Původ skotu. Přehled oblastí domestikace. Východoindičtí tuři čelnatí Jak - střední Asie 4-6 tis. m n. m kg mléka

Transkript

1 CHOV MLÉČNÉHO SKOTU Přehled oblastí oblastí domestikace PAVLŮ Vilém Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha, Ruzyně Výzkumná stanice travních ekosystémů Liberec Původ skotu - Nadčeleď dutorohých přežvýkavců, čeleď turovití, podčeleď tuři, rod praví tuři - Příbuzné rody: BuvoliAfrika - buvol kaferský, krátkorohý, červený Asie buvol indicky domestikován (Čína, Indie, Egypt, Jižní Amerika, kavkazské republiky, BG, I) kg 6-8 % tuk Původ skotu - Příbuzné rody: Východoindičtí tuři čelnatí Jak - střední Asie 4-6 tis. m n. m kg mléka -7-9% tuku Tažná zvířata, soumaři, trus na palivo, srst, kůže

2 Původ skotu Původ skotu - Příbuzné rody: Bizoni- 1) Bizon evropský (zubr)-nebyl domestikován - 2) Bizon americký-větší než zubr Cattalo-mezidruhový kříženec (bastard), samčí potomstvo neplodné, plodní kříženci 1/8 bizon, 7/8 skot, odolný nízkým teplotám -40oC Beefalo-kříženci 3/8 bizon, 3/8 charollais, 2/8 hereford 1 rok 500 kg ž. hm., až 2 kg přírůstku denně - Praví tuři: 3 skupiny Pratuři1) Bos primigenius původ CN, S, H-v v mladší době kamenné přiveden na naše území, vyhynul 1627 v Mazovsku v Evropě 2) Bos brachyceros (krátkorohá plemena)odvozen původ českých červinek, němečtí kolonisté na naše území Původ Skotu Původ skotu V ČR - Praví tuři: 3 skupiny Pratuři1) Bos primigenius 2) Bos brachyceros 3) Bos nomadicus-zebu, domestikované v Indii, odolnost proti tropickým a subtropickým podmínkám Brahmá Brahm ánsk nské é - Český červený skot Bos primigenius (původní ve střední Evropě) X Bos brachyceros (němečtí kolonisté) Sahiwal - kůň nikdy nevytlačil skot jako tažnou sílu, což mělo vliv na vývoj morfologických a fyziologických vlastností skotu - do 30-ti leté války pouze České červinky - po 30-ti leté válce dovozy různých plemen (Mariahofské, Avantálské, Mürztálské, Pincgavské, Bernské neboli Simenské, Montafonské.) do zdecimované země český červený skot kg, málo mléka a masa - dovezená plemena-větší užitkovost, ale i nutná péče

3 Původ skotu V ČR -2. polovina 19. století se oproti začátku 19. století počet skotu zdvojnásobil na 2 mil ks-zvyšoval se počet na úkor ovcí i koní. -Tažná zvířata byla po vykrmení lépe zpeněžována než opotřebovaní tažní koně -Neorganizované dovozy a křížení (největší vliv bernské plemeno) proto koncem 19. století zákony k usměrnění plemenitby (1874 Čechy rozděleny na kraje podle plemen, 1887 zákon o výběru plemeníků) PraturPratur-regenerace z maď maďarský stepní stepní skot, skotský náhorní í skot, hně ě dý skot. horn hn skot Vemeno - modifikovaná kožní žláza 4 čtvrti, každá zakončena strukem-svěrač-zabraňuje samovolnému vytékání mléka strukový kanálek se rozšiřuje ve strukovou cisternu-struková cisterna je spojená s mléčnou cisternou do které ústí síť kanálků do kanálků ústí mléčné sklípky (alveoly) uložené ve žlaznaté části vemene Dlouhodobou selekcí se podstatně zvětšil objem vemena i jeho histologická stavba Vemeno - I když je korelace mezi velikostí vemena a výší dojivosti, je rozhodující jeho vnitřní struktura Důležité je zastoupení žláznaté mlékotvorné tkáně a bohatost a způsob prokrvení a inervace vemene Žláznaté vemeno-po vydojení podstatně zmenší objem Primitivní a masná plemena-vemena s vazivem Dojnice s nízkou užitkovostí-tuková vemena Hmotnost vemena dospělé krávy kg Mléčná kapacita vemene 9-22 kg

4 Tvorba mléka - Vytvoření 1l mléka litrů krve - Na 20 litrů mléka litrů krve - Nejintenzivnější tvorba mléka probíhá po vydojení vemena Tvorba mléka - Činnost mléčné žlázy je řízena neuro-humorálně - Hormonální řízení: laktogenní hormon prolaktin, produkován předním lalokem hypofýzy, stoupá před a po otelení, s pokračující laktací se jeho množství snižuje, účinek prolaktinu omezuje hladina estrogenu, která se s postupující březostí zvyšuje - Dojení nebo sání mléka teletem 1) Podráždění nervových receptorů struků-hypofýza, omývání vemene vodou o C teplou, masáž nebo tele 2) Oxytocin do krve-pak do mléčné žlázy-vyvolá stahy myoepiteliálních buněk a z alveolů se vytlačuje mlékopůsobí 6-8 minut, do té doby by měla být vydojena - Mléčná užitkovost je ovlivňována: a) Úrovní výživy-70-80% b) Plemennou příslušností a individualitou plemenice c) Schopnost využívat živiny z krmné dávky a změny krmení (přizpůsobení bachorové mikroflory) d) Stádiem březosti-v 5-6 měsíci březosti se užitkovost snižuje e) Objemem vemene f) Pohybem se zvyšuje g) Prvním otelením-hmotnost při zabřeznutí nad 400 kg tj měsíců-čím déle tím lépe h) Stáří dojnice-od 1. do 5. (7.) laktace stoupá, pak 1-2 laktace stejné a dále klesá i) Stání na sucho-regenerace mléčné žlázy a příprava na porod dnů Tvorba mléka - V prvních 5-6 dnech po otelení-mlezivo (kolostrum)- nažloutlé, hořkoslané (Mg)-projímavý účinek odstranění střevní smolky u telete, husté, lepkavé, varem se sráží - Tele se rodí bez protilátek proti nespecifickým stájovým infekcím-imunoglobulíny z 10% za 24 h na O,1% - Rozdíl mezi mlékem a mlezivem Složky Voda Tuk Bílkoviny Mléčný cukr Min. látky Mléko 87,5 3,8 3,3 4,7 0,7 Mlezivo 75,4 5,4 15,0 3,3 0,9

5 Tvorba mléka - Obsah minerálních látek v kravském mléce Minerální látky % Ca 0,12 Mg 0,01 P 0,10 Na 0,05 K 0,15 Cl 0,11 Laktace - Laktační období-od otelení (narození telete) Normovaná laktace-prvních 305 dní Skutečná Nenormální- méně než 250 dní nebo dojivost nižší než 1500 Kg mléka - Mezidobí-od otelení do otelení, mělo by trvat méně než 400 dnů (optimálně 365 dnů) - Interval-od otelení do prvního zapuštění dní ( říje-trvá dní. - Sevis perioda neboli mezibřezost-od otelení do zapuštění, po kterém plemenice zabřezla, měla by být do 100 dnů (optimálně 85 dnů) - Doba březosti dnů Laktace Laktace - Zaprahnutí-první den, kdy přestává produkce mléka, respektive, kdy je denní dojivost pod 1Kg mléka - Stání na sucho-od zaprahnutí do otelení, min dnů - Dojnost-schopnost produkovat mléko - Dojivost-množství vyprodukovaného mléka - Absolutní dojivost-mléko vyprodukované za normovanou laktaci - Relativní dojivost-produkce mléka na 100 kg živé hmotnosti - Dojitelnost-schopnost uvolňovat mléko

6 Reprodukce - Pohlavní dospělost měsíců (proto zhruba od 6 měsíců oddělujeme v chovu od sebe pohlaví) - Chovatelská dospělost- jalovice měsíců býci měsíců - Říje- trvá hodin většinou v noci - Ovulace-uvolnění vajíčka z vaječníku 6-15 hodin po říji - Při přirozeném páření býk kryje plemenici v průběhu říje - Inseminace (umělé oplodnění)-ve druhé polovině říje - Reinseminace (opakovaná inseminace)-6 hodin po inseminaci, spermatem stejného býka Reprodukce - Příznaky říje - nechá na sebe skákat ostatní krávy menší nádoj mléka, neklid čirý bezbarvý hlen z pochvy - Přirozená plemenitba-býk ve stádě, sám vyhledá a zapustí říjící plemenice, ve stádě většinou nemohou být špičkoví býci, krávy s reprodukčními poruchami mohou být dlouho nezjištěny - Inseminace-plemenářská služba, cena se odvíjí od plemenné hodnoty býka Užitkový typ Mléčný x Masný x Kombinovaný - Mléčný-lichoběžníkový tvar trupu, užší a delší hrudník, ostrý kohoutek a hřbet, jemnější kostra se slabým osvalením, metabolismus efektivněji přeměňuje přijaté živiny na produkci mléka, tělesná kondice zvířat je nevýrazná až hubená - Masný-kratší, kulovitý a hluboký hrudník, široký kohoutek a hřbet, dobré osvalení beder, zádě, kýty a plece, mají dobrou růstovou schopnost, ale při zvýšeném přívodu živin ukládají tuk CNxCh Kontrola mléčné užitkovosti - V ČR od roku Vychází z mezinárodních dohod - V kontrolní den se mléko váží nebo měří cejchovaným průtokoměrem - Vzorek mléka na obsah tuku a bílkovin-laboratoři je pak na přístrojích Milkoscan stanoven % obsah tuku a bílkovin - Zkoušky dojitelnosti-dojení za časový úsek v jednotlivých čtvrtích, hlavní ukazatel-relativní výdojek za 3 minuty - Selekce-zvyšovat podíl žádoucích jedinců 1)užitková hodnota (fenotyp) 2)dědičný základ (genotyp) - Negativní selekce-vyřazování zvířat nevhodných, málo užitkových - Pozitivní selekce-výběr plemenic (plemeníků) pro další chov-připařovací plán

7 Prvovýroba mléka - ČSN- Ošetření a uchování syrového mléka po nadojení Čištění a dezinfekce v prvovýrobě mléka a při jeho mlékárenském zpracování Syrové kravské mléko pro mlékárenské ošetření a zpracování Metody zkoušení mléka a tekutých mléčných výrobků - Strojní dojení v ČR kolem roku Napodobení sání telete dnes 48 impulsů za 1 minutu - Filtry v potrubí-mechanické nečistoty - Rychlé zchlazení pod 10 C - Mléčnice-tanky na skladování mléka - V mléčnici z právnického hlediska přejímka mléka mlékárnou Hodnocení jakosti syrového mléka Evropský standard pro syrové kravské mléko - Max. 100 tisíc mikroorganismů v 1 ml syrového mléka - Max. 400 tisíc somatických buněk - Rezidua antibiotik vyjádřená mezinárodními jednotkami penicilinu (I.U.) max. 0,007 I.U./1ml Do roku 2004 ČSN - 33g/l tuk - 28g/l bílkoviny - Kyselost 6,2-7,8 SH - Teplota 4-7 C - Stupeň mechanických nečistot max. 2 - Bod mrznutí mléka -0,515 C - Kysací aktivita min 25 SH - Min. obsah TPS 8,5% Třídy Q, I., II., III. Zpracování mléka v mlékárnách Příjem mléka a přečerpání do sila (zhruba 100 tisíc l), 6-8 C - Čištění mléka-mechanické nečistoty pomocí filtrů, odstřeďování kalů - Pasterace mléka -do 100 C 1857 Louis Pasteur, zahřátí vína (50-60 C)-odumírání mikroorganismů LTLT (little temperature, long time)-65 C, minut HTST (high temperature, short time)-74 C, s Mžiková pasterizace-85 C, 1-2 s, ve vrstvě 0,6-0,8 mm - Sterilizace nad 100 C UTH (ultra-high temperature) C, několik sekund - Homogenizace mléka -USA 1927 V mléce 80% tukových kapének o velikosti 3-7 µm, v homogenizovaném mléce 80% tukových kapének o velikosti 1-2 µm, změna rychlosti z 200 m/s na 20 m/s při tlaku 20 mpa, trvá 1/ sekundy

8 Zastoupení Zastoupení plemen v ČR Černostrakaté ernostrakaté (M, Holš Holštýnské týnské, h.h.-frí fríské ské),nl, D, DK pak do USA, do Čech 60. lé léta 20. století století, kg, 4,1%t, 3,3%b České eské strakaté strakaté (Ma/M) Ma/M) Fleckvieh, Fleckvieh, Czech pied),z pied),z bernské bernské oblasti CH, do Čech v 19. století století, kg, 4,2%t, 3,5%b Montbeliard (Ma/M) Ma/M)--F, pů původně vodně simentá simentálské lské plemeno, do ČR v roce 1994, kg, 3,9%t, 3,4%b

9 Ayrshire (M)(M)-18.stol Skot. Hrab Ayr, Ayr, dnes 70% v DK, do ČR v letech , kg, 4,2%t, 3,4%b 1960 Jersey (M)(M)-ostrov v Lamanš Lamanšské ském prů průlivu, od 18.stol. čistokr. istokr. izolace, do ČR v 90. letech 20 st., kg, 5,8%t, 4,0%b, drobný skotskot-hmotnost krav 400 kg Česká eská červinkaervinka-genetická genetická rezerva, původní vodní české eské plemeno plemeno, stř stření ení rámec, pozdní pozdní dlouhově dlouhověké, max kg, 4,0%t, 4,6%b, hmotnost krav 500 kg Nížinné inné červenostrakaté ervenostrakaté (Ma/M Ma/M až až M, Rotbunte, Rotbunte, Red holstein) holstein)-vyš vyštěpeno v rá rámci C, pak z USA reexport, až až kg, 4,2%t, 3,4%b, zuš š lechť ť ová á n í Č eské é ko strakaté zu lech ov esk strakaté ho

10 Hnědé (Ma/M, Braunvieh) kg, 4,1%t, 3,5%b, do USA odtud re-import se zv.. ml. užitkovostu itkovostí

11 Pincgavské Pincgavské (Ma/M) Ma/M) Oblast v AA kg, 3,9%t, 3,3%b, Po WW2 pokles dnes 2,5% v A Tyrolské Tyrolské šedé edé (Ma/M), Ma/M), A, I, CH, max kg, 3,9%t, 3,3%b, 85% populace 11-2 tis m. n m., odolný, nená nenároč ročný

12 Sahiwal (Ma/M), Ma/M), Indie pro mlé mléko, nej. nej. ze Zebu kg, 5,0%t, odolný vůč ůči i vysokým teplotá v teplotám, nená nenároč ročný, ne pracovní kopá ádná pracovní-pomalá pomalá a těž těžkop dná Jake, vlna, jezdecká Jak-maso, mlé mléko, kůž kůže, jezdecká zví zvířata, soumař soumaři až až 100kg (Č (Čína, Tibet, Nepá Nepál, Mongolsko, Severní Severní Amerika), 3-6 tis. m. n m., 400 kg, 7%t, dom. dom let př př. nl. nl. Tharparkar (Thari) Thari)-M, kg, 4,3%t, odolný vůč vůčii vysokým teplotá á m, nená á roč č ný, i pracovní í, bě ě hem WW2 teplot nen ro pracovn b zásobovalo indickou armá armádu mlé mlékem Pasture and animal, Brno, September 2004

13 Pasture and animal, Brno, September 2004 Pasture and animal, Brno, September 2004 Děkuji za pozornost Jizerské hory-bílá Kuchyně Pasture and animal, Brno, September 2004