Fiskální krize a potenciál úvěrů. David Navrátil tel.: , dnavratil@csas.cz Ekonomické a strategické analýzy

Transkript

1 Fiskální krize a potenciál úvěrů David Navrátil tel.: , dnavratil@csas.cz Ekonomické a strategické analýzy

2 Historická analýzy finančních krizí: čtyři fáze. Bude to tentokrát jiné? Nebo jsme nyní vstoupili do čtvrté fáze finanční krize? 1. Rostoucí zadlužení domácností a podniků 2. Růst ztrátových úvěrů => Bankovní krize 3. Zadření úvěrů => Ekonomická krize 4. Aktivní role fiskální politiky při řešení bankovní a ekonomické krize => Fiskální krize říjen 2010 strana 2

3 Rozvinuté ekonomiky jsou lídrem v růstu zadlužení: zvýšily dluh o třetinu od počátku krize Irsko +274%, Island +295%, UK +74%, USA +50% 120 Dluh vlády (% HDP) % Rozvinuté ekonomiky Rozvíjející se ekonomiky Zdroj: IMF říjen 2010 strana 3

4 Proč se ale obávat, když např. UK měla dluh i přes 200%? Zdroj: Morgan Stanley říjen 2010 strana 4

5 Počet zemí v defaultu nebo v řízené restrukturalizaci je pozitivně korelován v úrovni veřejného dluhu na HDP. Aktuální růst podílu naznačuje, že by měl růst počet zemí s vážnými fiskálními problémy. Celkový veřejný dluh na HDP,světový průměr (v %, čárový graf, pravá osa) Procento zemí v defaultu nebo restrukturalizaci (žlutý plošný graf, levá osa) Zdroj: Reinhart, C. M., Rogoff, K. S., This Time is Different: A Panoramic View of Eight Centuries of Financial Crisis, April 2008 říjen 2010 strana 5

6 Inflace byla snadnou volbou pro vládu ve fiskálních peripetiích: země, které čelily defaultu nebo restrukturalizaci léčily vysoký podíl dluhu na HDP vyšší inflací A MMF doporučuje centrálním bankám zvýšení inflačních cílů a FED a ECB jsou v režimu kvantitativního uvolnění Inflace a defaulty Procento zemí v defaultu Procento zemí v inflací nad 20% Zdroj: Reinhart, C. M., Rogoff, K. S., This Time is Different: A Panoramic View of Eight Centuries of Financial Crisis, April 2008 říjen 2010 strana 6

7 Fiskální zranitelnost je spojena s maturitou dluhu. Ta determinuje, kolik dluhu musí být otočeno každý rok. Kratší maturita znamená rychlejší přenos vyšších sazeb do placených úroků vládou. Kolik procent z veřejného dluhu (starého, tj. maturujícího + nového, tj. letošní deficit), které má být emitováno tento rok Zdroj: Societe Generale říjen 2010 strana 7

8 Historická zkušenost ukazuje, že fiskální reformy založené především na vyšších daních jsou spojeny s následnou recesí a tyto reformy nejsou dlouhodobě úspěšné ve snížení deficitů a dluhu Opatření pro snížení deficitu, která vedla ke ZVÝŠENÍ ekonomického růstu Opatření pro snížení deficitu, která vedla ke SNÍŽENÍ ekonomického růstu 100% 80% 60% 86% Snížení výdajů tvoří drtivou část opatření 100% 80% 60% 2/3 opatření tvoří zvýšení daní 65% 40% 40% 35% 20% 14% 20% 0% Výdaje Příjmy 0% Výdaje Příjmy Zdroj: Alesina, A.; Ardagna, S.: Large Changes in Fiscal Policy: Taxes versus Spending, Working Paper, October 2009 říjen 2010 strana 8

9 Česko má nízký vládní dluh na HDP (36% ve 2009), pod úrovní průměru EMU podíl dluhu na HDP je však pohledem do minulosti 120 Podíl vládního dluhu na HDP (%) Limit z Paktu stability a růstu Estonia Romania Bulgaria Lithuania Latvia Slovenia Slovakia Czech Denmark Croatia Finland Sweden Turkey Spain Ireland Poland Cyprus Norway UK Netherla Austria Malta Germany Portugal France Hungary Belgium Greece Italy Zdroj: AMECO říjen 2010 strana 9

10 ale rychlost dluhu je vysoká, na úrovni průměru EMU: český strukturální deficit (= průměrný deficit skrz ekonomický cyklus) je blízko 5% (aktuální odhad Evropské komise) čistá současná hodnota budoucího dluhu (v případě absence reforem) je 85% HDP + 100% HDP 0.0 Strukturální deficit (% potenciálního HDP) v roce 2011 (jarní prognóza EK) Zdroj: AMECO Sweden Bulgaria Estonia Finland Luxembourg Hungary Denmark Malta Germany Austria Italy Slovenia Belgium Netherlands Slovakia Czech Eurozone EU27 Poland France Romania Lithuania Spain Portugal Cyprus Greece Latvia UK Ireland říjen 2010 strana 10

11 Potenciál růstu úvěrů na bydlení říjen 2010 strana 11

12 Podíl mezi úvěry a vklady v ČR je pod 100%, což činí CZ bankovní sektor méně citlivý na novou regulaci než západní Evropu. Avšak CZ ekonomika se nevyhne nepřímým dopadům nové regulace Podíl mezi úvěry a vklady v EMU je 116% Hrubá simulace: co když regulace bude snižovat tento poměr na 100% Dopady na HDP EMU cca -6% během 6Y Dopad na CZ ekonomiku skrz exportní kanál: ~ -4% během 6Y Zhoršení státních financí o ~7% HDP během 6Y 250% 200% 150% 100% 50% 0% Luxem. Slovak Czech Belgium Podíl Loan to mezi Deposit úvěry ratio a vklady Switz. Poland Germany France Spain Austria Nether. Sweden Denmark Finland Norway Ireland Italy Zdroj: ČS, ECB říjen 2010 strana 12

13 Podíl úvěrů na bydlení je na nízké úrovni ve srovnání se zahraničím => potenciál pro růst? 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% RO BG SI HU SK PL CZ IT LT BE AT GR FR DE EMU LV FI EE MT LU SE NL ES CY PT IE GB DK Zdroj: ECB, ČNB Úvěry na bydlení v % HDP průměr EMU říjen 2010 strana 13

14 nicméně máme i relativně málo úspor => rychlá konvergence ve výši úvěrů bez odpovídající kumulace úspor by vedla ke snížení finanční stability finančního sektoru 600% Podíl finančních aktiv a finančních pasiv domácností 500% 400% 300% 200% 100% 0% Latvia Norway Slovakia Denmark Ireland Spain Finland Lithuania Romania Greece Estonia Portugal Sweden Netherla Poland Bulgaria Hungary Czech UK Switzerla France Austria Germany Slovenia Italy Belgium Zdroj: Eurostat říjen 2010 strana 14

15 Ekonomické a strategické analýzy David Navrátil Hlavní ekonom +420/ dnavratil@csas.cz Macro team Martin Lobotka Česká republika +420/ mlobotka@csas.cz Jana Krajčová Polsko a CEE2 +420/ jkrajcova@csas.cz Luboš Mokráš Hlavní trhy a komodity +420/ lmokras@csas.cz Petr Bittner Bankovní sektor +420/ pbittner@csas.cz Equity team Petr Bártek Akciová strategie, ČEZ, NWR, CEE real estate +420/ pbartek@csas.cz Radim Kramule Head of Equity, CEE oil&gas, Philip Morris +420/ rkramule@csas.cz Vašek Kmínek CEE media +420/ vkminek@csas.cz Martin Krajhanzl Market analyst +420/ mkrajhanzl@csas.cz říjen 2010 strana 15