Autority a statistiky, autority a pamì ové instituce

Transkript

1 Autority a statistiky, autority a pamì ové instituce (Soubory národních autorit ve svìtle statistických èísel; rodící se spolupráce èeských knihoven a pamì ových institucí) Zdenìk BARTL Úvod Kooperativní spolupráce èeských knihoven pøi tvorbì a využívání souborù národních autorit završí v letošním roce již páté výroèí své existence. To je docela dobrá pøíležitost nahlédnout zmínìnému projektu takøíkajíc pod poklièku a zhodnotit jeho úspìšnost a užiteènost pro zúèastnìné instituce mìøitelnými/ovìøitelnými aspekty, nejlépe øeèí statistických èísel a naznaèit další perspektivy rozvoje spolupráce. Národní knihovna, která byla iniciátorkou kooperativní spolupráce, zpøístupnila v roce 1998 první soubor autorit èítající 48 tisíc záznamù. Dva roky trvalo, než se podaøilo pøesvìdèit další knihovny ke spolupráci na tvorbì a využívání autorit. A tak na jaøe roku 2001 již byly posuzovány v rámci grantového programu MK ÈR Veøejné informaèní služby knihoven (VISK) první žádosti o finanèní podporu projektù (bylo jich tehdy celkem šestnáct). V souèasné dobì se na kooperaci aktivnì podílí celkem 37 èeských knihoven (všechny centrální krajské knihovny, 16 veøejných mìstských knihoven a øada odborných knihoven, jako je napø. Státní technická knihovna, Národní lékaøská knihovna èi knihovny Univerzity T.Bati ve Zlínì; pøehled všech kooperujících knihoven je k vidìní na adrese ). Ke komunikaci s bází autorit využívají knihovny aktivního klienta protokolu Z Pro pasivní spolupráci, t.z., že knihovny pouze využívají záznamy z báze národních autorit, nevytváøí a nedodávají žádné nové autority, lze využít jednodušší, pasivní variantu klienta protokolu Z Poèet takto spolupracujících knihoven není evidován, ale podle informací z firem produkujících knihovnické systémy na èeském trhu a distribuujících klienty (verzi search/retrieve) protokolu Z39.50, jich však bude nejménì tolik, kolik je aktivnì spolupracujících knihoven. Ke konci roku 2004 bylo vbázi národních autorit uloženo k využití celkem 223 tisíc autoritních záznamù (189 tisíc personálních a 33 tisíc korporativních autorit). Autoritní záznamy jsou uživatelùm on-line k dispozici v rámci kooperace, off-line zpøístupnìny jsou na adrese a vneposlední øadì též na CD-ROM Èeská národní bibliografie (jako samostatná báze). Opodstatnìní realizace urèitých projektù (platí obecnì) je jejich (pokud možno) mìøitelná užiteènost/prospìšnost. Konkrétními statistickými údaji je již možné podložit vobecné rovinì vedená tvrzení, nepochybnì oprávnìná, o užiteènosti/prospìšnosti využívání báze národních autorit pro každodenní katalogizaèní praxi vèeských knihovnách (samozøejmì tìch, které jsou do kooperace zapojeny). U celé øady knihoven (napø. Krajské knihovny F.Bartoše ve Zlínì) jsou k dispozici mìsíèní statistické údaje o procentu užiteènosti, konkr. nalezení potøebných autorit vbázi národních autorit, za témìø dvouleté období. Množství knihoven sleduje tyto údaje poèínaje rokem 2004 a pravidelnì je zasílá odbornému garantovi projektu k archivaci a dalšímu zpracování. Øeè statistických údajù 1. Poèty záznamù, roèní pøírùstky a podíly jednotlivých knihoven 1 Z následujících nìkolika grafù jsou patrné rùzné aspekty kooperativní spolupráce a jejich pøehlednost je zøejmá a nepotøebuje speciálního komentáøe. INFOS

2 Graf è. 1 Graf è. 2 Graf è. 3 Graf è. 4 (Poznámka: statistické hodnoty menší jak jedno procento nejsou pro vìtší pøehlednost v legendì grafu podchyceny, i když v samotném grafu patrné jsou; jde o tyto následující knihovny - ABA006, ABD008, ABE454, CKG001, DOG001, HBG001, HKA001, JIG001, KMG001, KVG001, OPG001, OSG002, PAG001, PEG001, PNE303, PNG001, PVG001, TRG001, ULG001, UOG001, VYG001, ZLD002, ZLG001, ZRG001 ) 8 INFOS 2005

3 Graf è. 5 (Poznámka: statistické hodnoty menší jak jedno procento nejsou pro vìtší pøehlednost v legendì grafu podchyceny, i když v samotném grafu patrné jsou; jde o tyto následující knihovny - ABD008, CKG001, DOG001, KVG001, OPG001, OSG002, PAG001, PEG001, PNE303, ZLG001, ZRG001 ) Graf è. 6 Graf è. 7 INFOS

4 2. Statistiky prospìšnosti báze národních autorit Úvodem tohoto oddílu je tøeba zmínit skuteènost, že ne naprosto ze všech kooperujících knihoven jsou statistické údaje o užiteènosti báze národních autorit pro každodenní katalogizaèní praxi knihoven k dispozici. Je tomu z nejrùznìjších dùvodù, objektivních i subjektivních. Takovýchto knihoven je však výrazná menšina v absolutních èíslech celkem šest, v procentech je to jen 16% z celkového poètu kooperujících knihoven. Hlavním statistickým údajem, který je v kooperujících knihovnách sledován, je procento úspìšnosti nalezení potøebných autorit pøi bìžné každodenní katalogizaci dokumentù vbázi národních autorit. Jde tedy o procento prospìšnosti báze národních autorit pro tu kterou knihovnu, èi typ knihoven. Následující graf ukazuje v roèním prùmìru, jak moc (v kolika pøípadech vyjádøeno v %) jednotlivé knihovny uspìly pøi hledání potøebných autorit v bázi národních autorit. Graf è. 8 Následující ètyøi grafy dokumentují, jak je báze národních autorit prospìšná pro centrální knihovny krajù (knihovny s knihovním fondem do znaèné míry odbornì profilovaným), pro veøejné mìstské knihovny (knihovní fond tìchto knihoven je výraznì orientován na bìžné ètenáøské potøeby uživatelù beletrii a populárnì nauènou literaturu), pro specializované odborné knihovny, (nezøídka centrální knihovny sítì STK, NLK apod.) a poslední graf dokumentuje prùmìrné procento úspìšnosti pøi zahrnutí všech kooperujících knihoven bez rozdílu typu knihoven, resp. složení jejich fondù. Prospìšnost báze národních autorit pro veøejné knihovny (všeobecného) mìstského typu asi pøíliš nepøekvapí, i když hodnota procenta je možná až pøekvapivì vysoká. Rozhodnì neèekaná je míra prospìšnosti pro krajské (v pøevážné míøe nìkdejší státní vìdecké) knihovny, kde je pøece jen vysoká míra odborné specializace jejich knihovních (a nejen jich) fondù. Naprosto pøekvapivá je pak výše užiteènosti báze autorit pro tøi nejvìtší èeské knihovny, které jsou zároveò pøíjemkynìmi celostátního povinného výtisku. Moravská zemská knihovna vbrnì, Vìdecká knihovna volomouci i pražská Národní knihovna ÈR díky úèasti vkooperaci výraznì profitují z úèasti vkooperaci. 10 INFOS 2005

5 Graf è. 9 Graf è. 10 Graf è. 11 Graf è. 12 Rodící se spolupráce èeských knihoven a galerií V porovnání s knihovnami se dosud v dalších pamì ových institucích (galeriích, muzeích, archivech) využívají moderní IT v pøece jen menší míøe. O automatizaci zpracování uchovávaných dokumentù/památkových pøedmìtù ani nemluvì. Má to své objektivní, ale i subjektivní pøíèiny. O mnoha aspektech, které ovlivòují vìtší rozšíøení IT ve sféøe pamì ových institucí, se každoroènì živì diskutuje na konferenci Archivy, knihovny, muzea v digitálním svìtì, která našla své domovské místo v konferenèní èásti moderní budovy Ústøedního archívu v Praze. NK ÈR ve spolupráci s Radou galerií pøipravuje spoleèný projekt zapojení èeských galerií do kooperace na tvorbì a využívání souborù národních autorit. Obì strany našly spoleènou øeè v oblasti personálií a korporací. V mìsíci èervnu se uskuteèní dvoudenní semináø, který by mìl pøispìt k nejvìtšímu sblížení pohledu na podobu jmen autorù èi korporací, na jejich strukturu i na množství potøebných/užiteèných údajù v záznamech. Tyto snahy by mìl podpoøit i grant MK ÈR, o který se Rada galerií v letošním roce na MK ÈR uchází. Pokud nenastanou nepøedvídatelné komplikace a podaøí se v letošním roce uskuteènit všechny pøedstavy hlavních aktérù pøipravované spolupráce, bude to znamenat historický prùlom ve spolupráci v rámci pamì- ových institucí v Èeské republice. INFOS

6 Závìr Realizací projektu Kooperativní tvorba a využívání souborù národních autorit se èeské knihovnictví postavilo po bok vyspìlému svìtu, kde se podobné projekty již øadu let uskuteèòují. Pøi ovìøování a porovnávání koncepcí jednotlivých zahranièních projektù s projektem èeským vyšlo najevo, že není aspektù v této oblasti, ve kterých bychom zaostávali za svìtem a nebo nevolili správný smìr s ohledem na možný vývoj v nedaleké budoucnosti. Náš model kooperativní sdílené katalogizace autoritních záznamù se ukázal jako plnì funkèní a vyhovující potøebám (dnes už nejen (!)) knihoven. Poznámky 1 Pro vìtší pøehlednost zde následují lokaèní znaèky použité v grafech: ABA001 Národní knihovna ÈR, ABA004 Slovanská knihovna, ABA006 Knihovna VŠE, ABA008 NLK Praha, ABA013 STK Praha+knihovna ÚVT Praha, ABA031 STK Praha, ABD008 -, ABD027 -, ABE454 Centrální katolická knihovna, ABG001 Mìstská knihovna v Praze, BOA001 MZK Brno, BOG001 Knihovna J. Mahena Brno, CBA001 JVK È.Budìjovice, CKG001 MK Èeský Krumlov, DOG001 MK Domažlice, HBG001 KK H.Brod, HKA001 SVK H.Králové, JIG001 MK Jihlava, KLG001 SVK Kladno, KMG001 Knihovna Kromìøížska Kromìøíž, KVG001 KK K.Vary, LIA001 KVK Liberec, OLA001 VK Olomouc, OPG001 KPB Opava, OSA001 MsVK Ostrava, OSG001 MK Ostrava, PAG001 KK Pardubice, PEG001 MK Pelhøimov, PNA001 SVK Plzeò, PNG001 MK Plzeò, PVG001 MK Prostìjov, TAG001 MK Tábor, TRG001 MK Tøebíè, ULG001 SVK Ústí n.l., UOG001 MK - Ustí n. O., VYG001 KKD Vyškov, ZLD002 Knihovna UTB Zlín, ZLG001 KKFB Zlín, ZRG001 MK Žïár n. S. Dištanèné vzdelávanie knihovníkov na Slovensku vízia alebo skutoènos? Daniela BIROVÁ Musíš sa ve¾a uèi, aby si poznal, že málo vieš. Montaigne O slovenskej spoloènosti je ešte stále ažké hovori ako o informaènej. Momentálne je poznamenaná rýchlym rozvojom výpoètovej a telekomunikaènej techniky a snahou o vo¾ný prístup k informáciám. Napriek nie najutešenejšiemu stavu knižníc v dnešnej slovenskej spoloènosti, napriek nezáujmu, s akým sa stretávajú zo strany štátu, napriek pretrvávajúcim ve¾kým finanèným problémom je tu evidentná snaha slovenskej odbornej knihovníckej obce priblíži sa globálnym trendom, prekona izolovanos knižníc a zapoji ich predovšetkým pomocou nových technológií do vyšších informaèných celkov. S týmto trendom sú neodmyslite¾ne spojené mnohé premeny v knižniciach a v knižnièno-informaènej práci vôbec. Základom všetkých zmien však nie sú samotné IT, hlavnú úlohu totiž zohráva a vždy bude zohráva ¾udský faktor, prièom kvalita zmien je a bude vždy úzko previazaná (súvisí) ( ide ruka v ruke) so vzdelanostnou úrovòou v danej komunite. Permanentné, teda celoživotné vzdelávanie je základom každého rozvoja prináša zmeny myslenia i prostredia. Èlovek dokáže zmeni negatívne prostredie a zároveò je v jeho silách zabráni tomu, aby negatívne prostredie zmenilo jeho pozitívny postoj. Stratégia rozvoja slovenského knihovníctva do roku 2006, ktorá bola prijatá uznesením vlády Slovenskej republiky è. 310 z 11. apríla 2001 (Uznesenie, 2001) na splnenie svojich cie¾ov vytýèila osem strategických úloh, z ktorých každá kladie vysoké nároky nároèné požiadavky na odborné vedomosti a zruènosti knihovníkov najmä na poli využívania a uplatòovania medzinárodných štandardov, odporúèaní, protokolov a využívania nových informaèných technológií, s ktorými sa nemohli stretnú poèas ich odborného štúdia v minulých rokoch. Preto náplòou strategickej úlohy è. 6 je vzdelávanie zamestnancov knižníc a rozvoj ¾udských zdrojov, prièom sa kladie dôraz je kladený na zabezpeèenie kvalifikovaných ¾udských zdrojov rozvojom stredného a vyššieho odborného vzdelávania, ale najmä realizáciou celoživotného vzdelávania zamest- 12 INFOS 2005