MAK RO EKO NO MIC KÉ AS PEK TY PO ROD NOSTI

Transkript

1 MAK RO EKO NO MIC KÉ AS PEK TY PO ROD NOSTI Ma rek LOUŽEK, Cen trum pro eko no mi ku a po li ti ku, Pra ha 1. Úvod Po pu la ce za ují má v eko no mii ne za ne dba tel né mís to. Pøi nej men ším od dob Mal thu se se oby va tel stvo dos ta lo do støe du po zor nos ti eko no mù. Ve 20. sto le tí s po pu la cí po èí ta ly teo rie dlou ho do bé ho rùs tu a rùz né ne omal thu si án ské kon cep - ce. Dis ku tu je se o tom, zda po pu la ce pod po ru je èi spí še tlu mí hos po dáø ský rùst. Pod nìt né jsou stu die o vzta hu po rod nos ti a hos po dáø ských cyk lù èi fis kál ním efek - tu po pu laè ní ho vý vo je. Cí lem to ho to pøí spìv ku je zma po vat mak ro eko no mic ké as pek ty po rod nos ti. Dru - há èást pøi ná ší úvod o po pu la ci v dì ji nách eko no mic kých teo rií. Tøe tí èást ro ze bí rá teo rii de mo gra fic ké ho pøe cho du. Ètvr tá èást ana ly zu je vztah po pu la ce a hos po dáø - ské ho rùs tu. Pátá èást zkou má vztah po rod nos ti a úmrt nos ti. Šes tá èást pøi ná ší na svìt lo vztah po rod nos ti a hos po dáø ských cyk lù. Sedmá èást na sti òu je fis ká l ní úèi - nek po pu laè ní ho vý vo je. 2. Po pu la ce v dì ji nách eko no mic kých teo rií Po pu la ce hra je v dì ji nách eko no mic kých teo rií vý znam nou roli. Jak mer kan ti - lis té, tak kla si ko vé za kom po no va li ve li kost po pu la ce do svých teo re tic kých kon - cep cí. Ne ok la sic ká eko no mie sice považova la po pu la ce za exo gen ní pro mìn nou, dùležité mís to však za ují má po pu la ce v roz liè ných rùs to vých mo de lech. Vzkøí še ní záj mu o ní po slé ze pøi šlo v ne omal thu si án ských kon cep tech 70. let 20. sto le tí, ale i v teo rii lid ské ho kapitálu a mikroekonomické teorii reprodukèního rozhodování. Prv ní, kdo pos ta vil po pu la ci do støe du eko no mic ké teo rie, byli mer kan ti lis té (viz Hol man, 2001; Soj ka, 2000). Mer kan ti lis té pod po ro va li rùst po pu la ce (vèet nì imig - ra ce) s jed no du chou ar gu men ta cí: èím více lidí, tím vìt ší ná rod, tím více vo já kù a da òo vých po plat ní kù, kte øí zvìt šu jí bo hat ství pa nov ní ka a stá tu. Je den z poz - dìjších mer kan ti lis tù, John Ste u art, ar gu men to val ve pros pì ch ros tou cí po pu la ce tak, že více lidí vyrábí více zboží a více zboží umožòuje vìtší vývoz. Mer kan ti lis té po do bnì jako kla si ko vé pøed po klá da li, že mzdy se udržují na úrov - ni exis tenè ní ho mi ni ma. Vy so ké mzdy byly pod le nich ne pøíz ni vé, ze dvou dù vo dù: za prvé, zvy šo va ly do má cí ná kla dy, což snižova lo kon ku renè ní schop nost do má cí - ho zboží a tím i vý voz; za dru hé, zvy šo va ly do má cí spot øe bu, to mìlo za ná sle dek snížení vý vo zu. Mer kan ti lis té byli tak za uja ti ob chod ní bi lan cí, že pro sa zo va li kon tro lu rùs tu mezd. Vy so ké mzdy pod le nich pod po ru jí le nost a roz ma øi lou spot øe bu. Oèi ma dneš ní eko no mic ké teo rie zdù raz òo va li dù cho do vý efekt více než sub sti tuè ní: rùst mezd snižoval na bíd ku prá ce, nebo lidé pøi vyš ších mzdách si do pøá va jí více za - hál ky. Vìt ší po pu la ce držela mzdy na níz ké hladinì s pøíznivými ná ro do hos po dáø - ský mi dùsledky. Na po pu laè ní rùst, v po rov ná ní s mer kan ti lis mem, klad li ješ tì vìt ší dù raz ka me - ra lis té. Vskut ku se zdá, že sna ha zvý šit po èet oby va tel stva je cíl, jemuž byly pod øí - ze ny veš ke ré eko no mic ké a po li tic ké úva hy. Mezi dù vo dy pro po pu laè ní ho cí tì ní PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 6,

2 ka me ra lis tù pat øi ly tøi: mo cen ský (èím více lidí, tím sil nìj ší ar má da), fis kál ní (èím více lidí, tím více da òo vých po plat ní kù) a poptávkový (èím více lidí, tím vìtší poptávka). Jem ný roz díl mezi mer kan ti lis mem a ka me ra lis mem spo èí vá v tom, že za tím co mer kan ti lis té usi lo va li o pøí liv zla ta a støíb ra, ka me ra lis té vi dì li v ob chod ní bi lan ci ná stroj zvy šu jí cí za mìst na nost. Je li kož v dù sled ku rùs tu za mìst na nos ti je rùst po - pu la ce (lidé rea gu jí na lep ší vý dìl ky zvy šo vá ním poè tu svých dìtí), mìla by hos po - dáø ská po li ti ka podporovat zamìstnanost, napø. ochranou domácího trhu. Tìžištì po pu laè ní teo rie v kla sic ké po li tic ké eko no mii pøed sta vu je kon cep ce Tho ma se R. Mal thu se (1970). Opo no val víøe v se bez do ko na lo vá ní lid stva pod vli - vem mo rál ní ho a in te lek tu ál ní ho po kro ku. Pod le Mal thu se je ilu zor ní, že by èlo vìk byl scho pen se vy ma nit z pù so be ní pøí rod ních zá ko nù. Cho vá ní èlo vì ka se øídí dvì - ma zá klad ní mi pudy: pot ra vním a roz množova cím. Lid stvo je spou tá no po pu laè ním zá ko nem, kte rý má cha rak ter pøí rod ní ho zá ko na. Ústøed ním pøed po kla dem Mal thu - so vy po pu laè ní teo rie bylo, že za tím co po pu la ce má sklon se zvìt šo vat geo met ric - kou øa dou, zdro je obživy ros tou na nej výš øa dou arit me tic kou. Exis tu je ne sou lad mezi tou hou lidí mít dìti a možnos tí je jich obživy. To lze po zo ro vat u všech pøí rod - ních tvo rù. Èlo vìk není žád nou vý jim kou z pøí rod ní ho zá ko na. Mal thus se po kou šel svá tvr ze ní pod po øit sta tis tic ký mi úda ji o rùs tu oby va tel stva v USA. V prv ním vy dá ní Ese je o prin ci pu po pu la ce (1798) au tor ar gu men to val, že ten - den ce k po pu laè ní mu rùs tu je ne zvrat ná. Jak mi le po pu laè ní rùst pøe sáh ne možnos ti obživy, dos ta ví se ne mo ci a hla do mor. Dal ší vy dá ní již ne vy zní va la tak po chmur nì. Mal thus do spìl k zá vì ru, že døí ve než vy puk nou ne mo ci a hlad, mùže za pù so bit mo - rál ní se be kon tro la: lidé si uvì do mí od po vìd nost za své dìti a odloží svùj sòa tek a na ro ze ní dìtí až na dobu, kdy je bu dou schop ni uživit. Po pu laè ní teo rie sou vi se la s vy svìt le ním mzdy jako exis tenè ní ho mi ni ma. Toto po je tí ne by lo nové a ob je vu je se už u Smit he, Tur go ta a Qu es na ye, ale te pr ve po pu laè ní teo rie ob jas ni la me cha nis - mus, ja kým se mzda dlou ho do bì udržuje na exis tenè ním mi ni mu. Kla si ko vé uzná - va li, že mzdo vý fond se zvìt šu je s aku mu la cí ka pi tá lu a po èet dìl ní kù s rùs tem po - pu la ce. Mal thus však tvr dil, že ten den ce k po pu laè ní mu rùs tu je na to lik sil ná, že pøe sa hu je i možnos ti aku mu la ce kapitálu. Po pu laè ní eko no mic ká teo rie mìla vý znam né dù sled ky: na zna èo va la, že hos - po dáø ský rùst nemùže od stra nit chu do bu mas, nebo jeho vý do byt ky se roz mìl òu jí mezi vel ký po èet lidí. Pro to zís ka la kla sic ká eko no mie po vìst po nu ré vìdy. Chu - do ba pod le mal thu si án cù není dù sled kem spo le èen ských po mì rù a in sti tu cí, nýbrž je dù sled kem pù so be ní pøí rod ní ho zá ko na. Od stra nit ji ne lze lepšími zákony èi politikou, nýbrž jedinì morální sebekontrolou. Po pu laè ní as pek ty ob sa ho va la rov nìž eko no mic ká teo rie Da vi da Ri car da (1958), kte rý roz li šo val tržní a pøi ro ze nou mzdu, kte rá byla penìžním vy jád øe ním exis tenè ní ho mi ni ma. Exis tenè ní mi ni mum vy jad øo va lo ta ko vou úro veò mzdy, kte - rá ne ved la ani k rùs tu dìl nic ké po pu la ce, ani k je jí mu zmen šo vá ní. De fi niè ním zna - kem pøi ro ze né mzdy pro to pod le Ri car da byla sta cio nár ní po pu la ce. Me cha nis mus pøi zpù so bo vá ní u Ri car da je po do bný Mal thu so vi. Pokles tržní mzdy pod pøi ro ze - nou mzdu sníží po èet oby va tel, a to se po ur èi té dobì pro je ví po kle sem na bíd ky prá ce a zvý še ním tržní mzdy zpìt na úro veò pøi ro ze né mzdy. Rùst po pu la ce po ur - èi té dobì zvý ší na bíd ku prá ce, a tím stla èí tržní mzdu na úroveò pøirozené mzdy. Tento Ricardùv mzdový zákon byl pozdìji nazván jako železný zákon mzdový. Kla si ky za jí mal eko no mic ký rùst, a pro to se za bý va li ta ko vý mi otáz ka mi jako po pu laè ní rùst èi aku mu la ce ka pi tá lu. Na pro ti tomu ne ok la sic ká eko no mie, kte rou od star to va la mar gi na lis tic ká re vo lu ce, sou støe di la té mìø veš ke rou po zor nost na alo ka ci ome ze ných zdro jù, takže otáz ky dlou ho do bé ho eko no mic ké ho rùs tu po ne - chá va la vnì svého rámce. To však neznamená, že by je ignorovala. 734 POLITICKÁ EKO NO MIE, 6, 2005

3 Ožive ní záj mu o po pu laè ní rùst pøi šel v ke y ne sov ské eko no mii. Ke y nes upo zor - nil na ne ga tiv ní dù sled ky pøí liš níz ké ho, nebo do kon ce zá por né ho, po pu laè ní ho rùs tu. Rùst po pu la ce byl pro Ke y ne se dùležitý, nebo se jeho pros tøed nic tvím zvy - šo va la ag re gát ní po ptáv ka. Po pu la ce vstu pu je rov nìž do mo de lù eko no mic ké ho rùs tu, by jako exo gen ní pro mìn ná (viz Mach 2001; Hol man, 2004). Ob no ve ní záj - mu o po pu laè ní rùstu pøinesly rovnìž studie tzv. Øímského klubu v 70. letech. 3. Teo rie de mo gra fic ké ho pøe cho du V de mo gra fii exis tu jí dvì kon ku ru jí cí teo re tic ké per spek ti vy o po va ze de mo gra - fic kých vli vù (viz Ches na is, 1992), z nichž obì jsou v zá sa dì de ter mi nis tic ké. Pod - le prv ní je de mo gra fic ký rùst pøe kážka hos po dáø ské mu rùs tu, pod le dru hé ho po - hle du jej pod po ru je. Za tím co prv ní po hled je ve den stra chem z nad byt ku (lidí), dru hý stra chem z je jich ne do stat ku. Ve sku teè nos ti oba tyto pøí stu py ne jsou ne slu - èi tel né, nebo se vzta hu jí ke dvì ma svì tùm: prv ní po pi su je sta tic kou a kle sa jí cí po pu la ci prù mys lo vé ho svì ta, za tím co dru hý se za mì øu je na rych lý de mo gra fic ký rùst v roz vo jo vých ze mích. Je však po zo ru hod né zjis tit, že sou èas ný strach z po - ma lé ho èi do kon ce zá por né ho po pu laè ní ho rùs tu, kte rý trá pí Zá pad, je do bo vì pod mí nì ný. V 18. sto le tí se lidé obá va li pøesného opaku. Od 18. sto le tí na stal v zá pad ních ze mích rych lý po pu laè ní rùst. Mís to po kle su život ní úrov nì, jak pøed ví dal Mal thus pro Ang lii, ná sle do va la rych lá eko no mic ká ex - pan ze. Pøí èi ny tìch to zmìn byly hle dá ny v his to ric ké ná sled nos ti ze mì dìl ské, prù - mys lo vé a na ko nec de mo gra fic ké re vo lu ce. Hlav ní fáze rùs tu mo der ní svì to vé eko - no mi ky pro bí ha ly v ob do bí tzv. de mo gra fic ké ho pøe cho du. Na opak v roz vo jo vých ze mích rych lý po pu laè ní rùst udržel život ní úro veò na níz ké úrov ni. Vy svìt le ní vy - chá zí z his to ric ké ho po zo ro vá ní roz ši øu jí cí ho se roz dí lu mezi bo ha tý mi a chu dý mi ze mì mi po prù mys lo vé re vo lu ci. Ve sku teè nos ti vy svìt le ní, proè byl v nì kte rých ze - mích po pu laè ní rùst do pro vá zen ješ tì rych lej ším eko no mic kým rùs tem, za tím co v ji - ných ni ko li, není vùbec jednoduché. Teo rie tzv. de mo gra fic ké ho pøe cho du po pi su je fáze, kte ré ved ly od ra né ho režimu vy so ké úmrt nos ti a vy so ké plod nos ti k režimu níz ké úmrt nos ti a níz ké plod - nos ti (viz Ra bu šic, 1995). Pod le této teo rie po pu laè ní rùst a eko no mic ký roz voj ne - jen sdí le jí spo leè né struk tu rál ní pøí èi ny, nýbrž fun gu jí spo lu v dy na mic ké in ter ak ci. Eko no mic ký vý voj je pro de mo gra fic ký pøe chod pod mín ka nut ná, ni ko li však po sta - èu jí cí. Kul tur ní prv ky (se ku la ri za ce a ja zy ko vá po do bnost) hrá ly rov nìž dùležitou roli. Aè ko li teo rie de mo gra fic ké ho pøe cho du vì ro hod nì po pi su je ná sled nost fází, ne do káže vy svìt lit je jich na èa so vá ní: proè zrov na v tom èi onom èase do šlo k de - mo gra fic ké mu pøe cho du. Pøi po mí ná pro to tro chu èer nou skøín ku (viz Loužek, 2004). Po do bnost tra jek to rie ne vy lu èu je rùz no st mìr de mo gra fic ké ho a eko no mic - ké ho rùs tu. Prù bìh de mo gra fic ké ho pøe cho du zá vi sí ne jen na je jich his to ric kém dì dic tví, ale na ko lo ni ál ní zku še nos ti, kul tur ních faktorech apod. Teo rie de mo gra fic ké ho pøe cho du uka zu je, že pro da nou zemi struk tu rál ní ces ta ná sle do va ná mo der ním hos po dáø ským rùs tem je do pro vá ze na po kle sem plod - nos ti. Zvý še ní život ní úrov nì, lep ší výživa a zdra vot ní pod mín ky pøi spí va jí k del ší - mu pøežití párù, vyš ší plod nos ti a nižší ko je nec ké úmrt nos ti, takže krát ko do bì zvy - šu jí po rod nost. Ten to jev lze po zo ro vat v la tin ské Ame ri ce, Af ri ce stej nì jako v Ev ro pì, ale je pou ze do èas ný: tr va lý rùst re ál né ho pøíj mu vy vo lá dlou ho do bì po - kles plod nos ti. Tra diè ní de mo gra fic ká teo rie pøe cho du ig no ru je roli me zi ná rod ní mig ra ce a opo mí jí spe ci fic ké úèin ky po kle su úmrt nos ti, ne jen na dlou ho do bý po - kles sa mot né plod nos ti, ale rov nìž na jiné as pek ty roz vo je. Po zo ru hod ná pes trost po zo ro vá ní zù stá vá a ná rod ní tra jek to rie jsou spojeny se zásadními rozdíly v kul - PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 6,

4 tu øe, regionálním vývoji a dlouhodobých strategiích. Existují èasová zpoždìní mezi zemìmi a rozdíly v prostøedích. 4. Vztah po pu la ce a hos po dáø ské ho rùs tu Vztah po pu la ce a hos po dáø ské ho rùs tu je dùležitým té ma tem po pu laè ní eko no - mie. Mezi eko no my ni kdy ne vznik la sho da na tom, zda po pu laè ní vý voj sti mu lu je èi na opak brz dí hos po dáø ský rùst. Aè ko li vìt ší po pu la ce zna me ná vìt ší po ptáv ku a tudíž vìt ší spo le èen ský pro dukt, není jas né, jak by mìl po pu laè ní vý voj ovliv òo - vat prù mìr ný HDP na hla vu. V ná sle du jí cí sub ka pi to le ro ze be ru teoretické pøístupy k prob lé mu i nìkteré empirické výzkumy Teo re tic ké pøí stu py Ve li kost po pu la ce je ex pli cit nì za ve de na do teo rie dlou ho do bé ho rùs tu. Po pu - la ce a po pu laè ní zmì ny jsou v tra diè ním po je tí exo gen ní pro mìn nou - viz Ram sey (1928), Har rod (1939), von Ne umann (1945), Do mar (1947) èi So low (1956). Ani míra úspor a rùst po pu la ce ne ma jí vliv na rùst pro duk tu na hla vu, kte rý je de ter mi - no ván zvnìjš ku tech nic kým po kro kem. Te pr ve prá ce Ro me ra (1986), Lu ca se (1988) a Re be la (1992) zno vu pro zkou ma ly de ter mi nan ty eko no mic ké ho rùs tu (vèet nì po pu la ce) a en do ge ni zo va ly jej. Pa tr nì nej slav nìj ší pøí spì vek do ana lý zy vzta hu mezi dlou ho do bým eko no mic kým rùs tem a po pu laè ním rùs tem pøi nesl So - low (1956). So low pøed po klá dá, že oby va tel stvo (pra cov ní síla) ros te kon stant ním tem pem, kte ré je dáno fak to ry vnì mo de lu. Ve sta bil ním, stá lém sta vu, tj. ve sta vu dlou ho do bé ho rov no vážného rùs tu po ten ciál ní ho produktu, roste zásoba kapitálu stejným tempem jako tempo rùstu obyvatelstva. Ekonomika konverguje ke sta bil - ní mu (stálému) stavu. Le gi tim ní otáz kou zù stá vá, zda rùst po pu la ce ovliv òu je po zi tiv nì èi ne ga tiv nì prù mìr ný pro dukt na hla vu. Na tuto otáz ku vy krys ta li zo va ly tøi od po vì di: pe si mis - tic ká, optimistická a neutrální. Pe si mis tic ká in ter pre ta ce, kte rá do dnes ne pøes tá vá uchva co vat laic ké pøed sta vy po do bnì jako všech ny teo rie stag na ce, je mal thu si án ská: rùst po pu la ce zpù so bu je ne do sta tek pot ra vin, snižuje mez ní vý nos na hla vu, pro tože os tat ní vý - rob ní fak to ry (pùda a dal ší zdro je) jsou li mi to va né a fix ní. Zvý še ný po pu laè ní rùst má ne pøíz ni vý vliv na ve øej né vý da je na vzdì lá ní, zdra vot nic tví, oslab u je ab sorp ci pra cov ních sil apod. Teo rie stag na ce byla vy vi nu ta bì hem 30. let 20. sto le tí, ale set ká me se s ní napø. u Ri car da. Re for mu la ce pe si mis tic ké ho pøí stu pu pøi šla v 70. le tech ve stu di ích For res te ra (1971), Me a dow se (1972) a ji ných au to rù tzv. Øím ské ho klu bu. Svìt je pod le nich v eko no mic kém smys lu ko neè ný, takže pok ra - èu jí cí rùst po pu la ce nebo eko no mi ky musí døí ve èi poz dìji na ra zit na ur èi tou hra ni - ci, až na sta ne vy èer pá ní pøí rod ních zdro jù, pøe lid nì ní èi nad mìr né zne èiš tì ní. Aè - ko li tato ar gu men ta ce vy pa dá na prv ní po hled lá ka vì, má svá úska lí: èím vìt ší míra tech nic ké ho po kro ku, tím vìt ší pros tor pro po pu laè ní rùst, aniž by na stal tlak na zdro je. V prin ci pu mo hou vždy exis to vat sub sti tu ty, kte ré na hra dí do sa vad ní tech no lo gie a vý rob ky. Pro ces to ho to hle dá ní a tech nic ké sub sti tu ce mùže pok ra - èo vat pøís nì vza to do ne ko neè na (viz Hampl, 2004). Kdy by mìlo oby va tel stvo prù - mys lo vých zemí svì ta stej nou ve li kost jako dnes, ale používa la by se tech no lo gie 18. sto le tí, prav dì po dob nì by na sta lo pøe lid nì ní. Dnešní lidé však nepoužívají technologii z 18. ani 19., ale z 21. století. Extrapolace jsou nebezpeèné, lze ale realisticky oèekávat, že technologie dosažitelné v 21. sto le tí, umožní podpoøit populaci mnohem vìt ší, než ve století dvacátém. 736 POLITICKÁ EKO NO MIE, 6, 2005

5 Op ti mis tic ká in ter pre ta ce zdù raz òu je po zi tiv ní úèin ky vel ké po pu la ce na úspo ry z roz sa hu spo je né s vel kým tr hem a pøíz ni vé úèin ky na míru ino va ce a tech - nic ký po krok. Po pu laè ní rùst pod le to ho to vý kla du pøi spí vá k hos po dáø ské mu rùs - tu, nebo sti mu lu je po ptáv ku, pøi spí vá ke zlep šo vá ní pra cov ní ho po ten ciá lu a pod - po ru je tech no lo gic ký po krok a roz voj ino va cí (zvláš tì v ag rár ní ob las ti). Zá rod ky op ti mis tic ké ho po hle du jsou pøí tom ny u Smit he, kte rý vi dìl me cha nis mus in ter ak - ce ná sle dov nì: po pu laè ní rùst sti mu lu je dìl bu prá ce a vede k ros tou cí pro duk ti vi - tì. To vy tvá øí rùst pøíj mù a do da teè nou aku mu la ci ka pi tá lu. Do po hy bu je uve de na spi rá la bla ho by tu: ros tou cí po pu la ce vede k roz ší øe ní trhu a kreativity, podporuje produktivitu práce a bohatství. To následnì podporuje další populaèní rùst (skrze snížení úmrtnosti) atd. Mezi eko no my, kte øí ar gu men to va li ve pros pì ch po zi tiv ní ho vli vu po pu laè ní ho rùs tu na eko no mi ku, byli Ke y nes (1937), Han sen (1939) èi Ro bin so no vá (1966). Ke y nes (1937) se do mní val, že úby tek po pu la ce (nebo snížení míry je jí ho rùs tu) a snížení in ves tiè ních pøí ležitos tí má sklon pro hlou bit ne za mìst na nost a eko no - mic kou de pre si, jest liže po pu laè ní rùst je nižší, než oèe ká va li in ves to øi. Ke y nes pøi pi su je klí èo vou roli de mo gra fic ké mu rùs tu i pro dlou ho do bý eko no mic ký rùst, nebo po pu la ce pøed sta vu je zá sad ní de ter mi nan tu po ptáv ky. Han sen (1939) od - mítl pe si mis tic ký po hled na po pu laè ní rùst, kte rý ústí v eko no mic kou stag na ci, a mís to toho ar gu men to val, že struk tu rál ní ne rov no vá hu vy vo lá vá úby tek po pu la - ce. Eko no mic ký po krok vy plý vá pod le Han se na z vy ná le zù, ob je vù a vy èer pá vá ní pùdy a no vých zdro jù a po pu laè ní ho rùstu. Demografický rùst ve druhé polovinì 19. století je odpovìdný za pøibližnì 40 % celkové tvorby kapitálu v západní Evropì a 60 % v USA. Po do bnou po zi ci za stá val Har rod (1939), pod le nìhož po pu laè ní rùst sti mu lu je eko no mi ku. Vìt ší po ptáv ka po stat cích vyžadu je vyš ší in ves ti ce do to vá ren a stro - jù. Po kles poè tu oby va tel vní mal na opak ne ga tiv nì. Díky po vá leè né mu baby bo o - mu sice teze o stag na ci do èas nì upad la v za po mnì ní, po stup nì se však zno vu ob no vi la, poté co se plod nost ve vy spì lých ze mích dále snižova la a pro pad la se až pod hra ni ci ob no ve ní po pu la ce. Po zi tiv ní sou vis lost de mo gra fic ké ho rùs tu s eko - no mic kým rùs tem vy plý vá pod le tìch to au to rù ze: zvý še ní cel ko vé po ptáv ky; úspor z roz sa hu a ome ze ných vý rob ních ná kla dù; po kle su jed not ko vých ná kla dù ve ško lách, ne moc ni cích, vlá dì, práv ním sys té mu, obra nì; udržení rov no vá hy mezi mzda mi a zis ky pøi pro duk tiv ním in ves to vá ní; míøe ob no ve ní po pu la ce, kte rá pod po ru je ob no ve ní fy zic ké ho a lid ské ho ka pi tá lu, což na po má há rùs tu re ál né ho pøíj mu a snižuje úmrt nost. Aè ko li jsou tyto ar gu men ty za jí ma vé, je jich ne vý ho dou je, že jsou uni ver zál ní po va hy. Sku teè ná otáz ka zní, proè se vliv po pu laè ní ho rùs tu na eko no mi ku ne pro je vo val v døí vìj ších spo leè nos tech, nýbrž se ob je vil až v 18. sto le tí? Proè došlo k prolomení rovnováhy tradièních systémù? Odpovìï na tyto otázky optimisté nenabízejí. Jedinou dosud známou odpovìdí je èerná skøínka teorie demografického pøechodu. Po pu laè ní rùst mùže vést k vìt ší hus to tì oby va tel stva, kte rá mo ti vu je k vy na lé - zá ní pro duk tù èi služeb, kte ré usnad òu jí život zej mé na v mìst ských aglo me ra cích. Jenže jak uka zu je zku še nost roz vo jo vých zemí, po pu laè ní rùst ne mu sí vést ke zvý še ní prù mìr né ho pro duk tu na hla vu, nýbrž na opak k jeho stag na ci. Pro to by se k tezi o po zi tiv ním vli vu rùs tu po pu la ce na prùmìrný produkt na hlavu mìlo pøistupovat opatrnì. Neu trál ní in ter pre ta ce kon sta tu je úèi nek rych lej ší ho rùs tu po pu la ce na vý - stup vzni ka jí cí ze snížení po mì ru ka pi tál prá ce; zvý še ní poè tu dìtí, a tím ob rá ce - ní ro din ných zdro jù k vý cho vì dìtí, kte ré by ji nak byly uspo øe ny a in ves to vá ny; a urych le ní zemìdìlsko-mìstské mig ra ce a ur ba ni za ce, èímž byly ve øej né zdro je PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 6,

6 na smì ro vá ny od sou kro mých in ves tic k ve øej ným vý da jùm na vzdì lá ní, do pra vu a ji nou infrastrukturu. Všechny tyto faktory jsou mnohoznaèné. Pod le Kel le y ho (1988) ne exis tu je žádná vi di tel ná ko re la ce mezi prù mìr ným roè ním rùs tem pøíj mu na hla vu a po pu laè ním rùs tem. To však ne zna me ná, že by se pro ce sy roz vo je a po pu laè ní ho rùs tu na vzá jem ne ov liv òo va ly: ani exis ten ce vý - znam né ne nu lo vé ko re la ce ne im pli ku je kau zál ní vztah mezi dvì ma pro mìn ný mi, ani ab sen ce ta ko vé ko re la ce ne im pli ku je ne exis ten ci vli vu jed né pro mìn né na dru - hou. Pro to Kel ley za stá vá neu trál ní po zi ci o vli vu po pu laè ní ho rùs tu na prù mìr ný hru bý do má cí pro dukt (HDP) na hla vu. Jako de ter mi nan ty hos po dáø ské ho rùs tu byly nej èas tì ji uvá dì ny rùst pra cov ní síly, aku mu la ce ka pi tá lu a tech no lo gic ký po - krok. De fi ni ce rùs to vých fak to rù však není jed no znaè ná. Zmín ka o aku mu la ci ka pi - tá lu, do kon ce v roz ší øe ném smys lu za hr nu jí cím lid ský ka pi tál, je brá na do úva hy pou ze vel mi ne do ko na le v roz ší øe ných mo de lech, zvláš tì s kva li ta tiv ní mi as pek ty. Tech no lo gic ký po krok je na dru hé stra nì èas to považován za deus ex ma chi na: tech no lo gic ký po krok ve sku teè nos ti pøed sta vu je smìs fak to rù za hr nu jí cí ne jen vy ná lez a ap li ka ci, ale rovnìž kvalitu práce a kapitálu, vnìjší úspory a úspory z roz - sa hu. Nepøeháním, když tvrdím, že žádný systém principù, který by si zasloužil název ucelená teorie ekonomického rùstu, ve skuteènosti neexistuje. Èást au to rù, zej mé na his to ri ci a so ciál ní vìd ci, se za mì øi li na jiné ele men ty. Upo zor òu jí na rùst mo der ní ho stá tu a na cio na lis mus, zmì ny v kul tu øe (napø. po - sto je k do sa ho vá ní zis ku) a du chov ní kli ma (rùst in di vi du alis mu a práv èlo vì ka). Všech ny tyto jevy mo hou pøi spí vat k eko no mic ké mu rùs tu. Rùz né teo rie hos po dáø - ské ho rùs tu jsou ve sku teè nos ti spí še kom ple men tár ní než kon flikt ní: žádná z nich, sama o sobì, ne do ká za la vy svìt lit složitost hos po dáø ské ho vý vo je. Bylo uèi nì no nì ko lik po ku sù k ur èe ní stra te gic kých pro mìn ných a je jich funk cio nál ních vzta hù. En do gen ních a exo gen ních fak to rù kon tro lu jí cích dy na mi ku klí èo vé ho troj úhel ní ku, mezi kte ré pat øí de mo gra fic ký rùst, tvor ba ka pi tá lu a tech no lo gic ký po krok, je však to lik, že teo rie eko no mic ké ho rùs tu má lo kdy do sa hu jí oné exak t - nos ti, ja kou dis po nu je napø. mik ro eko no mic ká teo rie plod nos ti. Fak to ry eko no mic - ké ho rùs tu lze sice izo lo vat, ale ve sku teè nos ti je nemožné od dì lit tech no lo gic ký po krok od akumulace kapitálu a populaèního rùstu. Demografický rùst spojený k po kle sem úmrtnosti se mùže odehrát jen, když existuje pokrok v lékaøských, ekonomických a dalších vìdách. In teg ra ce prá ce (vá za né dlou ho do bì na de mo gra fic kou zmì nu) do cel ko vé pro - dukè ní Cobbovy-Douglasovy funk ce není snad ná otáz ka, do kon ce i u dvou fak to rù prá ce a ka pi tá lu. Pro mìn né jsou he te ro gen ní: ka pi tál pod lé há krát ko do bým a dlou - ho do bým fluk tu a cím, za tím co úèin ky de mo gra fic kých pro mìn jsou vní ma tel né pou - ze v dlou hém ob do bí. Na víc v èa so vých øa dách je obec nì vy so ká ko li ne a ri ta mezi ka pi tá lem a pra cí, takže prak tic ky není možné mì øit zvlášt ní pøí spì vek jed no ho nebo dru hé ho na rùst. Teo re tic ké mo de ly jako Harrodùv-Domarùv mo del nebo ne o - k la sic ký mo del na víc pøed po klá da jí, že eko no mi ka je uzav øe ná. To rov nìž snižuje vy po ví da cí schop nost ta ko vé ho modelu. Shrnu-li svou ar gu men ta ci: ne exis tu je sho da, zda po pu laè ní rùst má po zi tiv ní, ne ga tiv ní nebo neu trál ní vliv na eko no mic ký rùst a HDP na hla vu. V nej chud ších ze mích exis tu je po pu laè ní prob lém ve smys lu vìè né ho kru hu chu do by a vy so ké plod nos ti. V bo ha tých ze mích bývá na opak èas to vní mán jako prob lém níz ký rùst po pu la ce. Ve sku teè nos ti se do sud ne po da øi lo uspo ko ji vì vy svìt lit, proè v té èi oné zemi v urèité chvíli pøedbíhá populaèní rùst ekonomický èi naopak. 738 POLITICKÁ EKO NO MIE, 6, 2005

7 4. 2 Em pi ric ké vý zku my Em pi ric ké vý zku my po tvr zu jí, že mezi po pu laè ním rùs tem a rùs tem HDP na hla - vu ne exis tu je jed no znaè ný vztah (viz Co a le a Ho o ver, 1958). Pod le Kuz net se (1967), kte rý zkou mal èty øi cet chu dých zemí, ne exis tu je žádný vý znam ný vztah mezi rùs tem HDP na hla vu a po pu laè ním rùs tem. Na roz díl od vzor cù mi nu los ti, v nichž byl rùst ovlá dán složitý mi fluk tu a ce mi oko lo sub sis tenè ní hra ni ce, je mo - der ní eko no mic ký rùst cha rak te ri zo ván stá lým dlou ho do bým rùs tem ma te riál ní pros pe ri ty. Za tím co toto sché ma vý vo je se zdá stej né pro každou zemi, prù bìh struk tu rál ních zmìn se mìní. Pøe sa hu jí eko no mic kou sfé ru, nebo ovliv òu jí du - chov ní kli ma a spo le èen ské in sti tu ce (viz Kuz nets, 1954). Struk tu rál ních zmìn, kte ré nej lé pe cha rak te ri zu jí mo der ní eko no mic ký rùst v nejrozliènìjších oblastech života, z nichž demografický pøechod je jeden z dùležitých momentù je mnoho. Kuz nets de fi no val mo der ní eko no mic ký rùst udržitel ným po pu laè ním rùs tem ne do pro vá ze ným po kle sem pøíj mu na hla vu. To je roz díl opro ti tra diè ním pod mín - kám, v nichž ja ký ko li po krok v úrov ních sub sis ten ce je sou stav nì brždìn de mo gra - fic kou ex pan zí. Za tím co de mo gra fic ký pøe chod do pro vá zí bez pre ce dent ní zdo ko - na le ní život ní úrov nì, ekonomický výkon je spíše nezávislý na typu pøechodu. Au to øi v men ším poè tu pøi ná ší vý znam né, ale ne slu èi tel né vý sled ky, a už po zi tiv - ní (viz Thir wall, 1972) nebo ne ga tiv ní (viz Stoc kwell, 1962). Si mon (1977) a Ha gen (1975) ne na chá ze jí žádný vý znam ný vztah mezi obì ma ve li èi na mi. Z ma in stre a mo - vé em pi ric ké li te ra tu ry ne lze od vo dit, že by mezi po pu laè ním rùs tem a rùs tem re ál - né ho HDP na hla vu mohl exis to vat nì ja ký vý znam ný po zi tiv ní èi ne ga tiv ní vztah. Ches na is (1992) ana ly zo val eko no mic ký po krok a de mo gra fic ký pøe chod v chu dých ze mích v le tech na da tech Svì to vé ban ky. Se øa dil po zo ro - vá ní za 58 zemí za ob do bí až , a 77 zemí za ob do bí Ve vìt ši nì zemí, kte ré zkou mal, pøe vy šo val rùst po pu la ce 2 %. V nich prù - mìr ný roè ní rùst re ál né ho HDP na hla vu ros te, èím je vyš ší po pu laè ní rùst. U de se ti zemí s po pu laè ním rùs tem men ším než 2 % je však roè ní re ál ný rùst HDP na hla vu vyš ší než v intervalu 2,0 2,4 %. Jednoznaèný vztah tedy neexistuje. Ta bul ka 1 Vztah mezi po pu laè ním rùs tem a rùs tem re ál né ho HDP na hla vu Roè ní prù mìr ná míra po pu laè ní ho rùs tu Po èet zemí Prù mìr ný roè ní rùst re ál né ho HDP na hla vu < , , ,8 > ,8 Cel kem 58 Pra men: Ches na is (1992), s Ches na is (1992) zkou mal i del ší èa so vé ob do bí u vy spì lých zemí. Au tor uka zu - je, že cel ko vý pro dukt rostl za pos led ních sto let v zá pad ních ze mích rych le ji než po pu la ce. To je ovšem úèe lo vì vy bra ný vzo rek, kte rý ne zoh led òu je všechny zemì svìta. PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 6,

8 Ta bul ka 2 Vztah mezi eko no mic kým rùs tem a de mo gra fic kým rùs tem ve vy spì lých ze mích Roè ní prù mìr ný pøí rùs tek Roè ní prù mìr ný pøí rùs tek Zemì Ob do bí po pu la ce (%) re ál né ho pøíj mu na hla vu (%) Ang lie ,74 1,44 Fran cie ,35 1,54 Nì mec ko ,82 1,52 SRN ,64 4,79 USA ,01 1,68 Itá lie ,69 1,65 Ja pon sko ,26 3,30 Rus ko ,56 1,02 Ra kous ko ,15 2,21 Bel gie ,38 1,70 Dán sko ,97 2,00 Špa nìl sko ,89 2,07 Fin sko ,70 3,18 Øec ko ,90 3,05 Ir sko ,18 2,80 Nor sko ,77 2,10 Ni zo ze mí ,27 1,67 Švéd sko ,64 2,45 Švý car sko ,77 1,83 Aus trá lie ,70 1,16 Ka na da ,74 1,93 Pra men: Ches na is (1996), s Kom pa ra tiv ní ana lý za de mo gra fic ké ho a eko no mic ké ho rùs tu mezi ze mì mi a ob do bí mi mùže být užiteè nì pro vá dì na, po kud vez me me do úvahy dva faktory: hla di ny va ria bi li ty každé pro mìn né jsou od liš né, za tím co de mo gra fic ký rùst v prù - mys lo vých ze mích ni kdy ne pøe vý šil 2 %, roè ní rùst na hla vu mohl být vyš ší než 8 %, roz dí ly v pù vod ních pod mín kách zemì pøi ná še jí vel mi od liš né dù sled ky pro tu sa mou míru rùstu. 5. Vztah po rod nos ti a úmrt nos ti V sou la du s de mo gra fic kou teo rií od li šu je me po rod nost mì øe nou jako po èet po - ro dù na 1000 oby va tel v prù bì hu jed no ho roku od plod nos ti, tj. poè tu dìtí pøi pa da - jí cích na jed nu ženu v rep ro dukè ním vìku (15 44 let). Po pu laè ní rùst se po èí tá tak, že od po rod nos ti ode ète me úmrt nost (mì øe nou jako po èet úmr tí na 1000 oby - va tel v prù bì hu jed no ho roku) a pøièteme èistou migraci (viz Pavlík, 2002). Sub de ter mi nan tou je tzv. dìt ská úmrt nost. Zemì s vy so kou dìt skou úmrt nos tí vy ka zu jí také vy so ké míry po rod nos ti. Ne exis tu je žádná zemì s vy so kou dìt skou mor ta li tou a níz kou na ta li tou. Vy so ká dìt ská úmrt nost ústí do vy so ké po rod nos ti, pro tože ro di èe, kte øí za ku si li ztrá tu jed no ho nebo více dìtí, ji chtì jí vy rov nat a sou - èas nì se po jis tit pro ti bu dou cím ztrá tám dìtí. Nì kte øí si vyložili ten to fakt jako sil - nou a rych lou re ak ci, kte rá by ne mì la zna me nat dlou hé zpoždìní mezi zmì nou v cel ko vé úmrt nos ti a zmì nou cel ko vé po rod nos ti (viz Schultz, 1969). Jiní mìli sklon upo zor òo vat na po ten ciál nì dlou hé zpoždìní mezi obì ma ve li èi na mi (viz 740 POLITICKÁ EKO NO MIE, 6, 2005

9 Pres ton, 1980). Bal de aux (1985) uka zu je, že zpoždìní mezi poklesem úmrtnosti a ná sled ným poklesem porodnosti èiní pøibližnì ètyøi roky. No si tel No be lo vy ceny za eko no mii Si mon Kuz nets (1980) upo zor nil, že po kles míry úmrt nos ti v roz vo jo vých ze mích je ci tel nìj ší než po kles úmrt nos ti ve vy spì - lých ze mích. V ra ných fá zích po su nu de mo gra fic kých vzor cù byly po hy by po rod - nos ti v roz vi nu tých ze mích mno hem nižší než po hy by v míøe úmrt nos ti. Hru bé míry pøí rùst ku po pu la ce v ménì roz vi nu tých ze mích ne by ly zpù so be ny stou pa jí cí po - rod nos tí, jak by znì la laic ká pøed sta va, nýbrž rych le se snižují cí úmrt nos tí. Nej vìt - ší po kles úmrt nos ti se pøitom odehrál v zemích, které prošly silnou industrializací a mo der ni za cí. De mo gra fic ký vý voj lze zob ra zit tøe mi fá ze mi, z nichž pou ze dru há pøi ná ší po - pu laè ní prob lém (viz Graf 1): po èá teè ní fáze vy zna èu je se vy so kou po rod nos tí i úmrt nos tí, takže pøi ro ze ný pøí rùs tek oby va tel stva je malý (sta cio nár ní spo leè nost, po pu laè ní prob lém ne exis tu je); fáze roz vo je vy zna èu je se rych le snižují cí úmrt - nos tí a po ma le ji nebo se zpoždì ním kle sa jí cí po rod nos tí, takže pøi ro ze ný pøí rùs - tek oby va tel stva je vel ký (vzni ká po pu laè ní prob lém); fáze vy spì los ti vy zna èu je se nízkou mírou úmrtnosti i porodnosti, takže pøirozený pøírùstek oby va tel stva je opìt malý. Graf 1 De mo gra fic ký vý voj pod le Kuz net se Porodnost Úmrtnost porodnost úmrtnost Stacionární spoleènost Rozvojová fáze Rozvinutá spoleènost èas Kuz nets zkou mal, zda exis to va ly pod stat né roz dí ly mezi rùz ný mi eko no mic ký - mi a so ciál ní mi sku pi na mi v de mo gra fic ké struk tu øe a mí rách pøi ro ze né ho pøí rùst - ku uvnitø jed not li vých zemí. Zjis til, že ješ tì ve 20. le tech 20. sto le tí vy ka zo va ly zemì, kte ré jsou dnes považová ny za vy spì lé, pod stat nì vyš ší pøi ro ze ný pøí rùs - tek oby va tel (díky nižším mí rám úmrt nos ti než po rod nos ti) než ménì vy spì lé zemì, a to na vzdo ry fak tu, že po rod nost ve vy spì lých ze mích byla nižší. Je li kož je de mo gra fic ký vý voj do znaè né míry zá vis lý na stup ni eko no mic ké ho a so ciál ní ho roz vo je, je vel mi prob le ma tic ké se jej po kou šet umì le pod po ro vat nebo na opak brz dit. Po pu laè ní prob lém v roz vo jo vých ze mích zna me ná pøi ro ze - nou daò za hos po dáø ský a so ciál ní po krok. Ve sta cio nár ních spo leè nos tech po pu - laè ní prob lém ne vzni ká, nebo úmrt nost a po rod nost je pøi bližnì stej nì vy so ká a ne do chá zí k žád né mu ne rov no vážnému vý vo ji. Te pr ve v si tu a ci roz vo je a mo der - ni za ce se ote ví rá populaèní problém, protože úmrtnost rychle klesá a míra po rod - no s ti reaguje až se zpoždìním. PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 6,

10 6. Vztah po rod nos ti a hos po dáø ských cyklù Za jí ma vým té ma tem spa da jí cím do mak ro eko no mic kých as pek tù po rod nos ti je vztah po rod nos ti a hos po dáø ských cyk lù. Tato sou vis lost mùže pù so bit na prv ní po hled úsmìv nì, ale ve sku teè nos ti se opí rá o po tvr ze ná data. Úzký po zi tiv ní vztah mezi fluk tu a ce mi v eko no mic kém bla ho by tu a po hy bem sòa teè nos ti byl po - zo ro ván po dlou hou ob do bu ve všech zemích, pro nìž existuje dostupná statistika. Au to ri ta tiv ní stu dii o vli vu hos po dáø ských cyk lù na manžel ství na psa li Gal bra ith a Tho mas (1941). Využíva jí od chy lek od tren dù a na chá ze jí ko re la ci 0,8 mezi úrov - nì mi za mìst na nos ti a cel ko vým množstvím na ro ze ných v ob do bí , pøi èemž po ro dy se zpožïují o je den rok. Za tím co pod le Yu le ho (1905) sòa teè nost rea - gu je cit li vì ji na eko no mic ké pod mín ky než po rod nost, Tho mas a Gal bra ith (1961) ar gu men to va li, že sil nìj ší spo je ní je mezi hos po dáø ský mi cyk ly a po rod nos tí. Z em pi ric kých ba da te lù, po dru hé svì to vé vál ce, je tøe ba jme no vat Kir ka (1960), kte rý po tvr zu je, že sòa teè nost a po rod nost byly níz ké bì hem vel ké de pre se a vy so - ké v prù bì hu po vá leè né pros pe ri ty. Mezi ne zá vis le pro mìn né pat øí: re ál ný pøí jem na hla vu; in dex prù mys lo vé pro duk ce; ne ze mì dìl ská za mìst na nost a ne za mìst na - nost jako pro cen to pra cov ní síly v ob do bí Zá vis le pro mìn ný mi jsou sòa teè nost, po rod nost a úmrtnost. Au tor od li šu je èty øi ob do bí: pros pe ru jí cí 20. léta, pro nìž je pøí znaè ná stou pa jí cí hla di na pro duk ce a pøíj mu na hla vu, ale sou èas nì ci - tel ný po kles sòa teè nos ti a po rod nos ti; de pre se 30. let 20. sto le tí, kdy do šlo k ná rùs tu po rod nos ti, ale i úmrt nos ti; vá leè ná léta, kte rá vy ka zu jí am bi va lent ní efek ty a po vá - leè né ob do bí, kdy eko no mi ka ob no vi la rùst, došlo ke zvýšení míry porodnosti, ale nikoli úmrtnosti. Vztah mezi eko no mic ký mi in di ká to ry a po rod nos tí byl pod le Kir ka vel mi sta bil ní v me zi vá leè ném ob do bí, ko efi ci en ty ko re la ce spa da ly do úz kých mezí 0,73 0,77 s žád ným pod stat ným roz dí lem pod le rùz ných ne zá vis le pro mìn ných èi použitých me tod. Vztah mezi eko no mic ký mi in di ká to ry a sòa teè nos tí byl rov nìž do ce la sta - bil ní, s ko efi ci en ty spa da jí cí mi do in ter va lu 0,68 0,76. Jed no du ché ko re la ce mezi eko no mic ký mi in di ká to ry a sòa teè nos tí vy ka zo va ly hod no tu 0,76 0,77 a jed no du - chá ko re la ce mezi sòa teè nos tí a po rod nos tí 0,55. Data Kir ko vy stu die však ne po - tvr di la hy po té zu, že by hlav ní zmì ny v plod nos ti byly funk cí hospodáøských cyk lù. Za tím co od chyl ky od tren du po rod nos ti se zda jí po hy bo vat ve stej ném smì ru jako eko no mic ké in di ká to ry, plod nost si za cho vá vá svou au to no mii a vy ka zu je stále klesající tendenci. Obecnì lze øíci, že ekonomické fluktuace ovlivòují krátkodobý populaèní vývoj, ale nemìní nic na jeho dlouhodobém smìøování. Z hle di ska sta tis tic ké teo rie je možné od li šit tren do vou, se zón ní a ná hod nou složku po rod nos ti. Zá vis lost de mo gra fic kých in di ká to rù (DI) na eko no mic kých in - di ká to rech (EI) lze vy jád øit jako DI = T + S + = t. +.EI +, kde T mìøí tren do vou složku, S se zón ní složku a ná hod ný trend. Po sel ství vzor ce je v tom, že eko no - mic ké fluk tu a ce ne ov liv òu jí zá klad ní trend porodnosti, nýbrž jen jeho sezónní složku. 7. Fis kál ní efekt po pu laè ní ho vý vo je Fis kál ní efekt po pu laè ní ho vý vo je (viz Den ton, Spen cer, 1975; Au er bach, Lee, 2001) je dis ku to va ným prob lé mem. Po kud se rodí více dìtí, bude vlá da více utrá cet na so ciál ních dáv kách s dìt mi spo je ný mi, ros tou ná kla dy na lé kaø skou péèi, ná kla dy na vzdì lá ní (+C 1 ). Na dru hé stra nì dìti bu dou jed nou od vá dìt danì, až bu dou do - spì lí a po si lo vat tak pøíj my stát ní ho roz poè tu (-C 2 ). Po sou dit, zda C = C 1 - C 2 bude èís lo klad né èi zá por né (a s ja kým èa so vým roz ložením), záleží na kon krét ní si tu a ci. 742 POLITICKÁ EKO NO MIE, 6, 2005

11 Pøed po klá dej me, že roz poè to vé ome ze ní vlá dy se sklá dá ze tøí kom po nen tù: vý da jù na lé kaø skou péèi (H t ); vý da jù na vzdì lá ní (E t ) a na obec né vlád ní služby (R t ). Prv ní dvì se mìní s ohle dem na ve li kost a vì ko vou dis tri bu ci po pu la ce, za tím - co tøe tí zá vi sí na ag re gát ním dù cho du. Cel ko vé vlád ní vý da je G se pak rov na jí G t = H t + E t + R t. Znamená-li h ná kla dy na lé kaø skou péèi na hla vu, N ve li kost po pu la ce, r ná kla dy tì ho ten ství na živì na ro ze né dítì, f míra plod nos ti (po èet živì na ro ze ných na ženu), in dex i zna èí po hla ví (i = 1 pro muže, i =2 pro ženu), j je sym bol pro vìk a t pro èas, pak vý da je na lé kaø skou péèi lze vy jád øit jako H h N r f N t ij ijt. jt 2 jt i j j Oznaèíme-li cel ko vé vý da je na vzdì lá ní E, vý da je na jed no ho stu den ta e, p je míra par ti ci pa ce na vzdì lá ní a N je cel ko vá po pu la ce, pak lze psát E t ejpijnijt. i j O obec ných vlád ních vý da jích R. t pøed po klá dá me, že zá vi sí na úrov ni cel ko vé - ho pro duk tu èi pøíj mu. Z dù vo dù rùz ných po li tic kých a in sti tu ci o nál ních zpoždìní jsou obec né vlád ní vý da je de ter mi no vá ny jako po díl vážené ho prù mì ru mi nu lých úrov ní vý stu pu, kde váhy kle sa jí geo met ric ky s dél kou èa so vé ho zpoždìní. Po kud R jsou obec né vlád ní vý da je, Q je ag re gát ní vý stup a a jsou pa ra met ry, pak R t k (1 Q. k 0 t k 1 Vliv stár nu tí oby va tel stva na ve øej né roz poè ty je dvoj seè ný. Klesá-li po rod nost, mùže vlá da pro vést úspo ry v ob las ti škol ství, so ciál ních dá vek èi se sníží ob jem zdra vot ních služeb do spí va jí cím. Prob lé mem je tlak na prù bìžný dù cho do vý sys - tém, kte rý je tøe ba re for mo vat s cí lem vy rov nat jeho bi lan ci. Pøi ne pøíz ni vém po pu - laè ním vý vo ji se na bí zí pøe de vším posunutí dùchodového vìku, ale i další reformy. Lze sou hla sit s Bez dì kem, Dyb cza kem a Krej dlem (2003), že ob vyk lé pro gnó - zy ve øej ných vý da jù se za mì øu jí na do pad de mo gra fic ké ho stár nu tí na pen zij ní sys tém a opo mí je jí jeho vliv na dal ší složky roz poè tu. Au to øi zkou ma jí ved le dù cho - do vé ho sys té mu rov nìž dal ší ve øejné vý daje, zej mé na na zdra vot ní péèi, vzdì lá ní a ro din né dáv ky. Z je jich vý poè tù vy plý vá, že rùst ve øej ných vý da jù vi nou po pu laè - ní ho stár nu tí je v Èes ké re pub li ce mír nì zmír òo ván po kle sem vý da jù na vzdì lá ní a ro din ných dá vek. Pøes to se pri már ní de fi cit za èí ná zvy šo vat z hla di ny 4,3 % HDP v roce 2010, pøes 7,1 % v roce 2030 až na 11,3 % v roce Cel ko vý dluh pøi ne - zmì nì ných parametrech by dosáhl 50 % v roce 2009, 100 % v roce 2018 a až astronomických 680 % HDP v roce Aè ko li jsou tato èís la hy po te tic ká, pro - tože ne po èí ta jí s ja ký mi ko li úspo ra mi na stra nì vý da jù, mùžeme je jis tì považovat za va rov ná. Rych lá ku mu la ce dlu hu není pod le au to rù vý sled kem po pu laè ní ho stár nu tí, nýbrž pra me ní z ne vý hod né po èá teè ní po zi ce. Pøi nu lo vém de fi ci tu v roce 2007 by ve øej ný dluh v roce 2050 do sáhl jen 280 % HDP. Èes ká re pub li ka, bohužel, pat øí do sku pi ny zemí s nej rych le ji stárnoucí populací. Úspory na stranì výdajù jsou nezbytnì nutné. 8. Shr nu tí De mo gra fic ké jevy se vy ví je jí po ma lu. Eko no mic ký vý voj na dru hé stra nì pod - lé há mno ho stran ným a ko lí sa vým vli vùm jako kur zy, úro ky, po èa sí atd. Po kud tedy chce me ur èit eko no mic ký úèi nek nì ja ké de mo gra fic ké zmì ny, jsou nut né dvì pod - mín ky: zmì na by mìla být dos ta teè nì vel ká; ob do bí, kte ré je zkou má no, by mìlo být dos ta teè nì dlou hé. Teo rie de mo gra fic ké ho pøe cho du je cen ná, když vy svìt lu je pro ces zmì ny sta cio nár ní spo leè nos ti s vy so kou po rod nos tí a úmrt nos tí do roz vi - nu té spo leè nos ti s níz kou po rod nos tí a níz kou úmrt nos tí. Po pu laè ní prob lém vzni - ká ve fázi roz vo je. Teo rie však ne vy svìt lu je, proè k de mo gra fic ké mu pøe cho du do - chá zí zrov na v tom èi onom okamžiku a pøi po mí ná tro chu pro to èer nou skøín ku. Pod le ne omal thu si án ských ar gu men tù brá ní rych lý po pu laè ní rùst eko no mic ké mu PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 6,

12 roz vo ji, pro tože vy tvá øí tlak na pøí rod ní zdro je, nutí vìt ši nu po pu la ce vì no vat èas a ener gii na plo ze ní dìtí, zužuje po ten ciál pro sou kro mou a ve øej nou tvor bu ka pi tá - lu. Eko no mic ký roz voj má ten den ci ústit døí ve èi poz dìji do vìt ší ho poklesu porodnosti než úmrtnosti. Ménì rozvinuté zemì jsou znevýhodnìny, nebo jejich pøíjem na hlavu je mnohokrát menší, než byl v rozvinutých zemích pøed prù mys lo - vou revolucí. Ar gu men ty pod po ru jí cí po zi tiv ní ko re la ci mezi HDP na hla vu a po pu laè ním rùs - tem jsou, že eko no mic ký rùst mùže sti mu lo vat po pu laè ní rùst lep ší mi lé kaø ský mi me to da mi a imig ra cí. Rùst pøíj mù umožòuje vyš ší stan dar dy výživy a vý cho vy, kte - ré jsou schop né zpìt nì se pro mít nout do dal ší ho zvý še ní pøíj mu a po pu la ce. Za pod mí nek in dus tri a li za ce mùže de mo gra fic ký rùst sti mu lo vat roz ší øe ní trhù, kte ré pøi ná še jí vý ho dy ma so vé vý ro by. De mo gra fic ký rùst po si lu je po ptáv ku eko no mic - kých ak té rù. Dis ku ze o tom, zda po pu laè ní rùst vede ke zvy šo vá ní, snižová ní èi udržení rùs tu re ál né ho HDP na hla vu, ne by la uzav øe na. Zvlášt ním té ma tem v mak - ro eko no mic kých stu di ích o po rod nos ti je vztah po rod nos ti a hos po dáø ských cyk lù. Em pi ric ké stu die sku teè nì na zna èu jí, že exis tu je vztah mezi ko lí sá ním hos po dáø - ské ho cyk lu a po rod nos tí. Ten to vliv je sil nìj ší u po rod nos ti a sòa teè nos ti než u plod nos ti. Eko no mic ké vli vy ne mì ní nic na dlou ho do bém de mo gra fic kém tren du, ovliv òu jí však jeho sezónní složku. Fis kál ní efekt po pu laè ní ho vý vo je je dvoj seè ný: rodí-li se ménì dìtí, mùže vlá - da ušet øit so ciál ní dáv ky s dìt mi spo je ný mi, po kles nou ná kla dy na lé kaø skou péèi a ná kla dy na vzdì lá ní. Na dru hé stra nì kvù li stár nu tí po pu la ce vzros te tlak na pen - zij ní sys tém a dìti bu dou jed nou od vá dìt ménì daní, než je jich ro di èe. Pod le kon - krét ních vý poè tù po pu laè ní stár nu tí v Èes ké re pub li ce stej nì jako svì tì pøed jí mal spí še schod ky než de fi ci ty stát ní ho roz poè tu. Mak ro eko no mie mùže pøi nést pro ana lý zu po rod nos ti ješ tì jed nu in spi ra ci, a to Phil lip so vu køiv ku. Z ma in stre a mo vé - ho po hle du, stát ní sti mu la ce po ptáv ky s cí lem snížit ne za mìst na nost, je úspìš ná pou ze v krát kém ob do bí, v dlou hém vy ús tí do vyš ší in fla ce. O po pu laè ní po li ti ce lze for mu lo vat po do bnou hypotézu: pøi ovlivòování porodnosti je vláda úèinná pouze krátkodobì, nemùže však zmìnit dlouhodobé demografické trendy. Li te ra tu ra Au er bach, A. J., Lee, R. D. (eds.): De mog rap hic Chan ge and Fis cal Po li cy. Cam brid ge, Cam - brid ge Uni ver si ty Press Bal de aux, D.: Be völ ke run gspo li tik der En twic klun gslän der. Be ur te i lung der Maß nah men seit der Wel tbe völ ke run gskon fe renz Mün chen, Köln, Lon don, Wel tfo rum Ver lag Bez dìk, V., Dyb czak, K., Krejdl, A.: Fis cal Impli ca ti ons of Popu la ti on Age ing. Fi nan ce a úvìr, 2003, è , s Co a le, A. J., Ho o ver, E. M.: Po pu la ti on Growth and Eco no mic De ve lop ment in Low-Income Coun tri es. Prin ce ton, New Jer sey, Prin ce ton Uni ver si ty Press Daug her ty, H.: An In tro duc ti on to Po pu la ti on. New York, Gu il ford Den ton, F. T., Spen cer, B. G.: Po pu la ti on and the Eco no my. Wes tme ad, En gland, Sa xon Hou se, Le xin gton, Mass., He alth Co Do mar, E.: Essays in the The o ry of Eco no mics Growth. Lon don, Ox ford Uni ver si ty Press For res ter, J.: Wo rld Dy na mics. Cam brid ge, Mass., Wright-Allen Press Gal bra ith, V. L., Tho mas, D. S.: Birth Ra tes and the In ter war Bu si ness Cyc les. Jour nal of the Ame ri can Sta tis ti cal As so ci a ti on, 1941, è. 216, s Ha gen, E. E.: The Eco no mics of De ve lop ment. Ho me wo od, IU, Ir win Hampl, M.: Mý tus o vy èer pá ní zdro jù. Pra ha, Cen trum pro eko no mi ku a po li ti ku Han sen, A. H.: Eco no mic Prog re ss and Dec li ning Po pu la ti on Growth. The Ame ri can Eco no mic Re vi ew, 1939, è. 1, s Har rod, R. F.: An Essay in Dy na mic The o ry. Eco no mic Jour nal, 1939, è. 2, s POLITICKÁ EKO NO MIE, 6, 2005

13 Hol man, R. a kol.: Dì ji ny eko no mic ké ho myš le ní. Pra ha, C. H. Beck Hol man, R.: Hos po dáø ský rùst. In: Hol man, R.: Mak ro eko no mie støed nì po kro èi lý kurz. Pra ha, C. H. Beck 2004, s Ches na is, J. C.: The De mog rap hic Tran si ti on. Sta ges, Pat terns, and Eco no mic Im pli ca ti ons. Ox ford, Cla ren don Press Kel ley, A.: Eco no mic Con se qu en ces of Po pu la ti on Chan ge in the Third Wo rld. Jour nal of Eco no - mic Li te ra tu re, 1988, è. 4, s Ke y nes, J. M.: Some Eco no mic Con se qu en ces of a Dec li ning Po pu la ti on. Eu ge nics Re vi ew, 1937, è. 1, s Kirk, D.: The In flu en ce of Bu si ness Cyc les on Mar ri a ge and Birth Ra tes. In: De mog rap hic and Eco no mic Chan ge in De ve lo ped Coun tri es. A Con fe ren ce of the Uni ver si ti es, Na ti o nal Bu re au Com mit tee for Eco no mic Re se arch. Prin ce ton, Prin ce ton Uni ver si ty Press 1960, s Kos chin, F.: De mo gra fie. Pra ha, Oe co no mi ca Kuz nets, S., Ru bin, E.: Im mig ra ti on and the Fo re ign Born. New York, Na ti o nal Bu re au of Eco no - mic Re se arch Loužek, M.: Mùže být pro na ta lit ní po li ti ka úèin ná? Po li tic ká eko no mie, 2002, è. 6, s Loužek, M.: Po pu laè ní eko no mie. Pra ha, Cen trum pro eko no mi ku a po li ti ku Lu cas, R. E.: On the Me cha nics of Eco no mic De ve lop ment. Jour nal of Mo ne ta ry Eco no mics, 1988, è. 1, s Mach, M.: Dlou ho do bý eko no mic ký rùst. In: Mach, M. (ed.): Mak ro eko no mie pro inženýr ské sta - di um. Pra ha, VŠE 2001, s Mal thus, T. R.: An Essay on the Prin cip le of Po pu la ti on and a Sum ma ry View of the Prin cip le of Po pu la ti on. Bal ti mo re, Pen gu in Me a dow, D. H., Me a dow, D. L., Ran ders, J., Beh rens, W. W.: The Li mits of Growth. New York, Uni ver se Bo oks Ne umann, J. von: A Mo del for a Ge ne ral Equ i lib ri um. Re vi ew of Eco no mic Stu di es, 1945, è. 1, s Pav lík, Z. (ed.): Po pu laè ní vý voj ÈR Pra ha, De mo Art Pres ton, S. H.: Cau ses and Con se qu en ces of Mor ta li ty Dec li nes in Less De ve lo ped Coun tri es in the 20th Cen tu ry. In: Eas ter lin, R. A. (ed.): Po pu la ti on and Eco no mic Chan ge in De ve lo ping Coun tri es. Chi ca go, Uni ver si ty of Chi ca go Press 1980, s Ra bu šic, L.: Èes ká spo leè nost stár ne. Brno, Ma sa ry ko va Uni ver zi ta - Ge or gtown Ram sey, F. P.: A Mat he ma ti cal The o ry of Sa ving. Eco no mic Jour nal, 1928, s Re be lo, S. T.: Growth in Open Eco no mi es. Carnegie-Rochester Con fe ren ce Se ri es on Pub lic Po li cy Ri car do, D.: Zá kla dy po li tic ké eko no mie a zda nì ní. Pra ha, SNPL Ro bin son, J.: Eco no mic Con se qu en ces of a Dec li ne in the Popu la ti on of Gre at Bri ta in. In: Ro - bin son, J.: Col lec ted Eco no mic Pa pers I. Ox ford, Ba sil Blac kwell 1966, s Ro mer, P. M.: In cre a sing Re turns and Long-Run Growth. Jour nal of Po li ti cal Eco no my, 1986, è. 5, s Rou bí èek, V.: Zá klad ní prob lé my obec né a eko no mic ké de mo gra fie. Pra ha, Oe co no mi ca Schultz, T. P.: An Eco no mic Model of Fami ly Plan ning and Fer ti li ty: Jour nal of Po li ti cal Eco no - my, 1969, è. 2, s Si mon, J. L.: The Eco no mics of Popu la ti on Growth. Prin ce ton, Prin ce ton Uni ver si ty Press Smith, A.: Po jed ná ní o pù vo du a pod sta tì bo hat ství ná ro dù. Pra ha, Li be rál ní in sti tut Soj ka, M.: Dì ji ny eko no mic kých teo rií. Pra ha, Ka ro li num So low, R. M.: A Con tri bu ti on to the The o ry of Eco no mic Growth. Qu ar ter ly Jour nal of Eco no - mics, 1956, è. 1, s Stoc kwell, E. G.: The Re la ti on ship bet we en Po pu la ti on Growth and Eco no mic De ve lop ment. Ame ri can So cio lo gi cal Re vi ew, 1962, s Šu br to vá, A.: Dì ji ny po pu laè ní ho myš le ní a po pu laè ních teo rií. Pra ha, Ústav èes ko slo ven - ských a svì to vých dì jin ÈSAV Thi rl wall, A. P.: A Cross-Section Stu dy of Po pu la ti on Growth and the Growth of Out put and Per Ca pi ta In co me in a Pro duc ti on Fun cti on Fra me work. Man ches ter Scho ol of Eco no mics and So ci - al Stu dies, 1972, è. 40, s Yule, G. U.: On the Chan ges in the Mar ri a ge and Bir thra tes in En gland and Wa les du ring the Past Half Cen tu ry. Lon don, Roy al Sta tis ti cal So ci e ty PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 6,