EFEKTY STÁTNÍ PODPORY PODNIKÙ 1)

Transkript

1 EFEKTY STÁTNÍ PODPORY PODNIKÙ 1) Alena Zemplinerová, Národohospodáøský ústav AV ÈR, Praha 1. Úvod Pos ky to vá ní ve øej ných pros tøed kù jed not li vým pod ni kùm, je-li na ru še na hos po dáø ská sou tìž, je ne zá kon né. 2) Pøes to všech ny vlá dy na všech úrov ních pos ky tu jí po moc ur - èi tým pod ni kùm nebo od vìt vím. Stát ní po moc mùže mít po do bu pøí mé do ta ce vy bra - ným pod ni kùm, do ta ce k úvì rùm, vlád ní zá ru ky za úvìr, do ta ce k úro kùm, úle vy na da - ních, od ku pu dlu hù nebo èás ti fir my stá tem, pro de je vstu pù za nižší než tržní cenu nebo ná ku pu vý stu pù za cenu vyš ší než tržní cena (pøe hled viz napø. Schwarz, Cle ments, 1999). Zda le ka ne veš ke rá stát ní po moc pod ni kùm je re gis tro vá na ve øej ný mi roz poè ty. Na pøí klad úle vy na da ních se ve ve øej ných roz poè tech ne ob je ví. S kvan ti fi ka cí stát ních do ta cí jsou spo je ny èet né me to do lo gic ké prob lé my (viz napø. Trans for ma ti on costs of the Re co ve ry and Con so li da ti on of the Ban king Sec tor, CNB web si te). Lze se pro to set - kat i s roz díl ný mi úda ji o výši do ta cí. Pod le ofi ciál ních úda jù Ev rop ské ko mi se do sáh la v roce 2000 stát ní po moc pod ni kùm v Ev rop ské unii 100 mi liard eur. V témže roce pod le od ha dù Ev rop ské ko mi se stát ní po moc pod ni kùm v kan di dát ských ze mích do sáh la 5 mi liard eur, z toho v Èes ké re pub li ce 770 mi lionù eur, z nichž více než po lo vi na smì - øo va la do prù mys lo vých pod ni kù a od vìt ví, 25 % do želez niè ní do pra vy a 20 % do ban - kov nic tví. 3) Ve øej ná pod po ra má efekt ne jen na fir my, kte ré ji do stá va jí, ale také na os - tat ní spo leè nos ti na trhu, na kte rém do to va ná fir ma pù so bí, jež do ta ci ne do sta ly. A ne jen to, díky pro vá za nos ti eko no mi ky mají do ta ce ne pøí mé efek ty na os tat ní od vìt ví v eko - no mi ce. Pøi ro ze nì mají do ta ce vý raz né efek ty na ve øej né roz poè ty, a tím i im pli ka ce pro da òo vou sou sta vu. Oèe ká va né efek ty do ta cí mo hou být jak ne ga tiv ní, tak po zi tiv ní. Na - pøí klad k oèe ká va ným po zi tiv ním efek tùm pod po ry za hra niè ních in ves to rù pat øí trans - fer tech no lo gie, rùst ex por tu èi vy tvo øe ní pra cov ních míst. K ne ga tiv ním efek tùm je tøe - ba pøi øa dit fakt, že se zvý ší im port, znaè ná èást zis kù nad ná rod ních spo leè nos tí je trans fe ro vá na do je jich ma teø ských zemí, ne do to va né pod ni ky v od vìt ví ne mu sí být schop ny kon ku ro vat a do má cí kon ku ren ti mo hou být zlik vi do vá ní a s nimi i pra cov ní mís ta. To ovliv ní i fir my na dodavatelsko-odbìratelských tr zích. Ko neè nì vlád ní po li ti - ka pod po ry ur èi tých stá tem vy bra ných in ves to rù od ra zu je jiné po ten ciál ní za hra niè ní 1) Èlá nek byl zpra co ván v rám ci pro jek tu GAÈR Efek ty stát ní po mo ci v pro ce su eko no mic ké trans for - ma ce, smlou va è. 402/03/1287. Au to rka dì ku je V. Be náè ko vi a T. Ze mpli ne ro vi za po moc pøi psa ní èlán ku. 2) Viz Vše obec ná do ho da o clech a ob cho du (GATT) a Smlou va o Ev rop ském spo le èen ství (èlá nek 87). V Èes ké re pub li ce Zá kon o ve øej né pod po øe è. 59/2000 Sb. Ve øej nou pod po rou se ro zu mí ja ká ko liv for - ma pod po ry zvý hod òu jí cí pod ni ká ní èi od vìt ví pos ky to va ná z ve øej ných pros tøed kù. Ter mí ny stát ní po moc, ve øej ná pod po ra a do ta ce jsou v èlán ku používá ny jako sy no ny ma. 3) Com mis si on of the EC (2002) 204 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2, 2006

2 in ves to ry, kte øí do jdou k zá vì ru, že v eko no mi ce ne roz ho du je trh, ale by ro kra té. Ve vý - sled ném efek tu ne ga ti va zpra vid la pøe važují nad po zi ti vy. V èlán ku jsou nej pr ve vy svìt le ny dù vo dy vlád pro pos ky to vá ní stát ní po mo ci pod ni - kùm a struè nì po psá ny teo re tic ké kon cep ce, kte ré sou vi se jí s vlád ní mi do ta ce mi pod ni - kùm. V dal ší èás ti jsou pre zen to vá ny od ha dy roz sa hu ve øej né po mo ci pod ni kùm v ob - do bí trans for ma ce èes ké eko no mi ky. Zá vìr je vì no ván efek tùm stát ních do ta cí na ná rod ní a nad ná rod ní úrov ni. 2. Zdù vod nì ní ve øej né pod po ry pod ni kù Eko no mic ké zdù vod nì ní ne bo li ra cio na li ta pos kyt nu tí ve øej né pod po ry jed not li vým pod ni kùm nebo od vìt vím se opí rá o kon cept tržního sel há ní. Ar gu ment tržního sel há ní za vedl Pi gou v roce 1938 s tím, že trh sám o sobì není scho pen efek tiv nì øe šit všech ny si tu a ce, že dìlá chy by. Ob vyk le se uvá dì jí ná sle du jí cí tržní sel há ní: mo no pol ní tržní síla založená na úspo rách z roz sa hu, ne do sta tek no vých tech no lo gií, ne za mìst na nost a územ ní ne rov nos ti v život ní úrov ni. Za stán ci ko rek ce sel há ní trhu do po ru èu jí vlád ní in ter ven ce a na vr hu jí ve jmé nu rùs tu bla ho by tu (de fi no va né ho jako suma pøe byt kù spot øe bi te lù a vý rob cù) nej rùz nìj ší for my ve øej né pod po ry, kte ré buï snižují ná kla dy ur èi té ho pod ni kù, èi zvy šu jí zisk vy bra ných pod ni kù. Za stán ci kon cep tu tržního sel há ní dále mají za to, že trh ne a lo ku je zdro je dos ta teè nì efek tiv nì pøi pos ky to vá ní ve øej ných stat kù (vzdì lá ní, vìda, vý zkum, in fra struk tu ra, život ní pros tøe dí, kul tu ra, tì lo vý cho va, zdra ví, obra na stá tu a prá va) a že po mo cí do ta cí je možné pøe smì ro vat alo ka ci žádou cím smì rem a že pro ve øej né bla ho bude lep ší tržní sel há ní ko ri go vat na zá kla dì in ter ven ce stá tu. Péèe o ve øej né bla ho po mo cí stát ních zá sa hù do trhu však naráží na prob lém využívá ní zna los tí ve spo leè nos ti. Možnost každého jed not li vé ho úèast ní ka smì ny využívat své zna los ti pro své úèe ly je považová na za jed nu ze zá klad ních pod mí nek exis ten ce kon ku renè ní ho trhu. (Ha y ek, 1945) V pøí pa dì trhu, kte rý není ovliv nìn stát - ní mi do ta ce mi, ne lze ni kdy pøes nì pøed ví dat cho vá ní os tat ních úèast ní kù ob cho du a úèast ní ci ob cho du jsou si rov ni v možnos ti pøed ví dat si tu a ci na trhu. Každý z nich má svùj ome ze ný po èet z ne ko neè né ho množství in for ma cí, jež ve svém dù sled ku ur èu jí si - tu a ci na trhu. Nesplní-li se jeho oèe ká vá ní, je to dù sled kem jeho in di vi du ál ní špat né kal - ku la ce, na opak správ ná kal ku la ce vede k na pl nì ní oèe ká vá ní. Vstoupí-li na trh stát se svý mi zá sa hy, ne pù so bí cí mi na všech ny úèast ní ky sou tìže, ale pou ze na jed no ho èi ome ze ný po èet, stá va jí se pù vod ní in for ma ce, je jichž správ né využití ved lo k úspì chu, za vá dì jí cí mi. Ten, kdo kal ku lo val správ nì, pro hrá vá. Ten, kdo dos tal do ta ci, vy hrá vá. S ne úspì chem toho, kdo správ nì kal ku lo val, po èí tal má lo kdo, a zá sah stá tu se v po do bì na ru še ní vol né sou tìže øe tì zo vì šíøí až do vel mi od leh lých ob - las tí eko no mi ky. Trh se tím stá vá hrou, kde se hra je s vì do mím, že kdy ko li mùže pøi jít ne èe ka ný zá sah sho ra, kte rý pøe roz dì lí kar ty tržních hrá èù. Re ak cí hrá èù je zne chu ce ní hrou, od stou pe ní od hry, zmì na høiš tì, hra pøi zemi, sna ha pod vá dìt èi pøi stou pit na hru na do ta ce. Je prav dì po dob né, že koncentrujeme-li pros tøed ky k dosažení jed no ho z cílù ve øej - né ho bla ha, nasmìrujeme-li k nìmu eko no mi ku, nej spí še to ho to cíle do sáh ne me døí ve, než po kud by chom se na jeho dosažení ne za mì øi li, ovšem zá ro veò je prav dì po dob né, že po kud by do taè ní pros tøed ky ne by ly vy na loženy, cel ko vý sou hrn zis kù by byl vyš ší a PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2,

3 eko no mi ka vý kon nìj ší. Ar gu ment ko rek ce tržního sel há ní je pro to v eko no mic ké li te ra - tu øe pøed mì tem znaè ných dis ku sí s tím, že exis tu jí jiné ces ty k do sa ho vá ní vlád ních cílù než do ta ce do pod ni kù a od vìt ví (viz napø. Khan, 1988 nebo Stig ler, 1971). Vìt ši na tržních sel há ní má jiné øe še ní než pros tøed nic tvím ce no vé ho sys té mu. Ve øej ná pod po ra pod ni kù ne ve de k efek tiv nìj ší alo ka ci zdro jù ve smys lu Pa re to va op ti ma - na opak vede ke snížení bla ho by tu (Tul lock, 1965, Ol son, 1965, Kru ger, 1974, Bu cha nan et. al., 1980). Proè tedy vlá dy pos ky tu jí do ta ce pod ni kùm? Vy svìt le ní cho vá ní vlád pøi pos ky to vá - ní ve øej né pod po ry pod ni kùm po dá vá teo rie ve øej né vol by. Tato teo rie pra cu je s pøed po - kla dem, že po li ti ci ve svých roz hod nu tích sle du jí cíl zví tì zit ve vol bách (Tul lock, 1965). Používa jí k tomu ve øej né pros tøed ky a by ro kra tic ký apa rát. Vo leb ní sys tém v zá - pad ních de mo kra ci ích vy tvo øil sys tém, ve kte rém se po li ti ci snaží pøežít pros tøed nic - tvím schva lo vá ní le gis la ti vy, kte rá ob sa hu je kom pro mis za úèe lem zís ká ní vo liè ských hla sù a je vý sled kem vli vu or ga ni zo va ných záj mo vých sku pin (prù mys lo vých sva zù, od bo rù, ze mì dìl cù, oce lá øù, naf ta øù, ochrán cù život ní ho pros tøe dí, nábožen ských sku - pin atd.). By ro kra cie, kte rá sice není vo le na, ale mìní se v ná vaz nos ti na zmì nu po li tic - ké scé ny, je tudíž loa jál ní k po li ti kùm na jed né stra nì a zá ro veò je v je jím záj mu za cho - vá ní do to va ných ob las tí (Pel zman, 1976). S po stu pem in ter na cio na li za ce do stá va jí stát ní do ta ce stá le více nad ná rod ní roz mìr. Me zi vlád ní kon ku ren ce for mou do ta cí do pod ni kù mùže vést k tzv. do taè ní vál ce a k su - bop ti mál ní mu vý sled ku pro všech ny zemì. Dis ku si teo re tic kých mo de lù efek tù stát ní po mo ci pod ni kùm na nad ná rod ní úrov ni po dá va jí Bes ley a Se ab right (1999). Au to øi èle ní eko no mic kou li te ra tu ru a teo re tic ké mo de ly, kte ré se za bý va jí eko no mic kou ana - lý zou do pa dù stát ních do ta cí na eko no mi ku, do nì ko li ka sku pin. Každá sku pi na mo de lù má vnitø nì ko he rent ní po hled na efek ty stát ní po mo ci na od vìt ví, ale každá je založena na rùz ných pøed po kla dech a do chá zí k od liš ným zá vì rùm ohled nì me zi vlád ní kon ku - ren ce ces tou do ta cí. Nej vý znam nìj ší sku pi na mo de lù pat øí pod hla viè ku stra te gic ká ob chod ní po li ti ka (viz napø. Bran der a Spen cer, 1985). V tìch to mo de lech vlá dy sou tìží na vzá jem na zá - kla dì in di vi du ál nì ra cio nál ní, ale ko lek tiv nì ztrá to vé do ta ce do prù mys lu. Vlá dy sou - tìží na ne do ko na lých oli go pol ních tr zích s cí lem pøe su nout èást oli go pol ní ren ty do do má cí zemì. Z hle di ska nad ná rod ní ho, po kud všech ny vlá dy pos ky tu jí po moc pod ni - kùm, mùže to vést k do taè ní vál ce, kdy ta ko vé do ta ce jsou ne efek tiv ní jak na ná rod ní, tak na nad ná rod ní úrov ni. Na zá kla dì tìch to mo de lù se do chá zí k zá vì ru, že všech ny zemì na tom bu dou lépe, po kud se do mlu ví, že ne bu dou pos ky to vat do ta ce a ne bu dou si do ta ce mi kon ku ro vat. Dal ší sku pi na mo de lù vy chá zí z eko no mi ky ve øej ných fi nan cí a z pros to ro vých pre - fe ren cí ohled nì ve øej ných stat kù (Ti e bout, 1956) a do chá zí k opaè né mu zá vì ru pro po li - ti ku do ta cí než sku pi na pøed cho zích mo de lù: do ta ce mo ti vu jí fir my pøe mís tit se do lo ka - lit, kte ré lépe vy ho vu jí je jich pre fe ren cím, a kon ku ren ce pros tøed nic tvím stát ních do ta cí je tudíž žádou cí pro ces. Stát ní pod po ra mùže být v Ti e bou to vì chá pá ní efek tiv ní. Pod le tøe tí sku pi ny mo de lù mají po ten ciál nì stát ní do ta ce jak po zi tiv ní, tak ne ga tiv - ní efekt v zá vis los ti na okol nos tech (Krug man, 1991). V tìch to mo de lech zvláš tì v mo de lech nové eko no mic ké geo gra fie - mo hou vlá dy dos tat zpìt pros tøed ky in ves to - va né do do ta cí, jest liže se po da øí in ter na li zo vat ex ter na li ty z do ta cí pøi lá ka né nebo pod - po ro va né eko no mic ké ak ti vi ty. Po kud se jed ná o ros tou cí trh, pod po ra ná rod ních šam PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2, 2006

4 pio nù ne mu sí nut nì vést ke snížení tržního po dí lu ri va lù v os tat ních ze mích, ale mùže vést k rùs tu pro duk ti vi ty díky využití úspor z roz sa hu nebo nové tech no lo gie. To však není za ru èe né a jis té, a pro to je i na zá kla dì tìch to mo de lù do po ru èo vá na kon tro la stát ní po mo ci. Za tím co teo rie není za jed no v hod no ce ní efek tù ve øej né pod po ry pod ni kù, em pi ric - ké stu die jsou v ob dob ném hod no ce ní pøi bi lan ci kon krét ních po zi tiv a ne ga tiv jed no - znaè nìj ší. Em pi ric ké stu die, kte ré hod no tí efekt stát ních do ta cí do no vých tech no lo gií a pod po ry vstu pu na trh, do chá ze jí k zá vì rùm, že do to vá ní mùže sice pod po øit vstup na trh, kte rý je cha rak te ri zo ván úspo ra mi z roz sa hu, ale že ná kla dy na tyto do ta ce pøe vy šu jí pøí no sy, a to do kon ce teh dy, jsou-li kal ku lo vá ny na ná rod ní bázi (Bal dwin a Krug man, 1987, Klep per, 1989). Po do bnì re gi o nál ní do ta ce obec nì ve dou k dis tor zím v alo ka ci, k de mo ti va ci a ne jsou efek tiv ní ani v pøi lá ká ní eko no mic ké ak ti vi ty (Midelfart-Knarvik a Over man, 2002). Ne ven and Se ab right (1995) od had li na zá kla dì si mu laè ní ho mo de - lu, že po zi tiv ní ex ter na li ty ze vstu pu Air bu su na trh byly men ší než ne ga tiv ní ex ter na li ty (ztrá ty na zis ku) exis tu jí cích fi rem Bo e ing a McDonnell-Douglas. Z toho vy plý vá, že stát ní po moc byla ne efek tiv ní z hle di ska svì to vé ho bla ho by tu, ale byla zis ko vá z hle di - ska Ev ro py. 3. Ve øej ná pod po ra v ob do bí trans for ma ce Pøe chod od plá no va né ho hos po dáø ství na tržní eko no mi ku byl spo jen se znaè ný mi ob je - my ve øej ných pros tøed kù na zá chra nu a re struk tu ra li za cí pod ni kù. For my a roz sah pos - ky to vá ní stát ní pod po ry pod ni kùm se bì hem trans for maè ní ho pro ce su èes ké eko no mi - ky mì ni ly. Zhru ba lze roz li šit tøi ob do bí: , pri va ti zaè ní a ob do bí eko no mic ké re ce se a pri va ti za ce vel kých bank Tato tøi ob do bí ko res pon du jí do znaè né míry se zmì na mi po li tic ké scé ny. Do taè ní po li ti ka bì hem ra né ho ob do bí trans for ma ce eko no mi ky byla vý sled kem kom pro mi su mezi gra du a lis ty a ra di ká ly. Ceny ener gie a nì kte ré ho ne ob cho do va tel né - ho zboží zùs ta ly re gu lo va né. Byly pos ky to vá ny da òo vé úle vy ma lým pod ni kùm do 25 za mìst nan cù a da òo vé prázd ni ny pro spo leè né pod ni ky se za hra niè ní mi in ves to ry. Ex port byl do to ván ces tou no mi nál ní de val va ce do má cí mìny. Byly od dluženy pod ni - ky, kte ré pro ká za ly dì dic tví špat ných úvì rù z ob do bí plá no va né eko no mi ky v èást ce zhru ba 80 mi liard ko run. Šlo o tzv. tr va le se ob ra ce jí cí zá so by viz vý roè ní zprá vy Kon so li daè ní ban ky, kte rá byla založena v roce Od roku 1992 mìli vliv na trans for ma ci ra di kál ní re for mis té a pra vi co vé stra ny: po - bíd ky pro malé pod ni ky a za hra niè ní in ves to ry byly ome ze ny èi zru še ny, znaè ná èást eko no mi ky byla pri va ti zo vá na. Ve svých pro kla ma cích vlá da od mí ta la pos ky to vat do - ta ce jed not li vým pod ni kùm nebo od vìt vím s tím, že re struk tu ra li za ci pro ve dou bu dou cí vlast ní ci pod ni kù. Nic mé nì v pra xi vlá da pod lé ha la po li tic kým, so ciál ním, by ro kra tic - kým a lob by is tic kým tla kùm a za chra òo va la vel ké stát ní èi po lo stát ní pod ni ky po celé ob do bí Dìlo se tak vìt ši nou bez toho, že by exis to va ly jas né stra te gie re - struk tu ra li za ce a pri va ti za ce pod ni kù. Pro ces pri va ti za ce byl do pro vá zen eko no mic ký mi šoky, kte ré zpù so bi ly ztrá tu lik vi - di ty mno ha stát ních a po lo stát ních pod ni kù. Pod ni ky mu se ly èe lit ne zná mým fak to rùm a no vým pod mín kám pro pøežití bez do ta cí, na nìž døí ve spo lé ha ly. Pro mno hé z nich vznik la kon ku ren ce na trhu nebo je jich trhy zmi ze ly, když se v dù sled ku li be ra li za ce PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2,

5 eko no mi ka otev øe la, nebo byly de re gu lo vá ny ceny. Pro jiné pod ni ky byl osu do vým ne - do sta tek manažer ských schop nos tí, zvláš tì v ob las ti mar ke tin ku a fi nan cí. Mno hým chy bì la ja ká ko liv stra te gie, bo jo va ly o každo den ní pøežití. Jiné pod ni ky byly vy tu ne lo - vá ny. Vý sled kem byly ztrá ty a dlu hy. Stát ve sna ze od vrá tit ban kro ty a pod po øit re struk - tu ra li za ci pod ni ko vé ho sek to ru pos ky to val tìm to pod ni kùm do ta ce. Stát ní in ter ven ce byly za mì øe ny na celá od vìt ví v pøí pa dì Èes ké re pub li ky šlo o do bý vá ní uhlí, žele záø - ství a oce láø ství, poz dìji o ban kov nic tví. Èást tìch to do ta cí ne by la ani ne moh la být re - gis tro vá na, nebo do ta ce mo hou mít nej rùz nìj ší ne pøí mé for my. Toto ob do bí je pro to z hle di ska ob je mu pos kyt nu tých pod por znaè nì ne tran spa rent ní. V roce 1993 byla založena Èes ká in kas ní, je jímž hlav ním úko lem byla re struk tu ra li za ce ÈSOB. Byla založena Èes ká fi nanè ní, kte rá byla v roce 1997 za kou pe na Èes kou ná rod ní ban kou za úèe lem sta bi li zaè ní ho prog ra mu pro malé a støed ní ban ky. Re ce se v roce 1997 od ha li la ne do sta teè nou re struk tu ra li za ci pod ni ko vé sfé ry. Vlna ban kro tù, kte rá ná sle do va la, za hr no va la øadu pod ni kù, kte ré byly do té doby do to vá ny, a tyto zdro je byly tudíž ztra ce ny. Prob le ma tic ké pod ni ky byly po lo pri va ti zo va né, èas to v por tfo liu po lo stát ních vel kých bank a zce la v ru kou ma na ge men tu, kte rý ne umìl nebo ne chtìl bu do vat stra te gii. Pod ni ko vý ma na ge ment tak mís to vy tvá øe ní dlou ho do bé stra - te gie vy jed ná val s vlá dou o do ta cích. Ty pøi chá ze ly rùz ný mi ka ná ly, ale pøe de vším pros - tøed nic tvím vel kých bank, kte ré aku mu lo va ly špat né úvì ry (Be ná èek, 1997). Pa ra lel nì se zmì nou vlá dy za èí ná v roce 1998 ob do bí pri va ti za ce tìch to vel kých bank. Èiš tì ní je - jich por tfo lia ces tou vy ve de ní špat ných úvì rù do Kon so li daè ní agen tu ry zna me na lo ve své pod sta tì do ta ce ne jen ban kám, ale také pod ni ko vé sfé øe. Ta bul ka 1 Ve øej ná po moc Zdroj: ÚOHS * úda je ne jsou k dis po zi ci za celé sle do va né ob do bí Oblast mil. Kè Záchrana a restrukturalizace ,7 Doprava 78533,6 Uhlí, ruda, uran 20678,2 Malé a støední podniky 10826,0 Podpora investic 7775,9 Výzkum a vývoj 7618,2 Zemìdìlství* 5973,7 Podpora exportu* 3820,8 Regionální podpora 2118,1 Životní prostøedí 838,3 Úspora energie* 619,8 Cestovní ruch* 428,8 Celkem ,1 Za ob do bí byla re gis tro vá na a schvá le na ve øej ná po moc ve výši 362 mi - liard ko run, pøi èemž po díl ve øej né pod po ry pod ni kù na zá chra nu a re struk tu ra li za ci (vèet nì bank) pøed sta vo val té mìø 90 % této re gis tro va né stát ní pod po ry. Pod le ofi ciál - ních dat se stát ní po moc v ob do bí po hy bo va la mezi 1 až 5 pro cen ty z HDP. Ob vyk lý zpù sob je mì øit do ta ce jako hru bý roz poè to vý vý daj. To je sice nej jed no duš ší, 208 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2, 2006

6 ale ne do ko na lé, pro tože nì kte ré do ta ce se v roz poè to vých vý da jích vù bec ne ob je ví. Ob - vyk le jsou ve fis kál ních úè tech uvá dì ny pou ze ho to vost ní do ta ce, os tat ní na pøí klad úle vy na da ních èi úvì ro vá zvý hod nì ní - ne jsou v roz poè tu vù bec za chy ce ny, nebo jsou v jiné èás ti roz poè tu, jako na pøí klad od kup fi rem. Mimo to in fla ce snižuje sku teè nou výši do ta cí k odloženým da ním a sku teè né ná kla dy roz poè tu na da òo vé úle vy nebo od - kla dy daní jsou obtížnìji mì øi tel né. V Èes ké re pub li ce znaè ná èást ve øej né pod po ry pod ni kùm bì hem ob do bí pro bí ha la mimo roz po èet pros tøed nic tvím výše zmí nì ných trans for maè ních in sti tu cí. Fi nan co vá ní ve øej né pod po ry mimo stát ní roz po èet pros tøed nic tvím trans for maè ních in sti tu cí po pi su jí Poláèková-Brixi (2000) a Bez dìk, Dyb czak, Krejdl (2003). Je jich od - ha dy ne pøí mé ve øej né pod po ry pos kyt nu té pros tøed nic tvím Kon so li daè ní ban ky (agen - tu ry), Èes ké fi nanè ní a Èes ké in kas ní za chy cu je ta bul ka 2. Je zøej mé, že vy ka zo va né a roz poè tem pod chy ce né do ta ce pod ni kùm byly jen èás tí sku teè né výše do ta cí. Lze zhru ba od had nout, že v ob do bí byla sku teè ná výše do ta cí do pod ni kù dvoj - ná sob nì vy so ká, než ofi ciál nì vy ka zo va ná. Ta bul ka 2 Pøí má a ne pøí má ve øej ná pod po ra pod ni kùm mld. Kè Veøejná podpora oficiálnì vykazovaná* 33,7 40,6 51,0 14,6 49,9 101,5 71,1 Nepøímý státní dluh v transformaèních institucích** 95,2 116,6 140,7 145,4 *** *** *** * ÚOHS vý roè ní zprá vy ** Bez dìk, Dyb czak, Krejdl, 2003, s. 11, tab. 3 *** úda je ne jsou k dis po zi ci Po rov ná ní po dí lu ve øej né pod po ry pos ky to va né v Èes ké re pub li ce s os tat ní mi ze mì - mi v Ev rop ské unie ilus tru je, že po díl ve øej né pod po ry na HDP byl v roce 2002 vy so ký. Ob vyk lé zdù vod nì ní je, že v tran zi tiv ní eko no mi ce byly chy by trhu prav dì po dob nìj ší, pro to pot øe ba a tla ky na ob jem stát ní po mo ci spe ci fic kým pod ni kùm je vyš ší než v pøí - pa dì etab lo va ných tržních eko no mik. Ve sku teè nos ti však šan ce zís kat do ta ci byly vìt - ší, než hle dat ces ty ke snížení ná kla dù ces tou ino va cí, a tak stra te gií ma na ge men tu bylo dos tat pod po ru od stá tu. Také ne exis to va ly me cha nis my kon tro ly ve øej ných roz poè tù. Stát ní po moc pod ni kùm, kte rá je ini ci o vá na a ak cep to vá na na nižších úrov ních vlá - dy, ne mu sí být ak cep to vá na ri va ly na vyš ších úrov ních, resp. na jed not ném trhu Ev rop - ské unie. Na pøí klad v pro sin ci 2002 Ev rop ská ko mi se roz hod la, že stát ní po moc pos kyt - nu tá Olym pic Air wa ys je ne zá kon ná a musí být vrá ce na, pro tože dá va la tìm to do prav cùm ne opráv nì nou vý ho du. Po do bnì Elec tri ci té Fran ce by mìla vrá tit 1,2 mi - liardy eur, kte ré ne zá kon nì zís ka la na úle vách na da ních od fran couz ské vlá dy a vlád - ních zá ru kách. 4) Jsou-li kon ku ren ti umís tì ni v rùz ných stá tech, kon ku renè ní boj se mùže ode hrá vat ces tou vlád ních do ta cí, me zi vlád ních spo rù a vy jed ná vá ní. Prob lém ve - øej né pod po ry se po sou vá na nad ná rod ní úro veò, kde hrá èi jsou ná rod ní vlá dy a nad ná - rod ní spo leè nos ti ope ru jí cí na glo bál ních tr zích. 5) 4) viz rop.eu.int/comm/com pe ti ti on/sta te_aid/oj 5) U WTO je v sou èas nos ti asi 15 vel kých pøí pa dù spo rù tý ka jí cích se do ta cí, kte ré mají im pli ka ce pro me - PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2,

7 Graf 1 V ob do bí trans for ma ce byly do ta ce do pod ni kù v Èes ké re pub li ce re la tiv nì vy so ké, ve znaè né míøe im pli cit ní a do sud zù stá va jí vy so ko nad prù mì rem v EU. Lze do vo zo - vat, že vy so ký po díl tìch to do ta cí mìl znaè né mik ro eko no mic ké a mak ro eko no mic ké dù sled ky. Do ta ce zøej mì zpo ma li ly re struk tu ra li za ci a pøi spì ly k re ce si eko no mi ky, kte - rá za èa la v roce Je-li obtížné zjis tit ob jem do taè ních pros tøed kù, pak ješ tì obtížnìj ší je kvan ti fi ko vat efek ty stát ních do ta cí. Efek ty ve øej né pod po ry je možné ana - ly zo vat ve všech ná sle du jí cích as pek tech: efekt do ta cí na ve øej né roz poè ty, na do to va - ný pod nik a na os tat ní ne do to va né pod ni ky. Vrátíme-li se zpìt k úvod ní pasáži o vý zna - mu in for ma cí for mu lo va ném F. Ha y e kem, pak by chom pro kvan ti fi ka ci efek tù do ta cí pot øe bo va li vel ké množství dat, mu se li by chom kvan ti fi ko vat po zi tiv ní a ne ga tiv ní ex - ter na li ty každé jed not li vé do ta ce do pod ni kù. Ta ko vá to ana lý za ex post je ob vyk le vel - mi ná roè ná. Dále pro to na zna èí me efek ty ales poò v ob las ti ve øej ných roz poè tù. Graf 2 ilus tru je vý voj po dí lu ve øej ných do ta cí na stát ním dlu hu v ob do bí Více než 70 % stát ní ho dlu hu pøi pa dá na ve øej nou po moc pod ni kùm. Ze své pod sta ty ve - dou stát ní do ta ce do pod ni kù k de fi ci tu roz poè tù, a lo gic ky tudíž i ke zvý še ní ná ro kù na da òo vé zatížení. Vyš ší míra zda nì ní však vede ke snížení in ves tiè ní ak ti vi ty a stát ní do - ta ce do pod ni kù tak ve dou ke ztra ce ným pøí ležitos tem pro jiné pod ni ka tel ské ak ti vi ty. Z hle di ska ná kla dù pøí ležitos tí pro stát ní pros tøed ky znaè ná stát ní po moc jed not li vým pod ni kùm zna me na la ne jen ome ze ní pod ni ka tel ských ak ti vit, ale také ome ze ní vý da jù na vzdì lá ní, vìdu a kul tu ru. Vzdì lá ní, vìda, vý zkum a kul tu ra jsou však ob las ti, ve kte - rých lze oèe ká vat po zi tiv ní ex ter na li ty ze stá tem vy na ložených pros tøed kù s mno hem vìt ší prav dì po dob nos tí, než je tomu v pøí pa dì do ta cí do pod ni kù. zi ná rod ní ob chod. WTO øeší napø. spor mezi US ad mi nis tra ti vou a Ev rop skou ko mi sí ohled nì do ta cí do spo leè nos tí Air bus a Bo e ing. Air bus dos tal vý hod nì úro èe nou pùjè ku ve výši 3,1 mld. USD od sed mi èlen ských stá tù EU na vý voj no vé ho le tad la a Bo e ing obdržel vice než 700 mil. USD úlev na ex port ní dani v ob do bí bes.com/ma nu fac tu ring/ne wswi re/2004/05/20/rtr html 210 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2, 2006

8 Graf 2 Jest liže vlá da do tu je ur èi tý pod nik ve své zemi z pros tøed kù svých ob èa nù a tyto vý - rob ky jsou vyváženy a spot øe bo vá vá ny v jiné zemi, pak vlast nì do tu je ob èa ny ji ných zemí. Ob èa né ci zích zemí tudíž ob vyk le ne jsou v opo zi ci pøi pos ky to vá ní po mo ci a ob - èa né v dané zemi jsou vel mi roz ptý le ní na to, aby moh li vy tvo øit úèin nou opo zi ci pos ky - to vá ní stát ní po mo ci. Ná kla dy na do ta ce jsou roz ptý le ny na veš ke ré oby va tel stvo do - má cí opo zi ce pro ti do ta cím je re la tiv nì sla bá a ti, kdo z ní pro fi tu jí, jsou ob vyk le sil ní a kon cen tro va ní. 5. Zá vì ry Na za èát ku sta tì jsme uved li, že zá ko ny sice stát ní pod po ru pod ni kùm za ka zu jí, pøes to je však ve øej ná po moc pod ni kùm znaè ná. Tato sku teè nost je umožnìna exis ten cí øady vý ji mek ze zá ko na, lze-li pro ká zat vy rov ná vá ní život ní úrov nì, vý znam né snížení ne za mìst na nos ti nebo vážné prob lé my v eko no mi ce stá tu. 6) Ev rop ská ko mi se schva lu je na zá kla dì tìch to vy jí mek 98 % všech žádos tí o pod po ru pod ni kù, a to pøe de vším ze so - ciál ních nebo pøe roz dì lo va cích dù vo dù (Bes ley and Se ab right, 1999). Stát ní do ta ce jsou jen v ome ze né míøe mo ti vo vá ny eko no mic ky a roz ho do vá ní o stát ní po mo ci je pøe - vážnì po li tic kou záležitos tí. Není ob vyk lé ana ly zo vat, zda po li tic ká roz hod nu tí o ve øej - né pod po øe mìla za ná sle dek efek tiv ní alo ka ci zdro jù a do jaké míry spl ni la úèel. Na pøí kla du do ta cí do pod ni kù bì hem trans for ma ce se též uká za lo, že ne do sta teè ná kon tro la a ne tran spa rent ní ka ná ly dis tri bu ce stát ní po mo ci snižují efek tiv nost ve øej né pod po ry a pøi spí va jí k rùs tu pøí ležitos tí pro ko rup ci v po li tic kých struk tu rách, ve ve øej - né sprá vì a ve stá tem vlast nì ných ban kách (Bo ha tá, 2004). Vlá dy ob vyk le ne po ci ují tvr dé roz poè to vé ome ze ní a ne jsou tla èe ny k tomu, dì lat efek tiv ní roz hod nu tí ex ante. Je pro to ménì prav dì po dob né, že po li tic ká roz hod nu tí bu - dou mít za ná sle dek efek tiv ní alo ka ci zdro jù. Teo re tic ky by eko no mic ká ana lý za ve øej - 6) Èlá nek 87 Smlou vy o Ev rop ském spo le èen ství. Zá kon né úpra vy sta no ví dále blo ko vé vý jim ky, kdy je možné do ta ce pos kyt nout pro malé a støed ní pod ni ky, na pod po ru ško le ní a za mìst na nos ti nebo po kud pod po ra bì hem tøí let ne pøe sáh ne eur (de mi ni mis). PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2,

9 né pod po ry pod ni kù mìla po rov nat ná kla dy na ko rek ci tržního sel há ní, kte ré je dù vo - dem pro vlád ní in ter ven ci a ne ga tiv ní ex ter na li ty vy vo la né tou to ve øej nou pod po rou. Po kud ná kla dy na od stra nì ní tržního sel há ní ne pøe sáh nou ne ga tiv ní ex ter na li ty vy vo la - né ve øej nou pod po rou, ve øej ná pod po ra mùže být z eko no mic ké ho hle di ska schvá le na. Od had nout a kvan ti fi ko vat efek ty tržního sel há ní naráží kro mì pot øe by vy hod no co vat efek ty do ta cí i na me to do lo gic ké prob lé my vèet nì zís ká ní re le vant ních in for ma cí a kvan ti fi ka ce ex ter na lit. To, co však vlá dy mo hou a mìly by uèi nit, je, že veš ke ré do ta ce bu dou ex ante ozná - me ny a bu dou trans pa rent ní. Tak mo hou pod ni ky za kal ku lo vat tuto in for ma ci do svých roz hod nu tí a snížit ales poò do ur èi té míry ne ga tiv ní efek ty do ta cí a obec né po vì do mí o tom, že trh je hrou, kde se hra je s vì do mím, že kdy ko li mùže pøi jít ne èe ka ný zá sah sho - ra, kte rý pøe roz dì lí kar ty tržních hrá èù, a že hra na do ta ce se vy pla tí. Li te ra tu ra Bal dwin, R.E., Krug man, P.R.: Mar ket Ac cess and In ter na ti o nal Com pe ti ti on: A Sti mu la ting Stu dy of 16 K Ran dom Ac cess Me mo ry, R.C. Fre es tra (ed.) Em pi ri cal Met hods for In ter na ti o nal Tra de, Cam - brid ge, MIT Press Be ná èek, V.: Fis cal Con ver gen ce to the Coun tri es of Eu ro pe an Uni on and the Sta te Bur den, Pra gue Eco no mic Pa pers, 1997, è. 4, s Bes ley, T., Se ab right, P.: The ef fects and po li cy im pli ca ti ons of Sta te Aids to In dus try: an eco no mic anan ly sis, Eco no mic Po li cy, 1999, è. 14 (28). Bez dìk, V., Dyb czak, K., Krejdl, A.: Czech Fis cal Po li cy: In tro duc to ry Ana ly sis, Wor king Pa per Se ri es of the Czech Na ti o nal Bank, 2003, è. 7. Bo ha tá, M.: Coun try Re port on Sta te Aid in the Czech Re pub lic, mi meo, Ap ril Bran der, J., Spen cer, B.: Ex port Sub si di es and In ter na ti o nal Mar ket Sha re Ri val ry, Jour nal of In ter na ti - o nal Eco no mics, 1985, è. 18, s Bu cha nan, J., Tol li son, R., Tul lock, G.: To wards a The o ry of the Rent Se e king So ci e ty, Col le ge Sta ti - on, Te xas, Te xas A & M Uni ver si ty Press Col lie, D.: Sta te Aid in the Eu ro pe an Uni on: the pro hi bi ti on of sub si di es in an in teg ra ted mar ket, In ter na - ti o nal Jour nal of In dus tri al Or ga ni sa ti on, 2000, è. 18, s Com mis si on of the Eu ro pe an Com mu ni ti es (CEC): Sta te Aid Sco re bo ard, Au tumn 2002 Up da te, Spe cial Edi ti on on Can di da te Coun tri es, COM (2002), 638 fi nal, Brus sels, Djan kov, S., La Por ta, R., Lopez-de-Silanes F., Shle i fer, A.: The Re gu la ti on of En try, Qu art. J. Econ., 2002, 117: 1, s Ha y ek, F.A.: The Use of Know led ge in So ci e ty, Ame ri can Eco no mic Re vi ew, 1945, è. 4, s Ha ze mann, R.D., Jo nes, B.R., Mon ta dor, R.B.: Tax Re form in OECD Coun tri es: Mo ti ves, Con stra ints and Prac ti ce, OECD Eco no mic Stu di es, 1988, è. 10, s Khan, A.: The Eco no mics of Re gu la ti on, Cam brid ge, Mass: MIT Press Klep per, G.: En try into the Mar ket for Lar ge Trans port Air craft, In sti tu te für Wel twir tschaft, Kiel, Uni ver - si ta et Kiel, Wor king pa per, May 1989, è Kru ger, A.: The Po li ti cal Eco no my of the Rent Se e king So ci e ty, Ame ri can Eco no mic Re vi ew, 1974, è. 64, s Krug man, P.: Geo grap hy and Tra de, Cam brid ge, MA: MIT Press Le a hy, D., Ne a ry, P.: In ter na ti o nal R&D Ri val ry and In dus tri al Stra te gy wit hout Go ver nment Com mit - ment, Re vi ew of In ter na ti o nal Eco no mics, 1996, è. 4, s Midelfart-Knarvik, K.H., Over man, H.: De lo ca ti on and Eu ro pe an in teg ra ti on: is struc tu ral spen ding jus ti fi ed? Eco no mic Po li cy, Oc to ber, 2002, è. 35. Mlá dek, J., Has hi, I.: Bar ri ers to en try in the Czech Re pub lic. In: Has hi I et al., Bar ri ers to en try and Growth of new firms in ear ly tran si ti on, Bos ton, Klu wer Aca de mic Pub lis hers Mo ll ga ard, P.: Com pe ti ti ve ef fects of sta te aid in oli go po ly, mi meo, Dpt. Of Eco no mics and Cen tre for Law, Ko pen ha gen, Ko pen ha gen Bu si ness Scho ol, De cem ber PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2, 2006

10 Ne ven, D., Se ab right, P.: Eu ro pe an In dus tri al Po li cy: The Air bus Case, Eco no mic Po li cy, 1995, è. 21, s Ol son, M.: The Lo gic of Col lec ti ve Ac ti on, Cam brid ge, Mass, Har vard Uni ver si ty Press Pel zman, S.: To wards a Ge ne ral The o ry of Re gu la ti on, Jour nal of Law and Eco no mics, 1976, è. 19 (2), s Pi gou, A.: The Eco no mics of Wel fa re, Lon don, Mac mil lan and Co Poláèková-Brixi, H.: Fis kál ní ri zi ka ne jsou jen v roz poè tu, Fi nan ce a úvìr, 2000, è. 3, s Schwartz, G., Cle ments, B.: Go ver nment sub si di es, Jour nal of Eco no mic Sur ve ys, 1999, è. 2, s Stig ler, G.: The The o ry of Eco no mic Re gu la ti on, Bell Jour nal of Eco no mics, 1971, è. 2, s Tul lock, G.: The Po li tics of Bu re auc ra cy, Wash ing ton D.C., Pub lic Af fa irs Press Win ston, C.: Eco no mic De re gu la ti on: Days of Rec ko ning for Mic ro e co no mists, Jour nal of Eco no mic Li - te ra tu re, 1993, è. 31 (3), s EF FECTS OF STA TE AID TO EN TER PRI SES Alena Zemplinerová, Economics Institute, Academy of Sciences of the Czech Republic, Po li tic kých vìz òù 7, CZ Pra ha 1 ( ale na.ze mpli ne ro va@cerge.cuni.cz) Ab stract The aim of the ar tic le is to des cri be the o re ti cal con cepts re la ted to the ef fects of sta te sub si di es on en ter pri ses and to dis cuss the mag ni tu de and ef fect of sta te aid on en ter pri ses du ring the trans for ma ti on of the Czech eco no my. Sub si di es to en ter pri ses du ring trans for ma ti on were high, of ten trans pa rent, and abo ve the Eu ro pe an Uni on ave ra ge. Du ring re gis te red sta te aid re a ched 362 bn. CZK. More than 90 per cent of the to tal re gis te red sta te aid went to awards the res cue and re struc tu ring of en ter pri ses. It can be rough ly es ti ma ted that du ring sta te aid was twi ce as high as of fi ci al ly re gis te red. Sha re of sta te aid to en ter pri ses in pub lic debt in cre a sed and re a ched 70 per cent by Non-transparent chan nels of sta te aid dis tri bu ti on dec re a se the ef fi ci en cy of sta te aid, as they dis tort mar ket sig nals and decrease motivation for fair competition. Ke y words sta te aid, mar ket fa i lu re, re struc tu ring, com pe ti ti on JEL Clas si fi ca ti on F13, G38, H20 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2,