Finanční sektor, konkurence v něm a příspěvek ke konkurenceschopnosti ekonomiky

Transkript

1 Finanční sektor, konkurence v něm a příspěvek ke konkurenceschopnosti ekonomiky Analýza ČBA J. Bušek, P. Dufek, J. Heřmánek, M. Kupka, L. Niedermayer, F. Pavelka

2 Zaměření analýzy Není zaměřena na mezinárodní srovnávání konkurencechopnosti finančního sektoru (WEF, Doing Business WB). Zkoumá roli finančního sektoru v uspokojování rozvojových a růstových potřeb české ekonomiky konkurenceschopnosti ČR. Historický kontext mnoho českých specifik pro strukturu. Konkurence v rámci sektoru nejlepší garance pozitivního přínosu. Cenové podmínky pro klienty srovnání se zahraničím. Dostupnost produktů a služeb není nutná celá škála sofistikovaných exotických produktů, ale POPTÁVKA a POTŘEBY.

3 Český finanční sektor - struktura Současná struktura a zaměření finančního sektoru zásadně ovlivněny vývojem (kuponová privatizace, oddalování reformy penzijního systému, privatizace velkých bank do rukou zahraničních vlastníků, atd.) Hlavní roli sehrává bankovní sektor (větší měrou než v EU), ostatní sektory rozvinuté v relativně menším rozsahu V rámci regionu srovnatelná struktura, ale poměrně vysoká monetizace (hlavně vklady) 3

4 Bankovní sektor je otevřený konkurenci Silná pozice bank na finanční trhu vznikala historicky Poměrně otevřený byl a je přístup k české bankovní licenci, což dokládá rozvoj nových bank v poslední době Dílem je to výsledkem přístupu evropských bank na trh v rámci jednotné licence Roli hraje volné poskytování přeshraničních služeb Postupně roste podíl nebank na finančním sektoru, vývoj závisí i na politických rozhodnutích Regulace a dohled jsou obdobné jako v EU Překážky vstupu na trhu jsou poměrně malé. 4

5 Konkurence na bankovním trhu Herfindahl- Hirschmannův Index a Lernerův Index Indexy koncentrace ukazuji odlišný vývoj dle typu produktů. Obecně je klesající trend koncentrace - vysoká úroveň konkurence mj. na trhu hypoték a úvěrů nefinančním úvěrům, klesající koncentrace ale i u spotřebitelských úvěrů, kreditních karet, vkladů obyvatel apod. Studie konkurence v oblasti úvěrů (Lernerův index) ukazují ve sledované době (1994-5) kolísání úrovně konkurence. Herfindahl-Hirschmanův Index - obchodní banky I. VII. I.3 VII.3 I.4 VII.4 I.5 VII.5 I.6 VII.6 I.7 VII.7 I.8 VII.8 I.9 VII.9 I.1 VII.1 Hypoteční úvěry na bydlení Úvěry ze stavebního spoření Herfindahl-Hirschmanův Index - obchodní banky I. VII. I.3 VII.3 I.4 VII.4 I.5 VII.5 I.6 VII.6 I.7 VII.7 I.8 VII.8 I.9 VII.9 I.1 VII.1 Úvěry nefinančním podnikům Netermínované vklady nefinančních podniků Termínované vklady nefinančních podniků 5

6 Podíl velkých bank na trhu vliv na konkurenci Podíl jednotlivých skupin bank na úvěrech bankovního sektoru (zdroj: ČNB) 7 Skupina velkých bank si uchovává hlavní postavení, ale její podíl na celkových vkladech a úvěrech se postupně snižuje (od r. 6 se podíl velkých bank na hrubých úvěrech snížil o 1 p.b.) Výrazně posiluje role středních a malých bank (jak ve firemním, tak retailovém segmentu) V některých sektorech hrají roli i nově vstupující konkurenti či nové produkty Podíl jednotlivých skupin bank na vkladech bankovního sektoru (zdroj: ČNB) velké banky střední banky malé banky pobočky zahraničních bank stavební spořitelny velké banky střední banky malé banky pobočky zahraničních bank stavební spořitelny 6

7 Výše poplatků a další mezinárodní srovnání Dle studie EK (9) vykazuje Česká republika průměrné postavení co se výše poplatků týče v 7 z 8 uživatelských profilů byla výše poplatků pod evropským průměrem. SoučasněČR patří k zemím se silnou cenovou konkurencí mezi finančními institucemi a je nadprůměrně transparentní co se poplatků týče. Z hlediska penetrace pobočkami a bankomaty existuje v evropském srovnání určitý prostor pro další rozvoj (nicméně metodické odchylky, rozvoj technologií a situace se zlepšuje) ,6,5,4,3,,1 Průměrný rozptyl cen uživatelských profilů v zemích EU AT BE BG CY CZ DK EE FI FR DE GR HU IE IT LV LT LU MT NL PL PT RO SK SI ES SE UK Belgium Germany Greece Spain Estonia France Počet obyvatel na bankovní pobočku ve vybraných zemích EU (stav k ) Ireland Italy Cyprus Luxembourg Malta Slovakia Slovenia Austria Finland Portugal Bulgaria Czech Republic Denmark Hungary Latvia Norway Poland Romania Sweden Switzerland United Kingdom 7

8 Banky a reálná ekonomika Vývoj nových úvěrů (mld. CZK) Nefinanční podniky Domácnosti Jan-7 Jan-8 Jan-9 Jan-1 Jan-11 Po restrukturalizaci a nezbytné konsolidaci bankovního systému docházelo k rychlému růstu úvěrů i produktů. Importovaná recese (8-9) se promítla i do vývoje úvěrové emise podobný vývoj i jinde v EU (nicméně v ČR způsobený primárně poklesem poptávky po úvěrech, ne problémy samotných bank). Od poloviny r. 1 opět růst úvěrové aktivity (souvisí s oživením ekonomiky). Čísla ovlivňujíčasto jednorázové faktory (boom nemovitostí, fotovoltaika a podobně). I v době opětovného zpomalování ekonomiky v druhé polovině r. 11 rostl objem bankovních úvěrů rychleji než HDP (+5,97 % meziročně k ). 8

9 Vývoj cen úvěrů Nefinanční podniky - Spread vůči 3M-PRIBOR a EURIBOR (úvěry do 1 mil. EUR) Nefinanční podniky - Spread vůči 3M-PRIBOR a EURIBOR (úvěry nad 1 mil. EUR) Nefinanční podniky - Spread vůči 3M-PRIBOR a EURIBOR (kontokorentní apod. úvěry) 3,5 3,5 1,5 1,5 3,5 1,5 1,5 4 3,5 3,5 1,5 1,5 České podniky mají v zásadě srovnatelné podmínky financování s podniky v eurozóně. U domácností je rozdíl mezi trhem hypoték (srovnatelné marže) a ostatních úvěrů vyšší marže souvisí zřejmě s rolí nebankovních účastníků a rizikem 9 % % % I.4 VII.4 I.5 VII.5 I.6 VII.6 I.7 VII.7 I.8 VII.8 I.9 VII.9 I.1 VII.1 I.4 VII.4 I.5 VII.5 I.6 VII.6 I.7 VII.7 I.8 VII.8 I.9 VII.9 I.1 VII.1 I.4 VII.4 I.5 VII.5 I.6 VII.6 I.7 VII.7 I.8 VII.8 I.9 VII.9 I.1 VII.1 Do 3 mil. Kč ČR Do 1 mil. EUR EMU Nad 3 mil. Kč ČR Nad 1 mil. EUR EMU ČR EMU Domácnosti- Spread vůči 3M-PRIBOR a EURIBOR (úvěry na bydlení) Domácnosti- Spread vůči 3M-PRIBOR a EURIBOR (úvěry na spotřebu) Domácnosti- Spread vůči 3M-PRIBOR a EURIBOR (kontokorentní apod. úvěry ) 4,5 4 3,5 3,5 1,5 1, I.4 VII.4 I.5 VII.5 I.6 VII.6 I.7 VII.7 I.8 VII.8 I.9 VII.9 I.1 VII.1 ČR EMU % I.4 VII.4 I.5 VII.5 I.6 VII.6 I.7 VII.7 I.8 VII.8 I.9 VII.9 I.1 VII.1 % % 6 4 I.4 VII.4 I.5 VII.5 I.6 VII.6 I.7 VII.7 I.8 VII.8 I.9 VII.9 I.1 VII.1 ČR EMU ČR EMU

10 Zdrojová strana bankovního sektoru Velký přebytek vkladů nad úvěry (poměr úvěrů k vkladům na úrovni 78 %) neplatí však pro všechny banky (malé a střední banky převis úvěrů). Oproti zemím EMU je velkáčást pasiv bank tvořena klientskými depozity (v ČR 67,9 %, v EMU 5 %) pozitivní pro stabilitu v době turbulencí). V ČR probíhá transformace krátkodobých pasiv (převážně vkladů na viděnou) na dlouhodobá aktiva v podstatně větší míře než v EMU relativně větší podíl krátkodobých (levnějších) zdrojů. Podíl vybraných položek pasiv MFI v ČR a EMU Úrokové sazby z nových vkladů domácností (%) 35.% 3.% 4 5.%.% 15.% 1.% 5.%.% Depozita na požádání Termínovaná depozita do 1 roku Termínovaná depozita 1- roky Termínovaná depozita nad roky ČR Emitované dluhopisy do 1 roku EMU Emitované dluhopisy 1- rok y Emitované dluhopisy nad roky EMU ČR % 3,5 3,5 1,5 1,5 I.9 III.9 V.9 VII.9 IX.9 XI.9 I.1 III.1 V.1 VII.1 IX.1 XI.1 II Jednodenní ČR Jednodenní EMU S dohodnutou splatností ČR S dohodnutou splatností EMU S výpovědní lhůtou ČR S výpovědní lhůtou EMU 1

11 Banky a ziskovost Ziskovost bankovního sektoru 3 Tuzemské banky na rozdíl od bank v EMU obecně menší, zato ale likvidnější a lépe kapitálově vybavené. Nízká závislost na mezibankovním financování i dodávání likvidity ze strany centrální banky. Ziskovost je poměrně vysoká (a to i v době krizové), i v mezinárodním srovnání. Slušná ziskovost je dána i důsledným řízením nákladů. Omezené růstové příležitosti v ČR a legitimní zájem vlastníků na návratnost investice Zisk po zdanění / Tier 1 (%) ROA v první polovině roku CZ BG PO SK MT RO CY ES LU PT BE FR SE AT FI IT UK NL SI GE DK GR EE LT IE LV Poměr nákladů k výnosům v první polovině roku MT LU CZ ES EE RO BG HU CY FI SK PO SI UK PT GR SE DK LT FR BE IT AT NL GE LV IE 11

12 Hlavní závěry Struktura finančního sektoru s dominancí bank není v evropském kontextu nijak výjimečná a je dána historickým vývojem. Česká specifika: vlastnictví, orientace dovnitř ekonomiky, podíl primárních vkladů, struktura vkladů či operace v domácí měně Výsledky ukazují na dostatečnou (a zvyšující se) úroveň konkurence na trhu. V oblasti poskytování úvěrů: rychlý růst objemu poskytnutých úvěrů (v relaci s růstem HDP), srovnatelné úrokové náklady se zeměmi eurozóny (a poplatky průměrné ) s výjimkou úvěrů na spotřebu. Důsledné řízení nákladů, vývoj ekonomiky a zdravá struktura bilancí ziskovost. Ziskovost sektoru je základem jeho stability. Finanční sektor má přínos ke stabilitě a důvěře v ekonomiku, podporuje tak konkurenceschopnost země. Není však zdaleka jediným faktorem, který konkurenceschopnost ovlivňuje 1

13 Do budoucna Samotný finanční sektor podporuje rozvoj ekonomiky. Má v Evropě dnes neobvyklou kredibilitu a důvěru obyvatel. Představuje však organicky vyvíjející se celek, který je ovlivňován mj. regulačními zásahy státu, ty mohou jeho stav zlepšit či zhoršit na detailech významně záleží. Sektor je významně směrován dovnitř ekonomiky, zhoršující se růstový potenciál může mít na fungování finančního sektoru postupně významný dopad. Na druhou stranu působí faktor významně menšího podílu finančního zprostředkování oproti zemím západní Evropy, tedy značného růstového potenciálu v této oblasti. Je proto v bytostném zájmu finančního sektoru, aby: ekonomika byla stabilní a zdravě rostla; riziko země státních dluhopisů bylo stabilní, eventuálně klesalo. I proto ČBA iniciuje vznik obdobných studií. 13

14 Děkujeme za pozornost... Prostor pro Vaše dotazy, poznámky...