POVRLSKÝ. V E CHCE SVÒJ âas. TRADIâNÍ ROZSVùCENÍ VÁNOâNÍHO STROMU

Transkript

1 POVRLSKÝ INFORMAâNÍ LIST OBECNÍHO Ú ADU POVRLY ROâNÍK 13 PROSINEC 2007 CENA 5 Kâ V E CHCE SVÒJ âas VáÏení obãané, dovolte mi rok po volbách do Obecního zastupitelstva zhodnotit ãinnost vámi zvolen ch zástupcû a povûfien ch obãanû, ktefií se starají o chod obce a její spravování. Rád konstatuji, Ïe vût ina zastupitelû na í obce má zájem o správné a ekonomické vyuïití finanãních prostfiedkû, které má obec k dispozici. KaÏd, kdo chce vidût zmûny k lep ímu, je vidí. Ten, kdo chce b t slep, je bohuïel nemûïe nebo nechce vidût. Nerad bych, aby v e vyznûlo, Ïe v obci nejsou vûci, které není potfieba fie it, a nemáme Ïádné problémy. V e chce svûj ãas a své období. SnaÏíme se o maximální vyuïití dotaãních prostfiedkû a i z tohoto dûvodu nejde v e tak, jak mnozí z nás si myslí. Pfiesto jsem pfiesvûdãen, Ïe ty, ktefií jsou skeptiãtí,ãasem pfiesvûdãíme o správnû nastaveném smûru, kter se snaïíme drïet, coï je snaha o získání co nejvíce prostfiedkû z dotací k rozvoji na í obce a pfiilehl ch osad. MÛÏeme se pochlubit tím, Ïe se podafiilo opravit velk bazén na místním koupali ti, podafiilo se opravit ãpavkov kanál na zim. stadiónu, nebo po léta slibované mostky, které se nacházejí na osadách achov, Dolní Mirkov a v obci Povrly. Pravda, toto jsou vûci, které málokdo ví, a nejsou moc vidût. Ale nejde pfiehlednout novou v stavbu rod. domkû pfiímo pfied va ima oãima v nové lokalitû u zimního stadiónu. Bylo hodnû kritikû, ktefií nesouhlasili s touto investicí obce do dal ího rozvoje. Ano je pravda, Ïe byly pouïity finanãní prostfiedky z rezervy obce, ale jejich postupné vrácení je i v tom, zda obec vyuïije svoji pravomoc k vydání vyhlá ky o zhodnocení této lokality. Ti, ktefií pfied zahájením v stavby hlasovali pro pou- Ïití tûchto prostfiedkû, nyní hlasují proti této vyhlá ce, která má také pomoci k postupnému vrácení tûchto rezerv. Dá se fiíci, Ïe od prvopoãátku se s touto variantou poãítalo. Je potfieba upozornit i na na í Základní kolu, ve které se podafiilo zajistit opravu rozvodû osvûtlení za pomoci dotace získané ve spolupráci s Mikroregionem Labské skály. Opût je to vûc, která není vidût, ale byla nutná. Obec dokázala z vlastních prostfiedkû opravit stfiechu koly na pavilónu B. Máme snahu i nadále pokraãovat v tomto smûru. Vím, Ïe je potfieba opravit komunikace, chodníky, zastávky a dal í majetek obce a vûfite, Ïe se snaïíme o získání potfiebn ch prostfiedkû, ale ne vïdy jsou ty správné dotace nastaveny v ná prospûch. T ká se i omezení, které se vztahuje podle poãtu trvale Ïijících obãanû. Zde, bohuïel, je hranice do 2000 tisíc, a tu pfiekraãujeme. I tato maliãkost má vliv na to, zda mûïeme na v echny dotace podat vïdy Ïádost. KdyÏ si seãteme, jaké prostfiedky se podafiilo obci získat na konci roku 2006 a pro rok 2007, je tato ãástka jistû zajímavá a ãiní cca 7,5 mil Kã. Vlastní prostfiedky ve v i 2,05 mil Kã, byly pouïity na opravu obecního majetku, kter slouïí nám v em. Ano, byly i moïnosti dal ích finanãních prostfiedkû, ale, bohuïel, jsme se museli vyrovnat s nesprávn m rozhodnutí z pfiedcho- (Pokraãování na str. 2) TRADIâNÍ ROZSVùCENÍ VÁNOâNÍHO STROMU âtùte NA STRANù 2

2 V E CHCE SVÒJ âas (Dokonãení ze str. 1) zích let a uhradit b valé zamûstnankyni u lou mzdu za nesprávné rozvázání pracovního pomûru a s tím spojen ch nákladû, které nebyly nijak malé. koda tûchto prostfiedkû! Mohly b t vyuïity jin m zpûsobem, tfieba k opravení ãásti komunikace nebo na podporu zlep ení zdravotní péãe (VYBUDO- VÁNÍM NOVÉ ORDINACE PRAKTIC- KÉHO LÉKA E). Vûfiím, Ïe takováto rozhodnutí se jiï nebudou opakovat a obec své finanãní prostfiedky vyuïije ku prospûchu sv ch obãanû. Závûrem mi, váïení obãané, dovolte popfiát vám v em pfiíjemné proïití vánoãních svátkû, bohatého JeÏí ka a Èastn nov rok. Hodnû spokojenosti pohody a lásky. V em dûtem pfieji, aby se jim splnila pfiání, která si pfiály mít pod vánoãním stromeãkem a jestli dovolíte, sám sobû pfieji co nejvíce spokojen ch obãanû na í obce i osad. TRADIâNÍ ROZSVùCENÍ VÁNOâNÍHO STROMU Dal í krásná tradice se ujala v Povrlech. S mal mi v tvarníky a hudebníky si mû- Ïete kaïdoroãnû vychutnat vánoãní atmosféru na jarmarku a pfii koncertû v kostele Nanebevzetí panny Marie. A pfied koláci, ti pro nás hned na poãátku adventu pfiivolávají svût lka. Pod urostl m smrkem v parãíku pfied kostelem. A smrk je i tentokrát vysly el. Vánoãní koledy si vyslechl a dûti i dospûlé odmûnil ãtvrt prosincov podveãer barevnou záfií. Z té se budeme moci tû it po celé vánoãní svátky. Starosta Jifií Schick nezûstal za vánoãním stromem pozadu a pfied koláãky odmûnil za krásné koledy, které dûti zazpívaly za klavírního doprovodu Ivany A enbrenerové, dobrotami. Ani dospûláci nezûstali zkrátka. V parãíku se podávala místní horká specialita - ãervené víno svafiené s rumem, pomeranãi a citróny. Pan starosta se nechal sly et, Ïe by bylo krásné rozsvítit i ostatní jehliãnany v parku. Tak uvidíme, moïná pfií tí rok vyzpívají dûti skuteãnû svût lek více. Prozatím krásné Vánoce 2007 vám v em! (ebu) S pfiáním hezkého proïití vánoãních svátkû a Nového roku Jifií Schick, starosta obce Smrk naslouchá koledám povrlsk ch pfied kolákû. Promûná vánoãního stromu. Komentáfi krozpoãtu na rok2008 Pro rok 2008 schválilo OZ opût vyrovnan rozpoãet, kde pfiíjmy i v daje jsou plánovány na úrovni cca 25 mil Kã. Zastupitelstvo tímto rozpoãtem dává v podstatû souhlas s bûïn m chodem obce a s jeho financováním. KdyÏ si totiï uvûdomíme, Ïe pouh technick provoz obce, tj. nutné v daje (bez sponzorování sportu, kultury a spolkû a bez podpory sociálních ãinností apod.) se v posledních letech pohybují na úrovni mil., vidíme, Ïe se jedná o rozpoãet stabilizaãní. Není to tedy rozpoãet rozvojov a nepoãítá se s roz ifiováním obecních sluïeb ani s investicemi. Je sestaven na úrovni nutn ch v dajû minul ch let. ProtoÏe momentálnû není v rozpoãtu zakalkulováno oãekávané a obecné zvy ování cen (ani v oblasti energií) nebude snadné schválen rozpoãet dodr- Ïet. A to zejména proto, ponûvadï jak v ichni víme, je tfieba fie it v Povrlech mnoho stále odkládan ch vûcí (stfiecha koly, opravy silnic, dofinancování IS, opravy obecní komunální techniky atd.) na které nezbyly peníze uï v minul ch letech. Ale to uï je i pro kaïdého na eho obãana známá vûc, Ïe na e zboïná pfiání jsou vïdy korigována, aè v obecním ãi v domácím rozpoãtu tím, jak hluboko máme do kapsy. Nicménû i tak jako v minulém roce, je na v dajové stranû v rozpoãtu pfiipravena alespoà malá ãástka, kterou hodláme pouïít v pfiípadû pfiidûlení nûkteré z Ïádan ch dotací, aby ji obec nemusela odmítnout z dûvodu nedostatku vlastních zdrojû na povinnou spoluúãast. Pro obec jsou dotace jednou z mála moïností, jak splnit nûkterá pfiání obãanû a pfiedsevzetí zastupitelstva, ponûvadï vlastní pfiíjmy obce na tyto akce nestaãí a ani v budoucnu nebudou staãit. Celkovû je moïno ov em zdûraznit, Ïe rozpoãet schválen pro rok 2008 dává moïnost obci hospodafiit bez zadluïování, coï je jistû optimistick trend, kter potvrzují i audity z posledních 3-4 let. Schválen rozpoãet je dobr základ pro konsolidaci obecních financí a dává moïnost v pfiípadû mimofiádn ch pfiíjmû vyuïít dotaci na nûkter z rozvojov ch projektû nebo v rámci údrïby majetku obce. Pavel tefl, tajemník OÚ POVRLSK ZPRAVODAJ 2 / 2007

3 ZASTAVENÍ R 775 v Ïelezniãní stanici Povrly Ministerstvo dopravy si je vûdomo, Ïe tento vlak zastavoval v Ïelezniãní stanici Povrly. Av ak je obtíïné odûvodnit toto ojedinûlé zastavení, neboè podobná situace tj., pûlení intervalu regionální dopravy nastává i v ostatních pfiípadech. Z hlediska rychlé regionální a meziregionální dopravy je toto zastavení neïádoucí, protoïe v Ïelezniãní stanici Dûãín hlavní nádraïí jsou na tento vlak navázány dal í ostré pfiípoje ve smûru âeská Lípa, âeská Kamenice. Ministerstvo dopravy je pfiipraveno hledat fie ení obsluze obce Povrly pro jízdní fiád 2008/2009, na spoleãn ch jednáních o podobû státní objednávky dálkové dopravy na území Ústeckého kraje, které by se mûlo uskuteãnit na sklonku tohoto roku. (jsch) ZVY OVÁNÍ NÁJEMNÉHO PRO ROK 2008 Nájemné bude zvy ováno tfii roky po sobû aï do roku 2010, a to symetrickou fiadou, aby v roce 2010 ãinila v e nájmu 23,10 Kã/ m 2, jak umoïàuje zákon 107/2006 Sb. O jednostranném zvy ování nájemného z bytû rozhodlo zastupitelstvo usnesením U vût ích bytû poroste nájemné kaïdoroãnû o 15,4%. U men ích bytû pak o 23,9%. Tím se dosáhne, aby v roce 2010 byla sjednocena cena za m 2 na 23,1o Kã. Martina Budská, ekonomka Obecního úfiadu OBâANÒM K POCHOPENÍ Na posledním zasedání zastupitelstva, konaném 29.listopadu 2007, za úãasti 12 zastupitelû (omluveni I. A enbrenerová, J. Farská, J. Kalaã) nebyla pfiijata Obecnû závazná vyhlá ka ã.4/2007 o zhodnocení stavebních pozemkû investicí obce. Podle názoru nûkter ch zastupitelû vyhlá ka znev hodàuje ty stavebníky, ktefií se rozhodnou stavût na vzdálenûj ích pozemcích, neï na kter ch staví 27 souãasn ch stavebníkû. O vysvûtlení poïádala redakce tajemníka obecního úfiadu Ing. P. tefla. Soukromé stavební pozemky za zimním stadionem a okály zhodnotila obec financováním v stavby inïen rsk ch sítí. Zbudované inïen rské sítû jsou projektovány a vybudovány pro zhruba 80 aï 90 rodinn ch domkû. Jen do vybudování kanalizace a vodovodu investovala obec 14,5 milionu korun. KaÏd z prvních 27 stavebníkû se na nákladech stavby podílí ãástkou 4oo tisíc korun. Pfii této kalkulaci se od zaãátku poãítalo s tím, Ïe i dal í stavebníci se budou na nákladech stavby podílet. Bylo by nekorektní, kdyby obec pfienesla celé náklady stavby jen na prvních 27 stavebníkû. Dal í potencionální stavebníci se totiï podle územním plánem schválen ch staveni È pfiipojí do jiï zhotovené kanalizace ãi vodovodu. Pokud by jak kanalizace, tak i vodovod nebyly vybudovány, museli by tito stavebníci fie it na vlastní náklady pfiípojky o 500 aï 800 metrû del í, neï na jaké se pfiipojí. Za to je také stanoven poplatek a bude vymûfien vyhlá kou. Podle znaleckého posudku se tím stavební parcely dal ích stavebníkû zhodnotily o 121 aï 131 korun za metr ãtvereãní. Rada obce v ak navrhuje pouze sto korun za metr ãtvereãní. Nezpoplatnit moïnost pfiipojení dal ích stavebníkû do kanalizace by znamenalo jejich neodûvodnûné zv hodnûní oproti onûm 27, ktefií se na vybudování kanalizace podíleli. I tak v ak budou zv hodnûni, jelikoï kanalizaci v Sadové ulici a za Sídli tûm II. si hradili stavebníci celou na vlastní náklady. Nezpoplatnûní zhodnocen ch pozemkû by pfiipravilo obec o naprosto legitimní pfiíjmy, s nimiï se pfii v stavbû inïen rsk ch sítí poãítalo, a byly k tomu pouïity finanãní prostfiedky z obecních rezerv. (jer) POPELNICE NEPODRAÎÍ. - V návalu prudkého zv ení Ïivotní úrovnû, která nás ãeká v novém roce, obãané PovrlÛ jistû uvítají rozhodnutí obecního úfiadu, Ïe poplatky za odvoz komunálního odpadu se nezvy ují. I kdyï podle skuteãnû vynaloïen ch nákladû vychází 523 Kã na osobu, zûstává roãní poplatek ve v i 498 Kã. Tato ãástka se t ká i majitelû chat. BUDEM MÍSTO LYÎOVÁNÍ PLAVAT? - V pondûlí 4.prosince 2007 byl vyhlá en první stupeà povodàové aktivity. Hladina Labe vystoupila na 4,50 metru se stoupající tendencí. Zdá se, Ïe pokud se pfiíroda neumoudfií, neãeká nás v následujících dnech nic pfiíjemného. VáÏená paní kodová Dovolte mi Vám podûkovat za Va i dlouholetou práci v místním Klubu seniorû, kde jste zastávala funkci pfiedsedkynû. Je obdivuhodné, s jakou vitalitou jste dokázala tento klub vest a ve spolupráci s dal ími ãleny zajistit spoustu akcí,které potû ily v echny náv tûvníky tohoto klubu seniorû. Jen tûïko si budu zvykat na to Ïe jiï spolu nebudeme spolupracovat. Pfiesto jsem pfiesvûdãen, Ïe i Va e nástupkynû paní Ing. Walterová bude pokraãovat úspû nû ve Va í práci ke spokojenosti v ech ãlenû klubu seniorû tak i Va í. Proto mi dovolte Vám je tû jednou podûkovat za v e, co jste pro tento klub dokázala zajistit a udûlat ve svém volném ãase, a to i bez nároku na jakoukoliv odmûnu. Patfií Vám mûj dík a pfieji mnoho Èastn ch chvil ve Va em Ïivotû. Dûkuji Jifií Schick, starosta obce POVRLSK ZPRAVODAJ 3 / 2007

4 TITULY A POLITIKU NECHTE ZA DVE MI domluvila a ten, kdo mûl akci uskuteãnit, nás zklamal. MÛÏe b t konkrétní? Myslím, Ïe ten, koho se to nejvíc t ká, si z toho vzal ponauãení, a nechci pfiipomínat, co jiï odeznûlo. Tímto úslovím se po 12 let ve své funkci fiídila Jarmila kodová, pfiedsedkynû Klubu dûchodcû. Koncem roku pfiedává funkci své nástupkyni Ing. Miloslavû Walterové. Jarmilu kodovou jsme poïádali o krátké ohlédnutí za uplynul mi roky Jarmilo, s jak m pocitem konãí? S jistou dávkou lítosti. Za tûch dvanáct let jsem tam nechala kus svého já. SnaÏila jsem se pro ty lidi udûlat, co se dalo. Samozfiejmû s podporou na ich sponzorû a celého v boru. ZaÏila jsem ve funkci tfii starosty, a také díky jim si myslím, Ïe mohu konãit s dobr m svûdomím. Co tû na práci v Klubu nejvíce tû- ilo? Snad to, Ïe se nám dafiilo vytvofiit pro na e ãleny pfiíjemné prostfiedí. V ichni se na ty ãtvrtky, kdy se scházíme, tû ili. Mnozí z nich, zvlá tû ti osamûlí, tak mûli jedinou pfiíleïitost se pobavit a ãasto i najít nové pfiátele. Ne lo v ak jen o zábavu.. V ãem spatfiuje hlavní smysl existence Klubu? SnaÏila jsem se, abychom si v ichni rûzn mi pfiedná kami i náv tûvami divadel roz ifiovali svûj du evní obzor. VÏdyÈ nûktefií byli poprvé v Národním divadle. Kterou z akcí pofiádan ch Klubem povaïuje za nejúspû nûj í? Rozhodnû to byly oslavy Svátku matek. Za souãasného starosty se stalo zvykem, Ïe kaïdá z Ïen dostává od nûho kvûtinu. Velkému zájmu se tû- ily i Mikulá ské zábavy a oslavy konce roku. Myslím, Ïe tûchto akcí se zúãastàoval rád kaïd a kaïd se snaïil pfiispût k dobré pohodû. V poslední dobû to jsou palaãinkové úterky. Na e nová provozáfika paní Marková pfiipravuje palaãinky a ãlenové se vûnují nejrûznûj ím druhûm zábavy. A kdy ti bylo nejhûfi? To ví, Ïe byly chvíle, kdy mi bylo i do breku. A to tehdy, kdyï jsem nûco Co pfieje své nástupkyni? Nejen konkrétnû jí, ale celému klubu, aby vydrïel. KdyÏ vidím, co to lidem pfiiná í, bylo by koda, kdyby Klub zanikl. Proto bych své nástupkyni pfiála, aby se seniofii nauãili klub vyuïívat. Otázky kladl Jaroslav Haidler POVRLSK ZPRAVODAJ 4 / 2007

5 âerná KRONIKA OBCE Zaãíná to niãením obecního majetku. A na i v teãníci nejsou Ïádní tro kafii. Oãesali budovu obecního úfiadu stejnû jako kostel. Zmizelo z nich to, co se dalo zpenûïit. PouÏívám schválnû slûvka na i, protoïe jsem pfiesvûdãen, Ïe nûkdo pfiespolní by tûïko el do PovrlÛ krást mûdûné okapy. JelikoÏ ctím presumci neviny, coï znamená, Ïe bez dûkazu nemohu na nikoho ukázat prstem, aãkoliv mezi lidem jistá jména kolují, pozastavuji se nad tím, kam se lup podûl? Nechce se mi totiï vûfiit, Ïe by se na i v teãníci táhli s takov m mnoïstvím mûdi do nûjaké vzdálenûj í v kupny barevn ch kovû. S nejvût í pravdûpodobností nav tívili sbûrnu buì pfiímo v Povrlech, anebo na druhém bfiehu Labe. Konat proto mohla nejen policie, ale za úvahu stálo, aby se nûkdo z pracovníkû obecního úfiadu porozhlédl kolem sebe. Do ãerné kroniky obce patfií i místní nádraïí. Lidé z domkû, jejichï okna poskytují v hled na prostranství na eho nádraïí, jsou svûdky okouzlujícího chování pubertální mládeïe. Ostatnû ten, kdo se odváïí jít podchodem pod koleji tûm, si o tom udûlá jistû svûj názor. V hlá eních mûstsk ch stráïníkû se to hemïí v ãty pokut za nesprávné parkování ãi rychlou jízdu, ale Ïe by se preventivnû porozhlédli po nádraïí, o tom není nikde ani zmínky. Nestaãí totiï jenom projet obcí. MístÛm, kde se omladina schází, je zapotfiebí vûnovat soustavnûj í pozornost. Vûdomí, Ïe je ve svém konání mlad ãlovûk nepostiïiteln, umocàuje jeho agresivitu. Máslo na hlavû má v ak i kaïd z nás. VÏdyÈ kdo z nás napomene nûkoho, kdo pfievrhuje popelnice, demoluje dopravní znaãky, odhazuje odpadky po zemi ãi sprejuje po zdech? UÏ sly ím námitky, Ïe by se kaïd se zlou potázal, kdo by chtûl mládeïi nûco vytknout. Nefiíkám, Ïe úspûch je v takov ch pfiípadech vïdy zaruãen, ale pokud budeme kolem nevhodného chování omladiny chodit se zavfien ma oãima, mûïe se nám klidnû pfiihodit, Ïe se staneme terãem jejich v stfielkû my sami! (jer) Pohled dozadu... KAPITOLY Z HISTORIE Osada Lysá se mûïe py nit jednou z mála opraven ch kulturních památek. Na snímku V.Loukotky je kapliãka pfied svou rekonstrukcí, kterou v roce 1996 provedla firma M.Ondfiíãka z Ústí n.l. Na snímku je je tû viditeln litinov kfiíïek, kter se v ak nedochoval. Kaple z roku 1812 je státem chránûnou památkou. Dnes je v soukrom ch rukách. Osada je poprvé doloïená rokem 1527 v obnoveném deskovém vkladu z roku 1544, kdy ji spolu s panstvím Blansko koupil Jindfiich z B nova. Ves nikdy nemûla vlastní hospodu a obyvatelé byli odkázáni na starou enkovnu pod Blanskem. I kdyï je to k nevífie, tak zfiícenina stráïného hradu, leïící na katastru obce Povrly, patfií pod správu Ryjic. První zmínka o hradu pochází z roku Vybudoval ho Václav z Vartenberka. PoblíÏ hradu byla i katovna s popravi tûm. Hradní kaple byla postavena pfied rokem 1634, kdy byl hrad osídlen císafisk m vojskem. Zpustla spoleãnû s hradem. Dnes spoleãnost Na záchranu hradu Blansko shání prostfiedky i pomoc na udr- Ïení této kulturní památky. (jer) POVRLSK ZPRAVODAJ 5 / 2007

6 12. historicko-romantick vánoãní trh v pevnosti Königstein Otevfien o kaïdém ze ãtyfi adventních víkendû (1./2., 8./9., 15./16. a 22./23. prosince 2007) vïdy od 11:00 do 19:00 hodin Vánoãní trh s mnoha stánky ozafiuje vánoãní pyramida. Königsteinsk Milulá rozumí i ãesky âe tí náv tûvníci jsou i letos vítan mi hosty historicko-romantického vánoãního trhu. I kdyï königsteinsk Milulá neumí ani slovo ãesky - s hodn mi dûtmi si rozumí vïdycky. Kdo mu zazpívá hezkou písniãku nebo zarecituje básniãku - aè ãesky nebo nûmecky - dostane z jeho obrovského pytle dáreãek. I letos Vás opût zve pevnost Königstein na historicko-romantick vánoãní trh, kter se koná o v ech ãtyfiech adventních víkendech. Zvlá È srdeãnû jsou vítáni ãe tí náv tûvníci. KoneckoncÛ sahá historie pevnosti aï k ãeskému králi Václavovi I., kter dal ve stfiedovûku zbudovat vysoko nad Labem mezi Bad Schandau a Pirnou hrad Königstein. Kdo by chtûl spojit náv tûvu vánoãního trhu s prohlídkou pevnosti, mûïe si u pokladny vyïádat informaãní materiál a audio-prûvodce v ãeském jazyce. Náv tûva vánoãního trhu s jeho mnoha atrakcemi je zahrnuta v cenû vstupného. Zvlá tní atmosféra königsteinského vánoãního trhu pfiitahuje kaïdoroãnû tisíce náv tûvníkû z blízka i z daleka. Pestré stánky fiemeslníkû a umûlcí s impozantní kulisou pevnosti v pozadí nechávají znovu oïít za lá století. Královsk dvorní v robce ãokolády, perníkáfii, prodavaãi jedl ch ka tanû a dvorní enk fi nabízejí tradiãní vánoãní lahûdky. Zatímco se ve stánku královského myslivce otáãí na roïni divoãák, pfiedvádí hned vedle své umûní dvorní kováfi. Nápadité vánoãní dárky objevíte i u dfievofiezbáfie a mydláfiky, u prodejce plstûn ch v robkû, koïeluha a hrnãífie. Jedineãn m záïitkem je rozsvícení vánoãní pyramidy s pfiíchodem soumraku. Celé trïi tû se vnofií do romantického svûtla bezpoãtu svíãek a hvûzd. Königstein - balkánská pohádka je mottem leto ního historicko-romantického vánoãního trhu. A proto se mohou dûti projet na oslících a na hfibetech mal ch koní haftling po rozlehlé rovinû pevnosti jako stafií hajduci - totiï na koïe inû místo sedla. Veãer pûjde v ãele vánoãního lampionového prûvodu mal Drákuláãek. Velitel pevnosti Friedrich von Kyaw pfiivítá na vánoãním pódiu poselstvo z Karpat v kníïecích kost mech. Na programu jsou i balkánské tance pod vánoãním stromem. KaÏdou adventní nedûli odpoledne zazní ve slavnostnû vyzdobeném posádkovém kostele pfiedvánoãní varhanní hudba. První adventní nedûli bude jako kaïdoroãnû nakrojena vánoãka a nabídnuta hostûm k ochutnání. Pro 12. historicko-romantick vánoãní trh upekl pekafi vánoãku, která mûfií pfiesnû deset metrû a dvanáct centimetrû. V leto ním roce oãekává velitel pevnosti a königsteinsk Mikulá cího náv tûvníka historicko-romantick ch vánoãních trhû konan ch od roku Tento Èastlivec bude náleïitû uvítán jako ãestn host. Kdy a ve kterou hodinu - to teì pfiirozenû je tû nikdo neví. Otvírací doba vánoãních trhû v pevnosti Königstein o adventních víkendech: 11 aï 19 hodin (Pevnost je otevfiena jiï od 9 hodin). Vstupné do pevnosti (vãetnû vstupu na vánoãní trh): dospûlí 5 EURO, zlevnûné vstupné 3 EURO, rodinná vstupenka 12 EURO Pro prohlídku pevnosti si lze u pokladny vyïádat informaãní materiál a audio-prûvodce v ãeském jazyce. (i v ãe tinû) Königsteinsk Milulá s vanoãním andûlem a pekáfiem pevnosti. PROGRAM 4. adventní víkend (22./23.12) Sobota, :00, 13:30 hodin, 15:00, 16:30 hodin: divadlo pro dûti Nedûle, :00, 13:30 hodin, 15:00, 16:30 hodin: divadlo pro dûti 15:00 hodin: varhanní hudba v posádkovém kostele 15:30 hodin: pfiíchod königsteinského Milulá e Kromû toho se bude kaïdou sobotu a nedûli pofiádat vánoãní kutûní pro dûti, 11:00-18:00 hodin v Magdalénském sále. MIKROREGION LABSKÉ SKÁLY POVRLSK ZPRAVODAJ 6 / 2007

7 Obecní statistika za rok 2007 Celkov poãet obãanû muïû Ïen Poãet nov ch obãánkû v obci Povrly...14 Poãet zemfiel ch obãanû PovrlÛ (i mimo Povrly)...14 Pfiistûhovaní obãané...49 Odstûhovaní obãané...52 Stûhování po obci...22 Oddané páry obãanû PovrlÛ (i mimo OÚ Povrly)...17 Poãet svatebních obfiadû na OÚ Povrly...11 Nejãastûj í pfiíjmení v obci Musil a Vesel Nejãastûj í kfiestní jména MuÏi...Jifií - 74x...Jan - 72x...Josef - 59x Îeny...Marie - 52x...Jana - 49x...Hana - 44x Nejstar í muï - Ullmann Josef Nejstar í Ïena - Novotná Marie Lucie Mánková, matrikáfika Pfiijìte si zabruslit Zveme v echny vyznavaãe bruslení na zimní stadion v Povrlech. PODùKOVÁNÍ Dûkuji nov m majitelûm pozemku manïelûm Zajanov m za odstranûní plotu v obci Ne tûdice. Jifií Schick starosta obce Turnaj mlad ch achistû v Chomutovû Na e malé achové nadûje se zúãastnily turnaje Grand Prix v Chomutovû, kam se sjelo úctyhodn ch 120 hráãû a hráãek. Potû itelné je, Ïe kromû dnes jiï ligov ch hráãû Tomá e Jeníãka a Martiny Svobodové si královskou hru vyzkou eli také nové tváfie: Kry tof Besser, Ale Zahradník, David tekrt, Jirka vadlena, VíÈa Svoboda a David Salaã. Bojovali a mnozí si pfiipsali svá první achová vítûzství.v souãasné dobû trénuje 2x t dnû dvanáct nov ch dûtí- vyroste v Povrlech nov velmistr? Dal í turnaje ná ãekají v Ústí nad Labem a v Neratovicích. Michal Burgermeister INZERCE TRUHLÁRNA POVRLY, Labská 8, areál Cegrastav s.r.o.nabízí zakázkovou v robu nábytku, kuchyní a ostatní truhláfiské práce. Kontaktní osoba: Jan Cepou ek, telefon: POVRLSK ZPRAVODAJ 7 / 2007

8 Uspávání brouãkû V pátek bylo ve kolce opût ru no. Ptáte se proã? To proto, Ïe se zde k zimnímu spánku ukládali brouãci :) Co se vlastnû dûlo? Povím vám to od zaãátku... To v ten pátek se zde se ly dûti pfievleãené za brouãky a také jejich rodiãe. Brouãci si donesli své lampionky nebo baterky a mohlo se vyrazit do prûvodu obcí. Trasa byla stejná jako loni (od horní kolky kolem panelákû, podél potoka a kolem Staré koly na Pansk kopec, poté pfies pole zpût ke kolce). A proto, Ïe bylo dost chladno, tû il se kdejak ãlovíãek do kolní tûlocviãny, kde se ohfiál kaïd :) Pro v echny zde byl pfiipraven sportovní veãer o ãtyfiech soutûïních disciplínách. Nejprve soutûïily dûti a po zaslouïené odmûnû (medailích) nastalo pfiekvapení pro samotn doprovod brouãkû. V echny disciplíny, které absolvovaly dûti, nyní museli zvládnout i rodiãe :) A nutno fiíct, Ïe to bylo velice zajímavé. RodiãÛm se pfiekáïky a prolézání líbilo a brouãci pûknû fandili. Po zásluze, následovala odmûna pro v echny závodníky. Pfiesunuli jsme se z tûlocviãny do kolky a tam na v echny jiï ãekala v borná veãefie (fiízky, chléb a zelenina) - musíme fiíct, Ïe se to Vendulce a paní árce mooooc povedlo :) Poté se dûti umyly a najednou...v ude tma, hrála zvlá tní a tak tajemná hudba...svítily jen baterky a svíãky a tak jsme se v ichni li podívat po schodi ti, odkud se ta hudba bere a proã...?! Ze tmy se vynofiily dvû svûtlu ky a vedly nás do v ech tfiíd. Dûti si mûly ve tfiídû najít kaïd svého sádrového brouãka a nebylo to jednoduché, byli poschovávaní v kaïdém koutku. Potom pfii lo pfiekvapení v podobû pokladu pro malé brouãky, to proto, aby mûli na zimu dost laskomin:) Následoval pfiípitek u velikánû ve tfiídû, pak veãerní hygiena a na závûr je tû jedno tajemství nejen pro brouãky, ale i pro paní uãitelky :) V podání vypravûãky, na í akãní maminky Ilony Rajtorové, pfii la na fiadu pohádka na dobrou noc O âervené Karkulce. Zde si zahrála v roli Karkulky Ivana Martínková, dvojroli (maminku a babiãku) excelentnû pfiedvedla Leona kodová, vlka v bornû odehrála Bûla Besserová a hajného Marek Pazderka. Pohádka nemûla chybu a myslím, Ïe na e brouãky na dobrou noc opravdu pobavila :) Nezb vá dodat nic jiného, neï Ïe to byla opût moc vydafiená kolkovská akce. Ráno byla pro vyspinkané brouãky nachystaná vynikající snídanû od maminek - v ehochuè a následoval odchod do sv ch domovû. Tak snad zase za rok :) Andrea Dalihodová Stfiípky z M Dûti z na í kolky se úspû nû zúãastnily soutûïe KdyÏ Alenka stûnû. Gratulujeme. V soutûïi o titul ZELENÁ KOLA 2007 jsme se umístili na 1. místû, coï nás velice potû ilo. Kromû drobn ch dáreãkû jsme také obdrïeli finanãní odmûnu 3000,- Kã. Zpûvem vánoãních koled dûti pomohly panu starostovi rozsvítit strom v parku naproti kostelu. Nav tívil nás ãert s Mikulá em. ProtoÏe na e dûti nezlobily, Mikulá je obdaroval balíãkem ovoce a ãokoládov m adventním kalendáfiem Jako kaïd rok probûhlo také vánoãní tvofiení pro rodiãe a dûti. KaÏd si mohl vyzkou et zdobení perníãkû, v robu svícnu a vánoãních ozdobiãek. Rodiãe pfii li s dobrou náladou a dûtem se spoleãná práce velice líbila. Je tû nás ãeká vánoãní besídka ve kolce a kaïdoroãní koncert v kostele, kde budou zpívat koledy i ti nejmen í. Matefiská kola moc dûkuje v em rodiãûm, ktefií pfiispûli do kolky sponzorsk m darem. Dostali jsme jak finanãní hotovost, tak spoustu hraãek, pomûcek, v tvarného, pracovního materiálu. Dûkuje za pomoc také pfii brigádách - úklidu, opravách a úpravách v M, za pomoc v centrech, pfii spoleãn ch akcích. V e co jsme obdrïeli, bylo vyuïito pro dûti, pro zkrá lení prostfiedí a pro radost dûtí ze hry. Dûkujeme!!!! POVRLSK ZPRAVODAJ 8 / 2007

9 Co nového v základní kole Mlãet rozhodnû nebudeme!!! V ichni známe ta stará známá rãení Pro pravdu se ãlovûk zlobí anebo Mlãení je souhlas. Nûkdy neplatí tak docela, ale nám se je ãasto nechce vyvracet v domnûní, Ïe rozumn ãlovûk si sám na urãitou vûc vytvofií svûj názor i bez okolních vlivû. Tentokrát ale udûláme v jimku. âlánkem Generace hor í pfiede lé, kter vy el v pfiedchozím ãísle Povrlského zpravodaje, jsme poboufieni, coï bylo zfiejmû jeho zámûrem. Jeho autor je pan Martin Petrus, mimochodem pán, kter, pokud je nám známo, nikdy nepfiekroãil práh na í koly, aby mohl posoudit profesionalitu na ich pedagogû, o které ve svém ãlánku pochybuje. Pravdûpodobnû tedy jen vífií to, co jedna paní povídala. Ve zmínûném ãlánku se jedná o reakci na v trïné chování ÏákÛ loàské deváté tfiídy, ktefií, podle pisatele z nudy, niãili kolní majetek. Tento, jak jej pisatel nazval úlet, nebyl podle nás produktem nudy, n brï projevem nezodpovûdnosti, nevychovanosti a absolutní antipatie vûãi spoleãnému majetku, pedagogûm, práci v ech lidí ve kole a byl plánovan, promy len a organizovan. Nebyl to ale úlet zdaleka jedin. V prûbûhu roku jsme fie ili nûkolikeré rozkopané dvefie u WC ãi tfiíd, ulámané vodovodní baterie, zásobníky m dla a fiadu dal ích destrukcí majetku. kola (od slova kolit) je a vïdycky byla vzdûlávací instituce. Kdo si ji plete s odloïi tûm dûtí, které se nudí a je tedy nutné je zabavit, nemá v lecãems jasno. Na zahnání nudy tu máme zábavné parky, kina, zoologické zahrady a cirkusy. Ve kole se Ïák nemá co nudit, ve kole se má vzdûlávat. Voln m chvílím, ve kter ch by se Ïáci ãistû teoreticky nudit mohli, se fiíká pfiestávky. Fakt je ale ten, Ïe pfiestávky by Ïák mûl vyuïít na to, aby si napfiíklad: pfiipravil pomûcky na dal í hodinu, pfiemístil se z uãebny do uãebny, nav tívil WC, zopakoval si uãivo ãi aby se nasvaãil a nabral tak sílu na dal í tok informací. Domníváte se snad, Ïe za deset minut se dají v echny tyto ãinnosti stihnout a je tû je moïné se nudit? Na tûstí, tûch ÏákÛ, ktefií vûdí, k ãemu pfiestávky slouïí, je vût ina a s pochopením tohoto systému problém nemají. Co se t ãe v chovy, nejsme v notoricky znám ch Bradavicích Harryho Pottera, a tudíï nemûïeme pfii nejlep í vûli a snaze vykouzlit z ãlovíãka nevychovaného, základû slu ného chování z rodiny neznalého, prav opak, pokud není na e snaha podporována rodiãi. Dávno uï jsme pfiestali fiíkat ono známé to za nás..., dávno víme, Ïe populace se vyvíjí a Ïe na dûti má prostû hodnû vliv doba jako taková. Je víc neï jasné, Ïe se bohuïel z poïadavkû na chování dûtí hodnû slevilo a my jsme uï témûfi vdûãní za to, kdyï nás na e mládeï mine bez nûjaké nejapné, pfiidrzlé poznámky ãi ú klebku a pokud snad náhodou slu nû pozdraví, pova- Ïujeme to za nadstandard. A Ïe by snad nûkteré z dûtí klopilo zrak z úcty k nám? Leda snad tehdy, kdyï má chuè hrát si na neviditelného pod heslem: Hlavnû si mû nev ímejte, nic po mnû nechtûjte a já to tady nûjak pfieïiju. Toto je sice smutná, ov em ménû nebezpeãná varianta. Mnohem hor í je fiídit se tímto heslem a k tomu je tû ostatní kolem sebe otravovat sv m vulgárním chováním a niãením kolního majetku. Ano, dobu soudruïek uãitelek, pion rû a dal ích absurdit bychom skuteãnû vrátit nechtûli, na druhou stranu tehdej- í v chova v rodinách vût inou splàovala poïadavky na základy slu ného chování a vedla dûti k úctû nejen k uãitelûm, ale k dospûl m vûbec. MoÏná aï moc dûtem v tûpujeme, jaká práva mají, ale málo uï vûdí o sv ch povinnostech a málo od sv ch rodiãû sly í, Ïe úcta ãlovûka k ãlovûku je to nejdûle- Ïitûj í. Ne kaïd ãlovûk, kter se rozhodl stát se uãitelem a studovat proto, aby mohl ostatním pfiedávat své vûdomosti, poãítal s tím, Ïe by mûl pfied vstupem na základní kolu projít tvrd m psychologick m v cvikem a málem i kursem sebeobrany. Asi je naivní uãitel, kter si myslí, Ïe na druhém stupni základní koly vystaãí pouze s vûdomostmi, pedagogick m pfiístupem, slu n m vystupováním a chutí pfiedat nûco ze sv ch vûdomostí mlad í generaci. Souhlasíme. Takhle naivní pedagogové na na í kole skuteãnû nejsou a pokud se nûkdy stalo, Ïe do koly byl pfiijat uãitel se zkostnatûl mi názory, brzy jsme se s ním rozlouãili. Podle autora ãlánku musí mít pedagog hlavnû pfiirozen respekt. SmÛla je, Ïe pfiirozen respekt uchazeãe o studium na pedagogické fakultû není jedna z podmínek pfiijetí. To by bylo na kaïdé kole hned po problémech a jistû i po nudû. Je tû nás napadá, jak by se asi tak míra pfiirozeného respektu u pfiijímacího fiízení zji Èovala. Zfiejmû vût ina z nás doposud mylnû pfiedpokládala, Ïe respekt má mít kaïd ke kaïdému a obzvlá tû dûti k dospûl m. Pamatuji se, jak mi maminka fiíkávala: Mysli si co chce, ale k dospûl m se bude chovat slu nû. Vím, Ïe jsem to cítila jako nespravedlnost, ale zároveà mi bylo jasné, Ïe ne vïdycky si mohu fiíct svûj názor naplno, protoïe aè bych se snaïila sebevíc, neumûla bych se ve svém pubertálním vûku vyjádfiit bez negativních emocí. VÏdycky bylo a je snadnûj í vinit za nûjak ná nedostatek jiné, pokud uï ale pan Petrus naãal téma nuda, chceme vûbec vûdût, jak ji nûktefií na i miláãkové zahánûjí, kdyï opravdu voln ãas mají? Vûdí to mnozí z nás, bohuïel ne ti, kter ch se to vût inou t ká...nebo snad radûji nechtûjí vûdût? Není to Ïádné tajemství. Tráví u poãítaãe vût inu svého volného ãasu, takïe jsou rodiãe jistû rádi, protoïe dûti je nezlobí a neotravují (jen by stálo za to, mrknout se obãas, kam na internetov ch stránkách nûkdy zabloudí). RovnûÏ není Ïádné vefiejné tajemství, Ïe se poflakují po obci, popíjejí alkohol z plastov ch lahví od koly, koufií a niãí majetek obce a tudíï nás v ech. Jistû jste si v imli sprejem zniãen ch prostor podchodu a ãekárny na nádraïí, kioskû s rozvody elektrické energie a plynu v lokalitû zimního stadionu pfiípadnû vyláman ch dvífiek u nich, zláman ch mlad ch stromkû u nádraïí, rozkopané zateplení fasády na budovû koly, zpfievracen ch popelnic po víkendov ch veãerních akcích nebo tfieba uraïen ch stfií- ek na nov ch sloupcích kolem fotbalo- (Pokraãování na str. 10) POVRLSK ZPRAVODAJ 9 / 2007

10 (Dokonãení ze str. 9) vého hfii tû. Vesmûs v e, má na svûdomí stejná parta. Takovouto alternativu tedy nabízejí rodiãe sv m dûtem? Takhle se starají o to, aby se jejich ratolesti ve svém volném ãase nenudily? Pan Petrus se v závûru ãlánku ptá, zdali facka na dobû nûco zmûní. Na dobû asi ne, to by byl velmi zdlouhav proces, ale pokud ostatní v chovné metody selïou, obãas by doma mohla pfiece jen pfiilítnout, kdyï k niãemu jinému, moïná by pomohla k pochopení toho, kdo je vychovávající a kdo vychovávan. Na závûr snad jen poznámku: V leto ním kolním roce vládne ve kole pohoda a zdvofiilost. Îádní dal í jednotlivci, ktefií by se snad chtûli vyrovnat loàské elitní partû, se (zatím) nena li. Vûfime, Ïe i do budoucna bude kolou vládnout chuè po poznání a dobr ch vztazích. A úplnû na závûr: Skupina v trïníkû, která se projevuje v e zmínûn m zpûsobem, si bez pochyby nezaslouïí tolik pozornosti a prostoru v místním tisku. ZaslouÏila by si ale daleko víc pozornosti ze strany sv ch rodiãû a prakticky v ech obãanû obce. Nenechme si líbit devastaci obecního majetku, nepfiehlí- Ïejme nejapné poznámky a ú klebky. Reagujme bezprostfiednû na v e, co se nás t ká a co nám vadí. UkaÏme jim, Ïe i nespokojenost se dá vyjádfiit bez siln ch slov a gest, pfiesto úãinnû. Oni se to ve kole sice uãili, ale teprve v Ïivotní praxi potfiebují teoretické znalosti upevnit, tak jim zásady slu ného chování pfiipomínejme. Budeme-li se tváfiit jako slepí a hlu í, budou nás za takové povaïovat a dovolovat si stále víc. Karla Jaklová Základní kola Povrly Na e kola v programu Eko kola MoÏná uï nûktefií z ãtenáfiû vûdí od sv ch dítek kolou zatím povinn ch, Ïe se na e kola na zaãátku tohoto kolního roku zapojila do programu Eko kola. Bystr m ãtenáfiûm bude uï z názvu programu jasné, Ïe je nasmûrován na oblast ekologie ve kole. Nebude ale urãitû na kodu program pfiedstavit podrobnûji uï jen proto, Ïe by mûl do budoucnosti ovlivnit nejen dûní ve kole, ale i v celé obci a pfiedpokládá úzkou spolupráci s irokou vefiejností a hlavnû s místním zastupitelstvem. Za zmínku jistû stojí, Ïe program Eko kola je programem mezinárodní organizace FEE (Foundation for Environmental Education) a funguje ve svûtû jiï od roku V âeské republice probíhá pod zá titou Ministerstva kolství, mládeïe a tûlov chovy âr a Ministerstva Ïivotního prostfiedí âr. Program vznikl na základû potfieby zapojit mladé lidi do problematiky Ïivotního prostfiedí a v souãasné dobû je do nûj zapojeno 38 zemí celého svûta. Pokud máme zûstat u ãísel, tak z celé âr je do programu zapojeno v souãasné dobû 188 kol, z tohoto poãtu pak 13 kol z ústeckého kraje a nemûïe zûstat bez pov imnutí fakt, Ïe v irokém okolí Ústí nad Labem jsme my, povrlská kola, prvními prûkopníky v úãasti na tomto programu. Co vlastnû tento program pfiiná í? Snad ãtenáfi ocení polopatické objasnûní: Program vede Ïáky k získání pozitivního vztahu k pfiírodû a ke svému nejbliï ímu okolí, a to atraktivními metodami jako jsou pokusy, experimenty, v zkumy, ankety apod. Uãí dûti zacházet se svûtem kolem sebe a hlavnû uãí dûti aktivnû do tohoto svûta zasahovat a komunikovat, navzájem si s lidmi naslouchat a spolupracovat. V rámci programu pracují Ïáci ve ãtyfiech oblastech a tûmi jsou: odpady, energie, voda a prostfiedí koly. Nejprve zjistíme, jak si na tom na e kola v tûchto oblastech stojí - zda a jak tfiídíme odpad, jak jsme na tom se spotfiebou vody a energie, jak moc jsme spokojeni nebo nespokojeni s prostfiedím na í koly. Pak nás zcela jistû napadne, co se dá zlep it nebo napravit. A k ãemu by bylo takové zji tûní, kdybychom rovnou nezaãali pracovat, napravovat a v tomto momentû se neobejdeme právû bez zmínûné spolupráce, a to na v ech frontách.pokud vás napadá stejná otázka jako Ïáky k ãemu Ïe to bude dobré?, odpovíme Vám. Tak tedy - kdyï auditofii programu shledají, Ïe v na í kole nastal posun k v raznû lep ímu chování ve vztahu k Ïivotnímu prostfiedí, získá na e kola mezinárodní titul Eko kola a vlajku s logem získaného titulu. Trochu málo, zdá se na první pohled. Titul ale pfiinese kole prestiï, coï tak málo není. Navíc - titul má mezinárodní uznání, coï je je tû zajímavûj í skuteãnost. Ov em k tomu prvofiadému zisku jsme se s dûtmi dobrali aï po diskusi, která zaãala dotûrn mi otázkami typu: Co by se asi stalo, kdyby lidstvo vyãerpalo v echny zdroje energie, vykácelo v echny lesy, POVRLSK ZPRAVODAJ 10 / 2007 zneãistilo ve keré vodní zdroje? Kdo je zodpovûdn za to, aby se tak nestalo? Odpovûdût si urãitû umí kaïd sám. A urãitû tedy kaïd pfiijde na to, co je smyslem programu. Chránit pfiírodu, myslet na dal í generace. Mgr. Hana Palounková Na e kola opût bodovala! V úter se konalo v Domû dûtí a mládeïe v Ústí nad Labem vyhlá ení v sledkû soutûïe Zelená kola, do které se jiï fiadu let na e kola zapojuje. Pfiipomínám, Ïe v této soutûïi se hodnotí oblasti, jako jsou napfi. mnoïství sbûru papíru, tfiídûní odpadu, v zdoba a úprava koly a jejího okolí, rûzné kolní akce a projekty, které pomáhají chránit pfiírodu a peãovat o ni. SoutûÏ je rozdûlena do ãtyfi kategorií a letos poprvé byly udíleny tzv. zvlá tní ceny za dílãí úspûchy kol, které stály za ocenûní, pfiestoïe v celkovém hodnocení dané koly nezískaly pfiední místa. Speciální cenu udûlila napfi. Spolchemie M Chvojno za mnoïství vytfiídûného odpadu. A jak jsme si vedli my? V kategorii matefisk ch kol se na e kolka umístila na 1.místû z celkového poãtu deseti pfiihlá en ch matefisk ch kol! Na e základní kola byla zafiazena do kategorie vût ích základních kol a v konkurenci dvanácti dal ích získala v této kategorii rovnûï 1.místo! Gratulujeme a dûkujeme v em, ktefií se o úspûch zaslouïili, aè uï z fiad ÏákÛ a uãitelû, tak i z fiad rodiãû a dal ích obãanû, ktefií dlouhodobû spolupracují se kolou. Mg.Hana Palounková

11 Víme, co se slu í Mílov mi kroky se blíïí konec roku a to je doba vhodná k bilancování a hodnocení. I v na í kole se udála spousta vûcí, která by stála za hodnocení a ne v e by lo zhodnotit jednoznaãnû kladnû, ov em toho dobrého bylo mnohem víc. AÈ uï se jedná o úspû né vytvofiení rámcového vzdûlávacího plánu na imi pedagogy, nûkolik schválen ch projektû a tím i pfiínos financí pro potfieby koly, dobrou reprezentaci koly na imi Ïáky, rekonstrukce prostorû koly ãi nové vybavení uãeben, je to pro nás rozhodnû dûvod k dobrému pocitu. V první fiadû musíme a chceme podûkovat Obecnímu úfiadu Povrly v ãele s panem starostou Schickem za ochrannou ruku, kterou nad námi drïí a v pfiípadû, Ïe se vyskytne jak koli problém, je ochoten poskytnout nejen své sluïby, ale i finanãní prostfiedky (rekonstrukce stfiechy u pavilonu B, nové osvûtlení v jídelnû, na chodbách a WC vãetnû rozvodu el. vedení atd.). Nejen Ïáci ãi pedagogové pfiispívají k udrïení dobrého klimatu v na í kole, ale moc nás tû í i spolupráce a celkov zájem rodiãû. Chtûli bychom tímto podûkovat rodiãûm, ktefií se úãastní v uky, projektov ch dnû, akcí pofiádan ch kolou, pomáhají dûtem v centrech a pfiispívají dobr mi nápady. A proã je hned tady nejmenovat? Není jich pfiíli, a tak by tím spí mûli b t vidût. Dûkujeme tedy: paní Besserové, Antolíkové, NoÏárové, Pavlové, panu Pazderkovi, Salavovi, Antolíkovi. BODUJEME I V ZAHRANIâÍ V rámci v mûnn ch volejbalov ch turnajû pomûfiil v nedûli t m Elben Arény ve sloïení Iva Chládková, Vûra Slezáãková, Honza Ma ita, Martin Sochor, Jirka Vrzal, Jifií Sochor a Emil Vrzal své síly se soupefii z Nûmecka v mûsteãku Reinhardtsdorf - Schöna. Konal se tady uï X. roãník Sparkassen-Cup 07 ve volejbale. Tohoto turnaje se zúãastnilo 8 druïstev nejen z pofiádajícího Reinhardtsdorfu, ale i ze znám ch mûst jako jsou Pirna, Königstein, Schmilka a Bad Schandau. Mnohá ze soutûïících druïstev hrají první amatérskou volejbalovou ligu (I.AVL). Po celodenním urputném boji o kaïd míã jsme nakonec skonãili na skvûlém tfietím místû, a to aï po prohfie v tie-breaku (13:15) s vítûzem celého turnaje. Za svûj v jezd vdûãíme a dûkujeme nejen pofiadatelûm z Nûmecka, ale pfiedev ím na emu sponzorovi panu M. Královi, kter nám kromû úãasti na tomto turnaji navíc hradí startovné na ve ker ch ostatních turnajích, vãetnû II.AVL (amatérská volejbalová liga). RovnûÏ je hlavním sponzorem a garantem povrlského turnaje O pohár Elben Arény. Velké díky za celé druïstvo a v echny povrlské fandy amatérského volejbalu. Vûra Slezáãková Dále tu máme velké díky pro vût í skupinu rodiãû a vlastnû i pfiátel koly, ktefií nám bûhem tohoto roku darovali mnoïství potfiebného materiálu a pomûcek do v uky, anebo jinak pomohli s renovací kolního zafiízení. Tfiídní uãitel 1.tfiídy dûkuje rodinû Miãkov ch za vûnované materiály do v tvarné v chovy, darování skeneru, paní Jehliãkové za zhotovení sáãkû na mikulá skou nadílku, paní Zahradníkové a Radilové za papíry do kopírky. Tfiídní uãitelka 2.tfiídy dûkuje paní Dolinské za vûnování cen do soutûïí. Tfiídní uãitelka 3.tfiídy dûkuje za pomoc a dary panu Pazderkovi, paní J.Mixové z trafiky MIX a manïelûm Antolíkov m za ãást vybavení a v znamnou pomoc pfii rekonstrukci kolní druïiny. Tfiídní uãitelka tfiídy 4.A dûkuje za rûzné dary rodinû Farsk ch a kodov ch a paní Pechové za starost se zakoupením cenovû v hodn ch Mikulá sk ch balíãkû. Tfiídní uãitelka 4.B dûkuje rodinû Strnadov ch, Tejmerov ch, íhov ch, Müllerov ch, Uti ilov ch, Jaklov ch, Otradovsk ch a Vokálkov ch za mnoïství pomûcek na v tvarnou v chovu, pomûcek do v uky a pfiedmûtû k vybavení tfiídy. Tfiídní uãitelka 5.tfiídy dûkuje rodinû PoroÏÀákov ch za organizaci vánoãní besídky a rodinû Pla ilov ch za papíry do kopírky. Tfiídní uãitelka 6.tfiídy dûkuje rodinû Eisenhammerov ch za vûnování map do v uky. Tfiídní uãitelka tfiídy 7.A dûkuje panu Schickovi ml. za zakoupení barev na vymalování tfiídy. Tfiídní uãitelka tfiídy 7.B dûkuje paní Svárovské za zaji tûní a uskuteãnûní renovace lavic ve tfiídû a paní indeláfiové za materiál na vánoãní v zdobu. Moc neradi bychom na nûkoho zapomnûli, ale stát se to mûïe. Pfiípadn m neuveden m sponzorûm se omlouváme, je ov em jisté, Ïe jejich ochoty a zájmu si tfiídní a nejen tfiídní uãitelé opravdu cení. Na závûr pfiejeme v em krásné a hlavnû klidné proïití vánoãních svátkû a pokud to je tû jde, o mnoho veselej í a úspû nûj í cel rok Tû íme se na Vás a Va i spolupráci i v novém roce. Pedagogové a zamûstnanci Z a M Povrly POVRLSK ZPRAVODAJ 11 / 2007

12 Zajímavosti o vánoãním stromku... I kdyï se to dneska nezdá, vánoãní stromky, které se k nám roz ífiily poãátkem minulého století ze severního Nûmecka, srovnaly ãeské lesy do latû. Dfiívûj í porosty, ve kter ch stromy rostly chaoticky jak dfiíví v lese, postupnû pfiemûnily ve víceménû pravidelné iky stejnû star ch dfievin. Dnes se totiï vánoãní stromky pûstují jako na plantáïích. První sklizeà pak nastává zhruba v estém roce, kdy jsou stromky asi metrové, a konãí asi v patnáctém, kdy jsou i tfiímetrové. Stromek jako vûc na jedno pouïití Ufiíznutí stromku pfieru í vodivé kanálky a pletiva na obvodu kmínku. Pfiísun vody a Ïivin skonãí, av ak odpafiování z povrchu jehliãek pokraãuje. Stromek zaãíná odshora dolû vysychat rychlostí závisející pfiedev ím na vlhkosti vzduchu. Podle dendrologa pfieïije smrk, kter je z bûïn ch jehliãnanû odoln nejménû, v klasickém panelákovém klimatu (relativní vlhkost vzduchu %), jen tfii aï pût dní. V cihlovém pokoji s kamny (vlhkost %) uï ale tfii aï pût t dnû a ve vlhkém sklepû (70-90 %) dokonce tfii aï pût mûsícû! Svûtlo ãi tma nehrají roli, vy í teplota kodí nepfiímo tím, Ïe sniïuje relativní vlhkost vzduchu. UÏiteãn je obdenní sprchování nebo alespoà rosení, jenïe to zase nemají moc rády vánoãní ozdoby... Ponofiit konec kmínku do vody nebo v Ïivného roztoku má cenu jen u stromku ãerstvû a etrnû ufiíznutého, takfiíkajíc pfiímo od pafiezu. Pfii bûïném nákupu jsou ov em stromky staré i pfies mûsíc (norma povoluje fiezat od 15. listopadu) a jejich kanálky jsou zaschlé, rozdrásané motorovou pilou a zalepené vyronûnou pryskyfiicí. V takovém pfiipadû ãásteãnû pomûïe noví, ikmo veden fiez ostrou pilou s mal mi zuby. Stromek jako ãlen rodiny Módou posledních sezón se stal stromek Ïiv. Pokud jej ov em vykopeme v pfiírodû, poru íme tím jeho kofieny, coï ruku v ruce se okem ze zmûny okolní teploty rostlinu zpravidla zabije. Pokud ho ale uï zjara obryjeme do velikosti nádoby, ve které ho chceme na vánoce doma mít, a obfiez obklopíme ra elinou, lze stromek pfied vánoci opatrnû vydloubnout a bûhem dal ího jara pak vrátit zpátky do pfiírody. S timtéï stromkem lépe neopakovat. V hodné, pokud se to s nimi umí, jsou stromky prodávané ve vlastním kontejneru. Musíme je ov em patfiiãnû otuïit. Napfied ho dáme na pár dní na balkón, pak do chladnûj í chodby, a takhle postupujeme dovnitfi. Samozfiejmû pravidelnû zaléváme. V panelákov ch podmínkách by stromek nemûl zûstat déle neï dva tfii dny. Mezitím si vykopeme na místû, kde ho chceme chovat pfies rok, díru velikosti kontejneru, vysypeme ji listím, a hlínu si schováme tak, aby nezmrzla. Cesta stromku ven pak mûïe b t rychlej í, lze jej dokonce i rovnou zasadit s kontejnerem do pfiipravené díry a zaházet hlínou. Prvních pár dní pfiikr t napfied dvûma, pak jedním pytlem. Pfii tomhle postupu by mûl stromek vydrïet nûjak ch pût sezón, a pokud jej kaïdé tfii roky pfiesadíme do vût ího kontejneru, i déle. Proã se vlastnû na Vánoce obdarováváme? UÏ ve starém ímû si lidé na oslavu Nového roku dávali dárky. Pozdûji se zimní slunovrat stal vánoãním svátkem a obdarovávání zûstalo. Obdarovávání se stalo projevem pfiátelství a kfiesèanské lásky k bliïnímu. Od estnáctého století existují dûkazy o vymûàování dárkû mezi pfiáteli a pfiíbuzn mi. Nejvíce dárkû dostávaly pfiedev ím dûti. V následujících dvou stech letech uï nosil dárky JeÏí ek, Santa Claus ãi Vánoãní muï. B valo zvykem, Ïe se dárky zaãnou rozbalovat aï v okamïiku, kdy se objeví na nebi první hvûzdiãka. Tím se pfiipomíná betlémská hvûzda, která záfiila nad Betlémem. Dnes se ve vût inû zemí dárky rozdávají na tûdr veãer nebo druh den ráno na BoÏí hod vánoãní. JeÏí ek pfiinese dárky na tûdr veãer 24. prosince a nadûlí je pod stromeãek. V Kanadû ãi Spojen ch státech americk ch vozí dárky Santa Claus, kter je pfiinese o tûdroveãerní noci komínem a vloïí je do pfiipraven ch sáãkû v podobû boty. Dárky se rozbalují aï druh den ráno. Obecní úfiad Povrly dûkuje za dosavadní redaktorskou ãinnost paní Evû Bucharové, která ke dni oznámila ukonãení této ãinnosti. Souãasnû vyhla ujeme konkurz na obsazení této pozice. BliÏ í informace získáte na OÚ Povrly, tel. ãíslo Povrlsk Zpravodaj vydává Zastupitelstvo obce Povrly v nákladu 350 ks Redaktorka Eva Bucharová, tel eva.bucharova@sever.rozhlas.cz Redaktor Jaroslav Haidler, tel jer@volny.cz