Editorial office: Bezov 1658/1, Praha 4, Czech Republic Phone/Fax:

Transkript

1 ROČNÍK 11 2 / 2005 NO DIG Vych zì Ëty ikr t roënï Toto ËÌslo vyölo ze sponzorsk m p ispïnìm firmy POLYTEX COMPOSITE s.r.o. dne 15. Ëervna RedakËnÌ uz vïrka: 12. dubna 2005 Issued four times a year This number was issued with the sponzoring contribution of POLYTEX COMPOSITE s.r.o. on June 15, 2005 Editorial close: April 12, 2005 ZPRAVODAJ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLOGIE A SLOVENSKEJ SPOLOČNOSTI PRE BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLÓGIE MAGAZINE OF THE CZECH SOCIETY AND SLOVAK SOCIETY FOR TRENCHLESS TECHNOLOGY NO DIG RedakËnÌ rada P edseda: Ing. Old ich K ra Sekret CzSTT: Ing. Ji Ì Kub lek, CSc.»lenovÈ: Ing. Ji Ì Bezrouk ñ RABMERñsanace potrubì, spol. s r.o. Ing. Stanislav Dr bek ñ AD SERVIS TERRABOR, s.r.o. Ing. Mari n KrËÌk, SVKSTT Ing. Jaroslav Raclavsk, PhD. ñ VHO FAST VUT v BrnÏ Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. ñ»vut FS Praha Grafick prava: M. A. Martina Koûeluhov Adresa redakce: CzSTT, Bezov 1658/1, Praha 4 Tel./fax: czstt@czn.cz, office@czstt.cz Vyd v CzSTT»esk spoleënost pro bezv kopovè technologie Bezov 1658/1, Praha 4 Registrace: MV»R II/s ñ OS/1 ñ 25465/94 ñ R Sazba: Studio GSW, Praha Tisk: Tisk rna Gemerle, Praha ISSN Editorial board Chairman: Ing. Old ich K ra Secretary CzSTT: Ing. Ji Ì Kub lek, CSc. Members: Ing. Ji Ì Bezrouk ñ RABMERñsanace potrubì, spol. s r.o. Ing. Stanislav Dr bek ñ AD SERVIS TERRABOR, s.r.o. Ing. Mari n KrËÌk, SVKSTT Ing. Jaroslav Raclavsk, PhD. ñ VHO FAST VUT v BrnÏ Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. ñ»vut FS Praha Graphic design: M. A. Martina Koûeluhov Editorial office: Bezov 1658/1, Praha 4, Czech Republic Phone/Fax: czstt@czn.cz, office@czstt.cz Published by CzSTT Czech Society for Trenchless Technology, Bezov 1658/1, Praha 4 Registration: MV»R II/s ñ OS/1 ñ 25465/94 ñ R Set: Studio GSW, Praha Printed: Tisk rna Gemerle, Praha ISSN

2 NO DIG ROČNÍK 11 2 / 2005 OBSAH / CONTENTS I. vodnìk Ing.Alois JeûÌk, POLYTEX COMPOSITE, s.r.o. II. Z Ëinnosti ISTT pracovnì zased nì EFUC ñ EvropskÈ fûrum pro podzemnì stavitelstvì Ing. Jaroslav Raclavsk, Aut. Ing. 2. TRENCHLESS EGYPT Ing. Ji Ì Kub lek, CSc. III. Z Ëinnosti CzSTT 1. Zpr va o Ëinnosti CzSTT za obdobì duben 2004 aû b ezen 2005 Prof. RNDr. Miloö Karous, DrSc. I. Leading article Ing.Alois JeûÌk, POLYTEX COMPOSITE, s.r.o. II. News from ISTT 1. 7th EFUC Round Table ñ Europian Forum on Underground Construction Ing. Jaroslav Raclavsk, Aut. Ing. 2. TRENCHLESS EGYPT Ing. Ji Ì Kub lek, CSc. III. News from CzSTT 1. Report on CzSTT activities from April 2004 to March 2005 Prof. RNDr. Miloö Karous, DrSc. 2. Zpr va z ValnÈ hromady CzSTT Ing. Ji Ì Kub lek, CSc. IV. Na odbornè tèma 1. Stokov sìù poökozen sìranovou korozì betonu Ing. Stanislav MalanÌk V. Ze staveb 1. AthÈny ñ ZatlaËov nì trub jako z klad konstrukce podchodu pod tratì Dipl.-Ing. Werner Suhn 2. Kolektor Centrum Ostrava p ed dokonëenìm Ing. Karel Franczyk 3. Bezv kopovè technologie pom hajì p i stavbï velk ch tunel Ing. Stanislav Dr bek VI. R znè 1. OLDENBURG í05 ñ 19. Rohrleistungsform nezklamalo ani ty nejn roënïjöì Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. 2. Kalend NOñDIG 2. Report from annual meeting of CzSTT Ing. Ji Ì Kub lek, CSc. IV. Technical topics 1. Sewer network damaged by sulphated corrosion of concrete Ing. Stanislav MalanÌk V. From construction sities 1. Athens ñ Pipe jacking as the method of railway underpass construction Dipl.-Ing. Werner Suhn 2. Centrum utilities tunnel in Ostrava nearing completion Ing. Karel Franczyk 3. Trenchless technology assists large tunnel driving Ing. Stanislav Dr bek VI. Miscellaneous information 1. OLDENBURG í05 ñ 19th Rohrleistungsform did not disappoint even the most exacting participants Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. 2. NO-DIG Calendar 2

3 ROČNÍK 11 2 / 2005 NO DIG V éenõ»ten ÿi, firma Polytex Composite, s.r.o se sìdlem v KarvinÈ jiû vìce neû 50 let dod v nejr znïjöì aplikace v robk ze skeln ch lamin t. P vodnï se jednalo o ruënì laminov nì a postupnï se p eölo na strojnì technologie. Pro navìjenì trub a profil pouûìv me francouzskou technologii firmy PLASTREX. V robnì prostory jsou v are lu Kovona Karvin, a.s.. Oblasti v roby sklolamin tov ch v robk jsou n sledujìcì: KanalizaËnÌ potrubì PotrubÌ pro bezv kopovè technologie PotrubÌ pro chemickè provozy a odsì enì elektr - ren BalenÈ ËerpacÌ stanice PÌskovÈ tlakovè filtry N drûe na chemik lie, na pitnou a splaökovou vodu KomÌny a komìnovè vloûky PodzemnÌ ËistÌrny odpadnìch vod P ekrytì»ov SkelnÈ lamin ty z nichû jsou uvedenè aplikace vyrobeny pat Ì do skupiny vyztuûen ch plast. KompozitnÌ materi ly jsou obecnï definov ny jako materi ly u nichû jsou jako f ze pouûìv ny r znè druhy prysky ic a skeln Ëi jin vl kna.vlastnosti lamin t jsou d ny jednak vlastnostmi vstupnìch materi l a jednak zp sobem zpracov nì. Lamin ty p edstavujì anizotropnì materi l, jehoû vlastnosti mohou b t v r zn ch smïrech odliönè. Ve svïtï m pouûitì kompozit jasnï vzr stajìcì tendenci, na letoönì svïtovè v stavï kompozit JEC v Pa Ìûi bylo moûno vidït aplikace na Ëela lokomotiv, p ednì Ë sti letadel Ëi raket, sportovnì pot eby od skokansk ch tyëì aû po tenisovè rakety Ëi r my kol. V automobilovèm pr myslu doch zì ke znaënèmu n r stu v pouûitì jednotliv ch dìl karosèrie aû po podvozkovè Ë sti u sportovnìch automobil. Jako p Ìklad pouûitì kompozit byl na v stavï prezentov n nov VW Passat. Je z ejmè, ûe budoucnost pat Ì pr vï tïmto materi - l m. Z kladem naöeho v robnìho sortimentu jsou p esnï navìjenè trouby a tvarovky o pr mïrech od 25 mm do 4000 mm. JednotlivÈ vrstvy trub spojujì povrchovè vrstvy s vysokou abraznì Ëi chemickou odolnostì s velmi pevnou a pruûnou statickou vrstvou. Nosn vrstva je vytvo- ena technologiì navìjenì nekoneën m rovingov m vl knem, coû vytv Ì vynikajìcì statickè vlastnosti. N doby pro odpadnì vody, chemik lie a potrubì pro r zn mèdia jsou d leûit m produktem z lamin t. P i porovn v nì cen nap. n drûì z bïûnè oceli a ze skeln ch lamin t vidìme, ûe ocelovè v robky jsou levnïjöì. Je ale t eba si uvïdomit, ûe kvalitnì skeln lamin t m mnohem vïtöì ûivotnost a chemickou odolnost neû ocel a navìc nevyûaduje tèmï û dnou drûbu. PodobnÈ vlastnosti m ûe zaruëit jen nerezov ocel, nebo titan, jejichû cena je ale podstatnï vyööì. Pro vodohospod skè stavby jsou nejv znamnïjöì aplikacì potrubì a r znè n doby pro pìskovè filtry, odpadnì vodu, chemik lie. PÌskovÈ filtry exportujeme do NÏmecka, Rakouska Belgie i Luxemburska. V znamn m exportnìm teritoriem je pro naöi firmu Polsko, kam jsme dodali adu podzemnìch ËistÌren odpadnìch vod a d le balen ch ËerpacÌch stanic a potrubì. Pro novou automobilku na Slovensku jsme dod vali pro n s unik tnì v lcovou n drû o pr mïru 4,0 m. Technicky zajìmavou aplikacì je vyuûitì naöich trub pro odvodnïnì most, nap. d lniënì most v BrnÏ. Z vïr Lamin tovè v robky urëitï majì svè mìsto v pr mys- ÚVODNÍK / LEADING ARTICLE 3

4 NO DIG ROČNÍK 11 2 / 2005 Z ČINNOSTI ISTT / ÚVODNÍK lu, ve stavebnictvì i v energetice. Je vöak t eba zn t jejich vlastnosti a moûnosti aplikace a pouûìvat je tam, kde je to vhodnè. Lamin tovè potrubì v poslednì dobï pouûitè na kolektor Ostrava, d le na kolektor Praha, vloûkov nì stok na d lnici v OstravÏ potrubìm o pr mïru 1000 a 1500 mm je d kazem spr vnè volby. P edpokl d me, ûe dojde k postupnèmu rozöì enì uplatnïnì kruhov ch trubnìch profil a k uplatnïnì vejëit ch profil, jejichû v roba je v souëasnè dobï p ipravov na. Ing. ALOIS JEéÕK, CSc., jednatel spoleënosti 7. PRACOVNÍ ZASEDÁNÍ EFUC EVROPSKÉ FÓRUM PRO PODZEMNÍ STAVITELSTVÍ se konalo v hlavnìm mïstï LitevskÈ republiky Vilniusu ve dnech 4. ñ 5. kvïtna PracovnÌho zased nì se z Ëastnilo na 30 odbornìk ze öesti zemì EU (Francie, NÏmecka, Litvy, Polska,»ech a Slovenska). kolem tohoto jiû 7. pracovnìho zased nì bylo sezn menì se se stavem podzemnìho stavitelstvì na LitvÏ a to ne jen p edn ökami ale i exkurzì po souëasn ch stavb ch v oblasti bezv kopov ch technologiì na zemì hlavnìho mïsta Vilniusu. D le byl na pracovnìm zased nì EFUC projedn n stav p Ìpravy 2. mezin rodnì konference EFUC ve dnech 13. ñ ve Francii v Pa Ìûi, kter se uskuteënì v r mci n rodnì konference a NO-DIG- Live po danèho francouzskou organizace ISTT ñ FSTT za Ëasti 87 vystavovatel z 10 zemì. P edn öky zde budou simult nnï p ekl d ny do francouzötiny, angliëtiny a nïmëiny. Prof. Dr. C. Madryas z Polska informoval o p ÌpravÏ IX. mezin rodnì konferenci o podzemnì infrastruktu e mïst ve Wroclavi, kter se bude konat ve dnech 24. ñ N vaznï se zde pak uskuteënì 9. pracovnì zased nì EFUC. Pan Dipl.-Ing. R. Bielecki, p edsedajìcì EFUC ñ EvropskÈmu fûru, informoval ËastnÌky o zased - nìch EFUC v roce 2006 a to o ñ 10. pracovnìm zased nì EFUC v KyjevÏ na UkrajinÏ v b eznu/dubnu 2006 a o ñ 11. pracovnìm zased nì EFUC v KoöicÌch v Ìjnu 2006, jehoû tïûiötïm bude mezin rodnì vïdeck workshop jako souë st 3. konference EFUC, kterè se z ËastnÌ i z stupci vl d Ëlensk ch zemì EU. 4

5 ROČNÍK 11 2 / 2005 NO DIG Na z vïr pracovnìho zased nì byl projedn n stav p Ìpravy projekt WSDTI k eöenì v r mci podpory EU. PodrobnÈ informace o EFUC a jeho konferencìch a pracovnìch zased nì naleznete pak na internetov ch str nk ch a to na Ing. JAROSLAV RACLAVSK, Aut. Ing. Ëlen Kuratoria WSDTI TRENCHLESS EGYPT EXHIBITION & CONFERENCE CAIRO INTERNATIONAL CONFERENCE CENTRE, CAIRO, EGYPT Po velmi zda ilè vodnì akci z oblasti bezv kopov ch technologiì TRENCHLESS EGYPT 2001, po danè za podpory ISTT v K hi e, bude v listopadu letoönìho roku toto mïsto opït hostitelem konference o ÑBTì a v stavy, kter bude jiû v po adì t etì akcì tohoto druhu na St ednìm v chodï. TRENCHLESS EGYPT 2005 zìskal tentokr te ofici lnì podporu egyptskè vl dy a je organizov n pod z ötitou ministra bytovè a mïstskè v stavby (volnï p eloûeno). Vl da spr vnï vystihla p ednosti bezv kopov ch technologiì p i hospod rnèm a öetrnèm eöenì problèm v stavby a drûby inûen rsk ch sìtì a aplikace tïchto technologiì cìlevïdomï podporuje. O tom svïdëì i vzr stajìcì poëet Ëlen organizujìcì se EGSTT, kter nynì m jiû vìce neû 100 kolektivnìch a individu lnìch Ëlen. K hira m 12 milion obyvatel a vìce neû km inûen rsk ch sìtì, kterè pot ebujì nejen dalöì rozvoj, ale i pravidelnou drûbu. Vöechny pr ce jsou st tem p ÌsnÏ sledov ny a pl nov ny. S p edpokl - danou v stavbou t etì linie metra vyvstane pot eba dalöìch pracì na p eloûk ch sìtì. Do K hiry se chyst ada zahraniënìch firem s nabìdkami pracì i technologiì. OËek vajì se specialistè a investo i z okolnìch arabsk ch st t. Budou i p edstavitelè naöich firem mezi z jemci o zak zky? Pakliûe ano, pak dalöì informace poskytne organiz - tor tïchto akcì na D lnèm a St ednìm v chodï No-Dig Conferences & Exhibitions Ltd, trenchless@westrade.co.uk; Ing. JIÿÕ KUB LEK, CSc. Z ČINNOSTI ISTT / NEWS FROM ISTT 5

6 NO DIG ROČNÍK 11 2 / 2005 Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT ZPRÁVA O ČINNOSTI CzSTT ZA ROČNÍ OBDOBÍ DUBEN 2004 AŽ BŘEZEN 2005 p ednesen p edsedou CzSTT prof. RNDr. MILOäEM KAROUSEM, DrSc., na ValnÈ hromadï CzSTT dne 12. dubna 2005 Na ValnÈ hromadï CzSTT konanè v dubnu 2005 byli ËlenovÈ CzSTT sezn meni s hlavnìmi oblastmi Ëinnost spoleënosti, p edsednictva a jednotliv ch sekcì v uplynulèm roënìm obdobì od poslednì ValnÈ hromady v dubnu roku V tomto p ÌspÏvku jsou uvedeny hlavnì teze zpr vy p edsedy. Aktivity CzSTT v odbornè problematice se dot kaly öirokèho okruhu r zn ch zamï enì a aplikacì bezv kopov ch technologiì. Ëastnili jsme se aktivnï za azenìm speci lnìch sekcì a blok p edn öek BT na konferencìch a semin Ìch doma i v zahraniëì. Naöe organizace m nynì 52 korporativnìch Ëlen (firem), 23 dn ch individu lnìch Ëlen a 9 Ëlen p idruûen ch. O aktu lnìm stavu ËlenskÈ z kladny informuje sekret spoleënosti Ing. Ji Ì Kub lek, CSc. v tomto ËÌsle. SpoleËnost pracuje v sedmi sekcìch a dalöìm org nem jsou RedakËnÌ rada Ëasopisu a ReviznÌ komise. Sekce vzdïl vacì a expertnì, kterou vede doc. ärytr, pat Ì mezi naöe nejaktivnïjöì. Jiû osm roënìk SoutÏûe CzSTT o nejlepöì diplomovou pr ci z oblasti BT pat Ì mezi nejlepöì akce v oblasti ocenïnì student a p i orientov nì novè generace odbornìk. Na ValnÈ hromadï byly slavnostnï udïleny diplomy spïön ch student za loúsk rok. V loúskèm roce byla na Konferenci No-Dig v Hamburku p ed na prvnì cena ISTT No-Dig Award 2003 ËeskÈmu studentu J. Kub tovi za diplomovou pr ci v oblasti BT. Sekce se rovnïû aktivnï zapojila dìky koleg m z VUT v BrnÏ do organizace sèrie p edn - öek v r mci EFUC. D le se podìlì i na spïönèm pr bïhu n stavbovèho kurzu MÏstskÈ inûen rstvì na»vut v Praze. O vöech tïchto aktivit ch doc. ärytr informoval Ëleny v nïkolika p ÌspÏvcÌch v naöem zpravodaji. Prestiû CzSTT vzr st do tè mìry, ûe na dom cìm i mezin rodnìm poli je naöe spoleënost za azov na do expertnìch ËinnostÌ. Je ökoda, ûe p i vyd nì nïkter ch publikacì, t kajìcìch se BT, nebyla ke ökodï v sledku vìce zataûena öiröì odborn ve ejnost v naöì spoleënosti. T k se to nap. slovnìku, kter byl vyd n spoleënostì»kait v minulèm roce. Sekce provozovatel bezv kopov ch technologiì ( Ìzen mìstop edsedou CzSTT Ing. O. K rou) se opït zamï ila p edevöìm na vz jemnou spolupr ci a v mïnu zkuöenostì spoleënostì provozujìcìch vodovody a kanalizace vybudovanè bezv kopov mi technologiemi. ZejmÈna se zab vala v bïrem vhodn ch technologiì pro pravu vnit nìho lìce ocelov ch vodovodnìch potrubì a diagnostikou p ed provedenìm vhodnè opravy. Sekce diagnostiky, dodavatel, pokl dky optick ch kabel pracujì na konkrètnìch kolech a vykazujì promïnlivou aktivitu, kter je d na aktu lnostì a prioritami eöen ch problèm.»innost jednotliv ch tïchto odborn ch sekcì je celkovï aktivit ch spïön. Na Ëinnosti sekce pokl dky optokabel se projevovala v roce 2004 z eteln recese v tomto oboru, kter se projevila jedin m realizovan m projektem v Chebu a perspektivou pokl dky v tunelu v BrnÏ. Nov technologie Kabel-X, vyvinut v Rakousku a zaloûen na vytlaëenì metalick ch jader kabel a jejich nahrazenì optick mi, se zd b t urëitou perspektivou, kter byla ovï ena jiû na Slovensku a bude otestov na takè»esk m telekomem. roveú www str nek CzSTT je kaûdoroënï kvalitnïjöì a obsahovï bohatöì. Na tïchto str nk ch jsou velmi rychle prezentov ny aktuality ze ûivota naöì spoleënosti dìky vedoucìmu sekce digit lnì informatiky a WWW str nek Ing. RaclavskÈho, PhD., a jeho koleg zvl ötï z VUT v BrnÏ. RovnÏû se zintensivnil kontakt mezi CzSTT a naöimi Ëleny prost ednictvìm elektronickè poöty, kter je vìce vyuûìv na pro v mïnu aktu lnìch zpr v. Na internetovè adrese m ûete nalèzt aktu lnì informace ËlenÏnÈ do n sledujìcìch skupin: vodnì str nka, vedenì CzSTT, stanovy, sch ze CzSTT, Zpravodaj NO-DIG, aktu lnì projekty, konference (n rodnì i mezin rodnì), semin e, EFUC, normy, literatura a fotogalerie. V odkazech jsou uvedeny aktivnì propojenì na vöechny Ëleny CzSTT a tèmaticky p ÌbuznÈ organizace. Samoz ejmï aktu lnost a pestrost tïchto str nek z leûì na vöech Ëlenech CzSTT. Zpravodaj NO-DIG m za sebou jiû desetiletou historii jeho vyd v nì s cìlem informovat Ëleny Uk zka internetov ch str nek 6

7 ROČNÍK 11 2 / 2005 NO DIG CzSTT o Ëinnosti spoleënosti i projektech z oboru bezv kopov ch technologiì. Od Ë. 4/2003 jej takè naleznete na internetov ch str nk ch CzSTT ( Na svè poslednì sch zi se v bor rozhodl zefektivnit Ëinnost redakënì rady z ûenìm poëtu jejìch Ëlen a zv öenìm jejich odpovïdnosti za jednotliv ËÌsla. NynÌ m tedy redakënì rada toto sloûenì: P edsedou je pro n sledujìcì roënì obdobì do voleb Ing. K ra, sekret em je Ing. Kub lek.»lenovè jsou Ing. Bezrouk, Ing. Dr bek, Ing. Raclavsk, PhD, a doc. ärytr. NejvÏtöÌ dom cì akcì v minulèm roce byla 9. n rodnì konference ve ZnojmÏ, kter se opït konala pod z ötitou ministra ép»r, hejtmana jihomoravskèho kraje a nejvyööìch p edstavitel mïsta Znojma. Provoz naöì spoleënosti je kryt z Ëlensk ch p ÌspÏvk a v tïûku n rodnì konference. V tomto smïru byl loúsk rok spïön. Hospoda enì spoleënosti je uvedeno v dalöìm refer tu. RozpoËet naöì organizace se pohybuje roënï v Ë stce kolem jednoho miliûnu korun, z toho nejvïtöì Ë st je vïnov na tisku periodika a udrûov nì dnèho chodu sekretari tu SpoleËnosti. Naöe delegace v poëtu desìtek ËastnÌk kaûdoroënï navötïvuje mezin rodnì konference. Na mezin rodnì konferenci No-Dig 2004 v Hamburku v listopadu loúskèho roku pat ila naöe delegace mezi poëetnï nejvïtöì a takè nejaktivnïjöì. Workshop»esk den, na kterèm jsme oslavili desetiletè ËlenstvÌ naöì SpoleËnosti v mezin rodnìm spoleëenstvì ISTT a na kterè se p edstavili p ednì ËeskÈ bezv kopovè firmy, byl hodnocen jako nejlepöì spoleëensk akce Mezin - rodnì konference.»innost naöì SpoleËnosti v dalöìch letech se ÌdÌ jak specifick mi podmìnkami aplikace bezv kopov ch technologiì v»r, ale takè je iniciov na pl ny a perspektivami mezin rodnì spoleënosti ISTT. Naöim hlavnìm kolem v n sledujìcìm obdobì je zapojit do aktivnì Ëinnosti naöi SpoleËnosti vìce naöich Ëlen s cìlem aktivnì propagace bezv kopov ch technologiì, kterè jsou oceúov ny jako technologie ekologickè, do vöech podzemnìch pracì v naöì republice i v zahraniënìch projektech. Naöe spoleënost se podìlì aktivnï na Ëinnosti ISTT, do jejìhoû v konnèho v boru byl loni v Hamburku zvolen p edseda M. Karous. Je to pocta, kter byla projevena celè naöì spoleënosti za jejì aktivnì podìl na rozvoji BT i v mezin - rodnìm a svïtovèm mï Ìtku. Na str nk ch najdeme i odkazy na r znè konference nebo p ÌbuznÈ organizace Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT 7

8 NO DIG ROČNÍK 11 2 / 2005 Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT Nov pravidla k udïlov nì cen ISTT za nejv znamnïjöì pokroky, poznatky nebo v voj v oblasti bezv kopov ch technologiì, kterè jsou nynì udïlov ny ve Ëty ech kategoriìch (vïdeck v zkum a podpora vzdïl vacìch proces, stavba proveden BT, nov stroj, n stroj nebo materi l, studentsk diplomov pr ce) pom hajì k objektivnìmu posouzenì nejkvalitnïjöìch projekt. Naöe spïchy nebyly v minulosti bezv znamnè: Firma AD Servis Terrabor, Praha zìskala v roce 2000 t etì mìsto a v roce 2002 byla udïlena 2. cena firmï Wombat Brno. V loúskèm roce jsme byli nej spïönïjöì, Ëesk projekt Rekonstrukce kanalizace v Mari nsk ch L znìch s hlavnìm dodavatelem Stavby silnic a ûeleznic a subdodavateli Brochier a Geonika byl slavnostnï vyhl öen jako nejlepöì projekt roku 2003 na Mezin - rodnì konferenci v Hamburku koncem roku Do soutïûe o cenu ISTT No-Dig Award 2004 je moûno se p ihl sit nynì, v sledky tèto soutïûe budou zve ejnïny se slavnostnìm ocenïnìm vìtïz na RotterdamskÈ konferenci v Ìjnu Naöe spoleënost chce v p edstihu provèst podobnè hodnocenì na n rodnì rovni a doporuëit vybran nejlepöì projekt pr vï pro mezin rodnì soutïû. ProsÌm vöechny naöe Ëleny, aby se s podmìnkami soutïûe sezn mili jednak v mezin rodnìm Ëasopisu No-Dig International, jednak takè na webov ch str nk ch naöì spoleënosti. P ihl öky do soutïûe jsou p ijìm ny do Ëervna t.r. a vìtïzovè jsou vyhlaöov ni ve Ëty ech zmìnïn ch kategoriìch. V r mci revize Ëinnosti naöì SpoleËnost byly v minulèm obdobì vyzv ny naöe ËlenskÈ firmy, aby aktivnï podpo ily propagaci bezv kopov ch technologiì, coû se jiû projevilo na aktivnì Ëasti naöich Ëlen nejen na naöich konferencìch, ale takè na konferencìch odbornï p Ìbuzn ch spoleënostì. S nïkter mi odbornï blìzk mi spoleënostmi jsme uzav eli vz jemnï v hodnè smlouvy o spolupr ci a v mïnï informacì, o spoleënèm p sobenì na ËeskÈ profesion lnì scènï. Naöe jedn nì s partnersk mi spoleënostmi vedla ke koordinaci naöich ËinnostÌ. Byla proslovena ada p edn öek a odborn ch p ÌspÏvk naöich Ëlen na partnersk ch konferencìch a naopak. Naöe spoleënost d v spoleëenskou a odbornou z ötitu odborn ch semin, kterè po dajì nïkterè naöe ËlenskÈ firmy. Zintensivnil se n ö vztah k n rodnìm spoleënostem soused, zvl ötï k nïmeckè a polskè. Naöe delegace se z Ëastnila aktivnï na 4. n rodnì No-Dig konferenci koleg v Polsku. Na ValnÈ hromadï v r mci refer t i diskuznìch p ÌspÏvk se ËlenovÈ 8

9 ROČNÍK 11 2 / 2005 NO DIG dovïdïli mnoho informacì jak o minulè Ëinnosti SpoleËnosti, tak i iniciativnìch n vrzìch na Ëinnost do dalöìho roënìho obdobì. Douf me, ûe ËlenovÈ naleznou novinky a informace, kterè jim pomohu v profesnì Ëinnosti a kvalifikovanèm rozhodov nì. SpoleËnost p ivìt kritickè p ipomìnky a aktivitu kaûdèho Ëlena, vdïënïjöì vöak budeme za kaûdou novou iniciativu, kter umoûnì rozvoj spoleënosti tak, aby byla uûiteën pro vöechny svè Ëleny. P ed dvïma lety vznikl NÏmecko-Ëesk institut pro vodohospod skè a podzemnì stavby p i VUT v BrnÏ ve spolupr ci s GSTT dìky iniciativï Dipl.-Ing. Bieleckiho. HlavnÌ ËinnostÌ Institutu jsou pedagogickè a vïdecko-odbornè aktivity, kterè jsou rovnïû nav z ny na Ëinnost organizace EFUC, kter sdruûuje subjekty, zab vajìcì se v stavbou podzemnìch sìtì a staveb. ZPRÁVA Z VALNÉ HROMADY ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLOGIE ING. STANISLAV DR BEK, mìstop edseda CzSTT, ING. JIÿÕ KUB LEK, CSC., sekret CzSTT ÿ dn valn hromada CzSTT, svolan v souladu se stanovami spoleënosti, se konala v ter 12.dubna 2005 v zasedacì mìstnosti a.s. Subterra, Bezov 1658/1 Praha 4. Valnou hromadu zah jil p edseda CzSTT prof. RNDr. Miloö Karous, DrSc., a Ìdil mìstop edseda Ing. Stanislav Dr bek. PROGRAM VALN HROMADY: 1. UvÌt nì Ëlen CzSTT 2. Volba komise pro usnesenì 3. P ehled o Ëinnosti CzSTT za uplynul rok 4. P ed nì odmïn vìtïz m studentskè soutïûe 5. Zpr va o hospoda enì za minul rok a zpr va reviznì komise. 6. P est vka 7. Pl n pr ce na rok N vrh finanënìho pl nu na rok P Ìprava 10. n rodnì konference 10. Informace o 23. mezin rodnì NO-DIG 2005 Rotterdam 11. Informace o stavu ËlenskÈ z kladny 12. R znè 13. Schv lenì usnesenì 14. ZakonËenÌ ValnÈ hromady Douf me, ûe se opït p edstavìme spïönï na letoönì konferenci No-Dig, kterou po d spolu s ISTT Skandin vsk spoleënost v Rotterdamu 18. ñ 22. Ìjna Naöe n rodnì konference o bezv kopov chn technologiìch se kon v Hradci Kr lovè jen t den p ed tìm od 10. do 12. Ìjna Jedn se o jubilejnì des tou konferenci a proto se jejì p ÌpravÏ v bor CzSTT vïnuje s velkou odpovïdnostì, aby se ËastnÌk m dostalo nejen odborn ch informacì z oboru, ale mïli moûnost se pobavit s kolegy a p teli. Douf me, ûe se naöi ËlenovÈ budou i v dalöìm obdobì podìlet na Ëinnosti spoleënosti CzSTT alespoú v takovè intenzitï, jako doposud, a ûe si udrûìme dobrou povïst, kterou m naöe cel SpoleËnost v r mci ISTT. Tato povïst p ispìv naöim Ëlensk m firm m k prosazenì se v mezin rodnì konkurenci na svïtov ch trzìch. Program jedn nì byl jednomyslnï schv len vöemi p Ìtomn mi. Po volbï komise pro usnesenì a ovï ovatel z pisu pokraëovalo jedn nì zpr vou p edsedy.»lenovè CzSTT v nì byli sezn meni s hlavnìmi oblastmi Ëinnost spoleënosti, p edsednictva a jednotliv ch sekcì v uplynulèm roënìm obdobì, to jest od poslednì ValnÈ hromady v dubnu roku Zpr va je v tomto Zpravodaji uvedena jako samostatn celek. Zpr va o hospoda enì CzSTT byla po kontrole vöech doklad reviznì komisì schv lena a bylo konstatov no, ûe CzSTT je vedena v souladu se sv mi stanovami a obecnï platn mi pr vnìmi p edpisy. Ztr ty vykazovanè na poë tku minulèho roku byly vyrovn ny a hospoda enì za rok 2004 bylo ziskovè. Stav naöì ËlenskÈ z kladny byl v pr bïhu minulèho roku celkem setrval. K datu valnè hromady tvo Ì naöi Ëlenskou z kladnu 52 korporativnìch Ëlen, 23 dn ch individu lnìch Ëlen a 9 Ëlen p idruûen ch. D le se Valn hromada zab vala pl nem Ëinnosti spoleënosti a pl nem finanënìm na tento rok. PL N»INNOSTI CZSTT NA ROK 2005/2006 (p ednesl Ing. Ji Ì Bezrouk) PL N»INNOSTI CZSTT NA ROK 2005/ rozdïlenì Ëinnosti dle odborn ch sekcì sekce vzdïl vacì a expertnì (popularizaënì a poradenskè Ëinnosti) ñ doc. Ing. P. ärytr., CSc sekce provozovatel (Ing. O. K ra) sekce dodavatel (Ing. J. M rz ) sekce diagnostiky (Ing. B. VaÚous) Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT 9

10 NO DIG ROČNÍK 11 2 / 2005 Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT sekce pokl dka optokabelov ch tras (Ing. M. Zelenka) sekce digit lnì informatiky a www-str nek (Ing. J. Raclavsk, PhD.) redakënì rada zpravodaje spoleënosti (p edsednictvo CzSTT) projekce, normy, anal za rizik (Ing. ä. MouËka) 2. SEKCE VZDÃL VACÕ A EXPERTNÕ p i zajiötïnì vzdïl vacì Ëinnosti vyuûìt zejmèna spolupr ci s VUT v BrnÏ a»vut v Praze aktivnï podporovat Ëinnost EvropskÈho fûra pro podzemnì konstrukce EFUC a nïmecko-ëesk institut pro vodohospod skè a podzemnì stavby WSDTI, zajistit vöeobecnou informovanost o realizovan ch akcìch pokraëovat v realizaci soutïûe CzSTT o nejlepöì diplomovou pr ci, nejlepöì pr ce p ihl sit do analogickè soutïûe ISTT NO-DIG AWARD organizaënï podpo it Ëast student /Ëerstv ch absolvent na konferenci NO-DIG 2005 v Rotterdamu aktivnï nabìzet a zajiöùovat vzdïl vacì a expertnì Ëinnosti a technickou pomoc pro majitele a provozovatele vodovodnìch a kanalizaënìch sìtì a dalöì odbornou ve ejnost neform lnï nabìzet a realizovat technickou pomoc zamï enou na zdokonalenì (zlepöenì rovnï) firemnìch technick ch podklad korporativnìch Ëlen CzSTT pokraëovat v realizaci vzdïl vacì Ëinnosti prost ednictvìm»kait, na VUT v BrnÏ a na»vut v Praze d le rozvìjet normotvornou Ëinnost ve prospïch BT v r mci»eskèho normalizaënìho institutu dokonëit p Ìpravu a postupnï realizovat vzdïl vacì aktivity BT v r mci programu n stavbovèho kurzu CV ÑMÏstskÈ inûen rstvìì, nabìzenèho öirokèmu okruhu z jemc (zejmèna vöak pracovnìk m st tnì spr vy a samospr vy) na»vut v Praze, fakultï stavebnì podporovat elektronickou formu v uky e-learning na VUT Brno/ VHO aktivizovat Ëlenskou z kladnu pro podporu vzdïl vacì a poradenskè Ëinnosti v r mci p Ìpravy odbornèho programu konference NO-DIG 2005 v Hradci Kr lovè zajistit odbornè p edn öky t kajìcì se aktu lnìch novinek v odbornè sekci 3. SEKCE PROVOZOVATELŸ p i zajiöùov nì p Ìpravy staveb zamï it pozornost na rozhodovacì proces, urëujìcì v bïr metody provedenì opravy nebo rekonstrukce vodovod a kanalizacì ve spolupr ci s provozovateli vodovodnìch sìtì vyhodnotit zkuöenosti s nasazenìm jednotliv ch metod ochrany vnit nìho lìce vodovod zhotoven ch z oceli vyhodnotit zkuöenosti z provozov nì sekund rnìch kolektor, ve kter ch jsou uloûeny kanalizaënì sìtï ve spolupr ci s provozovateli kanalizaënìch sìtì vz jemnï konzultovat vhodnost pouûitì jednotliv ch trubnìch materi l (s ohledem na jejich kvalitu), uûìvan ch p i obnovï stokov ch sìtì bezv kopov mi technologiemi tak, aby tyto materi ly odpovìdaly poûadavk m dlouholetèho bezporuchovèho provozu v r mci p Ìpravy odbornèho programu konference NO-DIG 2005 v Hradci Kr lovè zajistit p edn öky t kajìcì se zkuöenostì provozovatel s realizovan mi BT 4. SEKCE DODAVATELŸ pr bïûnï shromaûôovat zkuöenosti jednotliv ch dodavatel v oblasti prov dïnì v stavby a rekonstrukcì inûen rsk ch sìtì bezv kopov mi technologiemi pr bïûnï shromaûôovat podklady, technickè informace a prospektovou dokumentaci o jednotliv ch pouûìvan ch bezv kopov ch technologiìch, zejmèna o materi lov ch a technologick ch novink ch prost ednictvìm Zpravodaje NO-DIG zajistit publikaci v znamn ch projekt realizovan ch BT v r mci kon nì konferencì a technick ch semin podpo it zajiötïnì odborn ch p edn öek aktivnï podpo it p Ìpravu projekt (vëetnï zahraniënìch), popt van ch u CzSTT v r mci p Ìpravy odbornèho programu konference NO-DIG 2005 v Hradci Kr lovè zajistit odbornè p edn öky zamï enè na aktu lnì novinky v oboru BT 5. SEKCE DIAGNOSTIKY odborn mi p ÌspÏvky ve Zpravodaji NO-DIG a dalöì odbornè literatu e zajistit öiröì informovanost o evropskè normï EN ñ PosouzenÌ stavu venkovnìch systèm stokov ch sìtì, dìl 2: KÛdovacÌ systèm pro optickou inspekci p i jejìm uv dïnì do praxe v r mci p Ìpravy odbornèho programu konference NO-DIG 2005 v Hradci Kr lovè p ipravit p edn öku t kajìcì se prvnìch zkuöenostì s normou EN SEKCE POKL DKY OPTOKABELOV CH TRAS nad le sledovat v vojovè trendy pokl dky optokabelov ch tras ve svïtï, prost ednictvìm Zpravodaje NO-DIG prov dït osvïtovou a publikaënì Ëinnost v r mci realizace projekt uskuteënit p edvedenì technologie odbornè ve ejnosti v r mci p Ìpravy odbornèho programu konference NO-DIG 2005 v Hradci Kr lovè p ipravit p edn öku t kajìcì se zkuöenostì a rozvoje optokabelov ch tras pokl dan ch v r mci realizace BT 10

11 ROČNÍK 11 2 / 2005 NO DIG 7. SEKCE DIGIT LNÕ INFORMATIKY A WWW STR NEK pr bïûnï prov dït aktualizaci a zvyöovat odbornou, obsahovou a grafickou roveú www stran CzSTT zabezpeëit provoz diskusnìho fûra na www CzSTT pokraëovat ve vyd v nì Zpravodaje NO DIG v elektronickè formï na www aktualizovat a pr bïûnï doplúovat podklady pro zpracov nì TechnickÈ p ÌruËky CzSTT ñ katalogizace nabìzen ch a prov dïn ch technologiì na www pr bïûnï aktualizovat datab zi vöech Ëlen, jejich ËinnostÌ a uûìvan ch technologiì a dalöìch p edstavitel ze z jmovè oblasti v r mci p Ìpravy odbornèho programu konference NO-DIG 2005 v Hradci Kr lovè p ipravit p edn öku t kajìcì se aktu lnìch novinek v oboru 8. REDAK»NÕ RADA ZPRAVODAJE SPOLE»NOSTI vydat 4 ËÌsla Zpravodaje NO-DIG v roce 2005 zajistit pr bïûnè zvyöov nì odbornè, obsahovè a grafickè rovnï Zpravodaje NO-DIG, na roveú odpovìdajìcì lektorovanèmu a registrovanèmu technickèmu mèdiu zajistit odbornè Ël nky o BT od zahraniënìch autor poskytnout, p ÌpadnÏ zprost edkovat vlastnì odbornè Ël nky o BT pro zahraniënì mèdia v zkè souëinnosti s Ëlenskou z kladnou p ipravit podklady pro vyd nì odbornè publikace o BT 9. RŸZN (SPOLUPR CE S ISTT A JEJÕMI N RODNÕMI ORGANIZACEMI, KONFERENCE A V STAVY) zajistit podmìnky pro aktivnì Ëinnost p edsedy CzSTT v Ñboard of committeeì ISTT a aktivnì prosazov nì z jm CzSTT na mezin rodnìm poli p ipravit soutïû Ñ»esk projekt rokuì pro Ëast v r mci soutïûe ISTT vèst archiv CzSTT (knihovny dokument vydan ch ISTT a Ëlensk mi organizacemi) s d razem na zajiötïnì kvalitnìho odbornèho a spoleëenskèho programu p ipravit po d nì n rodnì konference NO-DIG 2005 v Hradci Kr lovè, zajistit zahraniënì odbornè p ÌspÏvky v r mci aktivnì spolupr ce s n rodnìmi organizacemi ISTT, z Ëastnit se vytipovan ch zahraniënìch konfe- Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT 11

12 NO DIG ROČNÍK 11 2 / 2005 Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT rencì a v stav, pro tyto konference p ipravit ËeskÈ p ÌspÏvky spoluorganizovat Ëast Ëlen na odbornèm programu v r mci 11. roënìku v stavy Vodovody kanalizace 2005 v Praze spoluorganizovat Ëast Ëlen na jin ch odborn ch akcìch (SOVAK, GAS,»PS apod.) pod hlaviëkou CzSTT N VRH FINAN»NÕHO PL NU CZSTT NA ROK 2005 (PÿEDNESL ING. STANISLAV DR BEK) 1. PÿÕJMY (KË)»lenskÈ p ÌspÏvky celkem Spolu Ëast firem na vyd v nì zpravodaje Konference CzSTT JinÈ p Ìjmy P Ìjmy celkem VYD NÕ (KË) N jem sekretari tu Refundace platu sekret e AfilaËnÌ poplatky drûba, opravy, klid Investice... ñ TelekomunikaËnÌ poplatky ñ internet CestovnÈ ñ p edseda CzSTT, sekret VloûnÈ na konference PoötovnÈ OdmÏny pro soutïû student »asopis ñ Zpravodaj CzSTT ÑNO-DIGì P eklady, tlumoëenì Propagace, reklama, inzerce ObËerstvenÌ a reprezentace ReûijnÌ materi l, DKP OstatnÌ v daje a v daje souvisejìcì s ËinnostÌ ISTT Konference CzSTT Mezin rodnì konference NO-DIG BankovnÌ poplatky Vyd nì celkem N VRH NA UKON»ENÕ»LENSTVÕ A PÿIJETÕ NOV CH»LENŸ p edloûen sekret em spoleënosti. S politov nìm oznamujeme, ûe koncem loúskèho roku n s navûdy opustil pan Ji Ì JelÌnek z Prahy 6, Radkovsk 6, n ö p idruûen Ëlen. Ve smyslu stanov CzSTT kap.iv. bod 5, 6 a 7 navrhuje p edsednictvo ÑValnÈ hromadïì ukonëit ËlenstvÌ tïmto Ëlen m CzSTT: VODOHOSPOD. STAVBY PELHÿIMOV a.s., MyslotÌnsk 1430, PELHÿIMOV (ukonëenì ËlenstvÌ na vlastnì û dost) VODOVODY A KANALIZACE JIéNÕ»ECHY a.s., B. NÏmcovÈ 2,». BUDÃJOVICE (ukonëenì ËlenstvÌ na vlastnì û dost) FOSROC, s.r.o., Pod Pek rnami 338/ PRAHA 9 (ukonëenì ËlenstvÌ, organizaënì zmïny) P edsednictvo CzSTT informuje Valnou hromadu o p ijetì nov ch Ëlen. KolektivnÌ ËlenovÈ: AQUATIS a.s., Botanick 834/56, BRNO HERMES TECHNOLOGIE s.r.o., Na Groöi 1344/5a, PRAHA 10 REDROCK CONSTRUCTION s.r.o., jezd 450/40, PRAHA 1 WAVIN Ekoplastik s.r.o., RUDE» 848, KOSTELEC nad Labem P ihl öky nov ch Ëlen, jejichû p ijetì probìh KolektivnÌ ËlenovÈ: POLYTEX COMPOSITE, s.r.o., Z vodnì 540, KARVIN ñ NovÈ MÏsto P idruûenì ËlenovÈ: Ing. Stanislav MalanÌk, studujìcì PGDS, VUT v BrnÏ Ing. Tom ö KuËera, studujìcì PGDS, VUT v BrnÏ Do data kon nì ÑValnÈ hromadyì dluûì ËlenskÈ p ÌspÏvky 3 kolektivnì ËlenovÈ a 2 dnì ËlenovÈ individu lnì. P edsednictvo navrhuje ÑValnÈ hromadïì, aby ËlenstvÌ tïchto Ëlen bylo ukonëeno poë tkem z Ì t.r., nebudou-li do tèto doby ËlenskÈ p ÌspÏvky zaplaceny. Pozn mky z diskuse Diskuse p i kaûdèm vïtöìm shrom ûdïnì b v obrazem toho, jak spïönï a srozumitelnï probïhlo, jedn nì k hlavnìm bod m programu. Z tohoto hlediska lze konstatovat, ûe nebyly vzneseny û dnè poûadavky na vysvïtlov nì p Ìpadn ch nejasnostì, ale jednalo se opravdu o vïcnè p ipomìnky z nichû uv dìme: Ing. Tom ö Kub t podïkoval za pomoc, kterou mu v r zn ch situacìch poskytli ËlenovÈ CzSTT p i zad nì, zpracov nì i vyhodnocenì diplomovèho projektu, a kter zìskal I. mìsto v soutïûi NO-DIG AWARD za rok Vyzval k aktivnì Ëasti v dalöìch kolech tèto mezin rodnì soutïûe ISTT. Ing. A. Form nek podpo il Ëast CzSTT v publikaënì akci prost ednictvìm Ëasopisu ÑStavebnÌ informaceì a doporuëil, aby n klady na tuto Ëinnost byly zahrnuty do finanënìho pl nu CzSTT na rok Ing. B. VaÚous informoval o zajiötïnì sponzorstvì pro letoönì n rodnì konferenci CzSTT v Hradci Kr lovè. Ing. S. Dr bek doporuëuje, aby v pr bïhu roku 12

13 ROČNÍK 11 2 / 2005 NO DIG bylo provï eno, zda se m naöe CzSTT uch zet o po adatelstvì Mezin rodnì konference NO-DIG 2011 v Praze. V tomto roce bude 25. v roëì zaloûenì ISTT. Z dalöìch p ipomìnek vyplynula podpora Ëasti CzSTT v soutïûi NO-DIG AWARD Rotterdam 2004, kde bude v kategorii ÑStudentskÈ projektyì zastoupena CzSTT vìtïznou pracì z naöì soutïûe o nejlepöì diplomov projekt a kde do hlavnì soutïûe z ejmï pod p ihl öku firma Subterra v kategorii ÑStavba rokuì jejìû p edmïtem bude dokonëenè mikrotunelov nì na stavbï kanalizace v OstravÏ. USNESENÕ VALN HROMADY CzSTT ZE DNE 12. DUBNA Valn hromada vzala na vïdomì ÑZpr vu o Ëinnosti CzSTT v roce 2004 p edsedou spoleënosti prof. RNDr. Miloöem Karousem, DrSc. 2. Valn hromada schvaluje: a) zpr vu ÑReviznÌ komiseì o hospoda enì spoleënosti v roce 2004 p ednesenou jejìm p edsedou Ing. ätïp nem MouËkou. b) n vrh rozpoëtu spoleënosti na rok 2005 p ednesen mìstop edsedou Ing. Stanislavem Dr bkem. c) pl n pr ce spoleënosti na rok 2005 p ednesen mìstop edsedou Ing. Ji Ìm Bezroukem d) seznam Ëlen doporuëen ch k ukonëenì ËlenstvÌ a nov ch Ëlen CzSTT p ednesen sekret em spoleënosti Ing. Ji Ìm Kub lkem, CSc. VALN HROMADY SE Z»ASTNILO: 26 korporativnìch Ëlen 14 dn ch individu lnìch Ëlen 4 p idruûenì ËlenovÈ V Praze, dne 12. dubna 2005 Ing. JIÿÕ KUB LEK, CSc. v.r. ovï ovatel Ing. FRANTIäEK NEDBAL, CSc. ovï ovatel Ing. MONIKA ESTERKOV zapisovatelka Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT 13

14 NO DIG ROČNÍK 11 2 / 2005 NA ODBORNÉ TÉMA / TEECHNICAL TOPICS STOKOVÁ SÍŤ POŠKOZENÁ SÍRANOVOU KOROZÍ BETONU SEWER NETWORK DAMAGED BY SULPHATED CORROSION OF CONCRETE STANISLAV MALANÕK 1) ABSTRACT The main goal of this paper is to inform about the aggressive substances, which take effect to cement-materials at the sewage networks, and about the problem of the sulphate-corroding process creation. At first, the equipments for the limitation of the sulphate-corroding process are described. In the next part, the sequels of the corrosive failures are described and the evaluation of the sulphatecorrosion degree. The reconstruction of the pipes, which was attacked with sulphate-corrosion, will be described in the next issue of the NO-DIG. ABSTRAKT CÌlem tohoto Ël nku je informovat o agresivnìch l tk ch p sobìcì na materi ly pojenè cemetem ve stokovè sìti a p iblìûit problematiku vzniku sìranovè koroze betonu. D le jsou zde uvedeny opat enì, kter p ispìvajì k omezenì vzniku sìranovè koroze. Jsou zde takè pops ny moûnè n sledky poruchy vzniklè z d vodu koroze a uveden v poëet mìry sìranovè koroze. V dalöìm ËÌsle Ëasopisu NO-DIG se bude autor zab vat sanacì potrubì napadenèho korozì VOD Pod vlivem agresivnìho prost edì pomïrnï rychle st rnou a degradujì materi ly stokovè sìtï. Koroze m ûe napadat potrubì nejenom z kovu, ale i z umïl ch hmot a betonu. Koroze stokov ch sìtì z betonu je neû doucìm jevem, kter nast v v mnoha p Ìpadech z d vodu nerespektov nì nebo zanedb nì norem (nap. TNV ProvoznÌ d kanalizace) a proto je nutnè jì p edch zet. P edch - zet korozi betonu na stokovè sìti znamen pro provozovatele p Ìjmout nejedno opat enì (pravideln drûba), kterè si vyû d nav öenì finanënìch prost edk na provoz. Do budoucna je vöak jasnè, ûe bez tïchto navìc investovan ch prost edk nelze stokov systèm ÑspolehlivÏì provozovat. Samoz ejmï 1) Ing. Stanislav MalanÌk, VysokÈ uëenì technickè v BrnÏ, Fakulta stavebnì, stav vodnìho hospod stvì obcì, éiûkova 17, Brno, malanik.s@fce.vutbr.cz 14

15 ROČNÍK 11 2 / 2005 NO DIG je v dneönì dobï nutnè, aby kaûd provozovatel mïl zpracov n alespoú Ñst ednïdob pl nì sanace stokovè sìtï, z kterèho by bylo jasnè, kterè seky stokovè sìtï jsou poökozeny a kterè vyûadujì sanaënì opat enì [1]. Koroze materi l pojen ch cementem U cementem pojen ch materi l rozliöujeme: vnïjöì korozi, vnit nì korozi. VnÏjöÌ koroze Podle ATV-M 143 Ë st 1 ñ Kontrola, oprava, sanace a obnova stok a kanalizaënìch p Ìpojek ñ z kladnì z sady, m ûe mìt vnïjöì koroze kanalizace z materi- l cementem pojen ch n sledujìcì p ÌËiny: nedodrûenì p edepsan ch podmìnek dle norem (nap. DIN 4030 pro beton nebo pro cementem pojenè materi ly) u agresivnì p dy a podzemnì vody, agresivnì l tky obsaûenè v p dï nebo v podzemnì vodï, chybïjìcì, nespr vnï proveden nebo poökozen antikoroznì ochrana. Agresivita p dy a podzemnì vody P da vznik chemick m, fyzik lnìm a biologick m zvïtr v nìm hornin. Z chemickèho hlediska vznik z velkèho mnoûstvì slouëenin rozpustn ch ve vodï nap. hlinìk, ûelezo, k emìk a dalöìch l tek jako jsou oxidy, k emìku, v pnìku, ho ËÌku, uhliëitany, chloridy a sulfidy. SlouËeniny v p dï a podzemnì vodï mohou v z vislosti na jejich mnoûstvì a koncentraci agresivnï p sobit na uloûenè potrubì. NejvÏtöÌ nebezpeëì pro potrubì p edstavuje p da klasifikov - na jako velmi silnï kysel (ph < 4). Procesu vnïjöì koroze napom h teplota a doba trv nì reakce, kter je podstatnï z visl na p dnì vlhkosti. Podle agresivity p sobenì podzemì vody na potrubì rozliöujeme: p du s vlivem podzemnì vody, p du bez vlivu podzemnì vody. Pokud dojde u p dy s vlivem podzemnì vody ke zrychlenèmu pohybu podzemnì vody, zrychlì se proces koroze ñ produkty reakce jsou neust le odplavov ny. P i p sobenì na potrubì nenì nejd leûitïjöì sloûenì p dy, ale hlavnì vliv na potrubì m agresivita podzemnì vody. ZjednoduöenÏ m ûeme rozdïlit l tky, kterè chemicky napadajì beton do dvou t Ìd: l tky, kterè rozpouötì cement, coû vede ke snìûenì objemu p vodnìho betonovèho profilu (naruöenì rozpouötïnìm), a l tky, kterè rozruöujì (bobtnajì na povrchu), zp sobujì zvïtöenì objemu konstrukce se sou- Ëasn m mechanick m uvolnïnìm (naruöenì destrukcì). RozpouötÏnÌ chemickou korozì vyvol vajì: kyseliny, hydrol za, silnè z sady, organickè tuky a oleje a v malèm mnoûstvì mïkk voda. Sloûky betonu jsou rozpouötïny obsahujì-li kalcit nebo dolomit. Koroze zp soben kyselinou sìrovou se naz v biogennì sìranov koroze a lze ji na betonu rozpoznat podle povrchu materi lu, kter je zpravidla ûlut pop. bìl a je velmi mïkk. Typick tvar povrchu betonu po korozi rozpouötïnìm je tzv. Ñvym van betonì, kdy hodnota ph v luhu je menöì neû 5. Jin mechanismus zp sobuje korozi bobtn nìm (tzv. koroze III. druhu). Ta je zp sobena tìm, ûe agresivnì voda tvo Ì objemnè krystalky rozpouötïnìm cementu a v nïm obsaûen ch sìran spoleënï s hydr tem hlinit m a hydroxidem v penat m. P i tom vznik krystalizaënì tlak, jehoû vlivem se beton trh a bobtn (ztr cì soudrûnost). Tato reakce m ûe vèst ke kompletnìmu rozruöenì povrchu potrubì. JednÌm druhem tïchto objemn ch krystalk je etringit, kter p i svèm vzniku zvïtöuje sv j objem 2 ñ 4,7kr t (v nïkterè literatu e je uv dïno aû 8x) a vyvol v tak tlakem na stïny pûr a kapil r poruöenì a vznik trhlin. Kritick hodnota pro cement, kter nenì odoln proti p sobenì sìran je 1000 mg.l ñ1. Povrch betonu v trhlin ch je tvo en bìlìmi nebo naëervenal mi v kvïty solì. VolnÈ ionty solì zp sobujì takè ve vlhkèm betonu korozi ocelovè v ztuûe. MeznÌch hodnoty agresivnì vody p sobìcì na materi- ly pojenè cementem podle DIN 4030 (PosouzenÌ agresivnìho p sobenì vody, p dy a plynu na beton ñ podklady a meznì hodnoty) rozdïluje tab. 1. Tab. 1 ñ MeznÌ hodnoty agresivnì vody p sobìcì na materi ly pojenè cementem podle DIN 4030 Agresivní činitel Stupeň agresivního působení Slabě agresivní Silně agresivní Velmi silně agresivní ph 6,5 5,5 5,5 4,5 < 4,5 Agr. CO 2 [mg. l 1 ] > NH 4 [mg. l 1 ] > 60 Mg 2+ [mg. l 1 ] > SO 4 [mg. l 1 ] > 3000 U Ñvelmi silnèì chemickè agresivity vody je podle DIN 1045 vöeobecnï nutn vnïjöì ochrana betonu. P i pouûìv nì velkèho mnoûstvì agresivnìch l tek v dom cnostech a v pr myslu nelze zamezit vniknutì tïchto l tek do p dy a podzemnì vody. Tyto l tky p sobì agresivnï na uloûenè potrubì. AgresivnÏ p sobìcì l tky na potrubì: ËistÌcÌ a mycì prost edky na auta, ropnè produkty (pro materi ly pojenè cementem nenì d leûitè), chlorovanè uhlovodìky (pro materi ly pojenè cementem nenì d leûitè), v luhov voda ze skl dek a skr vek zeminy, nevhodnè uskladnïnì nebo uloûenè l tek nap. z pr myslu, prost edky k hubenì plevele a ûivoëiön ch ök dc (pesticidy a herbicidy), hnojiva (dusìkat s obsahem sìry), rozmrazovacì s l. V oblasti, kde se uvaûuje o za stïnì takov chto l tek do kanalizace nebo kde je to zn mo, se musì provèst zvl ötnì pr zkum pop. provèst vhodnè ochrannè opat enì. NA ODBORNÉ TÉMA / TEECHNICAL TOPICS 15

16 NO DIG ROČNÍK 11 2 / 2005 NA ODBORNÉ TÉMA / TEECHNICAL TOPICS U p dy bez vlivu podzemnì vody urëuje jejì agresivnì p sobenì na potrubì p dnì chemismus, vodivost, akumulaënì kapacita a mnoûstvì sr ûek. S klesajìcì propustnostì a vlhkostì p dy kles i jejì agresivita, protoûe agresivnì l tky a plyny v p dï rozvìjì svoje p sobenì, je-li k dispozici dostateën vlhkost prost edì. AgresivnÌ p sobenì p dy na potrubì omezuje tzv. pufraënì efekt (br nì rychlè zmïnï ph), kter zabraúuje vzniku koroze a dalöìmu napadenì potrubì. Tab. 2 ñ MeznÌ hodnoty k rozdïlenì stupnï agresivity p dy podle DIN 4030 Stanovení Stupeň agresivity Slabý Silný Stupeň kyselosti podle Baumanna-Gully > SO 4 [mg. kg 1 ] > 5000 Vnit nì koroze Podle ATV-M 143 Ë st 1 m ûe vynikat vnit nì koroze z tïchto d vod : nedodrûenì DIN 1986 Ë st 3 (KanalizaËnÌ za ÌzenÌ pro budovy a pozemky ñ p edpisy pro provoz a obsluhu), ATV-A 139 (SmÏrnice pro prov dïnì stokov ch sìtì), nedodrûenì okrajov ch podmìnek norem a p edpis (nap. DIN 4030 pro beton resp. pro materi ly na b zi cementu), vznik agresivnìch odpadnìch vod za stïnìm r zn ch l tek (chemickè procesy ñ ovlivúujì takè podmìnky provozu, biogennì sìranov koroze v Ë steënï zaplnïnèm potrubì a ostatnìch materi lech n chyln ch ke korozi, chybïjìcì, nespr vnï proveden nebo poökozen ochrana proti korozi. Chemick proces Vnit nì korozi potrubì zp sobujì chemickè procesy nebo agresivnì l tky v odv dïnè odpadnì vodï. JejÌ tvorbu zvyöuje: odpovìdajìcì koncentrace agresivnìch l tek, nìzk hodnota ph (viz tab. 1), mal pr toën rychlost, dlouh doba toku, vysok teplota odpadnì vody a vliv bakteriì. MeznÌ hodnota ph pro agresivnì p sobenì sìranovou korozì se pohybuje od 4 ñ 6, podrobnïjöì rozdïlenì je obsaûeno v ATV M 168 (Koroze ËistÌren odpadnìch vod ñ stokovè sìtï). Podstatn vliv na omezenì vnit nì koroze kanalizace m pravidelnè ËiötÏnÌ spojenè s prohlìdkou (TVIS). Pravideln m ËiötÏnÌm se p eruöì vznik procesu koroze p Ìp. utvo Ì ochrann vrstva br nìcì vzniku koroze. Vhodn interval pro ËiötÏnÌ stokovè sìtï m ûeme br t mezi 0,1 ñ 2 x rok (tj. 1 x za 10 let do 2 x za rok). Pr myslov odpadnì voda s obsahem l tek a kapalin, kterè p ekraëujì meznì povolenè hodnoty (na ÌzenÌ Vl dy»r Ë. 61/2003 Sb.) musì b t vyëiötïna vhodn m procesem (nap. na odluëovacìch, oddïlovacìch, detoxikaënìch, desinfekënìch za ÌzenÌch apod.) tak, aby nemohla d le p sobit agresivnï ve stokovè sìti. OdpadnÌ vody splaökovè a pr myslovè rozhodnï nepat Ì vzhledem k obsahu ökodliv ch l tek k ÑslabÏì agresivnìm, ale i p esto se beton podle DIN 1045 (NosnÈ konstrukce z betonu, ûelezobetonu a p edpjatèho betonu) nemusì oöet ovat û dnou antikoroznì ochranou. Naproti tomu pro l tky za azenè v kategorii ÑsilnÏì agresivnì je antikoroznì ochrana betonu vyûadov na a je aplikov na hlavnï vhodn m druhem cementu a dostateën m p ekrytìm v ztuûe. U kategorie Ñvelmi silnèhoì stupnï agresivity je nutnè pouûìt speci lnì antikoroznì opat enì jako jsou nap. ochrannè n tïry, obklady, malty nebo modifikovovanè betonovè smïsi, kterè poskytnou potrubì odolnost proti agresivnìmu p sobenì. I p es existenci p edpis o vypouötïnì agresivnìch odpadnìch vod do stokovèho systèmu nelze vylou- Ëit, ûe se v odv dïn ch odpadnìch vod ch z dom cnostì vyskytnou ökodlivè l tky jejichû agresivnì p sobenì nebylo aû doposud zn mo. Zvl ötï pokud jde o kondenzaënì vody novodob ch topn ch systèm, jejichû ph m ûe dosahovat (u topnèho oleje) aû 2 a u zemnìho plynu aû 4. TakovÈ snìûenì ph m ûe vyvolat agresivnì reakci ve stokovèm systèmu, proto je nutnè tyto agresivnì vody identifikovat a zabezpeëit stokov systèm proti jejich p sobenì. Mikrobiologick proces Zvl ötnìm druhem vnit nì koroze, kter vznik p i Ë steënèm plnïnìm profilu kanalizace z materi lu pojenèho cementem se naz v biogennì sìranov koroze (BSK) nebo takè sulfidov koroze. Tato koroze postihuje (za p ÌmÈho p sobenì agresivnì odpadnì vody) vlhkou Ë st neomoëenèho potrubì. To znamen, ûe biogennì sìranov koroze (mikrobiologickè procesy) p sobì jen v prostoru s plynem (nad hladinou odpadnì vody). Rozliöujeme r znè formy BSK, kterè jsou zp sobeny biochemickou tvorbou kyseliny sìrovè, mohou vznikat n sledujìcì kombinace: EndogennÌ forma ñ BSK vznik uvnit stokovèho systèmu. ñ AutogennÌ forma ñ vznik z organickèho a anorganickèho spojenì sìry v biofilmu (probìh v odpadnì vodï a v usazenin ch). ñ AlogennÌ forma ñ sulfidy vznikajì v d sledku nep Ìzniv ch provoznìch podmìnek ñ mimo systèm (nap. ze za stïnì tlakovèho PE potrubì). ExogennÌ forma ñ Sulfidy vznikajì p Ìmo v pr myslovè odpadnì vodï nebo (nebo nap. ze za stïnì domovnì»ov do kanalizace). V odpadnì vodï a v usazenin ch ñ obsahujìcì bìlkoviny se pomocì mikrobi lnìch proces odbour vajì za anaerobnìch nebo aerobnìch podmìnek slouëeniny sìry, hlavnï sulfidy. KromÏ toho vznikajì v odpadnì vodï sìrany, kterè jsou pomocì bakteriì l tkovou v mïnou biochemicky redukov ny za anaerobnìho p sobenì na sulfan. Sulfan (H 2 S) je tïkav plyn, kter z odpadnì vody snadno unik a hromadì se ve volnèm prostoru kanalizacì s gravitaënìm sp dem. ZejmÈna u velmi dlouhè dr hy toku odpadnì vody 16

17 ROČNÍK 11 2 / 2005 NO DIG a ne plnï vyuûitèho profilu kanalizace s minim lnìm Ë steën m plnïnìm a chybïjìcì ventilacì lze poëìtat se vznikem nest l ch sirn ch slouëenin. Tyto slou- Ëeniny v odpadnì vodï nedostateënï rychle oxidujì, vnikajì dif zì a turbulencì z odpadnì vody do volnèho prostoru kanalizace ñ oxidaënì Ë st kanalizaënìho profilu ñ a tìm p sobì na stïnu potrubì. Tam tyto slouëeniny biochemicky oxidujì na element rnì sìru. Tu oxidujì acidoresistentnì bakterie rodu Thiobacillus a Thiobacterium tvo ÌcÌ na stïnï biofilm. Tyto sirnè bakterie jsou schopny ûivota za velmi nìzk ch hodnot ph (okolo 1), za p Ìtomnosti dostateënè vlhkosti oxidujì sìru na kyselinu sìrovou, jì je napaden cementem pojen materi l. Za ide lnìch teplotnìch podmìnek m ûe b t koncentrace kyseliny sìrovè aû 23 %. V bïûnè odpadnì vodï s teplotou mezi 10 ñ 20 C ËinÌ obsah kyseliny p ibliûnï 7 aû 9 %. Maxim lnì koncentrace kyseliny v kanalizaci tj. 34,4 % lze dos hnout za teploty 30 C. Za hlavnì parametry, kterè zp sobujì vznik nest l ch slouëenin sìry (sulfanu) ve stokovèm systèmu jsou povaûov ny: sloûenì odpadnì vody (biochemick spot eba kyslìku), teplota, hodnota ph, doba zdrûenì ve stokovè sìti, usazeniny, nedostateënè vïtr nì stokovè sìtï. NejvÌce ohroûuje biogennì sìranov koroze seky kanalizace s: Ëerpadly, za stïnì odpadnìch vod obsahujìcì sulfidy z usazovacìch za ÌzenÌ, pr myslovè odpadnì vody, za stïnì z tlakov ch kanalizaënìch systèm, Obr. 1 ñ Procesy vedoucì ke vzniku biogennì sìranovè koroze v kanalizaci spadiötï a jinè stavby, kterè jsou ohroûov ny turbulencì. Korozi nepodlèhajì st le suchè Ë sti stavby, jako nap. vïtranè kanalizace, vïtranè öachty atd. K hodnocenì sìly p ÌpadnÏ p sobenì biogennì sìranovè koroze bylo vypracov no hodnotìcì schèma [3], kterè z visì na tïchto parametrech: ph v kondenzovan ch kapk ch na stïnï potrubì, koncentrace sulfidu ve volnèm prostoru kanalizace, poëet p Ìtomn ch bakteriì rodu Thiobacillus. StupeÚ agresivnìho p sobenì resp. dïlenì na slabè, st ednì a silnè napadenì korozì je uvedeno v tab. 1. Za napadenì biogennì sìranovou korozì oznaëujeme mnoûstvì sulfidu v odpadnì vodï NA ODBORNÉ TÉMA / TEECHNICAL TOPICS 17

18 NO DIG ROČNÍK 11 2 / 2005 NA ODBORNÉ TÉMA / TEECHNICAL TOPICS od l 1,0 mg/l resp. koncentrace H 2 S od l 0,5 ppm ve volnèm prostoru kanalizace. MÌra bytku materi lu betonu je 0,5 ñ 10,0 mm/rok. Bylo zjiötïno, ûe za extrèmnìch provoznìch podmìnek (coû je koncentrace H 2 S 2 ñ 4 ppm po dobu 22 mïsìc ) byl bytek materi lu 20 mm [5]. Tvorbu sulfid ve stokovè sìti lze omezit realizacì nïkter ch opat enì. Jsou to: zv öenì pr toënè rychlosti, snìûenì doby zdrûenì a dostateën m vïtr nìm. DalöÌ moûnostì je nap. vh nïnì vzduchu, kyslìku nebo p id v nì chemick ch l tek (jako je peroxid vodìk, dusiënany, sìrany ûeleza nebo soli jin ch kov ). Jednou z tïchto l tek, kter se d vkuje do kanalizace je FeCl 3, reakcì vznik v potrubì usaditeln kal, kter se odstraúuje prim rnì sedimentacì na ËistÌrnÏ odpadnìch vod. P i pouûitì chemik liì je nutno posoudit jejich moûn negativnì vliv na ûivotnì prost edì. ZjiötÏnÌ rychlosti koroze a velikosti bytku materi lu Rychlost biogennì sìranovè koroze se obvykle vyjad uje v tlouöùce vrstvy rozruöenè za jeden rok. KorozivnÌ rychlosti se mohou pohybovat v mm za 1 rok. K posouzenì mìry koroze na potrubì n sledkem biogennì sìranovè koroze existujì empirickè metody a modely, kterè poskytujì Ë steënï odliönè v sledky. U betonu s k emiëit m kamenivem a ph menöìm 6,5 na vlhkèm povrchu betonu podle ph m ûeme poëìtat s bytkem zp soben m korozì 3 ñ 6 mm/ rok. Rychlost koroze je z visl na sloûenì betonu a na dalöì tvorbï produkt koroze, u kruhovèho profilu ËinÌ pr mïrnï (ve volnèm prostoru stoky) 3 mm/ rok. StanovenÌm mìry bytku materi l cementem pojen ch p i biogennì sìranovè korozi se zab val Schremmer, kter na z kladï jin ch autor n zornï upravil vztah pro jejì v poëet (2). Vznik a p sobenì biogennì sìranovè koroze je z vislè na hydraulice, geometrii a biochemick ch podmìnk ch v potrubì. Ze vstupnìch hodnot, kterè popisujì vlastnosti materi l potrubì, stavu trasy toku odpadnì vody se po p ezkouöenì meznìch hodnot (Z-index pro rozpuötïnè sulfidy a minim lnì pr toën rychlost v) spoëìt oëek van mìra koroze v mm/rok. Z = 3. BSK. (T ñ 20) 5 1,07 J 1/2. Q 1/3 Z index rozpuötïnèho sulfidu BSK 5 biochemick spot eba kyslìku v mg/l. Pr mïrn hodnota BSK 5 pro mïstskou odpadnì vodu je 350 mg/l. S teplotou roste a bylo namï eno pro odpadnì vodu o teplotï 23 C BSK mg/l. T teplota odpadnì vody v C J sklon potrubì Q odtokovè mnoûstvì v l/s O/b t pomïr omoëenèho obvodu kanalizace k öì ce hladiny. Pro poloviënì plnïnì platì O/b t = π/2.. O b t (2) Tab. 3 ñ HodnocenÌ Z-indexu [podle Pomeroye] Z-index Z pod Z okolo Z okolo Z okolo Z přes Očekávané poměry zanedbatelné množství sulfidů lehká forma koroze vyskytující se na místech s velkou turbulencí občasný výskyt sulfidů ve velké koncentraci, což způsobuje zápach; počítá se silnější formou koroze obzvláště v oblastech s turbulencí. tvoří se sulfidy a zápach; rychlý postup koroze materiálů pojených cementem rozpuštěná forma sulfidů je stálá; slabší betonové potrubí může být během 5 10 let rozrušeno Tab. 4 ñ Vztah mezi vznikem a p sobenìm biogennì sìranovè koroze v Ë steënï zaplnïnèm profilu kanalizace z materi l cementem pojen ch. V poëet Z ñ indexu m spìöe informativnì charakter. Na z kladï vypoëtenè hodnoty (z d vodu zn m ch pomïr tvorby sulfidu) lze pl novat moûn sanaënì opat enì a p edejìt tìm nebezpeëì vzniku biogennì sulfidovè koroze. Jiû od Z = musì b t provedeny dalöì v poëty, protoûe tvorba H 2 S z visì na dèlce kanalizaënì sìtï. MoûnÈ n sledky poruch N sledky poruch potrubì z visì na druhu, projevu a velikosti koroze. Jsou rozdïleny n sledovnï: netïsnosti, bytek tlouöùky stïny a s tìm spojenè naruöenì statickè nosnosti potrubì s moûn mi poruchami jako jsou: trhliny, deformace, praskliny a z ÌcenÌ. Vnit nì koroze zp sobuje navìc zv öenì drsnosti stïny potrubì a tìm zp sobenè snìûenì hydraulickè kapacity potrubì.»astè poruchy zp sobenè vnit nì korozì potrubì: a) redukce tlouöùky stïny potrubì v prostoru mezi hladinou a stïnou. b) redukce tlouöùky stïny potrubì v prostoru vrchlìku c) redukce tlouöùky stïny potrubì v prostoru omo- ËenÈho profilu u p evl dajìcìho Ë steënèho plnïnì d) redukce tlouöùky stïny potrubì v prostoru omo- ËenÈho profilu u p evl dajìcìho kapacitnìho plnïnì Z vïr Koroze v stuûe nebo betonu nenì jedinou moûnou poruchou kanalizaënìch potrubì. Mezi dalöì z vaûnè poruchy betonu pat Ì poökozenì vlivem: rozdìlu 18

19 ROČNÍK 11 2 / 2005 NO DIG Obr. 2 Poruchy potrubì zp sobenè vnit nì korozì teplot (led ñ rozpad nì struktury), statiky (thliny v taûnè oblasti) a dotvarovanì (smrötïnì). V dneönì dobï nem ûeme pominout vliv vod sr ûkov ch ozn. jako kyselè sr ûky, kterè obsahujì znaënè mnoûstvì oxidu si iëitèho SO 2 (z antropogennì Ëinnosti) a kterè sniûujì hodnotu ph odpadnì vody (aû k hodnotï 2,5). Oxid si iëit reakcì s vodou tvo Ì H 2 SO 4, kter napad materi ly pojenè cementem. Vznik H 2 SO 4 zp sobuje biogennì sìranovou korozi. V tèto souvislosti je t eba si poloûit ot zku: Je vhodnè odv dït odpadnì a sr ûkovè vody v jednotnè stokovè soustavï? Tomuto problèmu je t eba se podrobnï vïnovat a stanovit podmìnky bezpeënèho odvedenì jak sr ûkov ch tak i odpadnìch vod a jejich n slednè ËiötÏnÌ. DalöÌ vliv na tvorbu koroze v kanalizaci m podèln sklon ve spojenì s usazov nìm pevn ch l tek v jejihû d sledku se tvo Ì sirovodìk. Tyto l tky se hromadì ve spodnì Ë sti potrubì. Usazov nì je t eba zabr nit a to vhodnou volbou podèlnèho sklonu, proplachov nìm kanalizace a ËiötÏnÌm. DoporuËuje se navrhovat kanalizace s vïtöim sklonem neû je minim lnì, aby se odpadnì voda co nerychleji a bezpeënï odvedla na»ov a nemohla zp sobit ve stokovèm systèmu z vady (doporu- Ëen min. sklon pro DN 250 kanalizace splaökov je 18 â). Ve spojitosti s korozì je d leûitè pouûitì k v robï betonu cementu (sìranovzdorn ) odolnèho proti p sobenì agresivnìch vod. Ochrana betonu a jeho sanace bude pops na v n sledujìcìm ËÌsle Ëasopisu, kde budou v tabulce rozdïleny poruchy na stokovè sìti a opat enì k jejich sanaci. Literatura 1. MalanÌk, S., Nosek, R., Raclavsk, J.: KritÈria pro v bïr optim lnì strategie obnovy stokov ch sìtì. 9. konference o bezv kopov ch technologiìch NO-DIG, Znojmo p. 26 ñ äpalek, P., Raclavsk, J.: Sanace stok a kanalizaënìch p Ìpojek ñ TechnickÈ doporuëenì SOVAK. Hydroprojekt a.s., Stein, D.: Rehabilitation and Maintenance of Drains and Sewers. Brelin: Ernst & Sohn Verlag, ISBN Pitter, P.: Hydrochemie. VydavatelstvÌ VäCHT, ISBN Internet: [ Korrosion.html]. ATHÉNY ZATLAČOVÁNÍ TRUB JAKO ZÁKLAD KONSTRUKCE PODCHODU POD TRATÍ Dipl.-Ing. WERNER SUHM, Herrenknecht AG V AthÈn ch byla pro vytvo enì 48 m öirokèho podchodu pod dvojkolejnou ûelezniënì tratì pouûita technologie ÑPIPE ROOFì. Tento podchod slouûì pro spojenì OlympijskÈho stadionu s tiskov m st ediskem. Strop je vytvo en ze 77 ocelov ch trub pr mïru DN 600 o sìle stïny 11 mm. OcelovÈ trouby byly uloûeny pomocì horizont lnìho vrt nì v hloubce 60 ñ 90 cm pod ötïrkov m loûem tratï o zrnitosti 20 ñ 40 mm, v jednotliv ch p Ìpadech aû 120 mm. Kaûd vrt je 12,5 m dlouh a ocelovè trouby byly vyplnïny betonem. Aby bylo p i vrt nì dosaûeno co nejvïtöì p esnosti a aby mohl b t proveden pouze jeden svar na poûadovanou dèlku protlaku, byly ocelovè trouby o dèlce 6,25 m zatlaëov ny dlouh m tlaën m r mem horizont lnì vrtnè protlaëovacì soupravy firmy Bohrtec z Alsdorfu / SRN. Na obr. 1 je v ezu zn zornïna vlastnì konstrukce r movèho z kladu, kter slouûì jako podpïra celèho NA ODBORNÉ TÉMA / ZE STAVEB Obr. 1 AthÈny ñ p ÌËn ez podchodem dvoukolejnè trati 19

20 NO DIG ROČNÍK 11 2 / 2005 ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITIES Obr. 3 AthÈny ñ zatlaëov nì deötnìkovèho stropu z trub DA 609 p ed dokonëenìm Obr. 2 AthÈny ñ zatlaëov nì 6. trouby deötnìkovèho stropu podchodu ûeleznice deötnìkovèho stropu. VlastnÌ pr ce probïhly v neuvï itelnï kr tkèm Ëase. ZaË tkem kvïtna 2004 bylo za ÌzenÌ vyexpedov no do AthÈn a dne 10. kvïtna se zapoëalo s vlastnìm sestavenìm stroje. AËkoli prvnì sestavenì stroje a prvnì vrt nì se vyuûilo k instrukt ûi person lu na staveniötï, byl jiû druh pracovnì den spïönï ukonëen prvnì vrt. Jiû t etì pracovnì den byly kompletnï dokonëeny dva vrty v jednè dvan ctihodinovè smïnï vëetnï p esazenì stroje a stroj byl p ipraven pro zah jenì vrt nì ËtvrtÈho vrtu. Od ËtvrtÈho dne se pracovalo vûdy ve dvou dvan ctihodinov ch smïn ch dennï. Do 12 dn v dvousmïnnèm provozu bylo vöech 77 vrt spïönï zhotoveno. NejlepöÌm dennìm v konem bylo vyraûenì 96 m ve dvou dvan ctihodinov ch smïn ch. Na obr. 2 a 3 je zobrazena situace staveniötï. Na tomto projektu byly n zornï uk z ny p ednosti nejen za ÌzenÌ BM 600, jeho jednoduchost, rychlost zaökolenì obsluhy v extremnï kr tkè dobï p i prov dïnì druhèho a t etìho vrtu, ale i velkè moûnosti vyuûitì mikrotunelov nì v tzv. velkèm tunelov - nì. Velkou v hodou byla kr tk dobï zapracov nì. Od druhèho vrtu nov pos dka stroje plnï samostatnï pracovala a 2. a 3. vrt byl bïhem dvan ctihodinovè smïny hotov. DalöÌ rozhodujìcì v hodou tohoto projektu byl velmi kr tk p Ìpravn Ëas od dopravy za ÌzenÌ na stavbu do zatlaëenì prvnìho kusu potrubì za ÌzenÌm BM

21 ROČNÍK 11 2 / 2005 NO DIG KOLEKTOR CENTRUM OSTRAVA PŘED DOKONČENÍM Ing. KAREL FRANCZYK ñ Subterra a.s. V stavba Kolektoru Centrum Ostrava je pl nov na na t i roky. Po dvou letech v stavby je kolektor stavebnï dokonëen a v souëasnè dobï probìh vystrojov nì dìla a instalace technologiì. Vzhledem k tomu, ûe se jedn o nejrozs hlejöì projekt z oblasti bezv kopov ch technologiì v OstravÏ, kter patrnï bude v odborn ch kruzìch Ëasto diskutov n, je vhodnè poskytnout uû nynì ucelenou informaci o stavbï a zkuöenostech z v stavby. 1. Projekt Projekt stavby Kolektoru Centrum Ostrava navazuje na kolektor ÑPodÏbradov ì, dokonëen v roce Gener lnìm projektantem stavby se stala spoleënost HutnÌ projekt Ostrava. V roce 2000 byla dokon- Ëena dokumentace pro stavebnì povolenì a ve stejnèm roce bylo stavebnì povolenì na stavbu vystaveno. Projekt byl zahrnut do celku ÑRozöÌ enì kanalizaënìho systèmu Ostravyì, na kter bylo mïstem zìsk no spolufinancov nì od fondu ISPA z EvropskÈ unie. V r mci tohoto celku figuruje Kolektor Centrum Ostrava jako tzv. ÑStavba IIì, zatìmco ÑStavbou Iì je projekt ÑKompletace kanalizaënìch sbïraë ì, kter nenì p edmïtem tohoto Ël nku. Zhotovitelem stavby se stalo sdruûenì s n zvem ÑOstravskÈ kolektoryì jehoû vedoucìm Ëlenem je firma Subterra, a.s. a druh m Ëlenem je Ingstav Ostrava, a.s. 2. Popis projektu Kolektor je dlouh p es 1600 metr a je situov n do vlastnìho centra mïsta Ostravy. Vzhledem ke sp - dov m pomïr m v centru Ostravy je kanalizaënì potrubì situov no do stropu dìla a tìm bylo v z sadï rozhodnuto o definitivnìm pr ezu: Je jìm podkovovit profil o svïtlè öì ce 2500 mm a v öce, kter kolìs v z vislosti na pr mïru kanalizaënìho potrubì ve stropï, ale pohybuje se od 2900 mm do 4400 mm. Z d vodu tèto v öky je nutnè vïtöinu trasy razit na dvï l vky. Do kolektoru budou Pohled do interièr kolektoru v budoucnu uloûeny tyto sìtï: kanalizaënì potrubì, vodovodnì potrubì, horkovod, kabely VO, NN, a dalöì sign lnì a komunikaënì kabely. KolektorovÈ p Ìpojky jsou eöeny chr niëkami vrtan mi z kolektoru bezv kopovï. P i instalacìch se poëìt s postupn m p epojov nìm st vajìcìch sìtì do kolektoru. 3. GeologickÈ pomïry Raûba probìhala v hloubce 10 metr (poëva) s krytìm 2,7 aû 6,2 metr. Typick m geologick m prost edìm bylo rozhranì tercièrnìch ötïrkopìsk ve svrchnì Ë sti profilu a miocènnìch jìl v jeho podloûì. MÏnila se vöak jednak v öka tohoto rozhranì a takè charakter ötïrkopìsk, kterè mohou b t silnï zahlìnïnè ale i velmi nesoudrûnè s propl stky pìsk a nav ûek. RovnÏû charakter podloûnìch miocènnìch jìl se z sadnï mïnil ñ od jìl vysok ch pevnostnìch parametr aû po jìly silnï rozb ÌdavÈ a ne nosnè. Kolektor probìh v celè dèlce pod ust lenou hladinou spodnì vody. Na MasarykovÏ n mïstì se navìc vyskytuje asi pades timetrov p s geologickè anom lie ñ zvodnïl ch jemnozrnn ch pìsk. 4. Realizace stavby ZhotovitelskÈ firmy postupovaly p i raûb ch stejnou technologiì ñ tedy klasick m hornick m zp sobem s v lomem ruënìm, odtïûenìm kolejov mi p ehazovacìmi nakladaëi a prim rnì v ztuûì v kombinaci p Ìhradov v ztuû a st Ìkan beton. ObÏ firmy aplikovaly n st ik suchou cestou. Z d vodu nep ÌznivÈ a navìc velmi promïnlivè geologie se po celou dobu raûby prov dïlo zajiötïnì p edpolì pomocì injekt ûìch deötnìk. VyuûÌvala se buôto chemick injekt û (polyuretanovè prysky ice) nebo injekt û cementov. V exponovan ch secìch pod tramvajov mi tratïmi apod. se pouûila tryskov injekt û nebo mikropilotov deötnìk. 5. Ochrana povrchov ch objekt Vzhledem k situov nì dìla do centra mïsta a bezprost ednì blìzkosti objekt panovaly samoz ejmï obavy o jejich stabilitu. Zde bylo rozhodnuto chr nit v p edstihu ty nejohroûenïjöì objekty pomocì podzemnìch clonì- ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITIES 21

22 NO DIG ROČNÍK 11 2 / 2005 ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITIES Pohled do interièr kolektoru cìch stïn. V jednom p ÌpadÏ se provedla ploön injekt û Ë sti podz kladì pomocì chemickè injekt - ûe ñ zde se ovöem nejednalo o opat enì preventivnì, ale o reakci na stav, kdy pokles budovy p i prov dïnì raûby p es hl varovnè hodnoty stanovenè projektem. TÌmto zp sobem se poda ilo dos hnout toho, ûe namï enè poklesy a n klony budov nep es hly projektem p edpokl danè kritickè hodnoty. 6. VrtanÈ chr niëky Projekt kolektoru Centrum obsahoval vìce neû sedm kilometr vrtan ch kolektorov ch chr niëek o pr mïrech 200, 300 a 400 mm, kterè budou slouûit pro budoucì p Ìpojky vody, horkovodu, kanalizace a kabel. Jejich prov dïnì v centru mïsta protkanèho hustou sìtì kabel, potrubì a jin ch d sledk lidsk ch aktivit p edstavoval dalöì v znamn problèm pro zhotovitele a jeho subdodavatele. Tyto problèmy zejmèna znaënï prodlouûily p edpokl danou dobu vrt nì, takûe bylo nutno tyto operace prov dït soubïûnï s dalöìmi Ëinnostmi a operativnï mïnit pl novanè postupy. Doölo takè k nïkolika kolizìm se st vajìcìmi sìtïmi, coû v jednom p ÌpadÏ znamenalo i navrt nì plynovèho potrubì a vznik mimo dnè situace v centru mïsta. NicmÈnÏ n zor vïtöiny zainteresovan ch stran je, ûe s ohledem na podmìnky ve mïstï, ölo jeötï st le o nosn v sledek. 7. Izolace P estoûe se cel kolektor nach zì pod hladinou spodnì vody a mìstnì p Ìtoky byly v nïkter ch secìch velmi vysokè, v projektu nenì navrûena izolace mezilehl, ale jen na vnit nì stranï dìla ve formï tzv. krystalizaënì hmoty (v danèm p ÌpadÏ systèm Vandex). Tato izolace se st Ìk p Ìmo na definitivnì ostïnì dìla, kterè je stejnï jako ostïnì prim rnì ze st ÌkanÈho betonu. Proto bylo nutnè provèst p ed aplikacì systèmu d slednè otrysk nì dìla a p edtïsnïnì v mìstech v znamnïjöìch p Ìtok. Po aplikaci krystalizaënìho n st iku na stïny dìla pokraëovala izolace podsypem pod definitivnì podlahu a izolaënìmi p sky na styku podlahy s ostïnìm. Ëinnost zvolenèho zp sobu izolace (zatìm se jevì jako uspokojiv ) bude lepöì zhodnotit aû s vïtöìm Ëasov m odstupem po ukonëenì a p ed nì stavby. 8. Zkuöenosti z dosavadnìho pr bïhu v stavby Tak jak se p edpokl dalo ñ nejvïtöì problèmy p i raûb ch byly zp sobeny nep Ìznivou a mïnìcì se geologiì v centru Ostravy. KlÌËovou ot zkou se stalo zvl dnutì stabilizace p edpolì raûby. Tady se uk zalo, ûe v ostravsk ch podmìnk ch bude sloûitè hledat univerz lnì zp sob eöenì, a ûe toto eöenì bude nutno pruûnï p izp sobovat aktu lnìmu stavu na ËelbÏ. DalöÌ potìûe vznikaly v souvislosti s realizacì kolektorov ch chr niëek ñ jednak vlastnì vrt nì v danè geologii bylo obtìûnïjöì neû nap. v BrnÏ Ëi Praze a jednak se vyskytovaly obvyklè problèmy s neëekan mi pozicemi st vajìcìch sìtì. V dobï naps nì tohoto Ël nku ñ tedy na poë tku t etìho roku v stavby ñ probìhala stavba v souladu s Ëasov m harmonogramem. Pohled do interièr kolektoru 22

23 ROČNÍK 11 2 / 2005 NO DIG BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLOGIE POMÁHAJÍ PŘI STAVBĚ VELKÝCH TUNELŮ Ing. STANISLAV DR BEK, mìstop edseda CzSTT Uû nïkolikr t jsme v naöem Zpravodaji referovali o stavb ch velkoprostorov ch tunel, p i jejichû realizaci jsou vyuûìv ny bezv kopovè technologie. Jednalo se p ev ûnï o systèm ÑPIPE ROOFì, kdy je ne nosn horninov klenba podep ena systèmem ocelov ch trub, kterè vytv ejì ochrannou konstrukci ÑdeötnÌkì pro vybudov nì definitivnìho ostïnì velkèho tunelu. Dokonce i v tomto Zpravodaji je zpr va o v stavbï öirokèho podchodu pod ûelezniënì tratì v AthÈn ch, provedenèho takov mto systèmem. Zabudov nì ocelov ch trub b v prov dïno pomocì mikrotunelov nì o pr mïru 600 ñ 800 mm a jejich vnit ek je zabetonov n. DalöÌ moûnostì je vytvo enì ochrannè konstrukce pomocì maloprofilov ch vrt, kterè slouûì k vytvo enììdeötnìkuì ze zmrazenè zeminy, coû je levnïjöì neû ÑPIPE ROOFì z ocelov ch trub. Je zde ale problèm ÌzenÌ vrtn ch pracì. Jak to vy eöili v Neapoli se dozvìte z n sledujìcìho Ël nku, kmztwer je p evzat z Ëasopisu ÑTunnelling & Trenchless Constructionì. Kombinace ÌzenÈho horizont lnìho vrt nì a zmrazov nì zeminy zajistila p esnè a bezpeënè raûenì stanice podzemnì dr hy pod Garibaldiho n mïstìm v Neapoli. V r mci programu budov nì systèmu podpovrchovè dopravy v Neapoli prov dì firma Pizzarotti vrtacì pr ce na stavbï stanice metra na Garibaldiho n mïstì naproti ûelezniënìmu n draûì ve st edu mïsta. Tato stavba ukazuje st le vzr stajìcì prov - zanost tradiënìch tunel sk ch technologiì s bezv kopov mi technologiemi. Stavba, kter zapoëala v lednu 2002, m b t dokonëena v b eznu HornÌ Ë st jednè ze ötol p ed raûenìm se vöemi vrty (kromï pïti) dokonëen mi. TÏchto pït nedokonëen ch vrt je oznaëeno Ëtvercov mi ocelov mi destiëkami zcela vlevo. PilotnÌ vrt je uprost ed pr ezu ötoly, cca 1,5 m pod nejvyööìm vrtem. Pohled na staveniötï s velk m ocelov m tr mem rozpìrajìcìm stïny hlavnìho v kopu. Vlevo je vloûen poëìtaëov ez ötolou s polohou vöech vrt kolem ötoly. Vrty, oznaëenè GT, jsou urëeny k mï enì teploty. Nejprve byly provedeny v kopy pro venkovnì zdi stanice. Po jejich vybetonov nì mohl zaëìt v kop vnit nìho prostoru stanice. PostupnÈ hloubenì v kopu vyûadovalo mohutnè rozpïrnè nosnìky. Po dokonëenì v kopu budou prostor stanice k iûovat traùovè tunely, jejichû raûenì probìh. N stupiötï vöak budou zasahovat aû mimo prostor stanice vymezen nosn mi stïnami. Protoûe stanicì budou projìûdït dvï linky metra, je t eba vybudovat Ëty i p ÌstupovÈ ötoly (po dvou na obou stran ch stanice). Pro raûenì tïchto znaënï öirok ch tunel bylo rozhodnuto pouûìt zmrazov nì okolnì zvodnïlè a nesoudrûnè zeminy. To vyûadovalo zabudov nì obvodovèho vïnce trubek pro rozvod mrazicì kapaliny. Zmrazov nì zeminy Zmrazov nì zeminy se nïkdy pouûìv p i raûenì tunel o velkèm pr ezu ve znaënè hloubce pod hladinou spodnì vody. Pro jeho pouûitì je t eba vytvo it kolem raûenèho profilu vïnec vodorovn ch ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITIES 23

24 NO DIG ROČNÍK 11 2 / 2005 ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITIES vrt v malè vz jemnè vzd lenosti. Voda v okolì tïchto vrt se pak zmrazì za pouûitì koncentrovanè solanky o teplotï cca ñ35 C, proudìcì ve vrtech. RozteË vrt zajiöùuje vz jemn p esah zmrazen ch p sem kolem jednotliv ch vrt, takûe dokonale stabilizujì, utïsúujì a oddïlujì zeminu, kter se m vytïûit, od okolnì zeminy. Teplota zeminy se bïhem zmrazov nì mï Ì osmi teplomïry zasunut mi do vrt na obvodu ötoly. Po zmrazenì okolnì zeminy je moûno zeminu uvnit tohoto prstence bezpeënï vytïûit, protoûe tlak okolnì zeminy zachycuje zmrazen obal ötoly. Zmrazov nì probìh po celou dobu tïûenì zeminy, aby se zajistila soudrûnost ÑledovÈhoì prstence. PouûitÌ tohoto zp sobu samoz ejmï vyûaduje, aby vrty pro uloûenì trubek zmrazovacìho systèmu byly provedeny s vysokou p esnostì, protoûe jak koliv mezera ve zmrazenè zeminï by mohla zp sobit katastrofickè z ÌcenÌ celèho ledovèho obalu. Poûadavky na vrty RaûenÌ tïchto ötol za pouûitì zmrazov nì bylo zad no spoleënosti TREVI SA, velkè italskè firmï, specializovanè na zakl d nì velk ch inûen rsk ch staveb. Tlouöùka ochrannèho obalu ötol o dèlce 50 m mïla b t pouze 1, 2 m. P i polomïru zmrazenèho obalu kolem kaûdèho vrtu 0,6 m musely b t vrty provedeny s velkou p esnostì. TradiËnÌ metoda realizace p i pouûitì smïrovï nekontrolovan ch vrt by vyûadovala raûenì kaûdè ötoly ve dvou sekcìch o dèlce 30 m a 20 m. To by bylo ËasovÏ velmi n roënè, protoûe nejd Ìve by bylo nutno instalovat potrubì napojenè na zmrazovacì za ÌzenÌ na prvnìm seku a vytïûit tento sek, a potom cel postup opakovat na druhèm seku. Bylo by takè nemoûnè prov dït vrty na druhèm seku p esnï v pokraëov nì vrt prvnìho seku, protoûe vrty druhèho seku by se musely prov dït ze stìsnïnèho prostoru prvnìho seku, coû by bylo spojeno s problèmy s instalacì vrtnè soupravy na konci seku. Proto bylo t eba Trubka pro zavedenì cìvky do pilotnìho vrtu. Ëelem dr ûek na obou stran ch je p esnè vedenì kabelu po celè dèlce cìvky. Ve spodnì Ë sti je pohled na dokonëen systèm vrt p ipraven pro zavedenì mrazìcì smïsi. nalèzt zp sob umoûúujìcì provèst rovnobïûnè vrty o malè rozteëi po celè dèlce 50 m. PrvnÌ pokusy Firma TREVI se obr tila na firmu specializujìcì se na ÌzenÈ horizont lnì vrt nì (HDD) s myslem vyuûìt tuto technologii, kter je jednou z nejp esnïjöìch a nejspolehlivïjöìch metod rozmisùov nì a ÌzenÌ vrt. Metoda pouûìv elektronickou sondu instalovanou v nerezovè trubce za vrtnou hlavou. Informace se p en öejì na povrch kabelov m vedenìm uvnit vrtn ch tyëì. Sonda vysìl daje o sklonu a azimutu (smïru), p i Ëemû azimut se odeëìt na VrtacÌ pr ce v jednè ze ötol za pouûitì vrtnè soupravy ETG 10 t s vrtacìmi trubkami 10 m dlouh mi, kterè byly zkr ceny na 9 m pro zkr cenì Ëasu jejich p ipojenì k sondï. velmi citlivèm a p esnèm kompasu na povrchu. OdeËÌt se takè sìla magnetickè- 24

25 ROČNÍK 11 2 / 2005 NO DIG ho pole kolem sondy a hel zemskèho magnetickèho pole v tomto bodu. Tyto informace se pouûìvajì v kombinaci s magnetick m polem od povrchovèho elektrickèho vodiëe, zn m ch rozmïr, kter m protèk proud. Za pouûitì zn mè polohy vodiëe je sonda schopna vyuûìt hodnotu zjiötïnèho magnetickèho pole a jeho hel vzhledem k sondï k velmi p esnèmu v poëtu polohy sondy. VodiË se obvykle ukl d v obdèlnìkovè konfiguraci s jednou stranou obdèlnìku probìhajìcì nad nebo v maxim lnì blìzkosti smïru zam ölenèho vrtu (v jeho ose). Druh strana (ÑzpÏtn ì) je vedena v dostateënï velkè vzd lenosti, aby neovlivúovala daje mï enè od osy sondou. S touto konfiguracì se uveden spoleënost pokusila uplatnit systèm Paratrack II. Bohuûel, podmìnky pro uplatnïnì metody byly nep ÌznivÈ. Samotn rozsah provozu na n mïstì spolu s velk m objemem podzemnìch ûelezobetonov ch konstrukcì stavby vytv ely magneticky öum tak velkèho rozsahu, ûe vedl ke ztr tï sign lu a neumoûúoval p esnè ÌzenÌ. I kdyby se poda ilo v tomto prost edì velkomïstskèho centra zìskat pot ebn data, hloubka vrtu vìce neû 30 m pod povrchem by neumoûnila dostateënou p esnost pot ebnou k eöenì tohoto problèmu. Jedinou zb vajìcì moûnostì se zd lo b t uloûenì vodiëe pod zemì zp sobem, pouûìvan m k ÌzenÌ rovnobïûn ch vrt p i vodorovnèm smïrovèm vrt nì. Bylo vöak nemoûnè uloûit vodië dostateënï blìzko a sledovat dr hu vrtu, aniû by se z roveú razila ötola nebo vrtalo od vstupu aû k v stupu. Nebyl to prostï zp sob eöenì a spoleënost, kter mïla problèm ÌzenÌ vrt vy eöit, skonëila svou Ëast na projektu. V tomto okamûiku se firma TREVI spojila s holandskou firmou Prime Horizontal. InovaËnÌ eöenì Firma Prime Horizontal spolupracovala öest let na v voji systèmu Paratrack II s firmou Vector Magnetics, kter je majitelem technologie. SystÈm Paratrack byl p vodnï vyvinut pro vrty v naftovèm pr myslu a v pr myslu zemnìho plynu pozdïji byl pak p izp soben pro pouûitì p i ÌzenÈm horizont lnìm vrt nì (HDD). Firma Prime Horizontal je tedy autoritou p i aplikacìch tohoto systèmu ve smïrovèm vrt nì vöeho druhu. Rozs hl mi kontrolovan mi zkouökami v dìln ch firmy Prime Horizontal v Holandsku bylo zjiötïno, ûe p esnè v sledky lze zìskat za pouûitì velmi zkè cìvky, je-li sonda v pomïrnï malè vzd lenosti. To umoûnilo zajìmavè eöenì problèm danè stavby. St edem budovanè ötoly byl proveden Ëelov pilotnì vrt, do kterèho byla zavedena zk 50 m dlouh spir la (cìvka). Tato spir la pak umoûnila Ìdit veökerè vrty v danè ötole rozloûenè kolem nì. Bylo jeötï t eba vy eöit nïkolik problèm. JednÌm z nich byla sìla sign lu. Elektromagnetick pole, vytv en dvïma soubïûn mi vodiëi v nulovè rozteëi se stejn m proudem, se ruöì. V takovèto situaci se dvïma p Ìvody cìvky ve vz jemnè bezprost ednì blìzkosti, znaënou Ë st magnetickèho pole, tvo enèho bliûöìm vodiëem, zruöì vodië na druhè stranï. KromÏ toho pomïr sìly sign lu ke vzd lenosti kles v obr cenèm kubickèm pomïru: zdvojn sobenì vzd lenosti sniûuje sìlu pole osmkr t. DalöÌm problèmem byla orientace cìvky ve vrtu. U tak zkè cìvky by sebemenöì odchylka od vodorovnèho smïru vyvolala pomïrnï velikou chybu. Byla proto vyvinuta metoda p esnèho uloûenì cìvky ve vrtu za pouûitì tuhè trubky z plastickè hmoty s dr ûkov nìm umoûúujìcìm pot ebnè upevnïni a uloûenì cìvky. spïch Tato nov metoda aplikace systèmu Paratrack II, zn m nynì jako systèm ParaTrack Micro-Coil, byla okamûitï spïön, protoûe öet ila Ëas i penìze uûivatele. Snadn zp sob ustavenì a pouûitì za ÌzenÌ znamenal, ûe po nïkolika t dnech Ñzaökolov nìì prov dïcì firma, kter nemïla û dnè p edchozì zkuöenosti s tìmto systèmem, byla schopna pouûìvat systèm Paratrack II zcela samostatnï. Firma Trevi pak zakoupila tento systèm pro svè Ëely. Firma Prime Horizontal byla tedy s to na poû d nì p izp sobit sv j inovativnì systèm podmìnk m stavby a tak vy eöit obtìûn problèm ÌzenÌ vodorovnèho smïrovèho vrt nì. METODIKA PR CE NA STAVBÃ K dosaûenì optim lnìho v sledku bylo rozhodnuto provèst Ëelov pilotnì vrt st edem obou raûen ch ötol. Tento vrt byl proveden bez jakèhokoliv ÌzenÌ a zamï en dodateënï za pouûitì zamï ovaëe vrt Maxibore, coû je optick sonda cca 5 m dlouh, kter promï uje vrt po celè dèlce v p edem urëen ch bodech a vypoëìt jeho dr hu. Pro zv öenì p esnosti byly tyto vodìcì vrty promï eny jeötï za pouûitì sklonomïru na sondï Paratrack II, aby bylo moûno vypoëìtat jejich sklon. Po provedenì ËelovÈho vrtu byla do nïj opatrnï zavedena cìvka Micro-Coil. Jak bylo uvedeno, jakèkoliv nepatrnè natoëenì cìvky ve vrtu by vedlo k pomïrnï velk m chyb m a muselo mu tedy b t zabr nïno. Jakmile se zaëalo s vrty, bylo z ejmè, ûe systèm MicroCoil p edstavuje skuteënï efektivnì eöenì i p i oëek vanèm poklesu sìly sign lu p i vzr stajìcì vzd lenosti od pilotnìho vrtu. Tento pokles sìly sign lu byl patrn i na pozorovanèm zv öenì interference magnetick ch polì, kterè prodluûovalo Ëas, nutn k p esnèmu urëenì polohy. ProvedenÌ vrt v blìzkosti pilotnìho vrtu trvalo cca 3 hodiny, zatìmco provedenì vrtu nejvzd lenïjöìho od pilotnìho vrtu vzrostlo na 5 hodin. Zpracoval Ian Clarke, odborn redaktor TTC pro bezv kopovè technologie na z kladï informacì firmy Prime Horizontal Ltd., Zuiderkade 25a, Beverwijk, 1948 NG, NizozemÌ. Telefon : P eloûeno z: Tunnelling and Trenchless Construction, duben 2005, s. 12, 14, 15 ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITIES 25

26 NO DIG ROČNÍK 11 2 / 2005 RŮZNÉ / MISCELLANEOUS INFNROMATION OLDENBURG ROHRLEITUNGSFORUM NEZKLAMALO ANI TY NEJNÁROČNĚJŠÍ Doc. Ing. PETR ärytr, CSc., Katedra zdravotnìho a ekologickèho inûen rstvì fakulty stavebnì»vut v Praze, srytr@fsv.cvut.cz Opravdu na vysokè rovni a po vöech str nk ch je zabezpeëena kontinuita fungov nì IRO (Institut f r Rohrleitungsbau Oldenburg) a jeho tradiënì v znamn odborn akce celoevropskè dimenze Rohrleitungsforum, konan 10. ñ v Oldenburgu jiû po devaten ctè. V sledky jsou rozhodujìcì, a ty v takov chto i jin ch p Ìpadech hovo Ì samy za sebe. V r mci tohoto fûra je vytv en prostor pro kvalitnì odbornè p edvedenì stavu obor IS (inûen rskè sìtï) a BT (bezv kopovè technologie) a souëasnï tèû prostor pro öirokou odbornou diskusi vöech zainteresovan ch. Co je pak zvl ötï zajìmavè, je tèû paralelnì nastolenì a rozvìjenì aktu lnìch tïsnï souvisejìcìch tèmat typu: etika ve stavebnictvì, Ëi citlivost technickèho zp sobu myölenì a rozho- VysokoökolskÈ uëiliötï dov nì na ruöivè vlivy (vlivy a sìlu zp sob politickèho, ekonomickèho, ËistÏ manaûèrskèho, ednickèho Ëi firemnìho rozhodov nì technickè problematiky). Je tak vlastnï zcela z etelnï identifikov no nïco, co p in öì rizika znehodnocov nì pr ce a silì technik, kte Ì respektujì zcela p irozenou prioritu spoëìvajìcì v dodrûenì z sady: Nejprve musì b t sloûitè technickè systèmy navrûeny tak, aby mohly fungovat kvalitnï technicky a teprve n slednï Ëi paralelnï je nutnè umït efektivnï zajistit pro tyto systèmy kvalitnì servis politick, ekonomick, manaûèrsk, ednick,... a nikoli naopak! Jin mi slovy, nelze se smi ovat s ne mïrn mi vlivy deformujìcìmi kvalitu v sledn ch technick ch rozhodnutì veden mi sice ze siln ch pozic, avöak Ëasto se projevujìcìmi deformaënìmi vlivy, kterè ve sv ch d sledcìch startujì vöeobecnï neû doucì sebezni- ËujÌcÌ procesy s dlouhodob mi dopady (dopady na p ÌötÌ generace). Lze k tomu pouûìt i citace z p edmluvy programu 19. fûra:...ìnaöe odvïtvì je, jako ostatnï stavebnic- 26

27 ROČNÍK 11 2 / 2005 NO DIG tvì vöeobecnï, silnï a v rozs hlèm mï Ìtku z vislè na politickèm rozhodov nì. I dnes, jako i d Ìve, ËinÌ soubor kol ve ejn ch zak zek v NÏmecku tèmï polovinu z celkovèho objemu investic. RovnÏû sektor potrubnìch i jin ch inûen rsk ch sìtì nevykazuje v tomto ohledu û dnou v jimku, m ûeme-li se v bec dohadovat o p esnèm procentu lnìm rozdïlenì investiënìch prost edk, kdyû vìme, ûe bude st le vìce inûen rsk ch sìtì privatizov no. V z vislosti na tèto realitï, v z vislosti na situaci Ñve velkè i malè politiceì, budou ovlivúov ny i naöe aktivity....opravdu rozhodujìcì ud lostì v kvïtnu minulèho roku bylo rozöì enì EU o deset dalöìch st t. Jak oëek v nì, jakè nadïje, ale tèû jakè obavy jsou s tìmto krokem spojeny? A jak si p edstavujeme situaci nynì?ì... (konec citace) Lze re lnï odhadovat, ûe mnohè bude z leûet ve vïtöì mì e v nynïjöì rozöì enè EU na ÑfinanËnÌch tocìchì a na tom, jak dalece jej lze korektnï zvl dnout od zaë tku aû do konce v r mci konkrètnìch projekt, konkrètnìch z mïr. Navzdory v skytu n zor pesimistick ch lze zaznamenat spìöe p evahu n zor optimistick ch. RovnÏû ve st ÌzlivÈm optimistickèm duchu bylo ladïno hlavnì motto letoönìho fûra v Oldenburgu: Rohrleitungen verbinden Europa! To, ûe zde stabilnï participujì silnè spoleënosti (firemnì Ëi odbornè) z celè Evropy i svïta nenì pravdïpodobnï n hoda. SpÌöe to svïdëì o z vaûnosti tèto odbornè akce a o jejì öpiëkovè kvalitï. GSTT (German Society for Trenchless Technology) je rovnïû jednou z nich a byla zde zastoupena i letos. MÏla sv j st nek v r mci doprovodnè v stavy a mïla svè v znamnè aktivity v r mci p edn ökov ch blok a semin rnìch sekcì. Letos speci lnï, spolu s RSV (Rohrleitungssanierungsverband e.v.), garantovala sekci ÑKvalita a hospod rnost p i sanaci vedenì inûen rsk ch sìtìì s p edn ökami na tèma: ÑEkonomickÈ v hody BT ve srovn nì s klasick miì, ÑV sledky studie trhu BT pro sanaci tlakov ch a gravitaënìch (s volnou hladinou) potrubnìch vedenìì, ÑTechnickÈ podklady ñ zajiötïnì kvality sanace kanalizace ñ kdo, co, jak a proë zajiöùuje?ì. SbornÌk p edn öek (Rohrleitungen verbinden Europa, IRO, Band 29, Vulkan-Verlag Essen GmbH, 2005, ISBN X; bibliografickè informace jsou na adrese: obsahuje 837 stran, a z toho 430 stran se t k BT, tj. vìce jak 51 % (v p ÌpadÏ reklamnìch firemnìch str nek je to jeötï v raznïjöì, 59,4 %; z 250 vystavovatel zde mïlo orientaci na BT cca 28 %). V programu p edn öek a semin byly d le BT zastoupeny v pracovnìch sekcìch (kromï tè, jiû uv dïnè GSTT v öe): ÑNov ûivot pro star vedenìì, ÑHorizontal Directional Drilling/HDDì, ÑBez finanënìch zdroj to nep jde ñ finaënì projektov nì v novè EUì, ÑTechnologie a technologick za ÌzenÌ pro sanace potrubnìch vedenìì, ÑSvÏûÌ vodu prost ednictvìm star ch vodovodnìch potrubìì, ÑPr zkumy hospod rnosti jako z klad pro rozhodov nì uûitì investiënìch prost edk ì, V stava novinek ÑSanace kanalizace a jejì pl nov nìì, ÑPoslednÌ metry ñ drûba a obnova p Ìpojkov ch vedenìì. V odbornèm programu d le nechybïlo tèma ÑNov v znam technickè normalizaceì Ëi tèma ÑMezin rodnì kontraktyì (prost ednictvìm JOINT VEN- TURE to bylo uk z no na aktu lnìch p Ìpadech uplatnïnì HDD). Jako velmi zajìmav pak lze oznaëit p ÌspÏvek ÑGumov potrubì ñ technicky a ekonomicky atraktivnì alternativa pro dopravu korozivnìch a abrazivnìch tekutin a smïsìì Ëi p ÌspÏvek o spïönè realizaci pokl dky zdvojenèho plynovodnìho potrubì (DN 1422 a DN 610 s tlouöùkou stïny 31,9 mm) na dno»ernèho mo e z Ruska do Turecka ÑBlue Stream Projectì v dèlce 773 km a hloubce aû m pod hladinou mo e. Mimochodem se vlastnï tèû jedn o dalöì ÑchybÏjÌcÌ, dosud neza azenou poloûku varianty druhu BTì v klasifikaci existujìcìch BT! Bylo zde moûnè tèû v r mci nïkolika p ÌspÏvk zachytit poûadavek na vïtöì integraci ÌzenÌ provozu sìùov ch odvïtvì, jejich koordinaci tak, jak to zcela logicky a programovï prosazuje obor ÑmÏstskÈ inûen rstvìì. K tomu ostatnï i neform lnï doch zì prost ednictvìm p irozen ch ekonomick ch proces, zejmèna pak v r mci transformace velk ch nadn rodnìch spoleënostì usilujìcìch zìskat rozhodujìcì akciovè podìly a tìm mìt moûnost rozhodovat o sjednocenì provozu energetick ch a vodohospod sk ch inûen rsk ch sìtì. Lze si vöak docela dob e p edstavit, ûe se k tomuto procesu p iëlenì P edn öelo se p ed pln m auditoriem RŮZNÉ / MISCELLANEOUS INFNROMATION 27