APLIKACE PODNIKATELSKÝCH POBÍDEK V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE NA POZADÍ TEORIE KORPORÁTNÍ DANĚ 1
|
|
- Bohumír Navrátil
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 APLIKACE PODNIKATELSKÝCH POBÍDEK V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE NA POZADÍ TEORIE KORPORÁTNÍ DANĚ 1 APPLICATION OF BUSINESS INCENTIVES IN EU COUNTRIES AGAINST THE BACKGROUND OF CORPORATE TAX THEORY Jan Široký Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava jan.siroky@vsb.cz Abstrakt: Stať se zabývá stupněm využívání investičních pobídek v zemích Evropské unie. Na základě teoretických poznatků, analýzy, indukce a provedené komparace aplikace investičních stimulů v zemích Evropské unie je možné konstatovat značné používání korporátní daně jako nástroje hospodářské politiky. Stať zároveň ilustruje rozdílné konstrukce korporátních daní v zemích Evropské unie (včetně různých druhů podnikatelských pobídek), které znesnadňují další možnost harmonizace těchto daní. Klíčová slova: Korporátní daň, daňové pobídky, investice, nominální sazba daně, efektivní sazba daně. Abstract: Paper deals with the use of investment incentives in EU countries. On the base of theoretical knowledge, analysis, induction and comparison of investment incentives in EU countries it can be said that the corporate tax is considerably used as an instrument of economic policy. Paper also illustrates different constructions of corporate taxes in EU countries (including various types of business incentives) which complicate next possibilities of harmonization of these taxes. Key words: Corporate tax, tax incentives, investments, nominal tax rate, effective tax rate. JEL Classification: H 25, H 21 1 Úvod: Důvod pro existenci firemních daní Spor o samotné opodstatnění existence korporátní daně (daně ze zisku firem) je asi tak starý jako sama tato daň. I když je korporátní daň jednou z nejmladších v daňových systémech, snad na žádnou jinou 1 Stať je dílčím výstupem projektu GAČR 402/07/0547 Dopady harmonizace finančního výkaznictví pro malé a střední podniky ve vazbě na konstrukci základu daně z příjmů. 2
2 daň neexistují v ekonomické teorii rozdílnější názory. Ty se dotýkají samotné podstaty daně a důvodů pro její místo v daňových systémech. Pokud bude abstrahováno od požadavku na příjem veřejných rozpočtů, potom argumenty jak zastánců, tak odpůrců této daně jsou relativně vyvážené. Ekonomové zastávající integralistické pojetí kritizují daň ze zisku firem za to, že zisk je prakticky zdaněn dvakrát: jednak na úrovni podni katelské jednotky, která platí daň ze zisku, jednak na úrovni samotného poplatníka buď ve formě daně z příjmů, nebo ve formě daně uvalené na dividendy, různé podíly apod. Integralisté vycházejí z faktu, že všechny daně v konečné fázi platí jednotlivci a že měření skutečného ekonomického zisku je velmi složité. Ve svých analýzách se zabývají zejména způsoby, jak daň z firemních zisků zohlednit v osobní důchodové dani. Naproti tomu absolutistický přístup existenci korporátní daně obhajuje, neboť tvrdí, že firmy jsou právní jednotkou s vlastním rozhodováním, mají svoji zdanitelnou kapacitu a ovlivňují ekonomické procesy. Absolutisté ve svých teoriích nerozlišují diferenci mezi rozděleným a zadrženým ziskem. Daň také může být - v dalším pojetí - chápána jako platba za limitované ručení vlastníků firem a za využívání veřejných služeb firmami. Daně ovlivňují jak celkový zisk firmy, tak jeho rozdělení. Celkový dosažený zisk firmy se rozděluje na zadržený zisk a rozdělený zisk (např. dividendy). Distorze (narušení tržního mechanismu ekonomiky), které způsobují korporátní daně v tržním mechanismu ekonomiky, lze analyzovat jako distorze mezi: (1) budoucí spotřebou a současnou spotřebou; (2) dividendami a zadrženými zisky; (3) financováním z vlastního jmění a financováním z půjček. Korporativní daň v závislosti na dalších konstrukčních prvcích daně bude ovlivňovat volbu mezi spotřebou současných a budoucích komodit podle možností eliminace (či alespoň zmírnění) dvojího zdanění firemní a osobní důchodovou daní. Konstrukce daně ze zisku firem, která v důsledku více zdaňuje dividendy v porovnání se zadrženými zisky, motivuje firmy ke zvyšování těchto zadržených zisků. Tímto způsobem může docházet k větší tvorbě prostředků pro investice. Systém však znevýhodňuje nové firmy, jež mnohdy při snaze o peněžní zdroje si tyto prostředky půjčují na finančních trzích. Investice, které bude výhodná při financování z nerozdělených zisků, nemusí být výhodná při platbě z půjčených prostředků. Nižší zdanění u zadrženého zisku v porovnání s rozděleným ziskem může ovlivňovat investiční rozhodování firem. Úroky, které korporace platí za zapůjčené finanční prostředky, jsou při vymezení zdanitelného důchodu v rámci daně ze zisku firem odčitatelnou položkou a považují se za daňově uznatelný výdaj. Z tohoto hlediska (pokud bude přijat předpoklad, že firma má k dispozici dva základní finanční zdroje, tj. financování z dluhu a financování z vlastního jmění), bude financování dluhem z daňového hlediska přijatelnější 2. Skutečností však zůstává, že korporátní daň je v současnosti zavedena ve všech zemích Evropské unie, které ji ve větší či menší míře využívají i jako nástroje hospodářské politiky. 2 Zevrubněji JACKSON, BROWN (2003), s
3 2 Problematika rozdílných přístupů ke konstrukci korporátní daně v zemích Evropské unie 2.1 Nominální (statutární) versus efektivní daňová sazba Pro velikost daňového zatížení firem není příliš vypovídajícím ukazatelem samotná statutární (nominální) sazba korporátní daně. Ta se v současnosti jen v zemích Evropské unie liší o 25% bodů 3 (viz tabulka 1) a pro přibližné stanovení samotné efektivní daně (a s ní spojené ochotě zakládat nové firmy a nést podnikatelské riziko) je zapotřebí brát v úvahu i jiné atributy konstrukčních prvků daně a další okolnosti. Značný odklon nominální sazby od efektivní (skutečné, reálné) sazby korporátní daně způsobuje především: (1) existence různých metod a doby odpisování; (2) možnost skupinového zdanění; (3) používání různých metod pro oceňování zásob; (4) poskytování rozmanitých investičních pobídek; (5) kompenzace či přenášení ztrát; (6) výše daně z nemovitostí, z převodu nemovitostí a další daně, které platí firmy; (7) uplatňování daně z přidané hodnoty na vstupu; (8) možnosti odpočtů různých druhů nákladů; (9) další různé daňové úlevy či slevy. Vysoký rozptyl sazeb firemních daní v Evropské unii je způsoben skutečností, že v současnosti má každý členský stát EU svoje vlastní pravidla pro stanovení základu firemních daní, což prakticky znamená, že existuje 27 různých způsobů zjištění základu daně korporací. Aby bylo možné zobjektivizovat daňové zatížení, používají se i ukazatele efektivní marginální daňové sazby (EMTR) a efektivní průměrné daňové sazby (EATR). Náklady kapitálu a EMTR jsou ukazatele pro marginální (mezní, přírůstkové) investice. Marginální investice představují investice v nových dodatečných projektech, které přinášejí takovou míru návratnosti počátečně investovaného kapitálu, aby se investice z pohledu investora vyplatila. Minimální míra návratnosti před zdaněním se označuje jako náklady kapitálu φ. EMTR je definována jako rozdíl mezi náklady kapitálu φ a tržní úrokovou sazbou dividendy ρ připadající na náklady kapitálu φ: EMTR = (φ ρ) / φ. (1) Pro jiné investice než do finančního majetku je kalkulace nákladů kapitálu a EMTR více komplexní. Aby bylo možné pochopit přístup pro odpisovaný majetek, jako stroje a budovy, je postačující vzít v úvahu sazbu daně ze zisku firem τ a čistou současnou hodnotu odpisů ψ. Pro danou tržní úrokovou sazbu ρ se náklady kapitálu vypočtou jako: φ = [( 1 ψ ) krát (ρ + δ)] / (1 τ), (2) 3 K byla nominální sazba korporátní daně v Bulharsku a na Kypru 10 %, na Maltě 35 procent. 4
4 kde δ je sazbu skutečného ekonomického opotřebení. Z rovnice (2) je možné snadno vypozorovat, že náklady kapitálu a EMTR se zvyšují, pokud se čistá současná hodnota odpisů ψ snižuje a/nebo pokud se sazba daně ze zisku firem τ zvyšuje. (φ / EMTR ψ and τ). (3) Z výše uvedeného vyplývá, že EMTR může být u odpisovaného majetku nižší než sazba daně ze zisku firem τ, pokud existuje výhodný systém odpisování. EMTR může být nicméně i vyšší než je sazba daně ze zisku firem, pokud jsou uvaleny i jiné daně než daně ze zisku. Pro zjednodušení nejsou tyto daně zahrnuty v rovnici (2). EMTR zohledňuje pouze marginální investice. Takové investice přinášejí rovnost míry obratu s náklady kapitálu. Proto je EMTR relevantní při posuzování alokační efektivnosti daňových režimů. Nicméně empiricky bylo dokázáno, že nadnárodní společnosti rozmísťují své dceřiné společností do lokalit s efektivnějšími daňovými režimy pouze u vysoce ziskových investic. Zisková investice vynáší míru návratnosti π nad náklady kapitálu φ. Relevantní daňové břemeno ziskových investic představuje ukazatel EATR. Vztah mezi ukazateli EATR a EMTR je následující: EATR = (φ /π) krát EMTR + [(π φ) / π] krát τ. (4) EATR je roven váženému průměru EMTR a sazby daně ze zisku firem τ. Váhy jsou determinovány proporcí obratu před zdaněním π, který je zahrnut v nákladech kapitálu (pro EMTR), a proporcí, která přesahuje náklady kapitálu (pro korporátní daň). Tabulka 1: Daňové kvóty, podíl korporátních daní na HDP (k ) a statutární sazby korporátních daní v Evropské unii (k ) 4 ČLENSKÝ STÁT EVROPSKÉ UNIE KÓD STÁTU DAŇOVÁ KVÓTA (%) 1000 / GDP (%) 1200 / GDP (%) NOMINÁLNÍ SAZBA (%) Belgie BE 33,9 17,8 3,4 33,9 Bulharsko BG 10,0 6,4 2,9 10,0 Česká Republika CZ 21,0 9,3 4,5 21,0 Dánsko DK 25,0 31,4 3,8 25,0 Estonsko EE 21,0 7,1 1,4 21,0 Finsko FI 26,0 17,9 3,3 26,0 Francie FR 33,3 11,9 2,4 33,3 4 Zdroj: Taxation Trends in European Union (2008), European Tax Handbook (2008). V tabulce jsou uvedeny jen základní nominální sazby daně; EE - daň na distribuované zisky, FR - včetně přirážky, LU - firemní daň se ještě zvyšuje o municipální daň, HU - firemní daň se ještě zvyšuje o municipální daň, DE - sazba firemní daně včetně solidárního příplatku, NL - sazba firemní daně ze zisků do EUR, SE - bez municipální daně 5
5 Irsko IE 12,5 12,4 3,4 12,5 Itálie IT 27,5 13,5 2,3 27,5 Kypr CY 10,0 10,2 5,4 10,0 Litva LT 15,0 9,1 2,1 15,0 Lotyšsko LV 15,0 8,0 2,0 15,0 Lucembursko LU 23,1 14,1 6,0 23,1 Maďarsko HU 16,0 9,1 2,1 16,0 Malta MT 35,0 12,1 4,0 35,0 Německo DE 15,83 10,3 1,1 15,83 Nizozemí NL 20,0 11,9 3,7 20,0 Polsko PL 19,0 7,0 2,5 19,0 Portugalsko PT 25,0 8,5 2,7 25,0 Rakousko AT 25,0 12,9 2,4 25,0 Rumunsko RO 16,0 5,3 2,7 16,0 Řecko EL 25,0 9,5 3,6 25,0 Slovensko SK 19,0 6,1 2,8 19,0 Slovinsko SI 22,0 9,3 2,9 22,0 Španělsko ES 30,0 11,4 3,9 30,0 Švédsko SE 28,0 20,1 3,8 28,0 Velká Británie GB 28,0 16,8 3,3 28,0 Daňová kvóta - podíl výnosů daňových odvodů dle metodiky OECD k hrubému domácímu produktu (HDP); 1000/HDP - podíl všech výnosů daní z důchodů, zisků a kapitálových výnosů k HDP; 1200 podíl výnosů daní z příjmů, zisků a kapitálových výnosů od korporací k HDP Vliv zdanění na investice Při rozhodování o investiční aktivitě sehrávají úlohu i další aspekty, které mohou daně ovlivnit. Především se jedná o možnost kompenzace případné dosažené ztráty z podnikání a podstoupeného rizika, kterou každá investice v sobě zahrnuje. V souladu s neoklasickou ekonomickou teorií, předpokládající snahu subjektu o maximalizaci zisku, budou investice funkcí očekávané míry čistého zisku a jejich zdanění tuto očekávanou míru sníží. Z makroekonomického hlediska jsou investice při optimálním stavu ekonomiky rovny úsporám. V obr. 1 jsou investice znázorněny investiční křivkou, kterou ovlivňuje úroková míra a jejich velikost je dána vzájemnou shodou s výší úspor. 6
6 Obrázek 1: Vliv zavedení daně na výši investic Nechť v čase t = 0 (před zdaněním) je dosaženo rovnováhy v bodě E 0 při rovnovážné míře výnosu r 0 a rovnovážné roční míře investic I 0. V čase t = 1 je zavedena daň se zisku se sazbou E 0 E T /E 0 I 0 (což je současně i E * E 1 /E * I 1 nebo také r * r 1 /r * 0). Jelikož se jedná o daň ad valorem, nová investiční křivka se pootočí vůči původní, vzroste hrubá úroková sazba na r *, čistá sazba poklesne na hodnotu r 1 a výše úspor a investic se sníží na I 1. Nově zavedená daň vedla ke snížení roční míry investic. Zdanění výnosu z investic však rovněž zvyšuje riziko investování a odrazuje subjekty od realizace investičních záměrů. Zdanění výnosů z investic nemá jen za následek snížení roční míry investic, ale tím, že zvyšuje riziko do více rizikovějších (nejistých) investic, může odrazovat potenciální podnikatele od realizace těchto investičních záměrů. Je nutné si uvědomit, že zatímco dosažený zisk je podroben dani, v případě ztráty z podnikatelské aktivity neinkasuje firma negativní daň, ale v lepším případě (pokud nevyhlásí konkurs) je ji umožněno dosaženou ztrátu zahrnout do daňově uznatelných výdajů v následujících daňových obdobích, což samozřejmě s sebou přináší problém diskontované hodnoty ztráty v příštích letech (podobně jako u odpisů). Čistý zisk z podnikání se uplatněním korporátní daně zmenší, dosažená ztráta však nikoliv, ta zůstává shodná. Vláda může poněkud eliminovat tato rizika podnikání tím, že bude do jisté míry případné ztráty kompenzovat. Mechanismus možné vládní podpory ilustruje obr. 2. 7
7 Obrázek 2: Vliv daně na podstoupení rizika 5 Nechť v grafu je míra rizika vynášena na horizontální ose, vertikální osa bude měřit výnos z investování. Investor má výběr ze dvou možností: držbu hotovosti (nulová rizikovost) a investování do cenných papírů. Křivku možných příležitostí představuje osa kvadrantu pod 45 o úhlem. Pokud poplatník nehodlá investovat, preferuje držení hotovosti, nachází se v bodě 0, kde je nulové riziko, ale i nulový zisk. Protipólem je situace, kdy poplatník volí kombinace rizika a výnosu v bodě X, kde má velké riziko R, ale i možnost velkého výnosu Y. Podle zásad indiferenční analýzy se v čase t = 0 (před zavedením daně) rozhodne pro kombinaci E 0, což je bod dotyku křivky možných příležitostí a nejvyšší dostupné indiferenční křivky i 1. Hodnota jeho rizika je nyní r 0 při výnosu Y 0. Nechť je v čase t = 1 uvalena daň ze zisku ve výši 50 % a nechť stát zaručuje kompenzaci ztrát z rizika podnikání. V této situaci investor dosahuje polovičního rizika i výnosu než v čase t = 0, což v grafu představuje bod E 1. Protože v čase t = 0 by si mohl investující subjekt vylepšit kombinaci přesunem z bodu E do bodu E 0, nyní volí přesun do bodu E 1, kde se sice výše jeho rizika i možného výnosu zdvojnásobí, ale čisté riziko a výnos zůstane na původní hodnotě E 0, jako v čase t = 0. Riziko, které podstupuje, je tedy nyní stejné, stát převzal část výnosu, ale i garanci za kompenzaci části ztráty z možného rizika. Bez státní garance by 50 % daň ze zisku posunula křivku možných příležitostí do přímky, která svírá s osou rizika 22,5 o (tedy polovičku z původního úhlu). Kompenzace ztráty tedy může za jistých okolností zvýšit podstupované riziko a v tomto případě podnítit ekonomické subjekty zvýšit objem svých investic. V zemích Evropské unie se uplatňuje pouze částečná kompenzace ztráty formou zohlednění ve zdanitelném základu či jejím možným přesunem do dalších let (vit tabulka 2). 5 Podle MUSGRAVE, MUSGRAVE (1994), s vlastní úpravy autor. 8
8 Možnost tuzemského zápočtu dosažené ztráty do následujících zdaňovacích období je umožněna ve všech státech Evropské unie s výjimkou Estonska, kde právnické osoby jako takové nepodléhají dani ze zisku firem v klasickém pojetí, ale dani z distribuovaných zisků. Možnost odpočtu ztrát je však ve 13 státech EU časově ohraničena a existují i další omezující podmínky (např. započitatelnost vůči stejnému typu příjmů). V šesti státech EU je umožněno dokonce přenášet ztrátu do minulých období. Jedná se o Francii, Irsko, Nizozemí, Německo, Rakousko a Velkou Británii. V Nizozemí je umožněno započítat ztrátu oproti zisku předcházejícího roku či ji přenášet do budoucích období po dobu 9 let od 1. ledna 2007, před tímto datem byla v Nizozemí možnost přenášet ztrátu do minulých období omezena obdobím 3 let, zatímco přenášení ztráty do budoucích období bylo časově neomezeno. Ve Velké Británii může být ztráta přenášena zpětně po dobu 1 roku, přenášení ztráty do budoucích období je časově neomezeno pod podmínkou, že bude uplatněno vůči zisku ze stejného typu podnikání. V České republice lze od základu daně odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. V 16 státech Evropské unie umožňuje legislativa i skupinové zdanění firem, v jehož rámci je možné za splnění dalších podmínek převádět ztráty mezi jednotlivými členy skupiny. Daňová skupina může vzniknout především za podmínek vlastnictví určitého procenta vlastnických práv dceřiné společnosti mateřskou společností, přičemž vymezení vlastnictví kapitálu se poměrně značně liší. V Rakousku tak postačuje, aby mateřská společnost vlastnila více než 50 % kapitálu a hlasovacích práv dceřiné společnosti od počátku finančního roku, naopak ve Francii, Nizozemí a Polsku musí být mateřská společnost společností rezidentní a hodnota vlastnictví musí být 95 %. Kromě taxativního vymezení výše vlastnictví potřebného pro možnost skupinového zdanění, musí být k vytvoření daňové skupiny splněny i další zákonné podmínky v jednotlivých státech. Ještě složitější je problematika tzv. přeshraniční kompenzace ztrát mezi jednotlivými členskými státy EU. Zatímco v rámci jedné společnosti je u zahraničních stálých provozoven umožněna kompenzace ztrát ve většině států, u skupiny společnosti (mateřská a dceřiná společnost) v principu vzájemná kompenzace ztrát možná není s výjimkou Dánska, Francie, Itálie a Rakouska. Tabulka 2: Charakteristiky firemních daní v Evropské unii k ČLENSKÝ STÁT EVROPSKÉ UNIE NOMINÁLNÍ SAZBA (%) MOŽNOST ODPOČTU ZTRÁTY DOZADU DOPŘEDU SKUPINOVÉ ZDANĚNÍ FIREM Belgie 33,9 NE NEOMEZENĚ NE Bulharsko 10,0 NE 5 let NE 6 Zdroj: Taxation Trends in European Union (2008), European Tax Handbook (2008) + vlastní šetření. DK - v případě skupinového zdanění potřebný rozhodující podíl hlasovacích práv, IE podíl u skupinového zdanění min. 51 % nebo 75 % nebo 90 % podle formy smlouvy o skupině, DE bez striktního stanovení podílu za splnění dalších zákonných podmínek, GB - podíl u skupinového zdanění nejméně 51 % nebo 75 % podle kategorie příjmů. 9
9 Česká Republika 21,0 NE 5 let NE Dánsko 25,0 NE NEOMEZENĚ ANO *) Estonsko 21,0 NE NE NE Finsko 26,0 NE 10 let ANO (90 % podíl) Francie 33,3 3 roky NEOMEZENĚ ANO (95 % podíl) Irsko 12,5 3 roky NEOMEZENĚ ANO *) Itálie 27,5 NE 5 let ANO (50 % podíl) Kypr 10,0 NE NEOMEZENĚ ANO (75 % podíl) Litva 15,0 NE 5 let NE Lotyšsko 15,0 NE 5 let ANO (90 % podíl) Lucembursko 23,1 NE NEOMEZENĚ ANO (95 % podíl) Maďarsko 16,0 NE NEOMEZENĚ NE Malta 35,0 NE NEOMEZENĚ ANO (51 % podíl) Německo 15,83 1 rok NEOMEZENĚ ANO *) Nizozemí 20,0 1 rok 9 let ANO (95 % podíl) Polsko 19,0 NE 5 let ANO (95 % podíl) Portugalsko 25,0 NE 6 let ANO (90 % podíl) Rakousko 25,0 1 rok NEOMEZENĚ ANO (50 % podíl) Rumunsko 16,0 NE 5 let NE Řecko 25,0 NE 5 let NE Slovensko 19,0 NE 5 let NE Slovinsko 22,0 NE NEOMEZENĚ NE Španělsko 30,0 NE 15 let ANO (75 % podíl) Švédsko 28,0 NE NEOMEZENĚ ANO (90 % podíl) Velká Británie 28,0 1 rok NEOMEZENĚ ANO *) 2. 3 Integrace korporátní a osobní důchodové daně Důležitým kritériem pro posuzování výhodnosti investic a podnikání jako celku je rovněž uplatňovaný systém propojení korporátní a osobní důchodové daně. V současnosti existuje pouze jedna forma podnikání (společnosti obchodního práva), která automaticky zajišťuje transformaci firemní daně do osobní důchodové daně, a to veřejná obchodní společnost, která z hlediska daní vystupuje jako soubor fyzických osob. Tento systém znamená zdanění všech kapitálových výnosů (tedy i nerealizovaných) osobní důchodovou daní. 10
10 Pro posouzení parametrů přímých daní je rovněž důležitý používaný systém integrace daně ze zisku firem do osobní důchodové daně. Podle tohoto kritéria lze rozlišovat tři hlavní systémy 7, které ukazuje obr. 3: (1) systém nulové integrace (klasický systém); (2) systém omezující dvojí zdanění či eliminující dvojí zdanění; (3) systém úplné integrace (konduitní systém). Klasický systém vyúsťuje ve dvojí zdanění dividend uložením jak firemní daně, tak i osobní důchodové daně bez možnosti jakýchkoliv úlev u obou typů daní. Této čisté podobě se blíží systém aplikovaný v Irsku. Malta naopak jako jediný členský stát Evropské unie aplikuje úpravu blízkou systému úplného vynětí. V tomto systému jsou dividendy, které obdrží jednotliví akcionáři, navýšeny o firemní daň a zdaněny progresivní sazbou, zároveň je však firemní daň započtena na osobní důchodovou daň. Obrázek 3: Propojení daně ze zisku firem a osobní důchodové daně Ostatní státy Evropské unie praktikují integraci korporátní daně a osobní důchodové daně mezi těmito extrémy. Systémy eliminace dvojího zdanění zajišťují, aby zisky byly zdaňovány pouze jednou: buď na úrovni firmy (úplným vynětím ze zdaňování u akcionářů nebo osvobozením dividend od daně na straně akcionáře) nebo na úrovni akcionáře (plným odpočtem dividend u firmy nebo rozdílnými daňovými sazbami). Systém částečného omezení dvojího zdanění dividend je většinou aplikován úlevou na úrovni akcionáře, která nediskriminuje vyplácené zahraniční dividendy oproti domácím dividendám Stimulační možnosti korporátní daně Na korporátní daň je však také možno pohlížet jako na potencionální nástroj hospodářské politiky, který by mohl napomoci k žádoucím strukturálním změnám, podpoře vědy a výzkumu, snížení nezaměstnanosti či ekonomickému růstu a také např. k podpoře malých a středních podniků. Je teoretické či praktické oprávnění k provádění selektivní fiskální politiky? 7 Zevrubněji ŠIROKÝ a kol. (2008), s
11 Finanční pobídky pro podniky mohou být přímé a nepřímé (především daňové). Přímé pobídky jsou obvykle poskytovány formou různých grantů nebo zvýhodněných půjček určených k nákupu zařízení, vláda se může také podílet na úhradě nákladů spojených s podnikáním typu bezplatného poskytnutí pozemků, vybudování (části) infrastruktury či příspěvkem na rekvalifikaci zaměstnanců. Principem daňových pobídek pro podniky je snížení daně, nejčastěji snížením daňového základu. Mezi daňová zvýhodnění patří (základní formy pobídek v Evropské unii ukazuje tabulka 3): (1) snížená sazba korporátní daně; (2) daňové prázdniny (snížení příp. osvobození od daně na určité období); (3) investiční odpočty a slevy; (4) zrychlené odpisování nebo růst odpisových sazeb; (5) možnost odepsat větší hodnotu než měla původní investice; (6) odpočty, příp. slevy na reinvestovaný zisk; (7) snížená sazba srážkové daně, příp. osvobození od srážkové daně; (8) snížená sazba příspěvků na některé součásti (příp. na celé) sociální pojištění pro majitele firmy či jejich zaměstnance; (9) osvobození od daně z přidané hodnoty, příp. uplatňování snížené sazby daně z přidané hodnoty; (10) snížení daně z nemovitostí, resp. daně z převodu nemovitostí. Snížená sazba korporátní daně se v Evropské unie běžně neuplatňuje, prakticky jediným státem, který má klouzavě progresivní sazbu korporátní daně v klasickém pojetí, je Belgie. Daňové prázdniny, které jsou zavedeny v 9 státech Evropské unie 8, jsou nejvíce kritizovanou formou pobídek jak obecně, tak i pro malé a střední podniky. Délka trvání daňových prázdnin je obvykle stanovena při uskutečnění počáteční investice (resp. vzniku firmy), takže tato forma pobídky příliš nepodporuje dodatečné investice. Efektivní doba daňových prázdnin závisí na okamžiku, kdy se začíná počítat toto období. Pro určení času existuje několik variant: ode dne založení (registrace) společnosti, ode dne zahájení produkce či obchodování, nebo od prvního zdaňovacího období, ve kterém dosáhla firma zdanitelný zisk. Princip investičních odpočtů spočívá v tom, že firma může kromě běžných odpisů odečíst určitou částku ze základu daně. Příkladem může být situace, kdy investor koupil zařízení, které může jednorázově uplatnit jako daňově uznatelný výdaj a přitom má stále možnost si uplatňovat daňové odpisy standardním způsobem. Tyto odpočty se většinou uplatňují jako procento ze vstupní ceny a platí buď jen určitou dobu či jen do určité maximálně výše. Reinvestiční odpočty se využívají ve většině států Evropské unie a mají v zásadě dvojí podobu: (1) plátce daně má možnost snížit si daňovou povinnost o reinvestovanou částku (nebo procento reinvestiční částky); (2) korporátní daň odvedená firmou, která uskutečnila investici, je vrácen mateřské společnosti, příp. přímo akcionářům ve formě vrácené daně či daňové slevy. 8 Pramen: European Tax Handbook (2008) 12
12 Zrychlené odpisování pro nově založené firmy je rovněž stimulačním nástrojem, který se v Evropské unii hojně využívá 9. Je výhodné v tom, že nepůsobí z pohledu různých typů firem diskriminačně (a to ani z pohledu nově vznikající versus již zavedené firmy), poněvadž neupřednostňuje specifická aktiva. Z hlediska veřejných rozpočtů jsou také zrychlené odpisy méně finančně nákladné než daňové prázdniny či investiční odpočty, protože snížení daňové povinnosti je pouze dočasné. V praxi zrychlené odpisování může mít tento mechanismus: (1) doba, za kterou je hmotný majetek daňově odepsán, je kratší, než je skutečná ekonomická životnost majetku; (2) větší procento ze vstupní ceny majetku je odepsáno v prvních letech po pořízení, toto procento se postupně snižuje; (3) vstupní cena majetku je zahrnuta do daňových nákladů rychleji, než by byla za použití běžných odpisů. Nástrojem rozšířená uznatelnost daňových nákladů se rozumí možnost zahrnout některé výdaje do daňově uznatelných výdajů v dvojnásobné výši, např. při vynaložení peněžních jednotek může firma zahrnout jednotek do daňově uznatelných výdajů (což např. při daňové sazbě 20 % má celkový efekt shodný s obdržením dotace ve výši jednotek). Osvobození od srážkové daně, příp. osvobození od licenčních poplatků stimuluje výdaje na další podnikání a investování a podporuje transfer technologií. Tabulka 3: Daňové pobídky využívané v zemích Evropské unie k ČLENSKÝ STÁT EVROPSKÉ UNIE NOMINÁLNÍ SAZBA (v %) POBÍDKY Belgie 33,9 Daňové investiční pobídky typu zrychlených odpisů u určitých strojních zařízení apod. Odpočet je roven stanovenému procentu z pořizovací ceny nových investic. Existence tří daňových pásem u korporátní daně. Bulharsko 10,0 --- Česká Republika 21,0 Od základu daně lze odečíst 100 % výdajů vynaložených na realizaci projektů výzkumu a vývoje. Dánsko 25,0 Mezi daňové pobídky patří možnost uplatňování zvýšených hodnot odpisů u položek spojených s výdaji na výzkum a vývoj. Estonsko 21,0 --- Finsko 26,0 Dary v hodnotě nejméně 850 EUR určeným příjemcům jsou odečitatelné, pokud se jedná o dary na podporu vědy a umění. 9 K používalo různé typy zrychlených odpisů 12 států Evropské unie. Zdroj: European Tax Handbook (2008) 10 Pramen: European Tax Handbook (2008) 13
13 Francie 33,3 Irsko 12,5 Itálie 27,5 Kypr 10,0 --- Litva 15,0 Lotyšsko 15,0 Daňovými pobídkami jsou zrychlené odpisy, osvobození od daně a regionální pobídky. Zrychlené odpisy v podobě vyššího počátečního odpočtu jsou možné u nově založených inovačních společností a v oblasti vědy, výzkumu a inovací. Daňově lze odepisovat průmyslové budovy, stroje a zařízení, patentová práva a některé kapitálové výdaje u nově založených společností a vynaložené na vědecký výzkum a inovace. Mezi daňové pobídky patří mj. daňové slevy pro malé a střední podniky, pro univerzity a výzkumné instituce. Daňové pobídky existují pro společnosti ve volných ekonomických zónách. Existence svobodných ekonomických zón a svobodných přístavních pásem. Lucembursko 23,1 Daňové pobídky jsou určeny pro tzv. intelektuální kapitál (patenty, software, ochranné známky aj.) a mají podobu zrychleného odpisování. Maďarsko 16,0 Všeobecně platné slevy na dani pro malé podniky. Malta 35,0 Daňové pobídky jsou poskytovány na podporu podnikání ve svobodných přístavních pásmech. Německo 15,83 Mezi daňové pobídky patří možnost zrychleného odpisování. Nizozemí 20,0 Mezi investiční pobídky patří zejména možnost investičních odpočtů, mj. i u nově založených společností. Polsko 19,0 Daňové pobídky zahrnují možnost rychlejších odpisů u výrobních podniků a zvýhodnění u malých podniků do ročního obratu EUR včetně DPH. V Polsku dále existuje 14 speciálních ekonomických zón. Portugalsko 25,0 Mezi daňové pobídky patří investování v zónách volného obchodu. Rakousko 25,0 --- Rumunsko 16,0 Daňové pobídky existují pro společnosti podnikající v zónách volného obchodu a v tzv. nevýhodných zónách. Řecko 25,0 Mezi daňové pobídky patří speciální daňové režimy ve třech zónách. Slovensko 19,0 --- Slovinsko 22,
14 Španělsko 30,0 Švédsko 28,0 --- Velká Británie 28,0 Sleva na dani ve výši 25 % vynaložených výdajů na výzkum a vývoj. Zrychlené odpisy pro nově vznikající společnosti. V rámci daňových pobídek si mohou malé a středně velké firmy odečíst výdaje na výzkum a vývoj v 150% hodnotě Diskuze a závěr: Mantinely daňové podpory podnikání Daňové pobídky patří mezi nepřímou podporu podnikání. Používání regulativních nástrojů je však spojeno s řadou problémů. Účinnost jejich působení je silně závislá na konkrétní situaci v ekonomice. Toto vyžaduje operativní přístup k jejich aplikaci, což je ovšem v rozporu s požadavkem na maximální stabilitu a dlouhodobou platnost ekonomických podmínek, nejen daňové soustavy. Tím je rovněž znesnadněno působení soustavy daňových úlev jako stabilizátoru v ekonomice. Složitý a neprůhledný systém navíc umožňuje vznik daňových úniků. I když zastánci volné tržní soutěže preferují neutralitu korporátní daně, většina zemí Evropské unie daňovou podporu v různých formách využívá, obecně využívá daň ze zisku firem jako nástroje hospodářské politiky zejména s cílem stimulovat investiční činnost. Rozvoj podnikatelské sféry je úzce spojený s podporou investic, které iniciují ekonomický růst a vytváří pracovní příležitosti. Důležitou úlohou daňové politiky je analyzovat vliv daní na úspory soukromého sektoru ekonomiky (ze které vychází např. naprostá většina malých a středních podniků), jenž je jedním ze základních faktorů ekonomického růstu prostřednictvím zvýšení disponibilních finančních zdrojů. Při zdanění toků důchodů (příjmů) a výdajů v tržním systému ekonomiky různými typy daní se zdaňují příjmy, spotřeba či výnosy, což způsobuje dvojí zdanění prvotních úspor, které má protirůstový efekt. Nutno dodat, že existence prakticky 27 různých konstrukcí daní v Evropské unii významným způsobem negativně ovlivňuje další proces harmonizace korporátních daní. Tato skutečnost přispěla k praktickému pozastavení smělého cíle Evropské komise - zavedení systému Společného konsolidovaného firemního základu daně (CCCTB), který měl ulehčit podnikání firmám působícím ve dvou či více zemích evropské unie. Obecně lze konstatovat, že vláda by neměla uvalovat daně, které svými důchodovými a substitučními efekty mají antistimulační vliv na další podnikání, což se - vzhledem ke své větší ekonomické zranitelnosti - bezprostředně týká především malých a středních podniků. Literatura [1] JACKSON, P. M., BROWN, C. V. Ekonomie veřejného sektoru. Praha: Eurolex Bohemia, ISBN [2] KESTI, J. (Ed.) European Tax Handbook Amsterdam: IBFD, ISBN [3] MUSGRAVE, R. A., MUSGRAVE, P. B. Veřejné finance v teorii a praxi. Praha. Management Press, ISBN [4] ŠIROKÝ, J. a kol. Daňové teorie. S praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, ISBN [5] Taxation Trends in the European Union. Luxembourg: EUROSTAT &. European Commission, ISBN
Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie
Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace
VíceKOrPOrátní DAň ČlenSKýcH StátŮ Unie z POHleDU 1 firemních investorů
KOrPOrátní DAň ČlenSKýcH StátŮ Unie z POHleDU 1 firemních investorů corporate TaX Of THe UnIOn MeMBeR STaTeS from PeRSPecTIVe Of corporate InVeSTORS Ivana Valentová Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s.
VíceRozdílná podpora výzkumu, vývoje a inovací v zemích EU: příspěvek k divergenci jejich ekonomik?
Rozdílná podpora výzkumu, vývoje a inovací v zemích EU: příspěvek k divergenci jejich ekonomik? Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace
VíceZ metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.
Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu
Vícerok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR
Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních
VíceDAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA
DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA ZEMÍ EU K V Ě T A K U B Á T O V Á Osnova Úvod Daňová opatření přijatá v jednotlivých členských státech EU Daňová politika EU v období krize Závěr Úvod vznik krize 2006 splasknutí
VíceDaňová teorie a politika, úvod
Daňová teorie a politika, úvod Úvod Základní prvky daňové techniky a jejich uplatnění. Daňový systém ČR, jeho význam a vývoj. Veřejný rozpočet veřejné příjmy neúvěrové daňové nedaňové úvěrové veřejné výdaje
VíceBydlení v mezinárodním srovnání. vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010
Bydlení v mezinárodním srovnání vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010 Seznam tabulek a grafů 1. HDP NA OBYVATELE PODLE STANDARDU KUPNÍ
VíceDAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA
Metodické listy pro první soustředění kombinovaného studia DAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA Název tematického celku: Úvod do daňové teorie Cíl: Seznámit studenty se základními pojmy z oblasti daňové teorie, pochopení
VíceBusiness index České spořitelny
Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?
VícePříloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část
Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Reálný HDP na obyvatele v Eurech Belgie 27500 27700 27800 28600 29000 29500 30200 30200 29200 29600 29800 29009 Bulharsko 2300 2500 2600 2800 3000 3200
VíceVýdaje na základní výzkum
Sekretariát Rady pro výzkum, vývoj a inovace Výdaje na základní výzkum celkové, v sektoru vládním (státním), podnikatelském a v sektoru vysokých škol Mezinárodní porovnání říjen 2009 ÚVOD 1) Cílem následujících
VíceDaňová teorie a politika. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
Daňová teorie a politika Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Blok 3 Daňové ukazatele uplatňované při mezinárodních komparacích 1. Daňová kvóta. 2. Ukazatelé globální progresivity daní. 3. Giniho koeficient.
VíceZMĚNY V DANÍCH OD ROKU 2013
ZMĚNY V DANÍCH OD ROKU 2013 Na tiskové konferenci, konané dne 18. března 2011, ministr financí Miroslav Kalousek představil reformu přímých daní a odvodů, která by měla tvořit třetí pilíř komplexní daňové
VíceOBSAH. Zkratky 11. Úvod 13. 1 Vymezení pojmů 15. 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19
OBSAH Zkratky 11 Úvod 13 1 Vymezení pojmů 15 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19 2 Prameny evropského daňového práva 20 2.1 Vývoj Evropské integrace 20 2.2 Lisabonská smlouva 21 2.3 Orgány
VíceČeská ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce
Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah
VíceOchranné známky 0 ÚČAST
Ochranné známky 29/10/2008-31/12/2008 Zadaným kritériím odpovídá 391 dotazníků z 391 0 ÚČAST Země DE Německo 72 (18.4%) PL Polsko 48 (12.3%) NL Nizozemsko 31 (7.9%) UK Spojené království 23 (5.9%) DA Dánsko
VíceOBSAH. Pfiedmluva... 11. I. ãást DaÀová teorie
Pfiedmluva............................................ 11 I. ãást DaÀová teorie 1 Základní pojmy..................................... 15 1.1 Definice daně................................... 15 1.2 Funkce
VíceVývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha
Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha Seznam zemí, zkratky a barvy použité v grafech Dánsko-DK,
VíceC. TŘÍDĚNÍ DANÍ 1C.1 Shrnutí:
b) články BONĚK, V. K historii reforem v českých zemích. Daně a Finance, 2007, č. 11. BONĚK, V. Naše daňové reformy. Daně a Finance, 2013, č. 1. GRÚŇ, L. Z historie zdanění a daní. Daně a Finance, 2007,
VíceIBAN a BIC Přeshraniční převody
IBAN a BIC Přeshraniční převody Účinné od 7. 11. 2013 IBAN A BIC Co je IBAN IBAN (International Bank Account Number) je mezinárodní formát čísla bankovního účtu. Slouží k jednoznačné identifikaci účtu
VíceSPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH
SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH Níže uvedené tabulky přinášejí základní statistické údaje týkající se několika oblastí souvisejících se společnou zemědělskou politikou (SZP), a to konkrétně: zemědělského
VíceDaň z příjmu právnických osob (DPPO)
Daň z příjmu právnických osob (DPPO) Veškeré společnosti se sídlem v České republice podléhají dani z příjmů právnických osob, která se vztahuje na všechny celosvětové zdanitelné příjmy a kapitálové zisky.
VíceMetodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ V ČR
Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ V ČR Akademický rok 2011/2012 ZS (4 soustředění) Název tématického celku : Daňový systém ČR a jeho geneze, daně,
VíceVEŘEJNÉ PŘÍJMY. A. Dle návratnosti. Příjmy nenávratné: Příjmy návratné
VEŘEJNÉ PŘÍJMY» jsou zdrojem krytí veřejných výdajů» dlouhodobě jsou rozpočtovým omezením» zabezpečují alokační, redistribuční a stabilizační funkci veřejných financí.» plánovatelné a neplánovatelné A.
VíceZÁKLADNÍ CENÍK. K ceně přepravy se připočítává mýto ve výši 0,50 Kč/kg a aktuální palivový příplatek
ZÁKLADNÍ CENÍK Zásilka do 1kg 5kg 10kg 15kg 20kg 25kg 30kg 40kg 50kg BE BELGIE 445 700 720 760 830 860 890 1050 1120 2-3 dny BG BULHARSKO 520 915 1485 2050 2620 3200 3745 4900 6090 4-5 dnů DK DÁNSKO 445
VíceVeřejné zakázky v ČR. 30. září 2015, Praha. Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra veřejných financí
Veřejné zakázky v ČR 30. září 2015, Praha Jan Pavel Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra veřejných financí Základní východiska pro ekonomickou analýzu veřejných zakázek
VíceVeřejné zakázky a novela ZVZ
Veřejné zakázky a novela ZVZ Jan Pavel Březen 2012 Názory prezentované v tomto příspěvku jsou názory autora a nemusí odpovídat stanoviskům institucí, ve kterých působí. Osnova Makroekonomický význam veřejných
VíceNominální konvergence české ekonomiky současný stav a vybrané implikace
Nominální konvergence české ekonomiky současný stav a vybrané implikace Václav Žďárek CES VŠEM, Praha www.cesvsem.cz Seminář MF ČR, Smilovice, 6. června 2007 Struktura prezentace 1. Úvod 2. Celkový pohled
VíceStatistická ročenka. Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče
Statistická ročenka Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče 2007 Úvod Cílem této publikace je poskytnutí přehledného a do nejvyšší možné míry detailního statistického přehledu
VíceJaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?
JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního
VíceAdministrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH
Administrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH 15.02.2006-15.03.2006 Zadaným kritériím odpovídá 589 dotazníků z 589. Uveďte hlavní odvětví vaší činnosti D - Výroba 141 23,9% G - Velkoobchod a
VíceAnalysis of the personal average tax rate evolution at the selected taxpayers in the Czech Republic during the years of 1993-2011
VŠB-TU Ostrava, faculty of economics,finance department 6 th 7 th September 11 Abstract Analysis of the personal average tax rate evolution at the selected taxpayers in the Czech Republic during the years
VíceNejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR
Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR Vývoj strukturálních deficitů v EU Zlepšení strukturálních deficitů díky pozitivnímu ekonomickému vývoji v roce
VíceOKO AVO. NEPŘÍMÁ PODPORA výzkumu, vývoje a inovací. Ing. Václav Neumajer výkonný předseda Asociace výzkumných organizací
OKO AVO NEPŘÍMÁ PODPORA výzkumu, vývoje a inovací Ing. Václav Neumajer výkonný předseda Asociace výzkumných organizací Obecně prospěšnou společnost Aktivity pro výzkumné organizace,o.p.s., ve zkrácené
VíceZměny v úpravě zadávání veřejných zakázkách v České republice důvody a opatření
Změny v úpravě zadávání veřejných zakázkách v České republice důvody a opatření Jan Pavel Květen 2012 Názory prezentované v tomto příspěvku jsou názory autora a nemusí odpovídat stanoviskům institucí,
VíceSociální ochrana a sociální začlenění v Evropě hlavní fakta a čísla
MEMO/08/XXX V Bruselu dne 16. října 2008 Sociální ochrana a sociální začlenění v Evropě hlavní fakta a čísla Evropská komise dnes zveřejnila svůj každoroční přehled sociálních trendů v členských státech
Více1 PODNIKATELSKÉ SESKUPENÍ, KONCERNY, MATEŘSKÉ A DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI V KONCERNOVÉM PRÁVU
Obsah 1 PODNIKATELSKÉ SESKUPENÍ, KONCERNY, MATEŘSKÉ A DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI V KONCERNOVÉM PRÁVU......... 2 1.1 Obecná právní úprava obchodního zákoníku a pojmy zde použité..... 2 1.2 Ovládací smlouva podle
VíceDaňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích.
Všeobecně Daně v Bavorsku Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích. Kromě toho existuje řada daňových úlev a
VíceStav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů
Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference
VícePodpora podnikání v Moravskoslezském kraji formou daňových a dotačních programů. Červen 2014
Podpora podnikání v Moravskoslezském kraji formou daňových a dotačních programů Červen 2014 Příležitosti pro podnikatele Dotace (cash podpora) Investiční pobídky (sleva na dani z příjmů) Daňové odpočty
VíceMetodický list. pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ
Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ Název tématického celku : Důchodové daně Cíl : Cílem tohoto tématického celku je seznámit studenty s teoretickou
Více5.3. Investiční činnost, druhy investic
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 5.3. Investiční činnost, druhy investic Podnik je uspořádaným útvarem lidí a hospodářských prostředků spojených
VíceZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU
Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která
VíceDaňová úleva na výzkumné činnosti od roku 2014
Název: Školitel: Daňová úleva na výzkumné činnosti od roku 2014 Vojtěch Adam Datum: 12.2.2014 Reg.č.projektu: CZ.1.07/2.4.00/31.0023 Název projektu: Partnerská síť centra excelentního bionanotechnologického
VíceReforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011
Reforma přímých daní a odvodů III. pilíř daňové reformy Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Cíle daňové reformy Jednoduchý a přehledný systém Dlouhodobá stabilita bez nesystémových zásahů
VíceSPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová
SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ Z CIGARET od 1. ledna 2014 musí být celková spotřební daň nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě.
VíceV Bruselu dne XXX [ ](2013) XXX draft SDĚLENÍ KOMISE
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne XXX [ ](2013) XXX draft SDĚLENÍ KOMISE Uplatňování článku 260 Smlouvy o fungování Evropské unie. Aktualizace údajů pro výpočet paušálních částek a penále, které Komise navrhuje
VíceNávrhy změn daňových zákonů od
Návrhy změn daňových zákonů od 1.1.2019 Ing. Jan Soška, LL.M., Partner TPA Tax s.r.o., Baker Tilly International Mladé Buky, 26. dubna 2017 Albania I Austria I Bulgaria I Croatia I Czech Republic I Hungary
VíceRub a líc daňového plánování
Rub a líc daňového plánování Možnosti zdanění státem přímé daně Otázka - je Česká republika vůbec schopna daňovými nástroji významně ovlivnit výši vybrané daně z příjmů právnických osob u transakcí s mezinárodním
VíceStátní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv
Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Rozpočet a finanční vize měst a obcí Autoklub ČR Praha - 11. září 2014 Mgr. Simona Hornochová Náměstkyně ministra financí Obsah
VíceC(C)CTB a vliv implementace na rozpočet České republiky
C(C)CTB a vliv implementace na rozpočet České republiky Danuše Nerudová, Veronika Solilová Mendel University Brno Praha, 8.11. 2016 The project is research 1 and innovation. Historický vývoj 1975 návrh
VíceTEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta provozně ekonomická Katedra obchodu a financí TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI FINANCOVÁNÍ INVESTIČNÍHO ZÁMĚRU V ITES, SPOL. S R. O., KLADNO Autor diplomové práce: Lenka
Více10. přednáška. Daně ze zisku společností
10. přednáška Daně ze zisku společností Daně ze zisku společností - Osnova 1. Úvod, výnosy 2. Charakteristika daně 3. Technika daně 4. Dvojí zdanění dividend 5. Jiné daně placené společnostmi 6. Harmonizace
VíceFinancování VVŠ v ČR
Financování VVŠ v ČR Počet studentů veřejných vysokých škol 400000,0 350000,0 300000,0 250000,0 200000,0 150000,0 100000,0 50000,0,0 prezenční studium distanční a kombinované studium počet studentů v roce
VíceRozdílná míra vybavenosti výpočetní technikou mezi zeměmi nebo uvnitř jedné země
Tisková zpráva Key Data on Information and Communication Technology in Schools in Europe [Klíčové údaje o informačních a komunikačních technologiích ve školách v Evropě] Vydání 4 Rozvíjení potenciálu multimediálních
VíceJaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala
Jaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala 1 Ryze demografická kritéria: Konstantní (např. let) Možné nastavení důchodového věku (měřeno od okamžiku narození) Konstantní doba
VíceCesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje
Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF Fond soudržnosti 2 spolufinancované ze zdrojů Fondu soudržnosti jsou udržitelným a efektivním způsobem investic do posilování hospodářské, sociální a územní
VíceAnti Tax Avoidance Directive (ATAD) 28. února 2018 Stanislav Kouba, MFČR
Anti Tax Avoidance Directive (ATAD) 28. února 2018 Stanislav Kouba, MFČR Obsah Cíl směrnice Opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem Implementace v České republice 2/21 ATAD Příčina finanční a hospodářská
VíceDaňově efektivní investice do nemovitostí v České republice. Ing. Jan Ingeduld. 24. dubna 2008
Daňově efektivní investice do nemovitostí v České republice Ing. Jan Ingeduld 24. dubna 2008 O společnosti / APOGEO úspěšně působí na trhu již od roku 2001. V lednu roku 2007 došlo ke sloučení poradenských
VíceDaňový systém. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah předmětu 1. Daňový systém, jeho charakteristika a geneze.. 3. Základní prvky daňové techniky. 4. Zdravotní pojištění. 5. Sociální pojištění. 6. Zdaňování příjmů fyzických
Více1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,
1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,
VícePAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ
PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ Prezentace J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, Evropské radě dne 9. prosince 2011 Pakt euro plus v souvislostech Evropa 2020 Postup při makroekonomické
VíceOsobní daně v Evropské unii
Speciální analýzy květen 2013 Osobní daně v Evropské unii Tomáš Kozelský EU Office České spořitelny EU OFFICE Česká spořitelna, a.s. Olbrachtova 1929/62 EU 140 OFFICE 00 Praha 4 Česká tel.: +420 spořitelna,
VíceZdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)?
MEMO/11/406 V Bruselu dne 16. června 2011 Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? O dovolené...čekej i nečekané. Plánujete cestu po Evropské unii
VíceOBSAH. Seznam zkratek O autorech Úvod... 15
OBSAH Seznam zkratek................................................ 12 O autorech.................................................... 13 Úvod........................................................ 15
VíceZáklady ekonomie II. Zdroj Robert Holman
Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu
VíceProč konsolidovat veřejné finance
Proč konsolidovat veřejné finance Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Žofínské fórum Praha 6. října 2011 Finanční krize a její metamorfózy Finanční krize a ochromení hospodářského růstu v EU Odezva
VíceÚvod do veřejných financí. Fiskální federalismus. Veřejné příjmy a veřejné výdaje
Veřejné finance Úvod do veřejných financí Fiskální federalismus Veřejné příjmy a veřejné výdaje Úvod do Veřejných financí Pojem VeFi Soustava veřejných rozpočtů Státní rozpočet Problém fiskální nerovnováhy
VíceI. ŽÁDOST O INFORMACE. týkající se nadnárodního poskytnutí pracovníků v rámci poskytování služeb
FORMULÁŘE PRO (NEPOVINNÉ) POUŽITÍ ŽADATEL SKÝM ÚŘADEM I. ŽÁDOST O INFORMACE týkající se nadnárodního poskytnutí pracovníků v rámci poskytování služeb v souladu s článkem 4 směrnice 96/71/ES o vysílání
VíceRada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) 13015/16 FIN 631 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 7. října 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2016) 660 final Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel,
VíceŠirokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje
IP/08/1831 Brusel, dne 28. listopadu 2008 Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje Míra rozšíření širokopásmového připojení se v Evropě dále zlepšila.
VíceNÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ
NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ Daňová reforma 2008 2010 Mirek Topolánek předseda vlády ČR 1. Daňová kvóta 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1995 1997 1999 2001 2003 2005* Průměr zemí OECD Česká
VíceSvětová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky
Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního
VíceKrize a konkurenceschopnost. Ing. Jaroslav Humpál
Krize a konkurenceschopnost Ing. Jaroslav Humpál Osnova presentace Mezinárodní ekonomická situace Prognózy produkce a cen signály trhu Ekonomické výsledky EU 27 porovnání Sektorové porovnání mléko, prasata,
VíceMetodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu DAˇNOVÝ SYSTÉM V ČR
Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu DAˇNOVÝ SYSTÉM V ČR 2012 (3 soustředění) Název tématického celku : Daňový systém ČR a jeho geneze, daně, základní pojmy a prvky
Více4.1 Harmonizace nepfiím ch daní
Evropská unie uvažuje o harmonizaci či alespoň koordinaci, neboť celá řada členských států finanční sektor zdaňuje, nicméně podoba zdanění se v jednotlivých členských státech liší. 4.1 Harmonizace nepfiím
VíceManažerská ekonomika Daně
DANĚ (zkouška č. 5) Cíl předmětu Učivo se zaměřuje na komplexní zobrazení daňového systému České republiky a na základní konstrukční prvky a přístupy k přímým a nepřímým daním. Dále jde o objasnění systému
VíceTurbulence na finančních trzích a jejich vliv na Českou republiku. Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Česká národní banka Praha, 23.
Turbulence na finančních trzích a jejich vliv na Českou republiku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Česká národní banka Praha, 23. květen 2012 Obsah prezentace 1. Postavení ČR v zrcadel dluhových problémů
VíceMonitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA Bulletin No. 6
Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA 2005-2010 Bulletin No. 6 A - Úplné náklady práce v ČR, zdanění a veřejné rozpočty 2005-2010 1. Měsíční úplné náklady práce v ČR v Kč na
VíceZÁKLADNÍ EXPORTNÍ CENÍK PŘEPRAVY ZÁSILEK NA FIREMNÍ ADRESY /B2B/
ZÁKLADNÍ EXPORTNÍ CENÍK PŘEPRAVY ZÁSILEK NA FIREMNÍ ADRESY /B2B/ Váha zásilky Zásilka do 1 kg 5 kg 10 kg 15 kg 20 kg 25 kg 30 kg 40 kg Dodací lhůta BE BELGIE 445 700 720 760 830 860 890 1050 2-3 dny BG
VícePodnikání v České republice
1. Rámcové podmínky podnikání v České republice Od 1.5.2004 je členským státem Evropské unie. Tímto dnem se trh České republiky plně otevřel stávajícím i novým členským státům. nestanovila podnikatelským
VíceZÁKLADNÍ EXPORTNÍ CENÍK PŘEPRAVY ZÁSILEK NA FIREMNÍ ADRESY /B2B/
ZÁKLADNÍ EXPORTNÍ CENÍK PŘEPRAVY ZÁSILEK NA FIREMNÍ ADRESY /B2B/ Váha zásilky 1 kg 5 kg 10 kg 15 kg 20 kg 25 kg 30 kg 40 kg Dodací lhůta BE BELGIE 445 700 720 760 830 860 890 1050 2-3 dny BG BULHARSKO
Více1 kg 5 kg 10 kg 15 kg 20 kg 25 kg 30 kg 40 kg 50 kg
ZÁKLADNÍ CENÍK Váha zásilky Zásilka do 1 kg 5 kg 10 kg 15 kg 20 kg 25 kg 30 kg 40 kg 50 kg BE BELGIE 445 700 720 760 830 860 890 1050 1120 2-3 dny BG BULHARSKO 520 915 1485 2050 2620 3200 3745 4900 6090
VíceInovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu CZ.1.07/3.2.08/ Finanční management I
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu CZ.1.07/3.2.08/03.0035 Finanční management I Finanční řízení Finanční řízení efektivní financování splnění cílů podniku Manažerské
VíceD. NERUDOVÁ 1. Klíčová slova CCCTB, dlouhodobý nehmotný majetek, odpisování, IAS/IFRS
Dlouhodobý nehmotný majetek v členských státech EU a v systému CCCTB D. NERUDOVÁ 1 Abstrakt Klíčovou roli při tvorbě pravidel konstrukce společného konsolidovaného korporátního základu daně hraje institucionální
VíceObsah. O autorech... XI Seznam zkratek... XII Úvod... XIV
Obsah O autorech.... XI Seznam zkratek... XII Úvod... XIV 1 Základní principy daně z příjmů fyzických a právnických osob... 1 1.1 Vymezení pojmu daň.... 1 1.2 Legislativní východiska... 2 1.3 Členění zákona
VíceOsnovy k rekvalifikačnímu kurzu účetnictví
Osnovy k rekvalifikačnímu kurzu účetnictví (vyučovací hodina = 5 minut) Poučení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci 1 Právní úprava účetnictví 2 podstata, význam a funkce účetnictví právní úprava
Více2014 Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 29.12.2016 Daňové aspekty starobních penzí v zemích OECD Kubátová, Květa 2014 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-173867
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 4. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Téměř ve všech zemích EU28 se ve 4. čtvrtletí
VíceStatistická ročenka 2006
Statistická ročenka 2006 Úvod Cílem této publikace je poskytnutí přehledného a do nejvyšší možné míry detailního statistického přehledu o důsledcích provádění přímo závazných nařízení EU o koordinaci systémů
VíceInformační leták k určení čistých příjmů
Informační leták k určení čistých příjmů Program spolupráce na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014 2020 v rámci cíle Evropská územní spolupráce Kód CCI:
VíceBezplatné informační zdroje v oblasti průmyslového vlastnictví
Bezplatné informační zdroje v oblasti průmyslového vlastnictví Hana Churáčková Brno, 9. listopadu 2017 Duševní vlastnictví Autorské právo a související práva Průmyslová práva Vytvoření díla (v objektivně
VíceMaturitní témata pro obor Informatika v ekonomice
1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných
VíceAbsolutní rozdíl mezi ženami a muži v mírách zaměstnanosti (ženy a muži ve věku
Absolutní rozdíl mezi ženami a v mírách zaměstnanosti ( a ve věku 15 64 let) v členských státech EU a přistupujících zemích 1998 a 2002 (Rozdíl mezi mírami zaměstnanosti žen a mužů) levý sloupec: 1998
VíceNáklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008)
Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Jan Vlach Konference: Dokážeme hájit zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců? 9. září 2010, Clarion Congress Hotel
VíceJak správně určit cestovní náhrady při pracovní cestě v roce 2019
Jak správně určit cestovní náhrady při pracovní cestě v roce 2019 Náhrada jízdních výdajů Použije-li zaměstnanec (na žádost zaměstnavatele) soukromé osobní motorové vozidlo, přísluší mu za každý 1 km jízdy
VíceKonkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?
Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu
VíceStruktura. formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti
11. Trh kapitálu Struktura formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti Literatura Holman, R.: Mikroekonomie-středně pokročilý
VíceDaň z příjmu fyzických osob
Daň z příjmu fyzických osob Legislativa Daň z příjmů fyzických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v aktuálním znění Poplatníci daně - fyzické osoby Každý, kdo má na území ČR trvalé
Více