Minimální preventivní program

Transkript

1 Minimální preventivní program Škola: ZŠ a MŠ Kácov, Nádražní 216, Období: šk. rok 2009/2010 Zpracoval: Mgr. František Procházka

2 Obsah Úvod Charakteristika školy Cíl minimálního preventivního programu ízení a realizace preventivních aktivit Vymezení pojm primární prevence u dtí a mládeže Analýza souasného stavu ve škole Spolupráce s rodii Vzdlávání pedagog Metody práce Zalenní prevence do výuky Další vnitní preventivní opatení Program proti šikanování Pravidelné školní aktivity Mimoškolní aktivity Krizový plán (postup pi ešení pestupk) Spolupráce s odborníky a dalšími organizacemi Seznam ambulantních zaízení poskytujících prevenci Knihovna a videotéka Závr Pílohy 2

3 1. Úvod Dležitost primární prevence v dob základní školní docházky si pln uvdomujeme, a proto je na naší škole uskuteován Minimální preventivní program, jehož souástí je i Program proti šikanování. Minimální preventivní program vychází ze školní preventivní strategie, která je zalenna do školního vzdlávacího programu Tvoivá škola Místo pro život. Pi zpracování Minimálního preventivního programu nám jako podklady slouží: Metodický pokyn k primární prevenci sociáln patologických jev u dtí, žák a student ve školách a školských zaízeních. j.: / Koncepce primární prevence Stedoeského kraje na léta Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tlovýchovy k prevenci a ešení šikanování mezi žáky škol a školských zaízení.j / Strategie prevence rizikových projev u dtí a mládeže v psobnosti resortu MŠMT na období j / Spolupráce škol a pedškolních zaízení s Policií R pi prevenci a pi vyšetování kriminality dtí a mládeže, postup pi provování a dokumentování kriminality dtí.j / Metodický pokyn k výchov proti projevm rasismu, xenofobie a intolerance.j / Metodický pokyn k jednotnému postupu pi uvolování a omlouvání žák z vyuování, prevenci a postihu záškoláctví.j / Na jeho realizaci se podílí vedle metodika prevence, výchovného poradce, uitel Ov a Rv i celý pedagogický sbor, ostatní pracovníci školy, rodie a další instituce, které se zabývají prevencí rizikového chování. Je zamen na osvtu všech žák naší školy, respektuje jejich vk a osobnostní zvláštnosti. 3

4 2. Charakteristika školy Jsme základní škola s právní subjektivitou. Pracujeme podle školního vzdlávacího programu Tvoivá škola místo pro život (první, druhý, tetí, šestý, sedmý a osmý roník). Podle vzdlávacího programu Základní škola, schváleného MŠMT dne pod.j /96-2 s platností od , se vzdlává tvrtý, pátý a devátý roník. V souasné dob navštvují I. stupe 31 žák (17 chlapc a 14 dívek) a II. stupe 46 žák (22 chlapc a 24 dívek), celkový poet žák školy je tedy 77. Školu navštvují žáci z Kácova, velký poet žák dojíždí z okolních vesnic a dokonce nkolik žák dojíždí ze Zrue nad Sázavou, kde škola je. Na škole vyuuje 8 pedagog s vysokoškolským vzdláním, ve školní družin pracují 2 vychovatelky se stedoškolským vzdláním. V každé tíd je nkolik žák se specifickými poruchami uení, kteí vyžadují zvláštní péi a individuální pístup, který naše škola, vzhledem k menšímu potu žák ve tídách, dokáže zajistit. Nkolik žák se vzdlává podle individuálního vzdlávacího programu. 3. Cíl minimálního preventivního programu Každodenní život školy musí mít takovou kvalitu, aby dtm umožoval osvojit si kompetence zdravého životního stylu, které jsou nejúinnjším preventivním nástrojem. Hlavním cílem primární prevence je zvýšení odolnosti dtí a mládeže a pedcházení rizikovému chování. Cílem našeho programu je, aby se preventivní výchovn vzdlávací psobení stalo neoddlitelnou souástí výuky a života školy. Škola, kde dti soutží pouze v reprodukci znalostí, jsou vedeny pouze ke kázni, ale tím zárove k nesamostatnosti, kde nejsou rozvíjeny tvoivost a prosociální dovednosti, pedstavuje výrazn rizikové prostedí pro iniciaci nebo rozvoj spoleensky nežádoucích jev. Je nutné analyzovat jedince, konkrétní sociální situaci dítte. Naše škola se vnuje dtem se specifickými poruchami uení a chování a pomáhá jim k dosažení kompenzace jejich poruchy, protože tuto skupinu chápeme jako velmi ohroženou. Nabízíme volnoasové aktivity a 4

5 programy, kde se mohou uplatnit všechny dti. Draz je položen na informovanost žák v hodinách výchovy ke zdraví, výchovy k obanství a dalších pedmtech. 4. ízení a realizace preventivních aktivit Za realizaci Minimálního preventivního programu zodpovídá školní metodik prevence, který koordinuje práci jednotlivých uitel. Školní metodik se podílí na analýze souasného stavu a zárove na ešení jednotlivých problém. O prbhu naplování Minimálního preventivního programu informuje vedení školy a spolu s ním pravideln vyhodnocuje aktuální situaci ve škole. 5. Vymezení pojm primární prevence u dtí a mládeže Primární prevence rizikových projev chování u dtí a mládeže v psobnosti naší školy pedstavuje aktivity v následujících oblastech prevence: a) pedcházení zejména následujícím rizikovým jevm v chování žák: záškoláctví šikana, násilí kriminalita, delikvence, vandalismus rasismus, xenofobie užívání návykových látek (tabák, alkohol, omamné a psychotropní látky) onemocnní HIV/AIDS a dalšími nemocemi šíícími se krevní cestou poruchy píjmu potravy netolismus (virtuální drogy) a patologické hráství (gambling) b) rozpoznání a zajištní vasné intervence zejména v pípadech: domácího násilí týrání a zneužívání dtí, vetn komerního sexuálního zneužívání 5

6 ohrožování výchovy mládeže poruch píjmu potravy (mentální bulimie, mentální anorexie) 6. Analýza souasného stavu na škole Rozbor aktuální situace na škole je pravideln vyhodnocován v každém školním roce na základ dotazník. Dotazníky byly sestavovány na základ dostupné literatury. Stejným zpsobem byla zjišována i úinnost jednotlivých ástí programu. V letošním roce budeme informace získávat: a) z vlastních zdroj (na základ pozorování chování žák) b) na základ informací od rodi a ostatních oban Zatím mžeme na základ pedešlých zjištní konstatovat, že kouení tabáku nadále není dtmi považováno za drogu. Žáci se s drogami na veejnosti setkávají, mohou pro n být bžn dostupné, a pestože vdí o jejich nebezpeí, asto problém podceují. Zneužívání drog v dob vyuování nebylo v letošním školním roce zaznamenáno. Podle poteby pokrauje úspšná spolupráce s PPP SK, pracovišt Kutná Hora nebo jinými povenými institucemi. 7. Spolupráce s rodii, aktivity pro rodie a veejnost Stále hledáme nové cesty, jak navázat užší kontakt s rodii, jak vzbudit jejich hlubší zájem o problémy vlastních dtí a získávání poznatk pedevším v oblasti komunikace a výchovného psobení. O vzniklém výchovn vzdlávacím problému dítte informuje vyuující odborného pedmtu i tídní uitel rodie neprodlen. K projednání závažnjšího pestupku žáka proti školnímu ádu zveme rodie k osobnímu jednání do školy. asto se stává, že rodie hledají pomoc až v okamžiku, kdy jsou zcela bezradní a kdy si potomek dlá, co chce, a to se cesty k náprav hledají velmi tžko. 6

7 Aktivity pro rodie a veejnost seznámení rodi s MPP v rámci tídních schzek nabídka konzultaních hodin tídních uitel, výchovného poradce, školního metodika prevence nabídka propaganích materiál o škodlivosti drog seznámení rodi s postupem školy v pípad problém žák s drogami na tídních schzkách hovoit o nebezpeí drog zejména u starších žák pár slov pro rodie: O drogách. Jak poznám, že moje dít bere drogy? Doporuení rodim, jejichž dít má problémy s návykovými látkami. emu se vyhnout? (viz píloha. 1) 8. Vzdlávání pedagog Pedagogové se v rámci svých možností zúastní aktivit zamených na protidrogovou prevenci a prevenci rizikových projev chování. Škola jim poskytne nabídku program seminá a školení zabývajících se touto tématikou. Prostednictvím školního metodika prevence jsou jim dostupné i veškeré propaganí materiály o psobení drog a jejich škodlivém vlivu na lidský organizmus. Školní metodik prevence je také jejich prvním konzultantem v pípad, kdy zjistí u dítte neobvyklý i podezelý zpsob chování, aby vzniklá situace byla odpovdn vyhodnocena a mohl být uinn odpovídající zásah ve prospch dítte. 9. Metody práce Používané metody práce: výklad slohové a výtvarné práce na tato témata sociální hry skupinová práce ve tíd i škole (projekty) besedy s uiteli pednášky a besedy s odborníky práce s internetem-informace a pomoc: linka.cz (Dtské krizové centrum), možnost napsat otázku na adresu: problem@ditekrize.cz, 7

8 10. Zalenní prevence do výuky Aby byla prevence úspšná, musí odpovídat potebám cílové skupiny. Dležitým bodem preventivního plánu je jeho konkrétní zalenní do výuky, což napomáhá lepší kontinuit celého preventivního psobení, jelikož je vedle formování osobnosti žáka a budování pozitivního sociálního klimatu v kolektivu zameno na dostatenou informovanost žák v oblasti této problematiky. Na prvním stupni je v hodinách prvouky a pírodovdy hlavn kladen draz rozvíjení schopnosti diskutovat, ešit problémy a konflikty prostednictvím komunitního kruhu a na nebezpeí kouení a požívání alkoholických nápoj. Dti jsou informovány o možném zneužívání lék a orientan o jiných drogách. Na druhém stupni v hodinách chemie a pírodopisu se žáci seznamují s rznými druhy návykových látek a jejich škodlivými vlivy na organismus. V hodinách zempisu a djepisu se zemmi, ve kterých se drogy pstují a odkud se dovážejí do eské republiky a historickým vývojem pstování drog. V hodinách rodinné a obanské výchovy k osvojení preventivních ochranných kompetencí jsou hlavn využívány sociální hry, ve kterých se uí obhajovat svj názor, ešit konflikty ve tíd, trénovat zpsob odmítání, využívají i formy samostatných projekt za použití dostupné literatury. Zalenní prevence do školního vzdlávacího programu Prvouka 1.roník lovk a jeho zdraví Rozlišování správného a nesprávného chování Umní svit se 2.roník lovk a jeho zdraví Bezpená domácnost Zdravá strava Obezetné chování (Linka dvry) 3. roník lovk a jeho zdraví Obezetné chování Vyhledávání pomoci Pírodovda 4. roník lovk a jeho zdraví Odmítání návykových látek 8

9 Osobní bezpeí bezpené chování v rizikovém prostedí 5. roník lovk a jeho zdraví Návykové látky a zdraví odmítání návykových látek Hrací automaty a poítae Výchova k obanství 6. roník lovk ve spolenosti Lidská setkání, vztahy mezi lidmi 7. roník lovk ve spolenosti Vnitní svt lovka 8. roník Stát a hospodáství Lidská práva, práva dítt 9. roník Stát a právo Protiprávní jednání Výchova ke zdraví 6. roník Zdravý zpsob života Pée o zdraví 7. roník Situace ohrožující zdravý vývoj osobnosti Vyrovnání se s problémem, agresí, toxikomanií 8. roník Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence Šikana a jiné projevy násilí Služby odborné pomoci Riziko zneužívání návykových látek) Patologické hráství 9. roník Osobní bezpeí Setkání s lidmi, kteí jsou pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek Chemie 9. roník Organické sloueniny, chemie uhlíku Škodlivé úinky org. rozpouštdel na lidský organismus a jejich zneužívání Alkoholy Škodlivost nadmrného užívání alkoholických nápoj Vznik alkoholové závislosti Léiva a návykové látky 9

10 Voln i nezákonn prodávané drogy Následky, které se objevují po jejich konzumaci Zalenní prevence do dalších pedmt: 1. eský jazyk slohové práce a mluvní cviení na daná témata, slohové práce a mluvní cviení na téma šikana, rasismus, mezilidské vztahy, charitativní innost (pípadné zapojení se do njaké dobroinné akce) 2. zempis problematika chudých zemí, humanitární pomoc, ekologie, ekologické problémy jednotlivých zemí, problematika zdravého životního stylu v jednotlivých zemích, zem s nejvtší produkcí a distribucí drog 3. pírodopis negativní dopad nezdravého životního stylu na lidský organismus, ekologie zvládnutí první pomoci, dopad návykových látek na lidský organismus 4. pracovní vyuování zdravá výživa 5. výtvarná výchova plakáty, výzdoba školy k danému tématu, vytvoení plakát 6. tlesná výchova - doping 11. Další vnitní preventivní opatení schránka dvry pro anonymní dotazy zízení knihovny a videotéky pro poteby preventisty, ostatních pedagogických pracovník a rodi stabilní informaní nástnka výchovného poradce a drogového preventisty možnost konzultaních hodin pro setkání s žáky a rodii (kdykoliv po domluv) prbžné zaznamenávání a dokumentace mapující konkrétní naplnní MPP 10

11 Program proti šikanování v ZŠ a MŠ Kácov Obsah Úvod Cíl programu Charakteristika programu Vymezení pojmu šikana Odpovdnost školy Prevence šikanování Projevy šikanování Krizový plán Postupy ešení šikanování Metody vyšetování šikanování: Výchovná opatení Spolupráce s rodii Spolupráce se specializovanými institucemi Doporuená literatura Pílohy Úvod Šikanování je mimoádn nebezpená forma násilí, která ohrožuje základní výchovné a vzdlávací cíle školy. V místech jejího výskytu dochází ke ztrát pocitu bezpeí žák, který je nezbytný pro harmonický rozvoj osobnosti a efektivní výuku. Na rozdíl od jiných druh násilí je šikana zvláš zákená, protože asto zstává dlouho skrytá. Cíl programu Cílem programu je vytvoení bezpeného, respektujícího a spolupracujícího prostedí ve škole. Zamíme se i na oblast komunikace a vztah mezi žáky ve tídách, a to bez ohledu na to, zda tam k projevm šikany již došlo nebo ne. 11

12 Charakteristika programu Program proti šikanování je souástí našeho Minimálního preventivního programu. Na tvorb a realizaci programu se podílejí všichni pedagogití pracovníci školy, koordinátorem jeho tvorby je školní metodik prevence. Za realizaci a hodnocení programu je odpovdný editel školy. Vymezení pojmu šikana Šikanování je jakékoliv chování, jehož zámrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat žáka, pípadn skupinu žák. Spoívá v cílených a opakovaných fyzických a psychických útocích jedincem nebo skupinou vi jedinci i skupin žák, kteí se neumí nebo z nejrznjších dvod nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podob bití, vydírání, loupeží, poškozování vcí, tak i útoky slovní v podob nadávek, pomluv, vyhrožování i ponižování. Mže mít i formu sexuálního obtžování až zneužívání. Odpovdnost školy Škola má odpovdnost za dti a žáky. V souladu s ustanovením 29 zákona. 561/2004 Sb., pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání (školský zákon), ve znní pozdjších pedpis, jsou školy a školská zaízení povinny zajišovat bezpenost a ochranu zdraví dtí, žák a student v prbhu všech vzdlávacích a souvisejících aktivit, a souasn vytváet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro pedcházení vzniku rizikového chování (sociáln patologických jev). Z tohoto dvodu musí pedagogický pracovník šikanování mezi žáky pedcházet, jeho projevy neprodlen ešit a každé jeho obti poskytnout okamžitou pomoc. Prevence šikanování Základem prevence šikanování a násilí na naší škole je podpora pozitivních vzájemných vztah mezi žáky (a mezi žáky a uiteli). Škola realizaci prevence šikanování usiluje o vytváení bezpeného prostedí a za tím úelem: podporuje solidaritu a toleranci, podporuje vdomí sounáležitosti posiluje a vytváí podmínky pro zapojení všech žák do aktivit tídy a školy 12

13 uplatuje spolupráci mezi dtmi a rozvíjí jejich vzájemný respekt Projevy šikanování Šikanování má ve svých projevech velice rznou podobu. Mezi základní formy šikany patí: Verbální šikana, pímá a nepímá psychická šikana Fyzická šikana, pímá a nepímá (patí sem i krádeže a niení majetku obti). Za uritých okolností mže šikanování perst až do forem skupinové trestné innosti a v nkterých opravdu závažných pípadech mže nabýt i rysy organizovaného zloinu. Krizový plán Souástí našeho programu je krizový plán, který má eliminovat i minimalizovat škody v pípad, pokud by k šikanování ve školním prostedí došlo. Mohou nastat 2 pípady. V prvním pípad škola dokáže vyešit šikanu vlastními silami. Do této skupiny patí postupy pro poátení stádia šikanování a rámcový tídní program pro ešení zárodeného stádia šikanování. Druhý (závažnjší) pípad by nastal, pokud by škola potebovala pomoc z venku (souinnost se specializovanými institucemi a policií). Sem patí ešení pípad pokroilé a nestandardní šikany, nap. výbuchu skupinového násilí vi obti. S krizovým plánem jsou vždy prokazateln seznámeni žáci (pimen jejich vku) a jejich zákonní zástupci. Postupy ešení šikanování Odhalení šikany bývá obtížné. Významnou roli pi jejím zjišování hraje strach, a to nejen strach obtí, ale i pachatel a dalších úastník. Úinné a bezpené vyšetení šikany vychází z kvalifikovaného odhadu stadia a formy šikanování. Existuje rozdíl mezi vyšetováním poáteních a pokroilých stádií šikanování. 13

14 Metody vyšetování šikanování: A. Pro vyšetování poátení šikany (se standardní formou): 1. Rozhovor s tmi, kteí na šikanování upozornili a s obmi. 2. Nalezení vhodných svdk. 3. Individuální, pípadn konfrontaní rozhovory se svdky (nikoli však konfrontace obtí a agresor). 4. Zajištní ochrany obtem. 5. Rozhovor s agresory, pípadn konfrontace mezi nimi. B. Pokroilá šikana s neobvyklou formou výbuch skupinového násilí vi obti, tzv. tídního lynování, vyžaduje následující postup: 1. Pekonání šoku pedagogického pracovníka a bezprostední záchrana obti. 2. Domluva pedagogických pracovník na spolupráci a postupu vyšetování. 3. Zabránní domluv agresor na kivé výpovdi. 4. Pokraující pomoc a podpora obti. 5. Nahlášení policii. 6. Vlastní vyšetování. Výchovná opatení Doporuuje se dále pracovat s agresorem (jeho náhled na vlastní chování, motivy, rodinné prostedí). V pípad poteby mu zprostedkovat péi pedagogicko-psychologické poradny, stediska výchovné pée nebo jiných odborník klinických psycholog, psychoterapeut nebo psychiatr. Pro potrestání agresor lze užít i následující bžná výchovná opatení: Napomenutí a dtka tídního uitele, dtka editele Snížení známky z chování Pro nápravu situace ve skupin je poteba pracovat s celým tídním kolektivem. V mimoádných pípadech se užijí další opatení: editel školy doporuí rodim dobrovolné umístní dítte do pobytového oddlení SVP, pípadn doporuí realizovat dobrovolný diagnostický pobyt žáka v místn píslušném diagnostickém ústavu. editel školy podá návrh orgánu sociáln právní ochrany dítte k zahájení práce s rodinou, pípadn k zahájení ízení o naízení pedbžného opatení i ústavní výchovy s následným umístním v diagnostickém ústavu. 14

15 Spolupráce s rodii Pokud rodie informují školu o podezení na šikanování, je za odborné vyšetení záležitosti zodpovdný editel školy. Pi náprav šikanování je potebná spolupráce vedení školy nebo školského zaízení, školního metodika prevence, výchovného poradce a dalších pedagogických pracovník, jak s rodinou obti, tak i s rodinou agresora. Pi jednání s rodii dbáme na taktní pístup a zejména na zachování dvrnosti informací. Spolupráce se specializovanými institucemi Pi pedcházení pípadm šikany a pi jejich ešení je dležitá spolupráce vedení školy, školního metodika prevence, výchovného poradce s dalšími institucemi a orgány. Spolupracujeme zejména s pedagogicko - psychologickými poradnami (Kutná Hora, Vlašim) a v resortu sociální pée s oddlením pée o rodinu a dti. Pokud by došlo k závažnjšímu pípadu šikanování nebo pi podezení, že šikanování naplnilo skutkovou podstatu trestného inu (provinní), editel školy oznámí tuto skutenost Policii R. Doporuená literatura z oblasti školního šikanování Kolá, M. (2001, 2005). Bolest šikanování. Praha: Portál. Kolá, M. (1997, 2000). Skrytý svt šikanování ve školách. Praha: Portál. Kolá, M. (2005). Školní násilí a šikanování. Ostrava: CIT, Ostravská univerzita. Kolá, M. (Ed.) (2004). Školní šikanování. Sborník z první celostátní konference konané v Olomouci na PF UP Kolá, M. (2003). Specifický program proti šikanování a násilí ve školách a školských zaízeních. Praha: MŠMT R. Parry, J., Carrington, G. (1997). elíme šikanování: sborník metod. Praha, IPPP. ían, P. (1995). Agresivita a šikana mezi dtmi: jak dát dtem ve škole pocit bezpeí. Praha: Portál. asopisy Kolá, M. (2007). eský školní program proti šikanování. Právo a rodina.3/

16 Kolá, M. (2006). Jak na šikanu? Psychologie dnes 2 (12), Kolá, M. (2005). Devt krok pi ešení poátení šikany aneb pedagogická chirurgie. Prevence 7 (2), 3-7. Kolá, M. (1998). Soudce Lynch na eských školách? Vyšetování a léba specifických typ šikan; in Sborník Prevence šikanování ve školách, Institut pedagogicko-psychologického poradenství R, Praha. Píloha. 1 Píklady nepímých a pímých znak šikanování 1. Nepímé (varovné) znaky šikanování mohou být nap.: Žák je o pestávkách asto osamocený, ostatní o nj nejeví zájem, nemá kamarády. Pi týmových sportech bývá jedinec volen do mužstva mezi posledními. O pestávkách vyhledává blízkost uitel. Má-li žák promluvit ped tídou, je nejistý, ustrašený. Psobí smutn, nešastn, stísnn, mívá blízko k plái. Stává se uzaveným. Jeho školní prospch se nkdy náhle a nevysvtliteln zhoršuje. Jeho vci jsou poškozené nebo zneištné, pípadn rozházené. Zašpinný nebo poškozený odv. Stále postrádá njaké své vci. Odmítá vysvtlit poškození a ztráty vcí nebo používá nepravdpodobné výmluvy. Mní svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy. Zaíná vyhledávat dvody pro absenci ve škole. Odeniny, modiny, škrábance nebo ezné rány, které nedovede uspokojiv vysvtlit. (Zejména je teba vnovat pozornost mladším žákm nov zaazeným do tídy, nebo pizpsobovací konflikty nejsou vzácností!) 2. Pímé znaky šikanování mohou být nap.: Posmšné poznámky na adresu žáka, pokoující pezdívka, nadávky, ponižování, hrubé žerty na jeho úet. Rozhodujícím kritériem je, do jaké míry je daný žák konkrétní pezdívkou nebo "legrací" zranitelný. Kritika žáka, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepátelským až nenávistným, nebo pohrdavým tónem. Nátlak na žáka, aby dával vcné nebo penžní dary šikanujícímu nebo za nj platil. 16

17 Píkazy, které žák dostává od jiných spolužák, zejména pronášené panovaným tónem, a skutenost, že se jim podizuje. Nátlak na žáka k vykonávání nemorálních až trestných in i k spoluúasti na nich. Honní, strkání, šouchání, rány, kopání, které teba nejsou zvláš silné, ale je nápadné, že je ob neoplácí. Rvaky, v nichž jeden z úastník je zeteln slabší a snaží se uniknout. Píloha. 2 Doporuení rodim možné píznaky šikanování Za díttem nepicházejí dom spolužáci nebo jiní kamarádi. Dít nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný as, s nímž by se telefonovalo apod. Dít není zváno na návštvu k jiným dtem. Nechu jít ráno do školy (zvlášt když díve mlo dít školu rádo). Dít odkládá odchod z domova, pípadn je na nm možno pi bedlivjší pozornosti pozorovat strach. Ztráta chuti k jídlu. Dít nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, pípadn stídá rzné cesty, prosí o dovoz i odvoz autem. Dít chodí dom ze školy hladové (agresoi mu berou svainu nebo peníze na svainu). Usíná s pláem, má neklidný spánek, kií ze snu, nap. "Nechte m!" Dít ztrácí zájem o uení a schopnost soustedit se na n. Dít bývá doma smutné i apatické nebo se objeví výkyvy nálad, zmínky o možné sebevražd. Odmítá svit se s tím, co je trápí. Dít žádá o peníze, piemž udává nevrohodné dvody (napíklad opakovan íká, že je ztratilo), pípadn doma krade peníze. Dít nápadn asto hlásí ztrátu osobních vcí. Dít je neobvykle, neekan agresívní k sourozencm nebo jiným dtem, možná projevuje i zlobu vi rodim. Dít si stžuje na neurité bolesti bicha nebo hlavy, možná ráno zvrací, snaží se zstat doma. Své zdravotní obtíže mže pehánt, pípadn i simulovat (manipulace s teplomrem apod.) Dít se vyhýbá docházce do školy. Dít se zdržuje doma víc, než mlo ve zvyku. Píloha. 3 Stádia šikanování První stadium: Zrod ostrakismu Jde o mírné, pevážn psychické formy násilí, kdy se okrajový len skupiny necítí dobe. Je 17

18 neoblíben a není uznáván. Ostatní ho více i mén odmítají, nebaví se s ním, pomlouvají ho, spádají proti nmu intriky, dlají na jeho úet drobné legrácky apod. Tato situace je již zárodenou podobou šikanování a obsahuje riziko dalšího negativního vývoje. Druhé stadium: Fyzická agrese a pitvrzování manipulace V zátžových situacích, kdy ve skupin stoupá naptí, zanou ostrakizovaní žáci sloužit jako hromosvod. Spolužáci si na nich odreagovávají nepíjemné pocity napíklad z oekávané tžké písemné práce, z konfliktu s uitelem nebo prost jen z toho, že chození do školy je obtžuje. Manipulace se pitvrzuje a objevuje se zprvu ponejvíce subtilní fyzická agrese. Tetí stadium (klíový moment): Vytvoení jádra Vytváí se skupina agresor, úderné jádro. Tito šiitelé viru zanou spolupracovat a systematicky, nikoliv již pouze náhodn, šikanovat nejvhodnjší obti. V poátku se stávají jejich obmi ti, kteí jsou už osvdeným objektem ostrakizování. Jde o žáky, kteí jsou v hierarchii nejníže, tedy ti slabí. tvrté stadium: Vtšina pijímá normy Normy agresor jsou pijaty vtšinou a stanou se nepsaným zákonem. V této dob získává neformální tlak ke konformit novou dynamiku a málokdo se mu dokáže postavit. U len virem pemožené skupiny dochází k vytvoení jakési alternativní identity, která je zcela poplatná vdcm. I mírní a ukáznní žáci se zanou chovat krut aktivn se úastní týrání spolužáka a prožívají pi tom uspokojení. Páté stadium: Totalita neboli dokonalá šikana Násilí jako normu pijímají všichni lenové tídy. Šikanování se stává skupinovým programem. Obrazn eeno nastává éra vykoisování. Žáci jsou rozdleni na dv sorty lidí, které jsem pro pehlednost oznail jako otrokáe a otroky. Jedni mají všechna práva, ti druzí nemají práva žádná. 12. Pravidelné školní aktivity záí leden nepovinný pedmt náboženství Kácovský školní desetiboj (stadion v Kácov, roník) Branný den v Hájku (sport, mim. situace, poplachy, evakuace, tel. ísla) Vánoní turnaj ve volejbale (sobota) Stvoidla (2. 5. tída) Turnaj v malé kopané v Zrui nad Sázavou Vánoní Praha + divadelní pedstavení (1. stupe) Turnaj ve florbale (chlapci) Turnaj ve florbale (dívky) 18

19 Divadelní pedstavení (Kolín, Kutná Hora, pop. Praha) Výchovný varhanní koncert Ekocentrum Vlašim (Tajemství lesa) Zásady první pomoci (odborná pednáška s praktickými ukázkami) Vycházky (turistické pochody) okolí Kácova Vánoní diskotéka Vánoní besídky jednotlivých tíd Peení perník, výroba vánoních ozdob Výroba netradiní vánoní koule Slavnostní rozsvcení vánoního stromu s programem Pedvánoní žákovská dílna (výtvarná a dekorativní innost) Projekty (Píšeme školní asopis 2. stupe) Sbr starého papíru Výuka bruslení v Ledi nad Sázavou Beseda Pée o ple dospívajících únor erven LVVZ žák 7. roníku ve Velké Úp (doplnno žáky z jiných roník) Turnaj v kopané Sázavský mí (chlapci, dívky) Ekocentrum Vlašim Výuka bruslení v Ledi nad Sázavou Den Zem (projekt) Okresní kolo v odbíjené (dívky) Coca Cola cup (chlapci) Pírodovdný den v Klenku (celá škola) Malá kopaná (chlapci) v Uhlíských Janovicích Den otevených dveí Turnaj ve volejbale O pohár Posázaví Divadelní pedstavení Výchovný koncert Školní olympiáda v netradiních disciplínách Bh nadje (humanitární akce) Sbr starého papíru Turnaj v kopané trojic (stadion v Kácov) Školní výlety jednotlivých tíd Besedy s protidrogovou tematikou Projekty (Píšeme školní asopis 2. stupe) 19

20 Dopravní soutž, jízda zrunosti (školní hišt) 13. Mimoškolní aktivity Nedílnou souástí práce s žáky I. stupn je školní družina, která organizuje mnoho akcí. V letošním roce ji bude navštvovat kolem 29 žák. Hlavním cílem její innosti je upevování a rozvíjení mravní stránky dítte, draz je kladen na individuální pístup a prevenci šikany. Provoz družiny od 6.30 hod. do 7.30 hod., od do hod. Žáci školy mohou navštvovat tyto kroužky (probíhají v odpoledních hodinách po celý týden, rozvíjejí talent a vyplují volný as dtí): tanení (country tance) hra na hudební nástroj (kytara, flétna, housle, klávesové nástroje) volejbalový fotbalový, florbalový výtvarný hasiský K dalším mimoškolním aktivitám patí: Volnoasové aktivity jednotlivých tíd Školní diskotéky 14. Krizový plán (postup pi ešení pestupk) Pi selhání preventivních opatení školy 1. V pípad podezení na zneužívání návykových látek: provést diskrétní šetení a pohovor se žákem 2. Pi dvodném podezení: okamžité kontaktování rodi, event. zákonných zástupc žáka pi negativní a nespolupracující reakci rodiny uvdomit sociální odbor 20

21 3. Pi prkazném zjištní zneužívání návykových látek ve škole nebo v pípad, že žák je prokazateln ovlivnn drogou (i alkoholem) v dob vyuování, editel školy nebo pracovník školy povený dle pokynu ministra: kontaktuje zdravotnické zaízení a zárove uvdomí rodie, pop. zákonné zástupce 4. V pípad dealerství nebo podezení na porušení 217 trestního zákona (ohrožení mravní výchovy dítte) nebo zanedbání povinné pée: uvdomí oddlení pée o dít, odd. sociální prevence sociálního odboru OÚ oznámí vc Policii R Pestupky jsou ešeny bu tídním uitelem, výchovným poradcem nebo pedagogickou radou. Výchovná opatení jsou udlována podle klasifikaního ádu. 15. Spolupráce s odborníky a dalšími organizacemi PPP SK, pracovišt Kutná Hora PhDr. M. Skalníková, PhDr. S. Blahová Obvodní a okresní oddlení policie R, preventivní informaní služba (PIS) Úad práce - pí Komárková Stedisko výchovné pée (SVP) Kolín Mgr. Z. Matulová 16. Seznam nízkoprahových a ambulatních zaízení poskytující prevenci v oblasti závislostí o. s. Prostor, Kolín II -kontaktní práce, poradenství, výmnný program, sociální asistence, právní poradenství, pomoc pi výbru vhodné léby 21

22 Stedisko pro mládež a rodinnou terapii Apolináská 4A, Praha 2 Tel.: klienti od 6 let Prev-centrum Na Folimance 13 a 15, Praha 2 Tel.: klienti tída ZŠ až SŠ Rodinná poradna pro problémové uživatele drog Vratislavova 11, Praha 2 Tel.: klienti od 14 let Stedisko výchovn - léebné pée Triangl Thomayerova nemocnice, Praha 4 -klienti od 6 do 15 let, vzdlávání pedagog, informaní servis 22

23 Linka dvry Kutná Hora Tel.: telefonická prevence pro lidi v krizové situaci, psychosociální poradenství 17. Knihovna a videotéka Metodické uební materiály a další pomcky Jak pekonat problém s alkoholem Drogová závislost, J. Presl Drogy, co bychom o nich mli vdt, M. Borník asopis Prevence Alkohol, drogy a naše dti, MUDr. K. Nešpor (texty) Romantické období koní, MUDr. K. Nešpor Jak pekonat problém s hazardní hrou Oi had,1., 2. a 3.díl (VHS) Drogová závislost, Drop-in Zdravá škola, Národní centrum podpory zdraví ekni drogám NE, VZP R Sexuální výchova (VHS) Prevence obchodu s ženami (VHS, kniha), B. Šimerová Bulletin (Národní protidrogová centrála) 23

24 18. Závr Minimální preventivní program školy je souástí výchovy a vzdlání žák po celou dobu povinné školní docházky. Úastní se ho pedagogický sbor, žáci, rodie a odborníci. V rámci minimálního preventivního programu je nutné kombinovat poskytování informací z oblasti prevence sociáln patologických jev s výcvikem v sociálních dovednostech. Preferovat pístupy zamené do oblasti zdravého životního stylu a aktivního sociálního uení. Program musí brát zetel na vk a osobní charakteristiky jedinc. Bude mít smysl jedin tehdy, když všichni zúastnní budou vidt smysluplnost své práce. Toto chceme dosáhnout dobrou a pravdivou informovaností, ochotou vyslechnout druhého a nalezením správné cesty v pípad pomoci. 19. Pílohy Píloha. 1 JAK POZNÁM, ŽE MOJE DÍT ZNEUŽÍVÁ ALKOHOL NEBO BERE DROGY? Zmnila se osobnost Vašeho dítte v poslední dob v njakém významném ohledu? Má asté výkyvy nálad? Straní se Vás? Je zlostné nebo depresivní? Tráví hodn asu ve svém pokoji samo? Ztratilo zájem o školu a o vyuování, pípadn další aktivity, nap. sport? Zhoršil se jeho prospch? Pestalo trávit as se starými kamarády? Pátelí se s dtmi, které se Vám nelíbí? Nesvuje se a nemluví o tom, kam chodí a co dlá? Máte pocit, že se Vám doma ztrácí peníze nebo vci (peníze potebné na alkohol a drogy) nebo máte pocit, že má víc penz, než byste oekávali (peníze získané z prodeje drog)? Reaguje nepimen, když s ním mluvíte o alkoholu a o drogách nebo se snaží zmnit téma? Lže nebo podvádí? Pozorujete fyzické píznaky užívání drog nebo alkoholu? Rozšíené nebo zúžené zornice? Nejasné vyjadování a myšlení? Ztratilo Vaše dít zájem o koníky? Ztratilo motivaci, nadšení a vitalitu? Našli jste nkdy dkazy užívání drog nebo alkoholu, prášky, lahve? Zhoršil se vztah dítte k lenm rodiny? Zdá se Vaše dít být nemocné, unavené a protivné ráno, po možném užití drog pedešlý den? 24

25 Pestalo se Vaše dít o sebe starat, zmnil se jeho styl oblékání? Zdá se být mén soustedné? DOPORUENÍ RODIM, JEJICHŽ DÍT MÁ PROBLÉMY S NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI A. Co dlat Jestliže je dít pod vlivem drog a hrozí otrava, neváhejte zavolat lékae. Používání drog není trestné, a dítti proto žádný soudní postih nehrozí. S díttem pod vlivem drog nemá smysl se hádat. Vážný rozhovor odložte na pozdjší dobu. Nespoléhejte na zázrané okamžité ešení, ale spíše na dlouhodobou výchovnou strategii. Jejím základem je nepodporovat a neusnadovat pokraující braní drog, naopak odmovat každou zmnu k lepšímu a povzbuzovat k ní. To, že taková strategie nepináší vždy okamžitý prospch ješt neznamená, že je neúinná. Mže se totiž jednat o píliš velký problém, jehož ešení vyžaduje více asu a spojenc. Získejte dvru dítte a naslouchejte mu. To je tžké, zvláš když íká a hlavn dlá z hlediska rodi nesmysly a když hájí hodnoty pro rodie nepijatelné. Vyslechnout dít ale ješt neznamená pistupovat na jeho stanovisko. Naute se s díttem o alkoholu a drogách mluvit. Bude-li dít njakou drogu obhajovat, vyslechnte ho, ale opatete si protiargumenty. Uvdomte si své možnosti. Dít, které bere drogy nebo pije, bývá vtšinou nezralé a neschopné se o sebe postarat. Mže tisíckrát pohrdat názory rodi, ale vtšinou si nedokáže opatit základní prostedky k životu. V tom je Vaše šance a síla. Uritou základní péi jste sice povinni nezletilému dítti poskytnout, ale mlo by cítit, že Vaše pée je jiná, když se chová rozumn a když ne. Cílem je, aby dít pochopilo, že skutená samostatnost pedpokládá schopnost se o sebe postarat. Vytvote zdravá rodinná pravidla. Dít by mlo vdt, jaké pedvídatelné dsledky bude mít jeho jednání. Mlo by mu být jasné, že je výhodnjší, když se bude chovat pijateln. Jestliže dospívající není ochoten ke zmn, ml by nést dsledky. To se samozejm netýká situací, kdy je ohrožen život, nap. pi pedávkování. (Teprve až vážné problémy, které drogy zpsobí, jsou asto dvodem k léb a zmn). Pedcházejte nud. Musíte poítat s tím, že mže být nutné trávit v prvním období s díttem mnohem více asu. Mli byste mít pehled, kde je, co dlá, zamyslet se nad jeho denním programem a životním stylem. Pomozte mu se odpoutat od nevhodné spolenosti. To má pro pekonání problému asto podstatný význam. Jestliže Vám potomek tvrdí, že si s lidmi, se kterými díve bral drogy, chce 25

26 jenom pobýt nebo si povídat, bu lže, nebo podceuje nebezpeí. Nkdy je možné uvažovat i zmn prostedí. Posilujte sebevdomí dítte. Najdte a udržujte kehkou rovnováhu mezi kritickým postojem vi chování dítte ("nelíbí se nám, že bereš drogy") a respektem vi jeho osobnosti a lásce k nmu ("vážíme si t jako lovka a záleží nám na tob"). Je to tžké, je to však nutné. Stejn nutné je i oceovat teba drobné pokroky a zmny k lepšímu. Je také teba vidt silné stránky dítte, jeho možnosti a dobré záliby, které má možná z pedchozí doby a na které se dá navázat. Spolupracujte s dalšími dosplými. Velmi dležitá je spolupráce v rodin. Rodie by se mli ve výchov problémového dítte dokázat domluvit. Jenom tak totiž nebude dít uzavírat spojenectví s tím rodiem, který mu práv víc povolí. Dležitá je i spolupráce v rámci širší rodiny (babika), spolupráce s léebnými zaízeními, školou, pípadn dalšími institucemi. asto až vážn mínná hrozba ústavní výchovy, nebo hrozba ohlášení krádeže v domácnosti na policii mohou pimt dospívajícího pijmout lébu. Osvduje se také, když rodie dtí s tmito problémy spolu hovoí v rámci skupinové terapie nebo svépomocné organizace. Dokáží se navzájem pochopit a pedávají si užitené zkušenosti. Bu te pro dít pozitivním modelem. K tomu je nutné, abyste myslel i na své zdraví a svoji tlesnou a duševní kondici a abyste ml své kvalitní zájmy. Neváhejte vyhledat profesionální pomoc pro sebe, jestliže dít odmítá. V pípad manželských nebo partnerských problém se mžete nap. obrátit na poradnu pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. Pamatujte, že zvládáním problém zvyšujete i šanci na ovlivnní dítte. Pístup k dítti, které má problémy s alkoholem nebo jinou drogou, shrnuje anglické slovo "tough love". V eštin to znamená "tvrdá láska". Myslí se tím dobrý vztah k dítti, snaha mu pomoci, ale zárove cílevdomost a pevnost. B. emu se vyhnout Nepopírejte problém. Zbyten by se tak ztrácel as a rozvíjela se závislost na návykové látce. Neskrývejte problém. Nkdo se za takový problém stydí a tají ho. Aby se dokázal v situaci lépe orientovat a citov i rozumov ji zvládat, ml by si naopak o problému s nkým dvryhodným a kvalifikovaným pohovoit. Ml by také hledat spojence. Neobviujte partnera. Na to, abyste si vyizovali s druhým rodiem dítte staré úty a navzájem se obviovali, není naprosto vhodná doba. Minulost se zmnit nedá, budoucnost naštstí asto ano. Nehledejte v dítti zneužívajícím drogy spojence proti druhému rodii. Nezanedbávejte sourozence dítte zneužívajícího alkohol nebo jiné drogy. Sourozenci 26

27 problémového dítte jsou více ohroženi, problémem v rodin trpí a Vaši péi a Váš zájem potebují. Nezanedbávejte bezpenost dalších lidí v domácnosti, zejména malých dtí. lovk pod vlivem alkoholu nebo drog jim mže být velmi nebezpený, i když by jim za normálních okolností neublížil. Je také teba myslet na to, aby se drogami, které dospívající dom pinesl, neotrávil další sourozenec. Nefinancujte zneužívání drog a neusnadujte ho. S tím souvisí i to, aby rodina zabezpeila cenné pedmty a nenechala se okrádat. Krádež nemusí uskutenit samotné dít, ale jeho "kamarádi", kterým dluží za drogy. Jestliže zaalo dít zneužívat pervitin nebo opiáty bývá otázkou asu, kdy se zanou ztrácet peníz a cenné pedmty. Nejde tu jen o majetek, ale také o okolnost, že ukradený majetek slouží špatné vci - totiž rozvoji závislosti. Argument, že by si dít opatilo prostedky jinak, nap. prostitucí nebo krádežemi, neobstojí. Pokud bude závislost pokraovat, je pravdpodobné, že k tomu dojde stejn. Nedejte se vydírat. Vyhrožování fetováním, útkem, prostitucí nebo sebevraždou je astým a oblíbeným zpsobem vydírání rodi. Ano, všechna tato rizika u závislých na drogách existují. Tím, že rodie pod jejich tlakem ustupují, ovšem riziko nesnižují, ale zvyšují. Nevyhrožujte ním, co nemžete nebo nechcete splnit. Vyhnte se fyzickému násilí. Fyzické násilí vtšinou nevede k cíli. asto jen živí v dítti pocit ukivdnosti, vede k sabotování snah rodi a k útkm. Nejednejte chaoticky a impulzivn. Nevte tvrzení, že má dospívající drogy pod kontrolou, pípadn, že snižuje dávky a že drogu brzy vysadí. Bu te pipraveni na to, že díve i pozdji pravdpodobn pijde krize. Využijte ji a trvejte na zmn životního stylu, pípadn na njaké skuten úinné form léby, jestliže není dospívající schopen zvládnout problém sám. Do nekonena neustupujte. Požadavek, aby lidé, kteí berou drogy, do vašeho bytu nechodili, je rozumný. Nedlejte zbyten "dusno". Parta a nevhodní pátelé by se tím stávali pro dít ješt pitažlivjší. Nezabouchnte dvee navždy. I když dít odejde, je dobré být pipraven mu pomoci, pokud pijme urité podmínky. Neztrácejte nadji. Vaším tichým spojencem je pirozený proces zrání. I hrozivý problém se mnohdy podaí úspšn zvládnout. 27