CENY V OBCHODÌ ÈESKÉ REPUBLIKY SE ZEMÌMI EVROPSKÉ UNIE 1)

Transkript

1 CENY V OBCHODÌ ÈESKÉ REPUBLIKY SE ZEMÌMI EVROPSKÉ UNIE 1) Vác lav Ne šve ra, Fa kul ta me zi ná rod ních vzta hù, Vy so ká ško la eko no mic ká v Pra ze Vý zvou pro vý zkum cen v èes kém za hra niè ním ob cho dì se ze mì mi Ev rop ské unie byly zne po ko ji vé vý sled ky po rov ná ní cen do ci lo va ných na tr zích Ev rop ské unie. Poz nat ky vy plý va jí cí z to ho to po rov ná ní se sta ly ak tu ál ním té ma tem em pi ric ké ho vý zku mu v sou vis los ti s pøí pra vou pøi je tí zemí støed ní a vý chod ní Ev ro py do Ev rop ské unie. Jde o spo leè ný prob lém tìch to zemí. Prob lém kom pa ra tiv ní úrov nì cen zù stá vá ak tu ál ní i dnes a pro bu douc nost. 1. Teo re tic ká vý cho di ska Roz díl né ceny vý rob kù v me zi ná rod ním ob cho dì odrážejí je jich roz díl nou kva li tu, cena je funk cí kva li ty. Vztah mezi kva li tou a ce nou vý rob kù není pro por cio nál ní. Zvý - še ní (po kles) kva li ty vy vo lá vá pod stat nì prog re siv nìj ší zvý še ní (po kles) cen. Kva li ta - tiv ní roz dí ly mají za ná sle dek os trou di fe ren cia ci cen vý rob kù (Ko lan da, 1968, 1989, 2001). Kva li ta je ne po chyb nì roz ho du jí cím fak to rem ur èu jí cím cenu. V tom to po je tí se ce na mi v me zi ná rod ním ob cho dì za bý vá dnes mno ho au to rù (Gre e na way, Hine, Mil ner 1994, Fon tag né, Fre u den berg 1997, Jan sen, Lan des mann 1999). Ná zo ry vy plý va jí cí z kom pa ra tiv ní ana lý zy cen do ci lo va ných jed not li vý mi ze mì mi na tr zích Ev rop ské unie byly zobec nì ny až do teze, že do chá zí ke kva li ta tiv ní dìl bì prá ce mezi zá pa do ev rop - ský mi ze mì mi a ze mì mi støed ní a vý chod ní Ev ro py, kte rá se pro je vu je v ce nách smì òo - va né ho zboží (Fre u den berg, Le mo i ne, 1999). Po jem kva li ta vý rob ku je nut no chá pat kom plex nì. Nemùžeme chá pat kva li tu jen ve smys lu užit ných vlast nos tí vý rob ku. Jde o ši ro kou množinu vlast nos tí, za hr nu jí cí ob - chod ní pod mín ky, do pro vod né služby, možná ri zi ka (vèet nì ri zik ply nou cích z po hy bu kur so vých re la cí), go od will do da va te le, ima ge vý rob ku. Ce no vé re la ce sou vi sí se sys té - mo vý mi a in sti tu ci o nál ní mi roz dí ly. Zboží vyvážené ze mì mi se systémovì-institu - cionálním han di ca pem má ten den ci být smì òo vá no pod ce na mi svì to vých trhù i v pøí pa dì, že jde o zboží shod ných tech nic kých kva lit (Di etz, 1999). S roz díl ný mi ce na mi iden tic ké ho zboží se set ká vá me zej mé na v pøí pa dì ob cho du mezi vy spì lý mi a ménì vy spì lý mi, tedy i tran zi tiv ní mi ze mì mi. Pod stat ná èást me zi ná rod ní ho ob cho du s vý rob ky zpra co va tel ské ho prù mys lu má po va hu obou smìr né ho ob cho du jde o si mul tán ní vý voz a do voz po do bných vý rob kù. Jeho smys lem a ob sa hem bývá obo ha ce ní sor ti men tu (na pøí klad smì nou au - to mo bi lù shod ných tech nic kých pa ra met rù a uživa tel ských kva lit). Pøi smì nì vý rob kù 1) Vý zkum, jehož vý sled ky jsou zde pre zen to vá ny, byl pod po øen pro jek tem Gran to vé agen tu ry ÈR Ceny v za hra niè ním ob cho dì (GAÈR 402/03/1284). 214 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2, 2006

2 li ší cích se de tai ly jsou si je jich jed not ko vé ceny blíz ké - ho vo øí me o ho ri zon tál ní di fe - ren cia ci vý rob kù. Na pros tou vìt ši nu obou smìr né ho ob cho du tvo øí smì na ver ti - kál nì di fe ren co va ných vý rob kù vý rob kù, je jichž di fe ren cia ce je založena na roz díl né kva li tì a cenì. Prá vì tato smì na je hna cí sí lou me zi ná rod ní ho ob cho du. Mo - de ly založené na ver ti kál ní di fe ren cia ci vý rob kù pøed po klá da jí po zi tiv ní ko re la ci mezi obou smìr nou smì nou ver ti kál nì di fe ren co va ných vý rob kù a úrov ní pøíj mù na oby va te - le (Fal vey 1981; Fal vey, Ki er zow ski 1985; Gre e na way, Mil ner 1986; Flam, Hel pmann 1987; Hav lik, Lan des mann, Ur ban, Wi es ner 2003). Pøí stup založený na ver ti kál ní di fe - ren cia ci vý rob kù v obou smìr né smì nì je re le vant ní pro vzta hy mezi vý chod ní a zá pad ní Ev ro pou (Atu ru pa ne, Dja nov, Ho ec kman 1999; Bur gstal ler, Lan des mann 1999; Hav lik, Lan des mann, Steh rer 2001). Po èát kem 90. let zemì støed ní a vý chod ní Ev ro py vy ka zo va ly v ob cho dì s vy spì lý - mi ze mì mi spe cia li za ci na obo ry níz ké tech nic ké a kva li fi kaè ní úrov nì. Mo del spe cia - li za ce se v pos led ních le tech zmì nil, v mno ha pøí pa dech rych le. Tyto zemì do sáh ly po su nu vý ro by a ex por tu k obo rùm s vyš ší tech nic kou úrov ní (Hav lik 2001; Lan des - mann, Steh rer 2002; Wörz 2003; Dul leck, Fos ter, Steh rer, Wörz 2004). Dùležitý mi ka - ná ly struk tur ní pøe stav by jsou pøí mé za hra niè ní in ves ti ce a ak ti vi ty nad ná rod ních spo leè nos tí (Do wling, Che ang 2000; Hav lik, Lan des mann, Ur ban, Wi es ner 2003; Hu - nya 2004). 2. Me to dic ká vý cho di ska ana lý zy Ceny vý rob kù zpra co va tel ské ho prù mys lu jsou zjiš ová ny ze vzta hu hod no ty k jed not - kám množství. Pro ana lý zu cen v za hra niè ním ob cho dì lze použít al ter na tiv nì jed not - ko vé ceny vy plý va jí cí z po mì ru hod no ty vý rob ku k jeho množství (v mìr ných jed not - kách) nebo ki lo gra mo vé ceny vy poè te né jako po mìr hod no ty vý rob ku k jeho hmot nos ti. Ki lo gra mo vé ceny odrážejí vý znam ný kva li ta tiv ní pa ra metr mìr nou hmot - nost vý znam ný zej mé na v pøí pa dì vý rob kù ko voz pra cu jí cí ho prù mys lu. Vìt ši na ana - ly ti kù používá jen ki lo gra mo vé ceny. I jed not ko vé ceny jsou vìt ši nou založeny na hmot nos ti. Pøi ana lý ze cen na vý rob ko vé úrov ni je užiteè né použít obì al ter na tiv ní kon - struk ce cen a po rov nat ob raz, kte rý pos ky tu jí. Pøi glo bál ní ana lý ze ce no vých re la cí a ce - no vé ho vý vo je je vhod nìj ší vy chá zet z jed not ko vých cen. Ale vzhle dem k vìt ší prac - nos ti vý poè tu jed not ko vých cen, a zej mé na pro tože hmot nost bývá spo leh li vìj ší než jiné uka za te le množství, jsme èas to nu ce ni zvo lit ki lo gra mo vé ceny. Spo leh li vou vy po ví da cí schop nost mají jen jed not ko vé ceny ho mo gen ních položek za hra niè ní ho ob cho du. Za ho mo gen ní sku pi nu vý rob kù mùžeme s pøi ja tel ným ri zi kem považovat položky nej pod rob nìj ší no men kla tu ry, ob sa hu jí cí po pis vý rob ku. Vý cho zí úda je èes ké sta tis ti ky i úda je EU ROS TAT pro vý po èet jed not ko vých cen jsou založeny na osmi míst né kla si fi ka ci da to vé báze CO MEXT (kom bi no va ná no men kla tu ra - CN-8), kte rá ob sa hu je pøes položek, z toho více než 9000 položek jsou vý rob ky zpra co va tel ské ho prù mys lu. Hlav ním pøed mì tem ná sle du jí cí ana lý zy jsou vý rob ky zpra co va tel ské ho prù mys - lu. Do sou bo ru vý rob kù zpra co va tel ské ho prù mys lu ne by ly za hr nu ty pro duk ty pr vot ní - ho zpra co vá ní ze mì dìl ských su ro vin (napø. mlýn ské vý rob ky) a pr vot ní ho zpra co vá ní ne ros tù a pa liv (napø. váp no, ce ment, koks, pro duk ty des ti la ce). Vy lou èe ny byly pro - PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2,

3 duk ty po ly gra fic ké ho prù mys lu, vý rob ky z dra hých kovù a bižute rie, umì lec ké a sbì ra - tel ské pøed mì ty. De fi ni ce cen je v èes ké sta tis ti ce upra ve na tak, že na obou stra nách jsou považová ny za ceny FOB (free-on-board hod no ta zboží na hra ni ci vyvážejí cí zemì). Ji nak je tomu pøi prá ci s úda ji EU ROS TAT a me zi ná rod ních in sti tu cí. Na stra nì vý vo zu jde o ceny FOB, na stra nì do vo zu CIF (cost, in su ran ce, fra ight vèet nì vý loh, po jist né ho a do - prav né ho). Na obou stra nách ceny ne ob sa hu jí clo, daò z pøi da né hod no ty ani spot øeb ní daò. Z po va hy jed not ko vých cen ply ne, že smysl má sle do vat kom pa ra tiv ní ceny, resp. ce no vé re la ce vy plý va jí cí z po rov ná ní cen do ci lo va ných na da ném trhu jed not li vý mi ze mì mi. Ana lý za cen se vìt ši nou opí rá o ag re go va né hod no ty pod le ko mo dit ních sku - pin. Pøi po rov ná vá ní prù mìr ných cen ag re go va ných sku pin vý rob kù a pøi ana lý ze je jich vý vo je je res pek to vá na zá sa da shod né struk tu ry po rov ná va ných vý rob ko vých sou bo rù, vliv roz díl né vý rob ko vé struk tu ry na ce no vé re la ce je vy lou èen. Vý voj cen je ob vyk le sle do ván ce no vý mi in de xy Las pe y re so va typu (na bázi struk - tu ry vý vo zu, resp. do vo zu ve vý cho zím roce). V pod mín kách ra di kál ních struk tur ních zmìn, ja ký mi pro chá zí èes ký za hra niè ní ob chod (zej mé na na stra nì vý vo zu), mají lep ší vy po ví da cí schop nost in de xy Pa as che ho typu (vy poè te né na bázi struk tu ry vý vo zu, resp. do vo zu v pos led ním roce). Èes ká sta tis ti ka pos ky tu je tzv. vý bì ro vé in de xy cen v za hra niè ním ob cho dì. Liší se od in de xù založených na jed not ko vých ce nách svou kon struk cí i funk cí. Vý bì ro vé in de xy sle du jí in flaè ní po hyb cen, jsou pro to založeny na re pre zen tan tech, je jichž vý bìr vy lu èu je ne jen zmì ny struk tu ry, ale i zmì ny kva li ty. Na - pro ti tomu in de xy jed not ko vých cen, ze kte rých vy chá zí ná sle du jí cí ana lý za, zmì ny kva li ty pøed po klá da jí. Zvlášt ní po zor nost si za slouží po rov ná ní vý voz ních a do voz ních cen v obou smìr - ném ob cho dì (v si mul tán ním vý vo zu a do vo zu vý rob kù), kte ré jsou pod le kla si fi ka ce iden tic ké. In di ká to rem pro vy me ze ní obou smìr né ho ob cho du je Grubel-Lloydùv ko - efi ci ent, založený na po mì ru mezi sal dem a ob ra tem ob cho du (Gru bel, Llo yd, 1975). Vyš ší hod no ta ko efi ci en tu sig na li zu je vyš ší po díl obou smìr né ho ob cho du; dosahuje-li ko efi ci ent hod no ty 0, jde o vý hrad nì jed no smìr ný ob chod, hod no ta 1 od po ví dá si tu a ci, kdy je hod no ta vý vo zu rov na hod no tì do vo zu. Jako hra ni ce vy me zu jí cí obou smìr ný ob chod je v zá klad ní ver zi ná sle du jí cí ana lý zy zvo le na hod no ta GLI = 0,18, od po ví da jí - cí pøed po kla du, že jed na stra na bi lan ce ob cho du s da ným vý rob kem (tøe ba vý vo zu) do - sa hu je mi ni mál nì 10 pro cent hod no ty dru hé stra ny (do vo zu). 3. Ceny v ob cho dì zemí EU(15) s ÈR 2 Hlav ním zdro jem ana lý zy cen je zr cad lo vá sta tis ti ka EU ROS TAT, kte rá vy chá zí z úda jù èlen ských stá tù o je jich ob cho dì s Èes kou re pub li kou; pos ky tu je in for ma ce umožòu jí cí me zi ná rod ní po rov ná ní. 2) Pra men dat: Intra- and extra-trade, DVD, Sup ple ment , EU ROS TAT, PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2, 2006

4 3.1. Ceny pøi do vo zu Ev rop ské unie z Èes ké re pub li ky Na bázi jed not ko vých cen (v EUR) byly v roce 2003 do voz ní ceny èes ké ho zboží opro ti do voz ním ce nám ve vzá jem ném ob cho dì èlen ských stá tù EU vyš ší o šest pro cent. V roce 1993 byly o 12 pro cent nižší. Pod le èí sel vy ka zo va ných sta tis ti kou Ev rop ské unie se zvý ši ly jed not ko vé ceny vý rob kù zpra co va tel ské ho prù mys lu do - ve ze ných z Èes ké re pub li ky v roce 2003 opro ti roku 1993 o 86 pro cent (na bázi struk tu ry do vo zu v roce 2003). Ve shod ném vý rob ko vém sor ti men tu se v tom to ob - do bí zvý ši la úro veò do voz ních jed not ko vých cen ve vzá jem ném ob cho dì èlen ských stá tù jen o 22 pro cent. Tato èís la do ku men tu jí po zi tiv ní vý voj kon ku renè ní ho pos - ta ve ní Èes ké re pub li ky na tr zích Ev rop ské unie. Ak tu ál nìj ší data pro chá ze jí re vi zí. Ta bul ka 1 Jednotkové ceny výrobkù zpracovatelského prùmyslu pøi dovozu EU(15) z ÈR (na bázi ECU, EUR) Dovoz EU z ÈR (mil. ECU, EUR) Komparativní úroveò cen a / Výrobky zpracovatelského prùm. celkem ,88 1,06 výrobky potravináøského prùmyslu ,01 0,84 výrobky chemického prùmyslu ,92 0,94 výrobky lehkého prùmyslu ,98 1,13 výrobky metalurgie ,76 0,90 kovodìlné výrobky ,91 0,96 výrobky kovozpracujícího prùmyslu ,86 1,09 - výr. mechanického strojírenství ,97 1,10 - informaèní technika b / b / - elektrotechnika ,86 1,41 - prostøedky silnièní dopravy ,75 0,97 ostatní výrobky zpracovatelského prùm ,72 1,16 a / do voz ní ceny ve vzá jem ném ob cho dì èlen ských zemí EU (EU-intra) = 1 b / jed not ko vé ceny v této sku pi nì ne lze s pøi ja tel ným ri zi kem de fi no vat Pøíz ni vý vý voj cen zre du ko val ce no vý gap zdì dì ný po ko mu nis tic kém režimu. V roce 1989 se Èes ko slo ven ská so cia listic ká re pub li ka po dí le la na do vo zu Ev rop ské unie jen 0,35 pro cen ta (na do vo zu vý rob kù ko voz pra cu jí cí ho prù mys lu do kon ce jen 0,10 pro cen ta), ki lo gra mo vé ceny pøi do vo zu èes ko slo ven ských vý rob kù zpra co va tel - ské ho prù mys lu ze mì mi Ev rop ské ho hos po dáø ské ho spo le èen ství byly opro ti do voz - ním ce nám ve vzá jem ném ob cho dì èlen ských stá tù o 22 pro cent nižší. V roce 1993 do - sáhl po díl èes ké ho zboží 0,5 pro cen ta a jeho kom pa ra tiv ní ceny vzrost ly na 88 pro cent úrov nì cen ve vzá jem ném ob cho dì èlen ských stá tù. Do roku 2003 se po díl ÈR na do vo - zu vý rob kù zpra co va tel ské ho prù mys lu ze mì mi Ev rop ské unie zvý šil na 1,4 pro cen ta a kom pa ra tiv ní úro veò cen byla (v da ném sor ti men tu) o 6 pro cent vyš ší než ve vzá jem - ném ob cho dì èlen ských stá tù. V jed not li vých ko mo dit ních sku pi nách byla kom pa ra tiv ní úro veò cen vel mi roz díl ná, roz díl ný byl i její vý voj. Ur èu jí cí byl vý voj pos ta ve ní vý rob kù ko voz pra - cu jí cí ho prù mys lu. Po díl tìch to vý rob kù na do vo zu z Èes ké re pub li ky se zvý šil ze 30 pro cent v roce 1993 na 59 pro cent v roce Úro veò cen se zvý ši la z 86 pro cent v roce 1993 na 109 pro cent úrov nì cen ve vzá jem ném ob cho dì èlen ských stá tù. Do mi - PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2,

5 nant ní mi vý rob ky byly pøi tom vý rob ky elek tro tech ni ky a au to mo bi lo vé ho prù mys lu. Elek tro tech ni ka èes ké pro ve ni en ce zvý ši la své ceny z 86 pro cent úrov nì do voz ních cen ve vzá jem ném ob cho dì zemí Ev rop ské unie na 141 pro cent. Stej nì vý znam nou úlo hu se hrá ly vý rob ky au to mo bi lo vé ho prù mys lu. No si te li po zi tiv ní ho vý vo je jsou spí še èás - ti, sou èás ti a pøí slu šen ství než fi nál ní vý rob ky. Ilus tra ce k ana lý ze vý vo je do voz ních cen vý rob kù èes ké pro ve ni en ce jsou uve de ny v gra fech A. Èás ti pís to vých zážeho vých mo to rù se sta ly v krát ké dobì jed nou z nej vý znam nìj ších položek vý vo zu vý rob kù me cha nic ké ho stro jí ren ství. V roce 2004 byly vy ve ze ny v hod no tì 192 mil. EUR pøi vel - mi pøíz ni vých ce no vých re la cích. Jsou pøí kla dem k tezi, že no si te li pøíz ni vé ho vý vo je cen a kon ku renè ní schop nos ti stro jí ren ských vý rob kù jsou spí še èás ti, sou èás ti a pøí slu šen ství než fi nál ní vý rob ky. Do klá - da jí, že vý znam ná èást vý vo zu vý rob kù au to mo bi lo vé ho prù mys lu je evi do vá na v ji ných ka pi to lách kla - si fi ka ce CN než v CN 87 sil niè ní do prav ní pros tøed ky; na chá zí me je zej mé na v ka pi to lách 84 vý rob ky me cha nic ké ho stro jí ren ství a 85 elek tro tech nic ké vý rob ky. Na pr vém mís tì mezi vý rob ky elek tro tech nic ké ho prù mys lu do ve ze ný mi ze mì mi EU z ÈR jsou mo - bil ní te le fo ny. V roce 2003 byly do ve ze ny v hod no tì 515 mil. EUR za ceny, kte ré vy so ce pøe vý ši ly úro - veò cen ve vzá jem ném ob cho dì èlen ských stá tù. Jde sou èas nì o pøí klad ros tou cí kon ku renè ní schop - nos ti a ros tou cí ho vli vu pod ni kù se za hra niè ní úèas tí na ex port ní vý kon nost ÈR. Vý znam nou položkou v rám ci do vo zu vý rob kù au to mo bi lo vé ho prù mys lu z ÈR jsou osob ní au to - mo bi ly s die selo vým mo to rem, ob sah vál cù cm 3. Pod le sta tis tik èlen ských stá tù EU pøe kro - èil v roce 2001 je jich do voz z Èes ké re pub li ky 90 ti síc vozù v hod no tì 1026 mil. EUR. V roce 2003 bylo do ve ze no 108 ti síc vozù v hod no tì ne ce lých 900 mil. EUR. Prù mìr ná cena vozu vzrost la ze 7200 ECU v roce 1997 na EUR v roce 2002 a na v roce 2004 (po kles v roce 2003 je dù sled kem sta tis - tic ké chy by, což do klá dá vý voj ki lo gra mo vé ceny). Gra fy A Vý voj cen pøi do vo zu vý rob kù z ÈR ze mì mi EU 218 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2, 2006

6 3.2. Ceny pøi vý vo zu zemí Ev rop ské unie do Èes ké re pub li ky Za tím co kom pa ra tiv ní úro veò do voz ních cen v ob cho dì zemí Ev rop ské unie s Èes - kou re pub li kou vý raz nì vzrost la, kom pa ra tiv ní jed not ko vé ceny pøi vý vo zu do Èes ké re pub li ky za zna me na ly po kles. Nic mé nì v roce 2003 byly ješ tì o 22 pro cent nad úrov ní shod né ho sor ti men tu ve vzá jem ném ob cho dì èlen ských stá tù (v roce 1993 byly vyš ší o 36 pro cent). Pøí èi nou tìch to de for ma cí nemùže být pod stat nì vyš ší kva li ta vý rob kù vyvážených do Èes ké re pub li ky opro ti vý vo zu do èlen ských stá tù. Je tak zpo chyb nì na vý cho zí pre - mi sa nové teo rie me zi ná rod ní ho ob cho du. Ne po chyb nì vý znam nou roli mají sys té - mo vé prob lé my a je jich po stup né øe še ní trans for ma cí èes ké eko no mi ky. Roz hod nì by si kom pa ra tiv ní ceny na stra nì vý vo zu do Èes ké re pub li ky za sloužily více vý zku mu. Ta bul ka 2 Jed not ko vé ceny vý rob kù zpra co va tel ské ho prù mys lu pøi vý vo zu EU(15) do ÈR (na bázi ECU, EUR) vývoz EU do ÈR (mil. ECU, EUR) Komparativní úroveò cen a / Výrobky zpracovatelského prùm. celkem ,36 1,22 výrobky potravináøského prùmyslu ,00 0,99 výrobky chemického prùmyslu ,37 1,13 výrobky lehkého prùmyslu ,22 1,30 výrobky metalurgie ,37 1,22 kovodìlné výrobky ,58 1,17 výrobky kovozpracujícího prùmyslu ,43 1,24 - výr. mechanického strojírenství ,56 1,10 - informaèní technika x x - elektrotechnika ,51 1,51 - prostøedky silnièní dopravy ,22 1,08 ostatní výrobky zpracovatelského prùm ,03 0,94 a / vý voz ní ceny ve vzá jem ném ob cho dì èlen ských zemí EU = 1 b / jed not ko vé ceny v této sku pi nì ne lze s pøi ja tel ným ri zi kem de fi no vat Pod le èí sel vy ka zo va ných sta tis ti kou Ev rop ské unie se zvý ši ly jed not ko vé ceny vý rob kù zpra co va tel ské ho prù mys lu do ve ze ných z Èes ké re pub li ky v roce 2003 opro ti roku 1993 o 86 pro cent, ceny vý rob kù vy ve ze ných ze mì mi Ev rop ské unie do Èes ké re pub li ky vzrost ly jen o 21 pro cent (na bázi struk tu ry ob cho du v roce 2003). Ce no vé de for ma ce byly za mi nu lé ho režimu na stra nì vý vo zu zemí Unie do Èes ko - slo ven ska ješ tì vìt ší než na stra nì do vo zu. Ki lo gra mo vé ceny vý rob kù zpra co va tel ské - ho prù mys lu vyvážených do Èes ko slo ven ska byly v roce 1989 o 80 pro cent vyš ší než ceny stej né ho sor ti men tu vý rob kù vyvážených v rám ci vzá jem né ho ob cho du èlen ských stá tù ES. Dis kre pan ce byly vý znam nì zmír nì ny již v pr vých le tech trans for ma ce (pøed roz pa dem fe de ra ce). V roce 1992 do sa ho va ly v prù mì ru 28 pro cent. V roce 1993 byly ki lo gra mo vé ceny pøi vý vo zu do Èes ké re pub li ky vyš ší o 24 pro cent, do roku 2003 se ten to roz díl snížil na 15 pro cent. U vý rob kù ko voz pra cu jí cí ho prù mys lu byly vý voz ní ki lo gra mo vé ceny v ob cho dì s Èes ko slo ven skem více než dvoj ná sob né opro ti ce nám ve PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2,

7 vzá jem ném ob cho dì èlen ských stá tù; do roku 1993 se tato dis kre pan ce snížila na 13 pro cent. I na stra nì vý voz ních cen jsou ce no vé re la ce v rám ci ko mo dit ních sku pin roz díl né, ale roz dí ly ne jsou tak vel ké jako v pøí pa dì do voz ních cen Po rov ná ní cen v obou smìr ném ob cho dì Rùst ob cho du zemí Ev rop ské unie s Èes kou re pub li kou byl založen pøe de vším na roz - vo ji obou smìr né ho ob cho du vý rob kù zpra co va tel ské ho prù mys lu. Po díl obou smìr né - ho ob cho du se zvý šil v roce 2003 opro ti roku 1993 na stra nì vý vo zu zemí Ev rop ské unie do Èes ké re pub li ky z ne ce lých 43 pro cent na více než 68 pro cent, na stra nì je jich do vo - zu do kon ce z 55 pro cent té mìø na 82 pro cent. Ta bul ka 3 Po rov ná ní ki lo gra mo vých cen v obou smìr ném ob cho dì s vý rob ky zpra co va tel ské ho prù mys lu EU s ÈR Pomìr Koeficienty Struktura Podíl vývozních cen komparativních obousmìrného obousmìrného k dovozním (%) cen a / obchodu (%) obchodu (%) EU:ÈR EU-in vývoz dovoz vývoz dovoz vývoz dovoz 1993 Výrobky zpracovatelského prùm. 2,49 1,22 1,30 0,83 100,0 100,0 42,6 55,1 výrobky potravináøského prùmyslu 1,10 0,97 1,01 1,82 0,6 0,4 7,1 13,3 výrobky chemického prùmyslu 2,21 1,10 1,31 0,93 9,8 9,9 28,9 45,9 výrobky lehkého prùmyslu 1,72 1,12 1,17 0,86 19,8 29,1 58,1 52,1 výrobky metalurgie 2,52 1,31 1,44 0,74 10,0 13,2 61,2 44,0 kovodìlné výrobky 2,74 1,26 1,60 0,98 3,4 1,9 82,1 84,2 výrobky kovozpracujícího prùm. 3,07 1,26 1,34 0,81 50,5 36,2 39,0 65,6 - výr. mechanického strojírenství 4,02 1,35 1,45 0,79 21,3 12,5 39,2 84,4 - informaèní technika 3,26 1,06 0,49 0,43 3,5 1,8 35,0 89,6 - elektrotechnika x x x x 15,0 13,6 48,9 86,9 - prostøedky silnièní dopravy 2,47 1,26 1,41 0,85 6,7 5,7 29,9 33,3 ostatní výr. zpracovatelského prùm. 2,22 1,38 1,03 0,75 5,9 9,3 71,2 68, Výrobky zpracovatelského prùm. 1,49 1,15 1,17 1,05 100,0 100,0 68,2 81,8 výrobky potravináøského prùmyslu 0,98 1,07 0,89 1,05 0,9 0,7 23,6 50,0 výrobky chemického prùmyslu 1,61 1,05 1,21 0,89 11,5 8,1 47,5 77,3 výrobky lehkého prùmyslu 1,43 1,15 1,32 1,20 13,6 12,5 71,7 72,6 výrobky metalurgie 1,48 1,11 1,26 0,91 8,2 8,1 60,9 68,0 kovodìlné výrobky 1,54 1,05 1,12 0,82 2,8 2,2 90,0 94,5 výrobky kovozpracujícího prùm. 1,52 1,19 1,14 1,05 60,1 62,2 75,3 85,8 - výr. mechanického strojírenství 1,58 1,31 1,04 1,15 19,1 17,3 79,2 91,4 - informaèní technika x x x x 4,4 4,7 76,1 59,8 - elektrotechnika 1,46 1,28 1,22 1,19 18,4 17,0 76,9 80,8 - prostøedky silnièní dopravy 1,26 0,99 1,11 0,96 13,5 20,7 68,4 97,8 ostatní výr. zpracovatelského prùm. 1,17 1,05 0,93 1,17 3,0 6,3 94,9 95,0 a / po mìr cen v ob cho dì zemí EU s ÈR k ce nám ve vzá jem ném ob cho dì zemí EU V prù mì ru byly v roce 2003 ceny zemí Ev rop ské unie pøi vý vo zu do Èes ké re - pub li ky v rám ci obou smìr né ho ob cho du s vý rob ky zpra co va tel ské ho prù mys lu 220 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2, 2006

8 o 49 pro cent vyš ší než pøi do vo zu. Ve vzá jem ném ob cho dì èlen ských stá tù byly vyš ší jen o 15 pro cent. Roz díl mezi vý voz ní mi a do voz ní mi ce na mi v rám ci obou smìr né ho ob cho du mùžeme vy svìt lit kon cen tra cí vý vo zu dané zemì na vý rob ky, pro je jichž vý ro - bu a vý voz má kom pa ra tiv ní vý ho dy; mùže být zpù so ben také roz dí lem mezi ce nou FOB na stra nì vý vo zu a ce nou CIF na stra nì do vo zu. Struk tur ní bází vý poè tu tìch to re - la cí je ob rat ob cho du s Èes kou re pub li kou. Není tím však vy lou èen vliv roz díl né struk - tu ry vý vo zu a do vo zu. Pod le ko efi ci en tù kom pa ra tiv ních cen byly v rám ci obou smìr né - ho ob cho du vý voz ní ceny v ob cho dì s Èes kou re pub li kou o 17 pro cent, do voz ní o 5 pro cent vyš ší než pøi vzá jem ném ob cho dì èlen ských stá tù. S vý znam nìj ší dis kre pan cí se set ká vá me v sor ti men tu vý rob kù che mic ké ho, me ta lur gic ké ho a ko vo dìl né ho prù - mys lu, re la tiv nì pøíz ni vá je re la ce v ob cho dì s vý rob ky leh ké ho prù mys lu, me cha nic ké - ho stro jí ren ství a os tat ních vý rob kù zpra co va tel ské ho prù mys lu. Po rov ná ní s vý cho - zím sta vem v roce 1993 na svìd èu je tomu, že prá vì v ob las ti obou smìr né smì ny do chá zí ke kon so li da ci ce no vých re la cí. Ná roè ná kom pa ra tiv ní ana lý za ce no vých re - la cí v obou smìr ném ob cho dì vy chá zí z ki lo gra mo vých cen. Kon so li da ci ce no vých re la cí v ob cho dì mezi ze mì mi Ev rop ské unie a Èes kou re - pub li kou do klá dá vý voj ko efi ci en tù kom pa ra tiv ních cen. Za tím co v roce 1993 byly ceny pøi vý vo zu èlen ských zemí do Èes ké re pub li ky o 30 pro cent vyš ší a pøi do vo zu o 17 pro cent nižší než ve vzá jem ném ob cho dì èlen ských stá tù, do roku 2003 se tato dis - kre pan ce snížila na +17 pro cent ku +5 pro cen tùm. Struk tur ní bází je pøi tom vý rob ko vá struk tu ra èes ké ho do vo zu, resp vý vo zu v da ném roce. Tou to me to dou zjiš uje me pøe tr - vá va jí cí ce no vé roz dí ly v ob cho dì s vý rob ky che mic ké ho a me ta lur gic ké ho prù mys lu, pøíz ni vý ob rat v ce no vých re la cích pøi obou smìr ném ob cho dì s vý rob ky me cha nic ké ho stro jí ren ství a s os tat ní mi vý rob ky zpra co va tel ské ho prù mys lu (jde pøe vážnì o ná by - tek). Pro uve de né ten den ce je cha rak te ris tic ký pøí klad cen pøi ob cho dì s pneu ma ti ka mi pro osob ní au to mo bi ly. Ve vzá jem ném ob cho dì se vý voz ní i do voz ní jed not ko vé ceny po hy bo va ly ko lem 30 ECU, resp. EUR za kus. Pøi ros tou cím do vo zu z Èes ké re pub li ky se prù mìr ná cena zvý ši la ze 17 ECU v roce 1993 na 21 EUR za kus v roce 2003, na pro ti tomu vý voz ní cena kles la ze 41 ECU na 27 EUR. Graf B Vý voj cen v obou smìr ném ob cho dì s pneu ma ti ka mi pro osob ní au to mo bi ly (CN ) PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2,

9 Re gres ní ana lý zou zjiš uje me, že v ob cho dì mezi ze mì mi Ev rop ské unie a Èes kou re pub li kou se od chyl ka cen pøi do vo zu od cen pøi vý vo zu téže pro duk ce zvy šu je se složitos tí vý rob kù (mì øe nou zhod no ce ním hmo ty ki lo gra mo vý mi ce na mi). V pøí pa dì jed no du chých vý rob kù s vý voz ní ki lo gra mo vou ce nou ko lem 1 EUR/kg byla v roce 2003 do voz ní cena 0,9 EUR/kg, v pøí pa dì složitých vý rob kù, u kte rých prù mìr ná vý - voz ní ki lo gra mo vá cena do sa ho va la 100 EUR/kg, je prù mìr ná do voz ní ki lo gra mo vá cena na úrov ni 58 pro cent. Opro ti roku 1993 se tyto roz dí ly vý raz nì zmen ši ly (teh dy do - sa ho va ly u jed no du chých vý rob kù 70 pro cent a u složitých 40 pro cent). Zèás ti je tato od chyl ka zpù so be na roz díl ným po je tím do voz ních cen (CIF) od vý voz ních (FCO). I ve vzá jem ném ob cho dì mezi èlen ský mi stá ty EU byly do voz ní ceny složitìj ších vý rob kù (v cenì ko lem 100 EUR/kg) v roce 2003 o 28 pro cent nižší než vý voz ní Me zi ná rod ní po rov ná ní cen v ob cho dì se ze mì mi Ev rop ské unie 3 Èes ká re pub li ka je se svý mi kom pa ra tiv ní mi ce na mi vý rob kù zpra co va tel ské ho prù - mys lu mezi vý znam ný mi do voz ci Ev rop ské unie stá le ješ tì na jed nom z pos led ních míst. Nej vyš ší jsou ki lo gra mo vé ceny do sa ho va né Švý car skem a Spo je ný mi stá ty, na pos led ních mís tech mezi vý znam ný mi do voz ci jsou Èes ká re pub li ka, Pol sko a Èína. Ta bul ka 4 Kom pa ra tiv ní pos ta ve ní zemí na tr zích EU (zemì jsou øa ze ny pod le kom pa ra tiv ní úrov nì do voz - ních ki lo gra mo vých cen v roce 2002) Zemì pùvodu zboží Komparativní úroveò Dovoz EU Podíl na dovozu EU (%) dovozních cena mld. ECU, EUR % EU-intra = 1 Dovoz EU 867, ,0 100,0 - intra 516,4 1277,5 59, extra 351,2 717,4 40, Švýcarsko 27,1 49,1 3,1 2, Irsko 13,0 50,2 1,5 2, USA 69,1 147,5 8,0 7, Japonsko 46,5 66,6 5,4 3, Švédsko 21,3 43,9 2,5 2, Dánsko 9,1 23,0 1,1 1, Finsko 9,6 22,3 1,1 1, V. Británie 56,7 128,7 6,5 6, Rakousko 20,5 39,6 2,4 2, Belgie+Luc. 56,2 127,3 6,5 6, Nizozemsko 56,8 136,8 6,5 6, J. Korea 7,5 21,8 0,9 1, Maïarsko 3,2 23,7 0,4 1, Nìmecko 136,5 317,3 15,7 15, Francie 85,3 171,7 9,8 8, ) Pra me ny dat: Pur cha sing Po wer Pa ri ti es for Eas tern Eu ro pe, OECD, 1996, Intra- and extra-eu tra de, EU ROS TAT, 2003, UN CTAD Han dbo ok of Sta tis tics, CD, 2003, Ne šve ra, V., Vý voj mì no vé ho kur zu a kom pa ra tiv ní ce no vé hla di ny, ÈSÚ, 1998, ta o e ced/61/56/ , OECD, PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2, 2006

10 Itálie 62,5 115,7 7,2 5, Portugalsko 8,6 21,2 1,0 1, Slovensko 1,0 9,2 0,1 0, Thai-wan 10,0 20,8 1,2 1, ÈR 4,2 26 0,5 1, Španìlsko 26,2 73 3,0 3, Polsko 6,0 25,1 0,7 1, Èína 18,3 77,8 2,1 3, a / vážený prù mìr cen do ci lo va ných da nou zemí v po mì ru k prù mìr ným do voz ním ce nám EU(EU = 1, va hou je struk tu ra do vo zu pøí sluš né zemì) V pod mín kách kon so li do va né tržní eko no mi ky zemì vyváží zboží, pro kte ré má kom pa ra tiv ní vý ho dy. Je pro to nor mál ní, když do sa hu je ve svém vý voz ním sor ti - men tu nad prù mìr nou kom pa ra tiv ní úro veò cen na da ném trhu. Zlep šo vá ní kom - pa ra tiv ní úrov nì do ci lo va ných cen, vy ka zo va né vìt ši nou zemí, sig na li zu je pro hlu - bo vá ní me zi ná rod ní dìl by prá ce na bázi kom pa ra tiv ních vý hod. Prù mìr né ceny vý rob kù zpra co va tel ské ho prù mys lu do ve ze ných v roce 2002 z Èes - ké re pub li ky se po hy bu jí v roz me zí 84 pro cent (vý rob ky pot ra vi náø ské ho prù mys lu) až 120 pro cent (elek tro tech ni ka) cen do ci lo va ných v ob cho dì mezi èlen ský mi stá ty. U zboží èín ské pro ve ni en ce je toto roz me zí 46 pro cent (pros tøed ky sil niè ní do pra vy) až 104 pro cent (pøí stro je), u zboží švý car ské pro ve ni en ce 170 pro cent (pot ra vi ny, vý rob ky me ta lur gie) až 440 pro cent (pøí stro je). Na pr vých mís tech vý rob ko vé ho sor ti men tu do - vo zu EU ze Švý car ska jsou léky a sr deè ní sti mu lá to ry; tyto švý car ské vý rob ky do mi nu jí na trhu a od li šu jí se od vý rob kù do dá va ných èlen ský mi stá ty vy so ký mi ce na mi. Ir sko do sa hu je ob dob né ho pos ta ve ní svý mi léky a in for maè ní tech ni kou upra ve nou pro ne vi - do mé. Po zor nost si za slouží zej mé na po rov ná ní cen do ci lo va ných Èes kou re pub li kou s ce - na mi do ci lo va ný mi Ma ïar skem, Pol skem a Slo ven skem. Re la tiv nì pøíz ni vý vý voj cen zna me nal pro všech ny po rov ná va né zemì jen èás teè né na rov ná ní his to ric ky pod mí nì - ných de for ma cí. V roce 1989 byly ceny vý rob kù zpra co va tel ské ho prù mys lu do ve ze - ných z Èes ko slo ven ska v prù mì ru o 22 pro cent nižší než by od po ví da lo (v da ném sor ti - men tu) hla di nì cen ve vzá jem ném ob cho dì mezi ze mì mi Ev rop ské ho hos po dáø ské ho spo le èen ství. Ceny ma ïar ské ho zboží byly nižší v prù mì ru o 20 pro cent, ceny pol ské ho o 28 pro cent. Zlep še ní ce no vých re la cí bylo do pro vá ze no pøe vrat ný mi zmì na mi ve struk tu øe ob cho du. Ur èu jí cím ry sem bylo zvý še ní po dí lu vý rob kù ko voz pra cu jí cí ho prù mys lu. Z po rov ná ní cen do ci lo va ných Èes kou re pub li kou, Ma ïar skem, Pol skem a Slo ven skem na tr zích èlen ských stá tù Ev rop ské unie jsou zøej mé spo leè né rysy: roz ho du jí cí roli hra jí ceny vý rob kù ko voz pra cu jí cí ho prù mys lu, do ci lo va né ceny me ta lur gic ké pro duk ce, ko vo dìl né vý rob ky a pro duk ce me cha - nic ké ho stro jí ren ství jsou stá le ješ tì po zna me ná ny prob le ma tic ký mi pre fe ren ce mi pøed cho zí ho režimu (a orien ta cí od by tu na málo ná roè nì, mìk ké trhy); na tr zích Ev - rop ské unie se pro sa zu jí nižšími ce na mi; me ta lur gie je nej tíživìj ší bøe me no zdì dì né po ko mu nis tic kém režimu, pøi do vo zu vý rob kù leh ké ho prù mys lu do sa hu jí všech ny po rov ná va né zemì pod - stat nì vyš ší ceny než os tat ní tøe tí zemì (mezi nimi jsou vý znam nì za stou pe ny v tom to pøí pa dì roz vo jo vé zemì), ale pod stat nì nižší ceny než jsou bìžné ve vzá jem ném ob cho - dì èlen ských stá tù. PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2,

11 V ob cho dì s pro duk cí zpra co va tel ské ho prù mys lu do sa hu jí vy spì lé zemì na zá - pa do ev rop ských tr zích vyš ší ceny než zemì ménì vy spì lé. Ceny zboží do ci lo va né jed not li vý mi ze mì mi na tr zích Ev rop ské unie ko res pon du jí s kom pa ra tiv ní úrov ní je jich do má cích cen. I když kon struk ce ko efi ci en tu kom pa ra tiv ní úrov nì do má cích cen a ko efi ci en tu kom pa ra tiv ních do voz ních cen (cen do ci lo va ných da nou zemí na tr zích EU) ne jsou sou øad né, je jich ko re la ce je vý znam ná a pøi pouš tí ná sle du jí cí in ter pre ta ci: Èes ká re pub - li ka vy ka zo va la v roce 1993 do má cí ceny na 32 pro cen tech úrov nì cen zemí Ev rop ské unie a jed not ko vé ceny je jích vý rob kù byly v prù mì ru na 88 pro cen tech úrov nì do voz - ních cen do ci lo va ných ve vzá jem ném ob cho dì èlen ských stá tù Unie. Re gres ní vztah mezi tì mi to dvì ma kom pa ra tiv ní mi úrov nì mi cen cha rak te ri zu je Dán sko, kte ré vy ka - zo va lo uve de né ce no vé re la ce v po mì ru 122 pro cent ku 143 pro cen tùm. V pos led ních le tech se do voz ní ceny èes kých vý rob kù dos ta ly nad úro veò cen shod né ho sor ti men tu vý rob kù v ob cho dì èlen ských stá tù a roz díl pro ti úrov ni do má cích cen se ješ tì zvìt šil. Graf C Ko re la ce úrov nì do má cích cen a cen v do ci lo va ných na tr zích EU Body v gra fu pøed sta vu jí hod no ty zemí, kte ré jsou vý znam ný mi do voz ci na tr zích EU. Síla vzta hu mezi hla di nou do má cích cen a hla di nou do voz ních cen do ci lo va ných na tr zích Ev rop ské unie je oslab e na ex trém ní mi re la ce mi Irs ka, kte ré na za hra niè ních tr zích do ci lo va ly ceny pod stat nì vyš ší než by od po ví da lo úrov ni do má cích cen. Kup ní síla mìn ménì vy spì lých zemí je na do má cím trhu zpra vid la vyš ší, než by od - po ví da lo no mi nál ní mu kur su. Na pro ti tomu na za hra niè ních tr zích do ci lu jí ménì vy spì - lé zemì za své vý rob ky re la tiv nì nižší ceny. Vzá jem ná pod mí nì nost kom pa ra tiv ní úrov nì do má cích cen a kom pa ra tiv ní úrov nì cen v za hra niè ním ob cho dì ovliv òu je od - chyl ky no mi nál ní ho kur su od jeho pa ri ty. Pøíz ni vý vý voj cen v za hra niè ním ob cho dì Èes ké re pub li ky je vý znam nou pøí èi nou re ál né ho i no mi nál ní ho zhod no co vá ní èes - ké ko ru ny, je vý znam nou pod mín kou po stup né kon ver gen ce èes ké ce no vé úrov nì a struk tu ry na úro veò vy spì lých zemí. 224 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2, 2006

12 Li te ra tu ra Atu ru pa ne, C., Dja nov S., Ho ec kman B. (1999): Ho ri zon tal and Ver ti cal Intra-industry Tra de bet we en Eas tern Eu ro pe and the Eu ro pe an Uni on, Wel twir tschaf tli ches Ar chiv, Vol. 135, No. 1 Di etz, R. (1999): Ex chan ge Ra tes and Re la ti ve Pri ces in Cen tral and Eas tern Eu ro pe an Coun tri es: a Sys tems and Trans ac ti ons Cost Ap pro ach, WIIW Re se arch Re ports 254 Do wling, M., Che ang, C.T. (2000): Shif ting Com pa ra ti ve Ad van ta ge in Asia: New Tests of the Fly ing Ge e se Mo del, Jour nal of Asi an Eco no mics, 11 Dul leck, U. (2002). Tra de and Tran si ti on Is the re a Low-quality Trap Uni ver si ty of Vi en na Dul leck, U., Fos ter N., Steh rer R., Wörz J. (2004). Di men si ons of Qu a li ty Up gra ding in CE ECs WIIW Wor king Pa pers 29, WIIW Fal vey, R. (1981). Com mer ci al Po li cy and Intra-Industry Tra de, Jour nal of in ter na ti o nal Eco no mics, Vol. 11 Fal vey, R., Ki er zow ski, H. (1985). Pro duct Qu a li ty, Intra-Industry Tra de and (Im)per fect Com pe ti ti on, in: Ki er zow ski, H. (ed.), Pro tec ti on and Com pe ti ti on in In ter na ti o nal Tra de, Blac kwell, Ox ford Flam, Hel pmann, E. (1987). Ver ti cal Pro duct Di fe ren ti a ti on and North-South Tra de, Ame ri can Eco no - mic Re vi ew, Vol. 77 Fon tag né, L., Fre u den berg, M. (1997). Intra-Industry Tra de: met ho lo gi cal is su es re con sis de red, Do - cu ment de Tra va il, CE PII, Pa ris Fre u den berg, M., Le mo i ne F. (1999): Cen tral and Eas tern Eu ro pe an Coun tri es in the In ter na ti o nal Di - vi si on of La bour in Eu ro pe, CE PII Gre e na way, D., Mil ner, C. (1986): The eco no mics of intra-industry tra de, Blac kwell, New York Gre e na way, D., Hine, R., Mil ner, C. (1994): Country-Specific Fac tors and the Pat tern of Ho ri zon tal and Ver ti cal Intra-Industry Tra de in the UK, Wel twir tschaf tli ches Ar chiv, vol. 130 Gru bel, H.G., Llo yd, P..J. (1975): Intra-industry Tra de: The The o ry and Me a su re ment of In ter na ti o nal Tra de in Dif fe ren ti a ted Pro duct, McMil lan, Lon don Hav lik, P. (2001): Com pe ti ti ve ness of CE ECs In dus try, Pro ce e dings of the In ter na ti nal Con fe ren ce on the 10-Year Re vi ew of of Tran si ti o nal Eco no mi es and Chal len ges in the Next De ca de, Fi nal Re port, UNI DO, Vi en na Hav lik, P., Lan des mann M., Ur ban W., Wi es ner R. (2003): EU En lar ge ment and In dus tri al Com pe ti ti - ve ness, WIIW, Vi en na Hu nya, G. (2004): FDI in Small Coun tri es: the Bal tic Sta tes, WIIW Re se arch Re ports 307, WIIW, Vi en na Jan sen, M., Lan des mann, M. (1999): Eu ro pe an Com pe ti ti ve ness of Ma nu fac tu ring In dus try in Cen tral and Eas tern Eu ro pe, in Lan des mann (ed.) WIIW Struc tu ral Re port. Struc tu ral De ve lop mentss in Cen tral and Eas tern Eu ro pe, WIIW, Vi en na Ko lan da, M. (1968): Prù mìr né ki lo gra mo vé ceny stro jí ren ských vý rob kù v ob cho dì zemí Ev rop ské ho hos po dáø ské ho spo le èen ství v le tech 1960, 1963, 1965, 1966, VÚZO, Pra ha Ko lan da, M. (1989): Ke stra te gii roz vo je ès. stro jí ren ství v le tech , Prog nos tic ký ústav ÈSAV, Pra ha Ko lan da, M. (2001): K prob le ma ti ce prù mìr ných ki lo gra mo vých cen v me zi ná rod ním ob cho dì, IÈRE Lan des mann, M., Steh rer R. (2002): The CE ECs in En lar ged Eu ro pe: Con ver gen ce Pat terns, Spe cia - li za ti on and La bour Mar ket Im pli ca ti ons, WIIW Re se arch Re ports, No. 286, Vi en na Ne šve ra, V. (1986): Cyk lic ký vý voj ka pi ta lis tic ké eko no mi ky ana lý za, pro gnó za a dù sled ky pro ès. za - hra niè ní ob chod, VÚ VEV, Pra ha Ne šve ra V. (2002): Ceny v za hra niè ním ob cho dì, Po li tic ká eko no mie 2002, è. 5 Ne šve ra V. (2003): Ceny v za hra niè ním ob cho dì s pro duk cí zpra co va tel ské ho prù mys lu, in: Ne šve ra V. (ed.), Vnìj ší eko no mic ké vzta hy Èes ké re pub li ky, Gra fic ké zá vo dy Hro nov Ne šve ra, V. (2005): Ceny v ob cho dì zemí EU s Èes kou re pub li kou, Sta tis ti ka 2005, è. 2 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2,

13 PRI CES IN TRA DE OF THE CZECH RE PUB LIC WITH MEMBER COUNTRIES OF THE EUROPEAN UNION Vác lav Ne šve ra, In sti tu te of In teg ra ti on of the Czech Re pub lic into Eu ro pe an and Wo rld Eco no my, Uni ver si ty of Eco no mics, nám. W. Chur chil la 4, CZ Pra ha 3 ( vac lav.nesvera@volny.cz). Ab stract Em pi ri cal re se arch on the dif fe ren ces bet we en unit va lu es in the EU s tra de with the Czech Re pub lic and the intra-eu ave ra ge has shown a sig ni fi cant chan ges. The com pa ra ti ve le vel of ma nu fac tu ring pro ducts im por ted from the Czech re pub lic has in cre a sed, the com pa ra ti ve le vel of pro ducts ex por ted to the Czech re pub lic has dec re a sed. The price-gaps, in he ri ted from the com mu nist re gi me have been subs tan ti al ly re du ced. Most re mar kab le chan ges of the com pa ra ti ve pri ces took pla ce in tra de with pro ducts of me ta lwor king in dus tri es. The fa vou rab le de ve lop ment of pri ce re la ti ons in the Czech fo re ign tra de has been an im por tant ele ment un der ly ing ba lan ce of pa y ments per for man ce, it has con tri bu ted to the no mi nal and real im pro ve ments of Czech krown and shoud play an importent role in the process of convergence. The analysis is based on Eurostat Comext Database. Ke y words in ter na ti o nal tra de, pri ces in in ter na ti o nal tra de, unit va lu es, in teg ra ti on, com pe ti ti ve ness, con ver gen ce, terms of tra de, comparative price level JEL Clas si fi ca ti on E30, F10, F14, F15, F19, F21, L6, O10, O14, O57, P PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2, 2006