Odborn Łasopis o biomase a informałn zpravodaj eskøho sdruen pro biomasu slo 6 Błezen 1999

Transkript

1 Odborn Łasopis o biomase a informałn zpravodaj eskøho sdruen pro biomasu slo 6 Błezen 1999 Slovo pro subjekty angaovanø v biomase stoj c mimo nai Łlenskou zækladnu I kdy je mono konstatovat, e v naem svazu CZ-BIOM je angaovæna v tina v robcø energetick ch zał zen na biomasu, je jet łada nov ch v robcø a omezen połet tradiłn ch v robcø, kteł nejsou Łleny naeho svazu. N kteł z nich se dokonce pravideln zœłast uj naich akc a vyu vaj i naich slueb, ale nikdy se do naeho svazu nepłihlæsili. To co bylo łełeno o v robc ch energetick ch zał zen, plat i pro projekłn a konzultałn firmy. V leton m roce bude CZ-BIOM pokrałovat v propagałn kampani energetickøho vyuit biomasy vydævæn m estistrænkovøho letæku na tøma: Teplo z biomasy a vekou ŁÆst letæku chceme v novat propagaci v robkø a łeen Łlenø naeho svazu. O œłinnosti na propagałn akce, jak rozes - læn m letækø, Łasopisu BIOM a sborn ku, tak połædæn m røzn ch seminæłø, v stav a vyu væn m Internetu, sv dł stæle v t zæjem vełejnosti a budouc ch investorø, kteł se obrac na nae poradenskø a informałn stłedisko s Ædost o doporułen technick ch łeen, o seznæmen s vyræb n m sortimentem a s Ædost o doporułen projekłn ch firem. Abychom zv hodnili na Łlenskou zækladnu, płipravuji pro nae poradenskø a informałn stłedisko CZ-BIOM v Chomutov pokyn, aby od doporułovalo sortiment zał zen a slueb pouze naich Łlenø a aby prospekty nełlenø nebyly vełejn pł stupny. Kad budouc Łlen naeho svazu si møe prostudovat stanovy a organizałn strukturu CZ-BIOMu na Internetu, odkud si møe stæhnout i formulæł płihlæky. Subjektøm, kteł nepracuj s Internetem, zale tyto materiæly na poædæn næ sekretariæt. lenskø rołn poplatky jsou pro fyzickø osoby 200,- KŁ, pro prævnickø 2000,- KŁ. T m se, e v leton m roce podstatn połetn roz ł me nae spolełenstv, usiluj c o vyuit energie z biomasy a o dal ekologickø c le v oblasti naklædæn s bioodpady. V naem plænu je rovn roz łen slueb pro nae Łleny. Ing. Jaroslav VÆ a, CSc. płedseda CZ-BIOM CZ-BIOM virtuæln, aneb o webu a elektronickø pot Od minuløho vydæn Łasopisu BIOM se næ web rozrostl o strænku, na kterø jsou ŁlÆnky uspołædæny dle data um st n na web. Je to obdoba elektronick ch Łasopisø. DÆle płibylo vyhledævæn v ŁlÆnc ch CZ-BIOMu, kterø vak mæ zat m drobnø chyby. Jde toti o vyuit sluby komerłn ho vyhledævałe, jen bohuel neum, a. Byla takø zaloena strænka s odkazy na oficiæln dokumenty CZ-BIOMu. DÆle jsme załali experimentovat s monost uklædæn zvukov ch nahrævek na web (rozhovorø, diskus apod.) a zaklædæme Volnou tribunu, do kterø budou vklædæny pł sp vky s næzory Łlenø CZ-BIOMu k v cem vełejn m bez jakøhokoliv redakłn ho zæsahu Łi selekce. Vae pł sp vky (nejenom do VolnØ tribuny) møete zas lat do sekretariætu svazu ve formætech MS Word, Word Pro Łi T602. JinØ formæty vyaduj konzultaci s redaktorem Łasopisu / webu. Pokud by jste cht li płidat na web CZ-BIOMu odkaz na jakoukoliv zaj mavou strænku (napł. domovskou strænku va firmy, katedry, œładu...), sd lte næm, pros m, jej adresu. Jedin m kritøriem pro jej załlen n na næ web je tømatickæ bl zkost næplni Łinnosti CZ-BIOMu. Pro Łleny CZ-BIOMu, vlastn c ovou schrænku, jsme zavedli slubu, jej næpln je rozes læn strułn ch upozorn n na døleitø udælosti v CZ-BIOMu. ZprÆvy budou vdy co monæ nejkrat, s odkazy na patłiłnø informace na Internetu a nebudou nikdy obsahovat pł lohy. Tak se vyhneme nepatłiłnømu obt ovæn naich Łlenø a zærove v razn zprun - me nai vzæjemnou komunikaci. Tato sluba by nem la b t pouze jednostrannæ, ale m la by umo ovat ir diskusi, prozat m zprostłedkovanou sekretariætem svazu. T m zminimalizujeme riziko naruovæn, kter m mnohø diskusn skupiny trp. Podle monost se budeme snait postupn omezovat nai zprostłedkovatelskou œlohu. Pokud si płejete tuto slubu vyu vat, tak næm, pros m VÆs, zalete Vai ovou adresu. KadÆ zpræva bude obsahovat i strułn popis odhlæen se Łi zm ny ovø adresy. Jednu zprævu jsem ji takto rozeslal, ale pak mi spadl poł tał, d ky Łemu jsem ztratil n kterø ovø adresy. Jestlie VÆm tedy v prøb hu błezna nedojde ÆdnÆ zpræva, tak mi, pros m VÆs, zalete VÆ i płes to, e jste ji jednu zprævu obdreli. Anton n Slejka (slejska@hb.vurv.cz)

2 Kł dlatka - perspektivn energetickæ plodina Ing. VÆclav Sladk, CSc., V ZT, Praha 6 - Ruzyn K DLATKA Polygonum sachalinensis (japonicum) Polygonum cuspidatum Anglicky: Giant knotweed Kł dlatka mæ n kolik forem a kł encø. V eskø republice se rozliuj formy kł dlatka japonskæ a kł dlatka kopinatæ, v ce je kł encø. Botanicky patł mezi rdesnovitø. k potlałovæn pranø pl sn na jin ch rostlinæch. Kł dlatka je velmi odolnæ proti chorobæm a pl sn m a odumłelø stonky zøstævaj v porostu n kdy i cel næsledn rok. Kł dlatka kvete od zæł do ł jna drobn mi b l mi kv tky v latæch - co zpøsobuje, e semena n kdy nedozraj, proto k rozmnoovæn slou sp e oddenky hlavn ho, silnøho kołene. Po rozpałitøm rozvoji v prvn ch tłech letech dochæz postupn k vytlałen vekerøho pøvodn ho porostu v prostoru, kde se kł dlatka uchytla - Łasto je to v døsledku povodn a zæplavov ch nænosø. KOLOGICK POADAVKY K DLATKY Kł dlatce vyhovuj hlub pødy s dostatełnou zæsobou ivin, zejmøna dus ku (kterou si obnovuje spadem listø a odumłel ch stonkø) a dostatełnou vlhkost - (spodn voda). Płi zæm rnøm p stovæn za œłelem dosaen maximæln ch v nosø se vyplat v su ch obdob ch roku zavlaovæn, jako i płihnojovæn - tłeba jenom popelem z biopaliv, zejmøna na chud ch a su ch pødæch. Płednost dostatełn uchycenø kł dlatky je, e si vytvoł b hem n kolika let mohutn kołenov systøm, dosahuj c znałnø hloubky a łky, kter m płekonævæ nepł znivæ vegetałn obdob. Rostlina nejløpe roste v neutræln pød (ph 7), ale snæ pom rn dobłe rozsah ph od 4 do 8. ROZMNOOV`N Kł dlatka se rozmnouje semeny (pokud dozraj ) a kołenov mi oddenky. Semena mus b t po sklizni uskladn na nejmøn 14 dn v chladniłce płi teplot 1 C. Potom je mono je zas t do dobrø kompostovø pødy s vy m obsahem dus ku. Kontejnery k vzejit maj b t vystaveny teplot 20 C 16 hodin denn ve dne a teplot 10 C 8 hodin v noci, dokud kl Ł c rostliny nedosæhnou v ky cca 5 cm. PotØ jsou płesazeny do v t ch p stebn ch nædob a ponechæny ve sklen ku v podm nkæch dlouhøho dne. Na połætku kv tna, kdy jsou rostliny vysokø cca 60 cm, jsou płipraveny k vysæzen na pł slun pozemek, 1 rostlina a na 1 m 2. VysazovÆn kołenov ch oddenkø nen tak œsp nø jako v - sadba semenæłkø, oddenky nemaj vyrovnanou jakost, jsou Łasto pokozenø a v honky z nich nerostou stejnom rn a Łasto uhynou. Pro p stovæn ve velkøm se odb r a œprava oddenkø za œłelem zv ten p stebn ch ploch pł li nehod. Kł dlatka perspektivn energetickæ rostlina. Vlevo - snopek z plochy 1 m 2, 5,5 kg. Uprostłed - łezanka 5-10 cm. Vpravo - paketa, dølka 47 cm, prøm r 18 cm, væha 3,5 kg. ObjemovØ hmotnosti: snopek do 10 kg / m 3, łezanka - do 50 kg / m 3, paketa - do 300 kg / m 3. Kł dlatka je vytrvalæ rostlina, vyskytuj c se v mnoha odrødæch. SystØm asimilace je C 3, vhodn pro m rnø pæsmo. Kł dlatka je odolnæ proti vymrzæn. PochÆz z v chodn Asie, do Evropy se dostala jako okrasnæ zahradn rostlina v minuløm stolet. NachÆz stanovit v tinou na loukæch kolem vodoteł, kolem łek, potokø, rybn kø ale i jinde, kde je dostatełnæ hloubka pødy a dostatek vlædy. Zkouelo se i jej p stovæn jako nejvydatn j p cniny. Rostlina se vyznałuje velmi rychl m røstem a dosahuje v ky 2 a 5 m, podle odrødy. Z jednoho kołene vyrøstæ kadorołn a 20 stvolø, kterø jsou hladkø, płi zemi tlustø a 50 mm, dutø se s lou st ny 3-1 mm. OvÆlnØ listy, u n kter ch odrød zapiłat lø jsou a 17 cm dlouhø a 12 cm irokø a nese je rozv tvenæ, v tviłkovæ koruna. Listy obsahuj lætku, kterø se po odlisovæn vyu væ PołezanÆ kł dlatka. Suina 80%, objemovæ hmotnost kg / m3. KULTIVACE K DLATKY I kdy je mono vysazovat kł dlatku na v t hustotu ne 1 kus na 1 m 2 nedoporułuje se to, protoe jeden kołenov systøm v prøb hu let zab ræ zhruba tento prostor a płi hust j- v sadb se nedoc l v t ho v nosu, rostliny si navzæjem st n a brzy odpadævaj listy v dolej ch parti ch. Na połætku 2

3 vegetace se doporułuje i mulłovæn, aby se potlałil plevel v połætku vegetace, prvn m rokem. B hem dal ho v vinu ji dochæz k œplnømu potlałen plevele. Pokud je nutno prvn m rokem odstranit płesto narostl plevel, je tuto præci nutno vykonat rułn, protoe se mechanizmy mohou kłehkø rostlinky pokodit, zejmøna tlak kol strojø kod kołenøm, rostouc m do łky. Zkouky hnojen ukæzaly, e pro vzrøst rostlin kł dlatky je nejpotłebn j dus k, zajiuj c vy vzrøst a vy v nos suiny z plochy. DÆvky hnojiv v prvøm roce p stovæn kolem 250 kg/ha P, 50 kg/ha K a 200 kg/ha N zajistily v prvøm roce pł røstky 75 cm a v nos suiny 3,4 t/ha. DÆvky hnojiv jen 100 kg/ha N zajistily v ku 65 cm pł røstkø a v nos suiny 2,8 t/ha. Poln pokusy ukæzaly, e kł dlatka je odolnæ vøłi v tin chorob, ale sazenice v prvøm roce rædi okusovali kræl ci a listøm kodily mice ŁernØ (Aphis fabae). Vzhledem k tomu, e kł dlatka je vytrvalæ rostlina, nen tłeba se starat o jej vegetałn rotaci na røzn ch pozemc ch. Naopak płi ruen plantæe je nezbytnø do posledn ho vybrat a rozb t ŁÆsti kołenovøho systømu. Laboratorn hala V ZT biomasa; kł dlatka, konop, rækos, ov k, saflor, len, slæma. V pozad paketovac lis støbelnin. V NOSY K DLATKY Kł dlatka je velmi v nosnæ plodina, v podm nkæch m rnøho pæsma a na dobrøm stanoviti vøbec nejv nosn j - poł naje tłet m rokem vegetace. Płi sklizni na podzim, kdy listy sice ji zasychaj, ale jet neopadly, dosahuje maximæln ho v nosu hmoty i suiny 30 a 40 t/ha. V zim a v płedjał po opadu listø je sice v nos ni, ale zvyuje se obsah suiny. Jestlie se pro sklize pou væ mechanizace, zvlæt t, napł klad samoj zdnæ łezałka s taen m vozem nebo se sklizenæ hmota dopravuje do vedle jedouc ho vozu, je tłeba dbæt, aby kola nepokozovala kołenov systøm. Z tohoto døvodu by m la b t rozm łena ji i sadba tak, aby bylo dosti m sta pro prøjezd kol skl zełø a dopravn ch prostłedkø. Toto je v - znamnø zejmøna v prvn ch letech, kdy by sp e m la b t sklize uskutełn na rułn, aby se zabrænilo pokozen jet slab ch kołenø, kterø jet nejsou hluboko pod povrchem. PoŁ naje druh m rokem se ji møe opatrn pou t mechanizace obvykle pou vanø na sklize kukułice. Podle zpøsobu pouit je mono kł dlatku skl zet jednou nebo v cekræt za rok. Mezi sklizn mi by m la b t nejmøn jednom s Łn płestævka, aby rostliny mohly regenerovat. Jednou za rok se kł dlatka skl z pokud mono v nejsu m stavu pro energetickø vyuit. Pro dlouhodobø skladovæn by vlhkost nem la b t vy ne 8-12, max. 16%. Toho se møe dosæhnout i płirozen m usu- en m nastojato, zpravidla ke konci zimy a v płedjał. MÆ-li kł dlatka płi sklizni vy vlhkost ne 16%, je nutno zajistit jej dosuen, zpravidla postałuje uskladn n pod stłechou i ve form del t pky (5-10 cm) a vystaven prøvanu. Płi vlhkosti płes 20% mus b t zajit no um lø prov trævæn a rychlej usuen, nebo s ohledem na obsah biologicky rozloiteln ch lætek a naruen pletiv dochæz k fermentaci a odbouræn energeticky v znamn ch sloek. Um le se kł d- latka su jako jinæ t pka nebo køra, Łi tabæk nebo zrno. Zpravidla postałuje prov trævæn venkovn m vzduchem za p knøho połas, kter mæ relativn vlhkost pod 70-65%. Jednou dostatełn usuenou t pku kł dlatky je løpe ihned slisovat do briket, na dlouho łezanou kł dlatku do bal kø. Tak je ji mono trvale uskladnit, nebo libovoln płepravit. SamotnØ ŁerstvØ nebo suenø l stky je mono vyluhovat bu vodou nebo løpe alkoholem a vyrobit tak ochrann prostłedek proti kodliv m pl sn m rostlin. Se sklizn listø k tomuto œłelu je tłeba vyłkat a do poloviny Łervna, kdy se v listech nachæz nejv t pod l biologicky œłinn ch lætek. Nevyb lenø rostliny je mono zpracovat na pap r, izolałn materiæly nebo pevnæ paliva. Lehce zbarven pap r se dæ dæle b lit. K vyuit jako pevnø palivo mæ m t kł dlatka 12 a møn procent obsahu vody, pokud mæ tvar briket nebo paket, ve form t pky møe b t obsah vy. KompaktovanØ palivo se pou væ k prostømu spalovæn k tvorb tepla, ale i v parn ch kotl ch płi v rob elektłiny. Je mono dokonce kombinovat palivo z kł dlatky i s jin mi biopalivy nebo fosiln - mi palivy, ale v tomto smyslu je nutnø jet vykonat ładu v zkumn ch prac s ohledem na chemickø sloen paliv. Sloen kł dlatky Suina (%) Lignin 18,9 Hemicelul za 20,0 Celul za 24,0 Popeloviny 6,3 Zply uj c lætky 75,9 Uhl k 47,7 Vod k 6,6 Kłem k (SiO 2) 0,9 Chlor 0,22 Dus k 0,54 Drasl k 0,75 S ra 0,17 V hłevnost suiny (MJ/kg) 17,2 - Vzorky komprimovan ch biopaliv. Ve płedu b nø brikety: seno, piliny, slæma. V pozad pakety o prøm ru 160 mm, zleva: len, saflor, koriandr, konop, kł dlatka. Zcela vpravo træva - produkt svinovac ho kompaktoru, prøm r 300 mm. 3

4 V zkumy ukæzaly, e d k sv m røstov m vlastnostem mæ kł dlatka schopnost vstłebæn znałnøho mnostv t k ch kovø z kontaminovan ch pød, kterø je mono zachytit v løtavøm pop lku v elektrostatick ch a lætkov ch filtrech po ochlazen, zejmøna kadmium a olovo. Selektivn lecht n møe jet zv it tuto schopnost kł dlatky, take kł dlatka se v budoucnu bude jist u vat k asanaci zasaen ch pød. Zde ovem zpøsob sklizn bude pon kud pozm n n a budou uplatn ny opakovanø sełe b hem roku a doba p stovæn bude zkræcena na n kolik let 2-4 roky. Po asanaci pozemkø bude plocha vræcena pøvodn mu œłelu. Z`V R Kł dlatka se møe stæt v znamnou energetickou plodinou. V soułasnø dob roste divoce na n kolika tis c ch hektarech a s velk mi næklady je likvidovæna. Jen m sto Liberec v nuje kadorołn v ce ne KŁ na likvidaci kł dlatky na cca 11 hektarech røzn rozm st n ch v katastru m sta. CelostÆtn jdou likvidałn næklady do milionø KŁ. Velmi brzo by se m l pł stup ke kł dlatce obrætit o 180, nebo se jednæ o velmi energeticky v nosnou plodinu - v płepołtu na uitnø teplo møeme z 1 hektaru dostat a 580 GJ, co by mohlo stałit pro vytæp n cca 6 rodinn ch domø. Zaloen plantæe kł d- latky je zat m velmi nækladnø - płiblin KŁ, proto z połætku by se mohly pro energetickø œłely skl zet jen stævaj c, divokø porosty. Sklize b n mi skliz ov mi stroji na kukułici je mono kł dlatku skl zet od podzimu do jara - nejløpe na umrzløm povrchu. Kł dlatku je mono spalovat jako t pku nebo jako paketovanø - briketovanø palivo s dobrou v hłevnost a n zkou hladinou emis. LITERATURA 1. Schmidt, F.: Giant knotweed. Publikace: Energy Plant Species, vydavatelstv James and James, Lond n 1998, str Petł kovæ, V.: Vyu væn rostlinn ch materiælø jako zdroje energie. PłednÆka na VI. mezinærodn konferenci EEBW, Praha, Sladk, V.: TechnickØ aspekty spalovæn pevn ch biopaliv. PłednÆka na mezinærodn konferenci OZE, Krom ł, Neexistence legislativy zem d lskøho vyuit odpadø je pł Łinou prorøstæn mafi do tohoto oboru Na płedsedu CZ-BIOM, iniciætora zakotven vyhlæky o zem d lskøm vyuit odpadø v platnø novele zækona o odpadech, se obrætili œłedn ci jednoho okresn ho œładu z Moravy a informovali ho o praktikæch jednø firmy, zab vaj c se rozvozem Łist renskøho kalu zem d lcøm. Tato firma pou væ k napl ovæn svøho c le mafiænskø praktiky, a to zejmøna fyzickø a jinø v hrøky proti neœplatn m œłedn køm okresn ch œładø, dæle proti konkurentøm ve v b rov ch ł zen ch a v neposledn m łe tø proti zem d lsk m subjektøm, kteł necht j kontaminovanø Łist renskø kaly do svø pødy aplikovat. Zjistili jsme, e sd lenæ informace se zaklædæ na pravd a e bylo dokonce vyhroovæno jednomu Łlenu naeho svazu. Splnilo se tedy to, Ł m næ płedseda argumentoval płi podævæn petiłn ho legislativn ho nævrhu. VysokØ zisky za neekologickø naklædæn s Łist rensk mi kaly płilækaj do tøto oblasti firmy, kterø budou pou vat mafiænskø praktiky. Tak tomu bylo i v ład stætø EU, ne zavedli uspokojivou legislativu naklædæn s odpady. V oblasti zem d lskøho vyuit Łist rensk ch kalø pøsob dnes łada firem, provæd j c ch pro OV dispełerskø a dopravn sluby a płi tom uplat uj zæsady, kterø m ly b t zakotveny v dosud neexistuj c vyhlæce. N kterø z nich jsou ŁlenovØ naeho svazu. N kteł ŁlenovØ naeho svazu zpracovævaj Łist rensk kal s dal mi odpady na prømyslov kompost, kter kvalitou vyhovuje vyhlæce zækona o hnojivech a kter je mono bez jak chkoliv rizik łit do ob hu po jeho registraci. Takov m firmæm budouc vyhlæka nevad a v slovn si jej urychlenø vydæn płej. Absence vyhlæky vak umo uje pøsoben firem pou vaj c ch mafi- ÆnskØ praktiky, nebo v soułasnø legislativ nejsou uvedeny limitn parametry, co je zakæzæno a co je dovoleno, a subjekty, kterø si poł naj neekologicky, nen mono ze hry vyładit na zæklad obecnø legislativy. Neexistuj c vyhlæka v na legislativ odpadø je zcela b næ ve stætech EU a podobn dokument existuje i v legislativ evropskøho spolełenstv. U næs zat m pł prava vyhlæky prob hæ v duchu abomy ch vælek mezi zainteresovan mi orgæny. Tyto diskuse a prøtahy nahrævaj mafi m. (Va) Fytoenergetika v SRN Dvoudenn akce zahrnuj c seminæł a exkurzi na sklize miskantu, na faremn fytoenergetiku a na bioplynovou stanici kombinovanou s kompostærnou se bude konat Akce bude zahæjena seminæłem v v hotelu Club Tachov (B lorajskæ 1597, tel.: ), kde je zajit n nocleh. Odjezd na exkurzi do SRN je druh den ræno. PłihlÆky œłastn kø jsou evidovæny sekretariætem CZ-BIOMu (p semn nebo em) v poład, ve kterøm sekretariætu doly. Garantem akce je p. Novotn, vedouc p stitelskø sekce. VlonØ je 200,- KŁ pro Łleny CZ-BIOMu a 800,- KŁ pro ostatn. V tøto ŁÆstce je zahrnut nocleh se sn dan a doprava z Tachova do N mecka a zp t. DOPRAVA Z PRAHY DO TACHOVA: VLAKEM: Brno 6:25 Kol n 9:01 Praha, hl.n. 10:28 8:58 Plze 12:17 11:.03 (pł.) PlanÆ u Mar. læzn 13:46 (pł.) 12:28 (pł.) Tachov 14:05 12:47 AUTOBUSEM: P M SPOJE: Praha, Florenc 6:50 16:35 Plze 8:30 18:35 Tachov, aut.n. 9:50 19:55 4

5 S P ESED`N M VE ST B E: Hradec KrÆlovØ 6:35 Praha, Florenc 8:35 11:20 Plze 10:40 13:10 Stł bro 11:10 pł. 11:15 13:40 pł. 13:45 Tachov 12:15 14:45 S P ESED`N M V PLZNI: Praha, Florenc 12:00 Plze 13:25 płestup 13:45 Stł bro 14:15 Tachov 15:00 pł. = płestup NÆvrat z exkurze bude nejpozd ji v 18:00 do Stł bra. Vlaky ze Stł bra zp t do Prahy jedou v 18:08 a 19:31. V Praze (hl.n.) jsou ve 20:40 a 22:01 bez płestupu. Stł pky Ministerstvo zem d lstv eskø republiky poł tæ s t m, e bude dotovat Łinnost CZ-BIOMu v roce 1999 ŁÆstkou 100 tis. KŁ. Celosv tovæ prøm rnæ teplota byla v roce 1998 nejvy za posledn ch 119 let. NOAA ( oznæmila, e globæln teplota byla loni 0,66 C, co znamenæ, e rok 1998 byl ji dvacæt m rokem v souvislø ład, kter płesæhl dlouhodob prøm r. Na adrese jsou płiblin od załætku roku 1999 zvełej ovæny informace o EU a integrałn m procesu a pł prav R na vstup do EU. Dne jsme se spolu s Polskem a Ma arskem stali Łlenem NATO. Co to znamenæ pro nae ivotn prostłed? Odpov nen snadnæ. Nae Łlenstv v NATO næm jist pomøe płi vstupu do EU, kter velmi zrychluje płij mæn evropskø legislativy rovn v oblasti ivotn ho prostłed. V ræmci naeho vstupu musej vzniknout napł. zækony o hospodæłsk ch opatłen ch pro krizovø stavy, o prevenci prømyslov ch haværi a o civiln m nouzovøm plænovæn a krizovøm ł zen. V znamnæ ŁÆst rozpołtu NATO jde do p ti prioritn ch oblast. JednÆ se o v deckø programy, mezi nimi je napł klad oblast v zkumø technologi spojen ch s odzbrojen m nebo bezpełnost v oblasti ekologie. Civiln nepolitickæ Łinnost NATO patł do takzvanø tłet dimenze aliance. Zam łuje se zejmøna na zlepovæn a rozvoj vztahø mezi nærody. Aliance mæ speciæln sekci pro v zkum a ekologii. Nae œłast v NATO vak nen zadarmo, R odvede letos - u jako nov Łlen SeveroatlantickØ aliance - do civiln ho a vojenskøho rozpołtu organizace n co płes 200 milionø korun, co je ŁÆstka kteræ se v Temel n prostav płiblin za 5 dn. PłekopÆvaŁ na principu pæsovø frøzy, jeho autorem je pan Bohumil Kapic, byl zæsluhou firmy EKOSA (Łlena CZ- BIOMu) upraven na pracovn łku 1,35 m a zærove płizpøsoben pro provoz v nærołn ch podm nkæch. Stroj byl vybaven pł Łn m transportørem a v soułasnø dob je pln funkłn. Byla zahæjena v roba dal ch p ti strojø, urłen ch pro vlastn pouit a prodej. N meck Spolkov sn m schvælil zækon, kter m se zvyuj dan z fosiln ch energetick ch zdrojø. Prvn stupe takzvanø ekologickø da ovø reformy vstoup v platnost ji 1.dubna tohoto roku. Dal dva stupn mæ vlæda na programu jet v prøb hu nyn j ho volebn ho obdob. Na zæklad tohoto zækona se zvyuje da z jednoho litru benz nu nebo nafty o est fenikø, z litru topnøho oleje o Łtyłi feniky, jednø kwh elektłiny vyrobenø z neobnoviteln ch zdrojø o dva feniky a ze zemn ho plynu o 0,32 feniku. Tuto zimu zaznamenali Łet prodejci uhl stagnuj c poptævku domæcnost po uhl. K pł ŁinÆm poklesu zæjmu odb - ratelø patł klesaj c koup schopnost obyvatelstva, postupuj c plynofikace, intenzivn j energetickø vyu væn dłeva a takø røst nækupn ch cen. Spotłeba energie od załætku roku rychle klesæ. EZ ołekævæ, e letos se spotłeba propadne asi o 1,8 procenta, tedy zhruba stejn jako loni. Napł. podniky na severn Morav letos v lednu spotłebovaly o 14,4 procenta møn energie ne ve stejnøm m s ci loni. eskou energetiku ŁekÆ restrukturalizace a propout n. EZ zastavil rekonstrukci elektrærny Tuimice 1 a nab dl ji k prodeji. Rozhodnut ukonłit ji zapołatou akci zdøvodnil EZ poklesem v konnosti ekonomiky a zpomalen m deregulac cen. Dosud nen znæm Ædn zæjemce o koupi elektrærny, ani jej cena. EvropskÆ unie zał næ uvol ovat trh s elektłinou, co povede k poklesu jej ceny. Podle nał zen EvropskØ komise z roku 1996 bude muset v prvn fæzi v tina zem unie otevł t 26,48 procenta svøho trhu konkurenłn mu prostłed. Dal m krokem bude v œnoru pł t ho roku roz łen liberalizace na 28 procent a v roce 2003 na 33 procent. eskæ vlæda zat m konkrøtn rok pro liberalizaci nestanovila. OznÆmila jen, e załne po privatizaci energetiky, tedy po roce Vech 91 ledovcø v rakousk ch AlpÆch se loni dæle zmen- ovalo. V prøm ru se kad zkrætil o 13 metrø. Jak informovalo v Insbrucku RakouskØ alpskø sdruen, negativn m rekordmanem je ledovec Hochjoch Ferner v tztalsk ch AlpÆch, kter se zmenil o 50 metrø. OdtÆt m ledu se odhaluj masy kamenø, jejich monø sesuvy znamenaj nebezpeł pro horskø turisty. O osudu jadernø elektrærny Temel n bude vlæda jednat podle premiøra Miloe Zemana do konce błezna. Pouze v pł pad, e obdr dostatełnou finanłn pomoci ze ZÆpadu, je Ukrajina ochotna dodret svøj slib a v roce 2000 uzavł t nołn jadernou møru Evropy - elektrærnu v ernobylu. Ve Francii je od załætku błezna zakæzæn prodej tradiłn ch rtuov ch teplom rø, kterø jsou nahrazeny elektronick mi a infrałerven mi pł stroji. Jak vypl væ z oficiæln ho ob n - ku, teplom ry byly zakæzæny ve snaze zabrænit znełiovæn ivotn ho prostłed jedovatou rtut. V roce 1998 novopack region vyprodukoval 1984,6 t odpadu, z n ho tøm ł 1200 t "proteklo" dotłi ovac linkou v "LouŁen ". Podle studie zpracovanø płi stavb je ovem jej kapacita płi dvousm nnøm provozu v ce ne dvojnæsobnæ. editel Odpadø pan Machek vid tedy hlavn probløm ekonomickø nesob stałnosti projektu v nedostatku surovin. V samotnø NovØ Pace se chystæ v m na dosluhuj c ch maloobjemov ch sb rn ch nædob o obsahu 40 a 210 litrø za velkoobjemovø kontejnery s obsahem 1100 litrø. Protoe se sn i połet sb rn ch hn zd, dojde k œspołe nækladø na svoz. Je otæzkou, zda t m dojde i k sn en mnostv obłany vytł d nøho odpadu. Za posledn ch p t let se podle m stn ch stala separace odpadu samozłejmou sou- ŁÆst jejich ivota. 5

6 eskæ republika potłebuje jak dostavbu Temel na, tak rozvoj energetiky z obnoviteln ch zdrojø. Shodli se na tom pro TK Łet energetiłt odborn ci, kteł se œłastnili dvoudenn konference o Łesko-rakouskØm energetickøm partnerstv v Badenu nedaleko V dn. Temel n mus b t dostav n ve svø jadernø variant, protoe je to pro R v danø situaci optimæln łeen, a ł kæm to płesto, e m m oborem je energetika z obnoviteln ch zdrojø, prohlæsil płedstavitel firmy Ekostyl a CZ-BIOMu Anton n Kutil. Vedle dostavby Temel na se vak Łet odborn ci shodli na tom, e doba elektrærensk ch gigantø u jist minula, a energetika R se mus urychlen vyv jet k vyu væn obnoviteln ch zdrojø. "Nyn j zækonodærstv vak umo uje nanejv ivołen t chto perspektivn ch technologi," zdøraznil Kutil. PokraŁovÆn m ve v stavb jadernø elektrærny Temel n by podle studie nejni ch nækladø, kterou prezentoval pov łenec zem Horn Rakousko pro otæzky jadern ch zał zen Radko Pavlovec, vznikly ztræty ve v i 30 a 80 miliard korun, do Łeho nen zahrnuto ji proinvestovan ch 70 miliard korun. S nejni mi næklady by spotłeba elektłiny byla kryta odpojen m ŁÆsti pł motopø, Ł m by se v porovnæn s dostavbou JETE uspołilo 65 a 80 miliard korun. PoptÆvka po elektrickø energii v 21 stætech zæpadn a stłedov chodn Evropy vzroste v prvn m desetilet 21. stolet o 17,3 procenta. Proti obdob let 1990 a 2000 to znamenæ urychlen poptævky o zhruba 0,6 procentn ho bodu (z røstu 16,7 procenta v tomto desetilet ). Podle zprævy Worldwatch Institute byly v roce 1998 ve sv t postaveny v trnø turb ny s celkov m v konem MW. V minuløm roce se tak mnostv energie vyrobenø pomoc v tru zdvojnæsobilo oproti roku Podle brazilskøho StÆtn ho œstavu pro v zkum vesm ru celkovæ plocha lesø zlikvidovan ch v Braz lii kvøli osidlovæn, nekontrolovanø t b dłeva a v døsledku klimatick ch faktorø dosæhla k srpnu 1998 ji kilometrø ŁtvereŁn ch, co je płiblin 15% z celkovø plochy pøvodn ho brazilskøho pralesa. bytek ivotn døleitø vegetace, kteræ v roce 1997 zmizela z plochy km 2, se v lo skøm roce zrychlil, zmizelo km 2 pralesa. Toto urychlen se płił tæ na vrub poærøm. V ce ne sedmdesæt obc na Domalicku hroz, e od dubna skonł s tł d n m odpadkø z domæcnost. Døvodem jsou neœnosnø næklady, kterø za likvidaci plastø, pap ru a skla radnice plat. ZaŁÆtkem œnora byl zahæjen provoz novøho zævodu na recyklaci stavebn ch sut v MladØ. 27. ledna schvælila vlæda R seznam v robkø a obalø urłen ch ke zp tnømu odb ru. Firmy se tak budou muset postarat napł klad o likvidaci zæłivek, v bojek, akumulætorø, galvanick ch ŁlÆnkø, bateri, pneumatik, mineræln ch olejø a obalø jako jsou krabice, læhve, plechovky, sudy, bedny, pytle a płebaly. Nał zen załne platit za tłi roky. Zat m konł na sklædkæch 96% komunæln ho odpadu. Bez jadernø elektrærny Temel n bychom se obeli a jej dostavba je riskantn podnik. Zhruba k t mto zæv røm dosp la nezævislæ komise odborn kø, kterø zadal præci kabinet Miloe Zemana. ZprÆva sice jednoznałn neł kæ, e je potłeba stavbu zastavit nebo dokonłit; sd len, kteræ Temel n zpochyb uj, v n vak płevauj. T m expertø doel k zæv ru, e dokonłen Temel na se vyplat jen tehdy, pokud v pł t ch letech v razn stoupne v kon ŁeskØ ekonomiky a płitom i poptævka po elektłin. "Dnes je ji złejmø, e na Temel n je tłeba pohl et pouze jako na podnikatelsk zæm r, a nikoliv jako na stavbu vyvolanou naløhavou potłebou elektrickø energie," p e se ve zpræv. Zastaven stavby komise płipout jako płijatelnou monost: "Podał -li se takovou alternativu EZ dobłe navrhnout a kvalitn propracovat, møe b t realizovæna s ni mi næklady ne jakækoli alternativa opłenæ o provoz Temel na." 10. błezna se rovn v R konaly vzpom nkovø akce k v roł Łtyłiceti let od povstæn Tibeanø proti Ł nsk m okupantøm. PovstÆn bylo tvrd potlałeno. NÆsledovala dlouhæ perzekuce celøho tibetskøho næroda, kteræ stæle pokrałuje. Płipom næm zde tuto zdænliv s fytoenergetikou nesouvisej c udælost proto, e jsem płesv dłen, e tam kde jsou poruovæna lidskæ præva, je ivotn prostłed niłeno jet intenzivn ji, s Ł m mæme z doby nedævno minulø bohatø zkuenosti. Paradoxem je, e zat mco o globæln m vlivu pokozenøho ivotn ho prostłed pochybuje mælokdo, tak globæln vliv poruovæn lidsk ch præv je jen velmi mælo płipom næn. S ohledem na rozprostłenost na ŁlenskØ zækladny napł Ł celou R, otiskujeme symbolicky tibetskou vlajku v naem Łasopise. V tina informac byla vyhledæna pomoc Monitoru zpræv o ivotn m prostłed ( AŁkoliv jsem se velmi snail naj t rovn n jakø aktuæln informace o energetickøm vyu væn biomasy, nenarazil jsem ani na jedinou zprævu, co znamenæ, vzhledem k pom rn znałnømu mnostv periodik zahrnut ch do tohoto næstroje, e mylenka z skævæn obnovitelnø energie z biomasy nen v R dostatełn popularizovæna prostłednictv m b n ch novin a Łasopisø. Ostatn obnovitelnø zdroje energie m li v tøto databæzi celkem slunø zastoupen i płes to, e jejich potenciæl v R je mnohdy oproti potenciælu biomasy miziv. Vinu na slabø popularizaci fytoenergetiky neseme samozłejm takø my, jeliko jsme sice vysoce odborn, ale zat m mælo vełejnosti otevłen svaz. (sl) SvØ pł sp vky do Łasopisu BIOM møete zas lat kdykoliv na ovø adresy: slejska@hb.vurv.cz Łi vana@hb.vurv.cz, nebo na adresu sekretariætu BIOMu: Jaroslav VÆ a (Anton n Slejka), CZ-BIOM, DrnovskÆ 507, Praha 6 Ruzyn,

7 Jak (ne)funguje ekonomika (3) Miroslav afał k Dnes si v naem ekonomickøm slovn ku płipomeneme jeden dobłe znæm a mnohdy płece ovan pojem. Je j m makroekonomick ukazatel, kter zøstævæ stæle zækladn m m ł tkem srovnæn ekonomickøho blahobytu a v jistøm smyslu i modlou soułasnø ekonomie. Povauji vak za vhodnø si jej płipomenout i v souvislosti s druhou ŁÆst tohoto pł sp vku. Hrub domæc produkt (HDP) je celkov m ekonomick m v stupem vytvołen m na œzem danøho stætu za jeden rok. UdÆvÆ se v pen n ch jednotkæch a vzhledem k metodice v połtu je pou væn jako hlavn ukazatel ekonomickø s ly danø zem (napł klad v podob HDP/obyvatele). Obecn (a zjednoduen ) je tak HDP tvołen soułtem vech vytvołen ch ziskø, hrub ch mezd a platø a amortizace v ræmci vech sektorø nærodn ho hospodæłstv. V næsleduj c tabulce si pro płibl en ukame, kolik Łinil HDP eskø republiky za uplynulø roky a płedpoklad roku leton ho: rok O 1999 P HDP (mld. CZK) daje jsou v b n ch cenæch, v roce 1998 je tak ołekævan pokles reælnøho HDP - 2,5%. DOSTAV T JET NEZNAMEN` SPUSTIT... V minuløm Ł sle jsem se pokusil virtuæln płesunout zdroje a prostłedky v novanø doposud na v stavbu jadernø elektrærny Temel n do vyuit energie v tru. ZÆrove jsem si ovem byl v dom mnostv omezen, kteræ s sebou tento zjednoduuj c pohled nese. Domn væm se vak, e ve napsanø bylo v intenc ch næzvu tohoto seriælu, nebo pokud by ekonomika fungovala tak, jak byla vytyłena v ekonomick ch teori ch panem Marshallem a jeho næsledovn ky a jak byla v tøto podob veobecn płijata, nemuseli bychom zp tn zvaovat takovøto hypotetickø monosti. Kad neefektivn projekt by musel skonłit v okamiku, kdy by se ukæzalo, e nen konkurenceschopn v trn m prostłed. U projektø s pod lem stætu, v nich hraj podstatnou roli politickø zæjmy a tlaky lobistick ch skupin, nelze ji hovołit ani o deformaci trn ch podm nek, jednæ se o celkovø selhæn trhu. V minul ch dnech se na vełejnost dostala zpræva vlædn temel nskø komise. Jej zæv ry rozhodn nejsou płekvapivø a tud nemohou b t Ædnou ze stran płij mæny s optimismem. EnergetickÆ lobby se dlouhø t dny snaila prostłednictv m mødi płesv dłit vełejnost o nevyhnutelnosti dostavby a nav c, o nutnosti zahæjen pł prav dal ho zdroje. Tato pom lenæ propaganda vychæzela z płedpokladø, kterø mus rozumn uvauj c Łlov k dnes ji povaovat za płekonanø, jak m je napł klad tøm ł dokonalæ kladnæ korelace røstu HDP a spotłeby elektrickø energie, nebo se v bl zkø budoucnosti pravd podobn nevyhneme potłeb revize tohoto vemocnøho makroekonomickøho ukazatele. JadernÆ elektrærna vak bude s nejv t pravd podobnost dostav na. V na soułasnø vlæd nen dostatek osv cen ch ministrø, kteł by dokæzali nahlødnout do hlub ch souvislost a kteł by byli ochotni zvolit politicky obt n j variantu. SÆm Milo Zeman ł kæ, e stavba je to od załætku pitomæ, ale u jsme do n vrazili tolik pen z, e je nutno JETE dostav t. Toto prohlæen zt møeme bræt v œvahu jako prohlæen ekonoma, je sp e prohlæen m charakteristickø pro typickøho voliłe jeho strany. Politik by se do jistø m ry m l płizpøsobovat voliłøm, ztoto ovat se s jejich problømy a næzory, ale na druhou stranu by m l v ci vysv tlovat tak, jakø ve skutełnosti jsou. Pokud neznæ vechny skutełnosti, m l by asi rad ji mlłet. M li bychom pak velmi tichou politickou scønu. Kdo tvrd - Temel n potłebujeme, pod vejte se na nae lesy, na globæln zm ny podneb, je nutnø nahradit uhelnø elektrærny Łist m zdrojem - ten mæ bezpochyby pravdu v tom, e bychom po urłitou dobu urłit pod l energie vyræb li o n co etrn ji k ivotn mu prostłed, ale co by se zm nilo v naem mylen? ProblØmy, je je tłeba łeit pouze op t odklædæme na neurłito. Kdo ł kæ - Temel n potłebujeme, nemæ pravdu, protoe nae lesy nenił uhelnø elektrærny, n br nae pohodlnost, nev domost, lhostejnost. Pokud v me o jinøm łeen, ud lejme pro jeho propagaci a prosazen maximum, jinak se dlouho z bludnøho kruhu œvah o energetickøm zajit n na budoucnosti nedostaneme. ZÆpis z 5. Schøze płedstavenstva a revizn komise CZ-BIOM 1. KONTROLA Z`PISU A HLASOV`N Schøze se konala Pł tomni byli pænovø Jaroslav VÆ a, VÆclav Sladk, Vladim r Smol k, Pavel Røek, Jaroslav KÆra a Anton n Slejka. N zkæ œłast byla zpøsobena sn hovou kalamitou. Płedsednictvo schvælilo œłetn uzæv rku CZ-BIOMu za rok PL`N INNOSTI CZ-BIOMU PRO ROK 1999 Akce: Pavel Røek Ruzy sk den agrotechniky ( ) Anton n Slejka KomunÆln bioodpad seminæł konaj c se v ræmci tł denn ho sympozia Bioodpad99 (Aula V RV, ) VÆclav Novotn SeminÆł s exkurz na sklize miscantu, komunæln kotelnu a bioplynovou stanici v Teugenu ( ); płedsednictvo schvælilo pł sp vek CZ-BIOMu 500,- KŁ na jednoho œłastn ka seminæłe, kter je zærove Łlenem CZ-BIOMu a voln vstup pro Łleny płedsednictva a revizn komise. Sergej Usak EnergetickØ rostliny V seminæł s mezinærodn œłast (Chomutov, ) Granty: Sergej Usak OdbornÆ prohl dka bioplynov ch stanic na biomasu v N mecku (Nadace partnerstv grant byl ji płijat). Jaroslav VÆ a Akcelerace rozvoje fytoenergetiky v R v roce 1999 (REC). Anton n Slejka Vyuit praktick ch zkuenost zahraniłn ch odborn kø pro vytipovæn a nævrh mon ch environmentæln ch projektø v Praze 8 (M stskæ ŁÆst Praha 8). RoŁn cyklus seminæłø s odpadovou tømatikou pro pedagogy ze zækladn ch a stłedn ch kol a vełejnost (M stskæ ŁÆst Praha 8). 3. PL`NY INNOST SEKC Do poradenskøho stłediska v Chomutov by m ly b t sm łovæny informace o firmæch, reklamn materiæly, apod. Pan VÆclav Sladk obeznæmil pł tomnø o zaloen zat m neformæln sekce pro p stovæn a zpracovæn konop, jej m œkolem je koordinovat rozvoj p stovæn a zpracovæn konop. 7

8 Bylo navreno zaloen sekce prømyslovøho zpracovæn biomasy. 4. R ZN Bude płipraven nov letæk, kter by m l b t zam łen zejmøna na praktickø informace druhy kotlø, dotałn monosti, adresy firem formou reklamn ch proukø (pouze pro Łleny CZ- BIOMu),... LetÆk by m l b t vytit n na recyklovanøm pap łe. Je tłeba dopracovat formulæł płihlæky a evidenłn ho listu Łlena a płidat jej k Łasopisu BIOM. Jaroslav VÆ a informoval o dopise ministru zem d lstv Fenclovi, zaslæn vyædanø informace o næplni Łinnosti CZ- BIOMu Łlenøm V boru pro vełejnou sprævu, regionæln rozvoj a ivotn prostłed a o dopise næm stkovi MP pro styk s vełejnost. (sl) EnergetickØ rostliny 2 irok Ing. Zden k Strail, CSc. CHARAKTERISTIKA PLODINY: TeplomilnÆ plodina odolnæ proti suchu. Na pødu møn nærołnæ ne kukułice. P VOD: na, Etiopie. BOTANICK ZA AZEN : Rod Łirok patł do Łeledi lipnicovitø (Poaceae), tribus vousatkovitø (Andropogoneae). JednoletÆ bylina s bohat rozv tven m hluboko kołen c m kołenov m systømem tvoł c ŁetnÆ støbla vysokæ a 3 m i v ce, kteræ jsou bohat olist næ a vytvæł mnoho zelenø hmoty. Kv tenstv m je lata s jednokv t mi klæsky. DozrÆvÆn prob hæ postupn a k plnømu dozræn je tłeba pom rn dlouhæ doba. HTS je rozmanitæ podle odrød kol sæ od 10 nad 30 g. Zrno je bu œpln pluchatø nabo ŁÆsteŁn obnaenø, pł padn zcela nahø. iroky jsou cizospranø, ale dobłe se opyluj i vlastn m pylem. VyznaŁuj se podobn jako kukułice pomal m połætełn m røstem. Patł mezi rostliny typu C 4. Podle hlavn ch sm rø vyuit se dæ rozd lit do Łtył skupin: a) irok obecn (S. vulgare var. eusorghum). P stuje se hlavn na zrno. V tinou jde o formy s ni m vzrøstem. b) irok technick (S.vulgare var. technicum). MÆ siln vyvinutou latu, kteræ b væ surovinou pro v robu koat a kartæłø. Zrno je vedlej m produktem. c) irok cukrov (S. vulgare var. saccharatum). MÆ avnatou dłe i v biologickø zralosti zrna. Pou væ se jako krmnæ, zejmøna silæn rostlina. N kdy se lisuje ze støbel Æva, ze kterø se vyræb l h, sirup apod. d) irok sœdænsk (S. vulgare var. sudanense). Tato skupina mæ tenkæ støbla, bohatø olist n a vytvæł velkø mnostv hmoty. Je nejvhodn j pro pł padnø energetickø vyuit. POVOLEN ODR DY: Szegedi Szlovak (1992), Szegedi T rpe (1968)-Łirok metlov, SO-29 F1 (1971)-Łirok cukrov, Hyso 2 (1991)-Łirok sœdænskæ træva. OSEVN POSTUP: irok trævu møeme załadit do osevn ho postupu podobn jako kukułici. Jako hlavn plodinu załazujeme po okopanin. Jako druhou plodinu po zimn luskoobiln sm sce. N`ROKY NA STANOVIT : I nejmøn nærołnø druhy Łiroku, pokud se p stuj na zrno, vyaduj sumu teplot 2500 C. Płi p stovæn na hmotu mohou b t sumy teplot i ni. Na pødu jsou Łiroky pom rn nenærołnø, płesto vysokø v nosy poskytuj jen na strukturn ch pødæch. irok je velmi odoln vøłi suchu. Jako vechny Łiroky znałn etł s vodou. MÆ koeficient transpirace 200 l na 1 kg suiny (kukułice 300 l). HNOJEN : irok odłerpævæ płi vysok ch v nosech mnoho ivin ( nejv ce potłebuje iviny v Łervenci a srpnu ). Hnojen je zhruba stejnø jako u kukułice. Odb r ivin sklizn płi produkci 1 tuny suiny (kg): N P K Ca Mg CelÆ rostlina 20,1 2,3 6,5 4,3 1,5 AGROTECHNIKA: Pł prava pødy obdobnæ jako u kukułice. Sejeme koncem dubna nebo załætkem kv tna, kdy je pøda ji prohłætæ. Płi p stovæn na zeleno sejeme do u ch łædkø (15-40 cm) s v sevkem 30 a 50 kg.ha -1 (20-30 rostlin.m -2 ). Płi ir ch łædc ch møeme plełkovat. Semeno zapravujeme 3-5 cm hluboko. Po set je tłeba pozemek uvælet. OCHRANA ROSTLIN: Pokud pou væme preemergentn aplikace triazinov ch pł - pravkø, mus b t aplikace płesnæ a v doporułovan ch dævkæch, nebo Łirok nen proti atrazinu tak odoln jako kukułice. Proti dvoud lon m pleveløm byl v pokusech Troubsku s œsp chem pouit postemergentn postłik Banvelem 480 S v dævce 3 l.ha -1. Z chorob napadaj Łiroky nejv ce sn ti. Ochrana społ væ v mołen osiva. Z ostatn ch houbov ch chorob se nejłast ji vyskytuj Helminthosporium turcicum Pass., Ascochyta sorghina Sacc., Fusicladium sorghi Pass. Na mlad ch porostech kod drætovci, housenky osenice poln. Pozd ji v obdob vegetace se vyskytuj listovø mice. SKLIZE A POSKLIZ OV OET EN : Sklize zævis na sm ru p stovæn. irok je v nosnæ p cnina dosti bohatæ na b lkoviny (obsahuje jich v ce ne kukułice). Na zelenou p ci ji sełeme płed metæn m (kdy je vysokæ asi 50 cm), na silæ ji kos me na załætku metæn (pozd ji rychle dłevnat a patn obrøstæ). Obvykle dævæ dv sełe, prvn podle podneb koncem Łervna a do poloviny Łervence, druhou od poloviny do konce zæł. Aby bylo mono p ci døle zkrmovat je mono vysøvat trævu v n kolika term nech. Jednoduch ch mechanizmø møeme pou t płi sklizni Łiroku na hmotu (spalovæn ). Na hmotu (spalovæn ) je nejløpe skl zet koncem zimy (œnor), kdy mræz rostliny vysu. T kosti mohou b t se strniskov mi zbytky, nebo se pomalu rozklædaj (maj irok pom r C: N). DosahovanØ v nosy v pokusech V RV podle podm nek p stovæn : v nos celkovø suiny nadzemn fytomasy (t.ha -1 ): 3,1 a 31,0. VYUIT PRODUKTU: Zrno: StØblo: osivo, krmivo; krobærny a lihovary spalovæn (spalnø teplo støbel=17,89 kj.g -1 ) a zkrmovæn (silæ) 8

9 Jak vyt ena jezd praskæ auta? Anton n Slejka Jeliko ji asi dva roky iji nastælo v Praze a obłas se po n pohybuji na kole, a to mnohdy po run ch silnic ch zalykaje se v fukov mi plyny, rozhodl jsem se reagovat na diskuse zab vaj c se problematikou vlivu automobilovø dopravy na ivotn prostłed t m, e jsem załal sledovat, jakæ je obsazenost osobn ch automobilø v naem hlavn m m st. Nev m sice jakæ by musela b t prøm rnæ obsazenost jednoho auta, aby jejich vliv na ivotn prostłed klesl na œrove napł. autobusovø dopravy, jsem si ale jist, e je mnohem lep, kdy jedou Łtyłi lidø v jednom aut, ne kdy se veze kad zvlæ. Nav c jsem v prøb hu sledovæn zjistil, e obsazenost aut se m n napł. v zævislosti na dni v t dnu nebo m st m łen, co ve møe m t vliv na rozhodovæn o pł padn ch regulac ch. V prøb hu dvou m s cø jsem zat m sledoval celkem 3635 aut b hem 63 m łen. Prøm rn połet osob v jednom automobilu byl 1,47. V lednu to bylo 1,52 a v œnoru 1,43. Statisticky v znamn rozd l jsem nalezl mezi dobou pracovn (Po-PÆ 6:00-19:00; 1,35) a dobou volna (Po-PÆ 19:00-6:00 + So a Ne; 1,79). To znamenæ, e płi cest do/z præce a sluebn ch cestæch b vaj automobily møn vyt enø, ne płi cestæch za odpołinkem, zæbavou apod. Podobn jev se prokæzal płi vyhodnocen vyt enosti aut podle dne v t dnu: Po 1,35, t 1,32, St 1,35, t 1,39, PÆ 1,40, So 1,82, Ne 1,81. Vliv typu silnice (vedlej 1,63, hlavn 1,46) a ŁÆsti Prahy (Praha 6 1,53, Praha 9 1,39) byl podstatn ni a s ohledem na nepłesnosti m łen nen dostatełn prøkazn. Pro vyhodnocen vlivu połas nemæm zat m dostatek dat.* Existuje n kolik monost regulace mnostv aut na silnic ch Łi jejich obsazenosti napł.: poplatky za vstup do urłit ch oblast - diskriminuj sice finanłn slab automobilisty, ale pokud jsou v nosy z nich v novæny na rozvoj hromadnø dopravy, tak slou jako nepł mæ podpora t ch jet chud ch Łi ekologicky sm lej - c ch; pokuty za mælo obsazenæ auta - møe vøst k um lø obsazenosti, Øf se sekretæłkou, łidiłem a tajemn kem projede kontrolou na rozd l od chovatele vezouc ho svøho psa ke zv roløkałi apod.; vyłazovæn urłit ch Ł sel aut z dopravy b hem smogov ch Łi jin ch kalamit - ceny aut pomaliłku klesaj a podobnæ nał zen by mohla vøst k dren v ce aut, ne je nezbytn potłebnø; vylułovæn takov ch aut, kteræ nespl uj n kterø limity (napł. nemaj trojcestn katalyzætor) - płijateln j obdoba płedchoz ho. Mysl m si, e płi płij mæn podobn ch opatłen, by se m ly bræt v œvahu rovn data vyhodnocuj c vyt enost automobilø v tø kterø oblasti a dob. (Data by m la b t samozłejm z s- kæna a vyhodnocena profesionæln. V møm m łen jde sp e o drobnou mstu za nepł jemnosti, kterø obłas za væm płi cykloturistice.) ZÆv rem bych si jet r pnul do taxikæłø. OŁekÆval jsem, e tax ky um le zvednou prøm rnø Ł slo obsazenosti, ale v tina jich jezdila pouze s łidiłem. Bohuel to nemæm podloeno Ł sly. * Hodnoty s ni vypov dac schopnost jsem oznałil indexem, ostatn tułn m p smem. Płedseda CZ-BIOM płipom nkuje koncept agrærn politiky Protoe CZ-BIOM nebyl k płipom nkovæn konceptu agrærn politiky vyzvæn, poædal płedseda CZ-BIOM ministra zem - d lstv dopisem, kter otiskujeme, o vy dotałn podporu fytoenergetiky. Tajemn k p. ministra informoval płedsedu CZ- BIOM, e pan ministr płedal płipom nky vedouc mu t mu, kter płipravuje dokument o agrærn politice. Vstł cn pł stup ministerstva zem d lstv jet nav il dopis o rozhodnut ministra zem d lstv płid lit v roce 1999 CZ-BIOM dotaci ve v i 100 tis. KŁ. Ministerstvo zem d lstv je naemu svazu pł zniv ji naklon no, ne Ministerstvo ivotn ho prostłed, pro kterø c le naeho svazu złejm nic neznamenaj. VÆen pane ministłe: NÆ svaz CZ-BIOM sdruuje cca 200 subjektø zab vaj c ch se problematikou energetickøho vyuit biomasy a c lem jeho Łinnosti je rozvoj fytoenergetiky v eskø republice. NÆ svaz dlouhodob zastupuje eskou republiku v EvropskØ asociaci pro biomasu AEBIOM, kteræ se sna obdobnø c le uplatnit v EU a v dal ch płidruen ch stætech. V soułasnø dob se næm podałilo z skat nævrh koncepce agrærn politiky a po jeho prostudovæn jsme s uspokojen m konstatovali, e byl vytvołen program, kter bude Łesk agrærn sektor dlouhodob stabilizovat a næsledn rozv jet s c lem dosaen jeho konkurenceschopnosti. Ve zm n nøm nævrhu je podpora v roby obnoviteln ch zdrojø energie dæna dotałn podporou p stovæn energetick ch plodin ve v i 10% z treb za produkci t chto plodin, kteræ bude prøb n realizovæna jako surovina pro v robu bioenergie. Tento nævrh v e dotace je dostałuj c u technick ch plodin pro v robu bioetanolu a bionafty, ale zcela nedostałuj c płi p stovæn energetick ch rostlin pro pł mø spalovæn nebo zply ovæn. Tato v e dotace nen dostatełn kompatibiln s opatłen m, kterø navrhuje EU v dokumentech Agenda 2000, White Paper (płijatø Evropskou komis ) a Sm rnic EU 951/97 o trhu s bioenergi, kde hlavn m c lem je ztrojnæsobit produkci energetickø biomasy do roku 2010 (ve srovnæn s rokem 1995). Podle t chto dokumentø maj b t energetickø rostliny povaovæny za b nø hlavn zem d lskø plodiny s dotałn podporou, kteræ by byla o 70 ECU/ha vy ne u obilovin a v 1.roce p stovæn vytrval ch energetick ch rostlin mæ existovat podpora ve v i 50% nækladø na zaloen porostu. Z t chto døvodø se domn væme, e pro zabezpełen budouc ho rozvoje fytoenergetiky by m la b t dotace pro energetickou fytomasu pro pł mø spalovæn nebo zplynovæn ve v i 25-30% treb a zærove by m la b t poskytnuta dotace ve v i 30% nækladø na zaklædæn vytrval ch porostø energetick ch rostlin. Takto poskytnutø dotace by neznamenaly pł linø okamitø zat en stætn ho rozpołtu, nebo połet provozovan ch a budovan ch fytoteplæren na fytopalivo ze zem d lstv v soułasnø dob nepłekrałuje 5 zał zen, ale vznikla by ance pro rozvoj fytoenergetiky v dal ch letech. NavrhovanÆ podpora p stovæn energetick ch rostlin by zabezpełila dal monost aktivit pro zem d lce. Se srdełn m pozdravem jmønem płedsednictva: Ing. Jaroslav VÆ a, CSc. płedseda CZ-BIOM 9

10 ZÆjem parlamentu o CZ-BIOM V bor pro vełejnou sprævu, regionæln rozvoj a ivotn prostłed poslaneckø sn movny poædal CZ-BIOM o p semnou informaci o sv ch aktivitæch v oblasti ivotn ho prostłed. Płedseda CZ-BIOM zaslal k rukæm poslancø Ing. Rudolfa Tom Łka a Jana BlÆhy strułnou zprævu dopln nou pł lohov m materiælem (letæky, kopie ŁlÆnkø o CZ-BIOM). (Va) Krmn sløz v provozn ch podm nkæch Ing.Vlasta Petł kovæ, DrSc. P stovæn energetick ch rostlin je v znamnæ perspektivn Łinnost jak pro zem d lce, tak pro jeho vyu væn v bioteplærnæch. V nosy suchø hmoty sløzu v pokusn ch podm nkæch se jev jako uspokojivø a proto lze krmn sløz załadit do skupiny perspektivn ch, c len p stovan ch energetick ch plodin. Pro spolehlivø podklady k v połtu potłeb biomasy pro konkrøtn bioteplærny je vak tłeba ov łit jeho p stovæn pł mo v provozn ch podm nkæch. V obci Lib dice u Kadan maj zæjem postavit bioteplærnu na spalovæn slæmy a soułasn si zabezpełit dal zæsoby fytomasy pro tyto teplærenskø œłely. Bylo proto rozhodnuto, e budou n kterø vybranø rostliny ov łeny ve zdej ch pødn - klimatick ch podm nkæch, a to v b nøm zem d lskøm provozu zdej ho drustva. Toto ov łovæn bylo tø podpołeno El. Tuimice, kteræ mæ s touto obc tradiłn dobrø sousedskø vztahy. Vedle dal ch v celet ch energetick ch rostlin zde byl zaset tø krmn sløz. Osivo pochæzelo z V zkumnøho œstavu p cninæłskøho z Troubska. Set bylo provedeno ve 2 odstup ovan ch v sevc ch: doporułovanø mnostv - 6 kg/ha a dvojnæsobnø mnostv - 12 kg/ha. Zv en v sev byl zvolen proto, e pozemek byl znałn zaplevelen. N kolik let płed t m zde byla p stovæna vojt ka, kteræ vak byla ji znałn proł dlæ a jednoznałn zde dominovaly plevele. Nejv ce zastoupena byla jeetka kuł noha, smetænka obecnæ a j. Jak je veobecn znæmo, tyto plevele jsou velmi œpornø a jen t ko se likviduj. Pro zaset zvolen ch rostlin na tomto pozemku bylo rozhodnuto i płes toto znałnø zaplevelen i nedostatełnou płedseovou pł pravu pødy. TakovØto nepł - znivø podm nky se bohuel v zem d lskø praxi nezł dka vyskytuj a proto je tłeba je respektovat. Pokud se z skaj i v takov chto podm nkæch uspokojivø v sledky, budou o to prokazateln j. Set bylo provedeno koncem dubna standardn m sec m strojem pou van m b n pro set obilovin do œzk ch łædkø. Pro v sev sløzu je sice doporułovæno set do łædkø irok ch cca 50 cm, avak v zæjmu zjednoduen byl zvolen tento nejb - n j zpøsob. Płi zavæd n nov ch energetick ch rostlin je v hodnø vyu vat stævaj c mechanizaci, aby nevznikaly zem d lskømu podniku dal næklady. Pødn charakteristika ov łovac ho pozemku byla pł znivæ. JednÆ se o œrodnou Łernozemn pødu s næsleduj c agrochemickou charakteristikou: ph - 6,8, humus - 4,37%, Ncelk. - 0,215%, P - 29,8, K - 328, Mg mg/kg pødy. Tuto œrodnou pødu lze proto povaovat za vhodnou i pro p stovæn sløzu, kter mæ pom rn znałnø næroky na iviny. Płi dostatełnø v iv vytvæł rychle bujn porost, tak jako tomu bylo płi tomto ov łovæn, kde nebylo nutnø dal płihnojen. Na chud ch pødæch je tłeba zajistit hnojen, napł. kejdou a pod. Po zaset nebyly pro toto provozn ov łovæn dobrø pov trnostn podm nky. Bezprostłedn po zaset bylo velkø sucho, neprelo cel ch 6 t dnø. Osivo vzchæzelo nepravideln a opod n, a to a po prv ch Łervnov ch det ch. V tø dob se zde objevily płedev m plevele, kterø tøm ł zcela udusily porosty vech ostatn ch zaset ch rostlin. Jejich dal vegetace byla zajit na mechanick m oetłen m - odplevelovac seł. SlØz krmn dokæzal vak i v t chto podm nkæch vytvołit souvisl, pln zapojen porost, kter vzchæzej c plevele zlikvidoval. ZnaŁn rozd l se ale projevil i v rozd lnøm v sevu. Z połætku vegetace byl pln zapojen porost sløzu se zv en m v sevem. Porost byl pł mo ukæzkov, zcela bez plevele. Płi ni m v sevu byl zpołætku porost ł dk, take se zde plevel rovn vyskytoval. Situace se vak radikæln zm nila v prøb hu dal vegetace, kdy se łid sløz załal bohat v tvit a vytvæłet statnø rostliny, dosahuj c cca a 2 m v ky. Na ploe s hust m v sevem dosahovaly rostliny sløzu v prøm ru pouze 122 cm. V dob dozrævæn, t.j. v prøb hu zæł, byla plocha s ł dce vyset m sløzem rovn zcela bez plevele. Płi plnø zralosti byly rostliny se zv en m v sevem sice hustø, ale podstatn slab. To se projevilo i ve v nosech celkovø nadzemn suchø hmoty, kdy byl v nos płi ni m v sevu vy - 11 t, ne płi v sevu hustøm - 8 t /ha suchø hmoty. Z t chto v sledkø je złejmø, e krmn sløz se osv dłil płi provozn m ov łovæn, a to i v takto pom rn nepł zniv ch podm nkæch. Tento sløz je vhodn tø jako zelenø hnojen, zvlæt na zaplevelenøm pozemku, kdy se takto plevele snadno zlikviduj. Płi plnøm dozræn sløzu lze z skat pom rn znałnø mnostv nadzemn hmoty, take jej lze s v hodou pou vat jako c len p stovanou energetickou plodinu, płi soułasnøm efektivn m vyuit płebytełnø pødy. Rychlou energii kl Łivosti sløzu lze s v hodou pou vat tø jako protierozn opatłen, nebo rychle zakołe uj c rostlinky upevn pødu na stanoviti a omez tak erozi. Krmn sløz lze tud doporułit pro energetickø œłely, ale je tłeba jeho v nosovø parametry ov łit vdy v konkrøtn ch pødn ch podm nkæch płi dostatełnø v iv, aby byly zjit nø v sledky spolehliv mi podklady pro v połet potłeby biopaliva pro m stn teplærenskø zał zen. Z Łinnosti mezinærodn sekce Ing.Vlasta Petł kovæ, DrSc. innost na sekce prob hæ prøb n, podle potłeby a podle ræmcovøho programu. asto se zœłast ujeme aktuæln ch jednæn na poædæn røzn ch instituc za œłelem rozvoje biomasy pro energii. Vyu væme zde vekerø informace z s- kævanø ze zahranił prostłednictv m AE BIOM i aktuæln poznatky tuzemskø. Takto jsme byli napł. na płelomu r a 1999 vyzvæni k œłasti na płipom nkovæn nov se vytvæłej c EnergetickØ politiky a załlen ni pak do pracovn skupiny ObnovitelnØ zdroje energie, kteræ byla ustavena płi energetickø komisi parlamentn ho v boru. 10