NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ

Transkript

1 PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ SOCIÁLNÍ DIALOG VE STAVEBNICTVÍ

2 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí Praha 1 tel.: fax: kzps@kzps.cz Projekt: POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVĚTVÍCH Cíl: Zvýšit adaptabilitu zaměstnanců a konkurenceschopnost podniků. Zmapovat a vyhodnotit sociální odlišnosti a potřeby jednotlivých hospodářských odvětví, porovnat podmínky a najít východiska pro další spolupráci sociálních partnerů. Metoda: Workshopy a konference, na kterých budou prezentovány a konfrontovány výsledky dopadových studií. Informace budou dostupné účastníkům projektu i odborné veřejnosti (brožury, sborníky, publikace, webové prostředí). Bipartitní platformy: Doprava Kultura Obchod Podpůrný modul Sociální služby Stavebnictví I Stavebnictví II Školství Textil, oděv Těžební průmysl Zemědělství Zdravotnictví Partner projektu: Českomoravská konfederace odborových svazů strana 2

3 PØEDSTAVENÍ PROJEKTU POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH Dovolujeme si Vám tímto pøedložit manuál, který byl vytvoøen v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvìtvích, OPLZZ/1.01/ , jehož realizátorem je Konfederace zamìstnavatelských a podnikatelských svazù ÈR v partnerství s Èeskomoravskou konfederací odborových svazù. Projekt Bipartitní dialog je zamìøen na posilování sociálního dialogu a budování kapacit sociálních partnerù. Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR se na nìm také podílí. Cílem projektu je: zvýšit adaptabilitu zamìstnancù a konkurenceschopnost podnikù na základì rozvoje odvìtvového sociálního (bipartitního) dialogu. Zmapovat a vyhodnotit sociální odlišnosti a potøeby jednotlivých hospodáøských odvìtví, porovnat podmínky a najít východiska pro další spolupráci sociálních partnerù. BIPARTITNÍ PLATFORMA STAVEBNICTVÍ I. Tento manuál na téma Nelegální práce v odvìtví stavebnictví vytvoøila v rámci projektu Bipartitní platforma Stavebnictví I. Sociálními partnery Bipartitní platformy Stavebnictví I. jsou: na stranì zamìstnavatelù: SVAZ PODNIKATELÙ VE STAVEBNICTVÍ V ÈR (SPS v ÈR) na stranì zamìstnancù: ODBOROVÝ SVAZ STAVBA ÈR (OS STAVBA ÈR) V manuálu bychom Vás chtìli seznámit s výsledky sociálního dialogu v odvìtví stavebnictví a s postoji sociálních partnerù ke stavu a øešení situace k danému tématu. REALIZAÈNÍ TÝM BIPARTITNÍ PLATFORMY STAVEBNICTVÍ I., který se podílel na øešení tématu a to v období od èervna 2010 do øíjna 2012: Jana Chobotská zástupce hlavního manažera projektu SPS V ÈR: JUDr. Pavel Novák Ing. Bohuslav Štancl, MBA Ing. Jiøí Skála Mgr. Tomáš Majtner, BBA, DiS. OS STAVBA ÈR: JUDr. Lubomír Dlouhý Ing. Pavel Zítko Josef Vach strana 3

4 ÚVODNÍ SLOVO PREZIDENTA SVAZU PODNIKATELÙ VE STAVEBNICTVÍ V ÈR Souhlasíme se státní reprezentací, že za žádné situace nelze pøipustit porušování právního øádu Èeské republiky, i když na jeho úèelnost a srozumitelnost mùžeme mít rùzné názory. Naše stanovisko jako zástupcù zamìstnavatelù je však jednoznaèné. Aś jsou již pravidla jakákoliv, jakkoliv odùvodnìná, musí platit pro všechny stejnì. Jedinì tak lze zajistit srovnatelné podmínky konkurenceschopnosti stavebních firem. Jsme velmi rádi, že v tomto smìru nalézáme pochopení u odborù. Spoleèná snaha o zlepšení situace ve stavebnictví pøi rozvoji staveb dopravní a inženýrské infrastruktury, bytové výstavby, staveb pro životní prostøedí apod. má pøímý a zcela zøejmý dopad na politiku zamìstnanosti. Vyrovnání disproporcí v tvorbì a užití stavebních kapacit z vìtší èásti mùže odstranit problémy s nelegální prací. Reforma sociálního systému by mìla pøivést do stavebnictví další osoby ochotné pracovat v pøímých zamìstnaneckých vztazích, bez vysokého podílu cizincù a pracovníkù agentur. A o to by nám mìlo všem spoleènì jít. Nelegální práce v odvìtví stavebnictví je a vždy bude problémem, i když její rozsah a druhy jsou velmi pestré a podléhají významným zmìnám v prostoru i èase. Pøi hodnocení této problematiky z pohledu souèasného období musím zdùraznit pøedevším negativní dùsledky vývoje odvìtví z hlediska zásoby práce, alokace rozpoètových zdrojù do rùzných oblastí veøejného investování. Za Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR prezident Ing. Václav Matyáš Primární roli v politice zamìstnanosti sehrávají možnosti uplatnìní stavebních kapacit. Øada firem doslova bojuje o pøežití a hledá nejrùznìjší formy snižování vlastních nákladù. To má pochopitelnì pøímý odraz v zamìstnanosti ve schopnosti udržet základní kádr zamìstnancù. Nelze se proto divit, že tuto situaci øeší i rùznými formami nelegální práce. strana 4

5 ÚVODNÍ SLOVO PØEDSEDY ODBOROVÉHO SVAZU STAVBA ÈR Všechny formy nelegální práce výraznì poškozují poctivé zamìstnavatele a zamìstnance, jakož i stát. Tato všeobecnì známá pravda platí i v odvìtví stavebnictví a Odborový svaz Stavba ÈR vždy pøi pøíležitosti zmìny právních pøedpisù v rámci legislativního procesu poukazoval na dùsledky dlouhodobého neøešení problematiky nelegálního zamìstnávání. Náš odborový svaz proto velmi kladnì hodnotí skuteènost, že po øadì let nedùsledného postihování všech forem nelegální práce ze strany pøíslušných kontrolních orgánù, byś za existence nevyhovující legislativy, došlo koneènì s úèinností od k výraznìjším zmìnám formou zpøesnìní a také zpøísnìní právní úpravy pokud se týká definice nelegální práce a sankcí v této oblasti v zákonì o zamìstnanosti v návaznosti na definici závislé práce v zákoníku práce. Nelegální práce má nìkolik forem, zejména se jedná o zamìstnávání bez pracovní smlouvy, nehlášení uzavøení pracovní smlouvy, nerespektování ZP pøi realizaci smluvnì dohodnuté práce, bezesmluvní zamìstnávání osob v pracovní neschopnosti èi evidovaných jako uchazeèi o zamìstnání na úøadech práce a rovnìž tzv. Švarc systém, podstata je však stejná. Dochází v každém pøípadì k rozsáhlým daòovým únikùm, k neplacení odvodù na sociální a zdravotní pojištìní, což pøi poètu zhruba jednoho milionu takto zamìstnaných fyzických osob v ÈR pøi velmi optimistickém odhadu se jedná v souhrnu o èástky øádovì v desítkách miliard korun, a to v prùbìhu mnoha uplynulých let. Pokud vláda tzv. rozpoètové odpovìdnosti má uèinit konkrétní opatøení k naplnìní státního rozpoètu, zde se nabízí evidentní možnost, jak kromì dosavadní permanentní politiky škrtù postupovat ponìkud jinak, a to posílit právì pøíjmovou stránku státního rozpoètu. Problematika nelegálního zamìstnávání se dotýká obèanù ÈR i cizincù, kteøí se nacházejí na území státu legálnì èi nelegálnì. Je nutné zmínit i èinnost nìkterých agentur práce, které se zamìøují na zamìstnávání zejména cizincù, i když i v této oblasti došlo v rámci platné právní úpravy k výraznému zpøísnìní vèetnì sankcí a poèet takových agentur klesl. V neposlední øadì se problematika nelegálního zamìstnávání týká zamìøení èinnosti i ze strany protikorupèní a cizinecké policie, která mùže v této oblasti výraznì pomoci pøi jeho odhalování v širších souvislostech. Nelegální zamìstnávání je velmi negativním jevem z hlediska konkurenceschopnosti zamìstnavatelù v odvìtví stavebnictví a udržení zamìstnanosti. Pro OS Stavba ÈR jsou proto naprosto nepøijatelné jakékoliv formy nelegálního zamìstnávání a v podstatì oficiálnì dlouhodobì tolerovaná šedá ekonomika. Lze jen doufat, a v tom je nepochybnì shoda obou sociálních partnerù ve stavebnictví, že bude realizována dùsledná kontrolní èinnost státu ve smyslu výše zmínìných legislativních zmìn, že bude dostatek odbornì fundovaných zamìstnancù kontrolních orgánù provádìjících nezbytné kontroly v terénu a takové úsilí pøinese pozitivní reálné výsledky spoèívající v radikálním snížení poètu nelegálnì zamìstnávaných osob a tím i omezení prostoru pro tzv. šedou ekonomiku, který v ÈR dosud v rámci volného pùsobení tržních mechanismù funguje se všemi negativními dùsledky. Za Odborový svaz Stavba Èeské republiky pøedseda Stanislav Antoniv strana 5

6 TÉMA: NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ Jedná se o zamìstnávání osob tzv. na èerno, respektive obcházení platné legislativy ÈR. Tyto formy zamìstnávání vytváøejí tzv. dumpingové prostøedí pro øádné zamìstnance, nehledì k tomu, že stát pøichází o platby za sociální a zdravotní pojištìní a danì. Tyto osoby nejsou kryty kolektivními smlouvami (zejména kolektivní smlouvou vyššího stupnì KSVS). Tento problém pøispívá k vytváøení nerovného postavení na trhu. S tímto bezprostøednì souvisí také problém migrace (pohyb pracovníkù) ve stavebnictví, na který má vliv jednak celková potøeba zamìstnancù v odvìtví a jednak jejich kvalifikaèní struktura. Nezanedbatelná jsou i rizika bezpeènostní, zejména bezpeènost práce. V uplynulém období jsme byli svìdky dokonce smrtelných úrazù, které plynuly z obcházení platné legislativy. To jsou dopady na zamìstnance, pøípadnì na osoby, které se na èerno nechávají zamìstnávat. Stejnì silné, ne-li silnìjší dopady vyvolává toto prostøedí, ve kterém je vinou státní správy (státu) oslabeno vymáhání existujících, velmi nedokonalých pravidel hry na podnikatelskou sféru. Provádìní prací a služeb bez faktury je dnes vìcí naprosto samozøejmou. Jde samozøejmì rovnìž o nelegální práci. Kdo nese hlavní riziko? Podnikatel nebo najmutý manažer v èele firmy. Veškeré regrese, postihy, pokuty a sankce nakonec kromì naèerno zamìstnaných osob nese firma a její majitelé èi manažeøi. Nízká úroveò kvality práce státní správy má nakonec významné dopady do pøíjmù státního rozpoètu (daò z pøíjmu, DPH, zdravotní a sociální pojištìní apod.). Tato šedá ekonomika zdánlivì snižuje ceny prodávaného zboží a služeb, ve svém dùsledku poškozuje jak zamìstnance, tak podnikatele i ostatní obyvatele státu. Zavedení poøádku do výbìru daní a pojistného, strana 6

7 registraèní pokladny, zpøísnìní požadavkù na živnostenské listy, znemožnìní pojistných a daòových únikù na stranì OSVÈ a další opatøení, po kterých odbory i podnikatelské svazy dlouhodobì volají, by byly prvním krokem k vyrovnanému státnímu rozpoètu a k omezení nelegální práce. Právì tyto myšlenky uzavíraly vìtšinu workshopù k tomuto tématu. V této souvislosti je zde nutné ještì poznamenat následující skuteènost. Nejen, že formy nelegálního zamìstnávání mají vliv na deformaci stavebního trhu, ale umožnìní tìchto forem práce má velmi negativní a v budoucnu tìžko odstranitelný vliv na vnímání a postoje nastupující generace ekonomicky èinných osob. Tím, že nejsou dostateènì exemplárnì nastaveny postihy za všechny formy nelegální èerné práce, vytváøí se v podstatì ve veøejnosti obraz, že vše je normální a že je tøeba se s tím nauèit žít. Vždyś se s tìmito pøípady každý z nás bìžnì setkává, napø. ve svém okolí si všimneme toho, že dlouhodobì nezamìstnaný (s nejvìtší pravdìpodobností již na sociálních dávkách) vypomáhá drobnému podnikateli a jen tak mimochodem pokládá zámkovou dlažbu pøi rekonstrukci vstupu do našeho bytového domu. Ano, je to pro nás, resp. rozpoèet našeho domu výhodné, tak proè to nevyužít. Že tím trpí státní kasa, ale prosím Vás, koho by to zajímalo, podívejte se na ty miliardové úniky v pøedražených zakázkách, které taky nikdo neøeší. To, že finanèní prostøedky, které z dùvodu tzv. šedé ekonomiky ve státní pokladnì chybí, musíme doplácet v podobì ostatních daní a poplatkù (napø. zvýšením DPH), nám již jaksi nedochází. Prostì jsme se sami stali souèástí celého systému, který umožòuje porušování platných zákonù. Zde je tøeba si položit velmi vážnou a zdá se i klíèovou otázku. Jsme jako obèané tohoto státu ochotni bojovat proti nedodržování zákonù, nebo o tom budeme pouze mluvit, budeme na to poukazovat, ale skutek utekl? Zde je zøejmé, že na tahu jsou i zástupci zamìstnancù, èili odborové organizace a jejich pøedstavitelé, kteøí musí v zájmu svých èlenù na tyto nelegální praktiky nejen poukazovat, ale i úèinnì proti tomu bojovat. Nízká úroveò mezd v zemích bývalého východního bloku je mimo jiné zapøíèinìna i skuteèností, že cenu práce podráží tyto formy nelegálního zamìstnávání. Postavme si proto otázku takto zamìstnanèe, chceš za svou práci spravedlivou odmìnu? Pokud ano, pak netoleruj nelegální práci ve svém okolí. Jedinì aktivním pøístupem všech zúèastnìných lze tento nešvar zcela odstranit nebo alespoò minimalizovat. strana 7

8 Aktivita v rámci projektu POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH: FAKTOGRAFICKÉ ZPRACOVÁNÍ PROBLÉMÙ (TÉMAT) NEZPOCHYBNITELNÝMI DATY / Dopadová studie Pozn.: Dopadovou studii najdete v pøíloze tohoto manuálu. Pro vytvoøení a získání objektivních dat/faktù byla v rámci tohoto tématu v prosinci 2010 zpracována dopadová studie, která mapovala dané téma. Cílem dopadové studie nebyla analýza obecného problému, nýbrž analýza dopadu (potøebnosti) odvìtví stavebnictví. Zadání Dopadové studie na téma NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ: problém hustoty sociální sítì sociální systém pøežívání na dávkách pøi souèasné pøíležitostné práci na èerno ekonomická kvantifikace problému, spoèívající v nákladech na pøesèasovou práci a nákladech v prostojích (pøekážkách na stranì zamìstnavatele) realizaèní bariéry souèasné právní úpravy dùvody neúspìšnosti dosud vykonaných pokusù a jejich pøíèin popis praxe jiných zemí EU návrhy alternativních øešení problému. Tato dopadová studie sloužila jako odrazový mùstek pro další jednání dialog. Na workshopech byla dopadová studie presentována a konfrontována, což ústilo v hledání øešení problémù odvìtví stavebnictví na dané téma, které by vyhovovalo jak sociálnímu partnerovi na stranì zamìstnavatelù, tak sociálnímu partnerovi na stranì zamìstnancù. strana 8

9 Aktivita v rámci projektu POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH: WORKSHOPY / Nalezení vhodných øešení odvìtvových problémù V rámci realizace projektu se v období únor 2011 až èerven 2012 konalo na dané téma 7 samostatných workshopù expertního týmu Svazu podnikatelù ve stavebnictví v ÈR a 7 samostatných workshopù expertního týmu OS Stavba ÈR a to v rùzných krajících ÈR. Dále pak bylo realizováno 10 Spoleèných workshopù expertních týmù Bipartitní platforma Stavebnictví I. Tyto Spoleèné workshopy byly poøádány pouze v Praze a to vzhledem k nejlepší dostupnosti mimopražských úèastníkù. Na samostatných workshopech obou sociálních partnerù se projednávaly názory strany zamìstnavatelù a zvlášś strany zamìstnancù. Na spoleèných workshopech se pak hledaly další možná øešení NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ, které by vyhovovalo obìma stranám. I když dopadová studie nemohla postihnout všechny specifické stránky stavebnictví, svùj úèel sloužit jako vstupní podklad pro jednání, splnila. Byla vždy pøed jednáním workshopu úèastníkùm k dispozici. Tato skuteènost pøispìla i k tomu, že jednotliví úèastníci workshopù vstupovali do diskuse s potøebnými znalostmi a neztrácel se èas pøednášením základních faktù. Je nutno zdùraznit, že zájem úèastníkù vždy v prùbìhu workshopù rostl, v øadì pøípadù doba diskuse též pøesáhla plánovaný rozsah. Pøevažoval silnì kritický pøístup k pravidlùm, která státní správa v minulých létech vytváøela a upravovala. Nelegální práce velmi poškozuje èinnost stavebních organizací, které nechtìjí obcházet zásady zdravého podnikání a vìtšinou mají i vymezený svùj vlastní morální kodex, který z nich vychází. Situace ve stavebnictví byla pøirovnávána k existenci èerného trhu s benzinem a naftou, pašovaným èi naèerno vyrábìným alkoholem a drogami. Stejnì jako ve zmiòovaných oblastech, ani ve stavebnictví vlády minulých let neøešily pøíèiny, ale sankcionovaly následky. Velmi negativní ohlasy pøinesly èasto nesmyslnì organizované kontroly na stavbách. Pøedcházení postihùm zpùsobovalo organizacím znaèné èasové ztráty, ztráty produktivity a vícenáklady spojené se zvýšenou administrativní pracností. Kontroly se soustøeïovaly na snadno pøístupná staveništì, zejména velkých staveb, kde samotný prùbìh prací kladl na realizátory takové nároky, že je provádìt s nelegálními pracovníky témìø nešlo. Úèinnost tìchto kontrol byla nízká a pokuty byly udìlovány v neadekvátní výši. Systém dosud nebyl státní zprávou vyhodnocen (bude-li vùbec), nenásledují žádná opatøení, která by vzniku nelegální práce zabraòovala a ochránila tak solidní a tradièní firmy, které nelegální práci nepotøebují, neboś jsou založeny na stálém kádru zamìstnancù, vìtšinou odborovì organizovaných. Na workshopech bylo opakovanì zdùrazòováno, že právì tyto firmy jsou sdruženy ve Svazu podnikatelù ve stavebnictví v ÈR a že je tedy povinností svazu proti nelegálním formám práce bojovat. Tyto názory se následnì objevovaly i v usneseních z valných hromad krajských organizací, kde byl požadován velmi tvrdý postup z úrovnì SPS v ÈR proti tìmto nešvarùm. Do protikladu byla èasto kladena i snaha vlády zvyšovat danì a nehledat, jak zabránit únikùm pøíjmù státního rozpoètu, ke kterým dochází existencí èerného nelegálního trhu práce ve stavebnictví. V rámci uskuteènìných workshopù zaznívalo mnoho podnìtù èi postøehù k danému tématu. Z tìchto lze upozornit zejména na následující: škodlivost Švarc systému zneužívání této formy zamìstnávání k tlaku na snižování pracovních standardù stálých zamìstnancù v praxi nìkdy využívány i jiné formy nelegální práce agenturní zamìstnanci v nìkolika pozicích, stává se, že jsou v práci i 48 hodin dennì vysoké riziko úrazu (resp. zpùsobení úrazu druhému) vedoucí zamìstnanci v nìkterých pøípadech napojeni na zprostøedkovatelské agentury korupce pøi zadávání práce nedostateèná kontrola ze strany státu kontroly vìtšinou dopøedu signalizované chybí èastìjší namátková kontrola (neohlášená kontrola) strana 9

10 na nìkterých provozovnách (štìrkovny, pískovny, lomy) tato forma zamìstnávání využívána èasto objevuje se atak na benefity zamìstnancù potøeba do novely zákona o veøejných zakázkách zakomponovat zpøísnìní podmínek pro vítìze tendru (povinnost realizovat zakázku vlastními zamìstnanci) zneužívání nelegálních forem práce není jevem ojedinìlým uvedeno nìkolik konkrétních pøípadù, kdy kmenoví zamìstnanci byli nahrazeni agenturními zamìstnanci následnì bylo prokázáno propojení odpovìdného vedoucího na agentury práce upozornìní na nulovou vazbu nelegálních pracovníkù na dobrém jménu firmy (èasté pøípady nekvalitní práce) krize stavebnictví zvyšuje tlak na efektivitu a tím i tlak na snížení nákladù (personální náklady) a zamìstnavatelé se snaží hledat alternativní možnosti. Zde je tøeba vìtší angažovanost zástupcù zamìstnancù s cílem udržení pracovních míst pro kmenové zamìstnance systém využívání nelegálních forem práce by se mìl více nevyplatit a to vèetnì trestnìprávní odpovìdnosti padaly návrhy na zapojení sociálních partnerù do aktivit k odstraòování nelegální práce v odvìtví stavebnictví (pravidelné konzultace s Inspektoráty práce apod.) možnosti legalizace (zprùhlednìní) pùvodu stavebníka (pracovníka) - karta zamìstnance (minipracovní smlouva), karta OSVÈ (miniobchodní smlouva). formì nelegální práce svým jednáním a postojem bránily tlak na legislativní proces za úèelem odstranìní výhodnosti tìchto forem nelegální èinnosti odvody OSVÈ a klasického zamìstnaneckého pomìru srovnatelné medializace pøípadù zneužívání nelegálního zamìstnávání lobovat napøíè politickým spektrem za pøijetí pøíslušné novely zákona o veøejných zakázkách vìtší osvìta v oblasti boje proti nelegální práci vzájemné informace o pøípadech zneužívání Èerná listina vìtší vzájemná diskuse zástupcù zamìstnancù a zamìstnavatelù nebát se upozornit na zneužívání nelegální práce iniciovat kulaté stoly na téma výsledky èinnosti pøi potírání nelegální práce doporuèení zástupcùm zamìstnavatelù a zamìstnancù zabývat se podrobnìji situací v ostatních okolních státech EU (napø. Nìmecko, Rakousko, Slovensko, Polsko) iniciovat a podporovat realizaci identifikaèních karet zamìstnancù. Závìreèná doporuèení z workshopù: dùslednìjší kontrola ze strany státu inspekce práce ve spolupráci s cizineckou policií zpøísnìní postihù pøi odhalení nelegální práce nejen zákaz další èinnosti, ale i zákaz jakékoli podnikatelské èinnosti po urèitou dobu zvýšení informovanosti zamìstnancù, resp. jejich zástupcù (odborová organizace), aby takovéto strana 10

11 Aktivita v rámci projektu POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH: ZAHRANIÈNÍ KONZULTACE / Nalezení vhodných øešení odvìtvových problémù Na téma NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ byla v rámci projektu uskuteènìna zahranièní služební cesta u partnera na Slovensku, v Bratislavì Zväz stavebných podnikate¾ov Slovenska. Za Bipartitní platformu Stavebnictví I. se tohoto jednání úèastnili tito èlenové realizaèního týmu: Mgr. Tomáš Majtner, BBA, DiS., Ing. Jiøí Skála, Josef Vach a Ing. Pavel Zítko. Jednání se kromì zástupcù partnera (Zväz stavebných podnikate¾ov Slovenska) úèastnil také INTEGROVANÝ ODBOROVÝ ZVÄZ (IOZ). Úèastníci jednání diskutovali o tématu a porovnávali situaci nelegální práce v odvìtví stavebnictví v Èesku a na Slovensku. Z diskuse vyplynulo následující: Tento fenomén existuje a bude existovat. Osobám samostatnì výdìleènì èinným (OSVÈ) se zdá, že odvody (sociální a zdravotní) jsou pøíliš velké, proto si hledají práci, kterou jim zaplatí zákazník pøímo tzv. bez papíru. Neuvìdomují si však, že se jim to nemusí krutì vyplatit, kdy v pøípadì úrazu èi dlouhodobé nemoci je to mùže srazit až na zem. Zahranièní pracovníci levná pracovní síla, tento trend je momentálnì na ústupu, neboś investor požaduje kvalitu a tu zatím nejsou schopni dodržet. Slovensko prochází vývojovým stupnìm, kdy pøevažuje názor, že odvody za zamìstnance jsou až nemorálnì vysoké a proto se snaží zamìstnavatelé tyto èástky snížit prostøednictvím nelegální práce. Jasnì zaznìlo, že z pohledù podnikatelù je dùležitá výše odvodù a to pøedevším, aby byla adekvátní a ekonomicky efektivní, ve smyslu efektivnosti strana 11

12 pøerozdìlování. Zástupce podnikatelù upozornil na etický kodex který je dodržován. Jako zamìstnavatelský svaz (ZSPS) budou pùsobit zejména na legislativu. Podle Národního inspektorátu práce pøi kontrolách provedených v roce 2010 bylo zjištìno, že podíl èerné práce (nelegální zamìstnávání) klesl o 1/3. Tato práce se vyskytuje zejména v cestovním ruch a u zamìstnavatelù do 49 zamìstnancù. Dále zaznìlo, že dle statistik FIECU je v EU podíl nelegální práce v prùmìru 11 % a na Slovensku 17 %. Zástupci zamìstnancù pak konstatovali, že se jedná o chybu systému, uvedli pøípady, kdy zamìstnanec oficiálnì pracuje za minimální mzdu, pøièemž další peníze dostává na ruku. Dalším pøípadem je živnostník, který si platí pouze minimální pojistné. V obou pøípadech nastane problém pøi jakékoli nenadálé události (dùchod, nemoc apod.). Není to chyba tìch, kdo systém takto využívají, ale je to chyba systému a špatnì nastavených legislativních podmínek. V roce 2010 bylo dle statistik 604 pøípadù èerné práce, nejvíce na východním Slovensku, pøevážnì ve službách a v dopravì. Odboráøi se domnívají, že hlavním úkolem je pøispìt k tomu, aby pro takovéto jednání nebyl dùvod. Dále strana podnikatelù upozornila na to, že je špatnì nastaven zákon o veøejných zakázkách, kdy zakázku vyhraje tzv. tepláková firma, to je firma bez zamìstnancù, která zakázky tzv. pøeprodává. ZSPS se snaží pùsobit, aby k tomu nedocházelo. Ještì v diskusi zaznìlo, že výskyt tohoto druhu zamìstnávání (na èerno) je také zapøíèinìn ekonomickým tlakem na obèany, neboś ti musejí platit nájem, energie atd. a proto pøijmou i pro nì nevýhodnou formu zamìstnání. Závìreèná doporuèení na základì zahranièní konzultace: èisté legislativní prostøedí zjednodušení administrativy rovné podmínky zamìstnavatel zamìstnanec spoleèné pùsobení na státní orgány pøes tripartitu na zmìnu legislativy. strana 12

13 VYJÁDØENÍ SOCIÁLNÍCH PARTNERÙ k souèasnému stavu NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ Za SPS v ÈR Pøed úvahou nad problémem nelegální práce musíme pøihlédnout k èasovému odstupu mezi zpracováním dopadové studie a souèasným obdobím. Stále se prohlubující krize stavebnictví významnì ovlivòuje jak vývoj v této oblasti tak úhel pohledu na souèasnou situaci v zamìstnanecké politice stavebních firem. V dobì, kdy problematika nelegální práce pøedstavovala téma è. 1, pøedevším ve vztahu k zahranièním pracovníkùm, byla situace odvìtví stavebnictví diametrálnì odlišná. Vysoký objem smluvnì zajištìných zakázek pøi souèasném nedostatku vlastních pracovních sil nutil firmy pøedevším k zamìstnávání cizincù. Na tomto úseku šlo o cizince ze tøetích zemí pracujících bez pracovních povolení, bez povolení k pobytu. Tito pracovníci provádìli pøedevším nekvalifikované, nebo nízko kvalifikované práce za minimální odmìnu a mnohdy v nedùstojných pracovních podmínkách. Náš Svaz vždy souhlasil s politikou potírání nelegálního zamìstnávání, protože firmy akceptující tento systém práce pomocí dumpingových cen narušovaly konkurenèní prostøedí. Svaz je zastoupen v Mezirezortním orgánu pro potírání nelegálního zamìstnávání cizincù, pùsobícím pøi Ministerstvu práce a sociálních vìcí, kde využitím vlastních zkušeností pøispívá k formulacím návrhù na intenzivní monitorování vývoje tohoto fenoménu. Souèasná krize ve stavebnictví ovšem posouvá rovinu nelegálního zamìstnávání jinam. Stavební firmy v první fázi tam, kde to bylo možné, omezily zamìstnávání cizincù obecnì a ukonèily øadu smluv s agenturami práce. V tomto smìru šlo v zásadì o pozitivní vývoj. Zamìstnanci jsou propouštìni z pracovnì právního vztahu a vzápìtí najímáni ve stejné pozici jako osoby samostatnì výdìleènì èinné (tzv. švarcsystém). Tady je tøeba pohlédnout na vìc ze dvou úhlù. Použití této formy zamìstnávání je jednoznaèným porušením právních pøedpisù a to pøedevším zákoníku práce v definici závislé èinnosti a zákona o zamìstnanosti. Tento stav nelze tolerovat. O tom není sporu. Je však tøeba se na problém podívat i z druhé strany proè stát právní úpravou omezuje prostor pro èinnost OSVÈ. Je to pøedevším z dùvodu neschopnosti státu vybrat od tìchto osob danì z pøíjmu a odvody na sociální a zdravotní pojištìní. Jsme toho názoru, že stavebnictví se neobejde bez práce jednotlivcù, jednotlivých øemeslníkù, pracujících mimo pracovní pomìr (v širším smyslu). Omezení této možnosti by bylo popøením racionálních postupù stavìní. Pokud budou splnìny podmínky samostatného podnikání, jednoznaèné oddìlení od závislé práce, podmínky opírající se o øádnì uzavøené obchodní smlouvy, nelze proti této praxi nic namítat. Skuteèností ovšem je, že nìkteré firmy buï z neznalosti nebo z pohodlnosti nevìnují pozornost øádnému sesmluvnìní práce i tam, kde o nelegální práci skuteènì nejde a vystavují se tak nebezpeèí vysokých pokut za správní delikty. Tato vìc se stává èím dál tím více aktuální tak, jak sílí (oprávnìná) intenzita kontrolních orgánù. To je však už jiná kapitola. Postupem doby však pokraèující omezování kapacit vede k redukcím vlastního personálu. Firmy se snaží udržet za každou cenu alespoò kmenové zamìstnance tam, kde vìdí, že pokud se situace na trhu stavebních prací zlepší, velmi obtížnì by náhradu za tyto zamìstnance hledaly. Dochází proto k další formì nelegální práce. strana 13

14 VYJÁDØENÍ SOCIÁLNÍCH PARTNERÙ k souèasnému stavu NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ Za OS Stavba ÈR Odborový svaz Stavba ÈR vždy pøi pøíležitosti zmìny právních pøedpisù v oblasti zamìstnanosti poukazoval na dùsledky dlouhodobého neøešení problematiky nelegálního zamìstnávání. Èinil tak i na rùzných semináøích a jiných akcích, poøádaných zejména k otázce nelegálního zamìstnávání obèanù ÈR i cizincù, poøádaných státními institucemi, jakož i obèanskými iniciativami. Názor odborového svazu byl obsažen i ve stanoviscích Èeskomoravské konfederace odborových svazù, která byla nejen kritická k nedùslednému øešení navrhované právní úpravy, ale obsahovala i vlastní konkrétní návrhy. Podle OS Stavba ÈR všechny formy nelegální práce výraznì poškozují poctivé zamìstnavatele v odvìtví stavebnictví a zamìstnance, jakož i stát. V rámci podnikatelského prostøedí se vytváøí v dùsledku nelegálního zamìstnávání nerovné postavení subjektù pøi veøejných soutìžích o stavební zakázky. Negativní dopad na zamìstnanost v odvìtví je evidentní, subjekt, který zamìstnává fyzické osoby na rùzné formy nelegální práce, má nižší náklady, jeví se sice formálnì konkurenceschopný, ale nikdo již neøeší všechny dùsledky a rizika z tìchto nelegálních zpùsobù práce vyplývající. Jen tak mohlo dojít za posledních zhruba 15 let k takovému rozmachu nelegálního zamìstnávání, kdy se podle odhadù nelegální prací zabývá pøes 1 mil. osob, což je základna pro tzv. šedou ekonomiku. Osoby vykonávající nelegální práci v odvìtví stavebnictví výrazným zpùsobem vytváøejí sociální dumping, tedy podhodnocují cenu lidské práce, protože se vyplácí nižší mzdy, vzniká vyšší riziko vzniku pracovních úrazù, zamìstnaná osoba není z hlediska pracovnìprávních nárokù kryta podnikovou kolektivní smlouvou. Nelegálnì zamìstnaná osoba obdrží zpravidla èást mzdy neoficiálnì, neplatí se odvody na sociální a zdravotní pojištìní buï vùbec, nebo nikoliv v plné výši, dochází k daòovým únikùm. Stát pøichází dlouhodobì v dùsledku výše uvedeného pøi odhadovaném poètu nejménì 1 milionu takto tzv. zamìstnaných obèanù celkem o mnohamiliardové èástky do veøejných rozpoètù, ovšem svojí faktickou tolerancí šedé ekonomiky v ÈR v uplynulých letech stát nepøijímal úèinná konkrétní opatøení v oblasti legislativy a následné dùsledné kontroly, aby došlo k výraznìjšímu zlepšení stavu v této oblasti. Situace se stává stále složitìjší a míra korupce a faktická dlouhodobá tolerance státu k problematice nelegálního zamìstnávání je již neudržitelná z hlediska rozsahu a všech z toho vyplývajících dùsledkù v širších souvislostech, že stát koneènì pøistoupil ke zmìnì pøíslušných právních pøedpisù, zejména s úèinností od OS Stavba ÈR velmi kladnì hodnotí skuteènost, že došlo ke zmìnám v legislativì, a po øadì let nedùsledného postupu pøíslušných kontrolních orgánù za stavu nevyhovující legislativy došlo k zejména k nové definici nelegální práce a zpøísnìní sankcí v této oblasti v zákonì o zamìstnanosti a v návaznosti i ke zpøesnìní definice závislé práce v zákoníku práce. Snad budou mít pøíslušné kontrolní orgány, vèetnì orgánù èinných v trestním øízení dostatek lidských kapacit, odborné úrovnì a prostoru pro provádìní úèinných akcí v boji proti nelegálnímu zamìstnávání. Jedná se samozøejmì rovnìž o míru celospoleèenské tolerance k celé tíživé situaci, míru podnikatelské morálky, jakož i postoj odborových organizací v konkrétní situaci. Je objektivní skuteèností, že OS Stavba ÈR nemá, a ani nemùže mít od svých základních organizací konkrétní poznatky o formách a rozsahu nelegálního zamìstnávání, situace je tak ponìkud paradoxní v tom, že nejsme schopni sami poukázat na konkrétní porušování právních pøedpisù z dùvodu chybìjících informací. Faktem však je, že není v pravomoci odborových organizací provádìt kontrolu èi navrhovat opatøení k zamezení nelegální práce, zde je dána jednoznaènì pravomoc pøíslušných orgánù státní správy, z povahy vìci vyplývá, že se jedná o problém na stranì zamìstnavatelských subjektù, které umožòují èi u jiných tolerují nelegální zamìstnávání ve všech jeho formách. Samostatnou kapitolou v oblasti nelegální práce, o které je nezbytné se zmínit samostatnì, tvoøí tzv. Švarc systém, o kterém bylo napsáno mnoho odborných i ménì odborných stanovisek a názorù a který je nepochybnì jedním z nejrozšíøenìjších zpùsobù obcházení zákoníku práce a pøedstavuje nelegální práci, zejména ve stavebnictví. Švarc systém pøedstavuje zastøenou formu pracovního pomìru, alarmující je skuteènost, že podle statistik na jedné strana 14

15 stranì klesá poèet zamìstnancù u zamìstnavatelù v odvìtví, na stranì druhé se zvyšuje poèet živnostníkù OSVÈ. OS Stavba ÈR proto vždy podporoval jakákoliv opatøení legislativního èi organizaèního charakteru pro nastavení pøísnìjších, rovnoprávnìjších a férovìjších podmínek pro zamìstnavatele v odvìtví stavebnictví s tím, že musí být zajištìny odpovídající dosažené standardy v oblasti pracovnìprávní ve smyslu uzavøených podnikových kolektivních smluv a kolektivní smlouvy vyššího stupnì. To lze realizovat v normálním tržním prostøedí, které je schopno v rámci dobré legislativy a za existence úèinných kontrolních mechanismù ze strany státu pùsobit smìrem k maximálnímu omezování nelegální práce. SPOLEÈNÉ VYJÁDØENÍ SOCIÁLNÍCH PARTNERÙ k možnosti dalšího øešení NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ na základì faktografického zpracování problémù (konfrontace dopadové studie) a hledání vhodných øešení odvìtvových problémù na dané téma (workshopy) Odborový svaz Stavba ÈR konstatuje, že nelegální práce v odvìtví stavebnictví ve všech svých formách, vykonávaná v jakémkoliv rozsahu, výraznì poškozuje poctivé zamìstnavatele a zamìstnance. Má negativní vliv na fungování normálního tržního prostøedí v odvìtví a znevýhodòuje subjekty, které podnikají slušnì a na základì dodržování právních pøedpisù. Nelegální zamìstnávání obèanù ÈR i cizincù lze považovat za nekalou konkurenci podle pøedpisù v oblasti hospodáøské soutìže. Obcházení platné legislativy, aś už jakýmkoliv zpùsobem v této oblasti, má kromì již nìkolikrát v tomto manuálu i dopadové studii uvedených dùsledkù i pøímý negativní vliv na zamìstnanost v odvìtví. OS Stavba ÈR má kromì jiného ve svém programu jasný úkol obhajovat oprávnìné nároky a zájmy zamìstnancù a pùsobit k zajištìní solidních pracovnìprávních standardù v rámci odvìtví. Toho lze dosáhnout pouze dodržováním zákoníku práce a dalších právních pøedpisù, jakož i kolektivních smluv na podnikové úrovni a kolektivní smlouvy vyššího stupnì. v urèité míøe smíøit. Jedná se tedy o adekvátní spoleèný postup obou sociálních partnerù v této oblasti a zde je dána platforma spolupráce obou sociálních partnerù. Odborový svaz Stavba ÈR a Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR mají nepochybnì spoleèný zájem, a sice pùsobit všemi možnými prostøedky smìrem k radikálnímu omezení nelegální práce. Jedná se kromì jiného o vytvoøení urèitého morálního prostøedí, které ve své podstatì umožní, spolu s legislativními opatøeními, že nebude již polooficiálnì trpìt nelegální práci jako sice negativní spoleèenský jev, s nímž je však nutné se strana 15

16 Pøedstavení sociálních partnerù v odvìtví Stavebnictví I.: NA STRANÌ ZAMÌSTNAVATELÙ: SVAZ PODNIKATELÙ VE STAVEBNICTVÍ v Èeské republice Potøeba sdružovat se je odedávna jedním z rysù lidské spoleènosti. Proto vznikají rùzná sdružení, spolky, kluby a další subjekty, ve kterých se potkávají podobnì založení lidé. Také Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR vznikl z podobného dùvodu, kdy si již za první republiky ve 20. století chtìli zástupci cechù a spolkù vymìòovat své názory, informace a zkušenosti. V souèasné dobì je svaz platformou pro více než 1300 svých èlenù, kterými jsou dodavatelé staveb, výrobci stavebních hmot a výrobkù pro stavby, projekèní, inženýrské a poradenské organizace a øada dalších výrobních a obchodních firem, které se podílejí na investièní výstavbì. Posláním svazu je hájit zájmy èlenù a odvìtví, zlepšovat podmínky pro podnikání a ekonomické prostøedí, rozšiøovat stavební trh, zlepšovat legislativu, zjednodušovat pøípravu staveb a zejména poskytovat vèasné informace o smìrech dalšího vývoje v investování, aby na nìj mohly èlenské firmy vèas reagovat ve svých podnikatelských zámìrech. Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR je vrcholným pøedstavitelem èeského stavebnictví, který garantuje zastupování oboru na nejvyšší úrovni. Jeho význam je o to vìtší, že v Èeské republice není v souèasné dobì žádný státní centrální orgán pro resort stavebnictví. Èásti oboru spadají pod správu pìti ministerstev: prùmyslu a obchodu, dopravy, pro místní rozvoj, zemìdìlství a ministerstvo životního prostøedí. Svaz hájí oprávnìné zájmy èlenù a usiluje o pøíznivé podnikatelské prostøedí v legislativì a hospodáøské politice. Vstupuje do tvorby zákonù spoluúèastí expertù a je pøipomínkovým místem nových návrhù legislativních zmìn. Èlenství svazu v Konfederaci zamìstnavatelských a podnikatelských svazù ÈR v souèinnosti s ostatními významnými èleny posiluje jeho vliv. Je èlenem Rady hospodáøské a sociální dohody ÈR (tripartity), kde má významnou strana 16

17 pøíležitost zasahovat do projednávané vládní politiky v ekonomické a sociální oblasti spoleènì se zástupci odborových svazù. Je sociálním partnerem odborù za obor stavebnictví a výroby stavebních materiálù. Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR je obèanským sdružením právnických a fyzických osob a øídí se stanovami schválenými valnou hromadou. Èlenství ve svazu je dobrovolné. HISTORIE Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR byl založen v roce 1990 jako významná souèást novì strukturované èeské spoleènosti, která se zaèala formovat po listopadových událostech v roce Jeho cílem bylo od samého poèátku koncipovat a prosazovat potøeby a zájmy stavebního odvìtí. Navazuje na svazové èinnosti, jejichž zaèátky se datují do doby po vzniku první republiky ve 20. století. Již tehdy se zaèaly sdružovat odborné cechy a spolky, které cítily potøebu vzájemné výmìny informací a potøebných zkušeností. Jejich snahy však zanikly bìhem totalitního období 20. století. Jakmile došlo ke zmìnì politického a spoleèenského režimu, svazová tradice byla rychle obnovena. VIZE Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR chce být silným a dùvìryhodným subjektem, o který se mohou opøít pøedstavitelé èeského stavebnictví, ale i další partneøi, kterým není lhostejná budoucnost oboru. MISE Posláním Svazu podnikatelù ve stavebnictví v ÈR je hájit a prosazovat zájmy stavebního oboru vùèi všem jeho partnerùm. strana 17

18 Pøedstavení sociálních partnerù v odvìtví Stavebnictví I.: NA STRANÌ ZAMÌSTNANCÙ: Odborový svaz STAVBA Èeské republiky Odborový svaz Stavba ÈR je otevøená,nezisková,samostatná,dobrovolná odborová organizace sdružující své èleny zejména z oboru stavební výroby,výroby stavebních hmot a všech èinností s tím souvisejících za úèelem ochrany jejich hospodáøských a sociálních zájmù. Odborový svaz je evidován podle zákona è. 83/1990 Sb., ve znìní pozdìjších pøedpisù, o sdružování obèanù. podporovat prohloubení kontroly nad dodržováním pracovnìprávní legislativy vèetnì kolektivních smluv usilovat o zachování kontrolních pravomocí odborových orgánù v této oblasti dùslednì vystupovat proti diskriminaci odborových funkcionáøù hájících zájmy èlenù a zamìstnancù. Hlavní èinností svazu je prosazování a obhajování oprávnìných požadavkù svých èlenù, jejich zamìstnaneckých, mzdových, pracovních, sociálních zájmù a nárokù, základních lidských a obèanských práv. Za tímto úèelem svaz zejména kolektivnì vyjednává s cílem uzavírat kolektivní smlouvy na všech úrovních. Svaz disponuje sítí regionálních pracovišś, která zajišśují servis pro základní a místní organizace svazu. Z Programu OS Stavba ÈR od VI. do VII. Sjezdu OS Stavba ÈR, tj. na období vyplývá, že: Kolektivní vyjednávání na odvìtvové a podnikové úrovni je nejvýznamnìjší formou úpravy pracovních podmínek, zejména pøi postupující liberalizaci pracovního práva. OS proto bude: obhajovat odborová práva, zejména právo kolektivnì vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy za všechny zamìstnance a dùraznì vystupovat proti jakýmkoliv snahám toto právo omezovat usilovat o skuteèné fungování bipartitního sociálního dialogu, o zvýšení vymahatelnosti a vynutitelnosti práva ve prospìch zamìstnancù usilovat o takovou úroveò kolektivních smluv vyššího stupnì i podnikových kolektivních smluv, která zaruèí zamìstnancùm prosazení jejich oprávnìných nárokù vynakládat maximální úsilí smìrem k plošnému rozšiøování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupnì v odvìtví a pøíbuzných oborech usilovat o trvalé zvyšování reálné mzdy. Sociální dialog je základním prostøedkem k prosazování zájmù zamìstnancù, a to jak vùèi zamìstnavatelùm, tak vùèi vládì a orgánùm státní správy a samosprávy. OS proto bude: strana 18

19 PØÍLOHY: DOPADOVÁ STUDIE Studie è. 4: NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ PØÍLOHA È. 1 Spoleèné závìry a doporuèení evropských sociálních partnerù (EFBWW a FIEC) ve stavebnictví k otázce samostatnì výdìleèné èinnosti a falešné samostatnì výdìleèné èinnosti PØÍLOHA È. 2 Conclusions and policy recommendations of the European Federation of Building and Woodworkers on the Posting of Workers Directive 96/71/EG strana 19

20 Studie. 4 : Nelegální práce v odv tví stavebnictví Vytvo eno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/ Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odv tvích Objednatel: Konfederace zam stnavatelských a podnikatelských svaz R Sídlo objednatele: Václavské nám. 21, Praha 1 Vytvo il: Dodavatel: DIREKTA GROUP s.r.o., Zenklova 2, Praha 8. Autor textu: doc. Ing. Michael Kroh, CSc. Datum finální verze: , Konfederace zam stnavatelských a podnikatelských svaz eské republiky, Praha 1, Václavské nám stí 21. strana 20

21 Obsah: 1. Vymezení problému 2 2. Dopady nelegální a nehlášené práce v oblasti stavebnictví 4 3. Evropská unie proti nehlášené práci 9 4. Nástroje k ešení problému Nám ty pro další rozpracování problematiky na seminá ích, 22 workshopech a jednáních se zahrani ními i tuzemskými partnery (shrnutí) P íloha.1 24 Spole né záv ry a doporu ení evropských sociálních partner (EFBWW a FIEC) ve stavebnictví k otázce samostatn výd le né innosti a falešné samostatn výd le né innosti P íloha.2 30 Conclusions and policy recommendations of the European Federation of Building and Woodworkers on the Posting of Workers Directive 96/71/EG 1 strana 21

22 Studie: Nelegální práce v odv tví stavebnictví 1. Vymezení problému eský trh práce je v sou asnosti ve zna né mí e stižen provád ním nelegální práce, tj. takové, kdy není formáln využit žádný zp sob jejího smluvního zajišt ní, a to v etn zp sob protiprávních (tj. ani tzv. Švarc systém). Nelegální práce je definována v 5 písm. e) bod 1 ZZ. Jde o p ípad, pokud fyzická osoba nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základ pracovn právního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o manžela nebo dít této fyzické osoby. Toto vymezení je naprosto nedostate né, nebo taková bezesmluvnost m že být vnímána jen z formálního hlediska, tj., že fakticky nebyla mezi ú astníky uzav ena žádná smlouva. De iure ovšem nem že být žádná práce konána mimo právní vztahy. Každá dohoda mezi ú astníky je dohodou právní, jen je t eba ji pod adit pod p íslušný smluvní typ ur itého zákona. Podle ustanovení 34 ob anského zákoníku, který dopadá i na pracovn právní a obchodn právní vztahy, je právní úkon (tedy i smlouva) projev v le, sm ující zejména ke vzniku, zm n nebo zániku t ch práv nebo povinností, které právní p edpisy s takovým projevem spojují. T mito právy a povinnostmi je v daném p ípad výkon ur ité práce a ur itá dohodnutá odm na za ni. Podle 35 odst. 1 ob anského zákoníku m že být projev v le u in n jednáním nebo opomenutím a m že se tak stát výslovn nebo jiným zp sobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co cht l ú astník projevit. Obvykle tak lze konstatovat, že byla uzav ena nepojmenovaná, tzv. inominátní smlouva podle 51 ob anského zákoníku. Tu lze však považovat jde-li o závislou práci za neplatnou. V tomto sm ru je dále obecn využitelné ustanovení 41a ob anského zákoníku, podle jehož odstavce 1 je dáno, že má-li neplatný právní úkon náležitosti jiného právního úkonu, který je platný, lze se jej dovolávat, je-li z okolností z ejmé, že vyjad uje v li jednající osoby. Tato v le nesm uje k formální stránce právního úkonu, ale k jeho obsahu, tj. k práv m a povinnostem, které zakládá. Bylo by proto možné dosp t k záv ru, že mezi ú astníky je uzav ena pracovní smlouva, pop ípad dohoda o provedení práce (nikoliv však dohoda o pracovní innosti, nebo ta podle ustanovení 76 odst. 4 ZP je neplatná, není-li uzav ena písemn ). P ípad, kdy dochází p i uzavírání pracovní smlouvy k porušení zákona, je však více. Základním je již zmín né nehlášení uzav ení pracovní smlouvy, v d sledku ehož dochází k obcházení povinnosti platit dan a odvody (u obou smluvních stran). Instituce EU proto hovo í spíše než o nelegální o nehlášené práci. P i ní je samotné uzav ení smlouvy legální, ovšem její finan ní vypo ádání v rozporu se zákonem. Druhým typem porušení zákona p i uzavírání pracovního pom ru je nedodržení ustanovení zákoníku práce a souvisejících p edpis p i realizaci smluvn dohodnuté práce. To m že mít vícero podob. Nej ast ji se porušují p edpisy v oblasti dodržování mzdových nárok pracovníka (p íplatky za p es asovou práci, za práci o víkendech atd.), bezpe nosti a ochran zdraví p i práci, nárok na p estávky atd.. 2 strana 22

23 T etím typem porušení zákona p i uzavírání pracovního pom ru je zam stnání osob, které se na našem území vyskytují nelegáln nebo osob, které jsou hlášeny na ú adech práce jako nezam stnaní a berou podporu, pop ípad jsou oficiáln nemocní. V prvním p ípad se jedná se o p ípad porušování zákona, který p esahuje rámec této studie, respektive je jí v nován samostatný materiál. Naopak pom rn asto se vyskytující nehlášená práce nezam stnaných i nemocných pat í k jejím st žejním problém m. V prvním i druhém p ípad jde o v domé porušení p edpis ze strany obou smluvních stran. V p ípad druhého typu se agentura pronajímající pracovníky m že tvá it, že o ni em neví. V tšinou také se za své zam stnance nijak nezasazuje, protože by jí hrozilo, že s ní objednatel p íšt neuzav e smlouvu. V p ípad t etím se zase podobn tvá í objednatel, kterému vyhovuje nízká smluvní cena práce. Je z ejmé, že k p ípad m, kdy je jedna ze smluvních stran skute n nevinná, dochází jen výjime n. Cílem je vždy stla it náklady a tím i výslednou cenu. To vyhovuje ob ma stranám. Zvláš typické je to u p ípad individuální výstavby dom a byt, kdy objednatel nem že uplatnit výdaje jako da ov uznatelné a tla í dodavatele k nehlášené práci ( melouchu ). V i úv rující bance pak vykazuje náklady na materiál a práci deklaruje oficiáln jako svépomoc. Tato praxe je rozší ena ve sfé e emeslných služeb v bec a zp sobuje rozsáhlé a t žko postižitelné da ové úniky. Hlavním cílem objednatele je totiž snížit cenu minimáln o povinný odvod DPH. V p ípad, že se sazba DPH dále zvýší, lze o ekávat ješt v tší tlak na využití nelegální práce. Rozší ení nelegální a nehlášené práce nahrává i rozsáhlé využívání tzv. Švarc systému. Zde se jedná o práci, která vykazuje formální znaky legálního vztahu, avšak je protiprávní z hlediska n kterých aspekt platné legislativy. Ve snaze snížit náklady práce nutí zam stnavatel zam stnance, aby s ním uzavírali nikoliv pracovní smlouvu, ale podnikali na živnostenský list. Riskuje sice, že pokud jsou tito bývalí zam stnanci schopni si opat it základní pracovní nástroje a pom cky do osobního vlastnictví, mohou p ejít bez možnosti postihu k jinému objednateli, avšak finan ní p ínos je natolik zajímavý, že mu to za riziko stojí. Práv Švarc systém umož uje dodavatel m zna ný podíl práce na erno, která okrádá nejen stát, ale i odb ratele služeb (tj. fakticky zam stnavatele). Typické je to u emeslných služeb, kdy dodavatelé sice provedou subdodávku (nap íklad opravu), ale po dohod s kone ným spot ebitelem její ást nenahlásí a dají si zaplatit do kapsy. V oficiálním výkaze podepsaném kone ným spot ebitelem totiž sníží rozsah nutné práce na nezbytné minimum a ást skute n vykonané práce si nechají zaplatit v hotovosti do vlastní kapsy. Vyd lají na tom (krátkodob ) emeslníci i kone ný spot ebitel ( cena se ú tuje bez DPH), prod lá stát (na DPH, dani z p íjmu, odvodech ze sociálního zabezpe ení) i zam stnavatel v roli odb ratele (fakticky je okraden o ást výd lku). Ovšem i z hlediska emeslník dochází k újm, nikoli však ihned, nýbrž s velkým asovým zpožd ním prakticky až v dob odchodu do d chodu. Nicmén v d sledku rovnostá sky pojatého pr b žného systému je tato ztráta pom rn malá a navíc ješt rozložená v ase. U starších emeslník dochází také k v tší nemocnosti, nicmén v tšina si platí nemocenskou, takže v dob nemoci netrpí. 3 strana 23

24 2. Dopady nelegální a nehlášené práce v oblasti stavebnictví Podle odhad se nelegální i nehlášenou prací zabývá okolo milionu výd le n inných osob. "Šedou práci dnes podle optimistických odhad vykonává p es milion lidí a státu unikají miliardy korun," upozor uje ministr Jaromír Drábek. To je strašné íslo, uv domíme-li si, že se jedná o více jak 15 % práceschopného obyvatelstva. Bohužel ve statistice chybí uvedení odv tví a tak se lze jen t žko dohadovat, jaký podíl v ní zaujímají stavební firmy. Nicmén z komentá k zprávám jednotlivých ÚP vyplývá, že je jich naprostá v tšina. Je tomu tak i proto, že se kontroly zam ují p edevším na nelegální práci cizinc, avšak ponechávají stranou ob any R. Milion cizinc tady ale nemáme, v tšina nelegálních pracovník jsou naši ob ané. P itom skute ný stav šedé ekonomiky m že být oproti odhad m mnohem vážn jší. Odhady ekonom a státních orgán totiž kalkulují s tím, že podíl šedé ekonomiky na domácím trhu práce se pohybuje kolem 10 až 15 procent. V esku je zhruba šest milion pracujících. Z toho vyplývá, že na šedé ekonomice se podílí práv ten tém milion osob. P epadové kontroly, které ministr inicioval a které probíhají v zá í a íjnu ve 120 firmách, nazna ují, že nelegální praktiky v zam stnávání lidí jsou rozsáhlejší. Z dosud provedených kontrol na podzim 2010, které se zam ují zejména na odhalování nelegální práce, vyplácení nižší mzdy, než je zaru ená v pracovní smlouv, a také na neplacení zdravotního a sociálního pojišt ní, vyhodnotilo ministerstvo práce a sociálních v cí 26 šet ení. A výsledek je alarmující. V 19 p ípadech (tedy v 73 procentech p ípad ) byly zjišt ny nedostatky. A to dokonce i tam, kde firma uzav ela se zam stnanci ádnou pracovní smlouvu. asto se vyskytují p ípady, že zam stnanec má sice ádnou pracovní smlouvu, p esto ho ale firma nep ihlásila k sociálnímu pojišt ní. To je nebezpe ný fenomén. Zam stnanci tak nevzniká nárok na nemocenskou a doba takového zam stnání se mu nezapo ítává do d chodu. Bu v bec žádné, anebo nižší odvody zp sobují, že stát ro n ztrácí miliardy korun. Ministr proto ješt zesílí p epadové razie zam ené na nelegální zam stnávání. Práv nedostate né kontroly, resp. sankce, umož ovaly zam stnavatel m uchylovat se k pochybným praktikám p i zam stnávání lidí. Vzhledem k tomu, že kontrolní innost nebyla na vysoké úrovni a firmám to procházelo, tak za aly hledat zp soby, jak na zam stnancích ušet it. Krom stavebních firem to d lají p evážn firmy, kde te ou hotovostní peníze jako nap íklad v pohostinství. Lidé je tam dostávají bokem a neplatí z nich pojišt ní. Rozší ení nehlášené (nelegální) práce napomáhá i dnešní úprava zákona o ve ejných zakázkách, který byl sice implementován z praxe EU, ale ve v tšin tzv. starých lenských zemí je vyšší úrove podnikatelské kultury a morálky a je zde i nižší tolerance k protispole enským jev m. Ponechme stranou nej ast ji diskutovaný problém, zda jsou ve ejné zakázky p edražené i nikoli a zam me se na zp sob provád ní ve ejných staveb. Zákon ponechává subjektu, který vysout žil zakázku, p íliš velkou libov li, jak s touto zakázkou naloží. Jedná se o zako en ný nešvar, kdy 4 strana 24