Teorie tkaní. Prohozní systémy. tryskové. M. Bílek, J. Dvořák
|
|
- Ondřej Malý
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Teorie tkaní Prohozní systémy tryskové M. Bílek, J. Dvořák 2016
2 Hydraulický prohoz Hydraulický tryskový prohoz přinesl výraznou změnu poměru hmotností zanašeče a útku (o 2 řády oproti mechanickým systémům). Stejně výrazně se mění i fyzikální model zanášení útku. Na místo tuhého tělesa zanašeče a silové vazby útku s ním přichází pohybující se sloupec respektive proud nestlačitelné kapaliny. Výměna hybností proudu kapaliny a útku, jakož i potřebná tahová síla pro zrychlení útku, je podmíněna rozdílem rychlostí obou subsystémů a je hlavním znakem tryskového prohozu. V celém intervalu prohozu je tedy rychlost zanášecího media větší než rychlost útku. Sestrojení tachografu a tenzografu pro hydraulický a pneumatický prohoz je mnohem obtížnější, než pro mechanické systémy zanášení útku. Řešení je nutné rozdělit do dvou částí: určení rychlostního pole proudu vody a jeho hybnost modelování silové interakce proudu vody a útku a určení rychlosti útku. K řešení pohybu proudu vody je nutné použít prostředků hydrodynamiky a k řešení pohybu útku pohybových rovnic pro těleso s nekonstantní hmotností. E k = ½.m.v 2 H = m. v kinetická enegie hybnost d dt m. v = F Newtonův zákon setrvačnosti =F
3 Hydraulický prohoz
4 Hydraulický prohoz Principiálním technickým prostředkem hydraulického prohozu je tryska. V kanálu trysky, který má tvar rotačního potrubí se zmenšujícím se mezikruhovým průřezem, dochází k přeměně tlakové energie media na kinetickou a následně (u hydraulického prohozu již vně trysky, u pneumatického prohozu v difusoru), k předávání hybnosti útku.
5 Hydraulický prohoz Konfigurace prostředků hydraulického prohozu Útek je přiváděn z předlohy na odměřovač a axiálně do trysky. Voda je do trysky přiváděna radiálně výtlačným potrubím z čerpadla. Do sacího potrubí čerpadla je voda přiváděna ze zásobní nádržky přes filtr. Plnící tlak je dán hydrostatickou výškou nádržky, která je obvykle jen několik metrů. Pružinové čerpadlo
6 Hydraulický prohoz Pohybová rovnice pístu pružinového čerpadla, určení výtokové rychlosti Součet jednotlivých hydraulických odporů (změny průřezu, ohyby potrubí apod.): kde C je tuhost pružiny, S plocha pístu, T třecí síla, p = F / S, x 0 maximální stlačení pružiny. Rovnice kontinuity a určení výtokové rychlosti trysky: Poznámka: V nejjednodušším případě, kdy nedisponujeme aparátem pro přesné řešení hydraulických odporů, lze dosadit do pohybové rovnice vztah, vycházející z Bernouliho rovnice: p + ρ. v2 2 + h = konst V případě pružinového čerpadla musíme rychlost pístu určit z pohybové rovnice, kde budící síla je síla pružiny a odporové síly je nutno vyjádřit jako funkci rychlosti.
7 Hydraulický prohoz Určení výstupní rychlosti proudu vody vačkového čerpadla V případě vačkového čerpadla je rychlost pístu v celém pracovním cyklu známá a lze ji určit pomocí převodové funkce vačkového mechanismu: kde p je převod. Vačkové čerpadlo Při zanedbání stlačitelnosti vody se rychlost vody v ústí trysky dá určit z rovnice kontinuity a ze známé rychlosti pístu čerpadla. Čerpadla se konstruují tak, aby tlaky v trysce dosahovaly hodnoty až 10 MPa. Objem vody pro jeden prohoz je 2 až 10 cm 3.
8 Hydraulický prohoz Pohybová rovnice útku Vychází z rozšířené Newtonovy pohybové rovnice pro proměnlivou hmotnost tělesa. Tahové a odporové síly jsou popsány Newtonovou rovnicí pro aerodynamický viskózní odpor prostředí. Tuto rovnici můžeme uplatnit pouze pro řešení první fáze prohozu, kdy je proud vody kompaktní. V dalších fázích rozpadu proudu na jednotlivé části či kapky nelze tato rovnice použít kde ρ A je hustota vzduchu, ρ V je hustota vody, L O je délka útku od odměřovače k trysce, kde na útek působí odpor prostředí, tj. stojícího vzduchu (viskózní odporová síla), L je délka útku vystavená proudu vody, od trysky směrem k doletu (tahová síla), c x je součinitel aerodynamického odporu, k.e f. α je tření v úseku odměřovač tryska (adhesní odporová síla). 1. zóna: lze definovat rychlostní profil, proud je kompaktní, 2. zóna: proud se rozděluje do několika částí s různými rychlostními profily, 3. zóna: proud vody se rozpadá do částic (kapky).
9 Hydraulický prohoz Tachograf a tenzograf hydraulického prohozu Pozn. V brzdící fázi je útek zachycen klíšťkami odměřovače a razantně s velkým záporným zrychlením zastaven. Tento rázový děj má svou odezvu v tenzografu, kde se projeví prudkým nárůstem síly. Reálný tenzograf hydraulického stroje je znázorněn na obrázku 88. Tento tenzograf byl získán měřením tahové síly v útku na stroji OK-HS 180, paprsková šíře 180 cm, 620 ot. min-1, útek PA 133 dtex, střední prohozní rychlost 46,5 m. s-1.
10 Hydraulický prohoz Flexibilita seřízení čerpadla Exaktní požadavky vyplývají z fyzikálního principu prohozu. Výkon i stabilita tryskového prohozu jsou odvozeny od kvality předávání hybnosti média útku. Regulace pouze jednoho parametru rychlosti, nemůže postačit pro zajištění rychlosti a kvality prohozu širokého sortimentu útků při rozdílných otáčkách stroje. Konstrukční řešení čerpadel musí proto umožňovat i flexibilní změny objemu (hmotnosti) vody pro prohoz. Pro snadnější seřízení stroje je výhodné realizovat změny objemu za chodu stroje. Regulace objemu vody se provádí výhradně změnou zdvihu pístu čerpadla. U pružinových čerpadel je poloha objímky pístu, která je v kontaktu s vahadlem sací vačky, axiálně stavitelná. Tím se může využít pro sání jen část jinak konstantního zdvihu vahadla. Dalším seřizovacím parametrem pružinového čerpadla je předpětí výtlačné pružiny, jejíž opěra je též axiálně stavitelná. Změnu tuhosti pružiny, která zásadně ovlivňuje rychlost prohozu, je možné řešit pouze výměnou pružiny. Výměna pružiny je ovšem pracná a nepatří k seřizovacím operacím. V některých případech se používá pro ztrátovou regulaci škrcením výstupní rychlosti i katarakt, vložený do výtlačného potrubí. Jeho přínos však není zásadní.
11 Hydraulický prohoz Flexibilita seřízení čerpadla Vačková čerpadla řeší změnu zdvihu pístu vloženým pákovým převodem mezi vahadlem a pístem. Tuto regulaci není obvykle nutné doplňovat dalšími prostředky, neboť rychlost je odvozena v celém časovém intervalu prohozu výhradně od profilu vačky. Vačkové čerpadlo
12 Hydraulický prohoz Empirické požadavky se týkají průběhu rychlosti pístu. Vycházejí z úvahy, že rychlost pístu se má v průběhu prohozu snižovat. Rychlost čela útku se odporem prostředí snižuje. V případě konstantní rychlosti čerpadla by se elementy útku, dodávané do prošlupu, mohly pohybovat větší rychlostí, než intenzivně zpomalované čelo. Tím by mohlo dojít ke zvlnění útku. Pružinová čerpadla plní tyto představy automaticky síla v pružině s časem klesá. Vačková čerpadla zajišťují průběh rychlosti profilem vačky. Historicky starší a představám tkalců přístupnější pružinová čerpadla, byla po jistou dobu v praxi preferována. Zásadní výhody vačky se potvrdily při zvyšování otáček stroje. Rychlost pístu pružinového čerpadla je funkcí času viz pohybová rovnice. Časový interval pro prohoz útku je však funkcí úhlové rychlosti stroje. Pro každé otáčky stroje je proto nutné znovu hledat a seřídit parametry čerpadla. Rychlost pístu vačkového čerpadla je funkcí úhlové rychlosti vačky a tedy i stroje. Potřebné parametry prohozu proto vyhovují v širokém spektru otáček.
13 Hydraulický prohoz Tryska hydraulického tkacího stroje je pevně spojena s rámem stroje, na rozdíl od pneumatického, kde je umístěna na bidlenu stroje. Přesto je její adjustace spojena se dvěma problémy: 1) Nastavení elevačního úhlu: Vzhledem ke gravitačnímu zrychlení je nutno trysku nastavit v horizontální rovině o určitý úhel α. Jeho hodnota je funkcí rychlosti prohozu útku a šíře stroje. Dá se sice exaktně určit (balistická křivka), ovšem v praxi dopředu rychlost prohozu neznáme. Úhel se tedy určuje empiricky. 2) Nastavení úhlu nastřelení: Útek nesmí po prohozu zůstat indiferentní tj., bez jakékoli silové vazby s některým z prostředků pro kontrolu sil a jeho pozice. U hydraulického stroje (na rozdíl od pneumatického, kde je nainstalována napínací tryska), není jiná možnost než zajistit silovou vazbu kontaktem s tkacím paprskem. Proto je třeba ve směru k paprsku pootočit trysku o úhel β tak, aby se čelo útku dostalo do kontaktu s tkacím paprskem a synchronizovat tak pohyb útku a tkacího paprsku.
14 Hydraulický prohoz Shrnutí: Hydraulické tkací stroje jsou objektivně handicapovány všeobecně známými vlastnostmi: nedostatečnou šíří danou rozpadem vodního proudu, neschopností zpracovat vodními roztoky šlichtované osnovy nebo nitě, jejichž pevnost nebo oděruvzdornost klesá s vlhkostí. Problémy jsou i s prohozem monofilů s hladkým povrchem se slabou interakcí na přenos hybnosti vody. K těmto handicapům lze přiřadit i značnou náročnost na seřízení a velký podíl lidské práce, či spíše znalostí a šikovnosti, na efektu tkaní. Nastavit správně pro předem neznámou rychlost zanášení elevační a nastřelovací úhel trysky se nedá provést jen podle manuálu ale podle intuice a zkušenosti tkalce.
15 Pneumatický prohoz Tlaková energie se přivádí ke strojům tlakovým rozvodem (0,6-0,9 MPa) z centrálního kompresoru. Individuální kompresory na stroji jsou neefektivní a nepoužívají se.
16 Pneumatický prohoz Fyzikální podstata pneumatického prohozu je stejná jako u hydraulického, přenos hybnosti proudícího media na pružné kontinuum (nit). Modelování rychlostního pole vzduchového proudu a jeho silových interakcí s útkem je však komplikováno stlačitelností vzduchu. Řešení rychlosti proudu a přenosu hybnosti vzduchu na útek je formálně podobné hydraulickému prohozu s tím rozdílem, že vzduch je stlačitelný a pro řešení proudění musíme využít i vztahů pro stavové změny a rovnice kontinuity pro ρ konst. Izoentropický výtok ideálního plynu z nádoby respektive vztah výstupní rychlosti vzduchu z trysky a dalších stavových veličin (teploty, tlaku) je odvozen v termodynamice. Výtoková rychlost: Kritický tlakový spád: Stavová rovnice: Rovnice kontinuity: Bernouliho (energetická) rovnice: Za povšimnutí stojí, že rychlost lze běžnými prostředky zvyšovat pouze do dosažení kritického tlakového spádu. Pro ideální plyn je jeho hodnota 0,528. Přesto se na tkacích strojích pracuje s tlaky až do 0,6 MPa. Využívá se nárůstu hustoty vzduchu s tlakem a dosažení vyšší hodnoty hybnosti H = m(ρ).v.
17 Pneumatický prohoz Základním prostředkem prohozu je hlavní tryska, po případě pro zvýšení tahu kombinovaná s tandemovou tryskou, která je konstrukčně shodná s hlavní. Trysky mají radiální přívod vzduchu, axiální přívod útku, tvarovaný rotačně souměrný kanál a difusor. Vytváří tah potřebný pro urychlení útku a dosažení prohozní rychlosti. Tryska převádí tlakovou energii na kinetickou, tento termodynamický děj se nazývá expanse. Hlavní tryska efektivně zpracovává tlakovou energii. Na předání hybnosti a tím i na zrychlení a rychlost útku má rozhodující význam. Bohužel intenzivní rozpad proudu vzduchu v důsledku odporu prostředí, kterým je stojící vzduch, má za následek ztrátu energie. Prohoz útku lze uskutečnit pouze do velmi malé vzdálenosti (do 0,5 m). Zvýšení šířky stroje umožňuje kanál ve tkacím paprsku spolu se štafetovými tryskami. Štafetové trysky jsou z hlediska aerodynamiky nedokonalé. Jsou opatřeny pouze výtokovým otvorem, nikoli kanálem, přičemž poměr délky otvoru a jeho průměru je velmi malý. Slouží především k udržování rychlosti útku. Bez jejich účinků by se proud rozpadl. Nepříznivý poměr l / d (tloušťky stěny a průměru otvoru trysky) je příčinou nejen vysokých ztrát, ale i změn úhlu osy proudu v závislosti na plnícím tlaku. Kolísání úhlu výstupu proudu lze snížit víceotvorovými tryskami, ovšem za cenu zvýšení odporu a ztrát.
18 Pneumatický prohoz Výsledky simulace pneumatického prohozu Příklad simulace volného proudu štafetové trysky v programu Fluent. Úhel osy proudu v ose x závisí na plnícím tlaku. Se zvyšujícím se tlakem jeho hodnota stoupá. Tato závislost se dá potlačit větším počtem výtokových otvorů s menším průměrem Zdroj: Adámek, K.: Numerické simulace proudění v textile, VÚTS Liberec
19 Na obrázku je schéma volného proudu vytékajícího z trysky o průměru 2R 0. Fiktivní vrchol osově souměrného kuželového proudu leží ve vzdálenosti h 1 před ústím trysky a rozšiřuje se pod vrcholovým úhlem α t. Do vzdálenosti h 2 se předpokládá konstantní rychlostní profil o hodnotě w 0. Hodnoty h 1 a h 2 jsou dány empirickými vztahy, z nichž nejdůležitější je podélný pokles rychlosti proudu v ose kužele vztažený na úsťovou rychlost w 0 : Pneumatický prohoz Rychlostní pole hlavní trysky Rychlostní profil stabilizuje polohu útku v příčném průřezu pole. Z Bernouliho zákona vyplývá, že v proudnici v ose proudu je maximální rychlost a minimální tlak. Vyšší tlak v okolních proudnicích udržuje útek v ose proudu. Pozn.: osa hlavní trysky, resp. kužele proudu vzduchu, je totožná s osou kanálu tkacího paprsku.
20 Pneumatický prohoz Rychlostní pole v prohozním kanálu Pro polohu štafetové trysky vůči kanálu tkacího paprsku jsou charakteristickými rozměry: podélná vzdálenost trysky X tr, její příklon k paprsku β t a příčná vzdálenost od paprsku, respektive traverzovaní přímky Z tr. Seřizování štafetových trysek vůči tkacímu paprsku se provádí tak, že na zvolené traverzovací přímce se ve zvolené vzdálenosti X Wmax. umístí sonda dynamického tlaku a štafetovou tryskou se natáčí tak, až sonda zaznamená maximum dynamického tlaku. Na rozdíl od hlavní trysky není předmětem zájmu rychlostní pole vlastní trysky, souměrné podél osy výtoku, protože v něm není vložen útek. Zajímá nás průběh rychlosti v ose kanálu podél osy x. Proto je nutno rychlostní profil, vytvořený na traverzovací přímce štafetovou tryskou, vyjádřit jako funkci proměnné x respektive provést transformaci souřadného systému. Je zřejmé, že hodnoty rychlosti jsou silně ovlivněny polohou trysky. Rozteč trysek je nutno volit tak, aby se střední rychlost podél osy kanálu udržela na potřebné úrovni.
21 Pneumatický prohoz Modelování pohybu útku Model vychází z druhého Newtonova pohybového zákona kde m Xč je hmotnost útku, která se v daném okamžiku účastní prohozu, a je zrychlení útku, AIR F je tahová síla, ODP F je odporová síla, která zahrnuje odpor odměřovače útku a odpor vodících prvků.. kde λ je délková hmotnost útku, x č je vzdálenost čela útku od kolíku odměřovače kde v je rychlost útku, f je součinitel tření mezi útkem a textilními vodiči, α je celkový úhel opásání útku o textilní vodiče. Odporová síla odměřovače působí na útek v počátku jeho pohybu a vzniká při strhu útku z bubínku odměřovače. Při strhu útku dochází k jeho rotaci kolem pevné osy a útek svým pohybem vytváří komplexní 3D křivku. Plocha vzniklá rotací této křivky kolem osy bubínku odměřovače se nazývá balón. Vznik balónu je samozřejmě doprovázen silovým působením na útek. Výslednice těchto sil ve směru prohozu je odpor odměřovače a pro účely simulace pneumatického prohozu je aproximován první částí vztahu pro setrvačnou sílu, druhá exponenciální část, vyjadřuje odpor vzniklý třením útku o vodící prvky. Aerodynamická tahová síla je přímo úměrná druhé mocnině relativní rychlosti mezi útkem (v x ) a vzduchem (w x ). Pokud je rychlost útku větší, k čemuž dochází v úsecích mezi odměřovačem, útkovou brzdou, tandemovou a hlavní tryskou, kde je rychlost okolního vzduchu nulová, stává se z tahové síla odporová. Koeficient aerodynamického tahu ξ je vlastností prohazovaného útku a je dán jeho geometrií, fyzikálními a strukturálními vlastnostmi.
22 Pneumatický prohoz Výsledky simulace pneumatického prohozu Na obrázku jsou uvedeny výsledky simulace pneumatického prohozu. Zdroj: Karel, P. : Dynamika pohybu útku v konečné fázi prohozu na tkacím stroji
23 Pneumatický prohoz Tahová a odporová síla jako funkce rychlosti Pro každou konfiguraci prohozu existuje jedna kritická rychlost, která rezultuje z rovnováhy tahových a odporových sil. Zrychlení při rovnováze sil je nulové a rychlost maximální. Změnit tuto kritickou rychlost na vyšší hodnotu lze principiálně dvěma způsoby: zvýšit tahovou sílu nebo snížit odpor. Z grafu je patrné, že efektivnější cesta je snížení odporu. Spotřebuje se nižší výkon P = F. v. Výkon je úměrný ploše vymezené křivkami a osou x.
24 Pneumatický prohoz Tachograf a tenzograf pneumatického prohozu Pozn.: Největším problémem pneumatického prohozu je brzdění útku. Útek s maximální hmotností a s maximální rychlostí se zastaví nárazem o kolík odměřovače. Tato náhlá a nespojitá změna rychlosti vyvolá rázovou sílu, která je příčinou lokální deformace útku.
25 Pneumatický prohoz Shrnutí: Vzduchový tryskový systém prohozu útku je nejvýkonnější ze všech používaných typů tkacích strojů. Pro představu lze uvést, že standardní vzduchový tryskový tkací stroj s tkací šířkou 1,9 m pracuje již dlouhá léta v provozu při 800 až ot. min -1. Přibližně polovina každého pracovního cyklu je využita k prohozu útkové nitě prošlupem, vytvořeným v systému osnovních nití. Střední hodnota prohozní rychlosti útku je okolo 50 až 60 m. s -1 (asi 180 až 210 km / hod), s periodickým vznikem a zánikem v každém pracovním cyklu s periodou 60 až 75 milisekund. Výkony špičkových expozičních strojů jsou daleko vyšší, až m. min -1, střední rychlost vyšší než 100 m. s -1, frekvence až ot. min -1. Původní handicap tryskových strojů, nízkou versatilitu a omezený sortiment, se podařilo principiálně eliminovat systémem kanálového paprsku a štafetových trysek.
26 Literatura Zpracováno využitím publikací a zdrojů: Dvořák, J., Bílek, M., Tumajer, P.: Mechanické modely tkaní Tumajer, P., Bílek, M., Dvořák, J.: Základy tkaní a tkací stroje
Měření prohozní rychlosti a sil v útku
Teorie tkaní Měření prohozní rychlosti a sil v útku J. Dvořák Měření prohozní rychlosti a sil v útku tachografy a tenzografy Předmět a cíl semináře : A/ Měření rychlosti útku A 1/ Určení střední prohozní
VíceTeorie tkaní. Modely vazného bodu. M. Bílek
Teorie tkaní Modely vazného bodu M. Bílek 2016 Základní strukturální jednotkou tkaniny je vazný bod, tj. oblast v okolí jednoho zakřížení osnovní a útkové nitě. Proces tkaní tedy spočívá v tvorbě vazných
VíceTeorie tkaní. Prohozní systémy. s pevným zanašečem. M. Bílek, J. Dvořák
Teorie tkaní Prohozní systémy s pevným zanašečem M. Bílek, J. Dvořák 2016 Prohozní systémy Prohozní systémy Prohozní systémy Prohozní systémy Předmětem analýzy prohozních systémů jsou kinematické parametry
VíceTeorie tkaní. Příraz útku. M. Bílek
Teorie tkaní Příraz útku M. Bílek 2016 Celkové uspořádání bezčlunkového tkacího stroje Po ukončení fáze zanášení útku je útková nit uložena v určité vzdálenosti od čela tkaniny (posledního zatkaného útku).
VíceVíceprošlupní tkací stroje
Teorie tkaní Víceprošlupní tkací stroje M. Bílek, J. Dvořák 2017 Víceprošlupní tkací stroje možnost nahrazení diskontinuálního tkacího procesu kontinuálním Řešení potřeby zvýšit otáčky stroje a snížit
VíceBIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY
BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala
VícePřednáška 8: Tryskový prohoz. 1. Hydraulický 2. Pneumatický
Přednáška 8: Tryskový prohoz 1. Hydraulický 2. Pneumatický 1 2 97 Hydraulický prohoz- prostředky, určení rychlosti Konfigurace hydraulického prohozu: Útek z předlohy na odměřovač, do trysky, voda z potrubí
VíceMechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin
Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin a plynů Kinematika tekutin Hydrostatika Hydrodynamika Kontinuum Pro vyšetřování
Více6. Mechanika kapalin a plynů
6. Mechanika kapalin a plynů 1. Definice tekutin 2. Tlak 3. Pascalův zákon 4. Archimedův zákon 5. Rovnice spojitosti (kontinuity) 6. Bernoulliho rovnice 7. Fyzika letu Tekutiny: jejich rozdělení, jejich
VíceHydromechanické procesy Obtékání těles
Hydromechanické procesy Obtékání těles M. Jahoda Klasifikace těles 2 Typy externích toků dvourozměrné osově symetrické třírozměrné (s/bez osy symetrie) nebo: aerodynamické vs. neaerodynamické Odpor a vztlak
VíceTeorie tkaní. Úvodní seminář. J. Dvořák
Teorie tkaní Úvodní seminář J. Dvořák Cíle semináře 1/ vymezení předmětu teorie tkaní 2/ stručná analýza historie bezčlunkového tkaní 3/ prezentace československého příspěvku na vývoji tkaní 4/ prezentace
VíceMěření sil v osnovních nitích
Teorie tkaní Měření sil v osnovních nitích J. Dvořák Měření sil v osnovních nitích Cíl semináře : změřit a vyhodnotit průběh sil v osnovních nitích v intervalu tkacího cyklu Obsah: 1/ definice pojmů -elastické
Více1141 HYA (Hydraulika)
ČVUT v Praze, fakulta stavební katedra hydrauliky a hydrologie (K4) Přednáškové slidy předmětu 4 HYA (Hydraulika) verze: 09/008 K4 Fv ČVUT Tato webová stránka nabízí k nahlédnutí/stažení řadu pdf souborů
VíceMECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník
MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Mechanika kapalin a plynů Hydrostatika - studuje podmínky rovnováhy kapalin. Aerostatika - studuje podmínky rovnováhy
VíceZáklady fyziky + opakovaná výuka Fyziky I
Ústav fyziky a měřicí techniky Pohodlně se usaďte Přednáška co nevidět začne! Základy fyziky + opakovaná výuka Fyziky I Web ústavu: ufmt.vscht.cz : @ufmt444 1 Otázka 8 Rovinná rotace, valení válce po nakloněné
VíceTeoretické otázky z hydromechaniky
Teoretické otázky z hydromechaniky 1. Napište vztah pro modul pružnosti kapaliny (+ popis jednotlivých členů a 2. Napište vztah pro Newtonův vztah pro tečné napětí (+ popis jednotlivých členů a 3. Jaká
VícePŘÍKLADY Z HYDRODYNAMIKY Poznámka: Za gravitační zrychlení je ve všech příkladech dosazována přibližná hodnota 10 m.s -2.
PŘÍKLADY Z HYDRODYNAMIKY Poznámka: Za gravitační zrychlení je ve všech příkladech dosazována přibližná hodnota 10 m.s -. Řešené příklady z hydrodynamiky 1) Příklad užití rovnice kontinuity Zadání: Vodorovným
VíceČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov. Modelování termohydraulických jevů 3.hodina. Hydraulika. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D.
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Modelování termohydraulických jevů 3.hodina Hydraulika Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Letní semestr 008/009 Pracovní materiály pro výuku předmětu.
VíceMechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny
Mechanika tekutin Tekutiny = plyny a kapaliny Vlastnosti kapalin Kapaliny mění tvar, ale zachovávají objem jsou velmi málo stlačitelné Ideální kapalina: bez vnitřního tření je zcela nestlačitelná Viskozita
VíceHydrodynamika. Archimédův zákon Proudění tekutin Obtékání těles
Hydrodynamika Archimédův zákon Proudění tekutin Obtékání těles Opakování: Osnova hodin 1. a 2. Archimédův zákon Proudění tekutin Obtékání těles reálnou tekutinou Využití energie proudící tekutiny Archimédes
VíceFyzika - Kvinta, 1. ročník
- Fyzika Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence k učení Učivo fyzikální
VíceBIOMECHANIKA. Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D.
BIOMECHANIKA 8, Disipativní síly II. (Hydrostatický tlak, hydrostatický vztlak, Archimédův zákon, dynamické veličiny, odporové síly, tvarový odpor, Bernoulliho rovnice, Magnusův jev) Studijní program,
VíceVýsledný tvar obecné B rce je ve žlutém rámečku
Vychází N-S rovnice, kterou ovšem zjednodušuje zavedením určitých předpokladů omezujících předpokladů. Bernoulliova rovnice v základním tvaru je jednorozměrný model stacionárního proudění nevazké a nestlačitelné
Více7. MECHANIKA TEKUTIN - statika
7. - statika 7.1. Základní vlastnosti tekutin Obecným pojem tekutiny jsou myšleny. a. Mají společné vlastnosti tekutost, částice jsou od sebe snadno oddělitelné, nemají vlastní stálý tvar apod. Reálné
VíceELEKTRICKÉ STROJE - POHONY
ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY Ing. Petr VAVŘIŇÁK 2013 2.1 OBECNÉ ZÁKLADY EL. POHONŮ 2. ELEKTRICKÉ POHONY Pod pojmem elektrický pohon rozumíme soubor elektromechanických vazeb a vztahů mezi elektromechanickou
VíceBIOMECHANIKA. 9, Energetický aspekt pohybu člověka. (Práce, energie pohybu člověka, práce pohybu člověka, zákon zachování mechanické energie, výkon)
BIOMECHANIKA 9, Energetický aspekt pohybu člověka. (Práce, energie pohybu člověka, práce pohybu člověka, zákon zachování mechanické energie, výkon) Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující:
Více6 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ
6 6 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ Pohyblivost mechanické soustavy charakterizujeme počtem stupňů volnosti. Je to číslo, které udává, kolika nezávislými parametry je určena poloha jednotlivých členů soustavy
VíceZákladní parametry a vlastnosti profilu vačky
A zdvih ventilu B časování při 1mm zdvihu C časování při vymezení ventilové vůle D vůle ventilu Plnost profilu vačky má zásadní vliv na výkonové parametry motoru. V případě symetrického profilu se hodnota
VíceKompenzace osnovních sil svůrkou
Teorie tkaní Kompenzace osnovních sil svůrkou M. Bílek 2016 Osnovní svůrka Osnovní svůrka plní obecně na tkacím stroji tyto funkce: vedení osnovy do tkací roviny, snímání tahové síly v osnově, kompenzace
VíceRovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83
Vypočítejte moment síly P = 4500 N k osám x, y, z, je-li a = 0,25 m, b = 0, 03 m, R = 0,06 m, β = 60. Nositelka síly P svírá s tečnou ke kružnici o poloměru R úhel α = 20.. α β P y Uvolnění: # y β! x Rovnice
Více34_Mechanické vlastnosti kapalin... 2 Pascalův zákon _Tlak - příklady _Hydraulické stroje _PL: Hydraulické stroje - řešení...
34_Mechanické vlastnosti kapalin... 2 Pascalův zákon... 2 35_Tlak - příklady... 2 36_Hydraulické stroje... 3 37_PL: Hydraulické stroje - řešení... 4 38_Účinky gravitační síly Země na kapalinu... 6 Hydrostatická
VíceDynamika tekutin popisuje kinematiku (pohyb částice v času a prostoru) a silové působení v tekutině.
Dynamika tekutin popisuje kinematiku (pohyb částice v času a prostoru) a silové působení v tekutině. Přehled proudění Vazkost - nevazké - vazké (newtonské, nenewtonské) Stlačitelnost - nestlačitelné (kapaliny
VíceProšlupní mechanismus
Teorie tkaní Prošlupní mechanismus M. Bílek 2016 Prošlupní mechanismus Prošlup je klínovitý prostor pro zanesení útku. Tento prostor je vymezen paprskem a osnovními nitěmi v horní a spodní větvi prošlupu.
VíceHydrodynamické mechanismy
Hydrodynamické mechanismy Pracují s kapalným médiem (hydraulická kapalina na bázi ropného oleje) a využívají silových účinků, které provázejí změny proudění kapaliny. Zařazeny sem jsou pouze mechanismy
VíceZákladem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:
Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení částic, ze kterých se látky skládají. Termodynamika se zabývá zákony přeměny různých forem energie
Více3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky
3. ZÁKLADY DYNAMIKY Dynamika zkoumá příčinné souvislosti pohybu a je tedy zdůvodněním zákonů kinematiky. K pojmům používaným v kinematice zavádí pojem hmoty a síly. Statický výpočet Dynamický výpočet -
VíceCVIČENÍ č. 11 ZTRÁTY PŘI PROUDĚNÍ POTRUBÍM
CVIČENÍ č. 11 ZTRÁTY PŘI PROUDĚNÍ POTRUBÍM Místní ztráty, Tlakové ztráty Příklad č. 1: Jistá část potrubí rozvodného systému vody se skládá ze dvou paralelně uspořádaných větví. Obě potrubí mají průřez
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. = (pascal) tlak je skalár!!! F p = =
MECHANIKA TEKUTIN I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Tekutiny zahrnují kapaliny a plyny. Společnou vlastností tekutin je, že částice mohou být snadno od sebe odděleny (nemají vlastní
VíceOperační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 PROJEKT
VíceFyzika kapalin. Hydrostatický tlak. ρ. (6.1) Kapaliny zachovávají stálý objem, nemají stálý tvar, jsou velmi málo stlačitelné.
Fyzika kapalin Kapaliny zachovávají stálý objem, nemají stálý tvar, jsou velmi málo stlačitelné. Plyny nemají stálý tvar ani stálý objem, jsou velmi snadno stlačitelné. Tekutina je společný název pro kapaliny
VíceDynamika. Dynamis = řecké slovo síla
Dynamika Dynamis = řecké slovo síla Dynamika Dynamika zkoumá příčiny pohybu těles Nejdůležitější pojmem dynamiky je síla Základem dynamiky jsou tři Newtonovy pohybové zákony Síla se projevuje vždy při
VícePočítačová dynamika tekutin (CFD) Základní rovnice. - laminární tok -
Počítačová dynamika tekutin (CFD) Základní rovnice - laminární tok - Základní pojmy 2 Tekutina nemá vlastní tvar působením nepatrných tečných sil se částice tekutiny snadno uvedou do pohybu (výjimka některé
VícePráce, energie a další mechanické veličiny
Práce, energie a další mechanické veličiny Úvod V předchozích přednáškách jsme zavedli základní mechanické veličiny (rychlost, zrychlení, síla, ) Popis fyzikálních dějů usnadňuje zavedení dalších fyzikálních
VíceHydromechanické procesy Hydrostatika
Hydromechanické procesy Hydrostatika M. Jahoda Hydrostatika 2 Hydrostatika se zabývá chováním tekutin, které se vzhledem k ohraničujícímu prostoru nepohybují - objem tekutiny bude v klidu, pokud výslednice
VícePříklady z teoretické mechaniky pro domácí počítání
Příklady z teoretické mechaniky pro domácí počítání Doporučujeme spočítat příklady za nejméně 30 bodů. http://www.physics.muni.cz/~tomtyc/mech-prik.ps http://www.physics.muni.cz/~tomtyc/mech-prik.pdf 1.
VíceSíla, vzájemné silové působení těles
Síla, vzájemné silové působení těles Síla, vzájemné silové působení těles Číslo DUM v digitálním archivu školy VY_32_INOVACE_07_02_01 Vytvořeno Leden 2014 Síla, značka a jednotka síly, grafické znázornění
VíceVýroba tablet. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Lisování tablet. POMOCNÉ LÁTKY (kluzné látky, rozvolňovadla) LÉČIVÉ LÁTKY
Lisování tablet Výroba tablet GRANULÁT POMOCNÉ LÁTKY (kluzné látky, rozvolňovadla) LÉČIVÉ LÁTKY POMOCNÉ LÁTKY plniva, suchá pojiva, kluzné látky, rozvolňovadla tabletování z granulátu homogenizace TABLETOVINA
Více10. Energie a její transformace
10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na
VíceMechanika tekutin. Hydrostatika Hydrodynamika
Mechanika tekutin Hydrostatika Hydrodynamika Hydrostatika Kapalinu považujeme za kontinuum, můžeme využít předchozí úvahy Studujeme kapalinu, která je v klidu hydrostatika Objem kapaliny bude v klidu,
VíceVýroba tablet. Lisovací nástroje. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Lisování tablet. Horní trn (razidlo) Lisovací matrice (forma, lisovnice)
Lisování tablet Výroba tablet GRANULÁT POMOCNÉ LÁTKY (kluzné látky, rozvolňovadla) LÉČIVÉ LÁTKY POMOCNÉ LÁTKY plniva, suchá pojiva, kluzné látky, rozvolňovadla tabletování z granulátu homogenizace TABLETOVINA
VíceHmotný bod - model (modelové těleso), který je na dané rozlišovací úrovni přiřazen reálnému objektu (součástce, části stroje);
Newtonovy pohybové zákony: Hmotný bod - model (modelové těleso), který je na dané rozlišovací úrovni přiřazen reálnému objektu (součástce, části stroje); předpokládáme soustředění hmoty tělesa a všech
VíceMechanika tekutin je nauka o rovnováze a makroskopickém pohybu tekutin a o jejich působení na tělesa do ní ponořená či jí obtékaná.
Mechanika tekutin je nauka o rovnováze a makroskopickém pohybu tekutin a o jejich působení na tělesa do ní ponořená či jí obtékaná. Popisuje chování tekutin makroskopickými veličinami, které jsou definovány
Více3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie... 6 3.3 Potenciální energie... 6. 3.4 Zákon zachování mechanické energie... 9
Obsah 1 Mechanická práce 1 2 Výkon, příkon, účinnost 2 3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie......................... 6 3.2 Potenciální energie........................ 6 3.3 Potenciální energie........................
VíceZadání programu z předmětu Dynamika I pro posluchače kombinovaného studia v Ostravě a Uherském Brodu vyučuje Ing. Zdeněk Poruba, Ph.D.
Zadání programu z předmětu Dynamika I pro posluchače kombinovaného studia v Ostravě a Uherském Brodu vyučuje Ing. Zdeněk Poruba, Ph.D. Ze zadaných třinácti příkladů vypracuje každý posluchač samostatně
VíceDynamika vázaných soustav těles
Dynamika vázaných soustav těles Většina strojů a strojních zařízení, s nimiž se setkáváme v praxi, lze považovat za soustavy těles. Složitost dané soustavy závisí na druhu řešeného případu. Základem pro
VíceKrevní oběh. Helena Uhrová
Krevní oběh Helena Uhrová Z hydrodynamického hlediska uzavřený systém, složený ze: srdce motorický orgán, zdroj mechanické energie cév rozvodný systém, tvořený elastickými roztažitelnými a kontraktilními
VíceFyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 1 Mechanika 1.1 Pohyby přímočaré, pohyb rovnoměrný po kružnici 1.2 Newtonovy pohybové zákony, síly v přírodě, gravitace 1.3 Mechanická
VíceStudentská tvůrčí činnost 2009
Studentská tvůrčí činnost 2009 Numerické řešení proudového pole v kompresorové lopatkové mříži Balcarová Lucie Vedoucí práce: Prof. Ing. P. Šafařík, CSc. a Ing. T. Hyhlík, PhD. Numerické řešení proudového
VíceTERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla
FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí Prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. TERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla OSNOVA 15. KAPITOLY Tři mechanizmy přenosu tepla Tepelný
VíceProč funguje Clemův motor
- 1 - Proč funguje Clemův motor Princip - výpočet - konstrukce (c) Ing. Ladislav Kopecký, 2004 Tento článek si klade za cíl odhalit podstatu funkce Clemova motoru, provést základní výpočty a navrhnout
VíceZákladní pojmy a jednotky
Základní pojmy a jednotky Tlak: p = F S [N. m 2 ] [kg. m. s 2. m 2 ] [kg. m 1. s 2 ] [Pa] (1) Hydrostatický tlak: p = h. ρ. g [m. kg. m 3. m. s 2 ] [kg. m 1. s 2 ] [Pa] (2) Převody jednotek tlaku: Bar
VíceMATURITNÍ OKRUHY STAVBA A PROVOZ STROJŮ TŘÍDA: 4SB ŠKOLNÍ ROK: 2015-2016 SPEZIALIZACE: TECHNICKÝ SOFTWARE
1.A. VALIVÁ LOŽISKA a) dělení ložisek b) skladba ložisek c) definice základních pojmů d) výpočet ložisek d) volba ložisek 1.B. POHYBLIVÉ ČÁSTI PÍSTOVÉHO STROJE a) schéma pohyblivých částí klikového mechanismu
VíceKinetická teorie ideálního plynu
Přednáška 10 Kinetická teorie ideálního plynu 10.1 Postuláty kinetické teorie Narozdíl od termodynamiky kinetická teorie odvozuje makroskopické vlastnosti látek (např. tlak, teplotu, vnitřní energii) na
VíceKoncept tryskového odstředivého hydromotoru
1 Koncept tryskového odstředivého hydromotoru Ing. Ladislav Kopecký, květen 2017 Obr. 1 Návrh hydromotoru provedeme pro konkrétní typ čerpadla a to Čerpadlo SIGMA 32-CVX-100-6- 6-LC-000-9 komplet s motorem
VíceNelineární problémy a MKP
Nelineární problémy a MKP Základní druhy nelinearit v mechanice tuhých těles: 1. materiálová (plasticita, viskoelasticita, viskoplasticita,...) 2. geometrická (velké posuvy a natočení, stabilita konstrukcí)
Více1 Tuhé těleso a jeho pohyb
1 Tuhé těleso a jeho pohyb Tuhé těleso (TT) působením vnějších sil se nemění jeho tvar ani objem nedochází k jeho deformaci neuvažuje se jeho částicová struktura, těleso považujeme za tzv. kontinuum spojité
VíceProstředky vnější regulace tkacího procesu
Teorie tkaní Prostředky vnější regulace tkacího procesu M. Bílek 2016 Autoregulační procesy však nejsou schopny vyřešit nestejnoměrnosti rezultující ze systematických variabilit a neshod procesu tkaní.
VíceKontrola parametrů ventilátoru
1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kontrola a měření strojních zařízení
VíceVáclav Uruba home.zcu.cz/~uruba ZČU FSt, KKE Ústav termomechaniky AV ČR, v.v.i., ČVUT v Praze, FS, UK MFF
Václav Uruba uruba@fst.zcu.cz home.zcu.cz/~uruba ZČU FSt, KKE Ústav termomechaniky AV ČR, v.v.i., ČVUT v Praze, FS, UK MFF 0.11.14 Mechanika tekumn 1/13 1 Mechanika teku,n - přednášky 1. Úvod, pojmy, definice.
VíceTřecí ztráty při proudění v potrubí
Třecí ztráty při proudění v potrubí Vodorovným ocelovým mírně zkorodovaným potrubím o vnitřním průměru 0 mm proudí 6 l s - kapaliny o teplotě C. Určete tlakovou ztrátu vlivem tření je-li délka potrubí
VíceReologické modely technických materiálů při prostém tahu a tlaku
. lekce Reologické modely technických materiálů při prostém tahu a tlaku Obsah. Základní pojmy Vnitřní síly napětí. Základní reologické modely technických materiálů 3.3 Elementární reologické modely creepu
VíceIdeální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory
Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední
VíceBIOMECHANIKA KINEMATIKA
BIOMECHANIKA KINEMATIKA MECHANIKA Mechanika je nejstarším oborem fyziky (z řeckého méchané stroj). Byla původně vědou, která se zabývala konstrukcí strojů a jejich činností. Mechanika studuje zákonitosti
VícePřipravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Dynamika, Newtonovy zákony
Připravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Dynamika, Newtonovy zákony OPVK CZ.1.07/2.2.00/28.0220, "Inovace studijních programů zahradnických oborů s důrazem na jazykové a odborné dovednosti a konkurenceschopnost
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P03 MECHANIKA TUHÝCH TĚLES
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ Prof. RNDr. Zdeněk Chobola,CSc., Vlasta Juránková,CSc. FYZIKA PRŮVODCE GB01-P03 MECHANIKA TUHÝCH TĚLES STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU
VíceIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Pracovní list č.2 k prezentaci Zdroje tlakového vzduchu
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0514 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Technologie montáží, vy_32_inovace_ma_21_04 Autor Ing.
Více4. Kolmou tlakovou sílu působící v kapalině na libovolně orientovanou plochu S vyjádříme jako
1. Pojem tekutiny je A) synonymem pojmu kapaliny B) pojmem označujícím souhrnně kapaliny a plyny C) synonymem pojmu plyny D) označením kapalin se zanedbatelnou viskozitou 2. Příčinou rozdílné tekutosti
VíceCVIČENÍ č. 7 BERNOULLIHO ROVNICE
CVIČENÍ č. 7 BERNOULLIHO ROVNICE Výtok z nádoby, Průtok potrubím beze ztrát Příklad č. 1: Určete hmotnostní průtok vody (pokud otvor budeme považovat za malý), která vytéká z válcové nádoby s průměrem
VíceKatedra geotechniky a podzemního stavitelství
Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Modelování v geotechnice Metoda oddělených elementů (prezentace pro výuku předmětu Modelování v geotechnice) doc. RNDr. Eva Hrubešová, Ph.D. Inovace studijního
VíceBIOMECHANIKA. 7, Disipativní síly I. (Statické veličiny, smyková třecí síla, nakloněná rovina, odporová síla)
BIOMECHANIKA 7, Disipativní síly I. (Statické veličiny, smyková třecí síla, nakloněná rovina, odporová síla) Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D. SÍLY BRZDÍCÍ
Vícemechanická práce W Studentovo minimum GNB Mechanická práce a energie skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s
1 Mechanická práce mechanická práce W jednotka: [W] = J (joule) skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s s dráha, kterou těleso urazilo 1 J = N m = kg m s -2 m = kg m 2 s -2 vyjádření
VíceTuhost mechanických částí. Předepnuté a nepředepnuté spojení. Celková tuhosti kinematické vazby motor-šroub-suport.
Tuhost mechanických částí. Předepnuté a nepředepnuté spojení. Celková tuhosti kinematické vazby motor-šroub-suport. R. Mendřický, M. Lachman Elektrické pohony a servomechanismy 31.10.2014 Obsah prezentace
VíceMechanika - síla. Zápisy do sešitu
Mechanika - síla Zápisy do sešitu Síla a její znázornění 1/3 Síla popisuje vzájemné působení těles (i prostřednictvím silových polí). Účinky síly: 1.Mění rychlost a směr pohybu 2.Deformační účinky Síla
VíceDimenzování pohonů. Parametry a vztahy používané při návrhu servopohonů.
Dimenzování pohonů. Parametry a vztahy používané při návrhu servopohonů. M. Lachman, R. Mendřický - Elektrické pohony a servomechanismy 13.4.2015 Požadavky na pohon Dostatečný moment v celém rozsahu rychlostí
VíceMECHANIKA TUHÉHO TĚLESA
MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA. Základní teze tuhé těleso ideální těleso, které nemůže být deformováno působením žádné (libovolně velké) vnější síly druhy pohybu tuhého tělesa a) translace (posuvný pohyb) všechny
VíceMechanika kapalin a plynů
Mechanika kapalin a plynů Petr Pošta pposta@karlin.mff.cuni.cz 24. listopadu 2010 Obsah Tekutiny Tlak Tlak v kapalině vyvolaný vnější silou Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou Tlak v kapalině vyvolaný
VíceFYZIKA I cvičení, FMT 2. POHYB LÁTKY
FYZIKA I cvičení, FMT 2.1 Kinematika hmotných částic 2. POHYB LÁTKY 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6 Těleso při volném pádu urazí v poslední sekundě dvě třetiny své dráhy. Určete celkovou dráhu volného
VíceKomponenta Vzorce a popis symbol propojení Hydraulický válec jednočinný. d: A: F s: p provoz.: v: Q přítok: s: t: zjednodušeně:
Plánování a projektování hydraulických zařízení se provádí podle nejrůznějších hledisek, přičemž jsou hydraulické elementy voleny podle požadovaných funkčních procesů. Nejdůležitějším předpokladem k tomu
VícePráce, výkon, energie
Práce, výkon, energie (test version, not revised) Petr Pošta pposta@karlin.mff.cuni.cz 23. října 2009 Obsah Mechanická práce Výkon, příkon, účinnost Mechanická energie Kinetická energie Potenciální energie
VíceTENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE
1 TENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE Michal Jandera, K134 Obsah přednášek 2 1. Stabilita stěn, nosníky třídy 4. 2. Tenkostěnné za studena tvarované profily: Výroba, chování průřezů, chování prutů. 3. Tenkostěnné
VíceTlak v kapalinách a plynech Vztlaková síla Prodění kapalin a plynů
Mechanika tekutin Tlak v kapalinách a plynech Vztlaková síla Prodění kapalin a plynů Vlastnosti kapalin a plynů Tekutiny = kapaliny + plyny Ideální kapalina - dokonale tekutá - bez vnitřního tření - zcela
Více15 MECHANIKA IDEÁLNÍCH TEKUTIN. Hydrostatika ideální kapaliny Hydrodynamika ideální tekutiny
125 15 MECHANIKA IDEÁLNÍCH TEKUTIN Hydrostatika ideální kapaliny Hydrodynamika ideální tekutiny Na rozdíl od pevných látek, které zachovávají při pohybu svůj tvar, setkáváme se v přírodě s látkami, které
Více5.4 Adiabatický děj Polytropický děj Porovnání dějů Základy tepelných cyklů První zákon termodynamiky pro cykly 42 6.
OBSAH Předmluva 9 I. ZÁKLADY TERMODYNAMIKY 10 1. Základní pojmy 10 1.1 Termodynamická soustava 10 1.2 Energie, teplo, práce 10 1.3 Stavy látek 11 1.4 Veličiny popisující stavy látek 12 1.5 Úlohy technické
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P02 DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ Prof. Ing. Bohumil Koktavý,CSc. FYZIKA PRŮVODCE GB01-P02 DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA 2 OBSAH
VíceLOGO. Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn
Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Ideální plyn Protože popsat chování plynů je nad naše možnosti, zavádíme zjednodušený model tzv. ideálního plynu, který má tyto vlastnosti: Částice ideálního plynu
VíceDynamická viskozita oleje (Pa.s) Souřadný systém (proč)?
Viskozimetr kužel-deska S pomocí rotačního viskozimetru s uspořádáním kužel-deska, viz obrázek, byla měřena dynamická viskozita oleje. Při použití kužele o průměru 40 mm, který se otáčel úhlovou rychlostí
VíceObecný Hookeův zákon a rovinná napjatost
Obecný Hookeův zákon a rovinná napjatost Základní rovnice popisující napěťově-deformační chování materiálu při jednoosém namáhání jsou Hookeův zákon a Poissonův zákon. σ = E ε odtud lze vyjádřit také poměrnou
Víceρ 490 [lb/ft^3] σ D 133 [ksi] τ D 95 [ksi] Výpočet pružin Informace o projektu ? 1.0 Kapitola vstupních parametrů
N pružin i?..7 Vhodnost pro dynamické excelentní 6 [ F].. Dodávané průměry drátu,5 -,25 [in].3 - při pracovní teplotě E 2 [ksi].5 - při pracovní teplotě G 75 [ksi].7 Hustota ρ 4 [lb/ft^3]. Mez pevnosti
VícePříklady jednoduchých technických úloh ve strojírenství a jejich řešení
Tento materiál vznikl jako součást projektu EduCom, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Příklady jednoduchých technických úloh ve strojírenství a jejich řešení doc.
VíceVznik vztlaku a Aerodynamika rotoru větrné elektrárny
Vznik vztlaku a Aerodynamika rotoru větrné elektrárny Ing.Jiří Špičák ČSVE - Stránka 1 - Vznik vztlaku Abychom si mohli vysvětlit vznik vztlakové síly, musíme si připomenout fyzikální podstatu proudění.
Více