Odborn Łasopis o biomase a informałn zpravodaj eskøho sdruen pro biomasu slo 3 ervenec 1998

Transkript

1 Odborn Łasopis o biomase a informałn zpravodaj eskøho sdruen pro biomasu slo 3 ervenec 1998 Energie z biomasy a politickæ scøna Ing. Jaroslav VÆ a, CSc., płedseda CZ Biom V obdob volebn kampan se moji kolegovø snaili naj t ideje, kterø prezentuje næ svaz, ve volebn ch programech politick ch stran. Alternativn energie a biomasa se vyskytuje ve volebn m programu KDU- SL, co mi usnadnilo rozhodovæn. Uv domil jsem si, jak pozitivn roli sehræl v krætkøm funkłn m obdob ministr ivotn ho prostłed p. Burs k ve vztahu k problematice, o kterou se næ Svaz zaj mæ. Po dlouhø dob byl najednou v Łele ministerstva Łlov k s pozitivn m vztahem k ivotn mu prostłed, kter pochopil hlub smysl ekologick ch aktivit. Revize energetickø politiky, co je płedev m problematika Temel nskø jadernø elektrærny, kterou iniciovala stævaj c vlæda, møe vytvołit dal prostor pro alternativn energii z biomasy. MÆm ale pocit, e to co se pł z- niv navodilo v ekologii se op t møe rozplynout v døsledku v voje politickø scøny. Vysok œłedn k na ministerstvu ivotn ho prostłed, s kter m jsem svø obavy diskutoval, prohlæsil møj næzor na roli ministra na fungovæn resortu za naivn, nebo jednotlivø obory ministerstva pracuj podle svø dlouhodobø koncepce, kterou nemøe naræz zm nit ani ministr. V - ł m, e novæ vlæda bude usilovat o prosperuj c ekonomiku, bude bojovat proti korupci a pinavømu kapitælu, a t m nepł - mo bude ochranu ivotn ho prostłed podporovat. Domn væm se, e v Łele resortu ivotn ho prostłed by m l b t Łlov k, kter je v tøto oblasti erudovan a kter se ji v minulosti o ekologii zasazoval. VoliŁi bohuel rozhodli jinak a upłednost uj płed ekologi majetkovø a sociæln jistoty. V televizn m poładu jsem shlødl reportæ o prøb hu voleb v psychiatrickø løłebn v Praze - Bohnic ch, kde jeden z pacientø na dotaz, koho bude volit prohlæsil: mæm ræd pł - rodu, budu volit stranu zelen ch. Priority normæln ch voliłø jsou złejm jinø, ale teprve budoucnost næm ukæe, co płinesla soułasnæ zm na politickø scøny. I v krætkøm obdob zv enøho zæjmu o biomasu jsem pozoroval, e aktivity naeho Svazu n kter m oficiæln m postøm trochu vad. NÆ CZ Biom zahrnuje v irokø oblasti v tinu naich płedn ch odborn kø i podnikatelsk ch subjektø a provæd ji dost rozsæhlou propagałn kampa a poradenskou Łinnost a dokonce se sna ve prosp ch fytoenergetiky dæt dohromady røznø resorty a rozhoduj c subjekty. Je jasnø, e jen næ CZ Biom møe provozovat poradenskø a informałn stłedisko v rozsahu od p stitelsk ch technologi a po technologie technickø a biologickø konverze vłetn projektø, ekonomiky a problematiky energetick ch œspor a racionæln ho vyu væn energi. To kł n kterø zæm ry kompetentn ch m st, kterø jako oficiæln poradenskø stłedisko v tøto oblasti zvełej uj zcela jinø pracovit. Proto VÆs pros m, snate se PoradenskØmu a informałn mu stłedisku CZ Biom v Chomutov (vedouc Ing. Usak, CSc.) a jeho filiæln mu pracoviti v Praze - Ruzyni (Ing. Sladk, Ing. VÆ a) b t pln næpomocni a poskytnout mu podklady o Vaich aktivitæch k dopl ovæn informałn ch databæz. Pro podnikatelskø subjekty møe b t tato spolupræce oboustrann v hodnæ. S filiæln ch pracovi naeho poradenskøho a informałn ho stłediska nepovaujeme za uzavłenou a ochotn zahrneme do tohoto systømu dal pracovit na- ich Łlenø. OficiÆln m sta povaujeme za døleitæ płedev m z døvodu, e rozhoduj o grantov ch a jin ch finanłn ch prostłedc ch a chceme s nimi spolupracovat v zæjmu napl ovæn naich c lø. ZÆv rem bych cht l pod kovat vem Łlenøm CZ Biom za œłinnou propagaci naich mylenek, za œłast na naich akc ch a płi zajiovæn finanłn ch prostłedkø pro nai Łinnost. ZÆpis ze zasedæn 2. schøze płedsednictva a revizn komise konanø dne 24. błezna 1998 Pł tomni: Kutil, Novotn, Petł kovæ, Sladk, Smol k, ValeŁko, VÆ a, Vaverka 1. Kontrola zæpisu z 1. schøze bez płipom nek. 2. Sekce mezinærodn ch vztahø zorganizuje zasedæn AE Biom v Praze dne 3. dubna NÆklady tohoto mezinærodn ho setkæn uhrad zahraniłn œłastn ci. 3. Sekce mezinærodn ch vztahø zorganizuje setkæn Łlenø CZ Biom a odbornø vełejnosti s Dr. Jossartem 2. dubna 1998 v Praze - Ruzyni. 4. Sekce mezinærodn ch vztahø płiprav odborn seminæł s płedpoklædanou œłast starostø obc 27. dubna Bude usilovat o pln n mezinærodn ho grantu InformaŁn kampa v biomase. Sekce se bude snait z skat finanłn prostłedky pro svou Łinnost z mezinærodn ch a tuzemsk ch grantø. 5. Dr. Petł kovæ bude zajiovat œłast CZ Biom na konferenci ObnovitelnØ zdroje energie v Krom ł i Łervna Ing. VÆ a bude presentovat aktivity CZ Biom na ekologickøm aktivu dne ve ternberku, kteræ połædaj ekologickø neziskovø organizace. 7. FunkcionÆłi CZ Biom vłetn vedouc ch sekc budou usilovat o z skæn dostupn ch grantø. 8. Pro hospodałen sekc jsou vystaveny analytickø œłty na kterø je zaœłtovæno 70% pł jmø sekc a 70% nækladø sekc. Płi ŁerpÆn finanłn ch prostłedkø je tłeba se dohodnout s œłetn CZ Biom (p. PickovÆ sekretariæt BIOMu) a je tłeba

2 dodrovat finanłn płedpisy pł padn sm rnice grantov ch agentur, kterø finanłn prostłedky poskytly Ł slo Łasopisu BIOM vyjde załætkem Łervence. 10. Sekce poradenskø stłedisko a sekce p stitelskæ zorganizuj seminæł EnergetickØ rostliny IV v Chomutov a seminæł Teplo z fytomasy koncem ł jna s exkurz do NSR. 11. Seznamy Łlenø sekc v połædku dodala sekce mezinærodn ch vztahø, sekce kompostæłø, sekce bioplynu a sekce informałn ho stłediska. Zapsal: Ing. Jaroslav VÆ a, CSc. CZ Biom Praha, sekce poradenskæ a informałn stłedisko Chomutov, V zkumn œstav rostlinnø v - roby Praha Ruzyn a fakulta ivotn ho prostłed UJEP st nad Labem si VÆs dovoluj pozvat na tradiłn celodenn odborn seminæł ENERGETICK A PR MYSLOV ROSTLINY IV spojen s prohl dkou porostø dne v hod., sraz œłastn kø je na V zkumnø stanici V RV v Chomutov - NovØ Społice Program seminæłe: Presentace œłastn kø Prohl dka pokusn ch porostø ZÆstupce MZe R - vodn slovo k problematice Ing. Jił JirÆnek - Ministerstvo ivotn ho prostłed Biomasa a ivotn prostłed Ing. J. VÆ a, CSc., V RV Praha - Ruzyn Fytoenergetika - pł nos pro łeen ekologick ch problømø Doc. Ing. Jaroslava VrÆbl kovæ, CSc., UJEP st n. Labem Perspektivy agroenergetiky ve v uce a praxi severn ch ech PłestÆvka na ob d Ing. Vlasta Petł kovæ, DrSc., CZ Biom Fytoenergetika v EvropskØ Unii Ing. Sergej Usak, CSc., V RV Chomutov NetradiŁn energetickø rostliny Ing. VÆclav Sladk, V ZT Praha - Ruzyn Vyuit biomasy k v rob tepla PłestÆvka Ing. Roman Honz k, V RV Chomutov PotencionÆln monost vyuit pødy v marginæln ch oblastech pro p stovæn energetick ch rostlin Ing. Jan Weger, V OZ Prøhonice V zkum produkce energetickø biomasy dłevin v eskø republice a ve sv t Informace o seminæłi: Ing. Anton n Slejka, Universita Pardubice Bioplyn z fytomasy koreferæty, firemn vystoupen, diskuse, dotazy, zæv r seminæłe Łastnick poplatek (vlonø), jen zahrnuje cenu sborn ku a obłerstven, je pro Łleny CZ Biom ve v i 180 KŁ, pro ostatn 300 KŁ. PłednÆej c, pracovn ci V RV, studenti a ułitelø maj vstup voln. DoporuŁenÆ vełejnæ doprava z Prahy : autobusovø nædra Florenc: 6.45 hod. autobusovø nædra Chomutov: m stsk autobus Ł. 9, v - stupn stanice (płedposledn ) veterinærn nemocnice, pro zpætełn dopravu doporułujeme rychl k z Chomutova do Prahy v hod. ZÆm rem poładatelø je, aby se v leton m roce naeho tradiłn ho seminæłe œłastnila studuj c mlæde a ułitelø, pro kterø mæme płipraveny propagałn materiæly o biomase a ivotn m prostłed. Odborn m garantem seminæłe je Ing. Sergej Usak, CSc., kter rovn zprostłedkovævæ firemn vystoupen, postery apod.. tel. (fax): 0396/27090, ecotoxicology@cv.bohem-net.cz VlonØ je mono zaplatit v hotovosti pł mo płi presentaci nebo na œłet s. społitelny Praha 6, Ł. œłtu /0800. (I O CZ Biom : CZ Biom nen plætce DPH) Liga energetick ch alternativ Kontakty mezi CZ Biom a Ligou energetick ch alternativ (LEA) jsou v ce ne dobrø. NavzÆjem si propagujeme nae aktivity. Asi płed m s cem jsem byl pozvæn p. K. Merhautem do solærn ho ekopavilonu v Praze na Barrandov a dohodli jsme se na vzæjemnøm płidruenøm Łlenstv. C le naich organizac jsou tøm ł stejnø. Liga energetick ch alternativ s dl v ji zm n nøm ekopavilonu BarrandovskÆ 1/p, Praha 5, tel. 02/ , fax: 02/ Jde o obłanskø sdruen zab vaj c se osv tou, propagac a poradenstv m v oboru vyuit obnoviteln ch zdrojø energie, energetick ch œspor, popularizace ekodomø a ekologickøho zem d lstv. Zajiuje obsahov provoz solærn ho ekopavilonu nadace Heinricha B lla v Praze na Barrandov jako demonstrałn ho a informałn ho stłediska pro zainteresovanou vełejnost. Płi stælø v stav k t mto tømatøm zærove rozv j nejrøzn j aktivity, zejmøna besedy, seminæłe, v stavy, prohl dky pro koly a skupiny, płednæky, kurzy, videoprojekce a kulturn -spolełenskø akce. LEA œzce spolupracuje s WTC - Stłedisko Wetland Training Centre, kterø bylo zaloeno v Tłeboni v kv tnu 1996 płi BotanickØm œstavu Akademie v d pod zætitou Wetlands International. Hlavn m c lem stłediska je poskytovæn nejlep- ch dostupn ch informac a znalost o trvale udritelnøm rozvoji krajiny, zejmøna o mokładech stłedn a v chodn Evropy, jejich revitalizaci a hospodałen v nich. LEA v ŁervnovØm m s Łn ku Bionoviny propaguje fytoenergetiku, CZ Biom i n kterø nae Łleny a zvełej uje nae akce. Ing. Jaroslav VÆ a, CSc. 2

3 UiteŁnØ mikroorganismy z jin Afriky Ing. Jaroslav VÆ a, CSc. Ve sv ch płednækæch o kompostovæn odpadø jsem si pravideln st oval na kompostovø startøry a podpørnø mikrobiologickø prostłedky pro kompostovæn odpadø. tvrt stolet testovæn røzn ch preparætø vłetn zahraniłn ch ve m vzhledem k jejich n zkø œłinnosti vyvolalo averzi vøłi tomuto zpøsobu kompostovæn. Nyn povauji za svou povinnost, abych se omluvil mikroorganismøm z JihoafrickØ republiky od firmy Sannitree International, kterø se vyskytuj v biopreparætu OxygenÆtor (Bioenzym), kterø za œłelem rozkladu organick ch odpadø płi kompostovæn dodævæ firma Sanbien s.r.o., Praha 5 - Sm chov, NÆdran 19. Vzhledem k dobr m referenc m znæm ch praktikø v oboru zahradn ch kompostø jsem preparæt aplikoval na svø soukromø kompostærn na chalup a po 14 dnech pøsoben jsme z skal subjektivn dojem o monø œłinnosti. Rozhodl jsem se sv mi spolupracovn ky tento preparæt otestovat v definovan ch optimæln ch podm nkæch v aerovan ch biofermentorech a kompostovøm substrætu s płevahou krætkø sełe parkovø trævy s 5% pł davkem pałenitn zeminy, 10% pł sadou kejdy prasat a 10% pł davkem kørodłevn hmoty. T mto substrætem jsem naplnil 5 biofermentorø, z nich 3 byly aerovanø, a ve dvou bylo omezena ventilace a vytvołeny semianaerobn podm nky. Prvn biofermentor jsem ponechal jako kontroln variantu, do druhøho jsem aplikoval preparæt podle nævodu, a do tłet ho jsem zv il dævku preparætu p tinæsobn. V neaerovan ch biofermentorech jsem rovn jeden ponechal jako kontrolu, a do druhøho jsem aplikoval preparæt. S pouitou surovinovou skladbou kompostu mæm dlouhodobø zkuenosti a demonstruji na n, e v optimæln ch podm nkæch je mono vytvołit stabilizovan kompost za 4 t dny a domn val jsme se, e næs nemøe ji nic v prøb hu fermentace płekvapit. ZaŁaly se vak d t v ci nev danø. Druh den po zaloen experimentu byl zaznamenæn mezi kontroln variantou a mezi variantami s aplikovan m preparætem v aerovan ch biofermentorech teplotn rozd l 10 C. Druh den se tento teplotn rozd l zv til na 15 C a varianta ObnovitelnØ zdroje energie - Krom ł 1998 Ing. VÆclav Sladk, CSc. eskæ energetickæ spolełnost a eskoslovenskæ spolełnost pro slunełn energii ve spolupræci s ładou organizac, v robcø pł slunø techniky a CZ Biom se sponzorskou zætitou O Krom ł a eskomoravskø stavebn społitelny uspołædala ve dnech 7. a 8. Łervence konferenci s mezinærodn œłast, v novanou tradiłn obnoviteln m zdrojøm energie. PoprvØ se v Krom ł i v novala mimołædnæ pozornost problematice vyu væn biomasy k energetick m œłeløm, kteræ byla obsahem polodenn ho jednæn jednø ze dvou sekc, ł - zenøho Łlenkou v boru CZ Biom, dr. Petł kovou. V jednæn tøto sekce zajistili Łtyłi hlavn referæty ŁlenovØ CZ Biom, kterø byly v novæny p stovæn, zpracovæn a kvantifikaci biopaliv a technick m aspektøm spalovæn pevn ch biopaliv. s preparætem dosæhla teploty 57 C. PotØ zapołala teplota u tøto varianty postupn klesat a kontroln varianta si neustæle udrovala teplota C. Po t dnu jsme biofermentory otevłeli a k naemu œdivu v biofermentorech s preparætem v aerobn ch biofermentorech byla travn hmota u jen mælo znatelnæ se slab m zæpachem po pałenitn zemin, kdeto na kontroln aerovanø variant byla v substrætu struktura travn hmoty zcela patrnæ. Nevzdun næ varianta semianaerobn na næs ud lala tø velmi dobr dojem zraj c ho kompostu, kontroln semiaerobn varianta se prom nila v kyselou pæchnouc hmotu, n co mezi silæ a hnojem. Po 14 dnech od zaloen pokusu byla hmota ve vech variantæch s preparætem dokonale prom n na na kompost, kdeto aerovanæ kontroln si stæle dr teplotu C a dæle fermentuje. Mezi variantami se zækladn a zv enou dævkou preparætu nebylo v prøb hu zræn podstatn ch rozd lø. PreparÆt zpøsobil rovn velmi rozsæhlou objemovou redukci substrætu a omezil œniky Łpavku ze substrætu. Ne se næm podał vyhodnotit vekerø dal sledovanø parametry z odeb ran ch vzorkø v prøb hu zræn uplyne jet mnoho Łasu. PłedpoklÆdÆm, e zintenzivn n fæze rozkladu organickø hmoty odpadø se prom tne do vy a rychlej stability substrætu a do tvorby humusov ch lætek. Pro b nø potłeby zahrædkæłø vak mø- eme tento preparæt ji dnes doporułit jako œłinn. ZprÆva o œłinku mikroorganismø se roz łila v naem v zkumnøm œstavu a testovæn pokrałuje na zahrædkæch naich kolegø. Je zde ji prvn informace, e z velkø hromady posełenø trævy u p. łeditele naeho odboru vznikla v prøb hu t dne malæ hromada płem n nøho substrætu. Je tłeba dodat, e v prøb hu tohoto t dne bylo n kolik deov ch płehæn k. Prøb h naeho testovæn pot il nejen mne a mø spolupracovn ky, ale płedev m zæstupce firmy Sanbien, kteł næm płinesli cel svøj sortiment preparætø pro røznø aplikace. Mikroorganismy z Afriky se hod nejen k podpołe kompostovæn, ale tø pro Łit n zahradn ch jez rek, do ump a veker ch odpadn ch systømø, k zamezen zæpachu płi p stovæn domæc ch zv łat, k lep mu rozkladu hnoje, do hlubok ch podest lek a kejdy. Jak jsme se dozv d l, tyto mikroby œsp n provozn aplikuj v n kolika Łist rnæch odpadn ch vod, a na kompostærn bioodpadu v P sku. Konference v Krom ł i se uskutełnila v ræmci vzpom n- kov ch oslav na slavnø zasedæn skøho sn mu v roce 1848, kter m l tehdy velk v znam pro ŁÆsteŁnou demokratizaci politickøho ivota v b valøm Rakousku a nærodn uv - dom n lidu. K tøto tradici se væzaly zejmøna œvodn projevy zæstupcø lidosprævy i zahraniłn ch hostø, z nich nejv znamn j byl Dr. Kopetz, płedseda AE Biomu a prezident MezinÆrodn asociace obnoviteln ch zdrojø energie pan Prof. Dr. Ali Stayigh. V souvislosti s næhodnou shodou soułasnøho projednævæn nævrhø ministerstva ivotn ho prostłed a ministerstva prømyslu o vyu væn obnoviteln ch zdrojø energie byla zdørazn na nutnost næhrady hn døho uhl v hodnot cca 3 mil. tun rołn obnoviteln mi zdroji a nezbytnost irokø a trvalø osv tovø kampan k jejich propagaci a zaveden. V tom mæ biomasa nezastupiteln v znam sv m pod lem 70-80% na celkovøm potenciælu obnoviteln ch zdrojø energie. Na konferenci se vak takø projevily næzory, e zavæd n obnoviteln ch zdrojø mus v kadøm pł pad płedchæzet spolehliv a reæln projekt, zaloen na dosaitelnøm potenciælu paliv, investiłn ch nækladø, zæm røm plynofikace a zæjmøm m stn - ho rozvoje, aby nedochæzelo k pł padn m nærodohospodæłsk m kodæm. Poukazovalo se takø na fakt, e v praxi nemus b t vdy dosaeno optimæln ch v nosø energetick ch plodin, nebo jim nikdy nebudou v novæny nejlep pødy. Na druhø stran i płi vyu væn vedlej ch v robkø zem d lstv a lesnictv jako je slæma a t ebn zbytky, nen zapotłeb se obævat poklesu obsahu humusu v pød, bude-li sklize provæd na rozumn. Krom ł mæ ji tradici v konæn ekologicko - energetick ch konferenc, prvn o vyu væn solærn energie byla ji v roce M sto mæ takø tradici ve v rob solærn ch kolektorø sv tovø œrovn. Pro konference disponuje takø znałn m 3

4 kulturn m zæzem m a œłastn ky pot i historickø pamætky m sta. Pro n kolik Łlenø, v tinou Łlenø płedstavenstva CZ Biom v Łele s m stopłedsedkyn Dr. V. Petł kovou, bylo Łestnou povinnost zœłastnit se aktivn pł prav, organizovæn, næpln i ł zen ŁÆsti konference. Døleit m zæv rem konference byl i nævrh prezidenta MezinÆrodn asociace obnoviteln ch zdrojø energie pana Prof. Dr. Ali Stayigha k vytvołen stłedn asociace vech organizac, jejich næpln Łinnosti by byly obnovitelnø zdroje energie (biomasa, voda, v tr, solær, spalitelnø odpady), kteræ by hæjila tento obor spolełenskø Łinnosti ve stæt a zastupovala republiku v zahranił. Pro konferenci bylo płipraveno 55 referætø, ze kter ch bylo 40 zahrnuto do 1. d lu sborn ku. Zbytek, vłetn n kter ch referætø zahraniłn ch bude uvełejn n v druhøm d lu, kter mæ vyj t v zæł nebo ł jnu 1998 v ræmci opakovæn konference v Praze. Redakce Łasopisu Biom bude postupn uvełej ovat v tahy z nejzaj mav j ch pł sp vkø płednesen ch na konferenci. Biomasa pro energii a prømysl - X. EvropskÆ konference Wßrzburg Ing. VÆclav Sladk, CSc. Ve dnech Łervna 1998 byla uspołædæna a dosud nejrozsæhlej evropskæ, respektive sv tovæ konference o vyu væn kadorołn narøstaj c ho energetickøho a surovinovøho potenciælu - biomasy. ZœŁastnilo se j płes 900 aktivn ch zæstupcø v dy, zem d lstv, lesnictv i prømyslu ze 40 zem sv ta, vłetn NovØho ZØlandu, USA, Kanady a Jin Afriky. PoprvØ takø vystoupilo v ce ne 40 zæstupcø volen ch orgænø a vlæd Evropsk ch zem. Płedneseno bylo 75 v deck ch pł sp vkø a soułasn stav problematiky byl presentovæn na 414 posterech a exponætech v ce ne 50 v robcø. Sborn k abstraktø płednæek a posterø obsahuje celkem 487 pł sp vkø na 1829 strænkæch a væ 3 kg a płipom næ prvn v tisky bible, kterou ve svøm oboru vlastn płedstavuje. O obsahu konference nejløpe bude sv dłit płehled tømat a połtu płednesen ch referætø, z nich nejzaj mav j ve v taz ch bude BIOM postupn uvełej ovat: PłednÆky TØma PoŁet Sekce OR 1 Sv tovæ strategie pro biomasu 4 Sekce OR 2 Politika biomasy v Evrop 3 Sekce OR 3 Biomasa pro prømysl 9 Sekce OR 4 KapalnÆ biopaliva pro dopravu 8 Sekce OR 5 Bioplyn 8 Sekce OR 6 IzolaŁn materiæly z biomasy 5 Sekce OR 7 EnergetickØ plodiny a vedlej v robky 8 Sekce OR 8 SpalovÆn biopaliv 11 OR 9 PokrokovØ termochemickø procesy 8 OR 10 PraktickØ aplikace vytæp n biomasou 9 Celkem płednæek 73 Postery TØma PoŁet P 1 Sv tovæ strategie biomasy 13 P 2 Biomasa pro prømysl 42 P 3 Biopaliva pro dopravu 32 P 4 Bioplyn 29 P 5 Dłevo ve stavebnictv 6 P 6 EnergetickØ plodiny a vedlej v robky 100 P 7 PraktickØ vyuit biopaliv 45 P 8 SpalovÆn biopaliv 74 P 9 TermochemickØ zpracovæn biomasy 72 Celkem posterø 414 V tahy płednæek a obsahy posterø uvełejn nø ve sborn ku jsou vynikaj c m zdrojem informac a znamenaj velk pł nos pro v zkum a praxi i v eskø republice, do znałnø m ry nahrazuj nedostatek finanłn ch prostłedkø i specialistø u næs. Organizace CZ Biom se prostłednictv m sv ch 8 Łlenø aktivn zœłastnila konference a zæjem vzbudily v sledky ov - łovæn energetick ch plodin (V RV Ruzyn - Chomutov a V ZT epy - œprava paliv a jejich spalovæn v płedtopenit ch a bionafta). Z ostatn ch informac zaujalo sd len, e do roku 2010 bude v Evrop k dispozici 14 milionø hektarø zem d lskø pødy pro p stovæn energetick ch plodin s ohledem na uvolovæn pødy z potravinæłskø v roby, zachovæn prømi k tøto pød płi jej m ponechæn ladem, informace o postupnøm zda ovæn energie z fosiln ch zdrojø a naopak dotace do n - kter ch projektø modern ho vyu væn biopaliv a surovin v prømyslu. Do roku 2010 by se takø pod l biomasy na kryt energetick ch potłeb v Evrop m l zv it na dvojnæsobek, z cca 4 na 8,5%. (N kteł płednæej c uvæd li jet rychlej nærøst). Veobecn byl kritizovæn negativn, nebo jen neutræln postoj velk ch monopolø disponuj c ch fosiln mi zdroji energie a negativn Łinnost jejich loby. Proti tomu by se vechny organizace zastupuj c obor obnoviteln ch zdrojø energie - nejen biomasy - m ly organizałn spojit. Z praktick ch opatłen se ponejv ce doporułovaly rekonstrukce a dopln n stævaj - c ch energetick ch systømø tak, aby bylo mono vyu vat biomasu jako v hradn zdroj nebo v kombinaci s fosiln mi palivy. Hlavn m organizætorem X. konference byla bavorskæ organizace CARMEN, płedstavuj c zæjmovø sdruen organizac hæj c ch obnovitelnø zdroje energie a prømyslovø suroviny, ve spolupræci s organizac AE Biom, j je takø R Łlenem. Prezident AE Biom, Dr. H. Kopetz z Grazu (Rakousko) byl generæln m łeditelem tøto konference. S ohledem na reii konference a nækladovost vydæn tak obsæhløho sborn ku bylo vlonø DM. ZprÆvy z CZ-Biomu CZ Biom ve spolupræci s V RV Praha a Maerz Consulting Praha płedloila ve vełejnø sout i Ministerstva ivotn ho prostłed grantov projekt na tøma Biomasa. OdbornÆ komise si læme hlavu ji v ce ne dva m s ce jak tento projekt zam tnout. Uvauje se o tom, e ministerstvo ivotn ho prostłed vełejnou sout zru, aby se finanłn prostłedky nedostaly do neprav ch rukou. VyhlÆka o zem d lskøm vyuit hnojiv ch odpadø jej zakotven v novele zækona o odpadech inicioval CZ Biom nebude, na Łem se dohodli odbornø komise MZe a MZd. Je toti dostatek subjektø, kteł si dovedou s vyvæen m Łist rensk ch kalø poradit bez jakøkoliv vyhlæky a vyhlæka by mohla jejich Łinnost omezovat. Zb væ u jedin probløm, a to jak uvedenou vyhlæku ze zækona vykrtnout po nabyt platnosti zækona od CZ Biom poædal o grantovou podporu z prostłedkø PHARE na propagaci biomasy a alternativn ch energetick ch zdrojø mezi studuj c mlæde a pedagogy. O grantu zat m nen rozhodnuto, ale tuto koncepci povaujeme za nutnø realizovat. 4

5 A chceme zał t na srpnovøm seminæłi v Chomutov, na kter zveme bez œłastnickøho poplatku nai mlæde. CZ Biom bude zastoupen na Zemi ivitelce v esk ch Bud - jovic ch v expozici V RV, a na veletrhu inovałn ch technologi v Lipsku v expozici ZU Praha. Na zemi ivitelce se mø- ete setkat s funkcionæłi CZ Biom Ing. VÆ ou a Ing. Honz - kem. Dal ŁlenovØ Svazu budou m t na Zemi ivitelce samostatnø expozice. Upozor ujeme Łleny sekce v robcø kompostø a biohnojiv, e k vstoup v platnost zækon o hnojivech. V robcøm kompostø, prømyslov ch hnojiv, pomocn ch pł pravkø a substrætø, kteł uvæd j do ob hu neregistrovanæ hnojiva hroz pokuta a do v e 5. mil. KŁ, a płi nesprævnøm oznałen a balen a 0,5 mil. KŁ. CZ Biom væm porad, jak postupovat płi pł padnø registraci. lenøm sekce, o kter ch płedpoklædæme, e zpracovævaj odpady na kompost nebo substræt, byla nab dnuta monost uveden v katalogu zpracovatelø odpadø a to zdarma. Editołi katalogu zaslali płedpoklædan m zpracovateløm pł li sloit dotazn k, na kter łada subjektø neodpov d la. Dohodli jsme, P O Z V ` N K A na 3. zasedæn płedsednictva a revizn komise CZ Biom dne na v zkumnø stanici V RV v Chomutov - Nov ch Społic ch v 9.30 (m stsk autobus Ł. 9, płedposledn zastævka - veterinærn oetłovna). ZasedÆn se bude konat v dob exkurze odbornøho seminæłe EnergetickØ rostliny IV. Program: 1. Pln n plænu Łinnosti CZ Biom 2. Hospodałen CZ Biom 3. Monost presentace CZ Biom na Zemi ivitelce a na mezinærodn m veletrhu InovaŁn ch procesø a technologi v Lipsku 4. innost sekc CZ Biom e kdo nechce nebo nemøe n kterou rubriku dotazn ku zodpov d t, møe ponechat nevypln nø. Vyuijte monosti inzerce v katalogu zdarma. ÆdnØ jinø c le se touto akc nesleduj. Z odbornø literatury jsme zjistili, e na sv t existuje v ce ne 7 milionø bioplynov ch stanic, kterø jsou v tinou vybudovæny v Asii. ZÆrove se zvyuje i połet bioplynov ch stanic ve stætech EU. C lem EU je vybudovat bioplynovou kapacitu na substituci 15 mil. tun fosiln ch paliv rołn. Jedn m z neuskutełn n ch c lø CZ Biom je zaloen sekce prømyslovøho vyuit biomasy. HledÆme vhodnøho Łlena, kter by se touto problematikou zab val a pozval do CZ Biom podnikatele, kteł n jak druh biomasy technicky zpracovævaj. UvÆd me novø telefonickø spojen na sekretariæt CZ Biom. Ing. VÆ a: 02/ p. PickovÆ 02/ , Ing. Sladk 02/ , vana@hb.vurv.cz. 5. Pł prava seminæłe CZ Biom Teplo z fytomasy spojenøho s exkurz do fytoteplæren a bioplynovø stanice v SRN 6. Pł prava valnø hromady CZ Biom RøznØ ÆdÆme œłastn ky a zejmøna vedouc sekc o pł pravu nævrhø k projednævan m bodøm. Łastn køm je mono zaplatit cestovnø ve v i vełejnø dopravy. Po skonłen zasedæn płedsednictva (cca 60 minut) se płedpoklædæ aktivn œłast pozvan ch na odbornøm seminæłi. Ing. Jaroslav VÆ a, CSc., płedseda CZ Biom SvØ pł sp vky do Łasopisu BIOM møete zas lat kdykoliv na ovø adresy: slejska@hb.vurv.cz Łi vana@hb.vurv.cz, nebo na adresu sekretariætu BIOMu: Jaroslav VÆ a (Anton n Slejka), V RV CZ-BIOM, Praha 6 Ruzyn, EvropskÆ unie a ivotn prostłed - politiky, strategie a legislativa Pavla KoŁ kovæ Tato kniha je velmi uitełn m souhrnem environmentæln legislativy evropskø unie. Rozeb ræ v choz body, metody i v sledky spolełnø evropskø politiky v oblasti ivotn ho prostłed. Celou knihou prochæz zækladn ekologickæ vize EvropskØho spolełenstv, kteræ je zaloena mimo jinø na: prol næn hledisek ochrany ivotn ho prostłed do vech oblast vełejnøho ivota; nadnærodn a nadłasovø pojet environmentæln ch problømø; podpora udritelnøho rozvoje a obłanskø spolełnosti; uplat ovæn principu subsidiarity; posunovæn rozhodovac ho procesu co nejbl e ke zdrojøm problømø; prøb næ harmonizace nærodn ch a evropskø legislativy; døraz na v zkum, v du a technologick v voj; postupnø zpł s ovæn environmentæln ch limitø a norem a zavæd n ekologick ch dan a poplatkø pou væn vybran ch prostłedkø zejmøna v sektorech ve kter ch byly vybræny; internalizace nækladø na ochranu ivotn ho prostłed do cen v robkø. Autorka takø zevrubn pojednævæ o røzn ch programech evropskø unie pro zlepen ivotn ho prostłed. Napł. v zæv ru 5. akłn ho programu je monø se doł st: Nejene nelze odd lit ekonomiku od sprævnøho pohledu na ivotn prostłed, ale płedev m na œrovni mal ch stætø je nutno ułinit vysokou œrove ochrany ivotn ho prostłed ekonomick m c lem. Kniha mæ 182 stran formætu A5 a bohatø literærn citace. Byla vydæna roku 1998 v nakladatelstv MONTANEX v Ostrav. Mnoho informac o environmentæln politice EvropskØ unie je mono rovn naløzt na internetovskø adrese: (Slejka) 5

6 Program slueb firmy AGROFUTURE, spol. s r.o. (Łlen CZ Biom) ZpracovÆn bioodpadu a v roba kompostu Mobiln technologi firmy AGRO - FUTURE s.r.o. lze zpracovævat v ræmci slueb veker bioodpad vznikl z œdrby m stskø zelen, tj. list, v tve a trævu, jako i stavebn dłevo a odpady z velkoskladø zeleniny. Slubou je zajiovæno kompletn zpracovæn bioodpadu a v roba kompostø, substrætø, mulłe a t pkø. V ræmci slueb je zajit na v roba vłetn spolupræce na odbytu hotov ch v robkø. Veker materiæl je soustłe ovæn na m sto zpracovæn a zde je zalo- en a zpracovæn do kompostu. Veker kompost a dal v - stupy jsou po zpracovæn majetkem producenta odpadø, tj. objednatele sluby. Sluba je pravideln provæd na na zæklad objednævky a smlouvy. Cena dle skladby a mnostv materiælu je stanovena od 240 do 290 KŁ plus DPH 5% za 1m 3. V cen jsou zahrnuty vekerø operace płi zpracovæn kompostu a po finæln v robek. Smluvn partner - objednavatel zajiuje vhodnou plochu s monost vyuit i stævaj c ch ploch v ræmci regionu. V ræmci v roby kompostø lze zpracovævat i kaly OV, a t m lze dosæhnout vysokø rentability v roby, a to zejmøna ve vztahu ke sklædkovæn kalø. Komposty a substræty vyroben mi v ræmci slueb je mono nahradit vekerø næklady płi nækupech substrætu na œdrbu vełejnø zelen, a t m v razn uspołit finanłn prostłedky. Dnes realizovanæ cena na trhu s komposty se pohybuje od cca 350 do 450 KŁ za kvalitn kompost. Existuje monost roz łen slueb sklædky o dal Łinnost a sluby zækazn køm o biosklædku, a t m zv it zæruku nævratnosti za objednanø sluby. ZpracovÆn kalø OV a hygienizace væpnem. Z nov zaveden ch slueb je hygienizace kalø væpnem urłena pro provozy OV. Po zpracovæn tak mohou kaly b t uity na pł mou aplikaci jako hnojivo. Cena za slubu se pohybuje Z Łinnosti mezinærodn sekce CZ Biom Ing. Vlasta Petł kovæ, DrSc. Na pozvæn mezinærodn sekce CZ Biom se konala v Praze ve dnech dubna 1998 schøze EvropskØ Biom - AE Biom. Hlavn m bodem jednæn bylo zahæjen spolełnøho projektu s næzvem EvropskÆ informałn kampa - propagace v hod biomasy pro energii. Do projektu je zapojeno 11 stætø, prostłednictv m sv ch nærodn ch Biom: Belgie, eskæ republika, ecko, pan lsko, Finsko, Francie, Irsko, ItÆlie, Rakousko, Slovensko a vødsko. Podstatou projektu je vydæn 2 propagałn ch letækø - brour na tøma sklen kov efekt, klimatickø zm ny a biomasa (teplo z biomasy, lokæln systømy vytæp n ). Projekt je załazen v ræmci EU programu Altener. V daje na projekt pro CZ Biom jsou zajit ny z tohoto programu z 20%. Ostatn næklady je tłeba zajistit z domæc ch zdrojø. Na zæklad na Ædosti mæme pro tyto œłely zajit n pł sp vek z eskø energetickø agentury. Text broury se v soułasnø dob rozpracovævæ tak, aby byl shodn pro vechny zœłastn nø stæty. LetÆky budou v R vydæny nækladem 6 a 8 tis c kusø a distribuovæny do nejrøzn j ch podnikø, instituc, do m stsk ch a obecn ch œładø, kol a pod. Distribuce letækø bude prob hat jednak potou, jednak osobn m płedævæn m v ræmci propagałn ch schøz a podobn ch setkæn k tomu œłelu zorganizovan ch. V ræmci nævt vy v boru AE Biom v Praze jsme uspołædali dne 2. dubna odbornou besedu se sekretæłem AE BIOM Dr. J.M. Jossartem. Beseda se konala v areælu V rostlinnø v - roby v Ruzyni za œłasti płedn ch odborn kø, kteł maj zæjem Łi mohou ovlivnit rozvoj fytoenergetiky u næs. Mezi œłastn ky besedy byli pł tomni zæstupci 4 ministerstev: zem d lstv, v ræmci mnostv zpracovævanøho kalu a uitøho mnostv væpna od 240 do 290 KŁ plus DPH 5% ve vlastn reii, a od 290 do 390 KŁ ve slubæch. Zał zen je mobiln, a je vhodnø pro provozy OV, kterø maj denn produkci kalø do 30 tun, a do poł zen stabiln ho zał zen necht j investovat. NÆvratnost investice do vlastn ho zał zen se dnes pohybuje kolem 2 let. ZpracovÆn kalø metodou hygienizace væpnem møe zcela odbourat nutnost sklædkovæn kalø, a t m v razn uetłit finanłn prostłedky provozovatelø OV. Monost œspor se płi poskytnut slueb pohybuje a okolo 210 KŁ za 1 tunu płi cen sklædkovæn 600 KŁ za tunu. Vzhledem ke skutełnosti, e nae zem d lstv mæ potłebu levn ch kvalitn ch hnojiv, je mono na zæklad proveden ch ov łovac ch zkouek ve V - zkumnøm œstavu rostlinnø v roby v Praze - Ruzyni (V RV), u takto zpracovan ch kalø realizovat prodej za cenu cca KŁ za tunu. Monost dodævek zpracovatelsk ch linek a jednotliv ch strojø Firma zajiuje v pł pad zæjmu a objednævky zækazn ka kompletn projekt vłetn ekonomick ch rozborø slueb. DÆle nab z me monost zajit n financovæn płi zæjmu o nækup techniky, a to formou œv ru nebo leasingu v tom pł pad, e se zækazn k rozhodne pro pł m nækup strojø a poskytovæn slueb ve vlastn reii pro tłet subjekty jako formu podnikæn ve slubæch. VekerÆ technika je dodævæna v kompletn ch linkæch nebo i jako samostatnø stroje. Na vechny stroje je pln zajit n servis a odbornø uveden do provozu. VekerØ informace na adrese: AGRO - FUTURE spol. s r.o. VÆclav Jirkovsk - majitel firmy Kn nskæ 362, StarÆ Hu Tel.: 0305/22652, FAX 0305/21308 prømyslu a obchodu, ivotn ho prostłed a regionæln ho rozvoje. ZÆstupci t chto røzn ch rezortø byli pozvæni v nævaznosti na jednæn mezirezortn skupiny, kteræ se załala z iniciativy CZ Biom formovat na Ministerstvu prømyslu a obchodu. Dr. Jossart informoval shromæd n o energetickø politice EvropskØ Unie formulovanø v tzv. B lø knize a tø o stanovisku AE Biom k t mto materiæløm. Łastn ci besedy si tak mohli ud lat płedstavu o energetickø politice EU a prodiskutovat nae monosti, jak se efektivn do tohoto programu zapojit. Vzhledem k tomu, e mæme nyn nejni pod l energie z fytomasy v Evrop - pouze 0,6%, je tłeba, abychom zmobilizovali vechny s ly k zæsadn mu rozvoji vyu- væn biomasy pro energii u næs. V nævaznosti na tuto besedu odborn kø byl uspołædæn dne seminæł s næzvem Biomasa pro energii v obc ch a m stech R s vyuit m zahraniłn ch zkuenost. Tento seminæł se konal v budov Ministerstva zem d lstv, rovn za œłasti zæstupcø 4 uveden ch rezortø. Pro tento seminæł byl vydæn sborn k, kde byla otit na płednæka Dr. Jossarta v plnøm zn n. DÆle je zde uveden text Dr. Nystroma, presidenta vødskø Biom - SVEBIO o zkuenostech se zavæd n m fytoenergetiky ve vødsku a jej soułasnæ situace v tøto skandinævskø zemi. Vzhledem k tomu, e maj nyn ve vødsku ji cca 18% energie z biomasy, møe næm b t dobr m pł kladem. Vedle t chto zahraniłn ch informac je ve sborn ku dal ch 12 Łesk ch płednæek, vłetn v tiny t ch, kterø płednesli zæstupci uveden ch ministerstev. N kolik sborn kø je jet k dispozici pro pł padnø zæjemce, kteł se nemohli seminæłe zœłastnit osobn. Sborn k si lze objednat na adrese sekretariætu CZ Biom ve V RV v Ruzyni. Dal łædnæ schøze AE Biom se konala dne v N mecku, v ræmci 10. evropskø konference s næzvem Bi- 6

7 omasa pro energii a prømysl. Za mezinærodn sekci CZ Biom se jednæn zœłastnil Ing. Sladk. Byl zde projednæn dal postup prac na projektu: Propagace biomasy, a łada dal ch zæleitost. Za v znamnou spolupræci s AE Biom je tłeba povaovat tø osobn œłast Dr. Kopetze, presidenta AE Biom na mezinærodn konferenci v Krom ł i dne , kam byl pozvæn płedstaviteli mezinærodn sekce CZ Biom. Z płipravovanøho programu mezinærodn sekce CZ Biom upozor uji zejmøna na plænovan seminæł v Jin ch echæch s nævt vou bioteplæren u næs a v Rakousku, kter se uskutełn załætkem listopadu. Płesn term n a program bude vłas oznæmen. Płedb n se mohou zæjemci hlæsit ji nyn a to nejløpe na telefonn m Ł sle Ł (+ fax). V programu bude novæ bioteplærna v DenØ u Tłeb Łe a dal dle upłesn nøho programu. Dal łædnæ schøze AE Biom, kde je tłeba œłast zæstupcø CZ Biom se uskutełn dne v rakouskøm Gmundu. Schøze bude uskutełn na v ræmci EvropskØ konference s næzvem Plodiny pro zelen prømysl, kteræ se bude konat ve dnech PozvÆnka na tuto konferenci je k dispozici u płedstavitelø mezinærodn sekce CZ Biom. EkologickÆ sdruen Hnut DUHA (V tomto seriælu se budou postupn płedstavovat hlavn ŁeskØ nezævislø ekologickø organizace). Hnut DUHA zaloila skupina studentø v Brn krætce płed listopadem Od tø doby se rozvinulo v organizaci, na jej Łinnosti se pod lej stovky lid, tłi des tky m stn ch skupin a nærodn centrum (s dl v Brn a malou ŁÆst v Praze) s tuctem zam stnancø. Podle sociologick ch prøzkumø je dnes Hnut DUHA nejznæm j ekologickou organizac v eskø republice. Systematicky se v nujeme tømatøm, kteræ maj zæsadn vliv na ekologickou situaci v na zemi: energetice, lesnictv, t b nerostn ch surovin, doprav. Podporujeme obce v okol Mokrska a m stełko KaperskØ Hory proti zlatokopeck m plænøm zahraniłn ch t ałsk ch gigantø. NapomÆhÆme płechodu naeho lesnictv od monokultur k płirozenø druhovø skladb lesø (vysadili jsme ji tis ce sazeniłek listnæłø m stn odpov daj c ch druhø). Sna me se zastavit dostavbu zbytełnø elektrærny v Temel n, propagujeme œspory energie (prakticky jsme je płedvedli ji v n kolika stovkæch budov). HÆj me vełejnou dopravu płed ruen m a vystupujeme proti budovæn nov ch dælnic. Mezi nae dosavadn œsp chy patł v znamn pod l na prosazen pł snøho zækona na ochranu ozonosføry, v t zstv u stavn ho soudu ve sporu o prævo na pł znivø ivotn prostłed, zamezen t b dłeva v jesenick ch pł rodn ch rezervac ch, Łi pod l na zruen zæm ru stav t dælnici D3 z Prahy do jin ch ech. Zpøsoby præce Hnut DUHA sahaj od spolupræce s obecn mi zastupitelstvy, płes zpracovævæn odborn ch materiælø, jednæn s politiky a stætn mi œłady, poskytovæn prævn pomoci a programy pro koly, a po vełejnæ vystoupen a pł mø akce (połædanø pouze v mimołædn ch situac ch). Hnut DUHA vydævæ ładu materiælø. ZvlÆtn postaven mezi nimi zauj mæ m s Łn vydævan Łasopis Posledn generace. Płisp vaj do n j płedn myslitelø ekologickøho hnut, zprostłedkuje kontakt se sv tov m d n m. SvØ ŁtenÆłe si nael i mezi v znamn mi osobnostmi kulturn ho a politickøho ivota na œzem celøho dł v j ho eskoslovenska. Płijet Hnut DUHA do PłÆtel Zem (Friends of the Earth International - FoE) je jedn m z nejv t ch ocen n, kterøho se næm dosud dostalo (v kadø zemi møe b t Łlenem pouze jedna organizace). Hnut DUHA tak mæ ve svø præci solidn zahraniłn oporu. PłÆtelØ Zem jsou obecn povaovæni za neobyłejn silnou mezinærodn organizaci, co do vlivu srovnatelnou pouze s Greenpeace. Hnut Duha zde bylo v roce 1996 zvoleno za koordinætora mezinærodn protijadernø kampan. Hnut DUHA je registrovæno jako obłanskø sdruen. Je nezævislø na stætu, politick ch stranæch, prømyslu, odborech, Łi jin ch zæjmov ch skupinæch. O jeho sm łovæn rozhoduje Rada tvołenæ zæstupci m stn ch skupin a centra. Prostłedky na svoji Łinnost Hnut DUHA z skævæ z dotac zpravidla væzan ch na konkrøtn projekty od Łesk ch a zahraniłn ch nadac, vlæd a soukrom ch dærcø sdruen ch ve SpoleŁnosti płætel Zem. KadoroŁn płehled hospodałen je zvełej ovæn ve vełejn pł stupnø v rołn zpræv. PodrobnØ informace o Hnut DUHA ja mono naløzt na internetovskø adrese: SeminÆł Teplo z biomasy s exkurz do SRN Sekce p stitelskæ ve spolupræci s InformaŁn m a poradensk m stłediskem plænuj załætkem topnø sez ny (konec ł jna) seminæł s exkurz. Sraz œłastn kø bude v n kterøm pł hraniłn m m st s dobr m dopravn m spojen m (złejm Bor u Tachova), kde bude v odpoledn ch hodinæch seminæł a druh den vyraz me autobusem na celodenn exkurzi do N mecka s c lem shlødnut fytoteplærny, porostø energetick ch rostlin a bioplynovø stanice. Na nejbli schøzi płedsednictva bude płedloen nævrh o dotaci ŁÆsti nækladø na exkurzi pro Łleny CZ Biom. P. Novotn, vedouc p stitelskø sekce, hodlæ co nejdł ve trasu exkurze projet a exkurzi płipravit. Zat m nezævaznø płihlæky œłastn kø eviduje næ sekretariæt. KonkrØtn informace o akci bude płihlæen m œłastn køm sd lena na seminæłi v Chomutov o poledn płestævce. ZÆrove płihlæku s programem obdr płedb n płihlæen œłastn ci potou. (VÆ a) 7