Editorial office: Bezov 1658/1, Praha 4, Czech Republic Phone/Fax:

Transkript

1 ROČNÍK 12 1 / 2006 NO DIG Vych zì Ëty ikr t roënï Toto ËÌslo vyölo dne 16. b ezna 2006 RedakËnÌ uz vïrka: 11. ledna 2006 Issued four times a year This number was issued on March 16, 2006 Editorial close: January 11, 2006 ZPRAVODAJ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLOGIE A SLOVENSKEJ SPOLOČNOSTI PRE BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLÓGIE MAGAZINE OF THE CZECH SOCIETY AND SLOVAK SOCIETY FOR TRENCHLESS TECHNOLOGY NO DIG RedakËnÌ rada P edseda: Ing. Old ich K ra Sekret CzSTT: Ing. Ji Ì Kub lek, CSc.»lenovÈ: Ing. Ji Ì Bezrouk ñ RAMBER-sanace potrubì, spol. s.r.o. Ing. Stanislav Dr bek ñ AD SERVIS TERRABOR, s.r.o. Ing. Jaroslav Raclavsk, PhD. ñ VHO FAST VUT v BrnÏ Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. ñ»vut FS Praha Grafick prava: M. A. Martina Koûeluhov Adresa redakce: CzSTT, Bezov 1658/1, Praha 4 Tel./fax: czstt@czn.cz, office@czstt.cz Vyd v CzSTT»esk spoleënost pro bezv kopovè technologie Bezov 1658/1, Praha 4 Registrace: MV»R II/s ñ OS/1 ñ 25465/94 ñ R Sazba: Studio GSW, Praha Tisk: Tisk rna Gemerle, Praha ISSN Editorial board Chairman: Ing. Old ich K ra Secretary CzSTT: Ing. Ji Ì Kub lek, CSc. Members: Ing. Ji Ì Bezrouk ñ RAMBER-sanace potrubì, spol. s.r.o. Ing. Stanislav Dr bek ñ AD SERVIS TERRABOR, s.r.o. Ing. Jaroslav Raclavsk, PhD. ñ VHO FAST VUT v BrnÏ Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. ñ»vut FS Praha Graphic design: M. A. Martina Koûeluhov Editorial office: Bezov 1658/1, Praha 4, Czech Republic Phone/Fax: czstt@czn.cz, office@czstt.cz Published by CzSTT Czech Society for Trenchless Technology, Bezov 1658/1, Praha 4 Registration: MV»R II/s ñ OS/1 ñ 25465/94 ñ R Set: Studio GSW, Praha Printed: Tisk rna Gemerle, Praha ISSN

2 NO DIG ROČNÍK 12 1 / 2006 OBSAH / CONTENTS I. vodnìk Prof. RNDr. Miloö Karous, DrSc II. Z Ëinnosti ISTT 1. ProË mezin rodnì NO-DIG? Ing. Stanislav Dr bek 2. Nov p edseda GSTT Ing. Jaroslav Raclavsk, Aut. Ing III. Z Ëinnosti CzSTT 1. VyuûitÌ bezv kopov ch technologiì ve vod renstvì Ing. Ji Ì Bezrouk IV. Na odbornè tèma 1. Rekonstrukce kanalizace v PetrohradÏ ñ bezv kopovè! Ing. Jaroslav Raclavsk, Aut. Ing., Dipl.-Ing. Werner Suhm I. Leading article Prof. RNDr. Miloö Karous, DrSc II. News from ISTT 1. Why International NO-DIG? Ing. Stanislav Dr bek 2. New GSTT Chairman Ing. Jaroslav Raclavsk, Aut. Ing III. News from CzSTT 1. The application of trenchless technology in water engineering Ing. Ji Ì Bezrouk IV. Technical topics 1. Severage reconstruction in Saint Petersburg ñ trenchless Ing. Jaroslav Raclavsk, Aut. Ing., Dipl.-Ing. Werner Suhm 2. V mïna vodovodnìho potrubì metodou hydros Æ PLUS Bc. Karel Ji ÌËek V. Ze staveb 1. Zkuöenosti s v mïnou azbestocementovèho vodovodnìho potrubì Ing. Pavel Loskot 2. A water supply pipeline replacement by hydros Æ PLUS Bc. Karel Ji ÌËek V. From construction sities 1. Experience with the replacement of an asbestoscement water pipeline Ing. Pavel Loskot VI. R znè 1. VyhodnocenÌ anketnìch lìstk 2. Kalend NOñDIG Ing. Ji Ì Kub lek, CSc. VI. Miscellaneous information 1. Evaluation of conference enquiry Ing. Ji Ì Kub lek, CSc. 2. NOñDIG Calendar 2

3 ROČNÍK 12 1 / 2006 NO DIG»ESK BEZV KOPOV TECHNOLOGIE V MEZIN RODNÕM MÃÿÕTKU V éenõ»lenov NAäÕ SPOLE»NOSTI, dovolte, abych V m v prvnìm ËÌsle naöeho Ëasopisu v roce 2006 jeötï jednou srdeënï pop l jmènem celèho p edsednictva CzSTT, aby byl tento rok pro V s spïön ve vöech ohledech profesnìho i soukromèho ûivota. MyslÌm, ûe je vhodn Ëas na to, abychom zhodnotili dosavadnì naöì Ëinnost v konëìcìm volebnìm obdobì nynïjöìho p edsednictva, protoûe na ValnÈ hromadï spoleënosti 11. dubna 2006 probïhnou volby novèho p edsednictva. Douf me, ûe novè vedenì spoleënosti bude mìt na Ëem stavït p i prosazov nì bezv kopov ch technologiì (BT), kterè provozujì a vyuûìvajì naöe ËlenskÈ firmy a instituce, ûe vyuûije pozitivnìch v sledk, kter ch naöe spoleënost dos hla za vìce neû desetiletì svè Ëinnosti a ûe se pouëì z chyb, jichû jsme se doposud dopouötïli. Nov iniciativa z ad Ëlen naöì spoleënosti bude velmi vìt na, nechci-li Ìci nezbytn. DomnÌv m se, ûe bude v n sledujìcìm obdobì po volb ch uûiteënè soust edit svou aktivitu na dom cì prost edì, a to hlavnï pro prosazov nì BT vöude, kde se uplatúuje jejich vysok efektivita, öetrnost k p ÌrodnÌmu i ûivotnìmu prost edì a schopnost ekologicky p ekonat povrchovè p ek ûky. K tomu je uûiteënè se spojit a net Ìötit sìly jednotliv ch firem v konkurenënìch bojìch, ale spìöe spoleën mi silami prosazovat BT a rozöi ovat trh jejich aplikace tak, aby lidsk i materi lnì potenci l naöich firem byl plnï vyuûìv n k prospïchu jejich i oboru jako celku. NemÏli bychom vöak svou p sobnost zbyteënï omezovat na prostor naöì republiky. Velk ada naöich firem se prosazuje v silnè mezin rodnì konkurenci a pracuje spïönï i v zahraniënì. ZvyöujÌ tak prestiû celè naöì spoleënosti v mezin rodnìm mï Ìtku, coû je d vod k blahop nì i k dìk m. Naöe organizace CzSTT sdruûuje tèmï devades t Ëlensk ch subjekt. Pat Ìme tak mezi nejsilnïjöì n rodnì spoleënosti v r mci 25 n rodnìch spoleënostì, jeû jsou kolektivnìmi Ëleny ISTT. PoËtem Ëlen jsou p ed n mi spoleënosti Severoamerick a Skandin vsk, kterè shrnujì vìce st t, d le monon rodnì Japonsk, Australsk a Britsk. Plodn spolupr ce CzSTT a celosvïtovè organizace ISTT rychle p ispïla k zìsk v nì nov ch zkuöenostì a uplatúov nì modernìch trend v naöem oboru. Prestiû naöì SpoleËnosti byla potvrzena i nominacì naöeho z stupce do Ëty ËlennÈho V konnèho v boru, kter ÌdÌ Ëinnost ISTT ve vöech oblastech jejìho p sobenì. Naöe postavenì v mezin rodnìm spoleëenstvì bylo zd raznïno Ëast mi n vötïvami hostì z celèho svïta. P Ìzniv ohlas ze zahraniëì mïlo naöe po d nì 19. mezin rodnì konference a v stavy NO DIG Prague Z ötitu nad konferencì p evzal ministr ûivotnìho prost edì, v ËestnÈm p edsednictvu kromï nïho byl editel Mezin rodnìho ekologickèho st ediska OSN UNEP, velvyslanec EU, prim tor Hl. m. Prahy, p edseda ISTT a president ISTT. Ëastni byli i dalöì p edstavitelè politickèho ûivota, odbornè obce a mìstnìch samospr v. Odezva ze zahraniëì na vïdecko-technickou i spoleëenskou roveú konference byla vesmïs velmi p Ìzniv : Obdrûeli jsme jako po adatelè desìtky povzbudiv ch dopis ze sekretari tu, p edsedy a nynïjöìho i odstoupivöìho presidenta ISTT, sekret, p edsed a Ëlen ostatnìch n rodnìch spoleënostì, vöechny p inesly velmi p Ìzniv hodnocenì. Po nïkolika letech se jednalo o mezin rodnì konferenci, kter byla nejen odbornï, profesnï a spoleëensky spïön, ale p Ìnosn i z hlediska ekonomickèho, coû se bohuûel a dalöìch konferencìch konan ch po n s nem ûe Ìci. I z tohoto d vodu jsme se rozhodli kandidovat na po d nì mezin rodnì konference NO-DIG v BrnÏ ÚVODNÍK / LEADING ARTICLE 3

4 NO DIG ROČNÍK 12 1 / 2006 Z ČINNOSTI ISTT / ÚVODNÍK v roce Byla jiû zah jena jedn nì s akciovou spoleënostì Veletrhy Brno, kter se bude v p ÌpadÏ naöeho spïchu ve v bïrovèm ÌzenÌ podìlet na p ÌpravÏ, organizaci a realizaci konference. LetoönÌ 24. mezin rodnì konference se kon v Brisbane, hlavnìm mïstï provincie Qeensland v Austr lii, 29. Ìjna aû 2. listopadu Pro tuto akci organizuje p edsednictvo CzSTT spoleënou Ëast ËeskÈ delegace. PodmÌnky Ëasti na konferenci a p ÌpadnÈ dalöì doprovodnè akce jsou naöim Ëlen m v p edstihu sdïlov ny prost ednictvìm Ëasopisu i ovè poöty. DalöÌ jiû 25. konference se kon v italskèm mïstï Bologna v Ìjnu V letoönìm roce probïhne jiû dev t roënìk oceúov nì diplomov ch pracì v CzSTT, kter m se snaûìme zachytit z jem nastupujìcì generace o bezv kopovè technologie. Tato motivujìcì studentsk soutïû CzSTT o nejlepöì diplomovou pr ci z oblasti bezv kopov ch technologiì se stala vzorem pro mezin rodnì soutïû podobnèho typu, organizovanou ISTT od roku Ceny NO DIG Award za nejv znamnïjöì pokroky, poznatky nebo v voj v oblasti bezv kopov ch technologiì jsou udïlov ny ISTT od roku 2004 Ëty ech kategoriìch: a) vïdeck v zkum a podpora vzdïl vacìch proces, b) stavba proveden bezv kopov mi technologiemi, c) nov stroj, n stroj nebo materi l a d) studentsk diplomov pr ce. NovÏ stanoven pravidla a posouzenì projekt nez vislou anonymnì odbornou komisì umoûúujì objektivnì a spravedlivè ocenïnì p ihl öen ch projekt. Naöe spïchy v tèto soutïûi nebyly v minulosti bezv znamnè: Firma AD-Servis Terrabor Praha zìskala 3. mìsto v roce 2000 za ÌzenÈ horizont lnì vrt nì (podvrty Labe) na stavbï»ov v DÏËÌnÏ a v roce 2002 byla udïlena 2. cena firmï Wombat Brno na Mezin rodnì konferenci NO-DIG v Kodani za projekt Rekonstrukce kanalizace v mïstï Bialsko-Biala v Polsku. V roce 2003 byly naöì SpoleËnostÌ do soutïûe ISTT NO DIG Award p ihl öeny Ëty i projekty, z nich dva studentskè. V znamn p ihl öen mezin rodnì projekt Rekonstrukce kanalizace v Mari nsk ch L znìch, byl poctïn v tïûkè mezin - rodnì konkurenci prvnì cenou. PrvnÌ cenu zìskal rovnïû Ëesk student za svou diplomovou pr ci, obh jenou na»vut. Pro udrûenì naöì p ÌznivÈ pozice v r mci mezin rodnì organizace je û doucì aktivnì zapojenì vöech Ëlen CzSTT a hlavnï omlazenì naöeho p edsednictva. Proto douf m, ûe se ve velkèm poëtu z ËastnÌte volebnì ValnÈ hromady v dubnu a ûe zvolìte do Ëela naöì spoleënosti z navrûen ch kandid t takovè, kte Ì budou ochotni pracovat pro spoleënost a budou mìt podporu vïtöiny Ëlen CzSTT. Prof. RNDr. MILOä KAROUS, DrSc., p edseda CzSTT a Ëlen V konnèho v boru ISTT PROČ MEZINÁRODNÍ NO-DIG? OtaznÌk v nadpisu jakèhokoliv Ël nku vyvol v urëit sugestivnì n boj, kter m je Ëten vìce vtahov n do popisovanè problematiky. Zcela stejn nadpis volil gener lnì sekret ISTT John Castle v odbornèm Ëasopise Trenchless Technology International v Ëervenci I kdyû je otaznìk urëen pro Ëten e, v Ël nku John na poloûenou ot zku s m odpovìd. Vzhledem k tomu, ûe kaûd Ëlen CzSTT citovan Ëasopis pravidelnï dost v, doporuëuji p eëìst si argumentaci Johna Castla, kter podporuje souëasn trend: ÑPo dat Mezin rodnì konferenci a v stavu NO-DIG kaûd rok.ì PrvnÌ akce NO-DIG se konala v roce JejÌ tehdejöì organiz to i netuöili, jak spïön m se tento n zev stane. Tuto struënou, tèmï tïsnopisnou zkratku pro bezv kopovè technologie pouûìvaly nejen anglicky mluvìcì zemï, ale toto logo zdom cnïlo i v ostatnìch jazycìch pro cel obor technologiì, kterè omezujì nebo zcela odstraúujì v kopovè pr ce. TÈmÏ kaûd rok editelè ISTT diskutujì o tom, zda by se mezin rodnì NO-DIG akce nemïly konat ve dvoulet ch intervalech. Jsou vöak obavy, ûe by tento delöì interval vystavil trh bezv kopov ch technologiì vlivu nïkterè obchodnì spoleënosti, kter hled mezeru ve v stavnìm kalend i. ExistujÌ n zory, ûe bïhem jednoho roku se neobjevì tolik v vojov ch novinek, kterè by opravúovaly po dat kaûdoroënì konferenci. Podle naöich zkuöenostì vöak nikdy nenì nedostatek Uk zka Ël nku z Ëasopisu Trenchless Technology International 4

5 ROČNÍK 12 1 / 2006 NO DIG refer t. Vûdycky se objevì novè poznatky nebo zlepöenì existujìcìch technik nebo stroj, s nimiû je t eba sezn mit odbornou ve ejnost. TakovÈto argumenty tedy nejsou rozhodujìcì. Nakonec se editelè vûdy r di vr tì k z kladnìmu kolu ISTT, coû je propagace v hod bezv kopov ch technologiì v celosvïtovèm rozsahu. KaûdoroËnÌ mezin rodnì akce NO-DIG jsou st l m, vysoce kvalitnìm a v znamn m ukazatelem st le vïtöì obliby a v ûnosti tïchto technologiì. P i tèto p Ìleûitosti je t eba p ipomenout, ûe byly tèû roky, kdy se mezin rodnì NO-DIG konala dvakr t (nap. NO-DIG 1997 Janov v kvïtnu a NO-DIG 1997 Taipei v listopadu 1997). Jsou zde NOVÝ PŘEDSEDA GSTT (GERMAN SOCIETY FOR TRENCHLESS TECHNOLOGY) OD Na v roënì ËlenskÈ sch zi GSTT dne 3. listopadu 2005 v KongresovÈm centru v Hamburku byl zvolen nov m p edsedou GSTT pan Prof. Dipl-Ing. Jens Hˆlterhoff a to s ËinnostÌ od Doposud zast val funkci mìstop edsedy GSTT. Dipl.- Ing. Jens Hˆlterhoff byl v r povol n jako profesor na Vysokou ökolu ve Wismaru pro obor Ñ provoz staveb a stavebnì technologieì. Je spolumajitelem inûen rskè spoleënosti Holterhoff & Bickmann v BerlÌnÏ. Od 1. ledna 2006 bude vedenì GSTT p estïhov no z kancel Ì, kterè m t.ë. jeötï k dispozici v budovï CCH Hamburg GmbH v Hamburku do BerlÌna k tamïjöì VeletrûnÌ spoleënosti. Nov adresa sìdla vedenì GSTT bude d na ve zn most v prosinci na webov ch str nk ch GSTT ( V Ëele GSTT byl tèmï 16 rok pan Dipl.-Ing. Rolf Bielecki, editel stavebnìho adu Hamburk v.v. a Ëestn sen tor, jakoû i garant pro obor ÑpodzemnÌ stavbyì na UniverzitÏ L neburg. Za tu dobu dovedl GSTT (NÏmeckou spoleënost pro bezv kopovè technologie) k celosvïtovèmu uzn nì. Nad le bude pracovat pan Dipl.-Ing. Rolf Bielecki ve funkci jednatele GSTT- Beratungs Service (Poradensk servis GSTT). Na valnè hromadï GSTT byl jmenov n Ëestn m Ëlenem GSTT. Mimo to a dalöì pracovnì i hlediska ekonomick. KaûdoroËnÌ p Ìjem z konference NO-DIG p edstavuje vedle Ëlensk ch p ÌspÏvk d leûit p Ìnos do pokladny ISTT. Do budoucna se proto v tomto smïru û dnè zmïny konat nebudou. Pro dalöì dvï konference jsou stanovena mìsta kon nì a to NO-DIG 2006 Brisbane a NO-DIG 2007 Bologna. Na po d nì dalöìch konferencì uû kandiduje Moskva, Peking a dnes mohu uû prozradit, ûe û dost o p idïlenì po adatelstvì NO-DIG 2009 pod naöe CzSTT na zased nì p edsednictva ISTT v Brisbane. Nov a odstupujìcì p edseda GSTT Prof. Dipl.-Ing. Jens Hˆlterhoff a Dipl.-Ing. Rolf Bielecki Ing. Stanislav Dr bek, mìstop edseda CzSTT a ËestnÈ funkce, nad le z st v pan Dipl.-Ing. Rolf Bielecki p edsedou VÏdeckÈ nadace WSDTI a p edsedou EFUC ñ EvropskÈho fûra pro podzemnì stavitelstvì. Ve funkci mìstop edsed GSTT nad le setrv vajì dalöì funkënì obdobì p novè Prof. Dr.-Ing. Alfred Haack z KolÌna, Dr.-Ing. Christian Falk z Dortmundu a Dipl.-Ing. Maty ö Unger z Valluhn. Jako dalöìho mìstop edsedu GSTT, mìsto Prof. J. Hˆlterhoffera, zvolila Ëlensk sch ze pana Dipl.-Ing. Rainer Hermese ze Schwerte/Hastings (Anglie). Byli takè jmenov ni novì ËlenovÈ poradnìho sboru GSTT a to Andrea Pavlovic ze Schwerte, Dipl.-Ing. Robert Z ČINNOSTI ISTT / NEWS FROM ISTT 5

6 NO DIG ROČNÍK 12 1 / 2006 Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT Stein z Bochumi a Dipl. Ing. Frank Auringer z Wendenu. Na zased nì v Hamburku bylo mezi jin m sdïleno, ûe v roce 2006 bude GSTT organizovat 9. a 10. nïmeck spoleën st nek a to v b eznu na konferenci Trenchless Asia v äanghaji/»ìna a v Ìjnu na 24. mezin rodnì NO DIG konferenci v Brisbane/ Austr lie. Mimo to byla p edstavena GCTP ñ German Construction Technology Plattform pro koordinaci EU-v zkumn ch kol jakoû i aktivity PoradenskÈho servisu GSTT (GSTT Beratungs Service GmbH). *) Pozn mka redakce BÏhem p Ìpravy Zpravodaje jsme jiû obdrûeli novou adresu: GSTT Messdamm 22 D ñ BERLIN Tel.: / info@gstt.de Ing. Jaroslav Raclavsk, Aut. Ing., Ëlen Kuratoria WSDTI a EFUC VYUŽITÍ BEZVÝKOPOVÝCH TECHNOLOGIÍ VE VODÁRENSTVÍ Dne 14.prosince 2005 uspo dal SOVAK v KonferenËnÌm centru v Pr honicìch semin s n zvem VyuûitÌ bezv kopov ch technologiì ve vod renstvì. Semin, kterèho se z Ëastnilo necel ch 80 z stupc p edevöìm vod ren, byl zamï en na aktu lnì tèmatiku sanace vodovodnìch potrubì s vyuûitìm bezv kopov ch technologiì. vodnì p edn öka Ing. Bezrouka (CzSTT) p inesla informace o historii oboru a»eskè spoleënosti pro bezv kopovè technologie, informace o pr zkumu o proveden ch realizacìch s vyuûitìm BT v oblasti sanace vodovodnìch sìtì u n s a o p edpokl danèm v voji oboru v budoucnu. V p edn öce byly specifikov ny z kladnì p edpoklady podmiúujìcì spïönou p Ìpravu projektu realizovanèho bezv kopov mi technologiemi. Ing. Jaroslav Raclavsk z VUT v BrnÏ sezn mil se situacì v oblasti oborovè legislativy a podal v klad k p ipravovanè odvïtvovè normï Sanace vodovodnìch sìtì TNV , urëenè projektant m, realizaënìm firm m, provozovatel m a investor m vodohospod skè infrastruktury s cìlem stanovenì minim lnìch poûadavk na prov dïnì jednotliv ch bezv kopov ch technologiì tak, aby bylo zajiötïno kvalitnï provedenè dìlo. P edn öka doc. Petra ärytra (CzSTT/»VUT Praha) obs hle specifikovala a analyzovala rozhodovacì procesy probìhajìcì p i v bïru optim lnì bezv kopovè technologie a realizaënì firmy. Na principu navrûen ch hodnotìcìch kritèriì s voliteln mi a p i azen mi v hov mi podìly lze dle tèto metodiky optimalizovat cel v bïrov proces. Samostatnou kapitolu sanace vodovodnìch sìtì tvo Ì sanace potrubì zhotoven ch z azbestocementov ch materi l. P i tïchto aplikacìch p istupujì k hledisk m technick m p edevöìm n roënè legislativnì poûadavky. Praktickou p edn öku na uvedenè tèma p ednesl Ing. Ji Ì Kubeö z VAK J» a doplnil ji informacemi o moûnostech zìsk nì finanënì podpory. Pan Karel Ji ÌËek z»kv Praha prezentoval zajìmavè a n zornè srovn nì bezv kopov ch technologiì vyuûiteln ch pr vï pro sanaci vodovodnìch potrubì z azbestocementu. P i porovn nì jednotliv ch technologiì se zamï il na aktu lnì problematiku existence odpad vzniklèho ze sanovanèho potrubì. ZdravotnÌ rizika spojen s pracì s azbestocementov mi stavebnìmi hmotami p iblìûila a na z kladï platnè legislativy doloûila panì Pavla MotyËkov z Ministerstva zdravotnictvì»r. V p edn öce se komplexnï zamï ila na pr bïûn v voj legislativy a to vëetnï legislativy danè smïrnicemi evropskèho spoleëenstvì a nejnovïjöìmi novelizacemi a zd raznila povinnosti vöech zainteresovan ch stran. Z - vïreënou p edn öku p ednesla JUDr. Hana Dvo kov z Ministerstva ûivotnìho prost edì»r. ZamÏ ila se na v klad z kona Ë.185/2001 Sb. Nakl d nì s azbestocementov mi materi ly v platnèm znïnì a informovala o zmïn ch nïkter ch dalöìch souvisejìcìch z kon. Z ejmï nejd leûitïjöì informacì byla skuteënost, ûe p vodcem odpadu odpovïdn m za jeho nakl d nì je ten, jehoû ËinnostÌ odpad vznik a odpovïdnost za dnè nakl d nì nese ten, kdo odpad p evzal do svèho vlastnictvì. Z hlediska sanace azbestocementov ch rozvod je tak p vod odpadu a odpovïdnost na stranï firmy realizujìcì sanaci. Z vïrem lze konstatovat, ûe na semin i zaznïla ada kvalitnìch refer t, kterè p inesly p edevöìm odbornìk m z praxe hodnotnè informace. SdruûenÌ oboru vodovod a kanalizacì SOVAK tak pat Ì dìk za v bïr odbornèho a vysoce aktu lnìho monotèmatu, organizaci semin e a nabìdku spolupr ce»eskè spoleënosti pro bezv kopovè technologie s jejìmû p ispïnìm cel akce probïhla. Ing. Ji Ì Bezrouk, mìstop edseda CzSTT 6

7 ROČNÍK 12 1 / 2006 NO DIG REKONSTRUKCE KANALIZACE V PETROHRADĚ BEZVÝKOPOVĚ! ÚVODEM 22. z Ì letoönìho roku se konala ofici lnì ceremonie uvedenì do provozu Jihoz padnì ËistÌrny (JUZOS) mïsta Sankt-Peterburg. spïön realizace nejvïtöìho investiënìho projektu v EvropÏ v oblasti ekologie se stala ud lostì pro obyvatele Petrohradu a vöech obyvatel regionu BaltskÈho mo e. Nov ËistÌrna odpadnìch vod zabezpeëì kvalitu odpadnìch vod zbavenìm neëistot v souladu s doporuëenìm HelsinskÈ konvence k ochranï Situace rozöì enì stokovè sìtï v severnì Ë sti Petrohradu BaltskÈho mo e. P i kapacitï 330 tisìc krychlov ch metr za den JUZOS dovede Ëistit odpadnì vody z Petrohradu na 85%. Na ËistÌrnÏ naöly vyuûitì vöechny modernì technologie ËiötÏnÌ odpadnìch vod, vëetnï ultrafialovè dezinfekce. DÌky JUZOS poklesne roënï ve FinskÈm z livu z kladnì zneëiötïnì z vn öen ch l tek na 21 tisìc tun, hrnnèho fosforu na 0,52 tisìc tun, hrnnèho dusìku na 3,2 tisìc tun, organicky zneëiöùujìcìch l tek na 23 tisìc tun. Ve mïstï vznikla situace, kdy v jeho severnì Ë sti chybì moûnost zatìûit SSA na projektov v kon, protoûe nenì dokonëena v stavba hlavnìho kolektoru kanalizace severnì Ë sti mïsta [obr. 1]. GUP Vodokanal Sankt-Peterburg», si uvïdomuje svou odpovïdnost p ed obyvateli regionu BaltskÈho mo e a proto zamï uje svou Ëinnost na zlepöenì ekologickè situaci v regionu. V podniku vznikl program rozvoje systèmu odkanalizov nì Petrohradu a jeho p edmïstì do roku Z kladnì koly tohoto programu jsou: zastavenì odtoku nevyëiötïn ch odpadnì vod, zv öenì spolehlivosti kanalizaënì sìtï (zlepöenì technickèho stavu kanalizaënìch sìtì), zdokonalov nì technologick ch proces. Z kladnì spïchy GUP Vodokanal Sankt-Peterburg» v oblasti stokovè sìtï, ËiötÏnÌ odpadnì vod a zpracov nì kal za poslednìch 5 let: zabezpeëuje se ËiötÏnÌ 75 % odpadnì vod; je postaven a je v provozu z vod na spalov nì kal ; jsou zavedeny novè metody oprav a obnovenì kanalizaënìch sìtì. Je obnoveno 100 km kanalizaënìch sìtì, z nich 55 km netradiënìmi zp soby; jsou zpracov ny a zavedeny novè druhy za ÌzenÌ pro zv öenì efektivnosti pr ce systèmu odkanalizov nì; modernizace 20 % technologickèho za ÌzenÌ; zvl dnutè metody biologickèho odstranïnì biogennìch prvk p i ËiötÏnÌ odpadnìm vod; bylo zrekonstruov no vìce jak 30 kanalizaënìch ËerpacÌch stanic s v mïnou ËerpacÌch agreg t a automatik. Jak je z v öe uvedenèho vidït, GUP Vodokanal Sankt-Peterburg» jako spr vce a provozovatel kanalizaënì sìtï mïsta v r mci gener lnìho integrovanèho pl nu vyhodnotil, ûe jednou z jeho bezprost ednìch priorit je zlepöenì spolehlivosti mïstskè kanalizaënì sìtï. SmÏrn pl n chce d t do po dku oba kanalizaënì systèmy jak komun lnì tak pr myslov s tìm, aby i odpadnì pr myslovè vody byly zcela oöet eny, tedy vyëiötïny. TÌm bude postupnï zajiötïna Ëistota vod FinskÈho z livu, do kterèho vytèk jen ze st edu mïsta mïstsk mi stokami 1,5 milionu m 3 odpadnìch vod dennï. Tato kanalizaënì sìù byla vybudov na v 70. letech minulèho stoletì. Nep etrûit, dlouhodob provoz si vynutil p ipravit eöenì rekonstrukce tèto sìtï. Jako prvnì Ë st celè rekonstrukce je vybudov nì alternativnìho kanalizaënìho potrubì ñ stoky, kter po uvedenì do provozu m za kol: odvèst vodu ze st vajìcì kmenovè stoky tak, aby bylo moûno tuto opravit a po opravï kanalizaënì stoky bude toto alternativnì kanalizaënì potrubì zapojeno do rozöì enì stokovè sìtï centr lnì a p ilehlè oblasti mïsta pro zlepöenì jejì spolehlivosti a zv öenì bezpeënosti. ALTERNATIVNÍ POTRUBÍ mysl budov nì alternativnì stokovè sìtï dovolì doëasnè odstavenì sekcì st vajìcìho a st rnoucìho potrubì z funkce. JejÌ uvedenì do provozu umoûnì to, aby st vajìcì systèm byl pr zdn a tìm se umoûnila Situace opravy jihoz padnìho sbïraëe NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS 7

8 NO DIG ROČNÍK 12 1 / 2006 NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS jeho obnova. RekonstrukËnÌ pr ce mohou postupovat bez pot eby vstoupit do proudìcìho toku splaökov ch vod z eky NÏvy a FinskÈho z livu, ve shodï cìly ÑVöeobecnÈho integrovanèho hlavnìho pl nu pro mïstoì, kter je d n pro vìce neû 200 km gravitaënìho kanalizaënì potrubì o pr mïru mezi 1,5 aû 4,7 m a v hloubk ch mezi 5 aû 80 m. Tento systèm byl vybudov n v PetrohradÏ mezi lety 1947 aû1999 a postupoval s budov nìm nov ch podzemnìch struktur. V roce 1999 byl zaloûen nov podnik pod zkratkou STIS se spolu ËastÌ GUP Vodokanal Sankt-Peterburg». OOO STIS» se zamï uje na stavbu a opravu podzemnìch dïl a infrastruktury, tedy na projekty pro splaökovou kanalizaci p i vyuûìv nì nejmodernïjöìch technologiì a nashrom ûdïn ch schopnostì. Pro v stavbu nov ch potrubì ve sloûit ch hydrogeologick ch a geologick ch podmìnk ch Petrohradu bylo rozhodnuto vybrat vysoce v konnè a p itom bezpeënè strojnì vybavenì. TÏmto a dalöìm p Ìsn m podmìnk ch vyhovïla technologie mikrotunelov nì a to za ÌzenÌm AVN 1600D a AVN 2000D od firmy Herrenknecht AG, Schwanau z NÏmecka, za ÌzenÌ kterè umoûnì pr ce bez pot eby pracovat pod stlaëen m vzduchem. HnacÌ mechanismus frèzy PrvnÏ bylo nasazeno mikrotunelovacì za ÌzenÌ 200D o vnïjöìm razìcìm pr mïru 2,54 m na jihoz padnìm sbïraëi [obr. 2]. Cel souprava vë. razìcì frèzy m dèlku 13,475 m a v hu 38 t. Rychlost ot ËenÌ frèzy se d regulovat mezi 0 ñ 9 ot Ëkami za minutu a m ûe vyvinout kroutìcì moment aû Nm v obou smïrech ot ËenÌ. VlastnÌ tlaën stanice [obr. 3] ve startovacì öachtï o pr mïru 9,0 m se skl d ze Ëty p ÌmoËar ch hydromotor s posunem v krocìch 1 m. Cel mikrotunelovacì komplex [obr. 4] se skl d ze Ëty z kladnìch agreg t : RazÌcÌ a tïûebnì hlava AVN 2000D vlastnì vrtacì stroj vybaven univerz lnì frèzou se sv m rotaënìm hydromotorem a redukënì p evodovkou, obojì umìstïno centr lnï [obr. 5]; otoën v konov mechanismus pro frèzu [obr. 6]; vzduchov uz vïrov komora [obr. 7]; protlaëovacì stanice vybavena za ÌzenÌm pro kompenzov nì nat ËenÌ ötìtu a dodrûenì sp du. DopravnÌ systèm sest v ze t Ì dopravnìch Ëerpadel kterè dopravì rozpojenou zeminu a kal k separaënìmu za ÌzenÌ a kalovèho pod vacìho Ëerpadla. SeparaËnÌ za ÌzenÌ sest v se jednoho dvojstupúovèho separ toru BE ñ 375, kter oddïlì Ë steëky horniny do velikosti 43 mikronu, centrifugy BD ñ 50, a za ÌzenÌ pro p Ìpravu flokulaënìho Ëinidla FA ñ Za Ëelem snìûit pl öùovè t enì mezi stïnou tunelu a vnïjöìm pl ötïm stroje Herrenknecht AG vyvinul automatick systèm d vkov nì bentonitovè smïsi do mezikruûì (mezera mezi vnïjöì stïnou potrubì a zeminou). TlaËn r m v öachtï Cel systèm d le sest v z mìchacìho za ÌzenÌ a dopravnìho potrubì, 1,0 kw gener toru, r mu vybavenèho hlavnì zatlaëovacì stanicì a 8 vloûen ch mezistanic. AlternativnÌ kanalizaënì potrubì, kterè m b t protla- Ëov no touto mikrotunelovacì soupravou jako prvnì, m n vrhov pr tok aû m 3 /den. Celkov dèlka potrubì, kter zde byla vyraûena metodou 8

9 ROČNÍK 12 1 / 2006 NO DIG mikrotunelov nì, byla 2,075 m, ze kter ch je asi 320 m vyraûeno s pouûitìm konvenënì metody raûenì ötìtem (nemechanizovan m) v hloubk ch mezi 8 aû 20 m. PrvnÌ etapou stavby byla raûba a zatlaëenì potrubì ze startovacì öachty Ë. 5 do cìlov ch öachet Ë. 3 (v dl. 735 m) a Ë. 7 (v dl. 918 m). Geologicky vzato, tato Ë st novèho alternativnìho potrubì proch zì skrze r znè druhy zemin, kterè jsou dost p ÌznaËnÈ pro Petrohradskou oblast. Tyto zeminy obsahujì prach p ipomìnajìcì hlìny, kterè jsou vrstevnatè a mïkkè / plastickè konzistence. Jsou tam praönè Vstup k uz vïru vzduchovè komory uvnit ötìtu hlinitopìsëitè p dy mïkkè i tuhè plastickè konzistence, stejnï jako spodnì kambrium ñ jìly tèû polotuhè konzistence. zemì je takè charakterizov no p ÌtomnostÌ podzemnì vody. Tato voda je spojena nejen s ekou JekatÏrinovka, kter je souë stì oblastnìho vodnìho hospod stvì, kter vtèk do FinskÈ z toky, ale takè se stoupajìcìmi vodami vych zejìcìmi z hloubky 28 m, kterè vych zì z masivu ledovcov ch jezer, zn mè jako moskevskè zalednïnì. Vöechny tyto zeminy potenci lnï obsahujì balvany r zn ch velikostì. Pro tyto p dnì pomïry se potvrdilo jako vhodnè pouûitì univerz lnì frèzy. PouûitÌ technologie trubnìho transportu odtïûenè zeminy z p ÌdÏ a jejì separace za ÌzenÌm od firmy BAUER-Machinen GmbH v zimnìch mïsìcìch si vyû dalo jen zast eöenì pracoviötï separace hang - rem s termoizolaënì v plnì. Nap. za mïsìce leden a nor bylo vyraûeno 918 bm p i teplot ch aû mìnus 22 stupnï. POMOCNÉ SYSTÉMY Tento stavebnì projekt alternativnìho kanalizaënìho potrubì ñ stoky poëìtal s pouûitìm metody protla- Ëov nì potrubì. Tyto trouby byly vyrobeny Sankt- Peterburgskou soukromou akciovou spoleënostì, ZAO Metrobeton». Armovan betonov potrubì o vnïjöìm pr mïru 2500 mm a 2000 mm byla dod - van s integrovanou plastovou vloûkou [obr. 8]. Pro zajiötïnì p esnosti protlaëov nì potrubì slouûì laserov navigaënì systèm a software [ obr ] kter dovolì dos hnout velmi vysokèho stupnï p esnostì protlaëov nì potrubì. Nap. v öe uveden sek 918 m protlaëovan mikrotunelov nìm byl ProtlaËovacÌ trouba s vyst lkou VMT navigaënì systèm umìstïn na p Ìdi ötìtu VMT laser-navigaënì systèm v troubï v cìlovè öachtï pouze 18 mm z osy nivelety! Schopnost SLS ñ RV navigaënìho systèmu poskytnutèho NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS 9

10 NO DIG ROČNÍK 12 1 / 2006 NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS firmou VMT GmbH pro Sankt-Peterburgsk projekt byla rozöì ena o pouûitì hydrodynamickè vyrovn vacì jednotky. PouûitÌm tèto jednotky se skuteën poloha zìsk v v re lnèm Ëasu. STARÉ POTR TRUBÍ PROBLÉMY DalöÌ Ë sti projektu [obr. 11] byla rekonstrukce sbïraëe postavenèho v roce 1971 o pr mïru 2,3 m, kter je veden blìzko stanice Metra ÑN mïstì stateënostiì a odv dì odpadnì vody v objemu asi m 3 /den. Star kanalizaënì sbïraë je poloûen v potenci lnï nebezpeënè zûnï charakterizovanè velmi malou nosnostì mìstnìch p d. Obavy, ûe by se sbïraë mohl zlomit, nebo ûe by doölo ke kolapsu, jsou proto velkè, obzvl öù kdyû se budou budovat nov kabelov vedenì mezi stanicemi ÑLesnajaì a ÑN mïstì stateënostiì. Pokud by zde k podobnè ud losti nebo hav rii doölo, rozlitì neupraven ch odpadnìch vod m ûe zp sobit obrovskè problèmy Situace u stanice ÑN mïstì stateënostiì ûivotnìmu prost edì. Proto budov nì alternativnìho kanalizaënìho potrubì v tèto oblasti je nad azeno vöemu co do d leûitosti a v znamu. Budov nì tèto Ë sti alternativnìho potrubì je povaûov no jako jeden z nejn roënïjöìch kol, kterè realizuje GUP Vodokanal Sankt- Peterburg». Stavba kanalizaënìho potrubì blìzko stanice podzemnì dr hy ÑN mïstì stateënostiì zaëaly na ja e roku Zdvojen 4,32 km dlouh trasa proch zì pod centr lnìmi oblastmi mïsta. ObtÌûnÈ geologickè pomïry (nasycenè, tèmï vysoce nepropustnè p dy) byly a jsou v ûnou p ek ûkou pr cì. Trasa proch zì p es vysoce vodonosnè, tekoucì pìsky a hlinitopìsëitè p dy. Stavba alternativnìho potrubì byla provedena pomocì mikrotunelovacì soupravy AVN 2000D. Trasy alternativnìho potrubì jsou vedeny v obloucìch s polomïry zak ivenì aû 1500 m. TÈto skuteënosti je nutno vïnovat velkou pozornost a plnï se vïnovat hydraulickèmu ÌdicÌmu strojì p ÌmoËar ch hydromotor (v lc ). Dosud mikrotunelovacì stroj AVN 2000D dokonëil p es 6 km trasy. Ovl d nì stroje vyûadovalo vysoce zkuöenè profesion ly a to byl d vod proë byli nïmeëtì odbornìci poû d ni o zapoëetì s raûbou a pak postupnï byli zapracov - v ni pracovnìci OOO STIS» petrohradskèho Vodokanalu. V extrèmnìch situacìch je pot eba vymïnit mikrotunelovacì frèzy. Kde zeminu tvo Ì abrazivnì materi l (obl zky, pìsek, kostky a balvany), frèzy se opot ebov vajì rychle a n sledkem toho je nutno Ëelit n r st m tlaku n sledovan m zmenöenìm raûnè rychlosti. Ale toto nebyla zkuöenost z dne v PetrohradÏ. Po 4 km raûby byl pot ebn poëet v mïn frèz jen dvï! Pro celou dobu raûby ötol nedoölo ani k jednomu prostoji nebo nalèhavèmu p Ìpadu spojenèmu se selh nìm v stroje. Se û dn mi problèmy se nesetkala ani kompletace stroje p ed startem. Pr mïrn postup raûenì byl mezi 25 aû 30 m/den. HLUBOKÉ ŠACHT CHTY Samostatn m problèmem v PetrohradÏ je hloubenì öachet. GeologickÈ podmìnky jsou zde tak mimo- dnï sloûitè, ûe pro kaûdou jednotlivou öachtu bylo nutno pouûit individu lnì konstrukënì eöenì. VybavenÌ uûìvanè pro raûbu tunel o r zn ch pr mïrech a v r zn ch hloubk ch je bïûnè, ale aû do ned vna bylo budov nì svislè öachty jakousi individu lnì z leûitostì. Ve svïtï jsou obecnï vypracov ny systèmy pro hloubenì a spouötïnì öachet v stabilnìch zemin ch s mìrnou vydatnostì vodnìho zdroje. Ale projekty spojenè s v kopem v nestabilnìch, tekoucìch zemin ch jsou neoddïlitelnï spojeny se vznikem znaën ch ekonomick ch a Ëasov ch n klad v p ÌpravÏ stanoviöti, stabilizaci zemin, sestavenì povrchov ch systèm a znaënou pot ebou manu lnì pr ce. To je obrovsk m problèmem v stavby hlavnìho kanalizaënìch sbïraëe v PetrohradÏ, kter je ve v stavbï s nïjak mi p eruöenìmi od roku Tento sbïraë sbìr odpadnì vodu ze severnì Ë sti mïsta. Hloubka sbïraëe se mïnì od 40 do 80 m a jeho celkov dèlka je asi 24 km. Pro dobudovanì tohoto sbïraëe bylo zapot ebì asi 55 dalöìch svisl ch öachet, p ev ûnï jiû na vybudovanèm sbïraëi. Tato pot eba vedla OOO STIS» poû dat o n vrh a vytvo enì vhodnè soustavy pro hloubenì jam a öachet. Firma Herrenknecht AG navrhla pro tento projekt systèm a stroj VSM ñ 5500/7700 pro hloubenì öachet [obr. 12]. Celkov pohled na staveniötï 10

11 ROČNÍK 12 1 / 2006 NO DIG SvislÈ hloubenì a spouötïnì öachty s pouûitìm VSM ñ 5500/7700 systèmu VSM ñ 5500/7700 je systèm a stroj navrûen k tomu, aby vyhloubil öachtu o vnit nìm pr mïru mezi 5,50 a 7,70 m s maxim lnìm hlouben m otvorem o pr mïru 8,80 m a tedy provedl kompletnì öachtu aû do hloubky 85 m v promïnn ch geologick ch podmìnk ch a to od mïkk ch p d, pìsku, ötïrku aû do st ednì tvrdosti sk ly, vëetnï nestabilnìch a zavodnïn ch p d kterè jsou p ÌznaËnÈ pro Petrohradskou oblast. Ve srovn nì s vìce tradiënìmi metodami, je zde nabìdnuta v hoda strojnì technologie hloubenì öachet. V tomto p ÌpadÏ doch zì ku zkr cenì lh ty v stavby öachet z 18 jen na 3 mïsìce. D le takè ke snìûenì vlastnìch n klad spojen ch se za ÌzenÌm staveniötï a s uspo d nìm na kaûdèm mìstï. SystÈm hloubenì öachty zahrnuje strojnì hloubenì j my; zatlaëovacì a stabilizaënì jednotku; separaënì za ÌzenÌ; ÌdÌcÌ kabinu a elektrick gener tor. OOO STIS» jiû p istoupil k jeho mont ûi a zaëal pr ce na prvnì öachtï. ZÁVĚR OOO STIS» m t m asi 600 pracovnìk pracujìcìch v t ÌsmÏnnÈm provozu vytvo en m ze zkuöen ch profesion l, BÏhem letoönìho roku 2005 je pl nov no dokonëit hloubenì / vtlaëov nì vöech öachet a jeötï provedenì Ë sti raûenì. DalöÌ podzemnì raûen tunelov Ë st je pl novan na dokonëenì zaë tkem roku Jak bude pokraëovat dalöì rekonstrukce kanalizaënì sìtï podle v öe uvedenèhoìprogramu rozvoje systèmu odkanalizov nì Petrohradu a jeho p edmïstì do roku 2011" budeme se z jmem sledovat a Ëten e tohoto Zpravodaje NODIG ñ CzSTT informovat. Ing. Jaroslav Raclavsk, Aut. Ing., Dipl.-Ing. Werner Suhm VÝMĚNA VODOVODNÍHO POTRUBÍ METODOU hydros PLUS»l nek obsahuje z kladnì informace o d vodech pro kterè spoleënost Karl Weiss BerlÌn vyvinula metodu hydros Æ PLUS urëenou pro bezv kopovè sanace inûen rsk ch sìtì, p edevöìm vodovod. Jsou v nïm obsaûeny z kladnì technickè informace a pops n princip na kterèm je metoda zaloûena. P i klasick ch metod ch sanacì potrubnìch liniov ch staveb, p edevöìm otev en m v kopem, ve mïstech a obcìch, je nutno komunikace, ve ejn prostranstvì a dalöì plochy doëasnï uûìvat pro pot eby staveb, tj. k Ëel m, pro kterè nebyla z Ìzena. Vede to k omezov nì dopravy a k dalöìm nep Ìzniv m d sledk m pro obëany a na jejich kaûdodennì ûivot v takto stavbami dotëen ch lokalit ch v bec. KlasickÈ metody sanacì inûen rsk ch sìtì poökozujì zeleú, ko enovè systèmy strom a ohroûujì ûivotnì prost edì i v öiröìch souvislostech, tj. historickè budovy, ostatnì podzemnì vedenì, vodnì toky, kolejiötï mïstskè dopravy apod. Zvl ötnì postavenì d ÌvÏjöÌho ÑZ padnìho BerlÌnaì a jeho obtìûnè spojenì s okolnìm svïtem vyûadovalo i mimo dn eöenì a znaënou samostatnost p i spr vï ve ejn ch statk, inûen rsk ch sìtì a komunikacì, mj. i s d razem na omezenì v öe uveden ch nep Ìzniv ch d sledk staveb na jeho ûivot a ûivotnì prost edì. Tomu mj. slouûil i z kon o odpadech, kter zavazoval firmy k tomu, aby star potrubì, kter jiû nebyla vyuûìv na, byla vyjìm na ze zemï. V opaënèm p ÌpadÏ, musel b t hrazen Ñn jemì za ponech nì nefunkënìch potrubì v zemi po desìtky let. To byly Ë stky tak vysokè, ûe nïkolikr t p evyöovaly n klady spojenè s odstranïnìm trub p vodnìch. Proto byla v devades t ch letech min. stoletì berlìnskou firmou Karl Weiss vyvinuta nov metoda plnè v mïny vodovodnìho a plynovodnìho potrubì ñ metoda hydros Æ PLUS, splúujìcì tyto n roënè poûadavky. S tou v s nynì struënï sezn mìme. StaveniötÏ metodou hydros Æ PLUS NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS 11

12 NO DIG ROČNÍK 12 1 / 2006 NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS SchÈma metody hydros Æ PLUS Metoda hydros Æ PLUS nach zì uplatnïnì p i bezv kopovè a trasovï p esnè v mïnï potrubì o jmenovitè svïtlosti DN 80 ñ DN 300 (obr. Ë. 2). Je mimo dnï vhodn v p ÌpadÏ, kdy je nutno p vodnì potrubì nahradit nov m o jinè, tj. menöì nebo vïtöì jmenovitè svïtlosti. K tomuto Ëelu se vybudujì mont ûnì j my, tj. trubnì k vkl d nì nov ch trub a strojnì k usazenì taûnèho hydraulickèho za ÌzenÌ. Po odstranïnì Ë stì starèho potrubì v mont ûnìch j m ch, se na dnï trubnì j my umìstì vodìcì kolejnice k vkl d nì trub, urëen ch k vtahov nì. Do p vodnìho potrubì se zasunou taûnè tyëe, kterè se vz - jemnï propojì z vitov mi spojkami. TaûnÈ tyëe se ukotvì do p echodovèho adaptèru, kter taûnou sìlu p en öì pouze na starè potrubì. NovÈ potrubì je Ñvn öenoì pomocì zajiöùovacìch tyëì, kterè do nïho byly vloûeny p ed zah jenìm pracì. NovÈ potrubì je jimi staûeno mezi zajiöùovacì deskou a p echodov m adaptèrem. Touto pravou jsou minimalizov ny sìly p sobìcì na novè potrubì, coû vyluëuje poökozenì spoj, p edevöìm hrdlov ch. P i pouûitì trub opat en ch jiötïnìm proti osovèmu posunu nebo spojovan ch sva ov nìm, nenì nutno p i vtahov nì pouûìvat zajiöùovacìch Za ÌzenÌ hydros Æ PLUS v Ëinnosti tyëì. AdaptÈry jsou p izp sobeny vnïjöìm pr mïr m vymïúovanèho potrubì nebo trubnìch hrdel. V p ÌpadÏ n hrady starèho potrubì potrubìm nov m o vïtöì jmenovitè svïtlosti, slouûì p echodov adaptèr jako rozöi ovacì kuûel. Ve strojnì j mï je umìstïn hydraulick taûn stroj s ocelovou opïrnou deskou s otvorem odpovìdajìcìmu vnïjöìmu pr mïru vymïúovanèho potrubì nebo hrdel trub. Tato deska slouûì k op enì taûnèho stroje o Ëelo strojnì j my a z roveú zabraúuje vytlaëenì zeminy vytahovan m potrubìm do pracovnìho prostoru stroje. K plnèmu odstranïnì zbytk starèho potrubì ze zemï slouûì bedna na örot, kter se umisùuje do strojnì j my pod ötïpn klìn nebo do öachet na trase vymïúovanèho potrubì. Za ÌzenÌ v Ëinnosti je vidït na obr. Ë. 3. Na opïrnè desce jsou upevnïny dva vodorovnè hydraulickè v lce, jimiû je starè potrubì pomocì taûn ch tyëì vtahov no do strojnì j my. Taûn sìla se p en öì z hydraulick ch v lc na taûnè tyëe pomocì svïracìho za ÌzenÌ a ocelovèho nosnìku. U potrubì o jmenovit ch svïtlostech do DN 300 se osvïdëilo vyuûìvat kompaktnìho taûnèho za ÌzenÌ o taûnè sìle 850 kn. U vïtöìch jmenovit ch svïtlostì je moûnè vyuûìt stroj staûnou sìlou do kn. Za ÌzenÌ hydros Æ PLUS s opïrnou deskou zavïöenou na hydraulick ch v lcìch Hydraulick taûn stroj je opat en mezideskou (obr. 4), kter je s opïrnou deskou spojena Ëty mi vyrovn vacìmi hydraulick mi v lci. Ty zajiöùujì, aby odchylka osy taûn ch tyëì, kter je kolm na rovinu desky, nep es hla 7. TÌm je vylouëeno p sobenì boënìch sil na taûn stroj. P ekroëì-li vych lenì osy taûn ch tyëì tuto hodnotu, taûn stroj je automaticky vypnut. PotrubÌ je vytahov no hydraulick mi v lci cyklick m pohybem s maxim lnìm zdvihem 400 mm. P i zpïtnèm pohybu v lc doch zì k destrukci starèho potrubì ötïpn m kuûelem, kter je opat en öesti hvïzdicovï uspo dan mi noûi. TaûnÈ tyëe jsou p i pr chodu hydraulick m strojem automaticky rozpojov ny. Zkr cenì zdvihu hydraulick ch v lc v d sledku pruûnosti starèho potrubì p i jeho destrukci ötïpn m kuûelem je zamezeno jeho trval m p edpïtìm. DÈlky sek vymïúovanèho potrubì jsou z vislè na vnïjöìm pr mïru potrubì, rozdìlu jmenovit ch svïtlostì mezi star m a nov m potrubìm, druhu zeminy a v konu taûnèho stroje. Tyto seky jsou zpravidla dlouhè 100 ñ 150 m. P i v mïnï potrubì se na vodovodnìm adu v mìstech napojenì domovnìch vodovodnìch p Ìpojek a ostatnìch armatur hloubì öachty, kterè jsou vïtöinou od sebe vzd leny 15 ñ 50 m (obr. 5). PotrubÌ je vymïúov no v celè jeho dèlce bez ohledu na tyto vyhloubenè öachty, p i Ëemû nenì nutnè p emìstïnì taûnèho stroje. SchÈma postupu v mïny potrubì metodou hydros Æ PLUS 12

13 ROČNÍK 12 1 / 2006 NO DIG Technick kontrolnì stav v BerlÌnÏ ovï oval hluënost za ÌzenÌ ve smyslu Vöeobecn ch spr vnìch p edpis pro ochranu p ed hlukem na stavb ch ñ hlukovou emisì. P i vzd lenosti 7 m od stroje byly zjiötïny imisnì hodnoty 54,5 db (A). Na z kladï v sledk tohoto öet enì bylo vyd no povolenì k provozov nì za ÌzenÌ hydros Æ PLUS v obytn ch oblastech, poblìû nemocnic, v l zeúsk ch ËtvrtÌch apod., a to i ve smïnnèm provozu. Na obr. Ë. 6 je situace staveniötï. Zde byl za ÌzenÌm hydros Æ PLUS nahrazov n cca 150 m dlouh vodovodnì ad z trub ze öedè litiny za ad nov z tv rnè litiny. Hodnoty taûn ch sil, vyvinutè v r zn ch f zìch v mïny, jsou zn zornïny na obr. Ë. 7. Z grafu je z ejmè, ûe nejvïtöì taûn sìla byla vyvinuta p i zah jenì pracì, kdy doch zì k uvolnïnì zeminy, kter pevnï p ilnula ke starèmu potrubì. Po vytaûenì asi 5 ñ 10 m potrubì, coû z visì na vzd lenosti mezilehl ch öachet, kles taûn sìla pod 100 kn. NovÈ potrubì je pak zatahov no do zeminy s minim lnìm odporem. Oproti klasickèmu zp sobu v mïny potrubì, tj. v otev en m v kopem, bylo metodou hydros Æ PLUS dosaûeno podstatnèho zkr cenì pracì. spory na zemnìch pracìch, manipulaci s v kopkem a uv dï- Situace staveniötï nìm stavbou naruöen ch povrch do p vodnìho stavu, Ëinily vìce neûli 80 %. PomocÌ metody hydros Æ PLUS, jejìû licence je uûìv na v zemìch celè Evropy, bylo jen v»eskè Graf taûn ch sil republice v uplynul ch letech vymïnïno vìce neû m vodovodnìch ad. Na sanacìch inûen rsk ch sìtì v»eskè republice metodou hydros Æ PLUS pracujì:»kv Praha, s. r. o. Ke Kablu 289, Praha 10 Bc. Karel Ji ÌËek Tel info@ckvpraha.cz VaK-Stavby Hradec Kr lovè, s. r. o. Markovice 881, Hradec Kr lovè p. Roman KuËera Tel info@vakstavby.cz Z vïr: Z daj a technick ch parametr hydraulickèho taûnèho stroje a agreg tu uveden ch v Ël nku je z ejmè, ûe metoda hydros Æ PLUS je nejvhodnïjöì k sanaci vodovodnìch rozv dïcìch ad o jmenovitè svïtlosti DN 80 ñ DN 300, p edevöìm v p Ìpadech, kdy doch zì ke zmïnï jmenovitè svïtlosti novèho potrubì. VyuûitÌ metody lze doporuëit i k v mïnï rozv dïcìch vodovodnìch ad p i rozs hlejöìch rekonstrukcìch, kdy ostatnì ady jsou sanov ny jin mi bezv kopov mi metodami. Bc. Karel Ji ÌËek,»KV Praha s.r.o. NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS 13

14 NO DIG ROČNÍK 12 1 / 2006 ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITIES ZKUŠENOSTI S VÝMĚNOU AZBESTOCEMENTOVÉHO POTRUBÍ V p ÌspÏvku jsou uvedeny d vody, pro kterè vodohospod sk spoleënost Vodovody a kanalizace Hradec Kr lovè, a.s., p ikroëila k sanaci azbestocementov ch vodovodnìch ad a zvolila v exponovan ch lokalit ch k jejich v mïnï bezv kopovè technologie, zvl ötï pak metodu hydros Æ PLUS. VodovodnÌ sìù na zemì okresu Hradec Kr lovè je v majetku akciovè spoleënosti Vodovody a kanalizace Hradec Kr lovè (d le jen ÑVAK Hradec Kr lovèì). VAK Hradec Kr lovè je jednou z hlavnìch vodohospod sk ch spoleënostì v chodnìch»ech, resp. Kr lovèhradeckèho kraje se 145 tisìci obyvatel z soben ch pitnou vodou z ve ejnèho vodovodu. Z hlediska pr vnì formy je investor akciovou spoleënostì s vlastnick m podìlem mïst a obcì ve v öi 92 %. Zdroje pitnè vody, ze kter ch je obyvatelstvu dod - v na pitn voda, jsou z 98 % charakteru podzemnìho (Polick k Ìdov p nev, jìmacì uzemì podorlickè hydrogeologickè struktury Lit, kvartèrnì prameniötï Hrobice aj.), zbylou Ë st tvo Ì voda upravovan z povrchovèho zdroje eky Orlice v Hradci Kr lovè, vyuûìvan zejmèna jako zdroj z loûnì. Z hlediska kvality pitnè vody dod vanè do spot ebiötï, vyhovuje podmìnk m, uveden m jak v Hygienick ch poûadavcìch na vodu (ß, odst. 1) z kona Ë. 258/ 2000 Sb. o ochranï zdravì, tak v ß 3 ñ Ukazatele a hygienickè limity pitnè vody prov dïcìho p edpisu, vyhl öce Min. zdravotnictvì»r Ë. 252//2004 Sb., kterou se stanovì hygienickè poûadavky na pitnou a teplou vodu a Ëetnost a rozsah kontrol pitnè vody, ve znïnì pozdïjöìch p edpis. Celkov dèlka vodovodnì sìtï, vlastnïnè VAK Hradec Kr lovè a, je km a je jì z sobov no 24 % z celkovèho poëtu obyvatel Kr lovèhradeckèho kraje. Celkov kapacita vodovod je 752 l.s ñ1. V poslednìch pïti letech byla dokonëena rozs hl vodofikace obcì Kr lovèhradecka s n zvem Vod - rensk soustava v chodnì»echy, kter zahrnovala v stavbu nov ch cca 260 km vodovod. Pro v stavbu ve ejn ch vodovod byla v minulosti uûìv na potrubì z litiny, PVC, azbestocementu (d le jen ÑACì) a ojedinïle i oceli. V souëasnè dobï d v VAK Hradec Kr lovè p ednost potrubì z tv rnè litiny, u menöìch jmenovit ch svïtlostì pak z PVC. Jiû po dobu cca 30 let je zn m negativnì vliv azbestu na lidskè zdravì. Proto i na zemì naöeho st tu byla v minulosti p ijata z sadnì opat enì pro pr ci s azbestem, kter byla d Ìve zakotvena mj. i ve smïrnici Ministerstva zdravotnictvì»sr ñ hl. hygienika»sr Ë. 64 o hygienick ch z sad ch pro pr ce s chemick mi karcinogeny ñ HE 64/84, ve znïnì zmïny ze dne Ta oproti p edchozìm smïrnicìm z konce sedmdes t ch let zavedla adu taxativnìch povinnostì k ochranï zdravì. P edpokl d se, ûe p i pr ci na AC vodovodnìch potrubìch budou pracovnìci p ich zet i nad le do styku s azbestem, a proto bude nutno plnit povinnosti vedoucì k ochranï jejich zdravì, vypl vajìcì z na ÌzenÌ vl dy Ë. 441/2004 Sb., ËinnÈ dnem VAK Hradec Kr lovè do ned vnè minulosti vlastnil mj. i m AC vodovodnìch ad o DN 80 aû 300. Z v öe uveden ch d vod p ipravil v letech 2001 ñ 2002 projekt, kter eöil komplexnì v mïnu AC vodovodnìch potrubì za takov, kter vyhovì hygienick m poûadavk m na v robky p ich zejìcì do styku s pitnou vodou, ale p edevöìm za ta, kter p i pr ci s nimi ñ p i oprav ch a drûbï ñ vyluëujì pro pracovnìky zdravotnì rizika. V mïna potrubì byla navrûena ve st vajìcìch tras ch. Z hlediska z kona Ë. 50/1976 Sb., stavebnì z kon, ve znïnì novel, se form lnï jednalo o zmïnu dokonëenè stavby, na kterou se nevztahuje povinnost vyd nì zemnìho rozhodnutì. P i odstraúov nì AC potrubì a jeho likvidaci bylo nutnè poëìtat s povinnostì dodrûovat podmìnky ve smyslu na ÌzenÌ vl dy Ë. 178/2001 Sb., kter mi se stanovì z sady ochrany zdravì p i pr ci. Bylo nutnè splnit povinnost hl öenì ve smyslu ß 6 vyhl öky Ministerstva zdravotnictvì»r Ë. 89/2001 Sb., kterou se stanovì podmìnky pro za azov nì pracì do kategoriì, limitnì hodnoty biologick ch expoziënìch test a n leûitostì hl öenì pracì s azbestem a biologick mi Ëiniteli. HydraulickÈ parametry novèho vodovodnìho potrubì z staly zachov ny, vodovodnì ady byly doplnïny o nadzemnì poû rnì hydranty tam, kde to vyûadovaly st vajìcì poû rnì normy, resp. podmìnky poû rnìho org nu v r mci stavebnìho ÌzenÌ. Stavba byla navrûena tak, aby dokonëenè vodovodnì ady mïly ûivotnost minim lnï 50 let. JednotlivÈ seky v mïny vodovodnìho potrubì byly navrûeny k prov dïnì buô otev en m v kopem nebo bezv kopovou technologiì, vûdy podle konkrètnìch podmìnek v danè lokalitï na z kladï ekonomickèho vyhodnocenì obou variant. Bylo rozhodnuto, ûe seky v zastavïnèm zemì a v komunikacìch byly navrûeny pro bezv kopovou Agreg t taûnèho za ÌzenÌ hydros Æ PLUS 14

15 ROČNÍK 12 1 / 2006 NO DIG technologii, seky ve volnèm terènu a v pozemcìch s nezpevnïn m povrchem otev en m v kopem. PodÌl vyuûitì bezv kopovè technologie v projektu Ëinil 30 %. Po zv ûenì vöech okolnostì byla k splnïnì v öe uveden ch podmìnek rekonstrukcì vodovod z AC trub jako nejvhodnïjöì zvolena metoda hydros Æ PLUS. VlastnÌ v mïna vodovodnìho potrubì touto metou spoëìv v plnèm odstranïnì potrubì starèho, jeho destrukci a n slednè likvidaci se souëasn m zataûenìm potrubì novèho. Tak je moûnè obnovovat vodovodnì potrubì aû do profilu DN 300. Maxim lnì moûn obnovovan dèlka jednoho seku je 150 m, p iëemû obnovovan sek musì b t bez n hl ch horizont lnìch a vertik lnìch zmïn. P i sanaci lze zvïtöit jmenovitou svïtlost novèho potrubì aû o dva stupnï, nap. DN 80 na DN 150. Tato technologie je nehluën (max. 54,5 db) a nevznikajì p i pr ci stroje û dnè vibrace. KompaktnÌ zatahovacì hydraulickè jednotka m zatahovacì sìlu 850 kn. Na z kladï tohoto projektu byl v r mci stavby rekonstruov n mj. i vodovodnì ad z AC v ulici Kröovka ve Smi icìch (obj. SO 02.2). PraktickÈ vyuûitì metody hydros Æ PLUS na tèto stavbï bylo p edvedeno zhotovitelem stavby, spoleënostì VAK STAVBY, s. r. o., Hradec Kr lovè, v r mci kon nì 10. konference»eskè spoleënosti pro bezv kopovè technologie v Hradci Kr lovè i nïkter m jejìm ËastnÌk m. V tèto ulici bylo p vodnì AC potrubì DN 80 v dl. 111 m a DN 100 v dl. 323 m uloûeno v hloubce 1,60 ñ 1,80 m. Na vodovodnìm adu bylo 22 vodovodnìch p Ìpojek ve vzd lenosti 8 ñ 29 m. Mimo nï byly na vodovodnìch adech 2 nadzemnì a 1 podzemnì hydrant a odboëky vodovodnì ad. V ulici bylo t eba zachovat pr jezd vozidel mìstnìch obyvatel, umoûnit p Ìstupy do gar ûì a obytn ch dom. éiviën povrch komunikace byl v dobrèm stavu, a proto mïl investor stavby z jem na minimalizaci jeho poökozenì. Po dobu v stavby bylo zajiötïno z sobov nì obyvatel pitnou vodou n hradnìm vodovodnìm potrubìm z PE o 63 mm, uloûen m podèl trasy vodovodnìho adu, na kterè byly provizornï napojeny st vajìcì domovnì vodovodnì p Ìpojky. Na trase vodovodnìho adu byly vyhloubeny 3 strojnì a 3 trubnì j my. Mimoto byly v mìstech napojenì domovnìch p Ìpojek vyhloubeny öachty, rovnïû v mìstech hydrant a vodovodnìch odboëek. S ohledem na stav a sloûenì zeminy podèl p vodnìho adu nebylo t eba hloubit z technologick ch d vod dalöì öachty. P estoûe bylo nutnè z d vodu napojenì domovnìch p Ìpojek a osazenì armatur hloubit v öe uvedenè öachty a stavebnì j my, objem zemnìch pracì v porovn nì s klasick m zp sobem sanacì (otev en v kop) byl snìûen o 80 %. V kopek, nahrazen ötïrkopìskem, byl odvezen na trvalou skl dku. VedenÌ inûen rsk ch sìtì (p ev ûnï kabely), uloûen podèl vodovodnìho adu, byla v mìstech hloubenì jam a öachet zajiötïna proti poökozenì a zachov na v provozuschopnèm stavu. AzbestocementovÈ potrubì o celkovè hmotnosti kg bylo ze zemï zcela odstranïno, likvidov - no za zv öen ch bezpeënostnìch opat enì z hlediska ochrany zdravì pracovnìk a ûivotnìho prost edì, a uloûeno na skl dky nebezpeënèho odpadu. Nep Ìzniv je cena za takovè uloûenì ñ 5 tisìc KË/t. CelkovÈ pr ce souvisejìcì s v mïnou vodovodnìho adu metodou hydros Æ PLUS (315 m) trvaly 18 hodin. Znamen to, ûe doba rekonstrukce vodovodnìho potrubì ve srovn nì s klasick m zp sobem Pohled do trubnì j my po dokonëenì v mïny ñ otev en m v kopem ñ byla zkr cena cca o 7 dn. Je t eba rovnïû zmìnit nezanedbatelnè snìûenì hluënosti, praönosti a dalöìch negativnìch vliv rekonstrukce vodovodnìho potrubì na okolì (z bory komunikacì, dopravnì omezenì apod.). Na tèto stavbï, jako na adï p edch zejìcìch, realizovan ch metodou hydros Æ PLUS, byla prok - z na vhodnost jejìho nasazenì, a to zejmèna v p Ìpadech, kdy investor respektuje z jmy obëan, ekolog a spr vc inûen rsk ch sìtì v exponovan ch lokalit ch obcì a mïst. Z VÃR Zkuöenosti ze samotnè realizace projektu uk zaly, ûe VAK Hradec Kr lovè uëinil spr vnè rozhodnutì, kdyû vedle klasickè technologie v mïny vodovodnìho potrubì pouûil ve v znamnè mì e i technologie bezv kopovè, v tomto p ÌpadÏ metody hydros Æ PLUS. Je z ejmè, ûe existujì vöechny d vody k tomu, aby tato tendence byla podporov na a obecnï p ijìm na p i tvorbï n vrh obdobn ch projekt. Ing. Pavel Loskot, Vodovody a kanalizace Hradec Kr lovè, a. s. ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITIES 15