ODBOR ÚZEMNÍHO A STAVEBNÍHO ŘÍZENÍ, MALINOVSKÉHO NÁM. 3, BRNO

Transkript

1 ODBOR ÚZEMNÍHO A STAVEBNÍHO ŘÍZENÍ, MALINOVSKÉHO NÁM. 3, BRNO Číslo jednací Spisová značka Brno dne MMB/ /2014 OUSR/MMB/ / V E Ř E J N Á V Y H L Á Š K A R O Z H O D N U T Í Úřad městské části města Brna, Brno Královo Pole, Odbor územního a stavebního řízení, po projednání žádosti společnosti NetDataComm, s.r.o., Jihlavská 2, Troubsko, zastoupené společností ZLINPROJEKT a.s., Pod Štemberkem 306, Zlín-Louky, vydal pod č.j. BKPO/3632/14/2300/308/St ze dne územní rozhodnutí č. 178 o umístění stavby nazvané Optická trasa NetDataComm, s.r.o., Chodská, Šumavská, Hrnčířská, Kounicova na pozemcích p.č. 930, 932, 933, 938, 950, 952, 968, 330, 293, 304/1, 144/1, 292, 893/7, 893/5, 893/4, 894/1, 893/13, 893/12, 886, 267, 143/5, 143/4, 143/3, 143/1 a 887 k.ú. Ponava v městské části Brno Královo Pole a na pozemcích p.č. 1082/1 a 1078 k.ú. Veveří v městské části Brno střed. Uvedené územní rozhodnutí nenabylo právní moci, neboť proti němu podal v zákonné lhůtě odvolání účastník řízení Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Rašínovo nábřeží 42, Praha 2. Magistrát města Brna, Odbor územního a stavebního řízení, jako odvolací správní orgán příslušný podle ustanovení 89 odst. 1 a 178 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen správní řád ), v rámci své kompetence dané ustanovením 139 odst. 5 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích a čl. 9 odst. 3 písm. c) obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 20/2001, kterou se vydává Statut města Brna /vše v platném znění/, přezkoumal podle ustanovení 89 odst. 2 správního řádu odvoláním napadené rozhodnutí a rozhoduje takto: Odvolání Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, Rašínovo nábřeží 42, Praha 2, proti územnímu rozhodnutí č. 178 o umístění stavby nazvané Optická trasa NetDataComm, s.r.o., Chodská, Šumavská, Hrnčířská, Kounicova na pozemcích p.č. 930, 932, 933, 938, 950, 952, 968, 330, 293, 304/1, 144/1, 292, 893/7, 893/5, 893/4, 894/1, 893/13, 893/12, 886, 267, 143/5, 143/4, 143/3, 143/1 a 887 k.ú. Ponava v městské části Brno Královo Pole a na pozemcích p.č. 1082/1 a 1078 k.ú. Veveří v městské části Brno střed, č.j. BKPO/3632/14/2300/308/St ze dne vydanému dne Úřadem městské části města Brna, Brno Královo Pole, Odborem územního a stavebního řízení, podle ustanovení 90 odst. 5 správního řádu z a m í t á

2 2 a napadené územní rozhodnutí č. 178 Úřadu městské části města Brna, Brno Královo Pole, Odboru územního a stavebního řízení, č.j. BKPO/3632/14/2300/308/St ze dne vydané dne podle téhož ustanovení p o t v r z u j e. Účastníkem řízení podle ustanovení 27 odst. 1 písm. a) správního řádu je žadatel společnost NetDataComm, s.r.o., IČ , Jihlavská 2, Troubsko. O d ů v o d n ě n í Úřad městské části města Brna, Brno - Královo Pole, Odbor územního a stavebního řízení (dále jen stavební úřad ), vyhověl žádosti společnosti NetDataComm, s.r.o., IČ , Jihlavská 2, Troubsko, zastoupené společností ZLINPROJEKT a.s., Pod Štemberkem 306, Zlín-Louky, a územním rozhodnutím č. 178 č.j. BKPO/3632/14/2300/308/St ze dne umístil stavbu nazvanou Optická trasa NetDataComm, s.r.o., Chodská, Šumavská, Hrnčířská, Kounicova na pozemcích p.č. 930, 932, 933, 938, 950, 952, 968, 330, 293, 304/1, 144/1, 292, 893/7, 893/5, 893/4, 894/1, 893/13, 893/12, 886, 267, 143/5, 143/4, 143/3, 143/1 a 887 k.ú. Ponava v městské části Brno Královo Pole a na pozemcích p.č. 1082/1 a 1078 k.ú. Veveří v městské části Brno střed. Proti tomuto rozhodnutí se odvolal účastník řízení Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Rašínovo nábřeží 42, Praha 2, podáním zaslaným prostřednictvím datové schránky na ÚMČ města Brno, Brno Královo Pole, dne Odvolání je formulováno do pěti částí označených římskými číslicemi. V části onačené I. odvolatel uvádí kdy a jakou formou obdržel napadené rozhodnutí, definuje stavbu, která byla tímto rozhodnutím umístěna. Dále uvádí, že stavbou je rovněž dotčen pozemek p.č. 330 k.ú. Ponava ve vlastnictví České republiky, k jehož hospodaření má odvolatel příslušnost. Odvolání podává, neboť má za to, že stavební úřad nepostupoval v souladu se správním řádem a svým postupem v řízení, jež předcházelo vydání rozhodnutí, včetně vydání samotného rozhodnutí, zatížil celý proces vadou, pro kterou nelze v realizaci stavby pokračovat. V části II. popisuje průběh řízení s tím, že dne v řízení uplatnil vyjádření, že jakožto vlastník pozemku dotčeného stavbou nesouhlasí s umístěním stavby, protože žadatel nemá upraven právní vztah k pozemku p.č. 330 k.ú. Ponava ve smyslu ust. 86 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Stavební úřad k námitce nepřihlédl a souhlas vlastníka pozemku nepožadoval. Dále odvolatel cituje část odůvodnění napadeného rozhodnutí, ve které se stavební úřad vypořádával s jeho námitkou. V části III. odvolatel namítá, že je toho názoru, že stavební úřad účelově použil, z kontextu vytrhl a nesprávně aplikoval ustanovení několika různých zákonů, aby odůvodnil vydání územního rozhodnut, přičemž nepřihlédl k námitkám odvolatele. Takový postup je nepřijatelný a zákonům (správní řád, stavební zákon) odporující. Dále odvolatel cituje části ustanovení 114 odst. 1 a 3 stavebního zákona se závěrem, že námitkou týkající se existence práva ve smyslu stanovení 114 odst. 3 stavebního zákona je i námitka zpochybňující, že má žadatel k pozemku (nebo stavbě) právo, které mu umožňuje jeho stavební záměr realizovat. Odvolatel je názoru, že pokud se účastník stavebního řízení brání námitkou, že stavebník není oprávněn na jeho pozemku stavbu vybudovat, protože mu

3 3 k tomu nesvědčí žádný platný právní (typicky občanskoprávní) titul, jedná se o námitku týkající se tzv. existence práva. Příslušný stavební úřad měl proto postupovat podle 114 stavebního zákona ve spojení s 57 a 64 správního řádu. Odvolatel zastává právní názor, že absence souhlasu vlastníka pozemku, či jinak ošetřený právní vztah k pozemku je nedostatek, pro který nebyl oprávněn stavební úřad pokračovat v řízení a vydat územní rozhodnutí. Pokud stavební úřad ve své úvaze dospěl k závěru, že souhlasu vlastníka není třeba, lze-li pozemek nebo stavbu vyvlastnit, pak otázka, zda lze pozemek či stavbu pro navrhovaný účel v konkrétním případě vyvlastnit, či nikoliv, je tzv. předběžnou otázkou v územním řízení. Dále uvádí co je předběžná otázka, cituje ustanovení 57 odst. 1 3 správního řádu s návazností na 64 správního řádu. Důvodem pro takovýto postup stavebního úřadu dle názoru odvolatele je, že na rozdíl od právní úpravy platné do již není příslušným vyvlastňovacím úřadem, kterým byl do shora uvedeného data a není tak oprávněn činit si přímo úsudek, zda v konkrétním případě lze pozemek pro stanovený (navrhovaný) účel vyvlastnit či nikoliv, to přísluší pouze vyvlastňovacímu úřadu, přičemž se dále odkazuje na ustanovení 15 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě. V části IV. odvolání, pak namítá, že ani za situace, kdy by stavební úřad nepřihlédl k námitkám odvolatele, nemohl za daného stavu vydat územní rozhodnutí, neboť žadatel nedoložil všechny doklady ve smyslu ustanovení 86 odst. 5, věta před středníkem: Pokud žádost neobsahuje požadované náležitosti, stavební úřad vyzve žadatele k jejímu doplnění a řízení přeruší;.. Jestliže stavební úřad svůj protiprávní postup odůvodňuje odkazem na ustanovení 104 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., pak se v daném případě jedná buď o nerespektování následujících ustanovení (odst. 3 a odst. 4), nebo o prostou neznalost a nepochopení zákona o elektronických komunikacích, neboť jak již stavebním úřadem citované ustanovení 104 odst. 1 hovoří za dále stanovených podmínek, kdy právě odst. 3 a pak také odst. 4 jsou ony dále stanovené podmínky. Ustanovení 104 odst. 3: Pro zajištění výkonu oprávnění uvedených v odst. 1 a 2 písm. b) a c) uzavře podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť s vlastníkem dotčené nemovitosti písemnou smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene k části dotčené nemovitosti za jednorázovou náhradu a po ukončení výstavby a zaměření polohy vedení smlouvu o zřízení věcného břemene ke skutečně dotčené části nemovitosti. Na návrh podnikatele zjišťujícího veřejnou komunikační síť je možno k zajištění výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 písm. b) a c) a 2 písm. b) a c) s vlastníkem dotčené nemovitosti uzavřít i jinou písemnou smlouvu. K výkonu oprávnění podle odstavce 2 písm. a) postačuje k umístění vnitřních komunikačních vedení a komunikačních zařízení písemný souhlas vlastníka nemovitosti. Ust. 104 odst. 4: Nedojde-li s vlastníkem dotčené nemovitosti k uzavření písemné smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene podle odstavce 3 nebo prokáže-li podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, že vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo není určen anebo proto, že je prokazatelně nedostižitelný nebo nečinný nebo je-li vlastnictví nemovitosti sporné, či vlastník v dispozici s ní omezen, rozhodne o návrhu podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť na zřízení věcného břemene vyvlastňovací úřad podle zvláštního právního předpisu. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť může vykonávat oprávnění uvedená v rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu o omezení vlastnického práva k dotčené nemovitosti ode dne vykonatelnosti tohoto rozhodnutí. Odvolatel dále konstatuje, že samotný postup podle ustanovení 104, předpokládá dříve vydané pravomocné územní rozhodnutí, tzn., že nelze tímto ustanovením, postup v územním řízení a následné vydání územního rozhodnutí, odůvodňovat. V závěrečné části odvolání označené V. odvolatel uvádí, že vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem se domnívá, že stavební úřad v průběhu řízení nepostupoval v souladu se správním řádem a svým vydaným rozhodnutím celý proces zatížil vadou, pro

4 4 kterou nelze dále v realizaci stavby pokračovat. Odvolatel navrhuje, aby odvolací správní orgán napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil stavebnímu úřadu k novému projednání a v odůvodnění rozhodnutí vyslovil právní názor, jímž bude stavební úřad při novém projednání věci vázán. Stavební úřad v rámci své povinnosti podle ustanovení 86 odst. 2 správního řádu opatřením ze dne vyrozuměl zákonným způsobem o podaném odvolání ostatní účastníky řízení a vyzval je k vyjádření se k jeho obsahu nejpozději do 7 dnů ode dne doručení tohoto opatření. Ve stanovené lhůtě se k odvolání žádný z účastníků řízení nevyjádřil. Následně stavební úřad podle ustanovení 88 odst. 1 správního řádu předložil odvolání, včetně spisového materiálu k předmětné věci, odvolacímu správnímu orgánu k přezkoumání. Odvolací správní orgán nejprve ověřil, zda odvolání je podáno účastníkem řízení ve lhůtě k tomu určené. Z předloženého spisu lze zjistit, že odvolatel je účastníkem předmětného řízení, a to účastníkem podle 85 odst. 2 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen stavební zákon ). Odvoláním napadené rozhodnutí bylo odvolateli doručováno datovou zprávou do jeho datové schránky. Dle doručenky založené ve spise bylo napadené rozhodnutí doručeno odvolateli dne V souladu s ustanovením 83 odst. 1 správního řádu činí odvolací lhůta 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, o čemž byli účastníci řízení poučeni v napadeném rozhodnutí. Patnáctidenní lhůta pro podání odvolání začala v případě odvolatele běžet dne a skončila dne Jeho odvolání bylo na ÚMČ města Brna, Brno Královo Pole, zasláno rovněž formou datové zprávy, která byla doručena dne Z uvedeného je zřejmé, že odvolání je odvoláním řádným podaným v zákonné lhůtě. Podle ustanovení 89 odst. 2 správního řádu přezkoumává odvolací správní orgán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží. Dle ustanovení 81 odst. 4 správního řádu se k novým skutečnostem uvedeným v odvolání nebo v průběhu řízení přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. Územní řízení bylo zahájeno na základě žádosti žadatele, zastoupeného společností ZLINPROJEKT a.s., Pod Štemberkem 306, Zlín-Louky, ze dne , o vydání rozhodnutí o umístění stavby nazvané Optická trasa NetDataComm, s.r.o., Chodská, Šumavská, Hrnčířská, Kounicova na pozemcích p.č. 930, 932, 933, 938, 950, 952, 968, 330, 293, 304/1, 144/1, 292, 893/7, 893/5, 893/4, 894/1, 893/13, 893/12, 886, 267, 143/5, 143/4, 143/3, 143/1 a 887 k.ú. Ponava v městské části Brno Královo Pole a na pozemcích p.č. 1082/1 a 1078 k.ú. Veveří v městské části Brno střed. Žádost byla podána na předepsaném formuláři dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, v platném znění. Opatřením č.j. BKPO/3632/14/2300/308/St ze dne oznámil stavební úřad zahájení územního řízení dotčeným orgánům a známým účastníkům řízení. Protože stavebnímu úřadu byly dobře známy poměry v území a žádost poskytovala dostatečný podklad pro posouzení záměru, upustil stavební úřad ve smyslu ustanovení 87 odst. 1 stavebního zákona od ústního jednání. Pro uplatnění námitek účastníků řízení a závazných stanovisek dotčených orgánů stanovil lhůtu, a to do 15 dnů po doručení oznámení zahájení územního řízení.

5 5 Zahájení územního řízení stavební úřad oznamoval tak, jak mu ukládá ustanovení 87 odst. 1 a 3 stavebního zákona. V územním řízení platí koncentrační zásada ( 89 odst. 1 stavebního zákona) a uvedená 15 denní lhůta je současně lhůtou pro nahlížení do spisu ( 38 správního řádu), pro vyjadřování se k podkladům pro rozhodnutí (36 odst. 3 správního řádu), pro podání navrhovaných důkazů ( 36 dost. 1 správního řádu) a pro podání námitek ovšem s důrazem, že námitky lze podat nejpozději při ústním jednání, v případě kdy bylo od ústního jednání upuštěno, tak ve stanovené lhůtě. Na koncentrační lhůtu byli účastníci územního řízení ve výše uvedeném oznámení zahájení územního řízení upozorněni, současně byli poučeni o všech podmínkách pro uplatňování námitek vyplývajících z ustanovení 89 odst. 1 4 stavebního zákona. Ve stanovené lhůtě nebyly uplatněny žádné námitky účastníků řízení ani závazná stanoviska dotčených orgánů. Po oznámení zahájení územního řízení stavební úřad zjistil, že v případě některých vyjádření a stanovisek doložených k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění předmětné stavby vypršela jejich platnost, proto vyzval žadatele dne k jejich aktualizaci. Pro doplnění stanovil usnesením č.j. BKPO/3632/14/2300/308/St ze dne lhůtu a současně územní řízení přerušil. Žadatel aktualizovaná vyjádření a stanoviska doplnil dne Stavební úřad opatřením č.j. BKPO/3632/14/2300/308/St vydaným dne vyrozuměl účastníky řízení o předložení nových podkladů pro rozhodnutí a v souladu s ustanovením 36 odst. 3 správního řádu jim dal možnost se k novým podkladům vyjádřit ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení tohoto opatření. Při vyjádření k podkladům pro rozhodnutí podle 36 odst. 3 správního řádu se již nejedná o uplatnění námitek účastníků řízení, pro které platí koncentrační zásada, nýbrž se jedná o jiný úkon. Ve stanovené lhůtě obdržel stavební úřad vyjádření odvolatele, ve kterém uvádí, že nesouhlasí s umístěním stavby na pozemku p.č. 330 k.ú. Ponava (tj. pozemek, ke kterému má odvolatel právo hospodaření), protože není dosud upraven vztah mezi stavebníkem a vlastníkem pozemku ve smyslu ustanovení 86 odst. 3 stavebního zákona. Následně stavební úřad vydal napadené rozhodnutí, přičemž v odůvodnění uvedl, jak se vypořádal s uvedeným vyjádřením. Uvedené vyjádření vzhledem k obsahu nelze považovat za vyjádření k doplněným podkladům, ale za námitky uplatněné po koncentrační lhůtě. Oznámení zahájení územního řízení tedy ve vztahu k odvolateli bylo učiněno, využití možnosti podání námitek či připomínek bylo jeho právem, nikoliv povinností, a on svého práva nevyužil. Právo na odvolání, zaručené účastníkům řízení v 81 správního řádu, je ovšem v případě územního řízení limitováno zásadou koncentrace řízení, která zde platí. Jestliže lze námitky a připomínky k navržené stavbě uplatnit jen koncentrovaně, tj. nejpozději při ústním jednání ( 89 odst. 1 stavebního zákona), jinak se k nim přihlíží, není je možné účinně uplatnit v odvolání. Krajský soud v Hradci Králové výklad koncentrace řízení dále rozvinul, když ve svém rozsudku ze dne č.j. 52 Ca 1/ (publikováno pod č. 88/2004 Sb. NSS), uvedl, že pouze v případě, že obsahem uplatněné námitky bude tvrzení o porušení kogentního předpisu hmotného nebo procesního práva, je správní orgán povinen se námitkou zabývat i v případě, že byla uplatněna po marném uplynutí lhůty. Nejvyšší správní soud k tomuto ve svém rozsudku ze dne č.j. 1 As 25/ dodal, že k narušení zásady koncentrační by byl odvolací správní orgán oprávněn i v případě nicotnosti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Vzhledem k tomu, že v opožděných námitkách i v odvolání je namítáno porušení ustanovení 86 odst. 3 stavebního zákona, je nucen se odvolací správní orgán odvoláním zabývat i přes nedodržení koncentrační lhůty. Odvolatel ve svém odvolání argumentuje ustanoveními 86 odst. 3 a 114 odst. 1 a 3 stavebního zákona. Dále se odkazuje na ustanovení 57 a 64 správního řádu.

6 6 Předmětem napadeného rozhodnutí a jemu předcházejícího řízení je umístění stavby s názvem Optická trasa NetDataComm, s.r.o., Chodská, Šumavská, Hrnčířská, Kounicova na pozemcích p.č. 930, 932, 933, 938, 950, 952, 968, 330, 293, 304/1, 144/1, 292, 893/7, 893/5, 893/4, 894/1, 893/13, 893/12, 886, 267, 143/5, 143/4, 143/3, 143/1 a 887 k.ú. Ponava v městské části Brno Královo Pole a na pozemcích p.č. 1082/1 a 1078 k.ú. Veveří v městské části Brno střed. Předmětná stavba zahrnuje pokládku ochranných HDPE trubek, do kterých budou následně zafouknuty optické kabely. Jedná se tedy o územní řízení o umístění stavby, ke kterému se vztahují ustanovení a stavebního zákona. Ustanovení 114 stavebního zákona, o který odvolatel opírá své odvolání, se však vztahuje k řízení stavebnímu a není tedy možné ho aplikovat v územním řízení. Ve smyslu ustanovení 86 odst. 2 písm. a) stavebního zákona žadatel k žádosti o vydání územního rozhodnutí připojí doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn. Ve smyslu odst. 3 téhož ustanovení lze smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemku nebo stavbě, nahradit souhlasem jejich vlastníka. To neplatí, lze-li pozemek nebo stavbu vyvlastnit. Tzn., že v případech stavebních záměrů, pro které je možno pozemek nebo stavbu, na nichž má být záměr uskutečněn, vyvlastnit, tedy v případech, kdy je dán veřejný zájem na vyvlastnění a účel vyvlastnění zvláštním zákonem, není stavební úřad oprávněn požadovat po žadateli doložení dokladu o právu stavby podle ustanovení 86 odst. 2 písm. a) stavebního zákona ani souhlas vlastníka pozemku nebo stavby podle 86 odst. 3 stavebního zákona. Podle 170 odst. 1 písm. a) stavebního zákona lze práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných opatření podle tohoto zákona, odejmout nebo omezit, jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a jde-li o veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel. Stavby technické infrastruktury jsou definovány v ustanovení 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona. Mezi stavby technické infrastruktury patří mimo další též stavební záměry zařazené do 103 odst. 1 písm. e) bod. 4. stavebního zákona, které pro svoji realizaci nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, a to nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, jejich antény a stožáry, včetně opěrných bodů nadzemního, nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení sítě elektronických komunikací a související komunikační zařízení, včetně jejich elektrických přípojek, s výjimkou budov. Definici jednotlivých, v bodu 4. použitých pojmů, je třeba hledat v ustanovení 2 písm. f), h) až k) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění (dále jen zákon o elektronických komunikacích ). Dle ustanovení 7 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích se zajišťování veřejné komunikační sítě, poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a zajišťování sítí elektronických komunikací pro účely bezpečnosti státu uskutečňují ve veřejném zájmu. Vyvlastnit lze pro účel upravený v ustanovení 104 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích, tj. pro zajištění výkonu oprávnění uvedených v ustanovení 104 odst. 1 a odst. 2 písm. b) a c) zákona o elektronických komunikacích. V souladu s ustanovením 104 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích rozhodne vyvlastňovací úřad o návrhu podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť na zřízení věcného břemene podle zvláštního právního předpisu (z.č. 184/2006 Sb., v platném znění), a to v případě, že nedojde s vlastníkem dotčené nemovitosti k uzavření písemné smlouvy o smlouvě budoucí o

7 7 zřízení věcného břemene podle odstavce 3 nebo prokáže-li podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, že vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo není určen anebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo je-li vlastnictví nemovitosti sporné, či vlastník v dispozici s ní omezen. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť může vykonávat oprávnění uvedená v rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu o omezení vlastnického práva k dotčené nemovitosti ode dne vykonatelnosti tohoto rozhodnutí. Uvedené znamená, že na stavby elektronických komunikací dopadá úprava daná stavebním zákonem v 86 odst. 3 větou za středníkem, dle které není povinností žadatele o vydání územního rozhodnutí dokládat stavebnímu úřadu průkaz práva realizovat tuto stavbu na nemovitosti ve vlastnictví osoby odlišné od žadatele ( 86 odst. 2 písm. a) stavebního zákona) ani jeho souhlas ( 86 odst. 3 stavebního zákona), neboť tato práva lze vyvlastnit pro účel upravený v 104 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích. S názorem odvolatele, že pokud stavební úřad dospěl k závěru, že souhlasu vlastníka není potřeba, pak otázka, zda lze pozemek či stavbu pro navrhovaný účel v konkrétním případě vyvlastnit, či nikoliv, je tzv. předběžnou otázkou v územním řízení a stavební úřad tak měl postupovat podle příslušných ustanovení správního řádu ( 57 a 64 správního řádu), se nemůže odvolací správní orgán ztotožnit. Přílohou žádosti o zahájení vyvlastňovacího řízení totiž musí být podle ustanovení 18 odst. 3 písm. b) zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě, v platném znění, územní rozhodnutí. Pokud by odvolací správní orgán připustil správnost výkladu odvolatele, pak by nebylo možné vyvlastňovací řízení zahájit, neboť žádost o jeho zahájení by nemohla obsahovat zákonem požadovanou přílohu. Odvolací správní orgán i přesto, že námitky odvolatele byly podány po koncentrační lhůtě se obsahem podaného odvolání zabýval, přičemž neshledal žádné skutečnosti, které by byly důvodem pro zrušení odvoláním napadeného rozhodnutí a proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Okruh účastníků odvolacího řízení je shodný s okruhem účastníků územního řízení vedeného stavebním úřadem prvního stupně a vychází z údajů katastru nemovitostí ke dni vydání tohoto rozhodnutí. Poučení účastníků Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se podle ustanovení 91 odst. 1 správního řádu nelze dále odvolat. Rozhodnutí je v případě účastníků řízení podle 85 odst. 1 a 85 odst. 2 písm. a) stavebního zákona oznámeno doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou. V případě účastníků řízení podle 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona se rozhodnutí považuje za oznámené patnáctým dnem po dni vyvěšení na úřední desce Magistrátu města Brna. otisk úředního razítka JUDr. Eva Řehořková vedoucí Odboru ÚSŘ MMB

8 8 Počet listů: 9 Toto rozhodnutí musí být vyvěšeno na úřední desce Magistrátu města Brna a pro informaci též na úředních deskách ÚMČ města Brna, Brno Královo Pole, a ÚMČ města Brna, Brno střed, po dobu nejméně 15-ti dnů po dni vyvěšení a po stejnou dobu zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup. Obdrží: Účastníci řízení podle 85 odst. 1 stavebního zákona, kterým se doručuje jednotlivě (tedy do vl. rukou) žadatel: - NetDataComm, s.r.o., Jihlavská 2, Troubsko, zastoupená ZLINPROJEKT a.s., Pod Štemberkem 306, Zlín-Louky Obec: - Statutární město Brno zastoupené primátorem Bc. Romanem Onderkou, MBA, Dominikánská 1, Brno Účastníci řízení podle 85 odst. 2 písm. a) stavebního zákona, kterým se doručuje jednotlivě (tedy do vl. rukou) - Vlastníci dotčených pozemků: p.č. 930, 932, 933, 938, 950, 952, 968, 293, 304/1, 144/1, 292, 893/7, 893/4, 894/1, 893/13, 893/12, 886, 267, 143/5, 143/4, 143/3, 143/1 a 887 k.ú. Ponava a p.č. 1082/1 a 1078 k.ú. Veveří Statutární město Brno, Dominikánské nám. 196/1, Brno, zastoupené MMB MO, Malinovského nám. 3, Brno p.č. 893/5 k.ú. Ponava Vysoké učení technické v Brně, Antonínská 548/1, Brno p.č. 330 k.ú. Ponava - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Rašínovo nábřeží 42, Praha 2 Účastníci řízení podle 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona, kterým se doručuje veřejnou vyhláškou - osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo pozemkům může být umístěním stavby dotčeno: p.č. 926, 927, 928, 929, 934, 935, 949/3, 949/1, 951, 300, 299, 298, 297, 296, 295, 294, 893/6, 893/14, 891, 266, 273/4, 273/3, 143/5, 273/2, 273/1, 273/5, 893/52, 893/1, 893/3, 889 a 888 k.ú. Ponava a p.č. 1671/1, 1671/2, 1671/3 a 1079/5 k.ú. Veveří - BKOM a.s., Renneská tř. 787/1a, Brno - BVaK a.s., Hybešova 254/16, Brno - ČD Telematika a.s., Nezamyslova 20a, Brno - DPmB a.s., Hlinky 151, Brno - E.ON Servisní s.r.o., Plynárenská 3, Brno - GTS Czech s.r.o., Přemyslovská 2845/43, Praha 3, zastoupená SITEL, spol. s r.o., Nad Elektrárnou 1526/45, Praha 10 - RWE zastoupené JMP, a.s., Plynárenská 499/1, Brno - PČR OSNM, Kounicova 24, Brno - MU, Botanická 68a, Brno - Maxprogres s.r.o., Traťová 1, Brno - SMART Comp a.s., Kubíčkova 8, Brno - TSB a.s., Barvířská 5, Brno

9 9 - O2 Czech Republic, a.s., Za Brumlovkou 266/2, Praha 4 - Teplárny Brno a.s., P.O. BOX 215, Brno - UPC ČR s.r.o., Závišova 5, Praha 4, region Morava, Bzenecká 2, Brno - VZMB p.o. Kounicova 1013/16a, Brno - Vysoké učení technické v Brně, Antonínská 548/1, Brno - MMB OI, Kounicova 67, Brno Dále: - Odbor vnitřních věcí MMB: Rozhodnutí vyvěste na úřední desku Magistrátu města Brna po dobu min. 15 dnů po dni vyvěšení. Současně rozhodnutí zveřejněte po stejnou dobu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Poté ho ihned, s doložkou o vyvěšení na úřední desce fyzické i elektronické, vraťte Odboru územního a stavebního řízení MMB. Vyvěšeno dne: Sejmuto dne: Zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup dne: Zveřejnění umožňující dálkový přístup ukončeno dne: - ÚMČ města Brna, Brno Královo Pole: Rozhodnutí vyvěste na úřední desku ÚMČ města Brna, Brno Královo Pole, po dobu min. 15 dnů po dni vyvěšení. Současně rozhodnutí zveřejněte po stejnou dobu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Poté ho ihned, s doložkou o vyvěšení na úřední desce fyzické i elektronické, vraťte Odboru územního a stavebního řízení MMB. Vyvěšeno dne: Sejmuto dne: Zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup dne: Zveřejnění umožňující dálkový přístup ukončeno dne: - ÚMČ města Brna, Brno střed: Rozhodnutí vyvěste na úřední desku ÚMČ města Brna, Brno střed, po dobu min. 15 dnů po dni vyvěšení. Současně rozhodnutí zveřejněte po stejnou dobu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Poté ho ihned, s doložkou o vyvěšení na úřední desce fyzické i elektronické, vraťte Odboru územního a stavebního řízení MMB. Vyvěšeno dne: Sejmuto dne: Zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup dne: Zveřejnění umožňující dálkový přístup ukončeno dne: CO: - ÚMČ města Brna, Brno Královo Pole, Odbor územního a stavebního řízení, Palackého tř. 59, Brno + spis - MMB OÚSŘ 3x (Nov., Zal., spis)