Korporátní transakce. Zpracováno na základě kvalifikační práce: Frano, M.: Fúze a akvizice jako forma. rozvoje a restrukturalizace podniku.

Transkript

1 2010 Korporátní transakce Zpracováno na základě kvalifikační práce: Frano, M.: Fúze a akvizice jako forma rozvoje a restrukturalizace podniku. Praha, VŠFS 2009

2 s t r a n a 1 Obsah 1. Teorie a definice Nepřátelské převzetí (hostile takeover) Obrana proti nepřátelskému převzetí Znesnadnění podmínek koupě Pomoc třetí strany Vlastní aktivní obrana Dohoda s nájezníkem Základní motivy Fúze jako projev globalizace Druhy kombinací Typy fúzí a akvizic Fúze z pohledu českých právních předpisů Obchodní zákoník Účetní pohled Daňový pohled Kontrola a schvalování fúzí Evropská komise Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Postup procesu transakce Volba strategie Informační memorandum Ocenění podniku Nabídka Due Diligence Vyjednávání a uzavření transakce Vývoj fúzí a akvizic od počátků až po současnost Historie Současnost století... 42

3 s t r a n a 2 1. Teorie a definice Pod pojmy fúze a akvizice si lze představovat veškeré kroky vedoucí ke koupi nebo prodeji podniku. Zpravidla jsou tyto dvě slova považována za synonyma, ale je nutné zdůraznit jejich rozdíly. Fúze představuje integraci podniků sloučením nebo splynutím. Sloučení znamená spojení dvou nebo více podniků v jeden. Jedná se o spojení dobrovolné. Ke spojení může dojít ve smyslu hospodářském či právním. Při sloučení nevzniká nový žádný nový subjekt. U splynutí buď podniky zanikají a vzniká nový podnik, anebo zůstane jeden podnik a ostatní do něj vstoupí. Další odlišností je zde fakt, že podniky se k tomuto kroku rozhodují proto, že je to v jejich zájmu. Na rozdíl od nabídky k převzetí (takeover bid), kde se jedná o pokus jednotlivce, skupiny jednotlivců, popř. společnosti získat dostatečný počet hlasujících akcií k ovládnutí jiné společnosti. Dochází k tomu způsobem, že jedna společnost nabídne, že koupí akcie jiného podniku za stanovenou cenu, která je zpravidla vyšší než cena tržní, aby nad ním získal kontrolu. Pokud k této situaci dojde i přes odpor managementu přebírané firmy, označuje se tento moment jako nepřátelské převzetí. Obr. č.1 Procesy zahrnované do obsahu pojmu převzetí Zdroj: MAŘÍK, M. Koupě podniku jako součást podnikové strategie. Praha:VŠE,1997.ISBN Str. 8

4 s t r a n a 3 Podle publikace The Synergy Trap je definována fúze jako spojení dvou firem jako nárůst konkurenceschopnosti a příliv cash flow v takové míře, které by nedosáhly jako nezávislí účastníci na trhu. Jinak řečeno manažeři platící akviziční prémii, očekávají větší přínos, než je možné dosáhnout za běžných strategických plánů. Prémie představuje dodatečnou hodnotu nadstandardních požadavků. 1 Akvizice je spojení, při němž jedna osoba nabývá podnik jiného účastníka transakce nebo jeho část anebo obchodní podíl, či akcie v jiné obchodní společnosti. Tato osoba tímto získává postavení ovládajícího a kontrolu nad danou společností. Při akvizici tedy nedochází k zániku žádného ze subjektů. Nikde není přesně vymezeno, co spadá pod fúze a akvizice, ale ve světovém měřítku se nejčastěji vymezují tyto typy transakcí: - nákup či prodej určité společnosti (akvizice) - spojení společností (fúze) - privatizace - manažerské odkupy (management buy-outs ) - zadlužené odkupy (leveraged buy-outs) - související poradenské služby 1.1 Nepřátelské převzetí (hostile takeover) Jak je možné vypozorovat z názvu, jedná se o převzetí, které se uskutečňuje přes odpor stávající správní rady. Akvizitor se při něm obrací (nejčastěji formou veřejné nabídky) přímo na akcionáře. 1.2 Obrana proti nepřátelskému převzetí Cílové firmy samozřejmě usilují o nalezení vhodných metod, jak se před tímto nepřátelským převzetím ubránit. Nejaktivnější složkou podniku je za této situaci top management, ten je totiž tímto stavem ohrožen nejvíce, neboť po uskutečněném převzetí je zpravidla propuštěn a nahrazen novým vedením, jmenovaným novým vlastníkem. 1 SIROWER, M. L. The Synergy Trap, Free Press:1997, ISBN , str.6

5 s t r a n a 4 Metod obrany proti nepřátelskému převzetí je celá škála, některé jsou používány velmi často, jiné pouze výjimečně. Tyto metody mají i své odpůrce, kteří se domnívají, že tímto způsobem dochází k bránění žádoucích změn a snižování majetku akcionářů. Nájezdníci jsou z tohoto pohledu viděni jako lidé, kteří usilují jen o krátkodobé zisky a ničí přitom výsledky dlouhodobé snahy o vybudování firmy. Z hlediska pochopení způsobu obrany je však lepší použít rozdělení podle způsobu obrany. a) Znesnadnění podmínek koupě Otrávené pilulky, Sebevražedné pilulky, Zlatý padák, Lidské otrávené pilulky b) Pomoc třetí strany - Bílý rytíř, Spřátelený prodej, Pomoc banky, Přítel, Včely-zabijáci, Šedý rytíř, Žlutý rytíř, Pytel písku, Rodinné stříbro c) Vlastní aktivní obrana Vinkulace akcií, ESOP (Employee Stock Ownership Plan), Repelent na žraloky, Pac-Manova ochrana, Zadlužený výkup d) Dohoda s nájezdníkem Uplácení nájezdníka Znesnadnění podmínek koupě Základem preventivních opatření je snaha snížit atraktivnost firmy pro nájezdníky. Tato atraktivita je dána zejména: - vysokými peněžními toky a jejich stabilitou - nízkou zadlužeností - podhodnocením akcií Otrávené pilulky (Poison Pills) Tento pojem označuje cenné papíry, které emituje potenciální cílová firma. Cílem je snížit hodnotu firmy pro nepřátelského nabízejícího (jedná se tedy o snížení atraktivity ohrožené společnosti). Základní variantou byla emise přednostních akcií, které byly směnitelné za určitý počet základních akcií nájezdníka, pokud by došlo převzetí cílové společnosti. 2 Nevýhodou je však přímý dopad do bilance cílové společnosti, který nemusí být 2 MAŘÍK, M. Koupě podniku jako součást podnikové strategie. Praha:VŠE,1997.ISBN Str.156

6 s t r a n a 5 vždy příznivý (vyšší zadluženost). Dalším negativem je také fakt, že by mohlo být velmi náročné odkoupit tyto prioritní akcie zpět. Tato metoda je využívána jako prevence před nepřátelským převzetím a její účinnost spočívá v tom, že dochází ke zvýšení nákladů akvizitora na akvizici. Z hlediska práva je používání v některých případech na hraně. Pokud nedochází k poškození akcionáře a ani nedojde k zásadnímu poškození (omezení) akvizitora je tato metoda považována za legální. Další variantou patřící do této skupiny je využití obligací s opčním právem a prodání je v určitém období za určitou cenu zpět emitentovi, jedná se o tzv. poison puts. Jedná se o situaci, kdy držitelé obligací budou žádat o jejich vyplacení po převzetí, a tím mohou vyvolat snížení hotovosti cílové firmy. V tomto momentě se stane její převzetí neatraktivní. Z výzkumů v USA vyplývá, že pilulky ztěžují převzetí a snižují tím ceny akcií. Na druhé straně však mohou přinášet akcionářům vyšší prémie, když k převzetí přece jen dojde. 3 Zlatý padák (golden parachutes) Název naprosto přesně vyjadřuje obsah této metody. Jedná se o odstupné, které je vyplaceno top manažerům, pokud musí odejít ze společnosti, když dojde k převzetí. Slovo zlatý vystihuje fakt, že manažerské smlouvy velmi často obsahují obrovské sumy peněz. Další význam lze spatřit v tom, že zlaté padáky slouží i jako motivační nástroj, protože do jisté míry eliminují nejistotu a pocit ohrožení, který je spojený s převzetím. I tato varianta má svou modifikaci, a to v podobě stříbrných padáků. Zde obdrží odměnu široký okruh zaměstnanců dané cílové firmy Pomoc třetí strany Bílý rytíř (white knight) Jedná se o případ, kdy na scénu vstupuje třetí osoba, aby zachránila společnost před nepřátelským převzetím tím, že jí nabídne variantu přátelského převzetí. Společnost tím sice ztrácí svou nezávislost, avšak management má možnost 3 MAŘÍK, M. Koupě podniku jako součást podnikové strategie. Praha:VŠE,1997.ISBN Str.158

7 s t r a n a 6 vyjednat příznivější podmínky převzetí nebo může obdržet od bílého rytíře lepší cenu, popřípadě můžou následovat další výhodné podmínky, že nebude propuštěno vedení společnosti atd. Jinou variantou může být tzv. šedý rytíř, přítomnost této strany je zpravidla nežádoucí pro všechny strany účastnící se převzetí, protože jeho záměry a úmysly nejsou až do posledního okamžiku zřetelné. Dalším případem je žlutý rytíř. Tento rytíř se z počátku projevuje jako nepřátelský, avšak s blížícím se koncem jednání mění svůj postoj a zpravidla poté přijde s nabídkou přátelského převzetí. Bílý kavalír (white square) V tomto případě nabízí třetí strana jen částečnou pomoc, a to odkupem pouze minoritního podílu. Cílem bílého kavalíra není ovládnutí cílové společnosti. V této roli nejčastěji vystupuje investiční banka (popř. velká instituce). Účinnost obrany lze zvýšit také kombinací bílého rytíře s bílým kavalírem. Včely-zabijáci (Killer Bees) Jedná se o firmy nebo jednotlivce, kteří pracují pro cílovou společnost (banky, právníci) a snaží se svojí činností zabránit nebo odradit potenciálního zájemce (nájezdníka) prostřednictvím účelových informací ( např. informace o nákladnosti převzetí, informace o slabé ekonomické atraktivnosti cílové společnosti atd.). Pytel písku (Sandbag) Podstatou této strategie je získání času s cílem přilákat přátelskou stranu (bílého rytíře), aby předložila další nabídku k převzetí. Cílová společnost se touto cestou snaží nájezdníka zpomalit. Rodinné stříbro (Crown jewel) Rodinné stříbro je strategie, kterou používá cílová společnost, aby snížila pro nájezdníka svoji atraktivitu tím, že prodává nejaktivnější části spřátelené společnosti nebo z těchto částí vytvoří samostatný právní subjekt.

8 s t r a n a Vlastní aktivní obrana Vinkulace akcií Jde o metodu oblíbenou a rozšířenou ve Švýcarsku. Držitelé akcií na jméno potřebují souhlas vedení podniku, aby mohli akcie prodat. Bereme-li v úvahu fakt, že ve Švýcarsku tvoří akcie na majitele jen asi 20% akcií, tak je poté zřejmé, jak může být tato metoda účinná. Je však otázkou, do jaké míry je slučitelná s principy tržního hospodářství. 4 ESOP (Employee Stock Ownership Plan) Jedná se strategii, kdy jsou zaměstnancům nabídnuty akcie společnosti. Společnost jim dále k nákupu vytvoří i vhodné podmínky (např. v podobě výhodné půjček). Nespornou výhodou je fakt, že pokud akcie vlastní zaměstnanci, tak mají motivaci a zároveň se předpokládá jejich ztotožnění s cíli vedení ohrožené společnosti. Repelent na žraloky Jedná se o soubor opatření, které jsou zakotveny ve stanovách cílové společnosti. Příkladem je nutnost nadpoloviční většiny při schvalování fúzí nebo postupná volba správních orgánů. Pac-Manova ochrana Tato strategie zdědila název po počítačové hře. Její podstatou je výměna pozic. Ohrožená společnost se pod hrozbou nepřátelského převzetí sama promění v nájezdníka a učiní nabídku na převzetí akvizitéra. Zadlužený výkup (Leveraged buy-out LBO) Jak už z názvu vyplývá, jedná se o odkup veřejně vlastněných akcií společnosti managementem, část tohoto nákupu je financována externími investory. Poté 4 MAŘÍK, M. Koupě podniku jako součást podnikové strategie.praha:vše,1997.isbn Str.162

9 s t r a n a 8 dojde k vyřazení společnosti ze seznamu veřejně obchodovaných společností a k ukončení veřejného obchodování akcií. Podstatou této metody je nalézt firmu, která v sobě skrývá dostatečný potenciál k tvorbě cash flow. Podmínkou úspěšnosti je, aby byl na transakci zainteresován management firmy podílem na vlastnictví společnosti. 5 Tuto metodu lze považovat za jako možnou techniku restrukturalizace podniku Dohoda s nájezníkem Zelená pošta (green mail) Podstatou této strategie je kompromis mezi nájezdníkem a cílovou společností, kdy ohrožená firma (cílová společnost) nabídne, že od nájezdníka (akvizitora) odkoupí své vlastní akcie za vyšší cenu. Výměnou dostane slib akvizitora, že už nebude pokračovat ve snaze získat kontrolu nad touto společností. Úspěšnost této metody je někdy zpochybňována, avšak je důležité, aby byla ve výčtu zmíněna. Dohoda o příměří (standstill agrément) Akvizitor se zavazuje nezvyšovat po určitou dobu podíl na akciích cílové firmy. Cílová firma mu za to poskytne finanční vyrovnání. Dohoda o příměří je zpravidla doprovázena zelenou poštou. Dohody o příměří mívají záporný vliv na jmění akcionářů (tento vliv se posiluje, je-li dohoda o příměří doprovázena jinými formami ochrany). 6 Cílové společnosti se při obraně proti nepřátelskému převzetí často značně finančně vyčerpávají a stávají se později snadnější kořistí pro nové pokusy o převzetí. Lze tedy v této souvislosti dodat, že obrana proti nepřátelskému převzetí je často kontraproduktivní a společnosti by si její použití měly velice pečlivě uvážit. 5 KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 2. Přepracované vydání, Praha:C.H.BECK, ISBN Str MAŘÍK, M. Koupě podniku jako součást podnikové strategie. Praha:VŠE,1997. ISBN Str. 163

10 s t r a n a Základní motivy Dalším bodem pro poznání procesu fúzování a akvizic je nastínění důvodů, které vedou podniky k těmto činnostem a jaké sledují cíle. 1) Synergický efekt, který je zpravidla vyjadřován jednoduchým výrazem 1+1=3. Z této jednoduché rovnice je patrný motiv tohoto efektu, který nám říká, že vytvořený celek je schopen vytvořit větší hodnotu, než jakou bychom získali součtem výše uvedených hodnot. Výhody plynoucí z tohoto efektu můžeme spatřit v několika oblastech. 2) Úspory z rozsahu spojením podniků dochází k úsporám zejména ve výrobním procesu (pokles fixních nákladů na jednotku produkce), dále pokles nákladů na marketing, distribuci nebo pokles mzdových nákladů. 3) Finanční úspory větší společnost se vyznačuje větší stabilitou a snadnější dostupností cizích zdrojů. 4) Získání většího podílu na trhu a tržní síly (zde je však důležité brát v potaz Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jelikož snižování konkurence vede k narušování soutěžního prostředí). 5) Daňový motiv tato varianta se týká především společností, které hospodaří se ziskem, protože pokud dojde ke spojení ziskového podniku s podnikem ztrátovým, dosáhne zisková společnost snížení daňové zátěže. Avšak zde nesmíme opomenout skutečnost, že daňový motiv by neměl být tím jediným. Pokud by totiž tomu tak bylo, finanční úřad má pravomoc dosaženou daňovou úsporu doměřit. 6) Diverzifikace rizika jedná se o jednu z možností jak řídit podnikatelská rizika. Riziko je snižováno zejména v důsledku silnějšího tržního postavení a finanční síly, což vede k stabilizaci tržeb, ale i k stabilizaci celkové finanční situace. 1.4 Fúze jako projev globalizace V posledních desetiletích dochází ve světě k nárůstu přirozených forem integrace podniků v podobě fúzí, akvizic (koupě majetku či majetkových podílů), jointventure apod. Hlavní příčinu lze spatřovat v rostoucí liberalizaci a globalizaci světové ekonomiky.

11 s t r a n a 10 Nástup tržní ekonomiky na počátku devadesátých let byl u nás silně poznamenán dědictvím socialismu. Jedním z nich byla výrazná monopolní struktura hospodářství. První kroky transformace proto směřovaly k demonopolizaci národního hospodářství ve snaze vytvořit konkurenční prostředí typické pro tržní ekonomiky. Rozklad monopolů vzniklých administrativní cestou byl však řešen převážně opět administrativními cestami, ať už to bylo prostřednictvím programů privatizace či programů restrukturalizace. Zatímco v některých oborech byla monopolní struktura cíleně zachována, v jiných případech docházelo v důsledku dekoncentračních snah někdy až k nezdravé atomizaci hospodářské sféry. Obecně nízká konkurenceschopnost většiny našich podniků vyvolává obavy, že neobstojí v sílící celoevropské, resp. celosvětové konkurenci. Existence a další rozvoj těchto podniků bude závislý na tom, jak využijí možnosti zapojení do výrobních programů a odbytových struktur silných zahraničních výrobců. 1.5 Druhy kombinací Finanční a spekulativní akvizice hlavní představitelé finančních a spekulativních akvizic jsou označováni jako tzv. podnikoví nájezdníci (corporate raiders). Primárním hlediskem při realizaci je pro tyto podnikové nájezdníky finanční přínos. Za tímto účelem vyhledávají podhodnocené společnosti. Levně nakoupí a v co nejkratší době se snaží realizovat zisk z této transakce. Časový horizont těchto investic nepřesahuje dobu 3-5 let. Do jisté míry se tato situace podobá činnosti rizikového kapitálu, rizikových fondů a fondů soukromého kapitálu. Největším rizikem pro tyto nájezdníky je určení správné hodnoty společnosti, tzv.fair value. Dále musí zjistit způsob, jakým realizují zisk z rozdílu správné a podhodnocené tržní ceny. Nejčastějším způsobem je rozdělení mateřské společnosti na samostatné provozy a poté se realizuje jejich prodej. Tímto způsobem realizují zisk, který plyne z rozdílu původně placené ceny a součtu příjmů za jednotlivé provozy. Dalším způsobem, jak realizovat zisk, je rozprodej jednotlivých aktiv společnosti. Jedná se především o situaci, kdy hlavní podnikatelská činnost společnosti dosahuje nízké či nulové rentability, ale společnost disponuje např. rozsáhlým areálem pozemků a budov žádaných lokalitách. V této situaci podnikoví nájezdníci velmi často zcela ukončí neefektivní výrobu, uzavřou všechny provozy,

12 s t r a n a 11 propustí zaměstnance a realizují odprodej. Na tuto variantu akvizic můžeme pohlížet jako na ničivý element, který nic nevytváří. Na druhou stranu však musíme konstatovat, že z ekonomického hlediska v takovém případě dochází ke správné alokaci zdrojů a využití vzácných zdrojů. V době sociálnědemokratických vlád tento argument neobstojí, bude docházet k zachraňování neefektivních podniků pod tlakem veřejného mínění. Strategická akvizice tyto akvizice jsou druhou základní kombinací. Shodným prvkem s finančními a spekulativními akvizicemi je jejich hlavní motiv, kterým je dosažení ekonomického přínosu. Nicméně u tohoto typu nedochází zpravidla k hromadnému propouštění zaměstnanců či zavírání podniků. Strategické akvizice jsou součástí rozvoje podniků, které se tímto způsobem dostávají k dalším růstovým příležitostem. 1.6 Typy fúzí a akvizic V ekonomické teorii zpravidla rozlišuje čtyři typy fúzí a akvizic: Horizontální fúze Při této variantě fúzují společnosti pohybující se ve stejném oboru a na stejné úrovni. Příkladem je sloučení menší společnosti s větší společností v automobilovém průmyslu. Slučující podniky tak zabezpečují stejné či služby, resp. výrobky či služby, které si navzájem konkurují. Vertikální fúze Zde většinou fúzuje společnost se svým dodavatelem nebo odběratelem. Jako příklad by zde mohlo sloužit sloučení olejářského koncernu s petrochemickou firmou. Podnik se touto cestou rozšiřuje směrem ke svým zdrojům surovin nebo směrem ke svému spotřebiteli (např. výrobce stavebních hmot fúzuje se stavební firmou). První případ nazýváme integrací vzad, ve druhém případě hovoříme o integraci vpřed.

13 s t r a n a 12 Kongenerická fúze Fúzují-li společnosti z příbuzných oborů podnikání, které nevyrábějí identický produkt, jde o kongenerickou fúzi. Příkladem by mohla být fúze výrobce počítačů se společností zabývajících se výrobou softwaru. Konglomerátní fúze Jedná se o typ fúze, kdy se slučují společnosti z naprosto odlišných oborů podnikání. Jako vhodný příklad lze uvést potravinářský podnik MADETA, zabývající se výrobou mléka, sýrů a dalších potravin a Arcelor Mittal specializující se na výrobu a zpracování surového železa a oceli. U tohoto typu můžeme prakticky hovořit o 3 variantách. V té první se jedná výrobce, kteří si nekonkurují, ale mají obdobný proces výroby nebo marketingu. Druhou variantou jsou podniky produkující stejné produkty, ale v různých geografických oblastech. Poslední poté představuje fúzi bez jakéhokoliv vztahu. 1.7 Fúze z pohledu českých právních předpisů Obchodní zákoník Základním stavebním kamenem upravující tuto problematiku v České republice byl až do poloviny roku 2008 zákon č. 513/ 1991 sb.. Zde byly podrobně upraveny jednotlivé právní formy, v nichž je možné uskutečnit spojení (fúzi) podniků. Úprava se týkala zejména 69 ( 69a - 69h), které se věnovaly přeměnám společností. Na tyto paragrafy dále ještě navazovaly další zabývající se jednotlivými právními formami. Konkrétně se jednalo o: - Fúze veřejných obchodních společností ( 92a) - Fúze veřejné obchodní společnosti s komanditní společností ( 92b) - Fúze komanditních společností ( 104a) - Fúze komanditní společnosti s veřejnou obchodní společností ( 104b) - Fúze společností s ručením omezeným ( 153a)

14 s t r a n a 13 - Fúze společnosti s ručením omezeným s akciovou společností (153b) - Fúze akciových společností ( 220a - 220o a sem spadající úprava fúze akciové společnosti se společností s ručením omezeným) K došlo v obchodním zákoníku ke změně a úprava přeměn obchodních společností a družstev přešla pod zákon č.125/2008 Sb. Tento zákon upravuje přeměny obchodních společností a družstev a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství. Výše zmíněné paragrafy byly zrušeny. Navíc došlo k zavedení zákona č.104/2008 Sb. o nabídkách převzetí. Paragraf 2 tohoto zákona ustanovuje, že přeměnu lze uskutečnit. - fúzí - převodem jmění na společníka - rozdělením - změnou právní formy Fúze se může realizovat formou sloučení nebo splynutí. Stejně tak je tomu i u rozdělení, kde může dojít k rozdělení se založením nových společností, rozdělení sloučením, anebo kombinací předešlých dvou variant. Přeměna obchodní společnosti je přípustná i v případě, že společnost již vstoupila do likvidace na základě rozhodnutí společníků, valné hromady nebo členské schůze. Variantou je také možnost, že uplynula doba, na kterou byla společnost založena, anebo byl dosažen účel založení společnosti. V případě, že dochází k přeměně obchodní společnosti, které jsou v likvidaci z některých výše zmíněných důvodů, likvidace se ukončuje dnem, kdy společníci nebo příslušný orgán obchodní společnosti nebo družstva schválili přeměnu. Uskutečnění fúze je možné také v případě, že probíhá insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek společnosti. Projekt přeměny Přeměna obchodní společnosti nebo družstva se provádí podle schváleného projektu přeměny. Statutární orgány vyhotoví projekt přeměny, který musí mít písemnou formu.

15 s t r a n a 14 Poté musí být projekt přeměny schválen všemi zúčastněnými obchodními společnostmi zákonem předepsaným způsobem. Vyžaduje-li se k přeměně souhlas jednoho nebo více orgánů veřejné moci podle zvláštních zákonů nebo podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství, může být návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku podán až po právní moci rozhodnutí, jímž udělil souhlas s projektem přeměny poslední z nich. Právní mocí rozhodnutí kteréhokoliv příslušného orgánu veřejné moci, jímž se souhlas s přeměnou neuděluje, se projekt přeměny ruší. 7 Schválení přeměny ve veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti Schválení přeměny ve veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti upravuje 16. Pro tuto přeměnu je zapotřebí souhlasu všech společníků. Souhlas musí mít formu notářského zápisu, který ve své příloze obsahuje projekt přeměny. Pokud dochází ke zrušení veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti s převodem jmění na jediného společníka, tak rozhoduje o schválení projektu převzetí jmění pouze přejímací společník. Schválení přeměny ve společnosti s ručením omezeným Na přeměnu této první formy podnikání se vztahují ustanovení Zde je nutné, aby byla přeměna schválena valnou hromadou společnosti s ručením omezeným, a to alespoň třemi čtvrtinami hlasů společníků přítomných na valné hromadě. Rozhodnutí valné hromady o přeměně musí mít formu notářského zápisu, který ve své příloze obsahuje projekt přeměny. Podle 18 mohou společníci, kteří se valné hromady nezúčastnili, projevit souhlas s přeměnou dodatečně. Dodatečný souhlas musí být také notářsky ověřen, v příloze musí obsahovat projekt přeměny a musí být doručen do sídla společnosti do 1 měsíce ode dne, kdy se konala valná hromada. Pokud došlo ke schválení prostřednictvím dodatečného hlasu, oznámí statutární orgán jeho přijetí způsobem stanoveným pro svolání valné hromady do 15 dnů od jeho přijetí. 7 ÚZ obchodní zákoník č.672, Ostrava:Nakladatelství Sagit a.s., ISBN Str. 294

16 s t r a n a 15 O schválení přeměny mohou společníci rozhodnout i mimo valnou hromadu. V tomto případě nesmí být lhůta pro vyjádření společníka kratší než 2 týdny od doručení návrhu rozhodnutí. Pokud má dojít v důsledku fúze nebo rozdělení společnosti ke změně práva společníků nebo některých z nich, je zapotřebí k realizaci fúze nebo rozdělení souhlas všech společníků, jejichž práva se mění. Schválení přeměny v akciové společnosti Tato problematika je upravena 21 a 22. Přeměna akciové společnosti vyžaduje schválení valné hromady akciové společnosti. Přeměna musí být schválena alespoň třemi čtvrtinami hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Stanovy akciové společnosti mohou vyžadovat i vyšší většinu nebo splnění dalších podmínek. Pokud akciová společnost emitovala více druhů akcií, vyžaduje se i souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů u každého druhu akcie. I zde je nutná podmínka notářského zápisu, ve kterém je přílohou projekt přeměny. Rozdělení akciové společnosti s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií musí být schváleno alespoň hlasy akcionářů, kteří vlastní akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota dosahuje alespoň 90% základního kapitálu zanikající nebo rozdělované společnosti. Jestliže zanikající nebo rozdělovaná společnost vydala více druhů akcií, vyžaduje dosažení této většiny u každého druhu akcií odděleně. 8 Jestliže není podmínka výše zmíněného odstavce splněna, mohou akcionáři, kteří nebyli přítomni na valné hromadě projevit souhlas s rozdělením (způsobem nerovnoměrného výměnného poměru akcií) i mimo valnou hromadu. Nutnost notářského zápisu, který obsahuje v příloze projekt rozdělení. Zpráva o přeměně O přeměně je povinen každý statutární orgán zpracovat detailní písemnou zprávu (zprávu o přeměně), v níž je povinen objasnit a zdůvodnit důsledky přeměny. 8 ÚZ obchodní zákoník č.672, Ostrava:Nakladatelství Sagit a.s., ISBN Str. 295

17 s t r a n a 16 Náležitosti: a) odůvodnění výměnného poměru obchodních podílů, akcií nebo členských podílů, b) odůvodnění výše vkladů do základního kapitálu a výše případných doplatků na dorovnání a opatření ve prospěch vlastníků jednotlivých druhů cenných papírů emitovaných zúčastněnou obchodní společností nebo družstvem, 9 c) výpis a popis obtíží, které se objevily při oceňování pro účely výměnného poměru obchodních podílů, akcií nebo obchodních podílů. Nebo údaj, že se žádné obtíže nevyskytly, d) změny postavení společníků nebo členů ekonomického a právního charakteru, e) změny rozsahu ručení společníků nebo členů obchodní společností, f) dopady přeměny na věřitele obchodní společnosti nebo družstva (zejména oblast dobytnosti pohledávek). Jestliže jsou některé údaje předmětem tajemství nebo by mohly způsobit některému z účastníků značnou újmu, tak je nelze ve zprávě uvádět. Ve zprávě o přeměně je však nutné sdělit, proč nejsou tyto údaje uvedeny. O těchto sporných údajích, rozhoduje statutární orgán se souhlasem dozorčí rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizují. Zpráva se o přeměně se nepořizuje tehdy, pokud: a) dochází k přeměně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, b) fúzuje zanikající spol. s r.o. nebo a.s. se svým jediným společníkem, c) jsou všichni společníci zúčastněné společnosti s ručením omezeným v pozici jednatele (v tomto případě se nevyhotovuje zpráva jen za tuto spol. s r.o.) d) s tím všichni společníci zúčastněné obchodní společnosti nebo členové zúčastněného družstva udělili souhlas. Neplatnost přeměny 9 ÚZ obchodní zákoník č.672, Ostrava:Nakladatelství Sagit a.s., ISBN Str. 295

18 s t r a n a 17 Neplatnosti se lze dovolat pouze současně s neplatností usnesení valné hromady nebo členské schůze, kterým byla přeměna schválena. Jestliže přeměnu schvalují společníci veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti nebo jestliže vnitrostátní fúzi sloučením schvaluje představenstvo akciové společnosti, lze se dovolávat pouze neplatnosti projektu přeměny. 10 Návrh podle 52 může podat pouze: a) společník zúčastněné obchodní společnosti, b) osoba, která je statutárním orgánem zúčastněné obchodní společnosti nebo jeho členem, c) člen dozorčí rady, d) přejímající společník. K podání návrhu musí dojít ve lhůtě 3 měsíců ode dne přijetí usnesení valné hromady nebo schválení vnitrostátní fúze sloučeným představenstvem akciové společnosti nebo udělení souhlasu s přeměnou posledním ze společníků, jinak toto právo zaniká. Jestliže již došlo k zápisu přeměny do obchodního rejstříku, tak nelze tento zápis zrušit, nelze se dovolávat určení neplatnosti projektu a ani nelze projekt přeměny zrušit či změnit. Rozhodně-li soud o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady nebo členské schůze, kterým byla schválena přeměna, nebo o určení neplatnosti projektu přeměny, jsou ze závazků, které vznikly od rozhodného dne do zveřejnění údaje o uložení rozhodnutí soudu do sbírky listin, k tíži a ve prospěch nástupnické obchodní společnosti nebo družstva zavázány a oprávněny společně a nerozdílně všechny zúčastněné obchodní společnosti nebo družstva 11 Výrok rozhodnutí, pro neplatnost projektu přeměny, je závazný pro každého. Právní účinky přeměny nastávají dnem, kdy došlo k zápisu přeměny do obchodního rejstříku. 10 ÚZ obchodní zákoník č.672, Ostrava:Nakladatelství Sagit a.s., ISBN Str ÚZ obchodní zákoník č.672, Ostrava:Nakladatelství Sagit a.s., ISBN Str. 301

19 s t r a n a 18 Podle 60 existují dvě formy fúze. a) Vnitrostátní b) Přeshraniční Vnitrostátní fúze je spojení mezi obchodními společnostmi se sídlem na území České republiky. Pod pojmem fúze přeshraniční se rozumí spojení jedné nebo více obchodní společností s jednou nebo více zahraničních korporací. Přeshraniční fúze s účastí jiných právnických osob nebo dalších jiných právních útvarů, které nejsou zahraničními korporacemi ( 181 b) není dovolena. Projekt fúze Minimální náležitosti: a) firmu, sídlo, identifikační číslo všech zúčastněných společností a jejich právní formy, b) stanovení struktury vlastního a cizího kapitálu, ve které nástupnická společnost bude tyto složky majetku přebírat, c) rozhodný den fúze (to znamená den, od kterého se jednání zanikající společnosti považují z účetního hlediska za jednání realizovaná na účet nástupnické společnosti), d) práva, která poskytne nástupnická společnost majitelů (držitelům) jednotlivých druhů akcií, opcí, dluhopisů a dalších cenných papírů, e) všechny zvláštní výhody, které jedna nebo více zúčastněných obchodních společností nebo družstev poskytuje statutárnímu orgánu nebo jeho členům, členům dozorčí rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizuje, a znalci přezkoumávající projekt fúze. Přitom se zvlášť uvede, komu je tato výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje, f) den, kterým vzniká právo na dividendu z vyměněných akcií, g) v případě fúze sloučením musí obsahovat změny společenské smlouvy nebo stanov nástupnické společnosti nebo družstva, h) při fúzi splynutím musí obsahovat (společenskou smlouvu nebo stanovy nástupnické obchodní společnosti nebo družstva, projev vůle založit nástupnickou obchodní společnost nebo družstvo, jména a bydliště nebo firmy nebo názvy, sídla a identifikační čísla členů

20 s t r a n a 19 statutárních orgánů nástupnické obchodní společnosti a dozorčí rady a.s. Zvláštní ustanovení týkající se vnitrostátní fúze V případě veřejné obchodní společnosti musí projekt dále obsahovat, jaké bude právní postavení společníka zanikající společnosti ve společnosti nástupnické a jaká bude výše vkladu (pokud budou společníci vklady mít). A také mu musí být doručen projekt vnitrostátní fúze, účetní závěrky všech zúčastněných veřejných společností za poslední 3 účetní období, konečné účetní závěrky všech zúčastněných veřejných společností, mezitímní účetní závěrky a zprávu auditora, a to nejméně 2 týdny přede dnem, v němž má společník fúzi schválit. U komanditní společnosti se použijí stejná ustanovení jako v případě veřejných obchodních společností. Dále se musí v této variantě uvést do projektu, kteří společníci zanikající společnosti budou v právním postavení komanditistů a kteří v postavení komplementářů. U každého komanditisty musí být uvedena výše vkladu do základního kapitálu nástupnické společnosti. Projekt vnitrostátní fúze společnosti s ručením omezeným musí dále obsahovat výši vkladu a výše obchodního podílu každého společníka v zúčastněné společnosti před zápisem vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku a v nástupnické společnosti po zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku, s tím, že výše doplatku nesmí překročit 10% výše nových vkladů do základního kapitálu nástupnické společnosti. 12 Pokud je o to požádáno, musí být projekt vnitrostátní fúze před předložením valné hromadě přezkoumán znalcem pro vnitrostátní fúzi. V případě vnitrostátní fúze akciových společností se musí dále uvést výměnný poměr akcií s uvedením podoby, druhu, formy, převoditelnosti, jmenovité hodnoty a případné údaje o kótaci akcií určených k výměně za akcie zanikající společnosti. Dále určení, jakým způsobem dojde k získání akcií nástupnické společnosti potřebných k výměně za akcie zanikající společnosti a údaje vlivu této fúze na akcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti, a také práva, jež nástupnická společnost poskytne vlastníkům jednotlivých druhů akcií, opčních listů nebo jiných cenných papírů. Projekt je přezkoumáván za každou ze 12 ÚZ obchodní zákoník č.672, Ostrava:Nakladatelství Sagit a.s., ISBN Str. 303

21 s t r a n a 20 zúčastněných akciových společností znalcem. Přezkoumání může probíhat i pro všechny zúčastněné společnosti dohromady. Dalším možným způsobem vnitrostátní fúze ( ) je spojení jedné nebo více společností s ručením omezeným s jednou nebo více akciovými společnostmi do nástupnické akciové společnosti nebo do nástupnické společnosti s ručením omezeným. Projekt vnitrostátní fúze mezi spol. s r.o. a a.s. musí obsahovat a) kolik akcií určité podoby, druhu, formy a jmenovité hodnoty obdrží společník zanikající společnosti s ručením omezeným výměnou za svůj obchodní podíl, s tím, že výše doplatku nesmí překročit 10% výše jmenovité hodnoty akcií, jež mají být vyměněny za obchodní podíl zanikající společnosti, b) údaje o tom, jaká bude výše vkladu a výše obchodní podílu, který obdrží akcionář zanikající akciové společnosti výměnou za své akcie, s tím, že výše doplatku nesmí překročit 10% celkové výše nových vkladů. 13 Pro tyto výměny se použijí 97 až 99 a 134 až 143 obdobně. Fúze musí být schválena všemi společníky zúčastněné společnosti s ručením omezeným. Návrh na zápis do obchodního rejstříku lze podat nejdříve po uplynutí třicetidenní lhůty ode dne, kdy byla tato vnitrostátní fúze schválena valnou hromadou zanikající akciové společnosti. Zvláštní ustanovení o fúzi příhraniční ( ) Podle 180 se použijí pro přeshraniční fúzi ustanovení tohoto zákona o vnitrostátní fúzi. Při přeshraniční fúzi musí mít zanikající i nástupnická společnost stejnou právní formu. Spojení různých právních forem je možná pouze pokud to umožňují právní předpisy všech členských států, v nichž mají společnosti svá sídla. Nástupnická společnost má možnost zřídit své sídlo ve kterémkoliv členském státě (tento postup není považován jako přemístění sídla). Přeshraniční fúze se může zúčastnit i veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. 13 ÚZ obchodní zákoník č.672, Ostrava:Nakladatelství Sagit a.s., ISBN Str. 313

22 s t r a n a 21 Kromě obecných údajů požadovaných zákonem č.125/2008 Sb. musí projekt přeshraniční fúze dále obsahovat: a) informace o postupu, kterým dojde k zapojení zaměstnanců do záležitostí nové nástupnické korporace, b) údaje o ocenění aktiv a pasiv, která jsou převáděna na nástupnickou korporaci, c) důsledky a dopady přeshraniční fúze na zaměstnance (informace o plánovaném propouštění), d) den účetních závěr fúzujících společností. Podle tohoto zákona mají povinnost zveřejnění projektu přeshraniční fúze jen české zúčastněné korporace. Zahraniční korporace se při zveřejňování řídí právním řádem svého členského státu. Při splnění zákonných požadavků na tuto fúzi vydává notář tzv. osvědčení o přeshraniční fúzi. Osvědčení je veřejnou listinou. Právní účinky přeshraniční fúze nastávají okamžikem zápisu této fúze obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku Účetní pohled Při účetním řešení problematiky fúzí se primárně vychází z příslušných ustanovení Obchodního zákoníku. Na tyto ustanovení je pak dále navázáno prostřednictvím dalších zákonných a podzákonných norem, které podrobněji specifikují účetní přístup k podnikovým změnám. Jedná se o: a) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, b) Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, c) Český účetní standard 011 Operace s podnikem. Skutečnost je však taková, že velká většina právních ustanovení charakterizuje fúze výhradně jako proces vlastnický (tj. takový druh transakce odehrávající se mezi vlastníky zúčastněných společností, jenž vede ke spojení podílů společníků). Faktický dopad transakce (tj. spojení podniků v jeden ekonomický celek) je rozebírán jen okrajově.

23 s t r a n a 22 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví V tomto zákoně nejsou nikde vymezena ustanovení vztahující se konkrétně na problematiku fúzí. Ustanovení týkající se fúzí jsou obsažena v 17 odst. 3, 24 odst. 3a (body 1 a 2) a odst. 5 a v 27 odst se týká Otevírání a uzavírání účetních knih a odstavec 3 následně říká: Účetní jednotky zúčastněné na přeměně společnosti otevírají účetní knihy k rozhodnému dni přeměny společnosti a vedou účetnictví samostatně od rozhodného dne přeměny společnosti do dne zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku. Nástupnická účetní jednotka upraví účetnictví zúčastněných účetních jednotek ke dni zápisu přeměny společnosti s účinky od rozhodného dne. Ke dni zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku, ke dni předcházejícímu ani ke dni následujícímu po dni zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku se účetní závěrka nesestavuje upravuje způsoby oceňování. V odst. 3 písmena a je uvedeno: při nabytí podniku či jeho části tvořící samostatnou organizační složku, a to i při přeměně společnosti s výjimkou změny právní formy. a) Oceněním jednotlivých složek majetku vedeného v účetnictví účetní jednotky, ze které bylo právo k podniku převedeno nebo přešlo, nebo b) Oceněním jednotlivých složek majetku podle zvláštního právního předpisu (vyhláška č.500/2002 Sb.) odst.3 stanovuje, že případy pro které obchodní zákoník nařizuje povinnost ocenění obchodního jmění při přeměně společnosti, dojde k ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou k okamžiku ocenění podle 24 odst. 2 písm. b). Vyhláška č. 500/2002 Sb. U této vyhlášky je situace obdobná jako u zákona o účetnictví, protože ani zde nenalezneme místa, která by se konkrétně vztahovala k fúzím. Výjimku tvoří 14 Úz účetnictví podnikatelů č.647, Ostrava:Nakladatelství Sagit a.s., ISBN Str Úz účetnictví podnikatelů č.647, Ostrava:Nakladatelství Sagit a.s.,2008. ISBN Str.16

24 s t r a n a 23 vybrané odstavce 6, 7 a 54. Základní změnou, kterou vyhláška přináší je přístup k použití reálné hodnoty při fúzích. V paragrafech 6 a 7 jsou upraveny rozdíly, ke kterým může při fúzích docházet. Prvním příkladem je goodwill. Goodwill je vyhláškou specifikován jako dlouhodobé nehmotné aktivum. Podle 6 odst. 2 písm. d) se jedná o kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku (popřípadě jeho části) ve smyslu obchodního zákoníku, získaného koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků při přeměně společnosti a souhrnem jeho samostatně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky. Goodwill se odepisuje rovnoměrně šedesát měsíců od nabytí podniku nebo jeho části nebo od rozhodného dne přeměny do nákladů. Záporný goodwill se odepisuje rovnoměrně šedesát měsíců od nabytí podniku nebo jeho části nebo od rozhodného dne do výnosů. 16 Druhým rozdílem, který může při fúzích vzniknout, je rozdíl k nabytému majetku spadající do skupiny dlouhodobého hmotného majetku ( 7 odst. 10) Oceňovacím rozdílem v tomto případě rozumíme kladný (aktivní) nebo záporný (pasivní) rozdíl mezi oceněním podniku (popřípadě jeho části) získaného koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků při přeměně společnosti a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví původní účetní jednotky sníženým o převzaté závazky. U aktivního oceňovacího rozdílu probíhá odepisování rovnoměrně sto osmdesát měsíců od nabytí podniku nebo rozhodného dne do nákladů. U pasivního oceňovacího rozdílu je odepisování stejné, jen s tím rozdílem, že se odepisuje do výnosů. 54 se vztahuje na oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty při přeměně účetní jednotky. Vyžaduje-li obchodní zákoník ocenění obchodního jmění, pak se rozdíly mezi oceněním podle 25 zákona, popřípadě 27 zákona, a oceněním reálnými hodnotami u účetních jednotek zanikajících nebo části účetní jednotky rozdělované odštěpením vyúčtují na příslušné majetkové účty a účty závazků souvztažně s příslušnými účty účtové skupiny 41 vykazovaných v položce Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách Úz účetnictví podnikatelů č.647, Ostrava:Nakladatelství Sagit a.s.,2008. ISBN Str Úz účetnictví podnikatelů č.647, Ostrava:Nakladatelství Sagit a.s., ISBN Str.51

25 s t r a n a 24 České účetní standardy pro podnikatele (standard 011 Operace s podnikem) Primárním cílem toho standartu je stanovení jak postupovat při přeměnách účetních jednotek podle obchodního zákoníku. Důvodem je dosáhnout souladu při realizování účetních metod účetními jednotkami Daňový pohled Pohled z úhlu daňové problematiky je důležitou součástí procesu fúzování a ovlivňuje také účetní stránku věci. Při řešení daňových otázek při fúzích se vychází z principu tzv. univerzálního právního nástupnictví. To znamená, že daňová práva a povinnosti zanikajících společností přechází na společnost nástupnickou. Princip vypadá velmi jednoduše, avšak v praxi se objevilo několik daňových problémů, zejména v oblasti daně z příjmu. Fúze a rozdělení společností upravuje v tomto ohledu 23c zákona č.586/1992 sb. o daních z příjmu. Existují dvě možnosti. V první majetek a závazky zanikajících společností přechází na nástupnickou společnost, ve které získávají společníci zanikající společnosti podíl. Druhou možností je, že majetek a závazky zanikající společnosti přechází na novou nástupnickou společnost, která je jediným společníkem této zanikající společnosti. Příjmy (výnosy) nejsou do daňového základu zahrnovány (do daňového základu nezahrnujeme taktéž příjmy (výnosy) nástupnické společnosti, které vznikly v souvislosti s přeceněním majetku a závazků při fúzi). Nová nástupnická společnost pokračuje v odepisování hmotného a nehmotného majetku zanikající společnosti. Dalšími položkami přecházejícími na nástupnickou společnost jsou rezervy a opravné položky, daňová ztráta a další neuplatněné odčitatelné položky. Za zdaňovací je považován kalendářní nebo hospodářský rok. Pro potřeby fúze se bere období od rozhodného dne do konce kalendářního roku, ve kterém byla fúze zapsána do obchodního rejstříku.

26 s t r a n a Kontrola a schvalování fúzí Evropská komise Komise je orgán EU, který je nezávislý na vnitrostátních vládách členských států. Pracovní náplní je zastupovat a bránit zájmy EU jako celku. Sestavuje návrhy nových evropských právních předpisů, které předkládá Evropskému parlamentu a Radě. Je také výkonnou složkou EU (odpovídá za provádění rozhodnutí Parlamentu a Rady). V praxi jde zejména o řízení každodenních činností Evropské unie (provádění jejích politik, řízení jejích programů a vydávání jejích finančních prostředků. Evropská komise byla založena v padesátých letech na základě zakládajících smluv EU. Evropa usiluje o vytvoření společného trhu. Spojení podniků z jiných zemí umožňuje efektivnější vývoj nových produktů nebo snížení výrobních a distribučních nákladů. V reakci na vyšší efektivitu se trh stane konkurenceschopnějším a spotřebitelům nabízí kvalitnější zboží za lepší ceny. Některé fúze však mohou vést k omezení hospodářské soutěže na určitém trhu, obvykle tím, že vytvoří nebo posílí dominantní postavení společnost. Poté dojde k poškození spotřebitele, protože se zvýší ceny, omezí nabídka nebo inovace. Zvýšená konkurence na jednotném evropském trhu a globalizace patří mezi faktory, které společnosti přimějí, aby spojily své síly. Takováto reorganizace je vhodná do té míry, pokud nepoškozuje hospodářskou soutěž, ale naopak přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, zlepšuje podmínky růstu a zvyšuje životní úroveň v EU. Cílem přezkoumávání navrhovaných fúzí je předejít negativním dopadům na hospodářskou soutěž. Fúze, které přesahují hranice jednoho členského státu, jsou přezkoumávány na evropské úrovni. Díky tomu stačí společnostem obchodujícím v několika členských státech EU jediný souhlas s fúzí

27 s t r a n a 26 Úpravu této problematiky v rámci Evropské unie má na starosti nařízení č.134/2004 o kontrole spojování podniků. Podle článku 1, který vytyčuje oblast působnosti, má spojení dopad pro celé Společenství jestliže je: a) celkový celosvětový obrat všech dotčených podniků vyšší než EUR a b) celkový obrat každého z nejméně dvou dotčených podniků v rámci celého c) Společenství vyšší než EUR. V případě, že tedy přesahuje roční obrat všech daných podniků dohromady stanovený podíl celosvětových a evropských tržeb, musí být o navrhované fúzi informována Evropská komise, která ji následně přešetří. V opačném případě, kdy není stanovená hranice překročena, mohou danou fúzi přezkoumat úřady pro hospodářskou soutěž v jednotlivých členských státech. Pravidla se vztahují na všechny fúze bez ohledu na to, kde ve světě mají fúzující společnosti oficiální sídlo, centrálu, kde vykonávají svou činnost nebo mají výrobní podniky. Důvodem je, že i spojení mezi podniky, které sídlí mimo Evropskou unii, mohou ovlivnit trhy v EU, pokud tyto společnosti v EU podnikají. Variantou je také možnost, kdy Evropská komise přezkoumává fúze, které jí předloží úřady pro hospodářskou soutěž jednotlivých členských států EU. Žádost o prošetření může být podána fúzujícími společnostmi nebo úřadem pro hospodářskou soutěž některého z členských států EU. Za určitých okolností může také Evropská komise předložit případ úřadu pro hospodářskou soutěž v některém členském státě EU. Při hodnocení bere Komise v úvahu zejména nutnost zachování a rozvoj účinné hospodářské soutěže na společném trhu, tržní postavení fúzujících podniků a jejich hospodářskou a finanční sílu, alternativy pro dodavatele a odběratele (zákazníky), právní bariéry vstupu na trh a vývoj nabídky a poptávky. Pokud Komise dospěje k názoru, že zkoumaná fúze nebude mít dopad na hospodářskou soutěž v EU, bude spojení povoleno. Fúze bude zakázána, pokud bude patrný dopad na hospodářskou soutěž a fúzující společnosti se nezaváží k odstranění překážek hospodářské soutěže. Příkladem zakázaného spojení je, když jsou fúzující společnosti hlavními konkurenty nebo pokud by daná fúze jinak vážně oslabila účinnou hospodářskou soutěž na trhu, zejména tím, že by vytvořila nebo posílila dominantní společnost.

28 s t r a n a 27 Při přezkoumávání může nastat také situace, kdy Komise shledá pochyby ohledně dopadu na hospodářskou soutěž, avšak nedojde k zákazu spojení. Fúzující společnosti se totiž zaváží, že učiní určité kroky, které tento dopad odstraní.jedná se například o závazek, že prodají část spojeného podniku nebo poskytnou licenci na určitou technologii jiné společnosti na trhu. Jestliže přezkoumání Evropská komise ukáže, že tyto závazky jsou udržitelné nebo obnoví konkurenci na daném trhu, a tím budou ochráněny zájmy spotřebitelů, může s danou fúzí vyslovit souhlas s výhradami. Poté dochází ke kontrole, zda fúzující společnosti své závazky plní. Příkladem spojení s výhradami jsou dvě velké fúze ve farmaceutickém průmyslu (Sanofi/Synthélabo a Pfizer/Pharmacia). Komise došla k závěru, že obě fúze by mohly mít negativní dopad na hospodářskou soutěž, neboť by omezily nabídku některých léků dostupných pacientům. V obou případech dotyčné společnosti navrhly, že převedou část svých produktů na konkurenty, a Evropská komise souhlasila s tím, že tyto kroky obnoví hospodářskou soutěž na daných trzích, a tak ochrání zájmy pacientů. V případě fúze společností Sanofi a Synthélabo patřily mezi takto převedené nebo prodané produkty například vitamín B12 prodávaný pod obchodním názvem Delagrange, některá antibiotika, hypnotika a sedativa. V případě fúze společností Pfizer a Pharmacia například tyto společnosti navrhly, že převedou na konkurenty některé produkty ve vývoji, které by konkurovaly výrobku Viagra společnosti Pfizer, čímž umožnily schválení navrhované fúze. 19 Dalším případem byla fúze TotalFina a Elf Aquitaine, které byly nejvýznamnější společnosti na francouzském trhu ropných produktů a fúze by jim umožnila zvýšit náklady nezávislých distributorů benzínu. Po spojení by tyto podniky ovládaly zhruba 60 % čerpacích stanic na francouzských dálnicích a staly by se také hlavním dodavatelem zkapalněného uhlovodíkového plynu (LPG). Společnosti tedy nabídly, že odprodají velkou část těchto aktivit svým konkurentům (odprodej 70 čerpacích stanic na dálnicích ve Francii). Komise poté tuto fúzi s výhradami schválila. 19

29 s t r a n a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Jedná se o ústřední orgán státní správy České republiky s pravomocemi v oblasti ochrany hospodářské soutěže, dohledu nad zadáváním veřejných zakázek a v monitoringu a koordinaci veřejné podpory. Úřad byl v roce 1991 a jeho sídlem se stalo Brno. V letech došlo k nahrazení této instituce Ministerstvem pro hospodářskou soutěž. Mezi hlavní činnosti patří: a) vytváření podmínek pro rozvoj hospodářské soutěže, b) dohled nad zadáváním veřejných zakázek, c) spolu s Evropskou komisí působí jako kontrolní orgán na poli poskytování veřejných podpor. U problematiky fúzí posuzuju ÚOHS, zda zamýšlené spojení nebude narušovat pravidla hospodářské soutěže. Tam, kde by k tomu docházelo, jsou ze strany fúzujících společností přijímány závazky. Teprve následně dojde k přijetí fúze (jako příklad lze uvést spojení z roku 2006, kdy ÚOHS povolil spojení dvou největších firem na pekárenském trhu v ČR, ač toto spojení v minulosti zakázal. V novém správním řízení byl mj. zohledněn fakt, že spojením vzniklý subjekt již nebude, na rozdíl od svých konkurentů, z pohledu k přístupu k surovinám soběstačný a bude si je muset zajišťovat dodávkami. Jeden z fúzujících subjektů totiž v průběhu roku 2005 odprodal své majetkové podíly na trzích mlýnských výrobků. I tak vznikl na trhu subjekt s vedoucím postavením, podíly konkurence však nevykazují výraznější odstup.) Smyslem ochrany hospodářské soutěže v oblasti fúzí není mařit podnikatelské plány firem, ale zasahovat pouze tehdy, když je navrhované spojení způsobilé narušit soutěž na trhu. 20 Pokud soutěžitelé splňují veškeré podmínky stanovené zákonem č.143/2001 o ochraně hospodářské soutěže, jsou povinni obrátit se s žádostí o povolení fúze na ÚOHS. Je nutné podat Návrh na povolení spojení soutěžitelů. Tento zákon, konkrétně 13 ustanovuje, že spojení soutěžitelů formou fúze podléhá schválení ÚOHS tehdy, pokud celkový čistý obrat všech spojujících se 20