří nižší ekonomický růst, ale také dlouhodobé změny ve strategii OPEC, doprovázené vyšší odolností odvětví těžby nekonvenčního plynu. Relativně nižší předpokládané ceny v tomto scénáři povedou k vyšší poptávce po ropě (ve srovnání s New Policies Scenario) přibližně na úrovni 17 mb/d v roce 24. V kontrastu s tím další scénář nazvaný jako 45 Scenario předpokládá poptávku v roce 24 na úrovni pod 85 mb/d. 1.3 Světové zpracovatelské kapacity a spotřeba rafinérských produktů Celková světová kapacita rafinérií dosáhla v roce 215 úrovně 97,2 mb/d. Zpracovatelská kapacita by měla podle výhledů Mezinárodní energetické agentury dále růst na úroveň přibližně 15 mb/d v roce 221. Naprostá většina těchto nových kapacit však bude umístěna v Číně a na Středním východě, a to zejména v reakci na rostoucí poptávku v těchto regionech. V zemích OECD se očekává významnější růst kapacit pouze v Severní Americe, a to zejména za účelem zpracování domácí nekonvenční ropy. -18-

21 Obrázek č. 1: Světová rafinérská kapacita v roce 213 Zdroj: BP Statistical Review of World Energy 214 Aktuální světová zpracovatelská kapacita by principiálně měla dostačovat k uspokojení poptávky po ropných produktech v následujících pěti a více letech bez potřeby nárůstu kapacity oproti aktuálnímu stavu. Předpokládané přírůstky kapacit jsou tak motivovány zejména rozdíly mezi geografickým rozložením rafinérií a místy rostoucí poptávky a motivací některých exportních zemí vyvážet nejen ropu, ale také rafinérské produkty. Očekávaný růst kapacity je pak vyšší než předpokládaný růst poptávky, což vede k nárůstu nevyužité kapacity přibližně na úroveň 5,3 mb/d v roce 221. Přibližně dvě třetiny nevyužité kapacity se nacházejí v zemích mimo OECD, a to z různých důvodů, mezi které patří nedostatečné investice a celkově špatný stav rafinérií a ozbrojené konflikty. Pokles cen ropy, který způsobil pokles příjmů producentům ropy, naopak vede k vyšším ziskům v oblasti zpracování ropy. Provozovatelé rafinérií využili příležitosti klesajících cen pro zvýšení rafinérských marží, což znamená, že na zákazníky přenášeli jen část benefitů z cenového poklesu. Světové rafinérské marže byly v důsledku toho v roce 215 až na výjimky pozitivní. Pokles ceny tak přispěl k relativně vyššímu využití rafinérských kapacit zejména v roce

22 mb/d Graf č. 15: Současný a očekávaný vývoj zpracovatelské kapacity Severní Amerika Evropa Země bývalého Sovětského svazu Čína Ostatní Asie Střední východ Latinská Amerika Afrika Zdroj: Mezinárodní energetická agentura Co se týče rafinérského sektoru v Evropě, je možné identifikovat několik významných trendů. Jedním z důležitých relativně dlouhodobých trendů je rostoucí disproporce mezi nabídkou ropných produktů ze strany evropských rafinérií a poptávkou po těchto produktech. Celková poptávka po ropných produktech v Evropě velmi pravděpodobně dosáhla svého vrcholu kolem roku 25, zároveň však dochází k poměrně dynamickému růstu poptávky po středních destilátech, tedy zejména motorové naftě, která je většinou i daňově zvýhodňována, a snižování spotřeby motorového benzínu. Zatímco v roce 2 byl poměr spotřeby nafty k benzínu přibližně stejný, v roce 214 se tento poměr pohyboval přibližně na úrovni 2,5 ve prospěch motorové nafty. Rafinérský výstup však i přes postupné navýšení podílu motorové nafty neodpovídá růstu poptávky. Evropa tak čelí relativně významnému převisu kapacit umožňující produkci benzínu (v roce 213 bylo vyvezeno tis. tun), ale zároveň není schopna pokrýt spotřebu v oblasti motorové nafty (dovoz v roce 213: tis. tun) a leteckého benzínu (dovoz v roce 213: tis. tun), která musí být pokryta dovozem především z Ruska, Středního východu a USA. Hlavním importérem benzínu z evropských zemí pak byly především USA. Aktuální boom ropy z břidlic, nízké náklady na energii a stagnující spotřeba však umožnila americkým rafinériím konkurovat evropským produktům, a to i v USA i na exportních trzích. -2-

23 Graf č. 16: Vývoj spotřeby benzínu a nafty v Evropě v letech Zdroj: FuelsEurope (Statistical Report 215) Mimo jiné i z důvodu disproporce mezi poptávkou a složením rafinérského výstupu dochází k potupnému poklesu míry využití (utilizace) evropských rafinérií, která se přibližně od roku 212 pohybuje pod úrovní 8 %. Také dochází k růstu podílu nákladů na energie na provozních nákladech (v roce 212 tyto náklady tvořily přibližně 6 %), což způsobuje spolu s dalšími faktory, jako jsou požadavky na emise znečišťujících látek a kvalitu finálních produktů (Evropa má kupříkladu jedny z nejpřísnějších požadavků na obsah síry v motorové naftě) a příčině vyvolanými investicemi relativně nízkou konkurenceschopnost. 1.4 Důsledky světového vývoje v oblasti ropy na Českou republiku Kapitoly výše byly věnovány stručnému shrnutí aktuální světové situace a předpokládaného vývoje v oblasti ropného sektoru. V tomto směru je účelné krátce komentovat relevanci výše zmíněného v kontextu České republiky. Česká republika je čistým importérem ropy se zanedbatelnou domácí produkcí (vzhledem je spotřebě). Velikostí své spotřeby je však v kontextu mezinárodní spotřeby regionem s v podstatě nulovou možností ovlivnění světového obchodu s ropou. Jako čistý dovozce tak ČR benefituje z relativně nízkých cen ropy v porovnání s vyššími cenami (v kapitolách níže jsou uvedeny konkrétní údaje o výdajích na nákup ropy a jejich vývoji v návaznosti na změny tržní ceny). Světové ověřené zásoby ropy by pak měly vydržet při stávající těžbě přibližně dalších 5 let a je možné očekávat, že dojde k dalšímu navýšení těchto zásob, a to i vzhledem k výši prozkoumaných zásob. Z tohoto titulu se ČR pravděpodobně nemusí v blízké budoucnosti obávat nedostatku způsobeného -21-

24 nedostatečnými zdroji. Světové zásoby jsou však rozloženy regionálně významně nerovnoměrně a postupně je možné očekávat relativní zvýšení podílu na produkci ze strany (aktuálně) relativně politicky a ekonomicky nestabilních regionů, což může mít potenciálně negativní vliv na světovou cenu ropy z pohledu importních zemí a bezpečnosti jejích dodávek. Jisté naděje je v tomto směru možné vkládat do významnějšího rozvoje produkce nekonvenční těžby ropy, která se do jisté míry nachází v jiných regionech než ropa konvenční, což by mohlo přispět k jejich větší diverzifikaci. Velikost nekonvenčních zásob však bohužel nemusí znamenat, že tyto zásoby budou ve větší míře ekonomicky dostupné. Z pohledu České republiky je také potřebné brát vážně vyjádření o možném nadcházejícím období vyšší cenové volatility na mezinárodním trhu s ropou a důsledcích aktuální rekordně nízké investiční aktivity na schopnost produkce držet krok s vývojem spotřeby. 2 Legislativa v oblasti ropy v České republice Oblast průzkumu a těžby ropy je upravena zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (takzvaný horní zákon). V tomto ohledu je důležitým subjektem Český báňský úřad, který je ústředním orgánem státní báňské správy České republiky. Legislativní rámec obchodu s ropou a ropnými produkty je pak obecně ukotven v zákoně č. 458/2 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (takzvaný energetický zákon). Další důležitou oblast tvoří legislativa, která vytváří právní základ pro reakce a řešení nouzových situací v zásobování ropou. Legislativa v této oblasti mimo jiné zohledňuje závazky vyplývající pro ČR z členství v Evropské unii (dále také EU ) a IEA. Rozhodujícím právním předpisem pro oblast reakcí na nouzové situace v zásobování ropou je zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů. Zákon o nouzových zásobách ropy vymezuje základní pojmy z oblasti ropné bezpečnosti, stanovuje způsob vytváření, udržování a skladování nouzových zásob ropy a zabývá se problematikou ochraňovatelů. Dále řeší otázky ropné nouze, opatření k omezení spotřeby ropy a použití nouzových zásob. Součástí zákona jsou rovněž ustanovení o působnosti Správy státních hmotných rezerv České republiky (dále také SSHR ), která je ústředním orgánem státní správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy a státních hmotných rezerv. Prováděcím předpisem zákona č. 189/1999 Sb. je pak vyhláška č. 165/213 Sb., o druzích ropy a skladbě ropných produktů pro skladování v nouzových zásobách ropy, o výpočtu nouzových zásob ropy, o skladovacích zařízeních a o vykazování nouzových zásob ropy. Tato vyhláška mimo jiné rozpracovává směrnici Evropské rady (dále také Rady ) č. 119 z roku 29, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů a nařízení Evropského parlamentu a Rady č 199 z roku 28 o energetické statistice. Vyhláška stanovuje druhy ropy a skladbu ropných produktů pro skladování -22-

25 v nouzových zásobách ropy, způsob výpočtu nouzových zásob ropy, vymezuje skladovací zařízení a určuje vykazování nouzových zásob ropy. Mezi další zákony patří zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje postavení SSHR v systému hospodářských opatření pro krizové stavy a státních hmotných rezerv a stanovuje strukturu státních hmotných rezerv. 3 Hlavní trendy v oblasti využití ropy v ČR a jejich změny v uplynulém období Cílem této kapitoly je zhodnotit hlavní trendy v oblasti ropy a diskutovat nejvýznamnější změny, ke kterým v tomto ohledu došlo v uplynulém období. Využití ropy je v tomto ohledu možné rozdělit na energetické a neenergetické využití. Tato kapitola se pak věnuje pouze zhodnocení trendů v oblasti energetického využití ropy. Ropa a ropné produkty hrají v energetickém mixu České republiky relativně významnou úlohu. Po tuhých fosilních palivech (v kontextu ČR se jedná zejména o hnědé a černé uhlí) je ropa druhým nejdůležitějším zdrojem primární energie. Kapalné uhlovodíky, a to ať už ve formě surové ropy, nebo odvozených produktů, zaujímají na celkových primárních energetických zdrojích zhruba 2% podíl. Tento podíl je pak dlouhodobě relativně stabilní. Je tedy možné uvést, že ropa a ropné produkty se na primárních zdrojích aktuálně (respektive v roce 213) podílí přibližně stejným dílem jako v letech před rokem 2. Jako doplnění lze uvést, že na základě dlouhodobých časových řad Mezinárodní energetické agentury, odpovídal podíl ropy v energetickém mixu ČR v roce 1973 také přibližně 2 %, konkrétně 19,2 %. I přes to, že se zastoupení ropy v energetickém mixu pohybuje dlouhodobě na stejné úrovni, je možné zaznamenat dílčí nárůst podílu, kdy průměrný podíl v letech odpovídal přibližně 19 % a v letech se jednalo o zhruba 21 %. Tyto změny relativního zastoupení však není možné označit za významné. -23-

26 PJ Graf č. 17: Vývoj spotřeby primárních energetických zdrojů v ČR dle jednotlivých paliv Antracit Hnědé uhlí (včetně briket) Černé uhlí Koksovatelné uhlí Uhlený dehet Koksárenský plyn Ropa a ropné produkty Zemní plyn Jaderná energie Teplo Obnovitelné zdroje Elektřina Odpad Zdroj: EUROSTAT na základě národních dat ČSÚ Graf č. 18: Vývoj relativního podílu paliv na primárních energetických zdrojích v ČR 1% 8% 6% 4% 2% % -2% Antracit Hnědé uhlí (včetně briket) Černé uhlí Koksovatelné uhlí Uhlený dehet Koksárenský plyn Ropa a ropné produkty Zemní plyn Jaderná energie Teplo Obnovitelné zdroje Elektřina Odpad Zdroj: EUROSTAT na základě národních dat ČSÚ -24-

27 Ze srovnání s ostatními evropskými zeměmi je patrné, že Česká republika má jeden z nejnižších podílů ropy a ropných produktů na domácích primárních energetických zdrojích. Přibližně srovnatelné zastoupení ropy jako je v České republice mělo v roce 215 Slovensko a Švédsko. Nižší podíl ropy než ČR má pak pouze Estonsko a Island. Graf č. 19 uvádí relativní zastoupení ropy a ropných produktů v národních energetických mixech Evropských zemí OECD, a to v letech 1973, 199 a Z těchto údajů je tedy možné získat představu nejenom o srovnání relativního zastoupení ropy mezi jednotlivými evropskými zeměmi, ale také o vývoji tohoto podílu v čase. Graf č. 19: Relativní zatupení ropy v energetickém mixu evropských zemí OECD Belgie Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Island Itálie Lucembursko Maďarsko Německo Nizozemí Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Turecko UK % Zdroj: Oil Information 216 (IEA) 12 V tomto ohledu je nutné upozornit, že pro rok 1973 mohou mít data nižší vypovídací schopnost, a to zejména s ohledem na ex post rozdělení spotřeby ČR a Slovenska. Nezahrnutím údajů mezi roky 1973 až 199 je také přeskočena vývojová etapa, kdy bylo energetické využití ropy vyšší, než v uvedených letech. -25-

28 TJ Co se týče vývoje konečné energetické spotřeby ropy a ropných produktů dle jednotlivých odvětví, je patrné, že od roku 199 došlo k významnému snížení využití ropy a ropných produktů zejména v odvětví průmyslu. Zatímco v roce 199 se průmysl podílel na konečné spotřebě 43,4 %, v roce 213 to již bylo pouze 3,8 %. Opačný trend je možné pozorovat v sektoru dopravy. Zatímco v roce 199 byla konečná spotřeba v sektoru dopravy na úrovni 15,5 PJ, což odpovídalo 37,8% podílu na celkové konečné spotřebě (tedy menšímu podílu než v té době zaujímal sektor průmyslu), tak v roce 213 již spotřeba v sektoru dopravy dosáhla 231,7 PJ, což odpovídalo 9,1 % celkové konečné spotřeby. Mezi další uživatele ropy a ropných produktů patří sektor zemědělství a lesnictví. Od roku 199 došlo v tomto sektoru k dílčímu snížení spotřeby ropných produktů. V roce 213 sektor zemědělství a lesnictví zaujímal na konečné spotřebě relativní podíl na úrovni 5,5 %. V České republice pak není rozšířena výroba tepla v domácnostech s využitím topných olejů a konečná spotřeba těchto paliv je tedy v tomto sektoru v podstatě zanedbatelná. Totéž pak platí o sektoru služeb, kde je spotřeba ropných produktů v porovnání s ostatními sektory v podstatě marginální. Graf č. 2: Konečná energetická spotřeba ropy a ropných produktů v ČR dle odvětví Průmysl Doprava Domácnosti Zemědělství a lesnictví Služby Ostatní Zdroj: EUROSTAT na základě národních dat ČSÚ Následující graf dává možnost udělat si obrázek o roli ropných produktů, zejména tedy topných olejů, v procesu výroby elektřiny a tepla. V České republice se elektřina z topných olejů, ať již v podobě monovýroby, nebo kombinované výroby elektřiny a tepla, v podstatě nevyrábí. Topné oleje jsou ale v některých případech stále využívány jako sekundární, tedy doplňkové, palivo. V České republice pak stále existuje zastoupení výtopen, které k výrobě tepla využívají -26-

29 TJ topných olejů. Jak je však patrné, využití tohoto druhu paliva je zanedbatelné a je možné očekávat jeho další útlum i vzhledem k relativně vyšším nákladům na pořízení tohoto druhu paliva v porovnání s ostatními palivy rozšířenými v ČR. Graf č. 21: Vstup do transformace v ČR dle jednotlivých kategorií Konvenční tepelné elektrárny a teplárny Výtopny Zdroj: EUROSTAT na základě národních dat ČSÚ Jak již bylo uvedeno výše, nejvýznamnějším sektorem s ohledem na energetickou spotřebu ropy, který tvoří přibližně 9 % konečné energetické spotřeby, je sektor dopravy. Celková spotřeba energie v sektoru dopravy také zaznamenává stálý a poměrně dynamický růst. V porovnání s rokem 1995 je spotřeba energie v dopravě v ČR více než 2,5 krát vyšší. Nejvýznamnější meziroční růst spotřeby energie v tomto sektoru však trval přibližně do roku 27. Od tohoto roku dochází k relativní stagnaci spotřeby v tomto sektoru a dokonce k jistému dílčímu poklesu. Sektoru dopravy pak neoddiskutovatelně dominuje spotřeba ropných produktů, zejména tedy motorového benzínu a nafty. Spotřeba paliv na bázi ropy, tedy benzínu, nafty, zkapalněného ropného plynu (dále také LPG ), leteckého petroleje atd., tvoří přibližně 97 % celkové spotřeby v tomto sektoru. Zatímco spotřeba motorového benzínu v čase významně nenarůstá, ale spíše relativně stagnuje, využití motorové nafty se postupně zvyšuje. Alternativní paliva k palivům na bázi ropy jako je kupříkladu zemní plyn, nebo elektřina zatím tvoří pouze zanedbatelnou část celkové spotřeby energie v dopravě (přibližně 3 %). -27-

30 PJ Graf č. 22: Spotřeba energie v sektoru dopravy v ČR Motorový benzín Motorová nafta LPG Letecký benzín Zemní plyn Eletřina Ostatní Zdroj: Mezinárodní energetická agentura na základě národních dat ČSÚ 3.1 Těžba ropy na území ČR Na rozdíl od uhlí nemá Česká republika dostatečné zdroje ropy. Domácí produkce pokrývá jen zhruba 4 % tuzemské spotřeby. Průmyslově významná ložiska ropy se nacházejí na jižní Moravě a jsou vázána na geologické jednotky Západních Karpat a jihovýchodní svahy Českého masivu. V oblasti vídeňské pánve jsou ložiska roztroušena do mnoha dílčích struktur a produktivních obzorů, ležících převážně v hloubkách od 45 do 2 metrů. Nejproduktivnější jsou pískovce středního a svrchního badenu. Dosud nalezená ložiska v oblasti karpatské předhlubně a jihovýchodních svahů Českého masivu pak patří k největším ropným ložiskům na území ČR. Nejvýznamnější akumulace jsou vázány především na kolektory v miocénu, juře a na rozpukané a zvětralé partie krystalinika. Největším a nejdůležitějším ložiskem ropy v současnosti zůstávají Dambořice. Ložisko Dambořice a významná ložiska v jeho okolí (Žarošice, Uhřice-jih a Uhřice JV) se podílejí na zhruba 8 % celkové těžby ropy v ČR. Za účelem dosažení co nejvyšší výtěžnosti se při těžbě využívá i technologie horizontálních vrtů. Pro udržování ložiskového tlaku se v některých případech používá vtláčení plynu do vrcholových partií ložisek. Ložiska ropy jsou také velmi obvykle svázána s ložisky zemního plynu. V oblasti vídeňské pánve se ložiska ropy vyskytují v sedimentech badenu a spodního miocénu, zatímco v sarmatu se nachází pouze převáženě ložiska zemního plynu. Ropa v ČR je ve většině případů lehká, bezsirná, parafinická až parafinicko-naftenická. -28-

31 Obrázek č. 2: Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky Zdroj: Surovinové zdroje ČR nerostné suroviny (ČGS) Nejvyššího ročního objemu těžby, konkrétně 317 tis. tun (13 5 TJ), bylo v období od roku 199 dosaženo v roce 23. Od tohoto roku dochází k postupnému snižování vytěženého množství ropy. V roce 214 dosáhla těžba úrovně 15 tis. tun (6 4 TJ), což odpovídá přibližně velikosti těžby v roce I přes to, že postupně klesá množství těžené ropy, počet těžených (respektive netěžených) ložisek stagnuje, a dokonce zaznamenává dílčí nárůst. Na území ČR se těžbě ropy aktuálně (respektive k ) na základě informací z České geologické služby (dále také ČGS ) věnují dvě společnosti. Jedná se o společnost MND, a.s., a společnost LAMA GAS & OIL, s.r.o., (původně Česká naftařská společnost, s. r. o.), která je součástí skupiny LAMA ENERGY GROUP. -29-

32 počet tis. tun Graf č. 23: Těžba ropy na území ČR ( ) Graf č. 24: Počet ložisek ropy v České republice (k ) Zdroj: EUROSTAT na základě národních dat ČSÚ Těžená ložiska Netěžená ložiska Zdroj: Surovinové zdroje ČR nerostné suroviny 215 (ČGS) Vytěžitelné zásoby na úrovni necelých 1 5 tis. tun by při stávající těžbě v rozsahu cca 15 tis. tun ročně vystačily na období přibližně 1 let. Podle očekávání tedy dojde k dalšímu postupnému poklesu ročního objemu těžby ropy a jejímu vytěžení přibližně kolem roku 23 v závislosti na ročních těžených množstvích. -3-

33 tis. tun Graf č. 25: Zásoby ropy na území České republiky (k ) Bilanční prozkoumané Bilanční vyhledané Nebilanční Vytěžitelné Zdroj: Surovinové zdroje ČR nerostné suroviny 215 (ČGS) 3.2 Dovoz a vývoz ropy a rafinérských produktů Dovoz ropy a rafinérských produktů Dovoz ropy do České republiky dosáhl v roce 215 úrovně 7 132, tisíc tun, což je o 3,2 % méně než v roce 214. Největším zahraničním dovozcem ropy je historicky Ruská federace (dále také Rusko ), ze které bylo v roce 215 dovozeno celkem 4 25,25 tis. tun, což odpovídalo 56,44 % celkových dovozů. Druhé největší množství dovezené ropy v roce konkrétně 2 382,92 tis. tun - pocházelo z Ázerbájdžánu, což odpovídalo podílu 33,41 % celkových dovozů. V roce 215 pak byla ropa dovezena ještě ze dvou dalších států, a to z Kazachstánu a Maďarska. Dovozy z Kazachstánu odpovídaly 72,26 tis. tunám (9,85 % celkových dovozů). Dovozy z Maďarska pak tvořily pouze,3 % celkových dovozů. -31-

34 Graf č. 26: Dovoz ropy do ČR dle země původu v roce 215 Ázerbájdžán 33,41% Rusko 56,44% tis. tun Maďarsko,3% Kazachstán 9,85% Zdroj: Český statistický úřad Největší množství ropy za posledních deset let (respektive mezi roky ) bylo dovezeno v roce 28, konkrétně se jednalo o 8 18,5 tis. tun. Naopak nejméně ropy (6 551,9 tun) bylo ve sledovaném období dovezeno v roce 213. Průměrný roční dovoz v letech pak činil 7 342,3 tis. tun. V letech pak docházelo k relativnímu poklesu podílu dovozu z Ruské federace. Zatímco v roce 25 dosahoval podíl dovozů z Ruska 71,1 %, což byla nejvyšší hodnota podílu ve sledovaném období, v roce 215 tvořil podíl ropy dovezené z Ruska na celkových dovozech pouze 56,4 %. V tomto období se zároveň zvyšoval podíl dovozu ropy z oblasti Kaspického moře. Podíl dovozu ropy z Ázerbájdžánu se postupně zvyšoval, a to z úrovně 18,7 % v roce 25 na úroveň 33,7 % v roce 215. Podíl dovozu z Kazachstánu pak vzrostl z 3,7 % v roce 25 na 11,1 % v roce 214 (9,8 % v roce 215). Tento trend souvisí s vyšším využitím kapacity ropovodu IKL, s jehož využitím je do České republiky skrze přístav v italském Terstu dopravována zejména ropa právě z oblasti Kaspického moře 13. Mezi země, které jsou na grafech níže označeny souhrnně jako ostatní patří Írán, Itálie, Maďarsko, Nigérie, Norsko, Polsko, Sýrie a Turkmenistán. 13 Ropovod IKL neústí přímo v Italském přístavu Terst, ale navazuje na ropovod TAL, přes který je ropa z tohoto přístavu dopravována dále do Evropy mimo jiné právě ropovodem IKL. -32-

35 tis. tun Graf č. 27: Dovoz ropy do ČR dle země původu v letech , , ,3 8 18, , , ,5 7 74, ,9 7 37, , Alžírsko Ázerbájdžán Kazachstán Lybie Rusko Ostatní Graf č. 28: Relativní podíl zemí na dovozu ropy do ČR v letech Zdroj: Český statistický úřad 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Alžírsko Ázerbájdžán Kazachstán Lybie Rusko Ostatní Zdroj: Český statistický úřad -33-

36 Následující tabulka uvádí celkové dovezené množství ropy v letech 25 až 215 dle země původu. Za toto období bylo do České republiky dovezeno 8 764,5 tis. tun. Z Ruské federace pocházelo celkově 64,2 % celkových dovozů v tomto období. Z Ázerbájdžánu pak pocházelo 25,9 % celkových dovozů a z Kazachstánu 7,2 %. Z ostatních zemí pocházelo ve sledovaném období pouze 2,65 %. Tabulka č. 1: Celkové dovezené množství ropy do ČR v letech Země původu Celkové dovezené množství (25-215) [v tis. tun] Rusko ,62 Ázerbájdžán 2 933,77 Kazachstán 5 815,54 Alžírsko 758,96 Libye 587,177 Írán 358,178 Norsko 29,666 Turkmenistán 71,35 Sýrie 59,822 Itálie 39,571 Nigérie 27,445 Maďarsko 26,96 Polsko 1,35 Zdroj: Český statistický úřad Co se týče rozdělení dováženého množství mezi jednotlivé ropovody, tak je možné uvést, že mezi roky 2-29 bylo ropovodem Družba dopravováno 6-7 % celkových ročních dovozů ropy ze zahraničí (výjimkou byl rok 28, kdy se jednalo pouze o 59,3 %) s průměrným využitím na úrovni 64,8 %. Po roce 29 kleslo využití ropovodu Družba na 5-6 % celkových dovozů ve prospěch ropovodu IKL (v roce 212 bylo ropovodem Družba dopraveno dokonce pouze 42,3 %). Průměrné využití ropovodu Družba tak v období dosáhlo úrovně 53,8 %. -34-

37 tis. tun Graf č. 29: Vývoj dovozů ropy do ČR ropovody Družba a IKL v letech Družba IKL Graf č. 3: Vývoj dovozů ropy do ČR ropovody Družba a IKL v letech Zdroj: MERO, a.s. 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Družba IKL Zdroj: MERO, a.s. Náklady na nákup ropy ze zahraničí se v posledních letech pohybují na úrovni mezi 8-12 mld. Kč. Nejvyšší náklady na dovoz ropy Česká republika vynaložila v roce 214, konkrétně se jednalo o 114,86 mld. Kč, což bylo způsobeno zejména relativně vysokou cenou ropy na světových trzích. V roce 215 pak náklady klesly na 71,19 mld. Kč, což bylo způsobeno zejména významným propadem cen na světových trzích. -35-

38 Kč/tunu mil. Kč Prostým podílem nákladů na dovoz ropy a dovezeným množstvím je možné získat průměrnou cenu dovozené ropy, která však samozřejmě nezohledňuje rozdíly v dovážené ropě. V letech se průměrná cena pohybovala kolem 15 tis. Kč za tunu. V roce 215 pak průměrná dovozní cena poklesla v důsledku vývoje na světových trzích přibližně na 1 tis. Kč za tunu. Graf č. 31: Náklady na dovoz ropy do ČR v letech Náklady na dovoz ropy Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ Graf č. 32: Průměrná cena dovážené ropy Průměrná cena dovážené ropy Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ -36-

39 tis. tun mil. Kč Graf č. 33 uvádí vývoj dovozu rafinérských výrobků, a to jak v naturálních jednotkách, tedy v tunách, tak v peněžním ocenění, tedy v korunách. Je patrné, že na dovoz rafinérských produktů se vydávají také relativně velké peněžní prostředky. Tyto výdaje se pak od roku 2 téměř zdvojnásobily. Saldo je však relativně snižováno vývozem rafinérských produktů (viz následující podkapitoly). Tabulka č. 2 pak detailněji uvádí, ze kterých rafinérských produktů se dovoz skládal a o jaké se jednalo množství. Více než polovinu celkových dovozů pak tvoří motorová nafta. Graf č. 33: Dovoz rafinérských produktů do ČR v letech Dovezené množství rafinérských produktů Náklady na dovoz rafinérských produktů Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ Tabulka č. 2: Dovozy rafinérských výrobků do ČR v tunách Motorový benzin bezolovnatý Letecký benzin Motorová nafta Plynové oleje Kerosen, palivo do tryskových motorů Ostatní petroleje Topné oleje vysokosirné (přes 1% S) Topné oleje nízkosirné (do 1% S) Aditiva a oxigenáty Ropný (petrolejový) koks Ostatní ropné produkty Zkapalněné ropné plyny (LPG) Lakové a ostat. speciální benziny Primární benziny (Naphta)

40 tis. tun Mazací oleje a maziva (lubrikanty) Parafiny a vosky Asfalty a asfaltové výrobky Dovozy rafinerských výrobků celkem Zdroj: Český statistický úřad Většina dovážených rafinérských výrobků pochází ze sousedních zemí České republiky. Největší dovážené množství je původem ze Slovenska a Německa. V roce 215 bylo ze Slovenska dovezeno 31,7 % celkových dovozů rafinérských výrobků z Evropské unie. Dovozy z Německa pak odpovídaly 38,1 %. Zbylé sousední země Polsko a Rakousko se v roce 215 podílely na 19,1 % respektive 7,6 % celkových dovozů z EU. Z ostatních evropských zemí, které jsou členy EU, pocházelo v roce 215 3,6 % celkových dovozů, z toho Maďarsko tvořilo,8 %. Graf č. 35 pak uvádí přehled o dováženém množství rafinérských výrobků ze zemí mimo Evropskou unii. V porovnání s dovozy ze zemí Evropské unie je však toto množství relativně zanedbatelné a odpovídá přibližně 3 % dovozů ze zemí EU. Graf č. 34: Dovoz rafinérských výrobků do ČR ze zemí EU dle jednotlivých člen. zemí , , ,1 2 58, , , , Slovensko Německo Polsko Rakousko Maďarsko Ostatní EU Zdroj: databáze zahraničního obchodu (ČSÚ), vlastní zpracování MPO -38-

41 tis. tun tis. tun Graf č. 35: Dovoz rafinérských výrobků do ČR ze zemí mimo EU dle jednotlivých zemí ,5 15,7 8 82,5 83, 6 61,3 54,3 54, Bělorusko Kazachstán Rusko Srbsko USA Ostatní Zdroj: databáze zahraničního obchodu (ČSÚ), vlastní zpracování MPO Graf č. 36 zobrazuje vývoj dovozů ropy a rafinérských produktů v letech Graf č. 37 pak zobrazuje náklady na dovoz v členění na ropu a rafinérské produkty ve sledovaném období. Graf č. 36: Dovoz ropy a rafinérských produktů do ČR v letech Dovoz ropy Dovoz rafinérských produktů Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ -39-

42 mil. Kč Graf č. 37: Náklady na dovoz ropy a rafinérských produktů do ČR v letech Dovoz ropy Dovoz rafinérských produktů Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ Vývoz ropy a rafinérských produktů Česká republika je také vývozcem ropy a rafinérských výrobků. Vzhledem k dováženému množství (zejména tedy ropy) se jedná o relativně malé objemy. V posledních deseti letech tvoří vývozy ropy pouze cca,3 % celkových dovozů. Finanční příjmy z vývozu ropy se pohybují v řádech stovek milionů korun a ke zlepšení celkové finanční bilance přispívají pouze marginálně. Graf č. 39 pak uvádí vývoj vývozu rafinérských produktů mezi roky Z těchto údajů je patrné, že Česká republika je sice čistým dovozcem rafinérských výrobků, vývozy rafinérských produktů však cca od roku 21 odpovídají přibližně dvěma třetinám dováženého množství. Tabulka č. 3 pak uvádí vývozy rafinerských výrobků v detailním členění dle jednotlivých produktů. Stejně jako v případě dovozů figurují v případě vývozu nejvíce motorová nafta a motorový benzín. -4-

43 tis. tun mil. Kč tis. tun mil. Kč Graf č. 38: Vývoz ropy z ČR v letech Vyvezené množství ropy Příjmy z vývozu ropy Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ Graf č. 39: Vývoz rafinérských produktů z ČR v letech Vyvezené množství rafinérských produktů Příjmy z vývozu rafinérských produktů Zdroj: databáze zahraničního ochodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ -41-

44 tis. tun Tabulka č. 3: Vývozy rafinerských výrobků z ČR v tunách Motorový benzin bezolovnatý Letecký benzin Motorová nafta Plynové oleje Kerosen, palivo do tryskových motorů Ostatní petroleje Topné oleje vysokosirné (přes 1% S) Topné oleje nízkosirné (do 1% S) Aditiva a oxigenáty Ropný (petrolejový) koks Ostatní ropné produkty Zkapalněné ropné plyny (LPG) Lakové a ostat. speciální benziny Primární benziny (Naphta) Mazací oleje a maziva (lubrikanty) Parafiny a vosky Asfalty a asfaltové výrobky Vývozy rafinerských výrobků celkem Zdroj: Český statistický úřad Graf č. 4 zachycuje vývoz rafinérských výrobků do zemí Evropské unie. Je patrné, že se jedná o v podstatě stejné země, ze kterých jsou rafinérské výrobky také dováženy, tedy zejména o sousední země České republiky. Graf č. 41 pak uvádí vývoz rafinérských výrobků do zemí mimo EU dle jednotlivých členských zemí. Graf č. 4: Vývoz rafinérských výrobků z ČR do zemí EU dle jednotlivých členských zemí , , 1 668, , , , , Slovensko Německo Polsko Rakousko Maďarsko Ostatní EU Zdroj: databáze zahraničního obchodu (ČSÚ), vlastní zpracování MPO -42-

45 tis. tun Graf č. 41: Vývoz rafinérských výrobků z ČR do zemí mimo EU dle jednotlivých zemí 16 15, ,6 87,8 99,9 98,9 88,8 93, Srbsko Jižní Korea Spojené Arabské Emiráty USA Rusko Ostatní Zdroj: databáze zahraničního obchodu (ČSÚ), vlastní zpracování MPO Bilance zahraničního obchodu ČR s ropou a rafinérskými produkty Následující grafy uvádějí bilanci zahraničního obchodu České republiky s ropou a rafinérskými produkty. Graf č. 42 uvádí bilanci zahraničního obchodu v naturálním vyjádření. Graf č. 43 pak uvádí bilanci zahraničního obchodu s ropou a rafinérskými produkty v peněžním vyjádření. Dovážené množství a náklady na jeho úhradu je vyjádřeno zápornými hodnotami a vyvážené množství a příjmy z něj kladnými hodnotami. Graf č. 44 a Graf č. 45 pak uvádějí výsledné saldo zahraničního obchodu (vývozy mínus dovozy) s ropou a ropnými produkty v naturálním a peněžním vyjádření a jeho vývoj v letech

46 mil. Kč tis. tun Graf č. 42: Bilance obchodu ČR s ropou a rafinérskými produkty v naturálním vyjádření Dovoz ropy Dovoz rafinérských produktů Vývoz ropy Vývoz rafinérských produktů Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ Graf č. 43: Bilance obchodu ČR s ropou a rafinérskými produkty v peněžním vyjádření Dovoz ropy Dovoz rafinérských produktů Vývoz ropy Vývoz rafinérských produktů Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ -44-

47 mil. Kč tis. tun Graf č. 44: Saldo zahraničního obchodu ČR (vývozy-dovozy) v naturálním vyjádření Saldo (Vývozy - Dovozy) Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ Graf č. 45: Saldo zahraničního obchodu ČR (vývozy-dovozy) v peněžním vyjádření Saldo (Vývozy - Dovozy) Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ -45-

48 tis. tun tun 3.3 Zpracování ropy na území ČR Tuzemské rafinérie v Kralupech nad Vltavou a Litvínově jsou schopné ročně vyprodukovat dostatek ropných produktů umožňující pokrýt významnou část domácí poptávky. Zpracováním ropy na území ČR je získáno více než 8 % spotřeby motorového benzínu a přibližně 75 % spotřeby motorové nafty. Zbylé množství ropných produktů je dováženo ze zahraničí (viz kapitoly výše). Roční zpracování se pohybuje na úrovni 7-8 mil. tun ropy, přičemž v roce 215 bylo dle dostupných statistik zpracováno tis. tun ropy, z toho 12 tun pocházelo z tuzemské těžby. Motorová nafta tvoří přibližně 4 % rafinérského výstupu (41,7 % v roce 214), motorový benzín pak tvoří necelých 2 % celkového výstupu (18,9 % v roce 214). V souvislosti se zpracováním ropy na území ČR je nutné zmínit nedávné havárie v obou tuzemských rafinériích. Jednalo se o požár etylénové jednotky v rafinérii Litvínov v srpnu 215, v jehož důsledku byla téměř na rok omezena provozní kapacita rafinérie, a o havárii krakovací jednotky v rafinérii Kralupy, která nastala v květnu 216 a která v podstatě vyřadila rafinérii z provozu. Více informací je s ohledem na tyto havárie je uvedeno v kapitole 3.4. V tomto bodě je však nutné zmínit, že v důsledku těchto událostí bude množství zpracované ropy v roce 216 v porovnání s předchozími roky značně nižší. Graf č. 46: Vývoj rafinérského zpracování ropy v ČR Množství zpracované ropy z toho z ČR Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu -46-

49 Graf č. 47: Složení rafinérského výstupu v ČR v roce 214 Ostatní produkty 22,6% Motorový benzín 18,9% Letecký petrolej 2,% Topné oleje 1,6% LPG 2,6% Primární benzín 1,6% Motorová nafta 41,7% Zdroj: Český statistický úřad Graf č. 48: Rafinérský výstup v ČR dle jednotlivých produktů Ostatní ropné produkty Parafín a vosky Ropný asfalt a asfaltové směsi Maziva a mazací oleje Topné oleje Topný a ostatní plynový olej Motorová nafta Letecký petrolej Motorový benzín Primární benzín LPG Rafinérský plyn tis. tun Zdroj: Český statistický úřad -47-

50 3.4 Mimořádné události s dopadem na zpracování ropy havárie v rafinériích V souvislosti se zpracováním ropy na území ČR je nutné zmínit nedávné havárie v obou tuzemských rafinériích. První závažnou událostí byl požár etylénové jednotky ve výrobním závodě Litvínov Záluží, ke kterému došlo dne 14. srpna 215. Tato havárie a následná neplánovaná odstávka zastavila výrobu petrochemických produktů, zároveň došlo k omezení výroby motorových paliv rafinérie v Litvínově Záluží. Po dobu rekonstrukce jednotky musel být z technických důvodů, konkrétně z důvodu nemožnosti zpracování tzv. primárního benzínu, který vzniká během rafinačního procesu a který se používá především pro výrobu etylénu, omezen provoz Litvínovské na maximálně 8 % zpracovatelské kapacity. Rekonstrukce etylénové jednotky v areálu v Záluží u Litvínova trvala více než deset měsíců a byla ukončena v polovině srpna 216. Náklady rekonstrukce dosáhly celkem čtyř miliard korun. Zatímco havárie etylénové jednotky ovlivnila zpracování ropy nepřímým způsobem, tedy omezením využití části rafinérského výstupu, 17. května 216 došlo k havárii přímo v rámci technologického řetězce zpracování rafinérie v Kralupech. Konkrétně došlo k výbuchu kotle na odpadní teplo na jednotce fluidního katalytického kraku, což vedlo k úplnému zastavení provozu rafinérie. V kombinaci se omezením výrobní kapacity rafinérie v Litvínově se jednalo o zatím nejzávažnější výpadek výroby motorových paliv v České republice. Po dobu výpadku rafinérie (provoz byl obnoven 1. října 216) musel být téměř veškerý benzín do ČR dovážen ze zahraničí, a to zejména s využitím železniční dopravy 14. V důsledku těchto událostí byla také mimořádně svolána Národní organizace pro strategii řešení ropné nouze, která je složena ze zástupců klíčových ministerstev, Správy státních hmotných rezerv a která v případě hrozícího nebo reálného nedostatku ropy navrhuje opatření k omezení spotřeby ropy a ropných produktů a čerpání nouzových zásob ropy a doporučuje předsedovi Státní správy hmotných rezerv předložit vládě návrh na vyhlášení stavu ropné nouze. Kvůli haváriím (zejména tedy v rafinérii Kralupy) hrozilo, že Česká republika bude muset čerpat ze státních palivových rezerv, což nakonec nebylo potřeba. Veškerý nákup potřebných pohonných hmot proběhl komerční bázi. Společnost Unipetrol, stoprocentní vlastník České rafinérské, si také musela pronajmout volný zásobník na osmdesát tisíc tun 14 Výsledkem společného obchodního jednání mezi zástupci UNIPETROLU, SSHR a spol. ČEPRO za podpory vlády ČR se během prvního týdne od havárie podařilo dojednat mechanismy pro obchodní řešení výpadku zásobování. ČEPRO, a.s. nabídlo využití všech svých kapacit pro příjem pohonných hmot pomocí železniční cesty a předložilo model bilance na dobu odstávky rafinérie Kralupy nad Vltavou. Společnost UNIPETROL souhlasila s navrženým řešením a došlo k využití logistických kapacit společnosti ČEPRO. V prvních dvou měsících došlo také k nákupu relativně velkého množství benzínu od společnosti ČEPRO. V období řešení výpadku výroby pohonných hmot (v intervalu od ledna října) přijala společnost ČEPRO, a.s., přibližně 8 vlakových souprav s nákladem pohonných hmot a naplnila tím svoji strategickou úlohu. -48-

51 Lucembursko Norsko Belgie Island Nizozemí Finsko Rakousko Irsko Německo Švýcarsko Slovinsko Švédsko Francie Španělsko Dánsko Řecko Evropa (OECD) Portugalsko Velká británie Itálie Česká republika Maďarsko Slovensko Polsko Turecko Estonsko tun ropného ekvivalentu na obyv. ropy v Centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi, z důvodu uskladnění ropy, jejíž dodávka již nemohla být zastavena a která zároveň nemohla být v důsledku havárie zpracována. 3.5 Spotřeba ropy a rafinérských produktů v ČR Podle údajů Mezinárodní energetické agentury je spotřeba ropy (respektive primární energetické zdroje odvozené ze spotřeby ropy) na obyvatele ČR jedna z nejnižších v Evropě. V roce 215 dosáhla spotřeba,83 tuny ropného ekvivalentu (toe) na jednoho obyvatele v porovnání s průměrem Evropských zemí v OECD na úrovni,98 toe/obyv. V porovnání s rokem 198 došlo k poklesu tohoto ukazatele z hodnoty 1,5 toe/obyv., od roku 199 (,842 toe/obyv.) však dochází v podstatě ke stagnaci. Graf č. 49: Spotřeba ropy na úrovni primárních energetických zdrojů na obyv. (215) 4,5 4, 3,5 3, 2,5 2, 1,5 1,,5, Zdroj: Oil Information 216 (IEA) Vývoj spotřeby ropy pro účely zpracování v refinériích je popsán v kapitole 3.3. Co se týče trendů ve spotřebě ropných produktů je možné uvést, že přibližně 65 % celkové spotřeby připadá na ropné produkty využívané v sektoru dopravy (případně ostatních sektorech jako je kupříkladu zemědělství), v tomto ohledu se jedná zejména o benzín, naftu, letecká paliva. Tato část spotřeby v podstatě odpovídá energetické spotřebě (při započtení topných plynů, které však tvoří jen velmi malou část celkové spotřeby). Zbylých přibližně 35 % celkové spotřeby připadá na ropné produkty využívané v chemickém průmyslu, zde se jedná kupříkladu o tzv. primární benzín, a ostatních odvětvých, v tomto ohledu se jedná kupříkladu o maziva a mazací oleje, paprafíny a vosky atd. Spotřeba těchto dvou segmentů se bude pravděpdoobně vyvíjet s odlišnou dynamikou, z důvodu jiných faktorů, které ovlivňují spotřebu daných produktů. -49-

52 tis. tun Graf č. 5: Spotřeba vybraných ropných produktů v ČR Ostatní ropné produkty Ropný asfalt a asfaltové směsi Maziva a mazací oleje Topné oleje Topný a ostatní plynový olej Motorová nafta Letecký petrolej Motorový benzín LPG tis. tun Zdroj: Český statistický úřad Co se týče vývoje dodávek kapalných pohonných hmot na trh v České republice je jasně patrné, že poměrně výrazně roste spotřeba motorové nafty. Od roku 2 došlo ke zdvojnásobení spotřeby z 2,3 mil. tun na 4,5 mil tun v roce 215. Spotřeba benzínu pak staguje, repspektive postupně klesá. Graf č. 51: Vývoj dodávek kapalných pohonných hmot na trh v ČR motorový benzín motorová nafta letecký petrolej -5- Zdroj: Český statistický úřad

53 3.6 Nouzové zásoby ropy Povinnost udržovat stálé zásoby ropy a ropných produktů byla na evropské úrovni poprvé legislativně zakotvena ve směrnici Rady 68/414/EHS, která stanovovala povinnost členských států vytvářet a udržovat strategické zásoby ropy na úrovni nejméně 65 dní průměrné denní domácí spotřeby přechozího kalendářního roku. Směrnice Rady 72/425/EHS následně zvýšila objem povinně udržovaných zásob na úroveň odpovídající nejméně 9 dnům průměrné denní spotřeby předchozího kalendářního roku. Tyto směrnice byly dále nahrazeny směrnicí Rady 26/67/ES ze dne 24. července 26, která požadovala od členských států přijetí vhodných právních a správních předpisů za účelem udržení stálých zásob ropy a ropných produktů odpovídající alespoň průměrné denní domácí spotřebě za 9 dnů předchozího kalendářního roku a odpovídala tak požadavkům směrnice 72/425/EHS. Směrnice 26/67/ES byla dále nahrazena směrnicí Rady 29/119/ES ze dne 14. září 29. Jednou z hlavních změn, které byly touto směrnicí zakotveny, byla změna postupu výpočtu minimálních zásob ropy a ropných produktů tak, aby bylo dosaženo vyšší míry souladu s metodami stanovování a výpočtu nouzových zásob ropy a ropných produktů používanými v rámci dohody na úrovni Mezinárodní energetické agentury. Povinnost držet zásoby podle Dohody o mezinárodním energetickém programu ze dne 18. listopadu 1974 je totiž odvozena od hodnot čistých dovozů ropy a ropných produktů v porovnání s průměrnou denní spotřebou předcházejícího kalendářního roku, od nichž byly odvozeny původní požadavky ve směrnicích Rady, tedy ve směrnicích předcházejících směrnici 29/119/ES. Článek 3 této směrnice pak stanovuje povinnost zajištění nouzových zásob v následujícím znění: Členské státy přijmou vhodné právní a správní předpisy, aby do 31. prosince 212 zajistily, že celkové zásoby ropy udržované v jakoukoli dobu ve Společenství v jejich prospěch odpovídají přinejmenším 9 dnům průměrného denního čistého dovozu nebo 61 dnům průměrné denní domácí spotřeby, podle toho, která z těchto dvou hodnot je vyšší. V českém právním řádu je povinnost vytvářet a udržovat nouzové zásoby ropy a ropných produktů ukotvena v zákoně č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ze dne 29. července 1999, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon v 2, který je věnován vytváření a udržování nouzových zásob, v odst. 2 stanovuje následující: Nouzové zásoby vytváří a udržuje Správa státních hmotných rezerv (dále jen Správa ) z ropy a vybraných ropných produktů 15 ve výši odpovídající nejméně 9 dnům průměrného denního čistého dovozu referenčního roku. V tomto ohledu je pak důležitým prováděcím předpisem vyhláška č. 165/213 Sb., o druzích ropy a skladbě ropných produktů pro skladování v nouzových zásobách ropy, o výpočtu úrovně nouzových zásob ropy, o skladovacích zařízeních 15 V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 199 ze dne 22. října 28, o energetické statistice. -51-

54 Množství [kt] Počet dní [-] a o vykazování nouzových zásob ropy. Vývoj velikosti nouzových zásob držených Správou státních hmotných rezerv od roku 26 je uveden v následujícím grafu. Graf č. 52: Vývoj stavu nouzových zásob v ČR Velikost zásob Počet dní Zdroj: Správa státních hmotných rezerv Zatímco v roce 215 (a ještě také v prvním čtvrtletí roku 216) se stav nouzových rezerv pohyboval na úrovni 1 dní čistého dovozu, což o 1 dní překračovalo hodnotu požadovanou příslušnou Evropskou směrnicí a zákonem. V první polovině roku 216 došlo k poklesu stavu nouzových zásob (vyjádřeného počtem dní čistého dovozu referenčního roku) na úroveň přibližně 91 dní, což bylo mimo jiné způsobeno vyšším než očekávaným růstem ekonomiky. Tento stav trvá i nadále a existuje jisté riziko, že stav zásob klesne pod hranici 9 dní, což by znamenalo porušení příslušné evropské směrnice a nutnost zdůvodnění této situace, a to i na úrovni Mezinárodní energetické agentury. V tomto ohledu je také zmínit, že do nouzových zásob jsou započítány také nouzové zásoby v Bavorsku, a to na úrovni přibližně 2 dní. Tyto zásoby jsou v souvislosti s kauzou společnosti Viktoriagruppe fyzicky nedostupné. Správa státních hmotných rezerv aktuálně zpracovává koncepční dokument věnující se otázce strategie v oblasti nouzových zásob ropy a ropných produktů v krátkodobém a střednědobém období. Následující graf uvádí pro srovnání stav nouzových zásob ropy a ropných produktů jednotlivých členských států EU v červenci 216 (v červenci měla dle statistik ČR zásoby na 92 dní, v srpnu pak byla hodnota zásob opět na úrovni 91 dní). -52-

55 Graf č. 53: Srovnání nouzových zásob ropy na úrovni EU (červenec 216) Finsko Řecko Španělsko Rakousko Německo Švédsko Nizozemí Kypr Maďarsko Portugalsko Irsko Lotyšsko Slovensko Slovinsko Lucebursko Francie Polsko Česká republika Litva Itálie Malta Chorvatsko Belgie Bulharsko Dánsko Estonsko UK Rumunsko počet dní Zdroj: EUROSTAT S ohledem na nouzové zásoby ropy a ropných produktů je nutné se ve stručnosti věnovat také jejich skladbě. Přibližně polovina nouzových zásob je držena v podobě ropy, zbytek je skladován v podobě ropných produktů, konkrétně tedy benzínu a nafty. Co se týče zásob ropy, tyto zásoby jsou aktuálně tvořeny výhradně (středně) těžkou ropou z Ruska, která je vhodná pro zpracování v rafinérii v Litvínově (respektive, na jejíž zpracování je rafinérie technologicky zaměřena), v zásobách však není zastoupena lehká sladká (nízkosirná) ropa, kterou je možné zpracovávat v rafinérii v Kralupech. V případě výpadku rafinérie v Litvínově by tak nebylo možné nouzové zásoby ropy na území ČR zpracovat, což je možné označit za potenciálně úzké místo. O možném navýšení nouzových zásob o sladkou ropu se jednalo v roce 215, -53-

56 tento nákup však nebyl podpořen ze strany Bezpečnostní rady státu. Státní energetická koncepce ČR, schválená v březnu 215, v tomto ohledu formuluje potřebu zahrnout do nouzových zásob ropy také sladkou ropu jako jedno z dílčích opatření. 16 V tomto strategickém dokumentu je také uveden záměr podnikat kroky vedoucí ke zvýšení nouzových zásob ropy nad úroveň povinného stavu 9 dní vyplývajícího z evropských směrnic. 3.7 Spotřebitelské ceny pohonných hmot Níže jsou uvedeny informace o vývoji maloobchodních cen nejvíce využívaných pohonných hmot v letech Následující tabulka uvádí vývoj průměrných ročních cen. Na grafu níže je pak uveden vývoj maloobchodních cen ve stejných letech, jedná se však o průměrné měsíční ceny. Je patrné, že relativně razantní pokles ceny ropy na světových trzích se dílčím způsobem projevil také v poklesu maloobchodních cen pohonných hmot na českém trhu. Tabulka č. 4: Průměrné roční ceny pohonných hmot v ČR v letech (Kč/litr) Bezolovnatý benzín 91 Normal 17 33, Bezolovnatý benzín Natural 95 34,58 36,68 36,17 36,16 31,37 Bezolovnatý benzín Super plus 98 36,41 38,66 38,32 38,46 34,13 Bezolovnatý benzín Speciál 91 s přísadou 18 33,75 36,26 35, Motorová nafta 34,25 36,46 36,11 36,31 31,21 LPG 17,14 17,75 17,42 17,53 14,68 Zdroj: Český statistický úřad 16 Je však možné uvést, že od vzniku samostatné české republiky nedošlo ke krizi, ve které by bylo potřeba využít nouzových zásob ropy, zároveň se však opakují a relativně prohlubují krizové situace, kdy je nutné disponovat zásobami ropných produktů, což platí i o krizi v roce Bezolovnatý benzín 91 Normal se přestal sledovat od 1. května 211 z důvodu poklesu jeho tržního podílu pod prahovou hodnotu. 18 Bezolovnatý benzín Speciál 91 s přísadou se přestal sledovat od 1. listopadu 213, z důvodu poklesu jejich tržního podílu pod prahovou hodnotu. -54-

57 1/11 3/11 5/11 7/11 9/11 11/11 1/12 3/12 5/12 7/12 9/12 11/12 1/13 3/13 5/13 7/13 9/13 11/13 1/14 3/14 5/14 7/14 9/14 11/14 1/15 3/15 5/15 7/15 9/15 11/15 Kč/litr Graf č. 54: Průměrné roční ceny pohonných hmot letech (Kč/litr) Zdroj: Český statistický úřad 3.8 Struktura ropného sektoru Český trh s ropou a ropnými produkty lze v podstatě rozdělit do pěti základních úrovní. Jedná se o: i) těžbu ropy; ii) přepravu ropy; iii) zpracování ropy; iv) distribuci ropných produktů; v) obchod s ropou a ropnými produkty. Jak již bylo uvedeno v kapitole věnované těžbě ropy, tak na území ČR aktuálně působí dvě těžební společnosti, a to společnost MND, a.s., a společnost LAMA GAS & OIL, s.r.o., která je součástí skupiny LAMA ENERGY GROUP. I přes to, že těžební společnosti jsou jednou ze součástí českého trhu s ropou, jejich podíl na celkových dodávkách ropy je natolik nízký, že jejich ovlivnění ostatních úrovní je pouze relativně marginální. Relativně významným distributorem ropných produktů v České republice je společnost ČEPRO, a.s., jejímž jediným akcionářem je od roku 26 Ministerstvo financí České republiky. Společnost ČEPRO, a.s., se zabývá přepravou, skladováním a prodejem ropných produktů, poskytováním přepravních, skladovacích a dalších speciálních služeb v této oblasti externím subjektům, ochranou části nouzových zásob a provozem sítě čerpacích stanic EuroOil. Vlastníkem obou českých rafinérií je společnost Česká rafinérská, a.s. Tato společnost byla založena v roce 1995, což vycházelo ze skutečnosti, že o rafinérskou část tehdejšího českého chemického průmyslu projevili v letech zájem významní investoři. Majoritním akcionářem České rafinérské se stal Unipetrol, který měl 51 % podíl, zbylá část akcií byla -55-

58 rozdělena rovným dílem mezi společnosti Agip Petroli, Conoco a Shell. Akcionářská smlouva původně definovala Českou rafinérskou jako tzv. profit center, což znamenalo, že společnost bude optimalizovat svou autonomní politiku za účelem dosažení maximálního zisku. V roce 23 však došlo k přechodu na processingové (přepracovací) uspořádání, se kterým měli zahraniční investoři dlouholeté zkušenosti. Cílem České rafinérské tak nadále nebyla maximalizace finančního zisku, ale včasné a efektivní naplnění požadavků procesora, což je ohodnoceno předem stanovenou finanční kompenzací. Důležitou událostí na trhu rafinérských a petrochemických výrobků, a to nejen na úrovni ČR, ale také ve středoevropském regionu, byl prodej státního podílu v společnosti Unitpetrol polské firmě PKN Orlen. V následujících letech pak došlo k akcionářským změnám. Nejprve byl na základě předkupního práv odkoupen společností ENI podíl společnosti ConocoPhilips, která původně zvažovala prodej ruskému Lukoilu, čímž se zvýšil akcionářský podíl ENI na 32,44 %. V dalších letech pak nabídla k prodeji svůj podíl společnost Shell, předkupního práva využila v tomto případě společnost Unipetrol. V roce 214 pak nabídla k odkupu svůj podíl společnost ENI, což bylo spojeno také s prodejem čerpacích stanic této společnosti maďarské společnosti MOL. Unipetrol respektive PKN Orlen skrze Unipetrol se tak stal 1 % vlastníkem České rafinérské. K 1. lednu 217 společnost Česká rafinérská, a.s., zanikla a v rámci Unipetrolu RPA vznikla nová organizační jednotka nazvaná Unipetrol RPA, s.r.o. rafinérie, odštěpný závod. S ohledem na čerpací stanice bylo ke dni 3. června 216 v České republice evidováno celkem 7 1 čerpacích stanic (dále také ČS ), z nichž bylo ČS veřejných, 651 čerpacích stanic s vymezeným přístupem a prodejem, u nichž jsou pohonné hmoty prodávány pouze malému počtu smluvních partnerů a bylo ČS neveřejných, sloužících jako výdejní místa pohonných hmot pouze pro vlastní spotřebu provozovatelů. Z celkového počtu ČS bylo stavbami, splňujícími požadavky zvláštních právních předpisů, českých technických norem, byly zkolaudovány nebo povoleny k užívání jako stavby, a 1 18 bylo kvalifikováno jako zařízení sloužící pro prodej nebo výdej pohonných hmot. V případě 141 čerpacích stanic bylo evidováno trvající přerušení provozu. Oproti konci roku 215 se celkový počet evidovaných veřejných stanic snížil o 9, přičemž tento pokles byl způsoben zejména zrušením evidence značného počtu neveřejných čerpacích stanic, které se staly ve smyslu 2 odst. d) zákona č. 311/26 Sb., o pohonných hmotách, tzv. provozní nádrží. Z evidence bylo bez rozlišení důvodu dále vyjmuto celkem 12 stanic a přihlášeno bylo 3 nových čerpacích stanic a 63 starších ČS, již dříve provozovaných. V sektoru veřejných ČS bylo k polovině roku 216 evidováno 2 81 stanic standardních vícedruhových, dále 47 stanic s prodejem pouze motorové nafty a bionafty, 496 stanic pouze na LPG, 93 stanic pouze na CNG a 22 ostatních. Oproti konci roku 215 se počet veřejných ČS zvýšil o 47 a evidováno bylo 64 stanic mimo provoz. Celkový počet evidovaných míst s veřejným prodejem LPG je 899 a jejich počet stále roste, za první pololetí roku

59 o 4 místa. Celkový počet evidovaných plnících míst s veřejným prodejem CNG je 111 a za první pololetí roku 216 se zvýšil o 54 plnících míst. Celkem bylo evidováno vlastníků a provozovatelů veřejných ČS. V sektoru ČS s vymezeným přístupem a prodejem tvořily k polovině roku 216 většinu stanice s prodejem pouze motorové nafty a bionafty, jichž bylo evidováno celkem 584. Vícedruhových stanic bylo evidováno 46 a ostatních 21. Oproti konci roku 215 se počet ČS s vymezeným přístupem a prodejem zvýšil o 14 a evidováno bylo 17 stanic mimo provoz. V tomto sektoru bylo celkem evidováno 59 vlastníků a 493 provozovatelů ČS. V sektoru neveřejných ČS tvořily k polovině roku 216 také většinu stanice s prodejem pouze motorové nafty a bionafty, jichž bylo evidováno Vícedruhových stanic bylo evidováno 44, stanic pouze na LPG bylo evidováno 6, stanic pouze na CNG bylo evidováno 11 a jako ostatní byly evidovány 4 stanice. Oproti konci roku 215 počet neveřejných ČS poklesl o 7 a bylo evidováno 6 stanic mimo provoz. Celkem bylo v tomto sektoru evidováno vlastníků a provozovatelů ČS. 3.9 Infrastruktura v ropném sektoru Rafinérie V České republice aktuálně probíhá zpracování ropy ve dvou rafinériích, a to v rafinérii Litvínov a Kralupy. Tuzemské rafinérie pokrývají svou produkcí tzv. rafinérským výstupem přibližně 8 % tuzemské spotřeby motorového benzínu a nafty. Obě rafinérie jsou vlastněny a provozovány společností Česká rafinérská. V minulosti docházelo ke zpracování ropy také v rafinérii Paramo v Pardubicích. Rafinace surové ropy v tomto závodě však byla v roce 212 ukončena a společnost se dále zabývá produkcí asfaltářských výrobků a mazacích a procesních olejů. Obě rafinérie ve vlastnictví České rafinérské jsou provozovány v takzvaném přepracovacím režimu. Rafinérie v přepracovacím režimu se zaměřuje pouze na výrobu ropných produktů tedy zpracování ropy a nezabývá nákupem suroviny a prodejem ropných produktů. Souhrnná zpracovatelská kapacita obou rafinérií odpovídá 8,7 milionům tun ropy ročně. Rafinérie v Litvínově Záluží zpracovává zejména sirnou ropu z Ruské federace (Russian Export Blend), která je do České republiky dopravována ropovodem Družba (v relativně malém množství také ropovodem IKL). Jedná se o relativně moderní rafinérii s vysokou hydrorafinační kapacitou, provozující dvě jednotky destilace ropy, čtyři konverzní jednotky a řadu technologických zařízení na zvyšování kvality primárních destilačních produktů. Komplexnost zpracování ropy vyjadřuje kupříkladu takzvaný Nelsonův index. Nelsonův index rafinérie Litvínov odpovídá hodnotě 7,5, což je relativně vysoká hodnota v porovnání se zbytkem rafinačních kapacit v Evropě. Modernizované rafinérie kupříkladu ve vlastnictví společnosti -57-

60 MOL na území Maďarska a Slovenska mají významně vyšší stupeň komplexnosti, což znamená vyšší konverzní faktor a menší produkci tzv. tmavých produktů, jejichž hodnota je nižší než hodnota samotné vstupní ropy. Hlavními produkty rafinérie v Litvínově Záluží tvoří automobilové benzíny, motorová nafta a LPG. Rafinérie však také produkuje vstupní suroviny pro petrochemickou výrobu Unipetrolu RPA, který působí ve stejném výrobním areálu. Celková kapacita zpracování činí 5,4 milionů tun ropy ročně. Rafinérie v Kralupech zpracovává tzv. sladké ropy, tj. nízkosirné ropy dovážené do ČR ropovodem IKL, jedná se zejména o ropu z oblasti kaspického moře, tedy druhy ropy označované jako Azeri, CPC a Turkmeni blend, a dále o ropu pocházející ze severní Afriky. Rafinérie v Kralupech také zpracovává ropu z domácí produkce, která je dopravována z Moravy ropovodem Družba. Kralupská rafinérie je komplexní konverzní rafinérií s moderní jednotkou fluidního katalytického krakování, kterou byla rozvinuta původní hydroskimmingová rafinérie. Nelsonův index komplexity zpracování odpovídá hodnotě 8,6. Existence jednotky MTBE 19 zajišťuje možnost vyrábět vysokooktanové bezolovnaté benziny. Kralupská rafinérie je také výrobcem leteckého petroleje s označením JET A1, který se používá v rámci tuzemské letecké dopravy. Celková kapacita zpracování činí 3,3 milionu tun ropy ročně. S ohledem na rafinaci ropy je důležité zmínit zahájení výstavby nové polyetylénové jednotky v areálu Záluží. Jedná se o zatím největší investici v historii českého petrochemického průmyslu. Investice do této jednotky odpovídají 8,5 miliardám korun. Jednotka bude po zprovoznění, které je naplánováno na polovinu roku 218, patřit mezi nejmodernější výrobní zařízení svého druhu v Evropě. Nová polyetylénová jednotka do budoucna pomůže zvýšit využití etylénové jednotky a přispěje k větší provázanosti petrochemické a rafinérské výroby. 19 Zkratka MTBE označuje methyl-terc. butyl éter, což je syntetická vysokooktanová složka automobilových benzínů. -58-

61 Graf č. 55: Domácí produkce ČR versus spotřeba ropných produktů v roce 214 Ropný asfalt a asfaltové směsi Maziva a mazací oleje Topné oleje Topný a ostatní plynový olej Motorová nafta Letecký petrolej Motorový benzín LPG tis. tun Domácí spotřeba Rafinérský výstup Zdroj: Český statistický úřad Ropovody na území ČR Na území České republiky se nachází dva ropovody. Jedná se o ropovod Družba a ropovod IKL (Inglostat-Kralupy-Litvínov). Oba tyto ropovody, respektive jejich části nacházející se na území České republiky, jsou vlastněny, provozovány a spravovány společností MERO ČR, a.s. Následující obrázek uvádí mapu základní infrastruktury v ropném sektoru. -59-

62 Obrázek č. 3: Infrastruktura na území ČR Zdroj: Mezinárodní energetická agentura Ropovod Družba byl prvním ropovodem provozovaným na území ČR. Tento ropovod začal zásobovat tehdejší Československo ropou již v roce 1962, kdy byl přiveden do Bratislavy. V roce 1965 dosáhla pokračující stavba ropovodu také na území dnešní České republiky, a to až do Záluží u Mostu, dnešního Litvínova. Ropovodem Družba je do České republiky přepravována ropa ze zemí bývalého Sovětského svazu, zejména tedy z Ruské federace. Ropa dopravovaná z Ruské federace (tzv. Russian Export Blend) je svou charakteristikou tzv. středně těžká relativně sirnatá ropa. Celková kapacita ropovodu Družba odpovídá přibližně 85 mil. tun ročně. Ropovod začíná v Samaře, v jihovýchodní části evropského Ruska, kam se sbíhají další ropovody ze Sibiře, Uralu a Kazachstánu. Ropovod Družba má dvě hlavní větve (rozdvojení se nachází v Běloruském městě Mozyr). Severní větev vede do Polska a Německa a jižní větev spojuje Ukrajinu, Maďarsko, Slovensko a Českou republiku. Kapacita severní větve dosahuje přibližně 9 kt/d, kapacita jižní větve pak činí cca 4 kt/d. Jižní větev se v Ukrajinském městě Užhorodu dále dělí na dvě linie. Jedna z nich vede na Slovensko a do ČR a druhá pak slouží k dopravě ropy do Maďarska, kde je Družba napojena na ropovod Adria, který vede do přístavu Omisalj v Chorvatsku. Trasa jižní větve ropovodu Družba, kterou proudí dodávky do České republiky, prochází přes Almetevsk Kujbyšev Unecha Mozyr Brest Brody Užhorod Šahy Litvínov. Celková délka ropovodu Družba je 3 84 km. Jeho délka na českém území včetně zdvojení a odboček je 473 km. Přepravní kapacita využitelná pro ČR je 9 mil. tun ropy ročně. Rychlost proudění ropy v potrubí je přibližně 1, - 1,4 m/s. Využití přepravní kapacity ropovodu Družba pak v posledních letech odpovídá přibližně 4-5 % -6-