ANALÝZA NÁKLADŮ A RENTABILITY VYBRANÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBKŮ

Transkript

1 ANALÝZA NÁKLADŮ A RENTABILITY VYBRANÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBKŮ Ing. Jana Poláčková, CSc. a kolektiv č. 93 Ústav zemědělské ekonomiky a informací

2 Ústav zemědělské ekonomiky a informací Ing. Jana Poláčková, CSc. a kolektiv Analýza nákladů a rentability vybraných zemědělských výrobků (výzkumná studie) Praha 2008

3 Publikace prezentuje výsledky tematického úkolu Ministerstva zemědělství 4232 Sledování a analýza nákladů a rentability zemědělských výrobků (komodit) z let Oponent: doc. Ing. Eva Rosochatecká, CSc., PEF ČZU v Praze Za obsah publikace odpovídají autoři: Ing. Jana Poláčková, CSc.: úvod, kapitola 1, 3.1, 3.2 a 3.4 Ing. Jan Boudný: kapitola 4 Ing. Bohdana Janotová: kapitola 3.3 Ing. Jaroslav Novák, CSc.: kapitola 2, závěr Text neprošel jazykovou korekturou. Ing. Jana Poláčková, CSc. a kolektiv Ústav zemědělské ekonomiky a informací ISBN

4 Obsah Abstrakt, Abstract, Klíčová slova, Key words... 1 Vysvětlivky a použité zkratky... 2 Úvod Charakteristika metody výběrového šetření a souboru respondentů Charakteristika metody výběrového šetření Charakteristika souboru respondentů Stručná charakteristika ekonomických podmínek v období Vývoj nákladů a rentability v rostlinné výrobě v období Přehled vývoje nákladů a rentability vybraných rostlinných výrobků Analýza vývoje a struktury nákladů a rentability pšenice ozimé Náklady pšenice ozimé Tržby a rentabilita výroby pšenice ozimé Příspěvek na úhradu pšenice ozimé Statistické hodnocení nákladů a hektarových výnosů pšenice ozimé Úroveň nákladů a hektarových výnosů Variabilita nákladů a hektarových výnosů Vztah mezi náklady a hektarovými výnosy Analýza vývoje a struktury nákladů a rentability řepky Náklady řepky Tržby a rentabilita výroby řepky Příspěvek na úhradu řepky Vývoj nákladů a rentability v živočišné výrobě v období Přehled vývoje nákladů a rentability vybraných živočišných výrobků Analýza vývoje a struktury nákladů a rentability v chovu dojnic Náklady v chovu dojnic Tržby a rentabilita výroby v chovu dojnic Příspěvek na úhradu fixních nákladů v chovu dojnic Analýza vývoje a struktury nákladů a rentability výkrmu prasat Náklady výkrmu prasat Tržby a rentabilita výkrmu prasat Příspěvek na úhradu fixních nákladů výkrmu prasat Vliv intenzity výroby na rentabilitu v chovech prasat s uzavřeným obratem stáda Modelová kalkulace nákladů jatečných prasat v závislosti na cenách krmiv Závěr Seznam použité literatury Přílohy... 61

5

6 Abstrakt Analýza nákladů a rentability vybraných zemědělských výrobků shrnuje výsledky výběrových šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků v období (pšenice ozimá, řepka, mléko, vepřové maso). Cílem studie je analýza úrovně, vývoje a struktury nákladů, analýza tržeb, realizačních cen a míry rentability, včetně vlivu přímých plateb a doplňkových národních plateb na ekonomiku zemědělských výrobků. Stručně charakterizován je příspěvek na úhradu fixních nákladů zemědělských výrobků. Pozornost je věnována jak průměrným výsledkům šetření, tak rozdílům v zemědělských výrobních oblastech a při rozdílné intenzitě výroby a užitkovosti. Abstract Cost analyses and profitability choice agricultural products summarises record selective inquiry about costs and revenues agricultural products in years (winter wheat, rape, milk, pigs). Object of a study is analysis levels, development and structure of the costs, analysis sales, market prices and efficiency rate inclusive influence SAPS and Top-Up on economy agricultural products. Short characterized is gross margin fixed costs agricultural products. Attention is devoted how average results inquiry, so differences in agricultural production regions and at different intensity productions and yields. Klíčová slova úplné vlastní náklady, realizační cena, míra rentability, příspěvek na úhradu Key words total costs, market price, efficiency rate, gross margin 1

7 Vysvětlivky a použité zkratky B BO CZV ČSÚ DNHM FADN CZ H K HRDP IFCN JUT KD LFA PHM RV ř SAPS SZP Top-Up TPP ÚZEI VDJ bramborářská výrobní oblast bramborářsko-ovesná výrobní oblast ceny zemědělských výrobců Český statistický úřad dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek Farm Accountancy Data Network Czech Republic (Zemědělská účetní datová síť ČR) horská výrobní oblast kukuřičná výrobní oblast Horizontal rural development plan (Horizontální plán rozvoje venkova) International Farm Comparison Network (Mezinárodní zemědělská srovnávací síť) jatečně upravené tělo krmný den Less Favoured Areas (znevýhodněné oblasti) pohonné hmoty a mazadla rostlinná výroba řepařská výrobní oblast Single Area Payment Scheme (zjednodušená přímá platba na plochu) společná zemědělská politika doplňkové národní platby trvalé travní porosty Ústav zemědělské ekonomiky a informací (dříve VÚZE a ÚZPI) velká dobytčí jednotka z. p. zemědělská půda ž. hm. živá hmotnost ŽV živočišná výroba Symboly v tabulkách údaj se nevyskytuje. údaj není publikován při počtu respondentů ve skupině nižším než 3 x údaj není smysluplný

8 Úvod Analýza nákladů a rentability vybraných zemědělských výrobků shrnuje výsledky výběrových šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků pravidelně organizovaných ÚZEI v souboru zemědělských podniků, které zpracovávají kalkulace vlastních nákladů jednotlivých plodin a chovů hospodářských zvířat podle jednotné metodiky doporučené k tomuto účelu MZe ČR a MF ČR v roce Cílem analýzy je provést rozbor úrovně, vývoje a struktury nákladů vybraných rostlinných a živočišných výrobků v období (pšenice ozimá, řepka, mléko, vepřové maso). Pozornost je věnována především průměrným výsledkům šetření při zohlednění rozdílů v zemědělských výrobních oblastech a rozdílné intenzitě výroby. Analýza nákladů je doplněna analýzou tržeb a realizačních cen, která vyúsťuje v propočet míry rentability hlavních zemědělských výrobků. Vzhledem k významu podpor do zemědělství v rámci společné zemědělské politiky EU je analyzován také jejich vliv na ekonomiku jednotlivých zemědělských komodit. Stručně charakterizovány jsou úroveň a vývoj příspěvku na úhradu fixních nákladů, kterému bude větší pozornost věnována v další studii. Na příkladu pšenice je ve studii hlouběji analyzován vztah nákladů na 1 t zrna a hektarových výnosů. K vyjádření existujících vztahů mezi uvedenými ukazateli jsou použity statistické metody, jmenovitě regresní a korelační analýza. Vypočtenou regresní funkci lze použít k odhadu nákladů na jednotku produkce při určitém hektarovém výnosu. V posledních letech jsou základní výsledky výběrových šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků publikovány pouze na webových stránkách ÚZEI a nebyly vydány v knižní podobě, proto je v přílohách této studie uveden přehled průměrných nákladů, hektarových výnosů, užitkovosti a realizačních cen hlavních rostlinných a živočišných výrobků dosažených ve výběrovém souboru respondentů. Nákladovou analýzu lze využít jak k podnikovým, tak nadpodnikovým účelům. V zemědělském podniku nákladová analýza usnadňuje volbu optimální struktury rostlinné a živočišné výroby z hlediska lepšího využití půdy, genetického potenciálu zvířat, používané techniky, pracovních sil a hlavních intenzifikačních faktorů. Ve větších podnicích umožňuje identifikovat příčiny rozdílných nákladů a výnosů u vnitropodnikových jednotek jako předpoklad optimalizace vnitropodnikové organizace a ekonomiky, pomáhá identifikovat objektivní a subjektivní příčiny výkyvů v nákladech a výnosech v jednotlivých letech jako předpoklad lepšího řízení a využití pracovních a investičních rezerv, vytváří kvalifikované podklady pro tvorbu podnikatelských záměrů a marketingových studií s cílem mobilizace vlastních zdrojů a zreálnění návratnosti vloženého vlastního i cizího kapitálu. Umožňuje také programově určovat směry rozvoje a útlumu jednotlivých podnikatelských aktivit v závislosti na vnitřních zdrojích a vnějších ekonomických podmínkách. Pro nadpodnikovou úroveň může nákladová analýza poskytovat podklady a náměty zejména pro formulaci zemědělské politiky, především při hodnocení účinnosti intenzifikačních vkladů a ostatních nákladů souvisejících bezprostředně s úrovní hospodářského výsledku, dále pro potřeby tržní regulace a dotační politiky a v neposlední řadě i pro mezinárodní komparace nákladů zemědělských výrobků. V předkládané studii jsou pro analýzu nákladů a rentability vybrány dva výrobky rostlinné a dva výrobky živočišné výroby. Předpokládáme, že v podobných analýzách nákladů a rentability pro další plodiny a chovy hospodářských zvířat budeme pokračovat. Děkujeme všem respondentům za poskytování dat pro výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků a spolupracujícím účetním a poradenským firmám za jejich sběr, prvotní zpracování a kontroly. Tato studie je výsledkem i jejich spolupráce. 3

9 4

10 1 charakteristika metody výběrového šetření a souboru respondentů 1.1 Charakteristika metody výběrového šetření Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků v období vychází z metodiky kalkulací nákladů (Novák, 1996) doporučené MZe a MF k používání v zemědělství. Náklady a výnosy se sledují za jednotlivé výkony rostlinné a živočišné výroby, pomocných a nezemědělských činností, které se vyskytují v daném zemědělském podniku. Výkony se rozumějí výrobky, práce nebo služby vymezené množstvím, časem nebo jiným způsobem, a to buď realizované (odbytové výkony) nebo předávané uvnitř podniku (vnitropodnikové výkony). Náklady se kalkulují buďto jako přímé náklady, které se ve výsledných kalkulacích vlastních nákladů zjišťují přímo na příslušný výkon, nebo jako nepřímé náklady, které se k jednotlivým výkonům přiřazují pomocí stanovené rozvrhové základny. K členění vlastních nákladů při kalkulaci se uplatňuje obecný kalkulační vzorec: Položky kalkulačního vzorce 1 Nakoupený materiál (osiva, sadba, krmiva, steliva, hnojiva, prostředky ochrany rostlin a ostatní přímý materiál) 2 Vstupy vlastní výroby (osiva, sadba, krmiva, steliva, hnojiva a ostatní vlastní výrobky) 3 Ostatní přímé náklady a služby 4 Pracovní náklady celkem 5 Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 6 Odpisy zvířat (externí služby, energie, PHM, pojistné, nájemné a pachtovné, daň z pozemků aj.) (mzdové a ostatní osobní náklady, vč. příspěvků na zdravotní a sociální pojištění) 7 Náklady pomocných činností (náklady vlastních mechanizačních prostředků, opravy a udržování) 8 Výrobní režie 9 Správní režie (např. náhradní díly a materiál na opravy, nájemné, odpisy DNHM, a další položky společné pro RV, respektive ŽV) (např. elektrická energie, výkony spojů, nájemné, odpisy DNHM, úroky a další položky společné pro celý podnik) Položky 1, 2, 3 a 6 se kalkulují jako přímé náklady k jednotlivým výkonům. Položka 7 zahrnuje zejména náklady na provoz vlastních mechanizačních prostředků a k jednotlivým výkonům je přiřazována podle vnitropodnikových zásad. Položky 8 a 9 jsou rozpuštěné nepřímé náklady. U položky 5 se přímo kalkulují pouze odpisy speciálních strojů a zařízení, popř. budov a staveb, které slouží výhradně k výrobě daného výkonu. Odpisy DNHM, který se využívá ve výrobním procesu více výkonů, jsou zahrnuty příslušným podílem v položkách 7, 8 a 9. Pro položku 4 Pracovní náklady celkem metodika předepisuje zahrnovat jak přímé náklady kalkulované k jednotlivým výkonům, tak příslušný podíl mezd z nákladů pomocných činností a režijních nákladů. Celkové náklady výkonu se rozdělují na stanovené kalkulační jednice pomocí několika metod. U výkonů s jedním výrobkem (např. řepka) se používá kalkulační metoda dělením (celkové náklady se dělí množstvím 5

11 vyrobeného výrobku). Protože v zemědělské výrobě jde většinou o sdruženou výrobu, tzn. že jedním výrobním procesem vzniká současně nebo postupně více různých výrobků, uplatňuje se metoda rozčítací a odečítací (zůstatková), popř. kombinace obou. Např. k rozdělení celkových vlastních nákladů pšenice ozimé na jednotlivé výrobky (zrno a sláma) se používá metoda rozčítací podle poměrových koeficientů (88 : 12). Při kalkulaci nákladů u většiny živočišných výrobků se používá metoda odečítací, při níž se od celkových vlastních nákladů výkonu odečítá vedlejší výrobek (chlévská mrva). U dojnic se používá kombinovaná kalkulační metoda: po odpočtu vedlejšího výrobku se zbývající náklady rozčítají mezi dva hlavní výrobky mléko a telata v poměru 94 : 6. Výchozími údaji pro analýzu vlastních nákladů jednotlivých výkonů jsou náklady přepočtené na jednotku kapacity výroby (1 ha u výrobků RV, 100 KD v chovu skotu a prasat). Analyzovány jsou také vlastní náklady přepočtené na měrnou jednotku výrobku (1 t zrna pšenice, 1 t semene řepky, 1 l mléka, 1 kg ž. hm. jatečných prasat). Nákladové položky zjišťované výběrovým šetřením jsou členěny mnohem podrobněji, než vyžaduje obecný kalkulační vzorec (zhruba 90 nákladových a 50 výnosových položek). Podrobnost šetřených položek umožňuje zpracovávat výsledky jak podle kalkulačního vzorce úplných vlastních nákladů, tak podle různých potřeb a detailnějších požadavků. Sledované položky lze také rozčlenit na variabilní a fixní náklady. Variabilní náklady se průběžně mění se změnou produkce, fixní náklady se po určitou dobu nemění. Jde o hledisko členění nákladů, které umožňuje stanovit příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku. Příspěvek na úhradu je obecně kalkulován jako rozdíl mezi tržní produkcí jednotlivých komodit a jejich variabilními náklady. V této studii je použito zjednodušené pojetí příspěvku na úhradu, tj. bez zahrnutí alternativních nákladů, které je běžnější především v angloamerické literatuře (gross margin). Do variabilních nákladů jsou zahrnuty následující nákladové položky: Rostlinná výroba Živočišná výroba osiva (sadba) nakupovaná a vlastní, krmiva (steliva) nakupovaná a vlastní hnojiva nakupovaná a vlastní, léčiva a dezinfekční prostředky, prostředky ochrany rostlin, ostatní přímý materiál (obaly apod.) ostatní přímý materiál (obaly apod.) spotřeba PHM (přímá spotřeba PHM, příslušný podíl z výkonů traktory, obilní kombajny, samojízdné stroje pro RV, nákladní autodoprava), spotřeba PHM (příslušný podíl z výkonů traktory a nákladní autodoprava), energie (elektřina, plyn a jiné energie pro sušení, voda pro závlahy apod.), externí služby pro RV (agrochemické a polní práce), energie (elektřina, plyn a jiné energie pro ohřev, topení, voda apod.), externí služby pro ŽV (veterinární a plemenářské služby), pojistné (pojištění plodin), pojistné (pojištění zvířat), vlastní opravy a udržování, vlastní opravy a udržování, odpisy zvířat (náklady na obnovu stáda), ostatní přímé náklady ostatní přímé náklady Výnosy uvažované v této analýze zahrnují tržby za výrobky, které jsou u obilovin doplněny o nerealizovanou produkci oceněnou vlastními náklady hlavního výrobku (podle zákona č. 563/91 Sb. o účetnictví ve znění pozdějších předpisů), neboť se bere v úvahu možnost užití neprodané produkce jako vlastního meziproduktu. 6

12 Pro zhodnocení celkové efektivnosti jednotlivých komodit, do které jsou vedle tržeb za výrobky do výnosů zahrnuty také podpory poskytované zemědělství v rámci společné zemědělské politiky EU, jsou využity průměrné údaje o přímých platbách (SAPS) a doplňkových národních platbách (Top-Up) ze Zelené zprávy za rok 2004, 2005 a Sledování přímých plateb a národních doplňkových plateb (popřípadě jiných podpor) k jednotlivým výkonům rostlinné a živočišné výroby bude zařazeno do výběrového šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků po zavedení připravované metodiky kalkulací nákladů a výnosů v zemědělství. Proto byly k objektivnějšímu zhodnocení rentability vybraných výrobků v analýze použity průměrné podpory podle Zelené zprávy a jejich výše je pouze orientační. Pro stanovení příspěvku na úhradu v rostlinné výrobě je použit výnosový ukazatel Cena produkce (tržní výkon) v Kč/ha sklizňových ploch plodiny, který byl vypočten jako součin průměrné realizační ceny a vyrobené produkce, tzn. že zahrnuje tržní ocenění veškeré vyrobené produkce. V živočišné výrobě je příspěvek na úhradu přepočten na jednotku výrobku (Kč/l vyrobeného mléka, Kč/kg ž. hm. jatečného prasete). Analýza nákladů je doplněna analýzou tržeb, průměrných realizačních cen a analýzou ukazatele nákladové rentability vypočítaného podle vzorce: výnosy náklady míra rentability = * 100 náklady Při výpočtech rentability jsou použity průměrné realizační ceny z výběrového šetření. U pšenice ozimé je zpracována také míra rentability pomocí ceny užití produkce, protože se spotřeba vlastního meziproduktu významně podílí na celkové produkci zrna. Průměrná realizační cena výběrového šetření je vypočtena z celkových tržeb za prodané výrobky dané komodity dělené prodaným množstvím, a to bez ohledu na kvalitu a způsob použití výrobku (např. potravinářská a krmná pšenice). Cena užití produkce představuje vážený průměr realizačních cen a vlastních nákladů výrobku, kde váhou je prodané množství výrobku a množství výrobku spotřebovaného jako vlastní meziprodukt. Cena užití produkce vychází: a) z realizované produkce oceněné průměrnou realizační cenou konkrétního podniku; b) z nerealizované produkce spotřebované v podniku jako meziprodukt oceněné vlastními náklady konkrétního podniku u příslušného výrobku, což je v souladu se zákonem č. 563/91 Sb. o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Sběr údajů pro výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků, včetně základních kontrol zajišťují účetní a poradenské firmy automatizovaně z matričních souborů vnitropodnikového účetnictví zemědělských podniků. Menší část respondentů (v období zhruba 30) vyplňuje dotazník výběrového šetření v tištěné nebo elektronické podobě. Při zpracování převzatých údajů v ÚZEI je kladen důraz na důkladné kontroly vstupních dat, zejména kontrolu úplnosti rozkalkulování podnikových nákladů na jednotlivé výkony, kontrolu celkových nákladů jednotlivých výkonů a kontroly nejdůležitějších nákladových a výnosových položek. Při kontrolách a zpracování dat se využívají základní metody a ukazatele popisné statistiky. U každého respondenta šetření se zjišťují podklady o nákladech a výnosech za všechny výkony rostlinné a živočišné výroby, pomocných a nezemědělských činností, které se vyskytují v daném podniku. U výkonů RV a ŽV jsou hodnotové údaje doplněny vybranými naturálními ukazateli (výměra osevních a sklizňových ploch, počet krmných dnů, vyrobené a prodané množství produkce aj.). 7

13 1.2 Charakteristika souboru respondentů Výběrový soubor respondentů zahrnuje zemědělské podniky právnických a fyzických osob, které využívají doporučenou metodiku kalkulací v zemědělství a mají kalkulace nákladů v rámci vnitropodnikového účetnictví na požadované kvalitativní úrovni. V období bylo do výběrového šetření zapojeno zhruba respondentů. Vývoj počtu respondentů v období v členění podle jednotlivých právních forem podniků uvádí tabulka T1.2/01. T1.2/01 Vývoj počtu respondentů a struktura výběrového šetření z hlediska právních forem podniku Development of responding farms number and studie_93_tab_text-upr structure of sample survey according to legal form of the enterprise , 13:05 Právní forma podniku Legal form of the enterprise Zem d lské podniky fyzických osob Agricultural enterprises of natural persons Ve ejné obchodní spole nosti Unlimited trading companies Spole nosti s ru ením omezeným Limited liability companies Akciové spole nosti Joint stock companies Zem d lská družstva Agricultural cooperatives Ostatní podniky Other enterprise Celkem Total Po et respondent Number of responding farms Index Index / / ,0 140, ,7 100, ,5 104, ,0 103, ,4 102, ,0 100, ,1 103,8 Pramen: Výb rové šet ení o nákladech a výnosech zem d lských výrobk za období Zpracoval: J. Polá ková (ÚZEI) Největší počet šetřených respondentů byl v roce Snižování počtu respondentů v letech 2004 a 2005 bylo ovlivněno především skutečností, že ubývající zemědělská družstva nebyla ve stejném počtu nahrazena nově vznikajícími akciovými společnostmi (v roce 2006 o 25 ZD méně a o 7 a. s. více než v roce 2002). Po roční až dvouleté přestávce se některé z nově transformovaných a. s. do výběrového šetření vrátily. Stabilita souboru respondentů v uvedené časové řadě je poměrně značná. Lze to dokumentovat skutečností, že téměř 80 % podniků zapojených do výběrového šetření za rok 2006 se zúčastnilo šetření ve všech letech období (včetně respondentů, u kterých došlo ke změně právní formy ze ZD na a. s. bez podstatných změn v rozsahu a struktuře výroby a které lze rovněž považovat za stejné respondenty). Základní informace o vývoji počtu respondentů a struktuře výběrového šetření v období v členění podle výrobních oblastí jsou uvedeny v tabulce T1.2/02. Přestože se od počátku šetření věnovala značná pozornost doplňování nových respondentů z méně zastoupených výrobních oblastí, přetrvává poměrně nízký počet respondentů v kukuřičné a horské oblasti. Proto jsou při zpracování nákladů a výnosů v členění podle výrobních oblastí výsledky šetření zpracovány za tři skupiny výrobních oblastí: 1. kukuřičná a řepařská, 2. bramborářská, 3. bramborářsko-ovesná a horská. Pro posouzení reprezentativnosti výběrového šetření jsou důležitými ukazateli výměra sklizňových ploch a počet zvířat zařazených do zpracování výsledků šetření a jejich podíl na celkové výměře sklizňových ploch příslušných plodin a celkovém počtu zvířat v ČR (tab. T1.2/03 a T1.2/04). 8

14 studie_93_tab_text-upr , 16:22 T1.2/02 Vývoj počtu respondentů a struktura výběrového šetření v členění podle výrobních oblastí Development of responding farms number and structure of sample survey according to production regions Development of responding farms number and structure of sample survey according to production regions Výrobní oblast Produktion region Kuku i ná Corn region epa ská Beet region Bramborá ská Potatoes region Bramborá sko-ovesná Potatoes-oats region Horská Mountain region Celkem Total Po et respondent Number of responding farms Index Index / / ,7 100, ,9 118, ,1 96, ,6 100, ,0 100, ,4 95,1 Pramen: Výb rové šet ení o nákladech a výnosech zem d lských výrobk za období Zpracoval: J. Polá ková (ÚZEI) T1.2/03 Vývoj výměry sklizňových ploch zařazených do zpracování nákladů RV a podíl na celkové výměře sklizňových ploch v ČR Development of area of harvested areas registered studie_93_tab_text-upr into the processing of crop production costs and share in total area , of harvested 15:32 areas in CR Plodina Crop Pšenice ozimá Winter wheat epka Rape Podíl šet ení na celkové vým e Vým ra skliz ových ploch šet ení (ha) skliz ových ploch Area of harvested areas in survey (ha) v R (%) Sample share in total area of harvested areas in CR (%) ,6 13,5 11,3 12,1 13, ,7 11,6 10,9 12,8 12,3 Pramen: Výb rové šet ení o nákladech a výnosech zem d lských výrobk za období Zpracoval: J. Polá ková (ÚZEI) Výměra sklizňových ploch zařazená do šetření v období většinou mírně kolísala. Hlubší pokles výměry sklizňových ploch šetření u ozimé pšenice a řepky v roce 2003 souvisel s poklesem výměry ozimých plodin v celé ČR v důsledku vymrznutí a zaorání porostů po nepříznivém vývoji počasí v zimě 2002/2003. V dalších letech se výměra sklizňových ploch obou plodin zvyšovala, u řepky rychleji než u ozimé pšenice. Z hlediska podílu sklizňových ploch výběrového šetření na celkové výměře sklizňových ploch příslušných plodin v ČR je výběrové šetření u pšenice a řepky reprezentativní, neboť přesahuje 10 %, což bývá obvykle považováno za dostatečné k zajištění reprezentativnosti. Pokles průměrného počtu dojnic zařazených do výběrového šetření v období byl v souladu s poklesem stavů dojnic v ČR, neboť podíl šetření na celkovém počtu dojnic v ČR se udržoval na úrovni %. Pokles průměrného počtu zvířat v šetření u výkrmu prasat a jejich podílu na celkovém počtu prasat ve výkrmu v ČR v roce 2004 byl způsoben poklesem počtu respondentů s výkrmem prasat. Další charakteristiky souboru respondentů pro plodiny a kategorie zvířat analyzované v této studii jsou uvedeny na začátku příslušné kapitoly. 9

15 T1.2/04 Vývoj průměrného počtu zvířat zařazených do zpracování nákladů ŽV a podíl na celkovém počtu zvířat v ČR Development of average livestock number registered studie_93_t_opr1 into the processing of livestock production costs and share in , 17:18 total livestock number in CR Kategorie zví at Livestock category Dojnice Dairy cows Výkrm prasat Fattening pigs Pr m rný po et zví at v šet ení (ks) Average livestock number in survey (pieces) Podíl šet ení na celkovém po tu zví at v R (%) Sample share in total livestock number in CR (%) ,9 16,3 16,0 15,2 14, ,2 16,9 12,4 15,6 14,1 Pramen: Výb rové šet ení o nákladech a výnosech zem d lských výrobk za období Zpracoval: J. Polá ková (ÚZEI) 2 Stručná charakteristika ekonomických podmínek v období Hrubá zemědělská produkce ve stálých cenách roku 1989 v roce 2006 ve srovnání s rokem 2005 poklesla o 4,2 %, a to zejména v důsledku poklesu objemu produkce rostlinných výrobků o 7,7 %. Produkce živočišné výroby poklesla o 0,7 %. Ve sledovaném období hrubá zemědělská produkce poklesla o 3,1 %, a to při růstu rostlinné produkce o 2,8 % a poklesu živočišné produkce o 7,8 %. Za celé období od roku 1989 do roku 2006 hrubá zemědělská produkce poklesla o 35 %, z toho rostlinná produkce o 25 % a produkce živočišné výroby o 42 %. Rostlinná produkce se v roce 2006 podílela 47,4 % na produkci zemědělských výrobků, přičemž nejvýznamnější zastoupení měly obiloviny (40,2 %). Živočišná produkce byla na celkové produkci zemědělských výrobků v roce 2006 zastoupena 52,6 %. Nejvýznamnější podíl v živočišné produkci představovaly výroba mléka s 32,7 % a chov jatečných prasat s 24,2 %. V roce 2006 došlo v ČR k meziročnímu oživení cen zemědělských výrobců o 2,2 %, zejména vlivem nižší produkce komodit rostlinné výroby ze sklizně v roce 2005 a 2006 v důsledku nepříznivého vývoje počasí. studie_93_tab_text-upr , 17:14 Ceny vstupů do zemědělství meziročně vzrostly jen mírně o 1,6 %. Znamená to, že po výrazném rozevírání cenových nůžek v roce 2005, došlo v roce 2006 k jejich mírnému uzavírání. T2/01 - Meziro ní souhrnné cenové indexy T2/01 Meziroční souhrnné cenové indexy The summary The price summary indices between price indices years between years Index Index 2002/ / / / /05 Ceny vstup do zem d lství Input prices into agriculture 97,8 98,4 106,8 104,0 101,6 Ceny zem d lských výrobc Agricultural producers prices 90,5 97,1 108,1 90,8 102,2 Pramen: SÚ, Indexy cen Zpracoval: J. Polá ková (ÚZEI) 10

16 Tento pozitivní trend rychlejšího růstu cen zemědělských výrobců, než cen vstupů pokračoval v roce 2007, kdy došlo k nejvyššímu meziročnímu růstu cen zemědělských výrobců od roku Meziroční růst o 16,8 % byl hlavně ovlivněn růstem cen produktů rostlinné výroby a velkým růstem cen na zahraničních trzích. Až do sklizně v roce 2006 měly rostoucí ceny obilovin vliv na růst spotřebitelských cen pekárenských výrobků, jmenovitě chleba a pečiva. Zvyšování cenové hladiny bylo patrné i u dalších komodit již po sklizni v roce 2005 a pokračovalo (kromě cukrovky) studie_93_tab_text-upr i v roce Snížená produkce v důsledku nepříznivého , vývoje 17:23 počasí značně ovlivnila ceny brambor, ovoce i zeleniny v ČR i okolních zemích. T2/02 T2/02 Meziroční - Meziro ní indexy indexy vývoje cen vývoje zemědělských cen zem d lských výrobků výrobk The indices of price development of agricultural products between ears The indices of price development of agricultural products between years Rostlinné výrobky celkem Vegetable products total z toho - pšenice from this - wheat - epka - rape Živo išné výrobky celkem Animal products z toho - mléko from this - milk - jate ná prasata - slaughter pigs Index Index 2002/ / / / /05 95,4 99,0 111,6 75,0 113,3 84,5 102,5 111,1 73,0 112,7 93,7 113,6 97,8 78,3 118,3 87,9 96,0 101,0 100,4 97,1 103,8 96,3 103,1 102,8 95,1 73,0 92,7 108,3 98,4 98,1 Pramen: SÚ, Ceny zem d lských výrobc Zprávy o stavu zem d lství R za rok 2003, 2004 a 2006 Zpracoval: J. Novák, J. Polá ková (ÚZEI) V meziročním porovnání došlo v roce 2006 u všech hlavních komodit živočišné produkce ke snížení cen zemědělských výrobců s výjimkou jatečného skotu. Vývoj cen zemědělských výrobců byl u hovězího masa v ČR příznivě ovlivněn vývojem situace na trhu hovězího masa v EU, kde došlo ke zvýšení cen při zvýšení produkce i spotřeby. Průměrný růst cen výrobců v živočišné výrobě nebyl v roce 2007 tak dynamický jako v rostlinné výrobě. Meziroční index činil jen 105,1. V roce 2006 pokračovalo zpomalování růstu cen vstupů do zemědělství. Souhrnný index cen vstupů do zemědělství (ČSÚ) v roce 2006 dosáhl 101,6 (průměr roku 2006 proti průměru roku 2005, bez vlivu cen zvířat pro chov, cen za údržbu a opravy budov a cen budov). Vzhledem k různému podílu dílčích nákladových položek na celkových vlastních nákladech u konkrétního výkonu, je souhrnný index růstu celkových vlastních nákladů u jednotlivých výkonů různý a kolísá kolem uvedené průměrné hodnoty. Z dílčích nákladových položek nejvíce narostly ceny osiv a sadby o 9,4 % a elektrické energie o 8,9 %. Dále vzrostly ceny motorových paliv, průmyslových hnojiv a prostředků na zlepšování půdy, silniční nákladní dopravy a ostatních služeb. Naopak mírně poklesly ceny prostředků ochrany rostlin, krmiv a strojů pro zemědělství. 11

17 studie_93_tab_text-upr , 17:30 T2/03 T2/03 Meziroční - Meziro ní indexy indexy cen vstupů cen do vstup zemědělství do zem d lství The price indices of admittance s into agriculture The price indices of admittance s into agriculture Osiva (sadba) Seeds Hnojiva pr myslová Fertilizers Pesticidy Chemicals Vstupy do zem d lství Inputs into agriculture Krmiva Feeds Motorová paliva Fuels Elektrická energie Electrical energy Doprava silni ní nákladní Road goods transport Pojišt ní zem d lské produkce Assurance of agricultural production Ostatní služby Other services Stroje pro zem d lství Agricultural machines Index Index 2002/ / / / /05 104,4 105,4 108,0 109,8 109,4 100,3 87,9 107,4 108,8 102,7 100,8 100,8 97,4 94,9 98,3 95,2 94,2 109,0 84,1 98,1 80,8 103,6 123,3 124,9 104,9 104,6 96,9 104,9 108,8 108,9 101,8 102,0 103,1 103,4 102,7 102,0 97,7 102,7 102,4 100,4 101,7 100,0 108,7 102,6 102,5 99,0 100,7 100,9 103,1 99,7 Pramen: SÚ - Indexy cen vstup do zem d lství Zpracoval: J. Polá ková (ÚZEI) Jak vývoj cen vstupů do zemědělství, tak vývoj cen zemědělských výrobců se projevil v úrovni a vývoji nákladovosti, výnosnosti a rentability zemědělských výrobků. Po vstupu ČR do EU dochází k výraznému nárůstu podpor do agrárního sektoru. Celkové výdaje pro zemědělské podniky se zvýšily z 27,6 mld. Kč v roce 2005 na 35,5 mld. Kč v roce 2006, tj. meziroční růst o 21,3 %. Největší podíl na poskytovaných podporách zaujímají: V roce 2005 V roce 2006 Zvýšení 2006 proti 2005 Přímé platby 14,3 mld. Kč 16,8 mld. Kč 17,5 % HRDP 5,8 mld. Kč 6,6 mld. Kč 13,8 % Národní podpory 6,4 mld. Kč 7,3 mld. Kč 14,1 % 12 t2-03

18 3 Vývoj nákladů a rentability v rostlinné výrobě v období Přehled vývoje nákladů a rentability vybraných rostlinných výrobků V období se u většiny plodin projevovala tendence postupného zvyšování celkových nákladů na 1 ha sklizňových ploch (příl. tab. 3.1/01 a 3.1/02). Pouze v roce 2003, ve kterém došlo vzhledem k nepříznivým přírodním podmínkám k výraznému poklesu hektarových výnosů především ozimých plodin, celkové náklady na 1 ha sklizňových ploch výrazně poklesly. Pokles celkových nákladů v roce 2003 byl částečně ovlivněn mírným poklesem cen vstupů do zemědělství. Avšak podstatnější vliv na snížení celkových nákladů mělo zhoršení finanční situace zemědělských podniků v důsledku razantního poklesu cen zemědělských výrobců v roce 2002 proti předcházejícímu období. Zatímco souhrnný index cen vstupů do zemědělství v roce 2003 poklesl o 1,6 % proti roku 2002, poklesly celkové náklady na 1 ha sklizňových ploch u sledovaných plodin o 4 12 %, tzn. že došlo ke snížení naturálních dávek vstupů. V roce 2004 se obnovila tendence růstu celkových nákladů, a to u jednotlivých plodin o 4 14,5 % proti roku V roce 2005 celkové náklady na 1 ha sklizňových ploch dále vzrostly u všech sledovaných plodin a u většiny plodin (mimo kukuřici na zrno, řepku a brambory) pokračoval trend růstu celkových nákladů i v roce Vývoj nákladů přepočtených na 1 t výrobku byl vedle zvyšování celkových nákladů na 1 ha sklizňových ploch plodin do značné míry ovlivňován vývojem hektarových výnosů. Nejvyšší hektarové výnosy (u většiny plodin v roce 2004) znamenaly současně nejnižší náklady na 1 t výrobku. Zvyšování celkových nákladů na 1 ha sklizňových ploch u obilovin a řepky bylo do roku 2004 efektivní, protože se projevilo v trendu poklesu nákladů na 1 t výrobku. U máku, ostatních konzumních brambor a kukuřice na siláž současně se zvyšováním hektarových výnosů pokračoval pokles nákladů na 1 t výrobku ještě v roce V letech 2005 a 2006 se vlivem nižších hektarových výnosů proti roku 2004 náklady na 1 t zrna u obilovin opět zvýšily. V období se ve vývoji průměrných realizačních cen výběrového šetření u rostlinných výrobků projevovaly podobné výkyvy, jako u cen zemědělských výrobců v celé ČR. U většiny ze sledovaných plodin byly nejvyšší ceny dosaženy v roce 2002 (ječmen jarní, oves, hrách, slunečnice). Až do roku 2005 se projevovala převažující tendence k poklesu realizačních cen a teprve v roce 2006 došlo k obratu k jejich růstu. Pouze u cukrovky došlo k růstu realizační ceny již v roce 2004, a to více než o 34 % proti roku U některých plodin (pšenice ozimá, žito, řepka, brambory) byly v důsledku nepříznivých přírodních podmínek a nízkých hektarových výnosů nejvyšší realizační ceny v roce Naopak nejnižší realizační ceny byly v roce V roce 2006 se u většiny sledovaných plodin začaly realizačních ceny výrazně zvyšovat. Od roku 2004 začaly na rentabilitu rostlinné výroby příznivě působit nástroje SZP, které byly v ČR zavedeny se vstupem do EU. Přímé platby a doplňkové národní platby, přestože nebyly poskytovány v plné výši jako v zemích EU 15, zlepšovaly rentabilitu většiny plodin i přes pokles jejich realizačních cen. 3.2 Analýza vývoje a struktury nákladů a rentability pšenice ozimé Rozsahem pěstování ozimá pšenice v ČR zaujímá stále největší podíl ze všech plodin pěstovaných na orné půdě, avšak sklizňové plochy ozimé pšenice v období vykazují klesající trend. Výrazný pokles sklizňových ploch v roce 2003 byl ovlivněn vymrznutím některých porostů v důsledku nepříznivých klimatických podmínek během zimy 2002/2003. V roce 2004 došlo ke zvýšení celkových ploch pšenice ozimé na úroveň odpovídající vývoji před rokem 2003 s tendencí k postupnému poklesu v dalších letech. Průměrné hektarové výnosy ozimé pšenice v ČR v období kolísaly v rozmezí zhruba od 4 do 6 t/ha především vlivem výkyvů počasí. 13

19 V období vzrostly celkové vlastní náklady na 1 ha sklizňových ploch ozimé pšenice o 6 %. V jednotlivých letech vývoj nákladů kolísal zejména v závislosti na vývoji hektarových výnosů a cen vstupů do zemědělství. Z jednotlivých nákladových položek v období nejvíce vzrostly ostatní přímé nákla T3.2/01 Sklizňové plochy, hektarové výnosy a výroba pšenice ozimé v ČR Harvested areas, hectare yields and winter wheat studie_93_tab_text-upr production in CR , 17:38 Rok Year Vým ra skliz ových ploch Area of harvested areas Hektarový výnos Yield per hectare Množství produkce Production quantity tis. ha (1000 ha) t/ha (t/ha) tis. t (1000 t) ,2 4, , ,7 4, , ,7 5, , ,8 5, , ,5 4, ,7 Pramen: SÚ, Definitivní údaje o sklizni zem d lských plodin za období Zpracoval: J. Polá ková (ÚZEI) V období bylo ve výběrovém šetření respondentů, kteří pěstovali ozimou pšenici. Výměra sklizňových ploch ozimé pšenice zařazená do šetření se pohybovala v rozmezí tis. ha a na celkové výměře sklizňových ploch pšenice ozimé v ČR se podílela 11,3 13,5 %. Graf T3.2/01 Četnost podniků v intervalech podle výměry pšenice ozimé v roce % Po et pozorování % 16% Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků v roce 2006 Zpracoval: B. Janotová (ÚZEI) Respondenti s výrobou pšenice ozimé se vyskytovali ve všech zemědělských výrobních oblastech a rozložení souboru respondentů podle velikosti výměry sklizňových ploch ozimé pšenice v roce 2006 ukazuje graf T3.2/01. Z celkového počtu 233 podniků v šetření 30 % mělo výměru sklizňových ploch pšenice ozimé v intervalu 144,2 284,7 ha. V ostatních letech bylo rozložení podniků podle výměry sklizňových ploch pšenice podobné jako v roce Náklady pšenice ozimé 10% 6% 10 3% 3% 2% 2% 1% 2% 0% 0% 0 3,6 284,7 565,7 846,7 1127,8 1408,8 1689,8 144,2 425,2 706,2 987,3 1268,3 1549,3 1830,4 N = 233; Pr m r = 400,20; SmOd = 364,03; Max = 1830,36; Min = 3,65 Vým ra (ha) 14 t3.2-01

20 dy a služby o 37,7 %, náklady na vlastní hnojiva o 19,9 % a nakupovaná hnojiva o 10,2 %. U ostatních nákladových položek byl růst pomalejší, nebo dokonce došlo k jejich poklesu. Nejvíce poklesly náklady na vlastní osiva o 24 %, což je ovlivněno především zvyšujícím se využíváním nakupovaných osiv (příl. tab. 3.2/01). V roce 2006 vzrostly celkové náklady na 1 ha sklizňových ploch ozimé pšenice proti roku 2005 o 1,4 %. Růst celkových nákladů zhruba odpovídal růstu souhrnného indexu cen vstupů do zemědělství. Přímé materiálové náklady se v roce 2006 proti roku 2005 nezvýšily. Růst nákladů na nakupovaná osiva předpokládaný na základě růstu cen osiv se neprojevil, naopak náklady na nakupovaná osiva poklesly o 3,4 %. Vyšší než na základě indexu cen vstupů předpokládaný byl růst ostatních přímých nákladů (skutečný meziroční nárůst 8,8 %). Průměrné hektarové výnosy pšenice ozimé v období kolísaly od 4,29 do 6,00 t/ha v roce 2004, který byl pro pěstování pšenice klimaticky mimořádně příznivý. To byl hlavní faktor ovlivňující mimořádný pokles nákladů na 1 t zrna v roce Pokles průměrných hektarových výnosů a růst celkových nákladů na 1 ha sklizňových ploch v roce 2005 ovlivnil dynamiku růstu nákladů na 1 t zrna. V roce 2006 se náklady na 1 t zrna zvýšily o 14,2 % proti roku 2005, a to především v důsledku poklesu hektarového výnosu. Struktura nákladů ozimé pšenice v období byla v jednotlivých letech podobná, jako v roce 2006 (graf T3.2/02). Na celkových nákladech se nejvýznamněji podílely náklady na hnojiva 17,7 %, pracovní náklady s podílem 16,8 % a náklady pomocných činností s podílem 15,5 % z celkových nákladů. Celkové náklady ozimé pšenice jsou poměrně rovnoměrně rozloženy do jednotlivých nákladových položek, proto při hledání zdrojů efektivních úspor nákladů nelze jednoznačně preferovat některou z nich. Graf T3.2/02 Struktura nákladů pšenice ozimé v roce ,1% 13,9% Osiva 15,5% 16,8% 12,8% 17,7% 14,2% Hnojiva Prostředky ochrany rostlin Ostatní přímé náklady a služby Pracovní náklady Náklady pomocných činností Režie Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků v roce 2006 Zpracoval: J. Poláčková (ÚZEI) Z nákladů pšenice ozimé zpracovaných v členění podle zemědělských výrobních oblastí (tab. T3.2/02) vyplývá, že směrem k méně příznivým půdním a klimatickým podmínkám v bramborářsko ovesné a horské oblasti dochází k poklesu celkových nákladů na 1 ha sklizňových ploch a zároveň ke snižováním hektarových výnosů pšenice, proto se vlastní náklady na 1 t zrna v jednotlivých výrobních oblastech příliš neliší. Z hlediska nákladů na 1 t zrna se až do roku 2004 včetně jeví pěstování ozimé pšenice nejvýhodnější v nejhorších přírodních podmínkách s nejnižšími náklady na 1 t zrna. Teprve v roce 2005 byly rozdíly hektarových výnosů mezi sledovanými skupinami výrobních oblastí tak výrazné, že se to projevilo ve větších rozdílech nákladů na 1 t zrna. Nejnižší náklady na 1 t zrna byly v roce 2005 v kukuřičné a řepařské oblasti, v roce 2006 byly v bramborářské oblasti. 15

21 Dalším faktorem, který ovlivňuje průměrné náklady pšenice, je úroveň a variabilita individuálních nákladů jednotlivých respondentů. Rozdílné hospodářské výsledky u pšenice ozimé jsou dány zejména finanční a ekonomickou strategií podniků, úrovní řídící práce, situací na trhu, lidskými zdroji apod. Individuální náklady na 1 ha sklizňových ploch pšenice ozimé se v roce 2006 pohybovaly v intervalu Kč, hekta T3.2/02 Náklady pšenice ozimé v členění studie_93_tab_text-upr podle výrobních oblastí , 17:46 Costs of winter wheat according to production regions Rok Year kuku i ná a epa ská corn and beet region Výrobní oblast Produktion region bramborá ská potatoes region bramborá skoovesná a horská potatoes-oats and mountain region Vlastní náklady celkem (K /ha) Total costs (CZK/ha) Hektarový výnos (t/ha) ,26 4,89 4,39 4,94 Yield per hectare (t/ha) ,49 4,13 4,19 4, ,17 6,09 5,47 6, ,89 5,22 4,67 5, ,00 4,76 4,13 4,79 Vlastní náklady výrobku (K /t) Flat cost (CZK/t) Pramen: Výb rové šet ení o nákladech a výnosech zem d lských výrobk za období Zpracoval: J. Polá ková, B. Janotová (ÚZEI) Oblasti celkem Total regions Velmi silný vliv na úroveň nákladů má rozdílná intenzita výroby. S růstem intenzity výroby dochází ke zvyšování celkových nákladů na 1 ha sklizňových ploch a podobná tendence jako u celkových nákladů se projevuje také u většiny nákladových položek (tab. T3.2/03 a příl. tab. 3.2/02). Zvyšování nákladů v souvislosti s růstem intenzity výroby bylo v roce studie_93_t_opr1upr 2006 efektivní, protože růst hektarových výnosů , byl výraznější 10:16 než růst celkových nákladů na 1 ha sklizňových ploch pšenice. V důsledku toho se náklady na 1 t zrna snižovaly. Podobně se vliv intenzity výroby projevoval i v dalších letech analyzovaného období. T3.2/03 - Náklady pšenice ozimé v závislosti na výši hektarových výnos T3.2/03 Náklady v pšenice roce 2006 ozimé v závislosti na výši hektarových výnosů v roce 2006 Costs of winter wheat depending on hectare yields in 2006 Costs of winter wheat depending on hectare yields in 2006 Vlastní náklady celkem (K /ha) Total costs (CZK/ha) Hektarový výnos (t/ha) Yield per hectare (t/ha) Vlastní náklady výrobku (K /t) Flat cost (CZK/t) Interval hektarového výnosu (t/ha) Interval of yield per hectare (t/ha) do (to) 3,50 3,51-4,50 4,51-5,50 nad (over) 5,50 Pramen: Výb rové šet ení o nákladech a výnosech zem d lských výrobk za rok 2006 Zpracoval: J. Polá ková, B. Janotová (ÚZEI) ,89 4,09 4,99 6, t3.2-02

22 rové výnosy v intervalu 1,20 7,52 t a náklady na 1 t zrna v intervalu Kč. Rozvrstvení podniků podle úrovně nákladů na 1 t zrna ve sledovaném souboru respondentů uvádí graf T3.2/03. Graf Graf T3.2/03 Četnost podniků v intervalech podle nákladů na 1 t pšenice ozimé v roce % 34% Po et pozorování % 15% % 0% 1% 1% 1% 0% N = 233; Pr m r = 3360,50; SmOd = 1312,30; Max = 10586,90; Min = 1562,46 Náklady (K /t) Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků v roce 2006 Zpracoval: B. Janotová (ÚZEI) Z celkového počtu 233 respondentů v šetření u pšenice ozimé za rok 2006 bylo 81 podniků, tj. 34 %, s průměrnými náklady Kč/t zrna. Nejlepších podniků s náklady do Kč/t zrna bylo 22 a lepších podniků s náklady Kč/t zrna bylo 82. Celkově tedy představují lepší než průměrné podniky 45 % z celkového počtu podniků v šetření. Pouze 16 podniků mělo náklady vyšší než Kč/t zrna Tržby a rentabilita výroby pšenice ozimé V období průměrné tržby na 1 ha sklizňových ploch ozimé pšenice kolísaly v rozmezí Kč (v tab. T3.2/04). Kolísání celkových tržeb bylo ovlivněno jak pohybem realizačních cen, tak podílem prodané produkce na celkově vyrobené produkci (viz vývoj průměrného koeficientu tržnosti). V roce 2003 byla vysoká tržnost ovlivněna nízkými hektarovými výnosy v důsledku nepříznivých klimatických podmínek a z toho vyplývajícím snížením množství produkce. V roce 2005 velmi vysoký koeficient tržnosti signalizuje, že došlo k prodeji části produkce z vysoké sklizně předcházejícího roku 2004, která se vzhledem k přetlaku nabídky na trhu neuplatnila již ve sklizňovém roce. Zatímco nižší úroda a zvýšená poptávka v roce 2003 udržely úroveň průměrných realizačních cen v šetřeném souboru respondentů v letech 2003 a 2004 nad Kč/t, v letech 2005 a 2006 i přes vysokou poptávku došlo k propadu cen zemědělských výrobců až pod úroveň nákladů. Tento stav dokumentuje mimo jiné i cena užití produkce ozimé pšenice, která byla v roce v roce 2006 vyšší o 11 Kč/t než průměrná realizační cena dosažená v rámci výběrového šetření. Obvykle bývají ceny užití produkce nižší než průměrné realizační ceny, což vyplývá ze způsobu výpočtu ceny užití produkce. Ta je vypočtena jako průměr realizační ceny za prodanou produkci a vlastních nákladů za produkci spotřebovanou jako vlastní meziprodukt. Z hlediska rozdílných klimatických podmínek výsledky výběrového šetření ukazují, že vyšší hektarové výnosy a lepší kvalita zrna s vyšším podílem potravinářské pšenice umožňují dosahovat vyšší tržby na 1 ha sklizňové plochy v lepších přírodních podmínkách. Také koeficient tržnosti je zpravidla nejvyšší v kukuřičné a řepařské oblasti. Vliv výrobních oblastí na úroveň tržeb na 1 ha je větší, než jejich vliv na úroveň celkových nákladů na 1 ha sklizňových ploch. 17

23 T3.2/04 Tržby, ceny a míra rentability pšenice studie_93_tab_text-upr ozimé v členění podle výrobních oblastí , 14:53 Sales, prices and efficiency rate of winter wheat according to production regions Rok Year kuku i ná a epa ská corn and beet region Výrobní oblast Produktion region bramborá ská potatoes region bramborá skoovesná a horská potatoes-oats and mountain region Tržby (K /ha) Sales (CZK/ha) Realiza ní cena (K /t) Market price (CZK/t) Míra rentability 1) (%) ,7 7,5 9,6 9,8 Efficiency rate 1 (%) ,8 13,2 13,8 11, ,2 45,1 49,5 43, ,0-9,9-10,1-3, ,1-4,8-16,2-4,4 Koeficient tržnosti (%) ,3 88,3 77,6 87,6 Coefficient of sales (%) ,0 90,5 90,0 95, ,3 61,5 62,1 62, ,0 100,0 95,3 99, ,7 92,3 82,8 92,3 Cena užití produkce (K /t) Price of production use (CZK/t) Míra rentability 2) (%) ,7 6,6 7,4 8,6 Efficiency rate 2 (%) ,8 12,0 12,4 10, ,8 27,7 30,7 27, ,0-9,9-9,7-3, ,1-4,5-13,4-4,1 1) Míra rentability vypo tená z realiza ních cen. 2) Míra rentability vypo tená z cen užití produkce. Pramen: Výb rové šet ení o nákladech a výnosech zem d lských výrobk za období Zpracoval: J. Polá ková, B. Janotová (ÚZEI) Oblasti celkem Total regions Vývoj celkového množství produkce pšenice v ČR a cen zemědělských výrobců potravinářské a krmné pšenice (ČSÚ) a jejich porovnání s průměrnými realizačními cenami a náklady pšenice celkem z výběrového šetření (průměr pšenice ozimé a jarní) ukazuje graf 3.2/04. Ceny zemědělských výrobců potravinářské i krmné pšenice projevovaly v období značné výkyvy. Tento trend lze sledovat zejména od druhé poloviny roku 2003, kdy se z důvodu neúrody v ČR (produkce pšenice celkem 2,6 mil. t) začaly ceny zvyšovat. Růst cen pokračoval až do června roku 2004, avšak po sklizni v roce 2004 ceny zemědělských výrobců prudce poklesly. Tento vývoj byl ovlivněn velkým množstvím produkce jak pšenice, tak dalších obilovin. Produkce 5 mil. t pšenice celkem ze sklizně v roce 2004 proti roku 2003 vrostla téměř o 100 %. V důsledku vysoké produkce obilovin trval sestupný trend cen až do poloviny roku 2005, kdy v červenci dosáhla svého minima z celého období cena potravinářské pšenice (2 600 Kč/t), v září cena krmné pšenice (2 200 Kč/t). V srpnu a září roku 2005 začaly ceny potravinářské pšenice opět pozvolna růst, u krmné pšenice lze tendenci k růstu sledovat až s jistým časovým zpožděním od října t3.2-04

24 studie_93_grupr , 14:54 Graf T3.2/04 Vývoj produkce, cen a nákladů pšenice v období Ceny a náklady (K /t) II-02 IV-02 VI-02 VIII-02 X-02 XII-02 II-03 IV-03 VI-03 VIII-03 X-03 XII-03 II-04 IV-04 VI-04 VIII-04 X-04 XII-04 II-05 IV-05 VI-05 VIII-05 X-05 XII-05 II-06 IV-06 VI-06 VIII-06 X-06 XII-06 Produkce pšenice v R (tis. tun) Celková produkce pšenice v R CZV - krmná pšenice Náklady pšenice šet ení CZV - potraviná ská pšenice Realiza ní ceny pšenice šet ení Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků v období ČSÚ, Ceny zemědělských výrobců Zpracoval: B. Janotová (ÚZEI) V roce 2006 ceny potravinářské pšenice oscilovaly kolem Kč/t, v říjnu vzrostla cena potravinářské pšenice nad Kč/t a od tohoto měsíce CZV neustále rostou. Neúroda v roce 2003 a nižší produkce obilovin v letech 2005 a 2006 spolu s přesunem části produkčních ploch z pěstování potravin na energetické plodiny mělo za následek úbytek celosvětových zásob obilí, což se projevuje v přetrvávajícím trendu růstu cen pšenice. Vývoj celkového množství produkce v ČR ovlivnil rovněž průměrné realizační ceny výběrového šetření. V roce 2003 ve výběrovém souboru činila průměrná realizační cena Kč/t pšenice. V roce 2004 se realizační ceny výběrového šetření udržely nad hranicí Kč/t kvůli špatné úrodě v roce Rok 2004 byl pro respondenty výběrového šetření příznivý nejen vzhledem k vysokým realizačním cenám, ale i nízkým nákladům (celkové náklady pšenice ozimé Kč/t byly nejnižší za období ). V roce 2005 došlo u pšenice ozimé k růstu nákladů na Kč/t, který byl doprovázen značným propadem realizačních cen (průměrná realizační cena v šetření činila Kč/t zrna) a pěstování pšenice se stalo ztrátové. Tento trend pokračoval i v roce 2006, kdy se ztráta z produkce pšenice ještě prohloubila jako důsledek rychlejšího růstu nákladů než realizačních cen. Při výpočtu míry rentability na základě cen užití produkce, které odrážejí podíl prodané a jako vlastní meziprodukt spotřebované produkce, byla nejvyšší míra rentability u ozimé pšenice dosažena v roce 2004, a to 27 % (tab. T3.2/05). Příznivější míra rentability v roce 2004 proti roku 2002 a 2003 byla ovlivněna především výrazným poklesem nákladů na 1 t zrna v důsledku vysokých hektarových výnosů. Naopak v roce 2005 meziroční propad realizačních cen v průměru o 600 Kč/t a růst průměrných nákladů o více než 400 Kč/t způsobily, že se pěstování ozimé pšenice stalo poprvé v dlouhodobé historii ztrátové. V roce 2006 tento trend nadále přetrval a míra rentability pěstování ozimé pšenice klesla na 4,1 %. g