JSOU EKONOMOVÉ JINÍ? EKONOMICKÝ MODEL VERSUS REALITA

Transkript

1 JSOU EKONOMOVÉ JINÍ? EKONOMICKÝ MODEL VERSUS REALITA Jit ka Še ne klo vá, Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu, z. s. p. o., Brno, Jiøí Špa lek, Eko no mic ko-správ ní fa kul ta, Ma sa ry ko va un ver zi ta, Brno Úvod Jed ním ze zá klad ních pøed po kla dù ne o kla sic kých mi k ro e ko no mic kých mo de lù je exis ten ce ra ci o nál ní ho jed not liv ce, jehož vý sost ným zá jmem je ma xi ma li za ce vlast - ní ho užitku. Tak to po jí ma ný ra ci o nál ní je di nec je tedy so bec ky ori en to ván na uspo ko - jo vá ní vlast ních po tøeb a do sa ho vá ní co nej vyš ší užit ko vé hla di ny za da ných okol nos tí. 1 Tak to strikt nì vy me ze ná pøed sta va o lid ském cho vá ní, kte rá v ji ných spo le èen - ských vì dách není ob vyk lá, 2 po cho pi tel nì vede k otáz ce o své re le van ci. Cho va jí se lidé sku teè nì podle eko no mic kých mo de lù? Nebo jsou eko no mic ké mo de ly lid ské ho cho vá ní re a li tì vzdá le ny a lidé se ve sku teè nos ti roz ho du jí na základì jiných než sobeckých pohnutek? V tom to pøí pa dì je otáz kou, zda nejsou tyto eko no my vy tvo øe né mo de ly spí še po pi sem cho vá ní sa mot ných eko no mù. Od li šu jí se tedy eko no mo vé od ostat ních tím, že jsou na dá ni vyš ší mí rou so bec ké ho cho vá ní? Je od eko no mù možno oèe ká vat men ší míru spo lu prá ce v si tu a cích spo lu prá ci vyžadu jí cích a mùže být ekonom vnímán jako synonymum pro èerného pasažéra? Zmí nì né otáz ky se pro nás sta ly ná mì tem k pro ve de ní dvou em pi ric kých tes tù. S využitím me tod ex pe ri men tál ní eko no mie jsme se po ku si li zmì øit míru spo lu prá ce je - din cù v mo de lo vých eko no mic kých si tu a cích, pøi èemž zís ka né hod no ty jsme po rov na li pro rùzné skupiny osob (vèetnì ekonomù). Vý cho zím da to vým sou bo rem jsou vý sled ky ex pe ri men tù pro ve de ných mezi stu - den ty rùz ných fa kult (zejmé na) Ma sa ry ko vy uni ver zi ty. Stu den ti byli vy bí rá ni na zá kla - dì na bíd ky k dob ro vol né spo lu prá ci a mo ti vo vá ni drob nou fi nanè ní od mì nou (zá vis lou na je jich úspìš nos ti pøi uve de ných ex pe ri men tech). 3 1 Podrobnìji k pojmu racionalita viz napø. McCain (200). 2 Sociologové èi politologové vycházejí z pøedpokladu, že kooperativní chování je pøirozeným dùsledkem postupného ustanovování spoleèenských norem a zvyklostí. Kagel, Roth (1), s Jak uvádíme dále, finanèní motivace je pro úspìch experimentu klíèová. Viz také napø. Friedman, Cassar (200). PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1,

2 1. Vý cho dis ka ex pe ri men tù 1.1 Ex pe ri men tál ní eko no mie a její vý voj Experimentální ekonomie je v našich podmínkách témìø neznámá disciplína. Ve struènosti lze øíci, že se snaží formou experimentù, her a pokusù objevovat, rozvíjet, dotváøet, ovìøovat èi vyvracet stávající ekonomické teorie. Zároveò pøedstavuje neotøelý zpùsob výuky ekonomie. První èlánek, který vešel v povìdomí, pochází z roku 131. Jeho autor, L. L. Thurstone (131), se zamìøil na problém experimentálního urèení indiferenèních køivek. Aèkoli byl jím prezentovaný zpùsob zkoumání kritizován W. Allenem Wallisem a Miltonem Friedmanem (roku 12), ekonomické experimenty se postupnì stávaly stále èastìji využívanými. O výraznìjším nástupu tìchto metod do ekonomie lze hovoøit zejména v souvislosti s vydáním von Neumannovy a Morgensternovy Theory of Games and Economic Behavior (1). Toto dílo ovlivnilo nejen dosavadní ekonomickou teorii, ale i experimentální ekonomii. Teorie oèekávaného užitku poskytla nový pohled na individuální volbu a teorie her vyvolala novou vlnu experimentù zamìøených na vzájemnì se ovlivòující chování. V roce 10 pro ved li Dre sher a Flo od ex pe ri ment v RAND Cor po rati on a spí še ne - pøí mo pøi nìm ob je vi li hru, kte rá ve šla ve zná most jako vìz òo vo di le ma. Upra ve nou po - do bu této hry používá me i pøi našich experimentech. Ex pe ri men tál ní eko no mie zažívá svùj roz mach od 0. let 20. sto le tí, a to vli vem novì na stu pu jí cích eko no mic kých te o rií. Ve ron Smi th znaè nì zdo ko na lil Cham ber li no - vu me to du tím, že za ve dl plat by úèast ní kùm, opa ko val ex pe ri men ty a více je pøi zpù so - bil re a li tì. V 0. le tech byly me to dy dále ino vo vá ny. V 0. le tech umožnily fi nanè ní trhy, auk ce, asy me t ric ké in for ma ce, øí ze ní in sti tu cí, vol by a mnoho dal ších no vých pøí - stu pù vstup no vých me to do lo gií. Tra diè ní eko no mic ké èa so pi sy od té doby pra vi del nì uve øej òu jí èlán ky o ex pe ri men tál ní eko no mii. V 0. le tech po kra èu je str mý ná rùst zájmu o ex pe ri men tál ní eko no mii pøe de vším v Ev ro pì. Eko no mic ká vì dec ká aso ci a ce spo ji la se ve ro a me ric ké a ev rop ské ex pe ri men tá to ry. Ofi ci ál ní po jme no vá ní ex pe ri men - tál ní eko no mie v roce 1 zna me na lo, že její za stán ci a prù kop ní ci mají jis to tu stá lé ho mís ta v eko no mic kém prou du. Vý znam nové ob las ti eko no mic ké ho zkou má ní je stvr - zen udì le ním No be lo vy ceny za eko no mii Ve rno nu L. Smi tho vi v roce 2002 za za ve de ní Vytýkali mu, že obsahuje špatnì specifikované a hypotetické volby. Za diskutabilní považují to, zda by se èlovìk choval stejnì jako v experimentu i v reálné ekonomické situaci. Podle nich totiž reagujeme aktuálnì na aktuální stimuly. Více viz Kagel, Roth (1) Zkratka slov Research and Development. RAND je americká nezisková organizace, která se zamìøuje na výzkum a vývoj. Více viz napø. E. H. Chamberlin provádìl deset let v rámci výuky ekonomie experimenty zamìøené na rovnováhu konkurenèního trhu. Pomocí experimentù názornì pøesvìdèil studenty, že rovnováha konkurenèního trhu nevysvìtluje vše a že se od ní skuteèný výstup èasto odlišuje. V anglicky psané literatuøe jde o salient payments. The Economic Science Association, založena roku 1. Více viz 22 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 200

3 la bo ra tor ních ex pe ri men tù jako ná stro je em pi ric kých eko no mic kých ana lýz ur èe ných pøe de vším ke stu diu al ter na tiv ních tržních me cha nis mù. I sa mot ní ex pe ri men tál ní eko no mo vé (napø. Da vis a Holt, 13) pøi zná va jí, že ex pe - ri men tál ní eko no mie ur èi tì není vše lék. Nicmé nì díky své mu roz vo ji zejmé na v prù bì - hu po sled ních dva ce ti let na bí zí ne o po me nu tel nou možnost, jak pøe kle nout pro past mezi eko no mic kou te o rií a po zo ro vá ním. Jak uvá dì jí Friedman a Sun der (200), ex pe - ri men ty se od li šu jí od ji ných eko no mic kých me tod pøí tom nos tí úèast ní kù (lidí) pøi zkou má ní. Po mo cí prá ce s lid mi lze zís kat data a nový ná hled na pro blé my, kte ré do sud ne by ly ji ný mi me to da mi v eko no mii zkou má ny. Ex pe ri men tál ní eko no mo vé ne hle da jí od po vì di na otáz ky pøí mo, nýbrž skr ze po zo ro vá ní cho vá ní lidí v pøi mì øe nì na sta ve - ném eko no mic kém ex pe ri men tu. Ovì øu jí schop nost pro ti chùd ných te o rií uspoøádat informace a poskytují data teoretikùm, kteøí poté s jejich pomocí formulují zmìny èi rozšíøení stávající ekonomické teorie. Nicménì problémùm spojeným s experimentováním v ekonomii se nevyhneme. Ekonomická teorie pracuje s abstraktními a homogenními èiniteli. Experimentální ekonomie pracuje se živými lidmi a všemi jejich výjimeènostmi, odlišnostmi, náladami, neoèekávanými èiny a svobodnou vùlí. Z tìchto dùvodù je experimentální ekonomie výraznì spojená s další oblastí moderní ekonomie teorií her Te o re tic ké po za dí námi pro ve de ných ex pe ri men tù Eko no mic ké ex pe ri men to vá ní lze využít pro vý zkum rùz ných ob las tí a mo de lo vých vzta hù. Naše ex pe ri men ty jsou za mì øe né na pro ble ma ti ku ve øej ných stat kù a s nimi spo je nou pro ble ma ti ku dob ro vol né spo lu prá ce a èer né ho pasažér ství. Pro vy tvo øe ní mo de lo vých si tu a cí vy chá zí me z nej èas tì ji pøe jí ma né (Sa mu el so nov - ské) te o rie, 11 tedy z de fi ni ce ve øej ných stat kù na zá kla dì je jich ty pic kých vlast nos tí: ne - zmen ši tel nos ti (spo tøe ba da né ho stat ku jed ním èlo vì kem ne snižuje množství, kte ré mají k dis po zi ci ostat ní) a ne vy lu èi tel nos ti (buï je zce la nemožné, nebo ne pøi ja tel nì ná - klad né vy lou èit z užívá ní lidi, kte øí za daný sta tek ne pla tí), viz Frank (1). Jako sy no - ny mum ne zmen ši tel nos ti používá Sa mu el son (11) po jem ne ri va li ta ve spo tøe bì. Tyto vlast nos ti mají za ná sle dek, že èis té ve øej né stat ky buï ne bu dou po sky to vá ny na bázi dob ro vol né ho pøi spí vá ní, 12 ane bo po sky to va né množství ne bu de op ti mál ní (a musí tedy za sáh nout stát). 13 Dù vo dem je vel ké ri zi ko exis ten ce èer ných pasažérù. Èer ným The Sveriges Riksbank Prize in Economic Sciences in Memory of Alfred Nobel Ortmann a Collander (1) dokonce experimentální ekonomii pøipisují podíl na úspìchu teorie her a jejím obohacení moderní ekonomické teorie o aspekty strategického chování, povahy a vlivu informací a význam zkušeností pro individuální rozhodování. 11 Jsme si vìdomi, že uvedený pohled na podstatu (èistých) veøejných statkù není jediný možný. Hampl (2001) napøíklad uvádí dva alternativní pohledy na veøejné statky vycházející z Coaseho resp. Buchanana. Domníváme se však, že pro potøeby námi provedených experimentù a zkoumaných hypotéz není tato polemika relevantní. 12 Neboli lidé pøi volbì své strategie nebudou dobrovolnì spolupracovat. 13 Stát je v tomto pøípadì možno považovat za synonymum jakéhokoli externího, nejpravdìpodobnìji veøejného, zásahu. PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1,

4 pasažérem je je di nec, kte rý spo tøe bo vá vá èis tý ve øej ný sta tek, aè ko liv za nìj ne pla tí. Ze spo tøe by stat ku jej ne lze vy lou èit a ná kla dy na poskytování statku hradí nìkdo jiný; viz napø. Strecková, Malý (1). Do sud pro ve de né ex pe ri men ty na zna èu jí, 1 že výše uve de ný mo del cho vá ní jed not - liv cù pøi exis ten ci ve øej ných stat kù ne pla tí a že úèast ní ci dob ro vol nì na po sky to vá ní ve - øej ných stat kù více èi ménì pøi spí va jí. Tyto ex pe ri men ty zá ro veò na zna èu jí odlišnosti v chování ekonomù a neekonomù. V sou la du s otáz ka mi položený mi v úvo du si naše ex pe ri men ty kla dou dva cíle: Po sou dit re le van ci zmí nì ných eko no mic kých mo de lù. V této sou vis los ti vy chá zí me z ná sle du jí cí hy po té zy: Aè ko liv by podle bìžnì pøi jí - ma né eko no mic ké te o rie èis tých ve øej ných stat kù lidé dob ro vol nì ne pøi spí va li na je - jich po sky to vá ní, ne so bec ké mo ti vy zpù so bí, že i v pro støe dí, kte ré pøe je èer ným pasažérùm, tyto stat ky po sky to vá ny bu dou (tedy lidé bu dou pøi spí vat). Na lézt pøí pad né od liš nos ti v cho vá ní rùz ných sku pin osob. Jak jsme naznaèili v úvodu, zajímáme se zejména o odlišné chování ekonomù. Nicménì v našich experimentech jsme tuto otázku rozšíøili o vliv pohlaví, velikosti skupiny èi opakování dané situace. Druhá výzkumná hypotéza tedy zní: Podíl spolupráce a èerného pasažérství bude odlišný napøíè experimentálními skupinami, a to v závislosti na rùznì nastavených parametrech hry. Si tu a ce, kte ré jsou zá kla dem na šich ex pe ri men tù, vy chá ze jí z jed no du chých mo de lù te o rie her. Pro svou jed no du chost a dob ré te o re tic ké po psá ní je na je jich zá kla dì možno po zo ro vat, jak se cho vá ní sku teè ných je din cù liší od cho vá ní mo de lo vé ho je din ce. Prv ní z na šich ex pe ri men tù vy chá zí z mo de lu ozna èo va né ho jako vìz òo vo di le ma. 1 Tato po pu lár ní hra uka zu je, jak mùže sle do vá ní vlast ní ho zájmu vést do svì ta ne spo lu - prá ce, zne èiš ová ní život ní ho pro støe dí, mi li ta ris mu apod. Na dru hou stra nu i ko o pe ra - tiv ní cho vá ní mùže být v ce lo spo le èen ském hle dis ku škod li vé, nebo napø. spo lu prá ce fi rem mùže poškozovat spotøebitele, viz Musgrave, Musgrave (1), s. 33. Hra mùže být buï jed no rá zo vá, nebo opa ko va ná. V opa ko va né høe se spo lu prá ce mùže roz vi nout po mo cí stra te gie na zva né jak ty mnì, tak já tobì, an g lic ky tit for tat viz napø. Frank (1), kte rý její fun go vá ní po pi su je ná sle dov nì: Jed ná te-li s nì kým po pr vé, spo lu pra cu je te. Pøi každé ná sle du jí cí spo leè né akci udì lá te totéž, co udì lal váš part ner pøi pøed cho zí pøí ležitos ti. Kdy by váš part ner pøi vaší prv ní spo leè né akci do ho - du po ru šil, po ru ší te ji pøíš tì vy. Bude-li však spo lu pra co vat, bu de te pøi ná sle du jí cí akci spo lu pra co vat také. Pro použití této stra te gie je dùležité, aby ne byl znám pøes ný po èet bu dou cích akcí. Kdyby byl znám, hrozilo by zhroucení strategie. 1 Výsledkùm nìkterým z nich je vìnována kapitola druhá. 1 Jak jsme již uvedli, znaèný podíl na objevení vìzòova dilematu nesou Dresher a Flood. Nicménì objev hry je obvykle pøipisován matematikovi A. W. Tuckerovi. Pro podrobné vysvìtlení hry viz napø. Frank (1), s PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 200

5 Dru hý z ex pe ri men tù vy chá zí z tzv. ul ti ma tiv ní hry. 1 S její po mo cí je tes to vá na míra dob ro vol né spo lu prá ce v pod mín kách ne rov no mìr né ho roz dì le ní vy jed ná va cí síly. Je - den ze dvou sub jek tù vy jed ná vá ní je na dán vý raz nì vyš ší vy jed ná va cí si lou, v ex trém - ním pøí pa dì tzv. diktátorské hry dokonce naprostou dominancí. 2. Vý sled ky do sa vad ních ex pe ri men tù V úvo du sta no ve ná hy po té za, kte rá se ob ra cí k pro blé mu dob ro vol né ho pøi spí vá ní na po sky to vá ní ve øej né ho stat ku (spo lu prá ce) v pod mín kách umožòu jí cích exis ten ci èer né ho pasažér ství, po cho pi tel nì není v eko no mic ké te o rii nová. V za hra ni èí byly v uply nu lých dva ce ti le tech usku teè nì ny mno hé ex pe ri men ty za mì øu jí cí se na stej nou nebo podobnou otázku. Následující kapitola shrnuje jen nìkteré z nich. 2.1 Ex pe ri men ty zkou ma jí cí míru èer né ho pasažér ství Sérii experimentù na téma èerného pasažérství provedli napøíklad Marwell a Ames (1). 1 Zajímali se o podmínky, za kterých je skupinou poskytován veøejný statek, 1 a o objem takto poskytovaného statku. Instrukce pro úèastníky byly zhruba následující: máte urèité množství žetonù (pøedstavujících urèitou penìžní hodnotu) a vaším úkolem je investovat je buï do sebe, nebo do skupiny, nebo rozdìlit mezi obojí. Investice do sebe, resp. do soukromého statku, znamená jistý výdìlek. Investice do skupiny, resp. do veøejného statku znamená, že pokud se pøekroèí bod výnosnosti, 1 lze vydìlat o mnoho více než u investice do sebe. Peníze ze spoleèného úètu jsou rozdìleny mezi všechny èleny skupiny, a tak se mùže stát, že nìkdo je èerným pasažérem. Vý sled ky ex pe ri men tu Marwel la a Ames uka zu jí, že úèast ní ci ex pe ri men tu in ves to - va li na sku pi no vý úèet, aè ko liv si tu a ce byla ob do bou výše po psa né ho vìz òo va di le ma tu a umožòo va la èer né pasažér ství. Ne pro ká za lo se, že by byli lidé èer ný mi pasažéry v tom smys lu, že by na ve øej ný sta tek vù bec ni kdy ne pøi spì li. Množství po skyt nu té ho ve øej - né ho stat ku bylo ale men ší než op ti mál ní. 20 Bì hem ex pe ri men tu také au to øi po tvr di li, že vý sled ky ne o vliv òu je ve li kost sku pi ny. S po dob ný mi zjiš tì ní mi na zá kla dì ex pe ri men - to vá ní pøi chá ze jí Isa ac, McCue a Plott (1). Do dá va jí, že míru pøi spí vá ní na po sky to - vá ní ve øej né ho stat ku zvy šu je možnost vèle nì né dis ku se úèast ní kù. V prv ním kole ex pe ri men tu má lo kdo ne pøi spìl na sku pi nu. Míra pøi spí vá ní s po ètem kol kle sá. Ob dob - 1 V originále ultimatum game. Podrobnìjší vysvìtlení viz napø. Bearden (2001). 1 Ve svém prvním výzkumu sestavili hypotézy pøedevším na základì teorie Olsona, Buchanana, Brubakera (tzv. silná hypotéza èerného pasažérství) a Samuelsona (tzv. slabá hypotéza èerného pasažérství). Podrobnìji viz Marwell, Ames (1). 1 Pøi charakterizování veøejných statkù vyzdvihují autoøi nevyluèitelnost ze spotøeby. Ve smyslu Olsonovy teorie nebude nikdy veøejný statek poskytován na dobrovolném základì. 1 Kolik èlenù skupiny musí investovat na spoleèný úèet, aby pro jednotlivce nebyla investice ztrátová oproti investici na individuální úèet. V tabulce výnosù, kterou autoøi pro svùj experiment sestavili, lze tento bod najít. 20 Optimálním výstupem je nejvyšší možný pøíjem všech úèastníkù, kterého bylo možno dosáhnout spoluprací všech úèastníkù experimentu (jejich pøíspìvkem všech prostøedkù na spoleèný úèet). PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 200 2

6 ný ex pe ri ment pro ved li Holt a Lau ry (1); uèi ni li tak po mo cí jed no du ché ka ret ní hry. Je možné vy tvá øet rùz né va ri an ty hry, na pøí klad zmì nit velikost skupiny, pomìr mužù a žen, pøesunout diskusi apod. Aèkoliv se autoøi vìnují i teoretickému øešení a výsledkùm svých kolegù, úèel jejich hry je spíše výukový. Rùz né pa ra me t ry hry a roz díl nost vý sled kù rùz ných sku pin úèast ní kù Ve všech výše uve de ných ex pe ri men tech bylo také zkou má no, zda je vý sle dek ovliv nìn na sta ve ním pa ra me t rù hry. Marwell a Ames (10) zku si li po zmì nit svùj vý cho zí ex pe - ri ment. V nìm byl úèast ní kùm znám bod vý nos nos ti, v ob mì nì ném ni ko liv. V dal ší úpra vì byla pìt krát zvý še na hod no ta žeto nù k in ves to vá ní. Ani jed na ze zmìn ne o vliv - ni la vý sle dek hry. V po sled ní úpra vì byl zo pa ko ván ex pe ri ment se stej ný mi úèast ní ky. Je jich chování v opakované høe nevykázalo výrazné zmìny oproti první høe. Uve de né stu die se také za bý va jí otáz kou od liš né ho cho vá ní eko no mù. Jak Marwell a Ames (11), tak Car ter a Irons (11) do ka zu jí, že jako èer ní pasažéøi se èas tì ji cho - va jí eko no mo vé než ne e ko no mo vé. Na vý zkumy re a gu jí Frank, Gi lo vich a Re gan (13) a usku teè òu jí vlast ní ex pe ri men ty. Zá vì rem je, že eko no mo vé ménì pøi spí va jí na cha ri tu a ménì spo lu pra cu jí ve høe vìz òo va di le ma tu. Když hra umožòuje diskusi úèastníkù, pak míra spolupráce vzroste. 2.2 Ul ti ma tiv ní a dik tá tor ská hra Jiné série experimentù byly pøímo zamìøeny na možné odlišnosti v chování ekonomù a neekonomù (viz napø. Carter, Irons (11), Frank, Gilovich, Regan (13) èi Yezer, Goldfarb, Poppen (1)). Výsledky tìchto pokusù nejsou zcela jednoznaèné. Vìtšina z nich (ze zmínìných Carter, Irons (11), Frank et all (13) skuteènì potvrzuje, že se ekonomové do jisté míry svým chováním v situacích vyžadujících spolupráci odlišují od ostatních. Ekonomové výraznì ménì spolupracují a svým chováním se nejvíce pøibližují teoretickým závìrùm modelù teorie her. Tyto výsledky však nìkteré studie (Yezer et all (1)) popírají s tím, že výše uvedené závìry nejsou prosty metodologických èi faktických pochybení, a pøedkládají výsledky vlastních prùzkumù, které naopak nižší míru spolupráce ekonomù oproti jiným popírají. 3. Námi pro ve de né ex pe ri men ty a je jich vý sled ky Oba ex pe ri men ty byly pro ve de ny na kon ci roku 200 a v prv ních mì sí cích roku 200. Je jich úèast ní ky byli stu den ti rùz ných fa kult Ma sa ry ko vy uni ver zi ty, do pl nì ni o stu den - ty ji ných vy so kých škol a jed nu sku pi nu gym na zis tù. Prv ní ho ex pe ri men tu se zú èast ni - lo celkem 0 osob, dru hé ho ex pe ri men tu, jež ná sle do val ihned po prv ním na témže sezení, osob (13 osob se již nemohlo zúèastnit). 2 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 200

7 3.1 Èer né pasažér ství Me to da Me to da ex pe ri men tù vy chá zí z do po ru èe ní Da vi se a Holta (13) a Holta a Lau ry (1). Jed ná se o hru za mì øe nou na roz por mezi in di vi du ál ním a spo le èen ským zá - jmem ve for mì vìz òo va di le ma tu, na po hnut ky k èer né mu pasažér ství, tes to vá ní dù - vì ry a pev nos ti do ho dy. Èis tý ve øej ný sta tek je pøed sta vo ván spo leè ným úètem úèast - ní kù a vy ka zu je zna ky ne ri va li ty a ne vy lu èi tel nos ti ze spo tøe by. Každý z úèast ní kù se ze ní do stal èty øi kar ty, kte ré svou funk cí za stu po va ly pe ní ze. Dvì kar ty byly prázd - né a na dvou byl na kres le ný ob rá zek. 21 Úèast ní ci v každém z dva ce ti kol vo li li mezi tøe mi možnost mi ode vzdat obì kar ty na spo leè ný úèet ( al tru is mus ), ode vzdat jed - nu kar tu a jed nu si po ne chat, nebo si obì po ne chat ( èer né pasažér ství ). Vol ba byla taj ná. Vý dì lek ze spo leè né ho úètu se rov nal souè tu ode vzda ných ka ret ná so be ný 10 Kè a do stal jej každý èlen sku pi ny. Opro ti tomu in di vi du ál ní vý dì lek z po ne cha né karty byl 0 Kè v prvním a ètvrtém bloku, resp. 20 Kè v druhém a tøetím bloku. Vzorec pro výpoèet výdìlku úèastníka za kolo tedy vypadá následovnì: 0 Kè (resp. 20 Kè) po èet po ne cha ných ka ret + 10 Kè po èet všech ode vzda ných karet Úèast ní ci mìli za cíl vy dì lat co nej vyš ší èást ku (což není totéž jako vy hrát nad ostat - ní mi). Ces ta k nej vyš ší mu vý dìl ku vede pøes spo lu prá ci. Kdy by všich ni pøi spí va li na spo leè ný úèet, pro každého je din ce by to zna me na lo nej vyš ší možný vý dì lek. Po kud na spo leè ný úèet pøi spì jí všich ni úèast ní ci s vý jim kou jed no ho, pak ten to je di nec vy dì lá ješ tì více. Kdy by však takto uvažovali a jednali všichni, tratí. Hra byla rozdìlena na ètyøi bloky po pìti kolech. Po druhém a tøetím bloku mìli úèastníci možnost diskutovat. Mohli si domluvit strategii, nesmìli však prozradit své konkrétní chování v pøedchozích kolech. 22 Po skonèení hry byly zaznamenány motivace všech úèastníkù k chování v jednotlivých kolech formou pøímého rozhovoru s autory. Zájemci také mìli možnost zùstat v uèebnì a pohovoøit o høe a zeptat se na to, co je zajímalo. 23 Vý bìr úèast ní kù Bylo za po tøe bí de se ti sku pi nek úèast ní kù, vy brá ni byli z øad stu den tù. Osm sku pin bylo bìžných, tedy se stá va ly z 10 osob. Jed na sku pi na byla ur èe na jako malá () a jed na jako vel ká (12). Ta bul ka A v pøí lo ze 2 po sky tu je se znam škol nebo uni ver zit a fa kult, ze kte rých byli zú èast nì ní vy brá ni, je jich po èet, po hla ví a roè - ník stu dia. Jak je pa tr né, tøi krát se ex pe ri men tu úèast ni li stu den ti ESF MU. Jed ná se o dvì sku pi ny stu den ti, kte øí stu du jí Ve øej nou eko no mi ku, a stu den ti, kte øí stu du jí jiné obo ry. V prá ci jsou stu den ti Ve øej né eko no mi ky ozna èo vá ni jako ve øej ní eko no - 21 V textu bude nadále používáno oznaèení karty pro karty s obrázkem. 22 Instrukce k experimentu jsou v plném znìní v pøíloze Podrobnì popsaný prùbìh jednotlivých sezení a ostatní detailní výsledky experimentu jsou k dispozici u autorù textu. PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 200 2

8 mo vé. Stu den ti ji ných obo rù ESF MU jsou po tom ne ve øej ní eko no mo vé. 2 Sku pi - na ve øej ných eko no mù se po dí le la ve stej ném složení na opa ko vá ní ex pe ri men tu. Je li kož po sled ní sku pi na se stá va la ze stej ných osob jako prv ní sku pi na, úèast ni lo se cel ko vì ex pe ri men tu 0 je din cù. Jak dále vy plý vá z ta bul ky A v pøíloze 2, experimentù se úèastnilo 3 žen ( %) a 3 mužù ( %). Skupinu informatikù zastupovali pouze muži, ostatní skupiny byly smíšené. Od mì ny Úèast ní ci vì dì li, že na kon ci se ze ní bude vy lo so ván ur èi tý po èet osob, kte ré zís ka jí fi - nanè ní od mì nu zá vis lou na výši své na hra né èást ky. Tyto od mì ny mají za cíl mo ti vo vat jed not liv ce k tomu, aby do sáh li cíle hry na hrát co nej ví ce pe nìz. Bylo vy plá ce no urèité procento nahrané èástky. Vý sled ky a) Vý skyt èer né ho pasažér ství Za op ti mál ní øe še ní považujme stav, kdy je ma xi mál nì na pl nìn spo leè ný úèet, tj. ode - vzdá ny všech ny kar ty. 2 Stav pl né ho spo leè né ho úètu byl dosažen ve z 200 možných kol všech sku pin, tedy ve 2 % pøí pa dù. Ve dvou sku pi nách (ne ve øej ní eko no - mo vé a MFF) se tak sta lo bez pro støed nì po prv ní dis ku si, ve kte ré se stu den ti moh li do mlu vit na stra te gii pro dal ší kola hry. Ve sku pi nì VUT ve 12. kole, pøi èemž v 11. kole bylo ode vzdá no 1 ka ret z 1. 2 Ve sku pi nì in for ma ti kù byl spo leè ný úèet na pl nìn bez pro støed nì po dru hé dis ku si. Stav nuly na spoleèném úètu byl dosažen dvìma skupinami a jen jednou, tedy v 1 % pøípadù. Stalo se tak v pøedposledním kole u skupiny právníkù a v pøedposledním kole u opakované skupiny veøejných ekonomù (VEK2). Obì tyto skupiny nejsou bìžný vzorek. Právníci byli malá skupina pøi nezmìnìných platebních podmínkách. Stejnì tak opakovaná skupina VEK2 má významná specifika.v urèitých situacích se stalo, že stav spoleèného úètu byl velmi nízký, avšak vždy bylo poskytnuto alespoò minimální množství veøejného statku na dobrovolné bázi. V % pøípadù nebylo tedy pøispìno na poskytování veøejného statku èástkou ani minimální, ani maximální. 2 Následující tabulka shrnuje prùmìrný poèet odevzdaných karet v bloku na osobu ve všech skupinách. 2 Tento pojem je sice neobvyklý, leè pro úèely textu výstižný a snadno identifikující. 2 Naplnìní spoleèného úètu je výrazem maximální spolupráce jedincù ve skupinì a nepøítomnosti èerného pasažérství. Každý jedinec má užitek v podobì vysokého výdìlku. 2 Pøekvapením je, že po nedodržení domluvy na odevzdávání karet bylo odevzdáno ve 12. kole všech 1 karet. Èerný pasažér si uvìdomil svùj omyl, zvláštní však je, že se nenašel nikdo, kdo by porušení okamžitì oplatil. 2 Grafy zobrazující spoleèné úèty jednotlivých skupin jsou v pøíloze 3. 2 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 200

9 Ta bul ka 1 Prù mìr ný po èet ode vzda ných ka ret v blo ku na oso bu Poèet osob 1. blok 2. blok 3. blok. blok Ve øej ní I (VEK) 10 0, 0,0 0,2 0,3 Gym na zis té (GTR) 12 0,3 0, 0,3 0, Ne ve øej ní (EK) 10 0, 0,0 1,0 0, In for ma ti ci (INF) 0,3 0,2 1, 1, An tro po lo go vé (AN) 1,03 1,03 1,2 0, Me di ci (LF) 0,2 1,11 1,1 0,2 Mat fyz (MFF) 1,0 1,3 1, 1,20 VUT (VUT) 0, 0,0 1,3 1,3 Práv ní ci (PR) 0,3 0,0 1,00 0, Ve øej ní II (VEK2) 10 0,2 0, 0,2 0, Prù mìr cel kem 0, 0,3 1,2 0, Pramen: autoøi Ve srov ná ní se za hra niè ní mi vý sled ky prak tic ky ne na chá zí me od liš nos ti. Holt a Lau ry uvá dì jí (ve sku pi nách po osmi stu den tech) pro 1. blok 0, a pro 2. blok 0,3 odevzdaných karet. Nárùst stavu spoleèného úètu našeho experimentu ve druhém bloku je odrazem poklesu èástky za po ne cha nou kar tu na 20 Kè, tedy snížením ri zi ka. Ve tøe tím blo ku je pa tr ný nej vìt ší ná rùst, a to vli vem vèle nì né dis ku se. I pøed ètvr tým blo kem pro bìh la diskuse, ale zá ro veò se zvý ši la èást ka za po ne cha nou kar tu na 0 Kè. Také se sil nì ji odrážela zku še nost a vliv tren du mi nu lých kol. Na úpl ném kon ci hry po zo ru je me ja kou si zbyt - ko vou vùli. U Holta a Lau ry ve tøe tím blo ku v 11. kole tøi ètvr ti ny osob dodržely do - mlu vu a pøi spì ly. Po zjiš tì ní, že ne všich ni do mlu vu dodrželi, ná sle do val prud ký pád èást ky spo leè né ho úètu. Tren dy se vy ví je jí stej nì u všech sku pin. Je di nou sku pi nou, u kte ré byl vždy prù mìr - ný po èet ode vzda ných ka ret v blo ku na oso bu vìt ší než jed na, jsou stu den ti MFF. b) Vliv pa ra me t rù hry Po hla ví úèast ní kù Friedman a Cassar (200), s. konstatují, že ekonomická teorie nerozlišuje mezi ženami a muži. Výsledky mnoha rùzných studií zamìøených na odlišné tendence jednání žen a mužù se rozcházejí. V námi provedeném experimentu nebyl vypozorován jednoznaèný rozdíl mezi chováním žen a mužù. V nìkterých skupinách byli muži více èernými pasažéry, jinde tomu bylo naopak. PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 200 2

10 Ve li kost sku pi ny Otáz ka ve li kos ti sku pi ny byla øe še na, nicmé nì ne použití pøe poè tu sta vu spo leè né ho úètu zne možòuje pøes né srov ná ní. 2 U malé sku pi ny pro to bylo ri zi ko pøi pøi spí vá ní vyš ší než u vel ké sku pi ny. Nicmé nì všech ny sku pi ny se cho va ly po dob nì, a tak jed no - znaè ný vliv ve li kos ti skupiny na výsledek nebyl pozorován. Opa ko vá ní ex pe ri men tu ve øej ní eko no mo vé I a II Ex pe ri ment byl opa ko ván pro to, aby chom zjis ti li, zda se od ra zí vliv zku še nos ti. Sku pi na ve øej ných eko no mù se úèast ni la dva krát, pøi èemž po dru hé lidé zna li po - drob né vý sled ky prv ní ho ex pe ri men tu. V prv ním ex pe ri men tu se mj. uká za lo, že i pøes znaè nou ne dù vì ru a stu peò èer né ho pasažér ství jsou mezi úèast ní ky vìè né al - tru ist ky. 2 Po díl èer né ho pasažér ství, ode vzdá ní jed né kar ty a al tru is mu ve sku pi nì je i v opa ko - va ném ex pe ri men tu totožný. Vý raz né zmì ny ne pøi ne sl ani prù mìr ný po èet ode vzda - ných ka ret v blo cích na oso bu, ni kdy ne pøe kro èil jed nu kar tu. Prù mìr ná vy dì la ná èást ka na oso bu je u prv ní ho ex pe ri men tu 20 Kè a u dru hé ho 210 Kè, ne pa tr nì tedy vzrost - la. Jed na oso ba na hrá la pøi opa ko vá ní stej nou èást ku, sedm osob na hrá lo víc a dvì ménì. Nej ví ce vy dì la li a zá ro veò byli nej ví ce èer ný mi pasažéry muži. Opa ko va ná hra sice do jis té míry pro ká za la vliv zku še nos ti hry první, na druhou stranu pouze malý poèet osob výraznì zmìnil styl svého cho vá ní. c) Roz dí ly na pøíè sku pi na mi Ve kte ré sku pi nì bude nej ví ce èer ných pasažérù? Oèe ká va li jsme, že to bude (v sou - la du s hy po té zou v úvo du) u eko no mù (ne ve øej ných), dále pak práv ní kù, in for ma ti - kù a stu den tù MFF. Nej men ší po díl byl od ha do ván u ve øej ných eko no mù a me di kù. 30 Ná sle du jí cí ta bul ka shr nu je pro cent ní po dí ly tøí typù chování v jednotlivých skupinách. 2 Podmínky ani použité hypotetické penìžní èástky se nemìnily ve vztahu k velikosti skupiny. Pro malou skupinu právníkù to znamenalo, že maximální výše spoleèného úètu byla 120 Kè. Velká skupina, kterou byli gymnazisté, mìla maximální èástku spoleèného úètu ve výši 20 Kè. 2 Mezi veøejnými ekonomy byli èastìji èernými pasažéry muži než ženy; z následné diskuze vyplynul místy až nelogický altruismus, kdy nìkteøí úèastníci i pøes osobní ztrátu pøispívali na spoleèný úèet. V jejich výpovìdích se objevilo, že buï jsou naivní a dùvìøiví, nebo doufali, že si ostatní uvìdomí, že by bylo rozumné pøispívat, pøípadnì vítìzil vlastní dobrý pocit. 30 Jedná se o subjektivní oèekávání autorù. Neveøejní ekonomové a právníci motiv zisku, informatici a MFF matematika, kalkulace. Veøejná ekonomie znalost tématu a možností øešení, medici altruisté. 30 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 200

11 Ta bul ka 2 Po díl ÈP, jed né karty a altruismu ve sku pi nách 31 Èerné pasažérství Jedna karta Altruismus Ve øej ní I (VEK)* 2 % 3 % 1 % Gym na zis té (GTR) % 3 % 21 % Ne ve øej ní (EK)* 1 % 23 % 2 % In for ma ti ci (INF)* 2 % 2 % % An tro po lo go vé (AN)* 3 % 2 % 3 % Me di ci (LF)* 3 % 3 % 2 % Mat fyz (MFF)* 20 % 2 % % VUT (VUT)* 3 % 23 % 3 % Práv ní ci (PR) 0 % 30 % 20 % Ve øej ní II (VEK2)* 0 % 33 % 1 % Cel kem 32 3 % 2 % 32 % Pra men: au to øi Nej ví ce èer ných pasažérù se ob je vi lo mezi eko no my, práv ní ky a gym na zis ty. Nejmé nì mezi stu den ty MFF a in for ma ti ky. Díl èí oèe ká vá ní vyš ší ho po dí lu èer ných pasažérù mezi ne ve øej ný mi eko no my a práv ní ky tedy byla na pl nì na, avšak totéž oèe ká - vá ní u stu den tù MFF a in for ma ti kù na pl nì no ne by lo. Ji nak, než bylo oèe ká vá no, se cho va li i ve øej ní eko no mo vé. Obec nì tedy lze øíci, že se eko no mo vé èas tì ji než ne e - ko no mo vé cho va li jako èer ní pasažéøi. Roz díl v cho vá ní eko no mù ve øej ných a ne ve - øej ných odráží prù bìh je jich dis ku sí, kdy u ne ve øej ných eko no mù exis to va la sil ná mo ti va ce dodržet do ho du, 33 kdežto ve øej ní eko no mo vé si ne vì øi li a dis ku se zvý še ní sta - vu spo leè né ho úètu ne po moh la. Po díl èer né ho pasažér ství je však u obou sku pin stej ný, jak je možno vyèíst v tabulce 2. Veøejní ekonomové používali ve výpovìdích emocionálnì ladìná slova, neveøejní málokdy nebo vùbec. 31 Hvìzdièkou vyznaèené skupiny považujme za bìžné a sestávaly z 10 èlenù. 32 Bez úèastníkù posledního experimentu (veøejní II). 33 Silná vùdèí osoba dokázala lidi motivovat k pøispívání a zároveò zavedla strategii tit for tat. Bylo øeèeno a lidé souhlasili, že pokud se objeví by jediný èerný pasažér, nebude se dále na spoleèný úèet pøispívat. I pøes sjednanou strategii lidé po porušení dohody pøispívali. Èlovìk, který ji navrhl, se jí plnì øídil. PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1,

12 3.2 Spo lu prá ce v si tu a ci ne rov no mìr né vy jed ná va cí síly ul ti mativní a diktá tor ská hra Me to da Jak jsme již po zna me na li, naše ex pe ri men ty vy chá ze jí z dnes již re spek to va ných mo de - lù te o rie her. 3 Zá kla dem dru hé èás ti ex pe ri men tù je tzv. ul ti ma tiv ní hra. Jed ná se o jed - no du chou hru pro dva hrá èe, ve kte ré je je den hráè na dán vy so kou vy jed ná va cí si lou, má tudíž možnost cho vat se témìø jako dik tá tor. Na dru hou stra nu však po tøe bu je ale spoò sou hlas své ho spoluhráèe (èi oponenta), aby byl pøi høe úspìšný. Mo del hry Hra je párová probíhá tedy vždy ve dvojici hráèù. Prvnímu z nich bývá oznaèován jako navrhovatel je svìøen základní rozpoèet 100 Kè. 3 Jeho úkolem je rozdìlit peníze mezi sebe a svého protihráèe oznaèován jako pøíjemce. Pouze navrhovatel má možnost rozhodnout, kolik si z tìchto penìz ponechá a o kolik je ochoten se podìlit. Podá pøíjemci nabídku, kterou pøíjemce ale nemusí akceptovat. V pøípadì, že pøíjemce nabídku akceptuje, je hráèùm vyplacena èástka podle rozhodnutí navrhovatele. Pokud však pøíjemce nabídku neakceptuje, nedostane žádný z hráèù nic.výsledek hry je podle teorie her naprosto zøejmý. Oba hráèi jsou si vìdomi výraznì vyšší vyjednávací pozice navrhovatele. Z tìchto dùvodù je pro navrhovatele racionální nabídnout oponentovi nejmenší možnou èástku øeknìme Kè. 3 Pro pøíjemce neexistuje lepší strategie než èástku akceptovat, nebo (je-li skuteènì racionálním, užitek maximalizujícím jedincem) je Kè více než nic, což by bylo výsledkem odmítnutí této èástky. Do mi nant ní stra te gií hry je tedy pro na vr ho va te le na bíd nout pøí jem ci Kè (nej nižší možnou èást ku vìt ší než nula) a pro pøí jem ce tuto èást ku pøi jmout. Hra tedy kon èí v Na - sho vì rovnováze (; ). Lo gic kým do plò kem výše uve de né ul ti ma tiv ní hry je tzv. dik tá tor ská hra. Z výše uve de né hry od stra òu je nut nost do ho dy a dává na vr ho va te li do ru kou ne o me ze nou moc ohled nì roz dì le ní uve de né èást ky. Na vr ho va tel má tedy možnost roz dì lit stej nou èást - ku 100 Kè mezi sebe a pøí jem ce, kte rý však ten to krát nemá možnost na bíd nu tou èást ku pøi jmout èi od mít nout. V tom to pøí pa dì je do mi nant ní stra te gií na vr ho va te le po ne - chat si celou èástku. Hra tedy konèí v Nashovì rovnováze (100; 0). Sa mot ný ex pe ri ment je možno pro vést ve dvou va ri an tách. Prv ní vy chá zí z pøí mé in - terak ce. Úèast ní ci ex pe ri men tu jsou roz dì le ni do dvou sku pin a pro vá dí pro ce du ru ná - vrh/pøi je tí pøí mo. Tato va ri an ta v sobì nese ur èi té ri zi ko. Po kud je na ším cí lem pro zkou mat ty pic ké jed ná ní sub jek tù na trhu, kde se vy sky tu jí ve øej né stat ky, není ten to 3 Metodika experimentu vychází z Tullberg (2002) ultimativní hra a z Gross (200) v pøípadì diktátorské hry. 3 Výše èástek odpovídají tìm, které jsme pøi experimentu skuteènì použili. 3 Pro jednodušší vyhodnocení jsme úèastníkùm nabídli možnost zvyšovat èástky vždy po Kè. Z tìchto dùvodù nejnižší nenulová èástka byla právì Kè. Viz formuláøe pro oba hráèe, které je možno nalézt v pøíloze. 32 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 200

13 typ ex pe ri men tu pøí liš vhod ný. Je málo re ál ných si tu a cí, kdy do chá zí k efek tu èer né ho pasažéra pøi pøí mé in terak ci za in te re so va ných. Stejnì tak by uvedený postup nebyl pøíliš vhodný pro provedení diktátorské hry. Pro to je ob vyk lej ší pro vá dìt ex pe ri ment ménì in ter ak tiv ním zpù so bem. 3 Úèast ní ci ex pe ri men tu jsou roz dì le ni ná hod nì (èi podle nì ja ké ho klí èe 3 ) na na vr ho va te le a pøí - jem ce. Tyto role jsou jim uta je ny, což umožní zjis tit u obou sku pin osob obì va ri an ty od - po vì dí. V prv ní fázi se tedy obì sku pi ny stej ným zpù so bem (na pøi loženém for mu lá øi) vy já d øí k nej nižší èást ce, kte rou jsou jako pøí jem ce ochot ni ak cep to vat, a poté k ma xi - mál ní èást ce, kterou by jako navrhovatel byli ochotni druhému hráèi nabídnout. For mu lá øe jsou od obou sku pin vy brá ny a dle sta no ve né ho klí èe jsou ná hod nì vy - tvo øe ny dvo ji ce. Ze vznik lých párù od po vì dí jsou vy vo ze ny pøí pad né vý pla ty tìm dvo - ji cím na vr ho va te lù a pøí jem cù, je jichž sou èet uve de ných èás tek pro pøí sluš né role byl nižší nebo roven 100 Kè. Poté jsou oso by požádá ny o vy pl nì ní dru hé èás ti for mu lá øe, kte rý uvá dí pod mín ky dik tá tor ské hry. Role na vr ho va te le a pøí jem ce hrá èùm zù stá va jí a opìt o nich pøe dem neví. Uve de ná hra je tedy pro ve de na pro stej nou dvo ji ci hrá èù. Dik tá tor ská hra tak umožòuje od li šit mo ti va ce na vr ho va te le k na bí ze ní (pøí pad né) vyš ší èást ky než je nej - nižší možná (tj. Kè). Po kud se roz hod nu tí na vr ho va te le mezi obì ma typy hry mìní, je zøej mé, že mo ti vem na bí ze ní vyš ší èást ky v prv ní høe ne byl smy sl pro al tru is mus èi spra - ve dl nost, ale pouhý strach z odmítnutí nabídky (a tedy nulového zisku). Viz Gross (200). Stejnì jako v pøedchozím experimentu jsou subjekty (v poslední èásti formuláøe) požádány o zodpovìzení otázek, které se týkají: jejich motivací k jednotlivým rozhodnutím (napø. proè pokud tomu tak je nabízejí v ultimativní høe více než v pøípadì hry diktátorské) je jich cha rak te ris tik (fa kul ta, již stu du jí, zda ab sol vo va li nì ja ký kurz eko no mie, pøíp. jaký, apod.) Vý sled ky Na zá kla dì navržených èás tek v roli lze úèast ní ky roz dì lit do dvou ná sle du jí cích sku - pin: 3 homo oeco no micus ti, kte øí se cho va jí pøes nì podle pøed po kla dù eko no mic ké te o - rie, èi te o rie her (tedy na vr hu jí si po ne chat Kè, èi jsou ochot ni ak cep to vat nejménì Kè), ega li tá øi ti, kte øí si chtì jí po ne chat (jako na vr ho va tel) a jsou ochot ni ak cep to vat (jako pøí jem ce) èást ku 0 Kè, tedy spra ved li vé, èi rov né roz dì le ní èást ky mezi oba subjekty. 3 Tuto formu jsme použili i pøi našich experimentech. 3 Napø. Tullberg (2002) navrhuje využít jednoduché hry se slovy (z vybraných písmen vytvoøit co nejvíce slov) a tìm nejúspìšnìjším pøisoudit (výhodnìjší) roli navrhovatele. 3 Èlenìní vychází z TULLBERG (2002). PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1,

14 Hy po té zu o vyš ší míøe ne spo lu prá ce mezi eko no my by po tvr zo va lo vìt ší pro cen to vý sky tu homo oeco no micus u eko no mù než v ostat ních sku pi nách. Tato hy po té za se ne - po tvr di la. V ce lém sou bo ru úèast ní kù se ne vy sky tl je di ný, kte ré ho by bylo možno ozna èit jako èis té ho homo oeco no micus. Nej nižší na vr ho va ná èást ka v pozici navrhovatele v ultimativní høe byla 2 Kè. Obec nì je pa tr ný ve li ký sklon k rov nos táø ství (èi opa tr nos ti), nebo na bí ze né èást ky jsou re la tiv nì vy so ké. Exis ten ce ega li tá øù se tedy po tvr di la ve znaè né míøe. Za ten to typ osob lze považovat pl ných 2 osob (tj. 3,3 %). Je jich za stou pe ní mezi jed not li vý mi obo ry je vcel ku rov no mìr né nej vìt ší po díl ega li tá øù v rám ci da né ho obo ru na lez ne me u obo rù EK ( %) a MFF (3 %) a nej men ší po díl ze stu den tù VEK (30 %) a PR (2 %). Ani ten to zá vìr tedy o nižší (èi vyšší) míøe spolupráce ekonomù nesvìdèí. Z hle dis ka po hla ví je zna tel nì vyš ší míra za stou pe ní ega li tá øù mezi žena mi (2 %) než mezi muži (31 %). a) roz dí ly na pøíè sku pi na mi Naší hlavní výzkumnou otázkou v této èásti experimentù bylo, zda se ekonomové chovají odlišnì (více sobecky) nežli jiní úèastníci hry. K ovìøení této hypotézy je nutno porovnat prùmìrné èástky uvádìné jednotlivými skupinami osob v roli navrhovatele a pøíjemce. Z následujícího obrázku 1, který uvádí rozdìlení èástek u ekonomù a neekonomù, je zjevné, že se nabízená èástka u tìchto skupin neliší. Jak ekonomové, tak neekonomové dominantnì nabízejí èástky okolo 0 Kè, tedy èástky spravedlivé, èi rovnostáøské. 0 Obrázek 1 Po rov ná ní na bí ze né èást ky v ul ti ma tiv ní høe u eko no mù a neekonomù 0,0 Nabízená èástka v roli navrhovatele 0,0 Podílosobvdanéskupinì 0,0 30,0 20,0 Ekonomové Neekonomové 10,0 0,0 2,0 30,0 3,0 0,0,0 0,0,0 0,0 0,0,0 1 00,0 Nabídnutá èástka Pra men: au to øi 0 Tuto motivaci potvrzují i slovní komentáøe, o které jsme úèastníky experimentù požádali. 3 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 200

15 Dále jsme zjiš ovali, zda a jak se mìní strategie úèastníkù s mìnící se vyjednávací silou. Výsledky pro skupinu ekonomù a neekonomù uvádí následující tabulka. Ta bul ka Na bí ze ná a ak cep to va tel ná èást ka pro ul ti ma tiv ní i dik tá tor skou hru Na bí ze ná (ul ti ma tiv ní) Prùmìr Poèet Akceptovatelná (ultimativní) Nabízená (diktátorská) Sm. odchylka Prùmìr Poèet Sm. odchylka Prùmìr Poèet Sm. odchylka Eko no mo vé,2 1,0, 3, 1,0, 2, 1,0 1, Ne e ko no mo vé,,0 10,,,0 10,1 3,,0 1, Cel kem,,0,,2,0,2 3,,0 1,0 Pramen: autoøi Je zjev né, že mezi tì mi to sku pi na mi osob se v pøí pa dì prv ní hry (ul ti ma tiv ní) ne ob - je vu jí žádné roz dí ly. Jak na bí ze ná, tak ak cep to va tel ná èást ka se po hy bu jí oko lo stej né prù mìr né hod no ty. Obì zmi òo va né sku pi ny se ale vý raz nì liší v pøí pa dì dru hé ho typu hry. Lze se do mní vat, že eko no mo vé lépe po cho pi li vý raz nì vyš ší vy jed ná va cí sílu u dik tá tor ské hry a na bí ze nou èást ku ra zant nì snížili. Je jich stra te gie v pøí pa dì prv ní èás ti je tedy do znaè né míry dána opa tr nos tí (sna hou ale spoò nìco zís kat ). 1 Na o pak mo ti va ce ne e ko no mù k nabídnutí vyšší èástky má pravdìpodobnì koøeny spíše v pøesvìdèení, èi altruismu. b) roz dí ly dle po hla ví úèast ní kù Spo lu pra cu jí více ženy, nebo muži? Roz vrst ve ní èás tek podle po hla ví uka zu je ob rá - zek 2. Na zá kla dì vý sled kù ex pe ri men tu mùžeme po tvr dit výše uve de ný zá vìr o vyš - ším sklo nu k rov nos táø ství u žen než u mužù. Za jí ma vé také je, že muži mají ten den ci na bí zet èást ky v ná sob cích de sí ti, za tím co ženy rovnomìrnì využívají celé škály èástek. 1 Jak ostatnì uvádí sami úèastníci v odevzdaném dotazníku. PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 200 3

16 Ob rá zek 2 Po rov ná ní na bí ze né èást ky v ul ti ma tiv ní høe podle pohlaví 0,0 Nabízená èástka v roli navrhovatele Podílosobvdanéskupinì 0,0 0,0 0,0 30,0 20,0 žena muž 10,0 0,0 2,0 30,0 3,0 0,0,0 0,0,0 0,0 100,0 Nabízená èástka Pra men: au to øi Dru hý po hled zmì nu stra te gie pøi vyš ší vy jed ná va cí síle v dik tá tor ské høe shr nu - je ná sle du jí cí ta bul ka, kde jsou úèast ní ci roz dì le ni podle pohlaví. Ta bul ka Na bí ze ná a ak cep to va tel ná èást ka pro ul ti ma tiv ní i dik tá tor skou hru dle pohlaví Na bí ze ná (ul ti ma tiv ní) Po hla ví Prùmìr Poèet Sm.od - chyl ka Prù mìr Akceptovatelná (ultimativní) Poèet Sm. od - chyl ka Nabízená (diktátorská) Prù mìr Poèet Sm. od - chyl ka Žena,1 33,0,,3 33,0,2 3, 33,0 1, Muž, 2,0 12,3 1, 2,0 10, 32, 2,0 21, Cel kem, 2,0,3 3, 2,0,1 33, 2,0 1, Pramen: autoøi Ten to krát se zmì na stra te gie pro je vu je u obou sku pin stej nì. Je tedy zjev né, že jak mezi muži, tak mezi žena mi je stej né pro cen to opa tr ných a al tru is tic kých osob. Zá vìr Cí lem na šich ex pe ri men tù bylo blíže pro zkou mat vztah mezi eko no mic kým mo de lem a re ál ným lid ským cho vá ním. Po mo cí me tod ex pe ri men tál ní eko no mie jsme tes to va nou sku pi nu osob podro bi li dvì ma si tu a cím, je jichž mo de lo vé øe še ní je v ekonomické literatuøe dobøe popsáno. 3 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 200

17 Prv ní z ex pe ri men tù se za bý val mí rou dob ro vol né ho pøi spí vá ní na ve øej ný sta tek. Dle tra diè ní ho eko no mic ké ho mo de lu lze tuto si tu a ci cha rak te ri zo vat jako jed nu z fo - rem tzv. vìz òo va di le ma tu. Tedy si tu a ci, kdy ra ci o na li ta èi ma xi ma li za ce vlast ní ho užitku vede jed not liv ce k øe še ní, kte ré ani pro nì, ani pro ce lou spo leè nost není op ti mál - ní. Toto jednání bývá také èasto oznaèováno jako èerné pasažérství. Experiment byl proveden v devíti rùzných skupinách (pøedevším) vysokoškolských studen tù. Každá sku pi na se stá va la z osmi až de se ti osob, jed na malá sku pi na mìla šest èle nù a jed na vel ká dva náct. Z vý sled kù ply ne, že v % pøí pa dù jed ná ní bylo na spo leè ný úèet poukázáno nìjaké množství prostøedkù (což lze oznaèit jako spolupráci), pøièemž pouze ve 2 % z cel ku to bylo ma xi mum možné èást ky (tedy jed ná ní, kte ré lze ozna èit za op ti mál - ní). Až na pouhé jedno procento pøípadù byl tedy veøejný statek poskytován, nicménì v % pøí pa dù to bylo v množství men ším než optimálním. Nepotvrdil se pøedpoklad o dominantním èerném pasažérství. V tom to ohle du se naše vý sled ky sho du jí se zjiš tì ním za hra niè ních au to rù. Na zá kla - dì námi pro ve de ných ex pe ri men tù nelze vyvrátit prv ní vý zkum nou hy po té zu: Aè ko liv by podle pøi jí ma né eko no mic ké te o rie èis tých ve øej ných stat kù lidé dob ro vol nì ne pøi - spí va li na je jich po sky to vá ní, ne so bec ké mo ti vy zpù so bí, že i v pro støe dí, kte ré pøe je èer - ným pasažérùm, tyto stat ky po sky to vá ny bu dou. Otázkou je, co zahrnují zmínìné nesobecké motivy. Jedná se skuteènì o altruismus, uspokojení z pøispívání, èi o smysl pro spravedlnost? Nebo jsou zjištìné odchylky zpùsobeny i samotnou metodou nastavením a podobou experimentu? Druhý experiment byl proveden mezi stejnou skupinou vysokoškolských studentù a zamì øil se èis tì na míru so bec ké ho jed ná ní pøi in terak ci dvou osob. Jed no mu ze dvou sub jek - tù, které se dané interakce úèastnily, byla dána výraznì vyšší vyjednávací síla. Dle ekonomického modelu by mìlo být v této situaci sobecké chování výraznì preferované. Stejnì jako v pøedchozím experimentu se dominance sobeckého chování nepotvrdila. Naopak, ex pe ri men ty naznaèují pomìrnì rozsáhlou míru altruismu mezi testovanými subjekty. Dal ší obì ma ex pe ri men tùm spo leè nou vý zkum nou otáz kou byla možná od liš - nost cho vá ní rùz ných sku pin tes to va ných sub jek tù. Za jí ma li jsme se zejmé na o v za - hra niè ní od bor né li te ra tu øe èas to zkou ma nou otáz ku možného od liš né ho (ve smys lu více so bec ké ho) cho vá ní ekonomù oproti ostatním jednotlivcùm. Naše experimenty tuto hypotézu do znaèné míry potvrzují. Jak v prvním, tak zejména ve druhém z experimentù skuteènì projevili ekonomové vìtší tendenci k dodržování (ekonomických) vzorcù chování. Ztotožòujeme se tedy se závìry pøevažující èásti zahranièních experimentù. Je tedy na místì se blíže zajímat o pøíèiny takového chování. Chovají se ekonomové odlišnì proto, že ekonomické modely vytvoøili ekonomové dle vzorcù chování, které jsou vlastní pøedevším jim samým? Nebo je spíše dùvodem to, že studium ekonomie a znalost modelù a jejich výsledkù mají za následek nižší míru spolupráce s ostatními lidmi? Nebo ekonomii studují pøedevším lidé se sklonem k sobeètìjšímu (nebo ménì altruistickému) chování? V zahranièí provedené experimenty prozatím žádnou jednoznaènou odpovìï na tyto otázky nedávají. Autoøi je proto považují za námìt pro další rozšíøení svých experimentù. PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 200 3

18 LI TE RA TU RA BEAR DEN, J. N Ul ti ma tum Bar ga i ning Ex pe ri ments: The Sta te of the Art. So cial Science Re - search Ne twork. No vem ber Do stup né z: Cit CAR TER, J. R.; IRONS, M. D. 11. Are Eco no mists Dif fe rent, and If So, Why? The Jour nal of Eco no - mic Per specti ves. 11, vol., no. 2, pp Ame ri can Eco no mic Association. DA VIS, D. D.; HOLT C. A. 13. Ex pe ri men tal Eco no mics. New Jer sey: Pri ce ton Uni ver si ty Press, s. ISBN EL LI OTT, C. S. 1. Sel fish Eco no mists? A Me ans of Ge ne ra ting Clas sro om In vol ve ment. [on li ne]. Clas sro om Ex per no mics. Vol., no. 1. (Spring, 1). Ma ri et ta Col le ge. Do stup né z: ri et ta.edu/~de le me eg/ex per nom/s.html. [cit. dne ]. FRANK, R. H. 1. Mi k ro e ko no mie a cho vá ní. 1. vyd. Pra ha: Svo bo da, 1. s. ISBN FRANK, R. H.; GI LO VICH, T.; RE GAN, D. T. 13. Does Stu dy ing Eco no mics Inhi bit Co o pe rati on? The Jour nal of Eco no mic Per specti ves. 13, vol., no. 2, pp Ame ri can Eco no mic Association. FRIEDMAN, D.; CASSAR, A Eco no mics Lab. An In tensi ve Cour se in Ex pe ri men tal Eco no mics. 1. vyd. Lon don and New York: Rout led ge, s. ISBN FRIEDMAN, D.; SUN DER, S. 1. Ex pe ri men tal methods: a pri mer for eco no mists. Cambridge: Cambridge Uni ver si ty Press, s. ISBN GROSS, L Al tru ism, Fair ness and So cial In tel li gen ce: Are Eco no mists Dif fe rent? [The sis]. Stan - ford: Stan ford Uni ver si ty. [on li ne]. Do stup né z: ford.edu/aca de mics/ho - nors_the ses/theses_200/gross.pdf. HAM PL, M Tro jí pøí stup k ve øej ným stat kùm. Fi nan ce a úvìr. 2001, roè. 1, è. 2, s HOLT, C. A.; LAU RY, S. K. 1. Vo lun ta ry Pro vi si on of a Pu b lic Good. The Jour nal of Eco no mic Per - specti ves. 1, vol. 11, no., pp Ame ri can Eco no mic Association. ISA AC, R. M.; McCUE, K. F.; PLOTT, C. R. 1. Pu b lic Go ods Pro vi si on in an Ex pe ri men tal En vi ron - ment. Jour nal of Pu b lic Eco no mics. 1, vol. 2, no. 1, pp. 1-. North-Holland. KAGEL, J. H.; ROTH, A. E. 1. The Han d book of Ex pe ri men tal Eco no mics. New Jer sey: Pri ce ton Uni ver si ty Press, s. ISBN X MARWELL, G.; AMES, R. E. 1. Ex pe ri ments on the Pro vi si on of Pu b lic Go ods. I. Re sour ces, In te - rest, Group Size, and the Free-Ri der Pro blem. The Ame ri can Jour nal of So ci o lo gy. 1, vol., no., pp The Uni ver si ty of Chicago Press. MARWELL, G.; AMES, R. E 10. Ex pe ri ments on the Pro vi si on of Pu b lic Go ods. II. Pro vi si on Point, Sta kes, Ex pe ri en ce, and the Free-Ri der Pro blem. The Ame ri can Jour nal of So ci o lo gy. 10, vol., no., pp The Uni ver si ty of Chicago Press. MARWELL, G.; AMES, R. E. 11. Eco no mists Free Ride, Does Any o ne Else? Jour nal of Pu b lic Eco no - mics. 11, no. 1, pp MC CA IN, R. A Es sen tial Prin ci ples of Eco no mics: A Hy per me dia Text. [on li ne]. Do stup né z: li am-king. och/eco111t.html. MUS GRA VE, R. A.; MUS GRA VE, P. B. 1. Ve øej né fi nan ce v te o rii a pra xi. Pra ha: Ma nage ment Press, 1. 1 s. ISBN NE U MANN, J. von; MOR GERN STERN, O. 10. The o ry of ga mes and eco no mic be ha vi or. 1st Prin ce - ton ed. Prin ce ton: Prin ce ton Uni ver si ty Press, s. ORTMANN, A.; CO LAN DER, D. 1. Ex pe ri ments in Te a ching and Un derstan ding Eco no mics. [on li - ne]. Irwin, 1. Do stup né z: ge.cuni.cz/ortmann/ortmann_co lan der_1.pdf. SA MU EL SON, P. A. 11. Eko no mie. 1. vyd. Pra ha: Svo bo da, s. ISBN SOU KU PO VÁ, J. a kol Mi k ro e ko no mie. 3. vyd. Pra ha: Ma nage ment Press, 200. s. ISBN STREC KO VÁ, Y.; MALÝ, I. 1. Ve øej ná eko no mie pro ško lu a pra xi. 1. vyd. Brno: Com pu ter Press, s. ISBN The Sve ri ges Riksbank Pri ze in Eco no mic Sciences in Me mo ry of Alfred No bel [on li ne]. Do stup né z: bel pri ze.org/no bel_pri zes/eco no mics/laureates/2002/. 3 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 1, 200