Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Transkript

1

2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví

3 Vzor citace: RANDLOVÁ, N. a kol. 50 otázek a odpovědí z pracovněprávní poradny. 2. díl. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, 132 s. KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR 50 otázek a odpovědí z pracovněprávní poradny. 2. díl / Nataša Randlová... [et al.]. Vyd. 2. Praha : Wolters Kluwer ČR, s. ISBN * * (437.3) pracovní právo Česko pracovněprávní vztahy Česko příručky 349 Pracovní, sociální, stavební právo. Právo životního prostředí [1 Právní stav publikace je k Randl Partners, 2011 Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011 ISBN (váz.) ISBN (epub) ISBN (mobi) ISBN (PDF)

4 ÚVOD Tato publikace vznikla jako již druhý soubor odpovědí na dotazy zaměstnanců i zaměstnavatelů, zasílané do internetové pracovněprávní poradny serveru Novinky.cz. Vybráno bylo stejně jako v předchozím vydání této publikace 50 otázek, které se v advokátní praxi v oboru pracovního práva nejčastěji vyskytují. Cílem této publikace je tak navázat na úspěch jejího prvního dílu, který vyšel v roce Kniha je dílem autorského kolektivu složeného z členů pracovněprávního týmu advokátní kanceláře Randl Partners. Za vyhledání podkladů a přípravu některých odpovědí bychom rádi poděkovali studentům právnických fakult, Kateřině Beňasové, Lucii Hořejší a Tomáši Kučerovi. Při přípravě odpovědí jsme narazili na celou řadu problematických ustanovení právních předpisů a výzev, které si zaslouží pozornost i při dalších novelách zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti. Záměrem této publikace je poskytnout praktické odpovědi na nejobvyklejší pracovněprávní dotazy v uspořádané formě, od vzniku po skončení pracovního poměru, od diskriminace po náhradu škody. Dotýká se nejen pracovního práva v úzkém pojetí, ale i souvisejících odvětví zaměstnanosti, práva sociálního zabezpečení či ochrany osobních údajů. Na závěr jsme doplnili seznam praktických internetových stránek a kontaktů na informační linky, kde lze najít pomoc či se o určité problematice dozvědět více. Kniha je určena zejména všem zaměstnancům pro lepší orientaci v jejich pracovněprávních vztazích, jakož i zaměstnavatelům a personalistům jako soubor rad jak v pracovním právu postupovat při respektování práv zaměstnanců. Dobře využitelná bude jistě pro advokáty a další právníky, kteří se na pracovní právo nespecializují, i pro studenty právnických fakult, popřípadě studenty andragogiky a personálního řízení jako srozumitelný úvod do studia pracovního práva. 5

5 Při přípravě knihy jsme zohlednili v poznámkách k jednotlivým odpovědím i připravovanou věcnou novelu zákoníku práce, která by měla nabýt účinnosti 1. ledna Kde je v textu použit pojem úřad práce, myslí se tím Úřad práce České republiky a jeho příslušná krajská pobočka. JUDr. Nataša Randlová vedoucí autorského kolektivu 6

6 SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY Odpovědi vycházejí z právní úpravy obsažené v následujících právních předpisech ve znění k 15. listopadu 2011: zákoník práce zákon č. 262/2006 Sb. zákon o zaměstnanosti zákon č. 435/2004 Sb. zákon o inspekci práce zákon č. 251/2005 Sb. zákon o nemocenském pojištění zákon č. 187/2006 Sb. zákon o důchodovém pojištění zákon č. 155/1995 Sb. zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zákon č. 589/1992 Sb. zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 592/1992 Sb. zákon o státní sociální podpoře zákon č. 117/1995 Sb. zákon o daních z příjmů zákon č. 586/1992 Sb. občanský zákoník zákon č. 40/1964 Sb. občanský soudní řád zákon č. 99/1963 Sb. trestní zákoník zákon č. 40/2009 Sb. 7

7 PRACOVNÍ POMĚR VZNIK A PRŮBĚH 1 V práci měním pozici. Musím absolvovat novou zkušební dobu? Jaké mám možnosti, když v poslední době v naší firmě dochází k častým personálním změnám a zaměstnanci jsou víceméně dotlačeni - podepsat dodatky k pracovním smlouvám o změně pracovní pozice s interní zkušební dobou 3 měsíce? Když o to nemám zájem, mohu to odmítnout? V případě, že dodatek s interní zkušební dobou podepíšu, může mne v této době zaměstnavatel ze dne na den propustit? V případě, nejsem-li já spokojena s jednáním firmy a se stávající situací a s novou pozicí, mohu odejít ze dne na den já? Co stanoví zákon změna druhu práce Zaměstnavatel je povinen přidělovat zaměstnanci práci podle jeho pracovní smlouvy a zaměstnanec je povinen práci podle této pracovní smlouvy vykonávat. V pracovní smlouvě musí být vždy uveden i druh práce, který vymezuje, jakou práci bude zaměstnanec konat. Zaměstnavatel pak není oprávněn požadovat, aby zaměstnanec konal jiný druh práce, než který má v pracovní smlouvě sjednán. Zákoník práce ovšem zakotvuje i výjimky z tohoto pravidla. V některých případech, které většinou souvisí s ochranou zdraví, je zaměstnavatel ze zákona povinen převést zaměstnance na jiný druh práce. V dalších případech je zaměstnavatel k převedení zaměstnance oprávněn (to znamená, že tak učinit může, ale nemusí). Za předpokladu, že u vás nastane některá ze situací vyjmenovaných v zákoníku práce, které musí či mohou být důvodem převedení, vás tak může zaměstnavatel převést na jiný druh práce i bez vašeho souhlasu. 8 Ukázka knihy z internetového knihkupectví

8 Dodatek k pracovní smlouvě se v tomto případě neuzavírá (nejedná se totiž o dvoustrannou změnu pracovních podmínek). Zaměstnavatel má pouze povinnost předem s vámi projednat důvod převedení a následně vám vydat písemné potvrzení o důvodu převedení na jinou práci a době trvání tohoto převedení. Může zaměstnanec převedení odmítnout? Ve vašem případě zřejmě nenastal žádný ze zákonem předpokládaných důvodů k převedení na jinou práci i bez souhlasu zaměstnance. Zaměstnavatel vám proto musí přidělovat práci odpovídající druhu práce uvedenému ve vaší pracovní smlouvě. Sjednaný druh práce změnit lze, ale pouze písemnou dohodou o změně pracovní smlouvy; se změnou tedy musíte souhlasit vy i zaměstnavatel. Ke změně vaší stávající pracovní smlouvy a podepsání dodatku vás zaměstnavatel nemůže v žádném případě nutit. Pokud se zaměstnavatel dostal do situace, kdy pro vás nemá práci podle vaší pracovní smlouvy, vzniká mu překážka v práci. Po dobu trvání překážky v práci vám zaměstnavatel práci nepřiděluje a vám za tuto dobu vzniká nárok na náhradu mzdy ve výši vašeho průměrného výdělku. Zkušební doba Zkušební doba slouží především k tomu, aby si zaměstnavatel a nový zaměstnanec vzájemně ověřili vhodnost pracovního vztahu pro obě strany. Zkušební dobu lze sjednat písemně nejpozději v den, který je v pracovní smlouvě uveden jako den nástupu do práce. Maximální délka zkušební doby činí 3 měsíce počínaje dnem vzniku pracovního poměru. Je vyloučeno, aby si strany dohodly v rámci jednoho pracovního vztahu více zkušebních dob, a to ani například při změně dosavadního druhu práce. Pokud se tedy rozhodnete přistoupit na nabídku zaměstnavatele a podepsat dodatek k pracovní smlouvě, není možné, aby s tím byla spojena jakákoliv nová zkušební doba. Takovéto ujednání by bylo v rozporu se zákonem a proto neplatné. Nic by na tom nezměnil ani fakt, že byste s tím vyjádřila svůj souhlas. S ohledem na relativní neplatnost byste 9

9 ! však musela neplatnost ujednání o zkušební době uplatnit písemně u zaměstnavatele v tříleté promlčecí lhůtě. Rada na závěr Zaměstnavatel vás nemůže nutit ke změně druhu práce vymezeného v pracovní smlouvě, podepsání takového dodatku můžete odmítnout. V případě, že byste na takovou změnu přistoupila, nelze znovu sjednat zkušební dobu, a tudíž není možné ani rozvázání pracovního poměru v jejím rámci. Chce-li zaměstnavatel platně rozvázat pracovní poměr, musí využít jeden z prostředků nabízených zákoníkem práce dohodu o rozvázání pracovního poměru, výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru. Stejné možnosti pak samozřejmě máte i vy. Okamžitě zrušit pracovní poměr však můžete pouze v případech stanovených zákoníkem práce, zejména pokud vám zaměstnavatel nevyplatí mzdu nebo její část do 15 dnů po uplynutí termínu její splatnosti. V ostatních případech se uplatní minimálně dvouměsíční výpovědní doba, pokud se se zaměstnavatelem nedohodnete na rozvázání pracovního poměru v kratší lhůtě. PŘIPRAVOVANÉ ZMĚNY Zkušební doba S účinností od přinese věcná novela zákoníku práce změny v oblasti zkušební doby. Vedoucí zaměstnanci by měli mít nově možnost si se zaměstnavatelem sjednat delší zkušební dobu než řadoví zaměstnanci, a to až 6 měsíců. Za vedoucího zaměstnance se považuje ten zaměstnanec, který je oprávněn stanovit a ukládat podřízeným pracovní úkoly, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu závazné pokyny. Novinkou by mělo být též omezení zkušební doby u pracovních poměrů na dobu určitou. Zkušební doba bude moci být sjednána nejvýše na polovinu doby trvání pracovního poměru. Tedy například pokud by byl sjednán pracovní poměr na čtyři měsíce, zkušební doba by nesměla být delší než dva měsíce. 10

10 2 Kdy může zaměstnavatel přeložit zaměstnance do jiného závodu? Dobrý den, v našem závodě se propouští z důvodu nedostatku práce. Zaměstnavatel má ještě jeden závod v jiném městě asi 30 km vzdáleném a vedení nás tam chce přeložit. Tvrdí nám, že tomu, kdo do nového závodu nepřejde, nevyplatí odstupné. Postupují správně? Místo výkonu práce Možnost vašeho přeložení do jiného závodu zaměstnavatele bude záviset na tom, jak jste si v pracovní smlouvě se svým zaměstnavatelem sjednala místo výkonu práce. Místo výkonu práce je jednou ze tří povinných náležitostí pracovní smlouvy a může být sjednáno různě například jako (1) konkrétní adresa pracoviště, (2) obec, (3) kraj, případně i (4) celá Česká republika apod. Zákoník práce také umožňuje, aby si zaměstnanec se zaměstnavatelem sjednali několik míst výkonu práce. V rámci sjednaného místa výkonu práce pak může zaměstnavatel jednostranně určit, kde přesně máte pracovat. V případě místa výkonu práce, které je sjednáno jako konkrétní adresa pracoviště, zaměstnavatel možnost přesunovat zaměstnance nemá. Pokud však máte místo výkonu práce sjednáno šířeji, pak v rámci sjednané oblasti může zaměstnavatel měnit pracoviště, na kterém jste povinna vykonávat práci, a to i bez vašeho souhlasu. Široce sjednané místo výkonu práce Z vašeho dotazu není zřejmé, zda závod, do kterého vás chce zaměstnavatel přeložit, spadá do místa výkonu práce sjednaného ve vaší pracovní smlouvě. Vzhledem k tomu, že závod je v jiném městě, musela byste mít v pracovní smlouvě místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, nebo byste musela mít sjednáno více míst výkonu práce. Pokud by tomu tak bylo, může zaměstnavatel požadovat, abyste začala pracovat v tomto jiném závodě. V takovém případě jste povinna uposlechnout pokyn zaměstnavatele a začít vykonávat práci v jiném závodě. Pokud byste pokyn nesplnila 11

11 ! a nedostavila se k výkonu práce do tohoto závodu, jednalo by se o porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahující se k vámi vykonávané práci ( porušení pracovní kázně ) o neomluvenou absenci. Váš zaměstnavatel by pak mohl z tohoto porušení vyvodit příslušné důsledky. Za splnění určitých podmínek by s vámi mohl i jednostranně ukončit pracovní poměr bez nároku na jakékoliv odstupné. Pokud se změnou svého pracoviště nesouhlasíte, je jedinou možností dohodnout se se zaměstnavatelem na rozvázání pracovního poměru dohodou anebo dát zaměstnavateli výpověď. V obou případech však rovněž nemáte nárok na odstupné. Zároveň za trvání výpovědní doby budete muset respektovat pokyn vašeho zaměstnavatele, ve kterém závodě máte vykonávat práci. Pokud byste totiž tento pokyn nerespektovala, mohl by vám zaměstnavatel i v průběhu výpovědní doby okamžitě zrušit pracovní poměr pro zvlášť hrubé porušení pracovní kázně z důvodu dlouhodobé neomluvené absence. Úzce sjednané místo výkonu práce Pokud místo výkonu práce sjednané ve vaší pracovní smlouvě nezahrnuje druhý závod vašeho zaměstnavatele, nemůže vás tam zaměstnavatel jednostranně přeložit. Jak vyplývá z vašeho dotazu, zaměstnavatel však ve vašem současném závodě pro vás již nebude mít práci. Proto připadají v úvahu dvě možnosti. Zaměstnavatel s vámi může sjednat dohodu o změně vaší pracovní smlouvy, kterou změníte vaše místo výkonu práce. K této dohodě vás však nemůže nutit. Jestliže se změnou místa výkonu práce nesouhlasíte, může vám dát zaměstnavatel výpověď a to buď z důvodu zrušení části zaměstnavatele, nebo pro vaši nadbytečnost vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o organizačních změnách. V případě obou výpovědí budete mít nárok na odstupné ve výši minimálně trojnásobku vaší průměrné měsíční mzdy. Rada na závěr Abychom mohli odpovědět na otázku, zdali váš zaměstnavatel postupuje správně, je nejprve nutné zjistit, jak máte v pracovní smlouvě dohodnuté místo výkonu práce. Jestliže závod, kam vás chce zaměstnavatel převést, spadá do oblasti, kterou máte sjednanou jako místo výkonu 12

12 práce, pak je jeho postup správný a on po vás může požadovat, abyste práci vykonávala v tomto druhém závodě. Pokud je ovšem druhý závod jinde, než je místo výkonu práce, které máte sjednané v pracovní smlouvě, pak s vámi musí zaměstnavatel uzavřít dohodu o změně pracovní smlouvy obsahující změnu místa výkonu práce. Nechcete-li tuto dohodu uzavřít, nemůže vás zaměstnavatel nutit pracovat ve druhém závodě. Pokud vám dá zaměstnavatel kvůli těmto organizačním změnám výpověď, nemůže vám nevyplatit odstupné s odůvodněním, že jste navrhovanou změnu sjednaného místa výkonu práce odmítla. PŘIPRAVOVANÉ ZMĚNY Výše odstupného S účinností od by mělo věcnou novelou zákoníku práce dojít ke změně právní úpravy odstupného v případě rozvázání pracovního poměru pro organizační změny. Výše odstupného bude nově závislá na délce trvání pracovního poměru zaměstnance, a to následovně: méně než 1 rok = 1 průměrný měsíční výdělek, alespoň 1 rok a méně než 2 roky = 2 průměrné měsíční výdělky, alespoň 2 roky = 3 průměrné měsíční výdělky. Uvedené hranice nároku na odstupné jsou stanoveny jako minimální, zaměstnavatel může samozřejmě zaměstnanci poskytnout i vyšší odstupné. 3 Změna pracovního poměru sjednaného na dobu určitou na dobu neurčitou Uzavřel jsem smlouvu na dobu určitou od do , před skončením této doby mi zaměstnavatel neoznámil, že pracovní poměr končí a já jsem dál s vědomím zaměstnavatele chodil do práce. Dne mi zaměstnavatel oznámil, že můj pracovní poměr končí z důvodu zrušení pobočky, na které pracuji. Jak se v tomto případě postupuje dál? Co mám dělat, může pracovní poměr zaměstnavatel takto ukončit? 13 Ukázka knihy z internetového knihkupectví

13 Změna pracovního poměru sjednaného na dobu určitou Váš pracovní poměr byl původně sjednán na dobu určitou. To znamená, že k běžným formám skončení pracovního poměru se navíc přidává ještě další, která představuje uplynutí sjednané doby trvání. Zmíněným uplynutím sjednané doby pracovní poměr zanikne, aniž by bylo třeba jakéhokoliv úkonu ze strany zaměstnavatele či zaměstnance. Nárok na odstupné nevzniká. Zákon však počítá i se situací, ve které jste se ocitl vy sám tedy když zaměstnanec nadále pokračuje v práci po uplynutí sjednané doby a práce je mu s vědomím zaměstnavatele (tj. například s vědomím vašeho nadřízeného) přidělována. V takovém případě se pracovní poměr, původně dohodnutý na dobu určitou, mění na dobu neurčitou. Zaměstnavatel tedy již nemůže použít uplynutí původně dohodnuté doby jako důvod pro skončení pracovního poměru. Pokud chce váš pracovní poměr ukončit proti vaší vůli, může tak učinit jedině výpovědí či okamžitým zrušením, pokud jsou pro ně splněny zákonem stanovené podmínky. Zrušení zaměstnavatele či jeho části Jedním z důvodů, pro které může dát zaměstnavatel výpověď zaměstnanci, je, když se zaměstnavatel nebo jeho část (například pobočka) ruší. Rušení části zaměstnavatele může být důvodem výpovědi jen u zaměstnanců, kteří práci v této části podle své pracovní smlouvy vykonávají. Výpověď vám zaměstnavatel musí dát písemně a musí obsahovat zejména důvod ukončení vašeho pracovního poměru (ústní oznámení tedy v žádném případě nestačí). Pokud k výpovědi váš zaměstnavatel přistoupil, budete mít nárok na odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku. Odstupné v této výši by vám náleželo i v případě, že byste ukončili pracovní poměr z důvodu zrušení pobočky dohodou v tom případě doporučujeme po zaměstnavateli vyžadovat, aby v dohodě důvod skončení pracovního poměru uvedl. Tím si zajistíte nejen vyplacení odstupného, ale případně i nesnížení podpory v nezaměstnanosti. 14