Analýza organizace z pohledu jungovské typologie

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Analýza organizace z pohledu jungovské typologie"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra sociální politiky a sociální práce Veřejná politika a lidské zdroje: Personální management a organizační rozvoj Analýza organizace z pohledu jungovské typologie Magisterská diplomová práce Vypracoval: Bc. Jan Hlava Vedoucí práce: Mgr. Blanka Plasová PhD Brno 2013

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto práci vypracoval samostatně za pouţití zdrojů uvedených v seznamu literatury. V Brně, dne Bc. Jan Hlava

3 Poděkování Děkuji vedoucí práce Mgr. Blance Plasové PhD za ochotu, trpělivost, shovívavost a cenné rady při vedení práce. Děkuji své rodině a přátelům za podporu a lidem v analyzované organizaci za spolupráci.

4 Obsah Úvod Teoretická část Osobnostní typologie v historické perspektivě Dodatek vysvětlení pojmosloví Carl Gustav Jung Já Vědomí a nevědomí Persona a stín Typologie C. G. Junga Zaměření osobnosti Introverze extraverze Smysly intuice Myšlení cítění Jungova osobnostní typologie Jungovská typologie Extroverze Introverze (extraversion introversion) Smyslové vnímání Intuice (Sensing intuition) Myšlení cítění (Thinking Feeling) Usuzovnání vnímání (Judging Percieving) typů osobnosti Pokračovatelé David Keirsey (teorie temperamentu) Temperamenty Pokračovatelé - William Bridges (typologie organizace) Původ charakteru organizace Charakteristiky organizace Charakter organizace, růst a změna Metodologie závěrečné práce Cíl diplomové práce: ANALÝZA Popis zkoumané organizace Personální sloţení týmu Odpověď na HVO: Odpověď na DVO1:... 45

5 Odpověď na DVO 2: Odpověď na DVO 3 personální sloţení organizace Odpověď na DVO 4: Odpověď na DVO5: Typologie zákazníků Odpověď na DVO Odpověď na DVO Odpověď na DVO8: Třecí plochy mezi individuálním typem a charakterem organizace Doporučení DISKUZE Limity jungovské analýzy v organizacích Kritika Jungovské typologie Uţití jungovské typologie v organizacích Obhajoba jungovské typologie Názor autora Závěr Seznam literatury a zdrojů Annotation Anotace Jmenný a věcný rejstřík Seznam příloh Příloha č. 1: Seznam obrázků a tabulek Příloha č. 2: Osobností dotazník Michala Čakrta (Čakrt: 1996) Příloha č. 3: Klíč k vyhodnocení osobnostního dotazníku MBTI Příloha č. 4 Index Charakteru Organizace (William Bridges) Příloha č. 5: Vyhodnocení indexu organizace Stať... 86

6 Úvod Jungovská osobnostní typologie je fenoménem, který má značný vliv na fungování organizací po celém světě. Organizace vyuţívají MBTI a další obdobné systémy při přijímacích řízeních nových zaměstnanců, k rozvoji manaţerských dovedností a leadershipu, k sladění pracovní pozice a osobnosti zaměstnance, při teambuildingových akcích. Jen ve Spojených státech amerických absolvuje osobnostní test na 2 miliony lidí. Jungovské nástroje vyuţívá 87% společností z ţebříčku Fortune 500. Objem prostředků, které americké společnosti investují do těchto nástrojů je odhadován na 400 mil. dolarů ročně (Gladwell: 2004). Jungovská typologie také proniká stále více do ţivotů lidí i mimo korporátní svět. S oblibou ji vyuţívají koučové a lidé zabývající se poradenstvím v oblasti mezilidských vztahů a osobním rozvojem. Existuje několik desítek webových stránek, které umoţňují vyplnění dotazníku a seznámení se s typem jednotlivce i teorií, která stojí v pozadí. V českém prostředí jungovskou typologie zpopularizoval Michal Čakrt, autor několika knih a lektor, který školí české manaţery v dovednosti s typologií pracovat. Existuje několik základních variant osobních inventářů a v rámci jungovské typologie existují různé modely a přístupy. Ty sice všechny vycházejí ze společného základu, ale logika pozadí jejich fungování je v některých případech značně odlišná. Z pohledu organizačního rozvoje je jedním z nejzajímavějších přínosů dílo amerického konzultanta Williama Bridgese. Ten celý systém jungovské typologie aplikoval na organizace a na základě své mnohaleté konzultační činnosti vytvořil specifickou typologii organizace. Téma této diplomové práce zní Analýza organizace perspektivou jungovské typologie. Cílem práce je provedení analýzy vybrané organizace a určit její silné a slabé stránky, které vyplynou z jejího organizačního charakteru a personálního sloţení. Součástí zjištění pak budou i budoucí výzvy v oblasti organizačního rozvoje, které vyplynou jednak z organizačního charakteru a jednak z určení aktuální vývojové fáze organizace. Organizací zvolenou k analýze je poměrně mladý a inovativní podnik, na kterém bude dobře patrné, zda Bridgesovy předpoklady platí či nikoli. Zvolené téma tím reflektuje poměrně oţehavé téma, a sice problematiku zakládání nových organizací a podniků. 11

7 V kontextu přetrvávající ekonomické recese se státy EU snaţí o podporu podnikání jako součást prorůstových opatření. Existují však studie a v podnikatelském světe se jedná o poměrně známý fakt, ţe úspěšnost nově zaloţených organizací se pohybuje velice nízko, zhruba kolem hranice 12 % (Melissa Stanger: 2012). Začínající organizace se tedy nacházejí ve velmi riskantním postavení. Disponují omezenými zdroji, často mají pouze zdroje lidské bez většího finančního zázemí, a aby uspěly, musí překonat řadu překáţek a zvládnout řadu rozdílných činností, od zpracování původní myšlenky do podoby business plánu, nalézt a testovat svůj business model, oslovit první klienty a v neposlední řadě zvládnout dynamiku tvořícího se týmu. To je i případ zkoumané organizace a jedním z cílů práce je zjistit, nakolik uţitečná můţe být právě jungovská analýza pro tento specifický typ organizací. Teoretická část Osobnostní typologie v historické perspektivě Jiţ odpradávna si zvídavější z lidí všímali rozdílů a podobností mezi sebou. Kořeny osobnostní typologie najdeme jiţ v antice. Za autora první typologie je povaţován Galén z Pergamu, jehoţ klasifikační systém postavený na poměru tělesných šťáv je dnes důvěrně známý kaţdému vzdělanému člověku (Čakrt: 1996). Galénovu typologii později objevil a mezi tehdejší šlechtou a měšťanstvem zpopularizoval Imanuel Kant. Jeho pojetí bylo striktně kategoriální, tzn., ţe člověk byl v tomto pojetí sangvinik, cholerik, melancholik nebo flegmatik, ale nic mezi tím (Čakrt: 1996) Toto kategoriální pojetí lidské osobnosti revidoval na počátku 20. Století Wilhelm Wundt, který začal jako první pouţívat dimenzionální pojetí osobnosti. Do stávající galénovské typologie zavedl škály stability a emocionality, jejichţ integrace fakticky znamenala změnu kategoriálního paradigmatu a připustila existenci smíšeného typu, jak ukazuje Obr. 1. Obr. č. 1: Wundtem revidovaná galénovská typologie 12

8 Zdroj: Čakrt, Z počátku 20. Století pocházejí i další pokusy o sestavení osobnostní typologie. Mezi nejznámější patří práce E. Dickese, E. Kretchmera nebo práce E. Sprangera. Z roku 1921 pochází pak Jungova kniha Die Typologische Type, ve které pojednává o typologii postavené na dichotomii psychických funkcí, čímţ poloţil základy funkcionálního modelu lidské osobnosti. O Jungově přínosu bude více pojednáno v následujících kapitolách (Čakrt: 1996). V 50. Letech 20. Století pak Jungovu typologii dále rozpracovaly autorky Katherine Briggs a Isabele Myers. Modifikací Jungova systému a vypracováním osobnostního dotazníku vznikla první verze Myers-Briggs Type Indicator (MBTI), který znamenal významný obrat v uţití osobnostních typologií. Dotazník se stal velmi oblíbeným zejména v korporátním světě a natrvalo proměnil podobu práce zejména v HR odděleních (Čakrt: 2009) Úspěch MBTI vzbudil velkou nevoli zejména v akademickém světě. Psychologům a psychiatrům nejvíce vadila skutečnost, ţe ani jedna z autorek neabsolvovala studium psychologie. MBTI bylo označováno jako nevědecké a šarlatánské. Navzdory této kritice se však MBTI začínal pouţívat stále ve více organizacích. Je třeba zmínit, ţe od počátku 20. Století vznikal také tzv. faktorový model osobnosti. Ten vycházel primárně z lexikální analýzy a první osobnostní inventáře byly sestaveny 13

9 v polovině 30. let. Výsledkem tohoto akademického bádání je pětifaktorový model osobnosti, označovaný také jako Big 5 (Hřebíčková: 2011). Jak MBTI tak Big5 jsou dále rozpracovávány řadou autorů a v obou případech jsou k dispozici desítky variant dotazníků. Nad rámec této práce by pak byl výčet dalších systémů, které vznikly v druhé polovině 20. Století a vznikají na počátku 21. Století. Za všechny zmiňme například hojně uţívaný Belbinův dotazník zaměřený na týmové role. Potřeba pracovat s nějakou formou osobnostní typologie provází lidstvo jiţ dlouhá staletí. Za tu dobu bylo vytvořeno nepřeberné mnoţství typologií a dotazníků. Zatímco větev vycházející z Jungova učení je velmi oblíbená zejména v korporátním světě, pětifaktorový model je uznávám zejména na akademické půdě. Čtenáře asi příliš nepřekvapí, ţe zastánci obou táborů mezi sebou vedou vášnivé spory. Dodatek vysvětlení pojmosloví Netrvalo dlouho a po úspěchu MBTI se jungovské typologii začali věnovat další typologové. Za všechny zmiňme jména John. P. Golden, June Singer a Mary Loomis, David Keirsey a Marylin Bates. Vznikly tak další alternativy k MBTI Golden Personality Profiler, The Singer-Loomis Type Deployment Inventory nebo Keirsey Temperament Sorter. (Čakrt: 2009) Často bývají všechny tyto nástroje mezi laickou veřejností ale i akademických pracích označovány souhrnně zkratkou MBTI. Toto označení je však nepřesné a zavádějící. Tato běţně se vyskytující nepřesnost je však pochopitelná, neboť všechny tyto nástroje pracují na stejném čtyřdimenzionálním principu a jsou si mezi sebou velmi podobné. Autor práce se rozhodl pracovat s termínem jungovská typologie jakoţto souhrnného označení pro všechny tyto nástroje. Jen pro úplnost je třeba dodat, ţe tyto nástroje jsou jen pohodlnou zkratkou k určení osobního typu a nikoli nezbytnou záleţitostí. Pojem jungovská typologie tak odkazuje nikoli ke konkrétním nástrojům, ale k čtyřdimenzionálnímu modelu osobnosti a systému 16 osobnostních typů. Carl Gustav Jung Švýcarský psychiatr a psychoanalytik, pokračovatel Sigmunda Freuda a zakladatel analytické psychologie. Jak jiţ bylo řečeno dříve, základy funkcionální typologie poloţil Jung svou prací Die Psychologische type. Tuto práci je však třeba vnímat 14

10 v kontextu celého Jungova díla. Rozbor Jungova odkazu není v moţnostech této práce a není ani jejím cílem, přesto autor povaţuje za nutné nastínit alespoň Jungův strukturní model lidské psychiky. Pojmem psychika Jung rozumí celost všech psychických pochodů, jak vědomých, tak nevědomých (Jakobi: 2013). Jungův model psychiky je postaven na dichotomii dvou sloţek vědomí a nevědomí. Dalším klíčovým elementem je já, které je obsaţeno jak ve vědomé tak v nevědomé sloţce. Já Já je permanentně v centru naší pozornosti. Jedná se o centrum vědomí, které kombinuje obsahy naší psychiky na straně jedné a podněty z vnějšího světa na straně druhé. Můţeme říci, ţe bez já neexistuje vědomí. Vědomí a nevědomí Vědomí Jung definuje jako funkci udrţující vztah psychických obsahů k já (Jakobi: 2013). Na rozdíl od nevědomí je vědomí silně omezeno svou kapacitou a v jednom okamţiku je schopno obsahovat jen silně limitované mnoţství obsahů. Vědomí je jakousi operační pamětí, ve které se odehrává interakce mezi vnějšími stimuly a zvědomělými obsahy našeho nevědomí. Vědomí vzniká z nevědomého základu. Vědomí je diskontinuální, neboť značnou část ţivota trávíme mimo něj. Naproti tomu nevědomí je kontinuální, trvalé a permanentně přítomné. Nevědomí je strukturováno do vrstev podle svého původu. Jung hovoří o rovině osobního nevědomí, ve které se nachází všechny zapomenuté, potlačené a vytěsněné záţitky a emoce jedince. Další rovinou je kolektivní nevědomí. V něm jsou obsaţeny zkušenosti velké skupiny lidí (skupiny, lidské rasy nebo lidstva jako takového). Tyto obsahy jsou pak manifestovány v archetypech, které jsou základní funkční jednotkou kolektivního nevědomí. Persona a stín Z hlediska osobnostní typologie je třeba zmínit koncept persony a stínu. Persona (=maska) je sociální část našeho já, která nám umoţňuje ţít ve společnosti ostatních lidí, respektovat společenské normy a pravidla a usilovat o uznání v očích druhých lidí. Oč větší je persona, tím větší bývá stín. Ten je jakýmsi temným společníkem, který 15

11 představuje naši potlačenou přirozenost, je více nevědomý, ale vţdy připraven ovládnout situaci, kdykoli mu to vědomí dovolí. Úkolem lidského jedince je podle Junga setkání s vlastním stínem a jeho integrace (Jakobi: 2013). Typologie C. G. Junga Zaměření osobnosti Introverze extraverze První dimenze podle Junga rozhoduje o zaměření lidské psychiky, tedy je-li člověk obrácen více směrem k vnějšímu světu nebo naopak zda se raději zaobírá svým vnitřním světem. Umístění na této škále rozhoduje o tom, jak konkrétní jedinec obnovuje své duševní zdroje, tedy jak relaxuje. Zatímco introvert odpočívá o samotě v ústraní, například s knihou, extrovert odpočívá sociálním kontaktem. Introvert bývá popisován jako člověk uzavřený, tichý aţ plachý, přemýšlivý. Mívá rezervovaný vztah ke svému okolí a je společensky zdrţenlivý. Má bohatou fantazii a rád tráví čas uvnitř své hlavy. V psychologických publikacích se často objevuje obrat, ţe introvert má spíše negativní vztah k objektu a realitu vnímá značně subjektivně. Extrovert je popisován jako člověk společenský, druţný, otevřený vůči vnějšímu světu, adaptabilní. Je závislý na názorech a mínění ostatních. Jeho vztah k objektu je spíše pozitivní, raději se zaobírá vnějšími skutečnostmi lidmi a událostmi neţli svým vnitřním světem (Jung: 1968). Smysly intuice Tato dimenze určuje, jakým způsobem člověk bere věci na vědomí, tedy jakým způsobem přijímá informace. Jung tyto funkce označuje jako iracionální, protoţe informace nejsou nijak selektovány, tyto funkce bezprostředně poskytují informace o vnějším světě. Jedinec s preferencí smyslového vnímání má informace o vnějším světě zprostředkovány primárně pomocí smyslového aparátu. Informace jsou surové, detailní povahy, nejsou nijak hodnoceny. Smyslově orientovaný člověk vidí spíše smrk neţ les. Jedinec s preferovanou intuicí vnímá svět odlišně. Intuice není zaměřená na detail jako smysly, ale spíše na celek, jedná se tedy o holistickou funkci. Jung o ní hovoří jako funkci, díky níţ máme schopnost vidět za roh, tedy předvídat pravidelnosti a struktury i v situaci, kdy nemáme ţádné konkrétní informace. Intuitivní člověk vnímá spíše les neţ konkrétní stromy (Jung: 1968). 16

12 Myšlení cítění Myšlení a cítění jsou racionální funkce, pomocí nichţ vyhodnocujeme informace poskytnuté iracionálními funkcemi. Myšlení je objektivní, hodnotí informace v kategoriích pravda nepravda, správné nesprávné. Cítění je subjektivní, hodnotí informace v kategorii příjemné nepříjemné. Jungova osobnostní typologie Kognitivní funkce Jungův model kognitivních funkcí je dvoudimenzionální. 1. Dimenze smysly intuice 2. Dimenze myšlení cítění Kombinací čtyř funkcí (smysly, intuice, cítění, myšlení) a dvojího zaměření (introverze, extraverze) vzniká osm osobnostních typů. Jungovy typy osobnosti Extrovertně myšlenkový typ: je to empirik, posuzuje skutečnost na základě pojmů vyvozených z konkrétní a objektivní zkušenosti. Extrovertně citový typ: hodnotí skutečnost spíše na základě společenských konvencí, má sklon vytvářet silné, ale krátkodobé vazby. Extrovertně počitkový typ: realista, který se řídí skutečností, jeţ můţe vidět nebo kterou mu prezentuje věda. Akceptuje svět takový, jaký je, bez toho aniţ by se nad ním nějak zamýšlel. Extrovertně intuitivní typ: zaměřený na plány a sebeuplatnění více neţ na přítomnou skutečnost. Jeho zájem o nové věci často není příliš trvalý. Introvertně myšlenkový typ: intelektuál, který se řídí myšlenkami a abstrakcí více neţ fakty. Sleduje vlastní ideje a nezajímá se, zda je ostatními akceptován. 17

13 Introvertně citový typ: jeho představy a subjektivní vnímání světa je posazeno výše neţ objektivní realita, jeho světem jsou často knihy. Introvertně počitkový typ: senzitivní jedinec, reakce na skutečnost je závislá na intenzitě subjektivního proţívání bezprostřední skutečnosti. Introvertně intuitivní typ: snílek, mystik, typicky ponořený do své skutečnosti, vnější svět pro něj mnohdy neexistuje, můţe být proto nepraktický (Říčan: 2007; Hall, Lindzey: 1997 cit. Dle Hájaková: 2010) Jungovská typologie První tři dimenze byly krátce nastíněny v předchozí kapitole věnované modelu C. G. Junga. V této kapitole budou popsány o něco podrobněji podle autorů věnujících se typologii. Extroverze Introverze (extraversion introversion) Jak bylo napsáno, introverze a extroverze jsou funkce zaměření osobnosti. Klíčovým popisem, který se bez výjimky objevuje ve všech knihách typologii věnovaných, je ţe se jedná o způsob dobíjení mentální energie, tedy kognitivních zdrojů. Marti Olsen Laney popisuje rozdíl následovně: introvert je jako baterie, která se potřebuje pravidelně dobíjet. Činí tak během času tráveného o samotě. Introverta naopak popisuje jako solární panel, který potřebuje být vystaven energii slunečního záření, aby fungoval. Touto externí energií jsou pro extraverta ostatní lidé. Být sám znamená být pod zamračenou oblohou (Laney: 2006). Další popis rozdílu mezi introverzí a extraverzí, který se v literatuře často opakuje, a který je důsledkem způsobu dobíjení mentální energie je socialita extravertů versus teritorialita introvertů. Ta je způsobená potřebou introvertů být o samotě. Spousta introvertů tak má svoji studovnu, pracovnu, garáţ nebo posed v lese, kam se uchylují, chtějí-li být o samotě a velmi nelibě nesou, jsou-li vyrušováni přítomností ostatních lidí. Třetím hojně zmiňovaným aspektem rozdílnosti obou typů je šířka versus hloubka v potřebě interakcí a sociálních vztahů. Extraverti udrţují velké mnoţství relativně povrchních vztahů. Na společenských událostech preferují větší skupinky lidí, které mohou často střídat. Za jeden večer tak mohou mluvit s desítkami lidí. Introverti naproti 18

14 tomu preferují sociální kontakt ve dvou popř. v malé skupince lidí a v tomto formátu stráví klidně celý večer bez potřeby poznávat někoho dalšího. Rozdílné preference se projevují rovněţ v tématech rozhovorů. Extroverti skáčou z tématu na téma, introverti raději do hloubky rozeberou jednu věc, která zaujala jejich pozornost. Čakrt uvádí, ţe extrovert, který jde např. na večírek, můţe přemýšlet nad tím, zda ho tam lidi přijmou, zda ho budou mít rádi. Introvert bude spíše přemýšlet nad tím, jestli na večírku vůbec někdo, s kým bude mít cenu trávit čas (Čakrt: 2004). Keirsey pak píše, ţe naprosto odlišně oba typy proţívají osamocení. Extrovert se cítí osaměle, je-li skutečně sám. Introvert se cítí osaměle, je-li obklopen spoustou třeba neznámých lidí. V takové situaci můţe introvert proţívat hluboké pocity izolace a odloučení od svého vlastního já (Keirsey: 2010). V populaci jsou častěji zastoupeni extraverti a to v 75% (Bradway: 1964). Zdroje nedorozumění Téměř všechny knihy obsahují část věnující se problémům v interakcích mezi oběma typy. Pro účely této práce budou zmíněny jen ty problémy, které se mohou vyskytnout v organizačním kontextu. Extraverti a introverti se dostávají do konfliktu zejména v preferovaném způsobu komunikace. Extroverti rádi věci probírají z očí do očí, introverti mají tendenci volit spíše psanou formu, která jim umoţňuje si věci dostatečně promyslet a přesně je formulovat. Extraverti často přemýšlejí během své promluvy. Můţe se jim tedy stát, ţe zahájí svou řeč určitou myšlenkou, aby tuto myšlenku na konci zavrhli. Takové chování introverty značně znepokojuje. Introverti rádi pracují o samotě, kdy se mohou na věc zcela soustředit, extravertům nevadí vyrušování a multi-tasking. Obecně platí, ţe čím silnější je preference, tím větší je riziko konfliktu s osobou opačné preference. Podle Čakrta (2010) konstituuje kaţdou preferenci šest sloţek, jak ilustruje následující tabulka. 19

15 Tabulka č. 1: Extroverze a introverze (Extraversion - Introversion) Extraverze Introverze Iniciativnost Extraverti podněcují sociální situace, seznamují lidi mezi sebou navzájem a propojují je ostatním Expresivnost S oblibou a s malými zábranami sdělují ostatním své názory a dávají najevo své emoce. Jsou hovorní, většinou v ţivém a optimistickém stylu Vstřícnost Mají rádi kolem sebe lidi, často se připojují k jiţ existujícím skupinám, udrţují je nebo zakládají nové Participativnost Chtějí do svých činností zahrnovat druhé a být zahrnováni do jejich činností. Energie a nadšení Bývají tam, kde se něco děje, a strhávají na sebe pozornost. Vyzařují energii, hoří aby sami mohli zapalovat Společenskost, družnost Dávají přednost spolupracovat a komunikovat s ostatními osobně a přímo o nejrůznějších tématech Zdroj: Čakrt, 2010 Reaktivnost Ve společenských záleţitostech a kontaktech přenechávají iniciativu Rezervovanost Dávají přednost tomu nedávat své emoce, proţitky a zájmy okamţitě najevo, řešit své záleţitosti sami Intimnost Mají rádi do hloubky jdoucí vztahy s nemnohými lidmi Uvážlivost Více jim vyhovuje komunikace prostřednictvím psaného textu. Raději píší a čtou, mluvený rozhovor jim neposkytuje dostatek času věci promyslet a přesně formulovat Poklid Tíhnou ke klidným a tichým místům, drţí se v pozadí. Nezávislost Ke štěstí se nepotřebují nutně spojovat s jinými lidmi a získávat jejich souhlas, v mnoha případech si vystačí sami. Smyslové vnímání Intuice (Sensing intuition) Smyslové vnímání intuice je škála, která definuje, jakým způsobem preferuje příjem informací, čemu věnujeme naši pozornost a čeho si všímáme. Vzhledem k omezené kapacitě lidského vědomí tato volba zásadním způsobem určuje, jaký bude náš modus operandi. Smyslové typy preferují konkrétní, smyslovými vjemy zprostředkované informace. To jak věci vypadají, jak voní, jaké jsou na omak, jsou pro ně velmi důleţité vjemy. V důsledku tak bývají konkrétní, praktičtí a realističtí. Mají tendenci stát spíše nohama na zemi. Jejich zaměření směřuje spíše k současnosti, k tomu co je, a k minulosti, tedy k tomu, jak jsme se dostali aţ sem. Smyslový typ je v populaci běţnější, jeho výskyt se podle různých průzkumů odhaduje na 65-75% populace (Čakrt: 2010). 20

16 Intuitivní člověk vnímá svět odlišným způsobem. Nesoustředí se tolik na konkrétní fyzické stimuly, svou pozornost věnuje celkovému obrazu a vztahům mezi jednotlivými částmi systému. Mnohem více neţ fakta jej zajímají myšlenky, ideje a moţnosti. Na rozdíl od smyslového typu nesnáší rutinu. O co hůře zvládají detaily a opakující se činnosti, o to lépe jim jde vymýšlení nového a objevování nepoznaného. Intuitivní typ je mnohem méně soustředěný, častěji přeskakuje s činnosti na činnost, často věci nedokončuje. Jung popisuje intuitivní typ jako člověka, který zaseje pole, ale kdyţ začne klíčit úroda, intuitiv uţ je pryč a pracuje na něčem jiném. Tak z jeho práce často těţí jiní. Často se uvádí, ţe intuitiv má velké nadání vymýšlet nové věci, ale není příliš schopen věci prakticky pouţívat (Čakrt: 2004). V literatuře panuje názor, ţe dichotomie S-N plodí nejvíce komunikačních nedorozumění ze všech čtyř škál. Jak uvádí Čakrt, pokud jeden vidí les a druhý stromy, je těţké se dohodnout na tom, co vlastně vidíme a co s tím budeme dělat (Čakrt: 2010, s. 31). Keirsey k tomu dodává, ţe tento rozdíl dokáţe mezi lidmi budovat do nebe tyčící se zdi (Keirsey: 2006, s. 21). Dále uvádí, ţe dichotomie S-N v Jungově pojetí odpovídá Kretchmerovu schizotymnímu a cyklotymnímu typu. Na rozdíl od Junga však Kretchmer tomuto rozdílu přisuzoval zásadní konstitutivní význam pro lidskou osobnost (Keirsey: 2006). V Keirseyho modelu temperamentu hraje tato škála dominantní roli, více neţ v ostatních jungovských modelech, nicméně na míře praktického dopadu této dichotomie se shodují všichni autoři. Přehled rozdílů mezi smyslovým a intuitivním typem ukazuje tabulka: Tabulka č. 2: Smysly a intuice Smyslový Konkrétní Zajímají je fakta a jen s opatrností opouštějí území toho, co je prokazatelné Realističtí Řídí se selským rozumem a zabývají se jen tím, co je proveditelné Praktičtí Dbají o to, aby věci fungovaly a něčemu uţitečnému slouţily Empiričtí Učí se tak, ţe věci vyzkoušejí a prověří, opírají se o znalosti toho, co sami vypozorovali nebo Intuitivní Abstraktní Čtou mezi řádky, snaţí se vymknout z reality, hledají skryté významy či nová spojení a moţnosti Nápadití Jsou vynalézaví a hledají neotřelé způsoby, jak na věci pohlíţet nebo jak je dělat Odvozující Mají rádi znalosti pro ně samé, bez nutné vazby na jejich bezprostřední vyuţití a s oblibou vyvozují z existujících znalostí nové poznatky a záměry Teoretičtí Důvěřují teoriím a sami je vytvářejí; nemají potíţe s hypotézami, objevují skryté 21

17 zkusili a co se osvědčilo; nemívají rádi abstrakce, obecné teorie a spekulace Tradicionalističtí Ctí a spoléhají se především na to, co je prověřeno časem, neprahnou po novotách za kaţdou cenu Zdroj: Čakrt, 2004 zákonitosti a formulují nové, spíše neţ by hledali praktické vyuţití Originální Jsou puzeni k novému a usilují o to, aby oni sami nebo jejich dílo bylo v něčem nové, jedinečné a nezaměnitelné Myšlení cítění (Thinking Feeling) Smysly a Intuice nám určují preferenci, jakým datům a informacím dáváme přednost. Dimenze myšlení cítění zase udává, jakým způsobem s těmito informacemi nadále pracujeme, tedy jakým způsobem je vyhodnocujeme. Myšlení analyzuje postavení informací v objektivním řádu věcí, cítění pak hodnotí jejich přijatelnost (Čakrt: 2010). Čakrt i Keirsey se shodují na tom, ţe se preference významně podílejí na preferovaném způsobu pomoci a projevů náklonnosti. Lidé s preferencí cítění začínají zpravidla pochvalou a oceněním projeveného úsilí a teprve posléze následují věci, které je třeba změnit nebo vylepšit. Racionální lidé postupují opačně. Vychází z předpokladu, ţe to, co uţ je dost dobré a není třeba vylepšovat, nestojí za zmínku a vrhají svou pozornost primárně na věci, které vylepšení potřebují. Problém nastává, pokud jsou hodnocený a hodnotitel opačných preferencí. Kritizovaný F ztrácí motivaci a o svém nadřízeném patrně prohlásí, ţe mu nic není dost dobré. Oceněný T pak můţe ocenění povaţovat za laciné a nezaslouţené, protoţe on chtěl dostat kritickou zpětnou vazbu, aby věděl, jak dále postupovat a nikoli se spokojit s polovičatým výsledkem (Keirsey: 2006). Tento rozdíl je způsoben rozdílností perspektiv obou typů. Myslící jedinec má tendenci od problému poodstoupit a hodnotit jej ryze objektivně, jeho cítící protějšek do problému naopak vstupuje, prociťuje ho a jedná spíše subjektivně. Škála T F je jediná v jungovském modelu osobnosti, která má určitou genderovou korelaci. Ţeny tendují spíše k preferenci cítění zhruba z 60%. Naopak muţi ve stejné míře preferují spíše myšlení. Tyto rozdíly jsou patrně ovlivněny společenskými normami a myslící ţeny a cítící muţi se mohou ocitat pod společenským tlakem jednat proti své přirozené preferenci (Keirsey: 2006). Tabulka č. 3 Myšlení a cítění myšlení Logičtí Cítění Vciťující se 22

18 Ideální pro ně je rozhodovat se neosobně, bezrozporně, pouze na základě zváţení všech pro a proti Racionální Dávají přednost objektivním a transparentním postupům bez emocí Tázající se Cítí nutkání vyjasňovat si věci mnoha dotazy Kritičtí Věří, ţe dobrých výsledků se dosáhne skepsí a tím, ţe se poukáţe na to, co ještě není dobré, nikoliv chválením toho, co jiţ není třeba zlepšovat Neústupní Jakmile jsou přesvědčeni, ţe mají pravdu, trvají na ní a snaţí se ji prosadit Zdroj: čakrt, 2010 Rozhodují se podle toho, jak by bylo jim samotným v kůţi toho druhého Soucítící Při rozhodování berou v potaz to, co je lidem milé a nemilé, to vše ve vazbě na osobní hodnoty Přizpůsobiví Jsou schopni přijmout postoj je-li to pro tebe tak důleţité, tak já se přizpůsobím Přijímající Tolerují a respektují názory druhých se snahou najít v jiných lidech nebo odlišných názorech vţdy něco dobrého Citliví Jsou schopni vidět obě strany mince a hledají nejdříve to, na čem je moţné se shodnout Usuzovnání vnímání (Judging Percieving) Poslední dimenze J P bývá někdy popisována jako jakýsi dodatek k Jungovi. Objevují se i formulace, ţe za původce této škály je moţné povaţovat autorky původního MBTI dotazníku. Kolem existence této škály se vedly značné spory. Autor práce zastává spíše názor, ţe tato poslední škála byla v Jungově práci obsaţena spíše implicitně, Jung jí nevěnoval zdaleka tolik pozornosti jako ostatním škálám, coţ je koneckonců patrné i ze skutečnosti, ţe jeho původní typologie obsahuje jen 8 typů osobnosti namísto stávajících 16. Vysvětlení celé záleţitosti podává Keirsey: Problém spočívá v tom, co vlastně Jung myslel oním usuzováním a vnímáním, protoţe usuzování mělo úzce souviset s dospíváním k rozhodnutí a uzavírání záleţitostí; vnímání mělo mít spojitost s uvědomováním si naštěstí je Jungova specifikace pozorovatelných rozdílů při jednání nezávislá na jeho úvahách a hypotézách, takţe zjišťování a popisování typů nemusí být zmíněnými nejednoznačnostmi vůbec zasaţeno (Keirsey: 2006). Skutečností tak je, ţe ve všech modelech se s touto dimenzí pracuje podobně jako s dimenzí introverze extraverze, tedy jako se zaměřením směrem k vnějšímu světu a preferencí určitého přístupu. Lidé typu J bývají nesví, mají-li nedořešené záleţitosti, popisují pocity napětí a tenze, které zmizí, aţ kdyţ je záleţitost definitivně uzavřena. Naproti tomu lidé s preferencí vnímání rádi nechávají otevřený konec a prostor pro 23

19 moţné změny, pokud se objeví nové informace, které by způsobily, ţe stávající postup se ukázal jako ne zcela optimální. Z tohoto rozdílu pak vyplývá odlišné nadání obou typů. Zatímco typ J je organizačně zdatný, dobře a efektivně plánuje, stanovuje a dodrţuje termíny takřka s určitou posvátností, typ P vyniká spíše v improvizaci, práci na poslední chvíli v hektickém tempu. Typ P vnímá termíny a deadliny spíše jako budík, který mu říká, ţe je třeba konečně na věci začít pracovat. Typ J má vyvinutější smysl pro povinnost, jeho krédem je práce potom zábava, typ P ţije v přesvědčení, ţe jen odpočinutý člověk můţe podávat dobrý výkon. Pro typ je velmi důleţité, aby jej práce bavila. Není-li tomu tak, má tendenci ji odsouvat na nejzazší moţnou hranici a teprve pod tlakem blíţícího se termínu celou věc sprovodit ze světa (Čakrt: 2010). Na závěr cítí autor potřebu uvést jedno dovysvětlení. Preference J bývá asociována s pozusováním a funkce P s vnímavostí. Keirsey však uvádí, ţe J lidé nehodnotí ostatní o nic více neţ lidé P a naopak. Tuto preferenci je třeba vnímat v kontextu tendence k dokončování věcí nebo tendenci ponechávat prostor pro změny (Keirsey: 2006). 16 typů osobnosti 8 mentálních funkcí Jung popsal osm základních nástrojů, jeţ tvoří typologickou osnovu fungování lidské psychiky. Podle tohoto pojetí jsou rozdíly v psychologických typech osobnosti způsobeny tím, jaké z těchto nástrojů mají lidé k dispozici, jak je pouţívají a v jakém pořadí (Čakrt:2010). 24

20 Tabulka č. 4: Psychické funkce Nástroje vnímání: Extravertní smyslové vnímání Se Introvertní smyslové vnímání Si Extravertní intuice Ne Introvertní intuice Ni Zdroj: Čakrt, 2009 Nástroje usuzování: Extravertní myšlení Te Introvertní myšlení Ti Extravertní cítění Fe Introvertní cítění Fi 16 osobních typů Osu osobnostního typu tvoří funkce, které máme k dispozici a hierarchie, do níţ jsou uspořádány. Podle obecně přijímaného konceptu definovaného Isabele Myers a Katherine Briggs disponuje kaţdý typ čtyřmi mentálními nástroji, které jsou odvozeny z preferenčních párů smysly intuice a myšlení cítění. Kaţdá z těchto funkcí se navíc vyskytuje v introvertované nebo extrovertované variantě. Pro ilustraci uveďme konkrétní příklad na typu ESFJ. U extraverta je dominantní funkce vţdy extravertní. V tomto případě se jedná o extravertní cítění (označované jako Fe). Pomocná, sekundární funkce je vţdy z opačného gardu. Cítění je funkce racionální, hodnotící, pomocná funkce je tedy iracionální, zajišťující sběr a výběr informací, u tohoto typu introvertní smysly Si. Terciální funkce je stejného zaměření jako funkce sekundární, ale je jejím protipólem a je orientovaná opačným směrem, jedná se tedy o extrovertní intuici Ne. Poslední funkce je protipólem funkce dominantní s opačným zaměřením, v našem případě se tedy jedná o introvertní myšlení Ti. Z toho vyplývá, ţe kaţdý má k dispozici čtyři nástroje, kde s různou obratností pouţívá a čtyři nástroje, které nemá k dispozici vůbec. Někteří typologové a terapeuti, jako např. John Bebee pracují s konceptem, ve kterém propojili tyto funkce s koncepcí Jungova stínu. Tyto funkce jsou primárně nevědomé a projevují v extrémních situacích, kdy ztrácíme kontrolu, a naše osvědčené mechanismy přestávají fungovat. (Haas: 2011) Michal Čakrt tvrdí, ţe se jednotlivé funkce vyvíjejí v čase. Jako dítě si člověk nejdříve osvojuje primárně svou dominantní funkci. Kdyţ je dominantní funkce plně rozvinuta, přistupuje mladý člověk k rozvoji sekundární, pomocné funkce. Ve věku kolem třiceti 25

21 se začíná emancipovat terciální funkce a poslední funkce se začne silněji projevovat aţ v pozdějším věku, kolem 50. nebo 60. roku ţivota. První dvě funkce tvoří dle Čakrta vůdčí tandem, pomyslného kapitána s navigátorem (Čakrt: 2010). Zajímavé přirovnání nabízí Tieger a Tiegrová. Jednotlivé funkce si máme představit jako čtyřčlennou rodinu v autě. Dominantní funkce je pomyslný tatínek za volantem, sekundární funkce pak maminka s mapou v roli navigátora. Třetí funkce je starší dítě a poslední inferiorní funkce je rodinný benjamínek, který moţná ještě ani nemluví. (Tieger: 1998) Následující tabulka představuje 16 typů osobnosti včetně hierarchického uspořádání jejich funkcí. Tabulka 5: 16 typů a hierarchie funkcí ISTJ Si Te Fi Ne ISFJ Si Fe Ti Ne ISTP ISFP Ti Se Ni Fe Fi Se Ni Te ESTP ESFP Se Ti Fe Ni Se Fi Te Ni ESTJ ESFJ Te Si Ne Fi Fe Si Ne Ti Zdroj: Myers, 1984 INFJ Ni Fe Ti Se INFP Fi Ne Si Te ENFP Ne Fi Te Si ENFJ Fe Ni Se Ti INTJ Ni Te Fi Se INTP Ti Ne Si Fe ENTP Ne Ti Fe Si ENTJ Te Ni Se Fi Pokračovatelé David Keirsey (teorie temperamentu) Temperamenty Vlivnou koncepcí se v rámci jungovské typologie stala teorie temperamentů Davida Keirseyho a Marylin Batesové. Keirsey a Batesová skloubili poznatky jungiánské typologie spolu s poznatky ostatních teoretiků z oblasti osobnostní typologie (Kretchmer, Spranger, Galén) a poznatky dalších psychologických disciplín (Maslow, Sheldon, Sullivan, Freud, Adler, Adickes, Bulliot). Výsledkem je rozdělení 16 osobnostních typů do čtyř skupin. Jejich členové jsou sice mezi sebou velmi odlišní, ale mnohem více jsou si mezi sebou podobní (Čakrt: 2009). Snad s ohledem na původ osobnostní typologie ve starém Řecku pracuje původní koncepce s motivem staré řecké báje. Podle ní měl Zeus nařídit bohům, aby stvořili lidstvo více podobné boţstvu. Oněmi bohy byli Apollon, Dionýsos, Prometheus a jeho bratr Epimtheus. Podle báje měl Apollon přinést lidem oduševnělost, Dionýsos je měl 26

22 vést k radosti, Prometheus měl člověka směřovat k poznání a Epimetheus měl lidem vštípit smysl pro povinnost. (Keirsey: 2006) Ve svých pozdějších pracích Keirsey opouští od uţití Řeckých bohů a pro jednotlivé temperamenty zavádí označení racionálové, idealisté, hráči a stráţci. V tomto textu nadále autor pracuje primárně s tímto modernějším označením jednotlivých temperamentů. Výchozím bodem určení temperamentu je způsob, jakým přijímáme informace, tedy intuice (N) nebo smysly (S). Jsme-li intuitivní typ, pak je z hlediska konstituce temperamentu nejdůleţitější, jakým způsobem informace vyhodnocujeme, tedy emocionálně (F) nebo racionálně (T). V případě smyslového typu nezáleţí tolik na tom, jak informaci zpracujeme, ale to, jak s ní naloţíme, tedy naše zaměření k organizovanosti (J) nebo spontaneitě (P). (Miková, Stang: 2010) Tabulka č. 6: Temperamenty 1 NT (12 %) Prometheus Racionálové (Rationals) SP (38 %) Dionýsos Hráči (Artisans) NF (12 %) Appolón Idealisté (Idealists) SJ (38 %) Epimetheus Sztráţci (Guardians) Zdroj: vlastní zpracování dle Keirsey, Hráči (SP) Díky smyslovému vnímání jsou velmi praktičtí a realističtí. Více neţ jiné typy ţijí přítomným okamţikem. Keirsey popisuje hráče jako lidi, kteří milují akci a spontaneitu. Jejich hlavní hodnotou bývá svoboda. Pravidla respektují jen s určitým odporem a nejvíce milují krizové situace, kdy pravidla přestávají platit. Jsou orientováni spíše na proces neţ na výsledek. Hráči bývají mistrní improvizátoři, z jejich řad se rekrutují piloti, závodníci, řidiči sanitek, krizoví manaţeři, záchranáři. Hráči mají přirozený sklon pouţívat všemoţné nástroje. 1 Čísla v procentech uvádí procentuální výskyt v populaci. 27

23 Bývají to optimisté, vřelí a velmi přátelští lidé. Zejména extravertní hráči bývají velmi oblíbení. Jejich stinnou stránkou můţe být, ţe nevyhledávají závazky a spíše se jich straní. Přestoţe ze všech typů si stanovují nejméně dlouhodobých cílů, jejich orientace na proces sebou nese zajímavý paradox. Pokud jsou dostatečně motivováni, jsou schopni jednu činnost vykonávat bez únavy celé hodiny. Není proto divu, ţe právě z řad hráčů pochází řada virtuosů svých oborů. Keirsey tvrdí, ţe hráči jsou nevědomky perfekcionisty usilující o dokonalost v akci. Nemají za cíl stát se virtuosem a dokonale ovládnout svůj obor nebo nástroj, ale svým neúnavným zaměřením na konkrétní činnost se virtuosy často stávají (Keirsey: 2006). Strážci (SJ) Lidé tohoto typu jsou stavebními kameny společnosti. Mívají aţ náboţný vztah k povinnostem, neboť chtějí být uţiteční těm, se kterými ţijí. Velmi důleţité je pro ně členství. SJ musí někam patřit, být částí celku. Ne proto, aby mu větší celek poskytl ochranu, ale proto, aby větší celek dal smysl jeho činnosti. Stráţci jsou ochránci a pečující lidé. Tam, kde hráči usilují o volnost a svobodu, stráţci usilují o pouta a závazky. Jsou zodpovědní a uznávají tradice, jejichţ dodrţování mají rádi a dohlíţejí na ně. Pro stráţce je příznačná určitá negativita, kterou často nedávají najevo. Obava z toho, ţe se věci nebudou vyvíjet správným směrem. Často na si na sebe nechají naloţit mnoţství závazků, které je těţko unést a neočekávají za to uznání. Překročí-li to však únosnou mez, mohou být depresivní. Byl to pravděpodobně stráţce, kdo zaloţil první skautský oddíl s jejich heslem buď připraven. Stráţci vţdy myslí na zadní vrátka a na horší časy, proto obyčejně bývají šetrní a spořiví. Zatímco hráči ţijí primárně přítomností, pro stráţce je velmi důleţitá minulost. Nemívají v lásce změny, i kdyţ si uvědomují jejich nutnost. Preferují cestu postupných malých změn oproti změně skokem. Respektují společenskou hierarchii a autority, velmi si cení různých vyznamenání a titulů. V zásadě věří, ţe společnost funguje, jak má, a kdo poctivě bez reptání pracuje den za dnem, dojde nakonec ocenění a náleţitého uznání. Stráţci jsou stabilizátory a pilíři společnosti. Najdeme je hojně ve školách, na úřadech, v armádě, v bankách. Jsou-li spíše emocionálně orientovaní (F) věnují se často péči o druhé v nemocnicích, domovech důchodců atp. Jsou pracovití, vytrvalí a čestní (Keirsey: 2006). 28

24 Racionálové (NT) Zatímco hráčů a stráţců je v populaci cca 38%, racionálové a idealisté jsou vzácnější, ke kaţdému temperamentu náleţí zhruba 12% lidí. NT bývá fascinován mocí. Nikoli však ve smyslu potřeby vládnout ostatním, nýbrţ touhou ovládnout přírodu. NT chce všemu rozumět, chce vysvětlovat ostatním, jak věci fungují, a chce umět předvídat. Základním kritériem je kompetence. NT tak představuje typického vědce hnaného touhou po poznání, často v popkultuře parodovaného výstředního podivína. Racionálové jsou orientováni primárně do budoucnosti. Minulost je pryč, je dobré se z ní poučit, ale co bylo je minulostí. Hlavním zájmem racionálů bývají objevy a inovace, je pro ně příznačná touha měnit stávající pořádky a postupy. Ne nutně proto, ţe ty stávající nefungují, ale proto, ţe by to mohlo fungovat lépe. Pro NT je typická vzpurnost vůči autoritám a to jiţ od daného dětství a odmítají respektovat pravidla, u kterých nechápou jejich smysl. Stinnou stránkou racionálů bývá jejich sebekritičnost, kterou oplývají nejvíce ze všech typů. Keirsey uvádí, ţe spousta racionálů o sobě víceméně trvale pochybuje. Jejich obrannou reakcí často bývá arogance. NT mívá rozsáhlé znalosti i v oblastech, kde by jej nikdo nečekal. Mají rádi teorie a s oblibou budují teoretické modely. Rád si hraje se slovy a jazykem obecně. Racionálové bývají často spíše v roli pozorovatelů neţ aktivních účastníků společenského ţivota. Nebývají příliš nastaveni vnímat sloţitosti a spletitosti mezilidských vztahů stejně jako emocionální stavy druhých lidí a bývají často označováni jako chladní a necitelní. Zajímavostí na závěr budiţ, ţe jsou mnohem více neţ jiné typy přitahováni ke klasifikaci lidí a vytváření modelů lidské psychiky. Asi nepřekvapí, ţe jak Jung tak Keirsey náleţí k tomuto temperamentu (Keirsey: 2006). Idealisté (NF) Idealisté mají silnou potřebou zabývat se sami sebou a svou vlastní identitou. Jejich ţivot bývá nikdy nekončícím procesem hledání sebe sama a smyslu svého ţivota. Idealisté se chtějí stát tím, k čemu byli předurčeni. Nechtějí mít stejný smysl ţivota jako všichni ostatní, váţí si své individuality a originálnosti, svého jedinečného přínosu. Chtějí být autentičtí a odmítají hrát role. Paradoxně si často uvědomují, ţe ostatní nevidí celou komplexnost jejich osobnosti ale jen tu část, kterou chtějí nebo kterou jsou připraveni vidět. 29

25 NF bývají velmi vnímaví k neverbálním a paraverbálním projevům. Byť je jich v populaci relativně málo, na ostatní mají značný vliv. Z řad NF pochází spisovatelé, scénáristé, básníci, ale také psychologové, psychiatři, koučové a v neposlední řadě také učitelé. Hledání smyslu ţivota svého i ostatních, naplňování potenciálu a rozvoj člověka jako takového jsou oblasti, které idealisty silně přitahují. Jejich nejsilnější stránkou bývá komunikace a to zejména díky nebývalé empatii, která u některých jedinců můţe působit aţ nadpřirozeně. NF vidí ostatní spíše z té lepší stránky, snadno odpouštějí a dávají druhou šanci. Podobně jako NT jsou orientováni spíše na budoucnost, to, co je nyní jim nestačí. O ostatních lidech často přemýšlejí v kontextu jejich moţností a snaţí se svému okolí pomoci nalézt jejich cestu (Keirsey: 2006). Pokračovatelé - William Bridges (typologie organizace) Zajímavým způsobem aplikoval Jungovskou typologii americký konzultant William Bridges. Celý systém čtyřdimenzionálního modelu neaplikoval na jednotlivce, ale na organizace jak celky, resp. jejich části. Tento přístup samozřejmě vyvolal značné pochybnosti o oprávněnosti a adekvátnosti takového postupu, organizace je přece mnohem komplexnější útvar neţ psychika jednotlivce. Autor práce se však domnívá, ţe tento postup je nejen moţný a přínosný, ale rovněţ v souladu s odkazem Junga. Ten ve svých přednáškách z Tavistocku hovořil dokonce o osobnosti národů a Bridgesův přístup by patrně schválil (Jung: 1968). Je však pravdou, ţe organizace je kvalitativně jiné povahy neţ jednotlivec a při aplikace jungovské teorie je třeba brát na tuto skutečnost zřetel. Hlavním rozdíly oproti typologii osobnosti jsou následující: 1) Organizace není toliko jedním typem ale spíše mozaikou typů tvořenou jednotlivými organizačními jednotkami. 2) Typ organizace není neměnný v čase jako u člověka, ale mění a vyvíjí se v čase. První rozdíl pramení podle Bridgese ze skutečnosti, ţe organizace, zejména ty velké, jsou příliš sloţité a komplexní na to, aby se dal spolehlivě určit jejich typ. Jakoţto člověk vycházející primárně z praxe vypozoroval, ţe nejsnáze lze organizační typ určit právě na úrovni oddělení a útvarů. Účetní oddělení tak povětšinou bývá charakteru ISTJ zatímco oddělení vývoje bude spíše INTP. Právě na úrovní vztahů jednotlivých oddělení případně ve vztazích mezi oddělením a vedením se v největší míře projevují organizační konflikty typologické povahy (Bridges: 2006). 30

26 Druhý rozdíl vycházejí ze skutečnosti, ţe člověk má jakoţto biologické stvoření svůj determinovaný ţivotní cyklus. Organizace je sociální útvar a můţe přetrvávat po staletí. Původ charakteru organizace V této kapitole bude pojednáno o tom, které prvky se podílejí na konstituci organizačního charakteru. Osobnost zakladatele má na charakter organizace zásadní význam. V kapitole své knihy věnující se tomuto tématu Bridges cituje Emersona: instituce je prodlouţeným stínem člověka. Vliv osobnosti zakladatele bývá významnější u firem, které vznikly v garáţi nebo u kuchyňského stolu, tedy řečeno moderním jazykem tzv. start-upů. U akciových společností zaloţených několika právnickými subjekty tento element nemusí být vůbec moţné vystopovat (Bridges: 2006). Druhým aspektem je charakter vlastního oboru podnikání. Finanční sektor bude spíše odpovídat charakteristice STJ, IT průmysl tenduje k charakteristice INT. Bridges se domnívá, ţe podnikání samo o sobě má charakteristiku STJ. To podle něj často způsobuje, ţe i organizace, které by měly vykazovat F charakteristiku se s ohledem na obchodní činnost stanou spíše T. Třetím faktorem je charakteristika hlavní pracovní skupiny. Máte-li např. malou IT firmu s dvaceti vývojáři (INT)a dalšími pěti zaměstnanci starajících se o marketing, prodej atd. se sebesilnější preferencí extraverze organizace bude stále tíhnout k introverzi. Čtvrtým faktorem jsou následovníci. Kaţdý CEO, který firmu vede, ji můţe výrazným způsobem ovlivnit a změnit její charakter. Pátým faktorem je podle Bridgese historie organizace. Zejména významné události v historii se podle něj mají tendenci podepsat na organizačním charakteru. Posledním faktorem, který Bridges postavil tak trochu vedle prvních pěti a detailněji s ním dále pracoval, je aktuální fáze ve vývoji organizace. Je-li firma v začátcích své existence, má v sobě patně něco z původního snu, který je introvertní povahy. Je-li firma na konci své dráhy, neschopna se adaptovat a paralyzovaná vlastními pravidly a předpisy, bude se jednat pravděpodobně o ISJ. Tímto Bridgesův výčet končí. Autor se domnívá, ţe výčet by mohl být rozšířen o vliv zákazníků, kteří i v sektoru B2C hrají stále významnější roli. V zásadě se dá říci, ţe bychom mohli takto postupovat dále a objevovat další a další faktory. Vhodným 31

27 nástrojem by k tomu mohla být stakeholder analýza. Nicméně asi nebylo Bridgesovým záměrem nabídnout vyčerpávající seznam ale spíše nastínit určitou logiku a zmínit jen faktory nejvýznamnější (Bridges: 2006) Charakteristiky organizace Extravertní organizace Extravertní organizace je primárně obrácená navenek. Její strategie je obvykle formována podmínkami trhu nebo poţadavky zákazníků. Před spuštěním nového projektu vypracuje průzkum trhu nebo odbornou analýzu. Extravertní organizace mají sklon jednat rychle, nezřídka dříve, neţ plně pochopí situaci, před níţ stojí. Organizace tohoto typu většinou disponují otevřenějšími rozhodovacími procesy, nemají tendenci se uzavírat a jednat za zavřenými dveřmi. Členové těchto organizaci budou pravděpodobně průběţně informováni o vývoji jednání a budou mít moţnost se dialogu zúčastnit. Tyto organizace preferují dosaţení konsenzu předtím, neţ je učiněno finální rozhodnutí. Jsou značně závislé na komunikaci a poradách, preferována je ústní komunikace před písemnou. Relativně běţná je spolupráce napříč jednotlivými odděleními. V těţkých dobách budou hledat pomoc a inspiraci mimo hranice vlastní organizace. Své myšlenky a nové projekty testují na cílových skupinách zákazníků. Na firemní večírky a oslavy budou nejspíš pozváni i zástupci partnerů a zákazníků (Bridges: 2006). Introvertní organizace Strategie introvertní organizace je formována primárně s ohledem na vnitřní zdroje, ať uţ se jedná a technické schopnosti, finanční a lidské zdroje nebo myšlenky a hodnoty jejich lídrů. Vyhýbají se náhlým akcím. Neţ učiní rozhodnutí, pečlivě sesbírají dostupná data a analyzují je. Teprve potom dospívají k rozhodnutí. Tento typ organizací preferuje rozhodování za zavřenými dveřmi a o participaci na rozhodování ze strany zaměstnanců nejeví příliš zájem. Preferována je písemná forma komunikace, neboť u ústní formy si nikdy nemůţete být zcela jisti, jak byla pochopena. Pokud nejsou hodně malé, mají tendenci být rozděleny na menší celky, jejichţ hranice jsou relativně nepropustné. Je-li introvertní organizace v obtíţné situaci, preferuje uzavření se do sebe a hledání vlastního řešení. Nápady zvenčí jsou vnímány s velkou nedůvěrou a jsou jen opatrně přijímány (Bridges: 2006). 32

28 Smyslově vnímající organizace Mají vyvinutý smysl pro detail, řád a osvědčené postupy. V těchto činnostech bývají precizní, můţe se jim ale stát, ţe pečlivost vykonávaných činností je sice vysoká, ale smysl a reálný přínos je malý nebo téměř ţádný. Preferují postupný vývoj, změnu krok za krokem. Zavádění změn vnímají jako vylepšování stávajícího stavu. Organizační cíle jsou často kvantifikovány a organizace tohoto typu rády spoléhají na tvrdá data. To můţe být příčinou problému ve chvíli, kdyţ např. na trhu dochází k revolučním změnám. I velké projekty a změny jsou pečlivě rozebrány na dílčí úkoly a cíle. Smyslové organizace bývají více hierarchické, vyznávají princip seniority, neboť zkušeností si cení nade vše. Noví lidé v organizaci se adaptují tím, ţe se učí, jak se v dané organizaci věci dělají (Bridges: 2006). Intuitivní organizace Preferují celkový obraz před detaily. Jsou schopny identifikovat nové trendy a příleţitosti. Jejich slabou stránkou bývá zvládání rutinních úkolů a administrativa. Změnu vnímají transformačně namísto postupné změny jako je tomu u smyslových organizací. Jsou více zaměřeny na budoucnost. Intuitivní organizace lépe zvládají období turbulentních změn. Kaţdou situaci mají tendenci vnímat jako jedinečnou, rády pracují interdisciplinárně a napříč jednotlivými organizačními útvary. Plány organizace tohoto typu jsou silně svázány s její vizí. Věří, ţe dělat věci správně znamená dělat věci ve správném duchu (Bridges: 2006). Myslící organizace Myslícím organizacím je lépe v situacích, kdy se nemusí příliš zabývat lidským rozměrem. Mají rády jednoznačná pravidla a principy, na zvláštnosti konkrétních situací se nebere příliš zřetel. Za kaţdou cenu se snaţí být neosobní a chovat se ke všem stejně. Tento typ organizací je charakteristický svou kritickou atmosférou a mohou působit poněkud nevlídně. Musí-li se tento typ organizace zabývat lidskými rozměry, uchýlí se pravděpodobně k hodnotám, jako je čestnost, poctivost, loajalita a zodpovědnost. Cílem myslící organizace je efektivita a výkonnost (Bridges: 2006). Cítící organizace Jsou poháněny spíše hodnotami, které mají silný osobní charakter. Jsou zaměřeny více na lidi neţ na neosobní principy. Při posuzování konkrétní situace bývá brán ohled na 33

Osm preferencí : Extroversion, Introversion, Sensing, intuition, Thinking, Feeling, Perceiving, Judging

Osm preferencí : Extroversion, Introversion, Sensing, intuition, Thinking, Feeling, Perceiving, Judging Cvičení z předmětu Management jméno a příjmení:. Téma: OSOBNÍ MANAGEMENT Podtéma : SEBEPOZNÁNÍ a SEBEOCENĚNÍ 1.) Test typologie osobnosti MBTI (Myers-Briggs Type Indicator) Indikátor typu Myersové a Briggsové

Více

3.1 Historie MBTI. 3 VYHODNOCENÍ na základě MBTI

3.1 Historie MBTI. 3 VYHODNOCENÍ na základě MBTI 3 VYHODNOCENÍ na základě MBTI 3.1 Historie MBTI Šestnáct osobnostních typu z MBTI je založeno na známém výzkumu Carl Junga, Katharine C. Briggsové, a Isabel Briggs Myersové. Jung jako první rozvinul teorii,

Více

Analýza organizace z pohledu jungovské typologie

Analýza organizace z pohledu jungovské typologie MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra sociální politiky a sociální práce Veřejná politika a lidské zdroje: Personální management a organizační rozvoj Analýza organizace z pohledu jungovské

Více

Vìnování. Tuto knihu vìnuji svým rodièùm. Anna Crkalová. Tuto knihu vìnuji své rodinì. Norbert Riethof

Vìnování. Tuto knihu vìnuji svým rodièùm. Anna Crkalová. Tuto knihu vìnuji své rodinì. Norbert Riethof Vìnování Tuto knihu vìnuji svým rodièùm. Anna Crkalová Tuto knihu vìnuji své rodinì. Norbert Riethof PhDr. Anna Crkalová PhDr. Norbert Riethof JAK ZEFEKTIVNIT PRÁCI V TÝMU Vydala Grada Publishing, a.s.

Více

Osobnostní profil na základě výsledků v dotazníku GPOP

Osobnostní profil na základě výsledků v dotazníku GPOP Osobnostní profil na základě výsledků v dotazníku GPOP ZÁKLADNÍ INFORMACE Dotazník GPOP vychází z následujících předpokladů: Rozdíly v osobnosti se projevují různými sklony, resp. preferencemi. Různé sklony

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:

Více

a jaký je jeho původ

a jaký je jeho původ 1 Charakter organizace a jaký je jeho původ Koncept charakteru organizace Každý ví, že se organizace liší nejen svou velikostí, strukturou a cíli, jichž chtějí dosáhnout, ale i svým charakterem. Zavedená

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Příloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera

Příloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera Příloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera 1. Sleduje profesní a technický vývoj? 2. Připravuje a dodržuje realistický rozpočet? 3. Zaměřuje se na podstatné informace a neztrácí se v nedůležitých detailech?

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

TESTY OSOBNOSTÍ. Ing. Jitka Meňházová

TESTY OSOBNOSTÍ. Ing. Jitka Meňházová TESTY OSOBNOSTÍ Ing. Jitka Meňházová Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu reg.

Více

Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií

Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií Martin Potůček CESES FSV UK Praha, Česká republika http://martinpotucek.cz, http://ceses.cuni.cz Beseda Společnosti pro trvale udrţitelný ţivot

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska

Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Kdo je to edukátor? Edukátor je profesionál, který provádí edukaci (někoho vyučuje, vychovává, školí, zacvičuje, trénuje, atd.) (Průcha, 2002). Profese učitele Učitelé

Více

LITOMĚŘICE, Svojsíkova1, příspěvková organizace. VY_32_INOVACE_3B_12_Osobnost a jáství. DATUM VZNIKU: Leden 2013 Luboš Nergl, Andrea Skokanová

LITOMĚŘICE, Svojsíkova1, příspěvková organizace. VY_32_INOVACE_3B_12_Osobnost a jáství. DATUM VZNIKU: Leden 2013 Luboš Nergl, Andrea Skokanová NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK: GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova1, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.1082 VY_32_INOVACE_3B_12_Osobnost a jáství

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Otázka: Psychické jevy osobnosti. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pavla. Psychické jevy osobnosti

Otázka: Psychické jevy osobnosti. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pavla. Psychické jevy osobnosti Otázka: Psychické jevy osobnosti Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pavla Psychické jevy osobnosti navzájem spojeny a působí jako celek jsou funkcí mozku vliv společnosti a výchovy některé se

Více

To vše odděleně! Přitom mají stejný cíl: spokojeného zákazníka.

To vše odděleně! Přitom mají stejný cíl: spokojeného zákazníka. Firmy investují nemalé prostředky do posílení loajality zákazníků, zjišťování jejich spokojenosti a vnímání značky. Další prostředky směřují do výběru a motivace zaměstnanců, tréninků a školení, do průzkumů

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Psychologie 08. Otázka číslo: 1. To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím.

Psychologie 08. Otázka číslo: 1. To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím. Psychologie 08 Otázka číslo: 1 To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím sebevědomím nevědomím Otázka číslo: 2 Prožívání je absolutně vždy: subjektivní

Více

Klíčové kompetence v základním vzdělávání I. Kompetence k učení

Klíčové kompetence v základním vzdělávání I. Kompetence k učení I. Kompetence k učení vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení projevuje ochotu věnovat s dalšímu studiu a celoživotnímu učení vyhledává

Více

Pracovní tým. Dílčí studijní text pro předmět Organizační chování (doplněk k přednášce, pouze ke studijním účelům) Růžena Lukášová

Pracovní tým. Dílčí studijní text pro předmět Organizační chování (doplněk k přednášce, pouze ke studijním účelům) Růžena Lukášová Pracovní tým Dílčí studijní text pro předmět Organizační chování (doplněk k přednášce, pouze ke studijním účelům) Růžena Lukášová Pracovní tým Pojem tým je v běžném jazyce používán jako synonymum pro slovo

Více

Individuální psychologie Individuální (samostatná psychologická škola Alfreda škola Alfr Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou)

Individuální psychologie Individuální (samostatná psychologická škola Alfreda škola Alfr Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou) Individuální psychologie (samostatná psychologická škola Alfreda Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou) Přednáška č. 2 1870-1937, Vídeň, USA Lékař Prezident Vídeňské psychoanalytické společnosti 1911-myšlenkový

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Ročník 1. Datum tvorby 18.11.2012 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Ročník 1. Datum tvorby 18.11.2012 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Temperament Ročník 1. Datum tvorby 18.11.2012 Anotace

Více

PSYCHICKÉ VLASTNOSTI SCHOPNOSTI A INTELIGENCE

PSYCHICKÉ VLASTNOSTI SCHOPNOSTI A INTELIGENCE PSYCHICKÉ VLASTNOSTI SCHOPNOSTI A INTELIGENCE Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Střední odborná škola a

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Cíle základního vzdělávání

Cíle základního vzdělávání Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké

Více

EYSENCKŮV TEST OSOBNOSTI. http://temperament.wladik.net/

EYSENCKŮV TEST OSOBNOSTI. http://temperament.wladik.net/ EYSENCKŮV TEST OSOBNOSTI http://temperament.wladik.net/ Eysenckův test osobnosti Introverze Extroverze Psychická stabilita Psychická labilita Typy osobnosti SANGVINIK extrovertní a stabilní Komunikativní,

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice 8. DISPOZICE PROJEKTU, MANAŽER PROJEKTU, ČLENOVÉ PROJEKTOVÉHO TÝMU, PLÁNOVACÍ PROCES Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice

Více

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,

Více

Obecná a vývojová psychologie. Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry.

Obecná a vývojová psychologie. Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry. Obecná a vývojová psychologie Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry. Co je vlastně psychologie? Jak lze jednoduše a srozumitelně definovat psychologii? R. Atkinsonová

Více

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo

Více

shine. light of change.

shine. light of change. shine. light of change. Jak rozpoznat, je-li člověk vhodný jako projektový manažer? Michael Motal Záměr Ukázat Iniciovat Jak podpořit rozhodování Jak zvážit smysluplnost investice do člověka Výměnu názorů

Více

HODNOTÍCÍ MODUL HOW 2 KNOW MODEL MANAŽER

HODNOTÍCÍ MODUL HOW 2 KNOW MODEL MANAŽER A IS IS, a.s. F l o r i á nsk é nám. 1 0 3-27 2 0 1 K l a d no - h2 k.a i si s.c z T e l., f a x: +4 2 0 312 245 8 1 8 - e -m a il: h2 k @ a i si s. c z HODNOTÍCÍ MODUL HOW 2 KNOW Nástroj pro hodnocení

Více

Manažerská psychologie

Manažerská psychologie Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 10. přednáška Podniková kultura Mgr. Petra Halířová 2010 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení. Nový, Ivan a kol.: Interkulturální

Více

Lateralita (Carter, P., Russell, K.: Testy osobnosti 2. Computer Press, Brno, 2004, ISBN 80-722-6997-6, str. 101-108)

Lateralita (Carter, P., Russell, K.: Testy osobnosti 2. Computer Press, Brno, 2004, ISBN 80-722-6997-6, str. 101-108) TEST: Lateralita (Carter, P., Russell, K.: Testy osobnosti 2. Computer Press, Brno, 2004, ISBN 80-722-6997-6, str. 101-108) Následující test zjišťuje, zda přednostně využíváte pravou či levou mozkovou

Více

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Týmová (spolu)práce Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Úvod Tým (staroangl.) spřežení, potah Zde: malá pracovní skupina, jejímž úkolem je komplexně a interdisciplinárně

Více

Názory na důvody vstupu do politických stran

Názory na důvody vstupu do politických stran TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 840 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory na důvody vstupu do politických stran

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku Předmět: PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ Téma 4: HODNOCENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU, ODMĚŇOVÁNÍ ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU Nutnost Formulování

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

GPOP. Dotazník typologie osobnosti - GPOP 1. Vydání. Stefan Bergmann

GPOP. Dotazník typologie osobnosti - GPOP 1. Vydání. Stefan Bergmann GPOP Dotazník typologie osobnosti - GPOP 1. Vydání Stefan Bergmann ID 32768 Datum administrace 13.03.2015 GPOP Přehled výsledků 2 / 38 PŘEHLED VÝSLEDKŮ Souhrn výsledků ISTP Percentily Extraverze (E) Introverze

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU Ing. Tereza Jechová

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU Ing. Tereza Jechová Volitelný předmět Cvičení z přírodopisu je podle možností školy zařazen v průběhu 6. 9. ročníku, rozšiřuje a doplňuje svým vzdělávacím obsahem předmět přírodopis. Předmět je vyučován 1 hodinu týdně, v

Více

Psychodiagnostika osobnosti 2.

Psychodiagnostika osobnosti 2. Psychodiagnostika osobnosti 2. Téma: Úvod do psychologie osobnosti. Dimenze osobnosti. Teorie osobnosti. Literatura: Ivana Šnýdrová. Psychodiagnostika. Praha: Grada Publishing, 2008. Marie Vágnerová. Psychologie

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI Úskalí zkoumání lokálního a regionálního politického života mechanické přenášení poznatků z národní úrovně na úroveň regionální a lokální předčasné zobecňování

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba TÝMOVÝ VÝSTUP Týmový výstup 360 zpětné vazby 360 zpětná vazba ÚVOD Týmový výstup nabízí přehled výsledky napříč zvolenou skupinou. Výstup odpovídá strukturou individuálním výstupním zprávám a pracuje s

Více

Úvod 1 Podstata problému a východiska jeho řešení 2 Smart Administration jako rámec pro řízení změn ve veřejné správě

Úvod 1 Podstata problému a východiska jeho řešení 2 Smart Administration jako rámec pro řízení změn ve veřejné správě OBSAH Úvod........................................................... 11 1 Podstata problému a východiska jeho řešení........................ 13 1.1 Vymezení pojmu efektivní řízení ve veřejné správě..............

Více

Modelový program výcviku manažerů

Modelový program výcviku manažerů Modelový program výcviku manažerů (se specifickým zaměřením na prvoliniový management) CÍL VÝCVIKU... 2 METODY VÝCVIKU... 2 NÁPLŇ VÝCVIKU... 2 1. ROLE A OSOBNOST SUPERVIZORA (= PRVOLINIOVÉHO MANAŢERA)

Více

PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní

Více

Manažerská psychologie

Manažerská psychologie Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 2. přednáška Lidé v organizaci I osobnost manažera Mgr. Petra Halířová 2010/2011 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie

Více

Sociální psychologie SZ7BK_SOPS. So :35--20:10 So :40--18:20 So :35--20:10

Sociální psychologie SZ7BK_SOPS. So :35--20:10 So :40--18:20 So :35--20:10 Sociální psychologie SZ7BK_SOPS So 22. 9. 17:35--20:10 So 6.10. 16:40--18:20 So 8.12. 17:35--20:10 Vyučující Mgr. Ing. Irena Ocetková, Ph.D. ocetkova@ped.muni.cz bud. D/02034 Poříčí 538/31, Staré Brno,

Více

Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání

Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání Ukázka z Vlastního hodnocení školy, které bylo schváleno 21.10.2010 a bylo provedeno za předcházející 3 roky. Vybraná část popisuje oblast, která asi nejvíce ovlivňuje

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Charakteristika konkurenceschopnosti podniků ČR v souvislosti

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

FIREMNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PORADENSTVÍ

FIREMNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PORADENSTVÍ FIREMNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PORADENSTVÍ VZDĚLÁVACÍ A VÝCVIKOVÉ KURZY Nabízíme: INDIVIDUÁLNÍ PŘÍSTUP PROGRAMY NA KLÍČ Význam má takové vzdělávání, které reaguje na zcela konkrétní potřeby. Kurzy v oblasti : sociálně

Více

ČLOVĚK STRUKTURA OSOBNOSTI

ČLOVĚK STRUKTURA OSOBNOSTI VY_32_INOVACE_PSY_17 ČLOVĚK STRUKTURA OSOBNOSTI Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření:

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové

Více

VÝSTUPNÍ ZPRÁVA. anonym_ukázka - diagnostická pouť 36

VÝSTUPNÍ ZPRÁVA. anonym_ukázka - diagnostická pouť 36 VÝSTUPNÍ ZPRÁVA anonym_ukázka - diagnostická pouť 36 Multifaktorový osobnostní profil VÝSLEDKY DÍLČÍCH ŠKÁL Výsledky jsou v grafu uvedeny v podobě vážených skórů. CELKOVÝ PROFIL barevné pozadí v jednotlivých

Více

OSOBNOST sportovce. Seminář

OSOBNOST sportovce. Seminář OSOBNOST sportovce Seminář Typologie osobnosti Typ jedinec, skupina osob či subjektů spojených společným znakem, charakteristikou. U mnoha lidí se projevuje jednota individuality a typu 30.10.2014 2 Temperamentové

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Vzděláváním ke konkurenceschopnosti chemického průmyslu v ČR

Vzděláváním ke konkurenceschopnosti chemického průmyslu v ČR Vzděláváním ke konkurenceschopnosti chemického průmyslu v ČR Společnost TEMPO byla založena na podzim roku 1996 v Ostravě. V roce 1998 jsme začali působit v Praze. Nyní školíme po celé ČR. Nabízíme vám

Více

Leadership v(d)ěčné téma teorie i praxe. Karel Pavlica, Škoda Auto Vysoká škola

Leadership v(d)ěčné téma teorie i praxe. Karel Pavlica, Škoda Auto Vysoká škola Leadership v(d)ěčné téma teorie i praxe řízení Karel Pavlica, Škoda Auto Vysoká škola 20.9.2012 Osnova Cíl leadership jako nesamozřejmá samozřejmost Billig, Hogan a další - dilemata v přístupech k leadershipu

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

1. PODROBNÁ SPECIFIKACE ZAKÁZKY

1. PODROBNÁ SPECIFIKACE ZAKÁZKY PŘÍLOHA Č. 1 Specifikace předmětu veřejné zakázky Výběr dodavatele vzdělávacích a poradenských služeb v rámci projektu Zavedení systému hodnocení a motivace zaměstnanců David Türke Uniwin 1. PODROBNÁ SPECIFIKACE

Více

Základní role interního auditu a vývoj jejího vnímání

Základní role interního auditu a vývoj jejího vnímání Základní role interního auditu a vývoj jejího vnímání Setkání interních auditorů při příležitosti oslav 20 let od založení ČIIA Jihlava 10. 6. 2015 Vývoj role interního auditu Vznik IA Pol. 19. stol. Současnost

Více

Příloha A otázky v dotazníku

Příloha A otázky v dotazníku Příloha A otázky v dotazníku 1. Je ve společnosti, pro kterou pracujete, někdo, koho byste Vy osobně označil/a za dobrého lídra? Jedná se o otázku ověřující, co jaké míry Češi přemýšlejí nad vedením organizací,

Více

Organizační chování. Osobnost člověka a její poznávání (cvičení)

Organizační chování. Osobnost člověka a její poznávání (cvičení) Organizační chování Osobnost člověka a její poznávání (cvičení) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu

Více

Komunitní práce a inkluze Romů

Komunitní práce a inkluze Romů Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Individuální plány aneb people management v praxi

Individuální plány aneb people management v praxi Individuální plány aneb people management v praxi Mgr. MUDr. Vratislav Kalenda, MSc. in SHRM Jednatel, Image Lab Ing. Stanislav Sýkora Generální ředitel, Asseco Solutions Image Lab Asseco Solutions Image

Více

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI V ORGANIZACI JAK SE EFEKTIVNĚ DOMLUVIT A ZÍSKAT INFORMACE 1. KOMUNIKAČNÍ PROCES 2 2. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KOMUNIKACE 4 3. FORMÁLNÍ A

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Management ve finančních službách Název tematického celku: Základní koncepční přístupy a osobnost manažera Cíl: V návaznosti na poznatky

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Firma XYZ, a.s. Týmová zpráva

Firma XYZ, a.s. Týmová zpráva Firma XYZ, a.s. Týmová zpráva DŮVĚRNÉ Zpracováno na základě Hogan Personality Inventory. Copyright 2002, HOGAN Assessment Systems Inc. Všechna práva vyhrazena. Firma XYZ, a.s. Stránka 1 březen 2003 Úvod

Více

Příloha A: Souhlas s využitím obchodního jména GE Money bank, a.s. v diplomové práci

Příloha A: Souhlas s využitím obchodního jména GE Money bank, a.s. v diplomové práci Příloha A: Souhlas s využitím obchodního jména GE Money bank, a.s. v diplomové práci Společnost GE Money bank, a.s. tímto uděluje povolení Zbyňkovi Němcovi použít obchodní název společnosti GE Money bank,

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. Řídící styl manažerů v kontextu organizační politiky

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. Řídící styl manažerů v kontextu organizační politiky ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ OBOR PODNIKÁNÍ A ADMINISTRATIVA TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Řídící styl manažerů v kontextu organizační politiky Vedoucí diplomové práce: Autorka:

Více

Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA

Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA www.andragogos.cz Co je pozitivní psychologie? Aktuální proud v současné psychologii zabývající se kladnými stránkami osobnosti člověka a společnosti.

Více

PSYCHICKÉ VLASTNOSTI OSOBNOSTI

PSYCHICKÉ VLASTNOSTI OSOBNOSTI PSYCHICKÉ VLASTNOSTI OSOBNOSTI Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ

Více

SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE (XII) Systémové archetypy. Ak. rok 2011/2012 vbp 1

SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE (XII) Systémové archetypy. Ak. rok 2011/2012 vbp 1 SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE (XII) Systémové archetypy Ak. rok 2011/2012 vbp 1 Definice Archetypy jsou pravzory chování dynamických systémů. Pomáhají identifikovat vztahy v celku a jejich účelem je pomoci při

Více

Personální kompetence

Personální kompetence Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Personální kompetence 1. přednáška 1/10 Moduly: Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Studijní materiály na http://www.fs.vsb.cz/euprojekty/415/?ucebni-opory

Více

Doc.Dr.Rudolf Smahel,Th.D.: Katechetické prvky v díle Marie Montessori

Doc.Dr.Rudolf Smahel,Th.D.: Katechetické prvky v díle Marie Montessori Doc.Dr.Rudolf Smahel,Th.D.: Katechetické prvky v díle Marie Montessori V tomto článku se blíže zamyslíme nad dílem světoznámé pedagogické pracovnice a zakladatelky pedagogického směru Marie Montessori.

Více

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom

Více

Organizační chování. Úvod do studia organizačního chování

Organizační chování. Úvod do studia organizačního chování Organizační chování Úvod do studia organizačního chování Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

Management sportu . Management Management Vybrané kapitoly z ekonomiky

Management sportu . Management Management Vybrané kapitoly z ekonomiky Management Literatura Čáslavová, E. Management sportu. Praha: EWPC, 2000. Veber, J. Management. Praha: Management Press, 2005. Bělohlávek, F. Management. Olomouc: Rubico, 2001. Daňhelová, Š. Vybrané kapitoly

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více