Monosti a perspektivy zpracovæn bioodpadu

Transkript

1 Monosti a perspektivy zpracovæn bioodpadu Anton n Slejka vod V soułasnø dob płevauje v R likvidace odpadø nad jejich vyu væn m. Tento zpøsob zachæzen s odpady nen dlouhodob tolerovateln. Nejroz łen j metodou naklædæn s odpady v R je sklædkovæn, kterø zał næ b t ŁÆsteŁn nahrazovæno spalovæn m. Recyklace se roziłuje pouze pomalu a bolestn. SklÆdkovÆn je v tinou povaovæno za nejhor mon zpøsob naklædæn s odpadem, ale ve vysp l ch zem ch se sklædky zał naj płem ovat nebo jsou nahrazovæny manipulałn -v robn mi sklady/sklædkami, ve kter ch prob hæ dotłi ovæn u zdroje tł d nøho odpadu, mechanickæ œprava jednotliv ch sloek odpadu, jejich uklædæn na płipravenæ m sta tak, aby byly kdykoliv k dispozici, atd. Vedle toho jsou bezprostłedn zpracovævæny ty sloky odpadu, jejich technologie zpracovæn je v danøm m st a Łase dostupnæ. Bioodpad je kompostovæn, sklo, plasty, kovy a pap r jsou odvæeny do zpracovatelsk ch zævodø, organickø toxickø lætky jsou spalovæny apod. Proces pokrałuje distribuc recyklovan ch hmot (surovin), jejich płem nou na v robky... T mto jsem cht l naznałit, e sklædkovæn je monø płem nit na metodu naklædæn s odpadem daleko møn zat uj c ivotn prostłed, ne jak je tomu v soułasnosti, kteræ usnad uje recyklaci odpadø t m, e vytvæł zæsoby jednotliv ch sloek odpadø Łi pł mo recykluje (zejmøna prostłednictv m kompostovæn ). Podobn i spalovæn aby mohlo b t zvæno ekologick m, muselo by płej t na spalovæn tł d nøho odpadu, a to nejenom kvøli emis m, kterø je monø odfiltrovat, ale zejmøna kvøli zamezen znehodnocovæn cenn ch surovin. Napł. bioodpad, pokud je po kompostovæn vyuit pro hnojen, dodævæ do pødy nejenom iviny, ale i stabilizovanou organickou hmotu s vysok m obsahem huminov ch kyselin a fulvokyselin humus a pestrou kælu pød prosp n ch mikroorganismø. HumusovØ lætky zvyuj pufrałn schopnost pødy a vododrnost, sniuj vyplavovæn ivin a nepł znivø œłinky toxick ch lætek na rostliny. MikrobiÆln oiven pødy zrychluje rozklad organick ch cizorod ch lætek a redukuje połet Łi alespo œłinek fytopatogenn ch organismø. Celkov møeme ł ci, e promylenø vyu væn kompostovanøho bioodpadu ke hnojiv m œłeløm v razn zvyuje v nosy a kvalitu zem d lsk ch plodin a płisp væ ke sniovæn negativn ch vlivø zem d lstv na pł rodu. Podobn je monø zhodnotit i ostatn sloky odpadø. 1

2 Jak vidno, tł d n odpadø je kl Łov m bodem recyklace. Dokud se nenauł me tł dit dostatełn kvalitn a v co monæ nejv t kvalit a łi, sotva møeme uvaovat o velkoplonø recyklaci odpadu. To se t kæ zejmøna domovn ch odpadø, u kter ch zævis efektivita tł d n u zdroje płedev m na ochot obłanø omezit svø pohodl pro zlepen spolełnøho ivotn ho prostłed. Bydl m na praskøm s dliti Prosek, a proto v m, e naułit n kterø ŁÆsti ŁeskØ spolełnosti tł dit odpady je a bude velmi nærołn œkol. Tł d n je monø provæd t rovn mechanicky na separałn ch linkæch. V na republice nemæme zat m s takov mto pł stupem dobrø zkuenosti. ZÆkladn chybou v tiny separałn ch systømø je, e zał naj drcen m, co vede k nadm rnø kontaminaci substrætu cizorod mi lætkami. Aby mohla b t mechanickæ separałn technologie pouitelnæ, mus b t spln ny zejmøna tyto poadavky: ve svozovø oblasti je nutnø provozovat co monæ nejdetailn j sb r nebezpełn ch odpadø (v celospolełenskøm m ł tku je vhodnø omezovat prodej v robkø obsahuj c cizorodø lætky, napł. załætkem błezna tohoto roku byl ve Francii zakæzæn prodej rtuov ch teplom rø), drtit pouze ty materiæly, u kter ch je jistota, e neobsahuj ÆdnØ rizikovø sloky nebo pł padnæ kontaminace nen na zævadu płi dal m zpracovæn / vyuit, kontrola v skytu cizorod ch lætek mus b t u t chto technologi obzvlæ pełlivæ. MechanizovanØ technologie jsou sice dosti drahø, monæ by se vak mohly stæt alternativou tł d n u zdroje tam, kde je zapojen obyvatelstva do sb ru obt nø. V pł pad, e ani po vech opatłen ch nedosæhne kompost, vyroben z mechanicky separovanø organickø frakce sm snøho odpadu, patłiłn ch parametrø, aby byl pouiteln alespo płi rekultivac ch, dosæhne se zmenen zabranøho prostoru sklædky a vyuit alespo n kter ch frakc odpadu (zejmøna plastø a kovø). ZpracovÆn bioodpadu Bioodpad je vyuiteln zejmøna prostłednictv m kompostovæn a anaerobn digesce (AD). Vedle toho møe b t bioodpad zkvaovæn napł. na ethanol nebo płem ovæn na palivo prostłednictv m n kterøho z pyrolytick ch Łi termolytick ch procesø. N kdy je monø bioodpad vyu t ke krmn m œłeløm. 1. KompostovÆn KompostovÆn je pravd podobn nejstar a nejroz łen j v decky zpracovanou technologi vyu væn bioodpadu. SpoŁ væ v ł zenøm aerobn m mikrobiæln m rozkladu organickø hmoty, kter je ukonłen stabilizac (dokonłen kondenzałn ch a polymerizałn ch pochodø tvorba humusov ch lætek). 2

3 RozeznÆvÆme zhruba tłi œrovn kompostovæn domovn ho bioodpadu: domovn (rodinnø), komunitn a komunæln (prømyslovø) kompostovæn. Malorozm rovø decentralizovanø metody kompostovæn vyaduj ni dopravn næklady, zat mco centralizovanø technologie umo uj kvalitn ł zen procesu a kontrolu v slednøho produktu. Domovn kompostovæn prob hæ bu na zahrædkæch napł. v zahradn ch kompostørech nebo na balk nech v balk nov ch vermikompostørech (vermikompostovæn je metoda kompostovæn s vyuit m al napł. vylecht nø deovky hnojn (Eisenia foetida) tzv. kalifornskøho ŁervenØho hybrida). Tyto metody jsou celkem dobłe znæmø, a k jejich roz łen stał v tinou propagałn kampa. Napł. Vossen a Rilla (1996) dokæzali b hem dvouletø kampan sn it mnostv odpadø z oblasti kolem americkø Sonomy o 0,5% (Ł slo se zdæ n zkø, jeliko jako celek jsou bræny vechny odpady vłetn prømyslov ch...), płiłem v rodinæch, je załaly s kompostovæn m bylo zaznamenæno prøm rnø sn en produkce odpadø o 18,3% (hmotnostn ch). Komunitn kompostovæn møe b t provæd no napł. pro skupinu domø, jeden Łi dva panelovø domy, zahrædkæłskou kolonii apod. V tinou se urł zodpov dnæ osoba, kteræ se o kompost staræ. Zał zen pro drcen, płekopævæn a konełnou œpravu kompostu je bu manuæln nebo mechanickø - mobiln, kterø møe slouit zærove pro v ce komunitn ch kompostæren. Pro kompostovæn je monø pou vat rovn jednoduchø bioreaktory. KomunÆln kompostovæn b væ v tinou pln mechanizovanø. ProvÆd se bu na hromadæch, Łi v bioreaktorech. KompostovÆn na hromadæch mus b t provæd no na vodohospodæłsky zabezpełen ch plochæch, co mohou b t napł. silæn laby. Zał zen pro v robu kompostu nen tłeba kupovat, n br je monø vyu t slueb firmy, kteræ obj d kompostærny se sv mi stroji a provæd jednotlivø œkony (zaklædku kompostu, płekopævky a konełnou œpravu). Ve vysp l ch stætech s l trend kompostovæn v uzavłen ch prostorech. ZejmØna I. fæze (termofiln ) by m la b t provæd na indoor, jeliko præv v jej m prøb hu dochæz Łasto k tvorb zapæchaj c ch plynø, kterø by m ly b t zachytævæny napł. v biofiltrech. 2. Anaerobn digesce (AD) Dal monost zpracovæn bioodpadu je anaerobn digesce fermentace za nepł stupu vzduchu b hem n vznikæ bioplyn, co je sm s methanu a CO 2 v tinou v pom ru kolem 6/4 s mal m mnostv m H 2 S a H 2. AD je rovn monø provæd t ve vech tłech m ł tc ch. V naich podm nkæch vak płipadaj v œvahu sp e v t m ł tka. Na rodinnø œrovni je AD roz łena napł. v n, NepÆlu Łi Indii. NejŁast ji pou van m bioreaktorem b væ tzv. Ł nsk fermentor. Tuto technologii vyu vaj zejmøna rodiny mal ch 3

4 roln kø, pro kterø płedstavuje pom rn snadnou metodu z skævæn paliva s minimæln m negativn m vlivem na ivotn prostłed a zdrav uivatelø (na rozd l od suen ch krav ncø Łi dłeva) a zpøsob zpracovæn exkrementø hospodæłsk ch zv łat spolu s domovn m bioodpadem na kvalitn organickø hnojivo (Gautam 1996). V m ł tku komunitn m experimentuj s vyu væn m AD napł. Otterpohl et al. (1997), kteł v n meckøm L becku vybudovali s dlit, ve kterøm je bioodpad zpracovævæn anaerobn digesc. Bioodpad je v kuchyn ch drcen ve vestav n ch drtił ch, odvæd n potrub m, m chæn s odpadn vodou z toalet a biozplynovæn. VzniklØ hnojivo je vyu væno v okol, co b væ płi centralizovanøm zpracovæn odpadn ch vod Łasto płedm tem røzn ch sporø, jeliko tyto vody b vaj Łasto nadlimitn kontaminovæny cizorod mi lætkami (zejmøna t k mi kovy), co je v tinou zavin no płim en m odpadn ch vod z prømyslu. Jedn m z typick ch pł kladø technologie komunæln ho kompostovæn je zævod v rakouskøm Salzburgu (Lutz 1994), kde se płivezen bioodpad nejprve rułn zbavuje næhodn ch nełistot, pak je drcen v kladivovøm ml n a prosøvæn na s tu s okem 40 mm. MateriÆl propadnuv s tem je zbaven kovov ch płedm tø, a po ohłæt je pln n do fermentoru Dranco, kde je fermentovæn tłi t dny płi teplot 55 C (teplota v tiny anaerobn ch fermentorø navren ch pro tento œłel). Bioplyn je spalovæn v plynovøm motoru za produkce horkø vody a elektłiny. Fermentovan materiæl je odvodn n na 50%-n suinu, a po płim chæn porøzn ho materiælu (napł. zelenø t pky) je kompostovæn. Kompost je prodævæn jako pł davek do hrnkov ch substrætø a jako organomineræln hnojivo. ObdobnÆ technologie je provozovæna v belgickøm Brechtu (Sinclair a Kelleher 1995). Bioodpad je tam svæen i z okoln ch vesnic. S ohledem na jejich roztrouenost je svæen pouze jednou za dva t dny, co zapł Łi uje v teplej ch letn ch m s c ch vznik nepł jemnøho zæpachu. ZÆv r SpoleŁn se vstupem R do EU se bude nae environmentæln legislativa płizpøsobovat evropskø. To bude mimo jinø znamenat zv en poadavkø na intenzitu a kvalitu recyklace odpadø, zv en poplatkø za sklædkovæn a płibudou i dal omezen pro znekod ovæn odpadø. To znæsob zæjem o recyklałn technologie zpracovævaj c bioodpad. Zat m je hlavn ohnisko zæjmu upłeno na kompostovæn, ale spolełn se zavæd n m ekologick ch dan na fosiln paliva a ub væn m neobnoviteln ch zdrojø energie se bude zvyovat zæjem rovn o AD. Bioplyn bude vyu væn zejmøna kogenerałn, ale nelze zcela vyloułit jeho Łit n na kvalitu zemn ho plynu a rozvod ke konełn m uivateløm prostłednictv m stævaj c potrubn s t. 4

5 Literatura Dal informace o monostech vyuit bioodpadu je monø naløzt napł. na webov ch strænkæch CZ BIOMu: (vłetn zkræcenøho płekladu ŁlÆnku Gautam 1996) GAUTAM, K.M.: Prospects of Biogas Utilization in Nepal. IN: Proceedings from International Conference on Biogas Energy Systems, Tata Energy Research Institute, New Delphi, p , LUTZ, W.: Anaerobic-aerobic system in Salzburg. Biocycle. p. 60, June OTTERPOHL, R.; GROTTKER, M. a LANGE, J.: Sustainable water and waste management in urban areas. Wat. Sci. Tech. Vol. 35, No. 9. pp , SINCLAIR, R. a KELLEHER, M.: Anaerobic digestion for household organics. Biocycle. pp , April VOSSEN, P. a RILLA, E.: Trained home composters reduce solid waste by 18%. California Agriculture, p , Sept.-Oct Ing. Anton n Slejka V zkumn œstav rostlinnø v roby DrnovskÆ 507, Praha 6 Ruzyn tel.: 02 / , fax: 02 / slejska@hb.vurv.cz, ICQ#: