Editorial office: Bezov 1658/1, Praha 4, Czech Republic Phone/Fax:

Transkript

1 ROČNÍK 11 4 / 2005 NO DIG Vych zì Ëty ikr t roënï Toto ËÌslo vyölo ze sponzorsk m p ispïnìm firmy»kv Praha, s.r.o., dne 16. prosince RedakËnÌ uz vïrka: 10. Ìjna 2005 Issued four times a year This number was issued with the sponzoring contribution of»kv Praha, s.r.o., on December 16, 2005 Editorial close: October 10, 2005 ZPRAVODAJ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLOGIE A SLOVENSKEJ SPOLOČNOSTI PRE BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLÓGIE MAGAZINE OF THE CZECH SOCIETY AND SLOVAK SOCIETY FOR TRENCHLESS TECHNOLOGY NO DIG RedakËnÌ rada P edseda: Ing. Old ich K ra Sekret CzSTT: Ing. Ji Ì Kub lek, CSc.»lenovÈ: Ing. Ji Ì Bezrouk ñ RABMERñsanace potrubì, spol. s r.o. Ing. Stanislav Dr bek ñ AD SERVIS TERRABOR Ing. Jaroslav Raclavsk, PhD. ñ VHO FAST VUT v BrnÏ Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. ñ»vut FS Praha Grafick prava: M.A. Martina Koûeluhov Adresa redakce: CzSTT, Bezov 1658/1, Praha 4 Tel./fax: czstt@czn.cz, office@czstt.cz Vyd v CzSTT»esk spoleënost pro bezv kopovè technologie Bezov 1658/1, Praha 4 Registrace: MV»R II/s ñ OS/1 ñ 25465/94 ñ R Sazba: Studio GSW, Praha Tisk: Tisk rna Gemerle, Praha ISSN Editorial board Chairman: Ing. Old ich K ra Secretary CzSTT: Ing. Ji Ì Kub lek, CSc. Members: Ing. Ji Ì Bezrouk ñ RABMERñsanace potrubì, spol. s r.o. Ing. Stanislav Dr bek ñ AD SERVIS TERRABOR Ing. Jaroslav Raclavsk, PhD. ñ VHO FAST VUT v BrnÏ Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. ñ»vut FS Praha Graphic design: M.A. Martina Koûeluhov Editorial office: Bezov 1658/1, Praha 4, Czech Republic Phone/Fax: czstt@czn.cz, office@czstt.cz Published by CzSTT Czech Society for Trenchless Technology, Bezov 1658/1, Praha 4 Registration: MV»R II/s ñ OS/1 ñ 25465/94 ñ R Set: Studio GSW, Praha Printed: Tisk rna Gemerle, Praha ISSN

2 NO DIG ROČNÍK 11 4 / 2005 OBSAH / CONTENTS I. vodnìk Petr Kˆppel,»KV Praha s.r.o. II. Z Ëinnosti ISTT 1. Mezin rodnì konference NO-DIG 2005 Rotterdam Ing. Old ich K ra 2. Zased nì Rady editel a V konèho v boru ISTT na konferenci NO-DIG v Rotterdamu prof. RNDr. Miloö Karous, DrSc. 3. NO-DIG 2005 objektivem Ëlena naöì delegace 4. ISTT 2002 ñ 2005 ÑTo vöechno odnes Ëas...ì Ing. Stanislav Dr bek III. Z Ëinnosti CzSTT 1. Odborn program 10. konference o bezv kopov ch technologiìch Hradec Kr lovè Ing.Ji Ì Bezrouk 2. Fotoreport û z naöì letoönì konference o bezv kopov ch technologiìch Hradec Kr lovè 3. V sledek ankety na z vïr 10. konference CzSTT Ing. Ji Ì Kub lek, CSc. 4. DiplomovÈ pr ce v soutïûi CzSTT v akademickèm roce 2005/2006 doc. Ing. Petr ärytr, CSc. Ing. Marcela Syn Ëkov, CSc. 5. Studentsk soutïû o cenu CzSTT (obdobì 2005ñ6) I. Leading article Petr Kˆppel,»KV Praha s.r.o. II. News from ISTT 1. International Conference NO-DIG 2005 Rotterdam Ing. Old ich K ra 2. Meeting of the Board of Directors and Executive Subcommittee at NO-DIG conference in Rotterdam prof. RNDr. Miloö Karous, DrSc. 3. NO-DIG 2005 through the camera of our delegation 4. ISTT 2002 ñ 2005 Ñgone with the windì Ing. Stanislav Dr bek III. News from CzSTT 1. Technical programme of annual CzSTT conference in Hradec Kr lovè Ing.Ji Ì Bezrouk 2. Foto reportage of annual CzSTT conference of trenchless technology 3. Result of enquiry at the end of annual CzSTT conference Ing. Ji Ì Kub lek, CSc. 4. Graduation projects in 2005/2006 CzSTT competition doc. Ing. Petr ärytr, CSc. Ing. Marcela Syn Ëkov, CSc. 5. Studentís competition for the CzSTT prize 2005/6 IV. Na odbornè tèma 1. Bezv kopovè odstraúov nì vad v izolaënìm povlaku ocelov ch potrubì VladimÌr Pliska 2. Obnova stokovè sìtï napadenè sìranovou korozì Ing. Stanislav MalanÌk V. Ze staveb 1. Co je novèho v mikrotunelov nì Ing. Karel Franczyk Paul Wilkinson VI. R znè 1. Vöem Ëlen m CzSTT 2. Kalend NOñDIG IV. Technical topics 1. Trenchless remedy of defects of steel pipe line insulation VladimÌr Pliska 2. Rehabilitation sewerage systems suffered sulfate corrosion damage Ing. Stanislav MalanÌk V. From construction sities 1. Latest news in microtunelling Ing. Karel Franczyk Paul Wilkinson VI. Miscellaneous information 1. To all CzSTT members 2. NO-DIG Calendar 2

3 ROČNÍK 11 4 / 2005 NO DIG V éen D MY A P NOV, s potïöenìm jsem p ijal nabìdku redakënì rady zpravodaje No Dig sezn mit öiröì odbornou ve ejnost s naöì spoleënostì ñ spoleënostì»kv Praha, s. r. o. ñ jejì pracì a jejìmi z mïry. Bezv kopov mi technologiemi se zab v me teprve 7 let a proto se povaûujeme za nov Ëky mezi tïmi, kte Ì u n s modernì metody sanacì inûen rsk ch sìtì zav dïli, dos hli zde jiû znaën ch spïch, kter ch si v ûìme a od kter ch se st le uëìme. Po dobu vìce jak deseti let se podìlìme na v stavbï, oprav ch a rekonstrukcìch inûen rsk ch sìtì, hlavnï vodovod a kanalizacì v Praze a dalöìch mïstech»eskè republiky. UvÏdomili jsme si, ûe s ohledem na charakter z stavby, hustotu inûen rsk ch sìtì, dopravnì provoz a zp sob ûivota obyvatel se trvale ztïûujì podmìnky pro stavebnì pr ce, p edstavujìcì z velkè Ë sti manipulaci se zeminou.to se samoz ejmï neobejde bez vyuûìv nì tïûöìch stavebnìch stroj. Zaznamenali jsme sìlìcì z jem org n mìstnì spr vy, samospr vy a obëan sam ch, na sniûov nì nep ÌznivÈho vlivu stavebnìch pracì na ûivotnì prost edì, kterè ch peme v öiröìch souvislostech. DomnÌv me se takè, ûe nejde pouze o ochranu p Ìrody, p ÌrodnÌch zdroj a ovzduöì, ale takè o ohleduplnost k historick m pam tk m, modernìm komunikacìm, ve ejn m prostranstvìm a kulturnìm centr m, p edevöìm v exponovan ch lokalit ch mïst a obcì. Z tïchto d vod, po peëlivè vaze a zejmèna s ohledem na oblasti naöeho p sobenì, jsme se rozhodli v roce 1998 vytvo it joint ventures s nïmeckou spoleënostì Karl Weiss BerlÌn. TÌm jsme zìskali p Ìstup k bezv kopovè technologii III. generace ñ metodï hydros Æ, umoûúujìcì v mïnu vodovodnìch a plynovodnìch ad a p Ìpojek vë. plnèho odstranïnì p vodnìho potrubì ze zemï p i snìûenì objemu zemnìch pracì aû o 90 %. Jedn se o metody, kterè v tè dobï nebyly v»r k dispozici a jejich zavedenì jsme povaûovali a st le povaûujeme za kvalitativnì rozöì enì nabìdky bezv kopov ch technologiì. JednotlivÈ metody (hydros Æ PLUS, hydros Æ STEEL, hydros Æ BOY, hydros Æ LEAD) jsou urëeny pro plnè v mïny vodovodnìch a plynovodnìch ad do DN 300 a ocelov ch a olovïn ch vodovodnìch p Ìpojek). O v hod ch tïchto metod se p esvïdëili majitelè a provozovatelè vodovodnìch sìtì v Praze, z padnìch, jiûnìch a severnìch»ech ch, Hradci Kr lovè, PardubicÌch, BrnÏ, VyökovÏ, KyjovÏ a dalöìch. Bylo by na mìstï p edstavit blìûe uvedenè metody, ale k tomu r di vyuûijeme jin ch p ÌleûitostÌ ñ v stav, prezentacì, odborn ch semin. RadÏji v s sezn - mìme s naöimi oëek v nìmi a jejich naplnïnìm. Z v öe uveden ch z kladnìch informacì o naöich moûnostech je z ejmè, ûe jsme nebyli schopni uch zet se o takovè zak zky, u kter ch jsme nedok zali zcela uspokojit poûadavky na bezv kopovè sanace inû. sìtì vlastnìmi prost edky. P edpokl dali jsme totiû, ûe v takov ch p Ìpadech se m ûeme soutïûì z ËastÚovat r zn mi formami spolupr ce s nositeli poûadovan ch technologiì (uzav enìm ÑalianËnÌchì dohod, sdruûenìmi, moûnostmi poddod vek). Samoz ejmï jsme se pokusili o nav z nì r zn ch forem spolupr ce. Po nïkolikalet ch zkuöenostech jsme vöak dospïli k z vïru, ûe n mi oëek van partnerstvì nejsou obvykl a v konkrètnìch p Ìpadech vïtöinou p evl daly kr tkodobè z jmy tïch, kte Ì mïli k zak zce blìûe, p ed z mïry dlouhodob mi. Vych zejìce z tïchto zkuöenostì, vyuûili jsme moûnostì naöeho zahraniënìho partnera ñ spoleënosti Karl Weiss BerlÌn ñ a rozöì ili naöì nabìdku v»r a na Slovensku o dalöì metody BVT ñ metody starline Æ, jimiû lze sanovat vodovody, plynovody a kanalizace. K jejich zavedenì do praxe nejsme motivov ni pouze ekonomick mi cìli, ale povaûujeme to p edevöìm za n ö p ÌspÏvek k rozöi ov nì modernìch metod rekonstrukcì inûen rsk ch sìtì a k hled nì cest k sniûov nì n klad na jejich v stavbu. SnaûÌme se z roveú p i jedn nì s naöimi obchodnìmi partnery vych zet z princip podnikatelskè etiky. Jsme p ipraveni chovat se tak, abychom podporovali ty formy spolupr ce, kterè by ÚVODNÍK / LEADING ARTICLE 3

4 NO DIG ROČNÍK 11 4 / 2005 Z ČINNOSTI ISTT / ÚVODNÍK vyluëovaly v obchodnìch vztazìch prosazov nì osobnìch nebo kr tkodob ch z jm jednajìcìch stran. Jsme si takè jisti naöì p edstavou, ûe bez zkè spolupr ce tïch, kte Ì bezv kopov mi technologiemi disponujì se n m nepoda Ì omezit dosud p evl - dajìcì zp soby sanace inû. sìtì, tj. klasick mi metodami, p ev ûnï otev en m v kopem. VidÌme velkè rezervy ve vyuûìv nì st vajìcìch technick ch a pr vnìch norem, mïstsk ch standard, technick ch doporuëenì a odborn ch publikacì ve prospïch modernìch sanaënìch metod. Postr d me p edevöìm organizovanou snahu a silì o rozöi ov nì jejich znalosti mezi kompetentnì pracovnìky obcì, provozovatelsk ch vod rensk ch organizacì, pr myslov ch podnik, prostï tïch, kte Ì o p ÌpravÏ, navrhov nì a realizaci staveb rozhodujì a v znamn m zp sobem je ovliv- ÚujÌ, a tak vytv Ì podmìnky pro naöe spïönè p sobenì. Nejsem si jist, zda jsme dospïli ke spr vn m, zatìm dìlëìm z vïr m, a proto vyuûìv m tèto moûnosti, abych v s s nimi struënï sezn mil. Pokud v s naöe z mïry a n vrhy zaujaly, r di se budeme sv mi skromn mi silami podìlet na obsahovè i form lnì p ÌpravÏ ÑosvÏtovÈì Ëinnosti zkuöen ch partner, kte Ì povaûujì bezv kopovè technologie za ty, kterè majì svoji zlatou Èru teprve p ed sebou. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE NO-DIG 2005 ROTTERDAM V t etìm ËÌsle naöeho Ëasopisu NO-DIG 2005 jste byli informov ni o zah jenì 23. Mezin rodnì konference o bezv kopov ch technologiìch v holandskèm Rotterdamu, kterèho se z Ëastnila ofici lnì delegace naöì spoleënosti ve sloûenì prof. RNDr. Miloö Karous, DrSC, Ing. Old ich K ra a doc. Ing. Petr ärytr, Csc. V tomto p ÌspÏvku chci podrobnïji zhodnotit toto svïtovè setk nì odbornìk, kte Ì pat Ì do rodiny projektant, dodavatel a provozovatel staveb, prov dïn ch bezv kopovï. Dovolte mi vodem nïkolik statistick ch ËÌsel, kterè jistï pat Ì k hodnocenì celè konference. Jedn nì se z Ëastnilo 178 deleg t z 24 zemì svïta, kte Ì vyslechli 50 odborn ch p edn - öek. Na doprovodnè v stavï se prezentovalo 58 vystavovatel, kte Ì p il kali ke sv m expozicìm n vötïvnìk, p ev ûnï z hostitelskè zemï Holandska. Proti vöem zvyklostem z uplynul ch konferencì chybïly st nky jednotliv ch n rodnìch spoleënostì, zejmèna z toho d vodu, ûe organiz tor VÌtÏzovÈ letoönì NO-DIG AWARD. Zleva: Dipl.-Ing. Robert Stein, Nicola Massella, John Mathews, John Hassen. Petr Kˆppel jednatel spoleënosti»kv Praha s.r.o. info@ckvpraha.cz fax: , mobil: v stavby jim neposkytl û dnou slevu na poplatcìch za umìstïnì jejich expozic. Konference i odborn v stava byly umìstïny do prostor rotterdamskèho vìce ËelovÈho komplexu Ahoy, kde se odehr vajì mnohè velkè akce z oblasti kultury, v stavnictvì i sportu. Cel komplex Ahoy vytvo il pro ËastnÌky konference d stojnè prost edì a pohodu, kter byla umocnïna kr sn m sluneënìm poëasìm a pro n s suchozemce, st le obdivovanou kulisou svïtovèho n - mo nìho p Ìstavu. Organizaci konference i odbornè v stavy po ada- telè ze spoleënosti Ahoy zvl dli velmi dob e, totèû se vöak ned Ìci o jejich Ëinnosti p edkonferenënì, kdy z jemci o Ëast nedostali plnè informace, po adatel nezvl dl servis se zajiöùov nìm ubytov nì a naölo by se jeötï i vìce nedostatk, kterè byly deleg ty opr vnïnï kritizov ny. Toto vöe mïlo negativnì vliv na Ëast deleg t i vystavovatel, kte Ì si navìc stïûovali i na ne mïrnï vysokè ceny za umìstïnì expozic. I p es to konference po 4

5 ROČNÍK 11 4 / 2005 NO DIG str nce odbornè splnila sv j Ëel, vïtöina p ÌspÏvk mïla vysokou roveú a rozöì ila n ö odborn rozhled v tomto progresivnìm oboru. Jako na p edchozìch svïtov ch konferencìch i zde jsme se p esvïd- Ëili o tom, ûe jdeme spr vn m smïrem a m ûeme se srovn vat v naöich aplikacìch s vyspïl mi zemïmi svïta. Na tomto svïtovèm foru bezv kopov ch technologiì byly tèû vyhl öeny v sledky soutïûe NO-DIG Award PrestiûnÌ ceny p ebìrali p edstavitelè firem a auto i pracì. SoutÏûnÌ komise ISTT vyhodnotila p ihl öenè projekty a vyhl sila za nejlepöì projekt roku ÑRiva Vertical Boreì, jezero Garda, It lie. Autor projektu je Nicola Massella z Trenchless Technology Italia, s.r.l. V kategorii nejlepöì stroj, n adì, materi l, zvìtïzila australsk firma ShieldLiner Limited se sv m produktem ÑShieldLiner System for CIPPì. Cenu p ebìral p edstavitel firmy John Hasssen. Cenu za nejlepöì v zkumnou pr ci nebo ökolicì pom cku zìskal Dipl.-Ing. Robert Stein za informaënì, cviën a pracovnì prost edek UNITRACC. V kategorii studentsk ch pracì se na prvnìm mìstï umìstila diplomov pr ce studenta Johna Mathewse, absolventa TechnickÈ univerzity v LuisanÏ, USA s n zvem ÑInteractive Software for the Selection of Technologies for Installation and Replacement of Utilitiesì. ËastnÌci soutïûe z ad Ëesk ch firem a vysok ch ökol se v letoönìm roce na prv mìsta neprosadili, jejich projekty vöak byly soutïûnì komisì pozitivnï hodnoceny a tradiënï pat ily k nejlepöìm. ZASEDÁNÍ RADY ŘEDITELŮ A VÝKONNÉHO VÝBORU ISTT NA KONFERENCI NO-DIG V ROTTERDAMU, ZÁŘÍ 2005 P ed 23. mezin rodnì konferencì a v stavou NO-DIG, kter se konala 19. ñ 21. z Ì 2005 v Rotterdamu, se seöel v sobotu odpoledne V konn v bor ISTT (ESC ISTT) a v nedïli jednala Rada editel ISTT (BD ISTT). V tomto p ÌspÏvku chci sezn mit Ëleny CzSTT s hlavnìmi body, kterè byly na obou jedn nìch eöeny. V p edstihu byl program Rady editel p edjedn n na V konnèm v boru, kde byly shrnuty problèmy, ke kter m se mïla vyj d it Rada editel jako nejvyööì org n Mezin rodnì spoleënosti pro bezv kopovè technologie ISTT. Tohoto jedn nì se z Ëastnili ËlenovÈ delegace CzSTT: prof. M. Karous, p edseda CzSTT, Ëlen ESC a BD ISTT, Ing. O. K ra, mìstop edseda CzSTT, a doc. P. ärytr, Ëlen p edsednictva CzSTT. Rada editel (Board of Directors ñ BD) byla zah jena v p ivìt nìm p Ìtomn ch a omluvou nep Ìtomn ch p edstavitel n rodnìch spoleënostì, jejichû p edsedovè jsou z roveú Ëleny/ editeli BD ñ p edstavenstva ISTT. Byli rovnïû p edstaveni novì p edsedovè n rodnìch spoleënostì a pozvanì hostè. Jako prvnì bod bylo hodnoceno splnïnì kol z poslednìch jedn nì a pak byla diskutov na problematika ËlenstvÌ n rodnìch spoleënostì sdruûen ch do ISTT a p Ìnos pro tohoto ËlenstvÌ, jak vyplynuly z p edch zejìcìho korespondenënìho pr zkumu. NejvÌce cenïno odebìr nì mezin rodnìch Ëasopis Trenchless Technology International (TTI) a Tunneling and Trenchless Construction (TTC), p Ìp. i Underground Construction Technology (UCT), kterè p in öì adu podnït pro modernì aplikaci BT. DalöÌ v hodou je zìsk v nì aktu lnìch informacì na webov ch str nk ch ISTT, kterè jsou p ÌstupnÈ pro vöechny individu lnì i kolektivnì Ëleny. ÿada Ëlen ISTT pak kladnï hodnotila i Ing. Old ich K ra mìstop edseda CzSTT prestiû, kterou zìskali ËlenstvÌm v ISTT a kter m ûe b t potvrzena na poû d nì i certifik tem ISTT. Byly rovnïû diskutov ny novï prezentovanè poûadavky Ëlen a moûnost jejich realizace, Ëinnost pracovnìch skupin (Working Groups) a byla vytvo ena nov pracovnì skupina na podporu a prosazovanì BT v rozvojov ch zemìch, kde se uplatúuje hlavnï IndSTT. DalöÌm bodem programu byla ot zka vztahu k tzv. p idruûen m Ëlen m, kterè zìsk vajì novè n rodnì spoleënosti v dobï svèho zaloûenì na dobu aû dvou let. NÏkterÈ ËlenskÈ spoleënosti û dajì o prodlouûenì doby tolerance, p i nìû neplatì plnè p ÌspÏvky do ISTT fond. Byla eöena pr va a povinnosti tïchto spoleënostì: KonkrÈtnÏ bylo rozhodnuto, ûe nemajì plnopr vnèho z stupce s pr vem volby v RadÏ editel, ale jen pozorovatele, nemohou po dat mezin rodnì konference (kterè jsou v znamn m zdrojem p Ìjm n rodnìch spoleënostì), na druhou stranu po omezenou dobu platì redukovanè p ÌspÏvky, Ëasto jen symbolickè. Dnes je v tomto statutu Indie (prodluûuje si to jiû nïkolik let), Rusko (p ÌötÌ rok se stane plnopr vn m Ëlenem) a nïkterè ËÌnskÈ spoleënosti. I my jsme vyuûìvali tohoto statusu v letech 1994 ñ 95, kdy se formovala naöe spoleënost, a podobnï i dalöì v chodoevropskè spoleënosti v devades t ch letech. V souëasnè dobï je CzSTT dn m Ëlenem a v r mci ISTT se adì sv mi aktivitami, poëtem Ëlen a p ÌspÏvky na 7. mìsto ze 25 n rodnìch Ëlensk ch spoleënostì. Bylo doporouëeno, aby se p idruûen m Ëlen m po dvouletè dobï jejich ËlenstvÌ p evedlo na dnè nebo zcela ukonëilo. Status bude detailnï do eöen na sch zìch ESC a BD ISTT v Brisbane v roce I v souvislosti s finanënìmi problèmy poslednìch mezin rodnìch konferencì byla eöena i ot zka Z ČINNOSTI ISTT / NEWS FROM ISTT 5

6 NO DIG ROČNÍK 11 4 / 2005 Z ČINNOSTI ISTT / NEWS FROM ISTT Rotterdam, Casa Erasmus. Ëlensk ch poplatk, pomïr poplatk individu lnìch a kolektivnìch Ëlen a pod. Tato problematika byla zce sv z na s finanënìm auditem za rok 2005 a byla prov zena öirokou diskuzì o moûnostech posìlit ekonomickou str nku ISTT. MusÌme se pochlubit, ûe poslednì finanënï p Ìnosn mezin rodnì konference se konala v naöì reûii v Praze v roce Na n vrh V konnèho v boru bylo zvoleno novè vedenì ISTT: nov m p edsedou se stal Menno Henneveld, p edseda AustralskÈ STT a dosavadnì mìstop edseda ISTT, byli zvoleni mìstop edseda a dva novì ËlenovÈ ESC. Byly zruöeny funkce presidenta a vicepresident. Z vedenì ISTT odeöel jejì druh p edseda Rolf Bielecki, z p edsednickèho postu pak prof. Ray Sterling. ObÏma nov p edseda podïkoval za jejich mimo dn aktivnì p Ìnos p i budov nì a Ëinnosti rozs hlè mezin rodnì spoleënosti ISTT. V dalöìm bodu programu byly prezentov ny stavy a kandidatury na kon nì mezin rodnìch konferencì NO-DIG. Nejprve byl posouzen aktu lnì stav p ipravenosti souëasnè konference v Rotterdamu 2005, kter p ednesl p edseda NizozemskÈ spoleënosti NSTT Gert Arends. NO-DIG 2005 se ËastnÌ asi 300 p ihl öen ch deleg t ze 30 zemì. Pak p ednesli pozv nì na konferenci v Brisbane 2006, Austr lie p edseda ASTT Menno Henneveld a na konferenci v Bologni, It lie 2007 p edseda IATT Paolo Trombetti. Kandidaturu na konferenci v roce 2008 p ednesli z stupci ruskè a ËÌnskÈ spoleënosti BJSTT (jedna z ËÌnsk ch spoleënostì se sìdlem v Pekingu). Po dlouhè diskuzi bylo definitivnì rozhodnutì p esunuto po zìsk nì dalöìch podklad, informacì a finanënìch z ruk na p ÌötÌ sch zi ESC ISTT, kter se bude konat v noru 2006 v Lond nï. Byl rovnïû pod n n vrh, aby se konference 2008 konala v MoskvÏ a v roce 2009 v Pekingu. Pro rok 2009 se rovnïû p edbïûnï uch zì o kandidaturu na kon nì konference i spoleënosti Indick a Brazilsk. I naöe spoleënost projevila p nì se Ëastnit kandidatury na kon nì konference v tomto roce. Bude se tedy jednat o velmi silnou konkurenci. Sch ze Rady editel se diskuzì o budoucìch konferencìch prot hla a dalöì body jiû byly probìr ny v urëitèm spïchu: byl schv len FinanËnÌ rozpoëet na rok 2005 a pl n rozpoëtu na rok 2006, kterè byly podrobnï p ipraveny Sekretari tem a ESC ISTT. P ÌötÌ sch ze Rady editel byla stanovena na 28 Ìjna 2006 v Brisbane v p edveëer 24. mezin rodnì konference a v stavy NO-DIG v Austr lii. Na tuto konferenci se p edsednictvo CzSTT chyst vyslat poëetnou delegaci a organizovat pro z jemce z ad naöich Ëlen dopravu a ubytov nì v pr bïhu konference, p Ìp. i odbornè exkurze do öiröìho okolì tohoto vzd lenèho kouta svïta. Sch ze Rady editel byla ukonëena v a na byla naöe delegace spolu s ostatnìmi p edstaviteli n rodnìch spoleënostì pozv na nov m p edsedou ISTT panem Henneveldem na Chairmanís Dinner do z mku Kasteel van Rhoon na okraji Rotterdamu, kde jsme s potïöenìm vychutnali pohostinnost po dajìcì holandskè spoleënosti. Prof. RNDr. Miloö Karous, DrSc. p edseda CzSTT, Ëlen BD a ESC ISTT 6

7 ROČNÍK 11 4 / 2005 NO DIG NO-DIG 2005 ROTTERDAM OBJEKTIVEM FOTOAPARÁTU ČLENA DELEGACE CzSTT doc. ŠRYTRA VstupnÌ hala v staviötï ÑAHOYì. Zased nì v konnèho podv boru ESC-ISTT. V pop edì p edseda CzSTT prof. Karous. Delegace CzSTT (doc. Ing. Petr ärytr, CSc., prof. RNDr. Miloö KAROUS, DrSc., Ing. Old ich K ra). Z ČINNOSTI ISTT / NEWS FROM ISTT Ve v stavnì hale bylo dostatek prostoru pro kaûdèho vystavovatele. SoutÏû pos dek vrtn ch souprav ÑHDD rodeoì je napìnavou podìvanou na kaûdè mezin rodnì konferenci a v stavï NO-DIG. 7

8 NO DIG ROČNÍK 11 4 / 2005 Z ČINNOSTI ISTT / NEWS FROM ISTT ISTT TO VŠECHNO ODNES ČAS... aneb MALÉ OHLÉDNUTÍ ZA OBDOBÍM, KDY VE FUNKCI PŘEDSEDY ISTT PRACOVAL RAYMOND STERLING. Bylo to v roce 2002 v Kodani, kdy do funkce p edsedy ISTT nastoupil Prof. Ray Sterling. Ve svèm inauguraënìm projevu p ednesl t i hlavnì cìle, se kter mi do tèto n roënè pr ce vstupoval. 1) poskytnout p idruûen m n rodnìm spoleënostem vïtöì podìl na rozhodov nì v z sadnìch z leûitostech spoleënosti, 2) zlepöit finanënì stabilitu spoleënosti snìûenìm provoznìch n klad ve SpojenÈm kr lovstvì, 3) zv öit hodnotu ËlenstvÌ p erozdïlenìm zdroj ISTT tak, aby se zv öila hodnota mezin rodnìho ËlenstvÌ. Je tomu asi mïsìc, kdy jeho p edsednictvì v ISTT skonëilo. Stalo se tak na konferenci NO-DIG 2005 v Rotterdamu, kdy po t ech letech p edal pomyslnè ûezlo p edsedy ISTT panu Meno Henneveldovi z Austr lie. Sympatick je vöak skuteënost, ûe Ray nezapomnïl na sv p edsevzetì prezentovan p i svèm n stupu do funkce. V Ëasopise TRENCHLESS TECHNOLOGY International 09/2005 zve ejnil Ël nek, ve kterèm se vyzn - v z pocit odstupujìcìho p edsedy a rozebìr, jak se mu poda ilo vyt ËenÈ cìle plnit. Tuto Ë st p edkl d m naöim Ëten m v doslovnèm p ekladu: MyslÌm, ûe prvnìho cìle jsme ve vz jemnè spolupr ci spïönï dos h- li. Vöichni ËlenovÈ V konnèho podv boru (ESC) a Mezin rodnì rady (IB) schv lili navrhovanè zmïny. Byli jsme s to zmïnit stanovy spoleënosti tak, aby se zjednoduöila struktura vedenì, aby se z etelnïji definovaly funkënì podmìnky Ëlen V konnèho podv robu (ESC) a zejmèna aby se vytvo il mecha- 8

9 ROČNÍK 11 4 / 2005 NO DIG nismus pro mezin rodnì kandidaturu a volby Ëlen V konnèho podv boru, pro volbu mìstop edsedy a mìsta kon nì mezin rodnìch akcì NO-DIG. ZmÏny vyvolaly ûivou diskusi takè na sch zìch Mezin rodnì rady. I kdyû nep edstavujì nejjednoduööì zp sob rozhodov nì, zd se, ûe oûivily Ëast p idruûen ch n rodnìch spoleënostì na ÌzenÌ mezin rodnì spoleënosti a douf me, ûe tento trend bude pokraëovat. DruhÈho cìle, snìûenì provoznìch n klad, bylo dosaûeno p evedenìm pracovnìk sekretari tu ISTT na pr ci doma a udrûov nì lond nskè kancel e pouze jako ofici lnì adresy sekretari tu. Pat Nolanov a John Castle tuto zmïnu uvìtali a profesion lnï se jì p izp sobili. Po urëit ch p echodn ch n kladech, kterè ponïkud snìûily poë teënì p Ìnos, se tyto spory plnï projevily v minulèm finanënìm roce a snìûily podstatnï z vislost provozu mezin rodnì spoleënosti na promïnnèm spïchu mezin rodnìch konferencì NO-DIG, jejichû hostiteli jsou r znè p idruûenè n rodnì spoleënosti z celèho svïta. Mezin rodnì akce NO-DIG majì i nad le nestejn ohlas. EkonomickÈ podmìnky byly v nïkolika poslednìch letech obtìûnè a oblasti nejsilnïjöìho r stu pouûìv nì bezv kopov ch technologiì Ëasto nemajì dostateënï rozvinutou infrastrukturu pro velkè mezin rodnì konference a v stavy. Dobrou zpr vou je okolnost, ûe ISTT se nynì m ûe vìce soust edit na programovou str nku akcì NO-DIG, aniû by se musela tolik starat o jejich finanënì v sledek jakoûto hlavnì operace spoleënosti. T etì cìl, posìlenì lohy v oblasti, do kterè p idruûenè n rodnì spoleënosti nemohou zasahovat samy, bude trval m kolem ISTT. Podpora v mïny technick ch informacì, pomoc p i tvorbï mezin rodnìch norem, propagace bezv kopov ch technologiì u mezin rodnìch rozvojov ch organizacì ñ to vöechno jsou d leûitè koly spoleënosti. V poslednìch t ech letech jsme silìm Johna Heavense shrom ûdili tèmï vöechny refer ty p ednesenè na mezin - rodnìch konferencìch NO-DIG a d me je k dispozici on-line na webov ch str nk ch ISTT. ZmÏnili jsme hostitele webov ch str nek ISTT tak, abychom mohli spolupracovat se systèmem Profundis v NÏmecku, kter lèpe podpo Ì vyuûitì webov ch str nek ISTT poskytov nìm informacì Ëlen m. ISTT takè zaëala pom hat Ëlensk m spoleënostem p ekl dat d leûitè p ÌspÏvky do n rodnìch jazyk spoleënostì. V oblasti p ÌmÈ komunikace se Ëleny ISTT vybrala periodikum Trenchless Technology International, vyd vanè spoleënostì Benjamin Media v USA jako tiötïnè periodikum ISTT, kterè se st Ìd mïsìënï s elektronick m zpravodajem Trenchless E-News (TEN), vyd van spoleënï ISTT, Profundis a Benjamin Media. VÏtöÌ vyuûìv nì elektronick ch informacì sniûuje n klady a usnadúuje p eklady pro spoleënosti s jin m neû anglick m jazykem. ISTT uvìtala a podporovala lohu v zkumnèho kolokvia o bezv kopov ch technologiìch jako mezin rodnìho v zkumnèho fûra. Tato setk nì se nynì koordinujì s mezin rodnìmi akcemi NO-DIG. Pro n zev svèho Ël nku jsem pouûil vodnì slova zn mè pìsniëky. Pr vï tak jsem vöak mohl napsat ÑCO VäECNO NEODNEL»ASì. Jako p edseda ISTT vykonal Ray Sterling svoji prvnì zahraniënì sluûebnì cestu do Prahy ñ do sekretari tu CzSTT a na naöi n rodnì konferenci NO-DIG v OstravÏ. BÏhem svèho pobytu v Praze jednal s dïkanem StavebnÌ fakulty»vut o spolupr ci s Luisiana Tech. University a o v mïnn ch pobytech student. Vysoce hodnotil aktivitu naöì CzSTT a r d se blìûe sezn mil s pracovnìky firmy Wombat, kter m v Kodani p edal diplom za II. mìsto v soutïûi NO-DIG AWARD CzSTT öla cìlevïdomï za dalöìmi spïchy. V Hamburku jsme p evzali z rukou Ray Sterlinga hlavnì cenu NO-DIG AWARD 2003 za rekonstrukci kanalizace v Mari nsk ch L znìch a takè cenu za I. mìsto v soutïûi o nejlepöì diplomov projekt, kter zìskal Tom ö Kub t, absolvent»vut. Prof. Sterling je naöìm p Ìtelem, pomocnìkem i r dcem. NenÌ proto n hodou, ûe do vrcholovèho org n ISTT ñ ESC (V konnèho v boru) si p ivedl naöeho p edsedu, prof. RNDr. Miloöe Karouse. Na z vïr svèho Ël nku v TRENCHLESS TECHNO- LOGY International Ray Sterling pìöe: BÏhem svèho funkënìho obdobì jako mìstop edseda a p edseda ISTT jsem mïl to potïöenì navötìvit adu p idruûen ch spoleënostì. Byl jsem vûdy velmi v ele p ijat a je to jedna z odmïn takovèto funkce, kter p jde st le se mnou. VzpomÌnky na tyto cesty a p tele, kterè jsem na nich zìskal, mne budou prov zet cel zbytek mèho ûivota. A jestli tedy za vöechny Ëleny CzSTT pop eji nakonec Prof. Raymondu Sterlingovi mnoho zdravì a mnoho spïch v dalöì pr ci bude to jenom doklad toho, ûe vzpomìnky na jeho pr ci Ëas urëitï neodnese. Pozn mka: V archivu CzSTT je k dispozici Ëesk p eklad citovanèho Ël nku Prof. Sterlinga, ze kterèho jsou nïkterè pas ûe doslova p evzaty. P Ìpadn m z jemc m je moûno cel Ël nek poslat elektronickou poötou. Ing. Stanislav Dr bek, mìstop edseda CzSTT Z ČINNOSTI ISTT / NEWS FROM ISTT 9

10 NO DIG ROČNÍK 11 4 / 2005 Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT ODBORNÝ PROGRAM 10. KONFERENCE O BEZVÝKOPOVÝCH TECHNOLOGIÍCH HRADEC KRÁLOVÉ ŘÍJNA 2005 Na rozdìl od p edch zejìcìch konferencì byl letoönì odborn program strukturov n do pïti nosn ch tèmatick ch okruh, kterè byly vybr ny nikoliv technicky dle zamï enì jednotliv ch sekcì spoleënosti, n brû dle aktu lnì problematiky eöenè v oboru. PrvnÌ dva tèmatickè okruhy, kter mi program konference zaëal, tak mïly vìce nadëasov a celoevropsk rozmïr. Pat ila k nim vöeobecn problematika souvisejìcì se vstupem do EvropskÈ unie a s tìm souvisejìcì dom cì i zahraniënì v znamnè projekty financovanè z evropsk ch fond. P edn öky, kterè uk zaly smïry dalöìho v voje oboru, byly soust edïny ve t etìm okruhu v zkumn ch a technick ch novinek z oboru bezv kopov ch technologiì. Z vïreënè dva odbornè okruhy tvo ily praktickè zkuöenosti s nov mi materi ly a praktickè zkuöenosti z realizovan ch staveb. O z jmu obohatit program konference odbornou p edn ökou svïdëil samotn poëet 28 p edn öek, kterè byly s p edstihem avizov ny jiû ve druhè informaci o kon nì konference. V r mci odbornèho programu zaznïlo takè n sledujìcìch 5 zahraniënìch p edn öek panì Agata Zwierchowsk z polskè TechnologickÈ univerzity v KielcÌch zah jila program p edn ökou o matematick ch modelech vyuûit ch p i optimalizaci pokl dky trubnìch sìtì realizovan ch bezv kopov mi technologiemi pan Marian KrËÌk ze slovenskè spoleënosti Hydrotunel p ednesl informace o technickèm eöenì projektu 230 m dlouhèho podvrtu DN 1000 pod ekou V h u Kom rna pan Miroslav Terray ze slovenskè spoleënosti Terra popsal a p edvedl z kladnì principy a aplikaë- nì moûnosti georadaru p i lokalizaci inûen rsk ch sìtì pan Phillipem Nellissenem z belgickè spoleënosti Owens Corning informoval o technick ch parametrech a moûnostech technologickèho vyuûitì skeln ch vl ken p i v robï vstupnìch materi l pro bezv kopovè technologie pan Henkem z nïmeckè spoleënosti Gerodur p inesl informace o moûnostech vyuûitì PE trubnìch materi l p i bezv kopov ch technologiìch. Problematiku evropsk ch norem, platnou legislativou, p ipravovan mi zmïnami v legislativï, v oblastech tlakov ch rozvod a rozvod s volnou hladinou a zajiötïnìm kvality obecnï se zab vali pan Jaroslav Raclavsk z VUT Brno v p edn öce vïnovanè evropsk m norm m a jejich ekvivalent m u n s komplexnï zp ehlednil dosud vydanè»sn EN a konstatoval chybïjìcì ËeskÈ ekvivalenty p edevöìm v oblasti tlakov ch rozvod a z etelnï vyj d il nutnost zpracov nì nebo p evzetì chybïjìcì legislativy pan Ji Ì Kubeö ze spoleënosti VAK J» informoval o moûnostech vyuûitì st tnì podpory p i projektech eöìcìch nezbytnou v mïnu vodovodnìho potrubì z azbestocementu pan Petr Malec ze spoleënosti Q-COM p iblìûil principy integrovanèho systèmu ÌzenÌ vych zejìcìho z evropsk ch norem a zahrnujìcìch oblasti ÌzenÌ kvality, environmentu, bezpeënosti a ochrany zdravì p i pr ci a bezpeënosti informacì pan LubomÌr Kolek ze spoleënosti CERTLINE svojì p edn ökou nav zal a d le podrobnïji vysvïtlil 10

11 ROČNÍK 11 4 / 2005 NO DIG metody certifikace jednotliv ch systèm managementu a integrovan ch systèm managementu pan Ji Ì Bezrouk za»eskou spoleënost pro bezv kopovè technologie p ednesl informaci o moûnostech uplatnïnì evropsk ch i americk ch norem platn ch v oblasti tlakov ch potrubì p i eöenì klasifikace jednotliv ch sanaënìch technologiì a materi l. Technicky v znamnè zahraniënì projekty p edstavili pan Martin Vesel ze spoleënosti Interglobal Duo informoval o v NÏmecku realizovan ch projektech s vyuûitìm technologiì Grundoburst a Grundodrill, p edn öka byla oûivena poutav mi videosnìmky pan Alexander Str dal ze spoleënosti Zepris p ipravil p edn öku o technicky sloûitèm mikrotunelov nì pr mïr DN 1400 a 1500 pod ekou a d lnicì v celkovè dèlce 450 m u Z h ebu s n sledn m zataûenìm sklolamin tovè trubky pan Jaroslav Kunc ze spoleënosti Hobas informoval o projektu sanace netïsnèho p ivadïëe surovè vody, nekruhovèho p ilbovèho profilu velikosti 1500, zhotovenèho z betonu, projekt pro vod rnu v Budapeöti byl realizov n vloûenìm novèho staticky nosnèho potrubì menöìho pr mïru DI Projekty realizovanè v tuzemsku a spolufinancovanè z evropsk ch fond p iblìûili panì Vrbkov p ednesla informace o projektu rekonstrukce stokovè sìtï ve mïstï ZnojmÏ, kde z celkov ch 25 km rekonstruovan ch kanalizaënìch sìtì zahrnuje v znamnou Ë st vìce neû 5 km rekonstruovan ch s vyuûitìm bezv kopov ch technologiì v kombinaci hadicov relining, klasick ötola, relining, zednick zp sob a protlak pan Ji Ì Markvart ze spoleënosti Mot MacDonald informoval o zkuöenostech z projektu rekonstrukce a rozöì enì kanalizaënì sìtï v mïstï BrnÏ, kde celkovè n klady pracì realizovan ch v letech 2003ñ2005 dos hly v öe 1,6 mld. KË, zahrnujìcìho Ë st kolektor s kanalizacemi a vodovody v centru mïsta, Ë st mìstnìch kmenov ch stok a Ë st kanalizaënìho systèmu v mïstskè Ë sti mïsta pan Petr Nov k z HutnÌho Projektu p ednesl p edn öku o projektu Kolektor Centrum, kter eöil koncepënì eöenì gravitaënìho odv dïnì splaökov ch a deöùov ch vod z historickèho centra mïsta Ostrava a navazujìcìm projektu RozöÌ enì kanalizaënìho systèmu mïsta Ostravy. V znamnè technickè novinky v oboru bezv kopov ch technologiì v p edn ök ch p iblìûili pan Stanislav MalanÌk z VUT popsal multikriteri lnì koncept technickè podpory p i v bïru bezv kopovè technologie sanace trubnìho vedenì pan Ji Ì Bezrouk ze spoleënosti Rabmer-sanace potrubì p ednesl p edn öku na tèma sanace shybek se zd raznïnìm technick ch specifik tïchto projekt a na dvou konkrètnìch projektech v Bzenci a v italsk ch Ben tk ch dokumentoval pouûitè technickè eöenì pan Milan Zelenka ze spoleënosti Designa p iblìûil novè trendy v oblasti pokl dky optick ch kabel bezv kopov mi technologiemi a podrobnïji popsal dvï z kladnì technologie INSAK-K a KABEL-X. PraktickÈ zkuöenosti s nov mi materi ly a zkuöenosti z realizovan ch staveb p ednesli pan Loveck ze spoleënosti Brochier podrobnï popsal projekt cementace vodovodnìho p ivadïëe DN 1600 v celkovè dèlce 13,8 km v lokalitï VÌtkov ñ PodhradÌ pan Ji Ì Zima ze spoleënosti Skanska informoval o v hod ch a moûnostech dodavatelskèho systèmu p Ìpravy smïsi pro vyuûitì p i n sledn ch aplikacìch cementaënìch technologiì a o vysok ch n rocìch na zdravotnì nez vadnost pouûit ch materi l pan Ji Ì Mikol öek ze spoleënosti Wombat p iblìûil postup p i uplatnïnì technologie hadicovèho reliningu KAWO p i eöenì n sledk hav rie kanalizaënì sìtï v BrnÏ-LÌöni u nepr lezn ch profil DN 300 v celkovè dèlce 2450 m, souë stì dìla bylo otev enì 102 p Ìpojek robotem a sanace 83 öachet zednick m zp sobem pan Petr BÌna p ipravil p edn öku o vyuûitì technologie hadicovèho reliningu s n sledn m vytvrzenìm pomocì UV z enì, uplatnïnè p i opravï vodovodnìho potrubì DN 600 v JihlavÏ. OdbornÈ p edn öky byly doplnïnè prezentacì firmy Dokado. PrezentovanÈ odbornè p edn öky vhodnï pokryly vytyëenè tèmatickè okruhy, zaznïla jak tèmata nadn rodnì, majìcì vztah k celèmu evropskèmu regionu, tak i tèmata ryze Ëesk. ZastoupenÌ zahraniënìch autor a zahraniënìch p edn öek bylo z etelnè, informace o realizovan ch projektech p iblìûily v znamnè stavby nejen tuzemskè, s rovnomïrn m rozloûenìm po celè republice, ale i evropskè. Z tohoto pohledu lze odbornou roveú konference hodnotit vysoce pozitivnï a p Ìpravu na p ÌötÌ konferenci je nutnè zah jit bez prodlenì a s cìlem dalöìho nav öenì rovnï nejen odbornè ale i spole- ËenskÈ. Ing. Ji Ì Bezrouk mìstop edseda CzSTT Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT 11

12 NO DIG ROČNÍK 11 4 / 2005 Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT FOTOREPORTÁŽ Z NAŠÍ LETOŠNÍ KONFERENCE O BEZVÝKOPOVÝCH TECHNOLOGIÍCH V HRADCI KRÁLOVÉ (Fotografie doc. Ing. ärytra, CSc. a Ing. Jaroslava RaclavskÈho, PhD.)»estnÈ p edsednictvo konference. Zleva ñ A. Zwierchovska (Tech. univerzita Kielce), gener lnì editel VAK Hradec Kr lovè Ing. Z. Kouba, prof. Ing. F. Klepsatel, CSc., prim tor mïsta Hradce Kr lovè Ing. O. DivÌöek, p edseda CzSTT prof. RNDr. M. Karous, DrSc. PozdravnÈ projevy p ednesli prim tor Ing. O. DivÌöek a p edseda p edstavenstva SOVAK Ing. O. Melcher. 12

13 ROČNÍK 11 4 / 2005 NO DIG OdbornÈ p edn öky bezesporu ËastnÌky zaujaly. P ed zah jenìm p edn öek se konala tiskov konference, soubïûnï s programem p edn öek bylo moûno shlèdnout v stavku novinek a materi l pro bezv kopovè technologie. Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT 13

14 NO DIG ROČNÍK 11 4 / 2005 Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT Ing. ZdenÏk Kouba, gener lnì editel VAK Hradec Kr lovè, spolupo adatele konference v kruhu Ëlen p edsednictva CzSTT. O dobrou n ladu se p i diskusnìm veëeru zaslouûila Petra»ernock se sv m manûelem. Od firmy INTERGLOBAL DUO s.r.o. obdrûela panì Petra krteëka ñ maskota bezv kopov ch technologiì. VAK-Stavby Hradec Kr lovè, s.r.o. spolu s»kv Praha s.r.o. p edv dïly pro ËastnÌky konference na staveniöti ve Smi icìch v mïnu asbestocementovèho potrubì metodou hydros Æ PLUS. 14

15 ROČNÍK 11 4 / 2005 NO DIG VÝSLEDKY ANKETY NA ZÁVĚR 10. KONFERENCE CzSTT Aby mohlo p edsednictvo CzSTT lèpe reagovat na p ipomìnky k rovni a pr bïhu konference, p ÌpadnÏ zìskat novè podnïty pro p ÌötÌ setk nì naöich Ëlen, byla na z vïr 10. konference CzSTT v Hradci Kr lovè uspo d na anketa pro vöechny jejì ËastnÌky. OdevzdanÈ anketnì lìstky byly slosov ny. P ibliûnï kaûd t etì ËastnÌk ankety zìskal nïkterou z cen, kterè vïnovaly naöe ËlenskÈ firmy. V anketï se poûadovala odpovïô na n sledujìcì t i ot zky: 1) Odborn roveú konference 2) OrganizaËnÌ roveú konference 3) SpoleËensk roveú OdpovÏdÌ byla zn mka 1 aû 5 jako p i klasifikaci ve ökole. K tïmto ot zk m bylo moûno doplnit p ipomìnky a p ÌpadnÈ n mïty pro organiz tory p ÌötÌ konference. AnketnÌ lìstky vyplnilo 82 ze 170 ËastnÌk konfe- rence. Ot zky byly ohodnoceny pr mïrnou zn mkou takto: Odborn roveú konference ñ 1,5 OrganizaËnÌ roveú konference ñ 1,7 SpoleËensk roveú ñ 1,6 Dluûno p iznat, ûe organizaënì a spoleëensk roveú byla jednìm ËastnÌkem hodnocena zn mkou 5 a roveú odborn zn mkou 4 a to bohuûel bez p ipomìnek nebo n mït. äkoda, mohli jsme se pouëit, co by se mïlo zlepöit. Na 42 anketnìch lìstcìch je ada n mït a p ipomìnek, kterè vyûadujì vìce Ëasu na dn rozbor, coû se do uz vïrky tohoto ËÌsla Zpravodaje nestihlo. Slibujeme, ûe se ke vöem p ipomìnk m vr tìme v prvnìm ËÌsle p ÌötÌho roënìku a dle pot eby i na valnè hromadï v dubnu Ing. Ji Ì Kub lek, CSc. sekret CzSTT DÌky ötïdrosti firem naöich Ëlen byla v tombole ada hodnotn ch cen. äùasn v herce jednè z nich. Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT 15

16 NO DIG ROČNÍK 11 4 / 2005 Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT DIPLOMOVÉ PRÁCE V SOUTĚŽI CzSTT V AKADEMICKÉM ROCE 2004/2005 Skromn poë teënì vaha i p edpoklad, ûe loúsk öest zatìm nej spïönïjöì roënìk tèto soutïûe nem ûe b t pravdïpodobnï v niëem p ekon n nebyly k naöì velikè radosti naplnïny. JedinÈ, co letos nevyölo, je to, ûe vìtïz letoönì naöì n rodnì soutïûe se souëasnï nestal vìtïzem analogickè mezin rodnì soutïûe ISTT NO-DIG AWARD. Pr ce Ing. Jana BÏlÌka ÑStudie koncepce eöenì inûen rsk ch sìtì v centr lnì Ë sti stì nad Labemì sice nezvìtïzila, ale mïla velmi p Ìzniv ohlas p i jejì zajìmavè prezentaci na mezin rodnì konferenci NO-DIG konanè 19. ñ v holandskèm Rotterdamu. Lze mu tedy jistï podïkovat a pogratulovat za dobrou reprezentaci v öirokè mezin rodnì konkurenci a souëasnï pogratulovat k 1. mìstu v naöì n rodnì soutïûi. Anotace tèto diplomovè pr ce jiû byla nabìzena v 3. ËÌsle/2005 zpravodaje NO-DIG v r mci Ël nku zp ehledúujìcìho dalöì p ÌspÏvky naöich firem do soutïûe NO-DIG AWARD v dalöì kategorii, a proto nenì ËelnÈ tuto anotaci nabìzet opakovanï. P edevöìm lze d le s potïöenìm konstatovat, ûe naöe soutïû CzSTT o nejlepöì diplomovou pr ci plnì dob e svou funkci, tj. vyvolat z jem student technick ch obor o bezv kopovè technologie, plnohodnotnï ûije a vykazuje st l progres tv rëìho neklidu naöich diplomant a pedagog fungujìcìch jako jejich vedoucì diplomov ch pracì. LetoönÌho sedmèho roënìku soutïûe 2004/2005 se z Ëastnilo rekordnìch Ëtrn ct soutïûìcìch. NavÌc se poda ilo p esvïdëit k Ëasti tèû jednoho diplomanta ze SlovenskÈ technickè univerzity Bratislava a tìm se vlastnï stala naöe soutïû se souhlasem p edsednictva CzSTT Ë steënï soutïûì mezin rodnì. Z VUT Brno bylo p ihl öeno öest pracì, z»vut v Praze sedm pracì. St le pak platì, ûe v r mci diplomov ch pracì (v hledovï tèû v r mci z vïreën ch pracì bakal skèho stupnï studia) je k dispozici nezanedbateln odborn pracovnì kapacita. Tu je û doucì a moûnè vyuûìvat i s vaöì pomocì ve prospïch oboru BT. RovnÏû p ipomìn me, ûe osvïdëen a velmi efektivnì postup je pak takov, kdy diplomant vëas vykon praxi na odpovìdajìcìm pracoviöti spjatèm s BT, kde m ûe mìt n slednï i kvalitnì z zemì pro zpracov nì svè diplomovè pr ce. Analogicky mohou spoleënosti ñ nositelè aktivit BT ËinnÏ pomoci z jemc m o st le vìce se nabìzejìcì studijnì zahraniënì pobyty formou zprost edkov nì kontakt na konkrètnì zahraniënì pracoviötï, partnerskè zahraniënì spoleënosti, firmy. Vöechny p ihl öenè soutïûnì pr ce 2004/2005 vyk zaly opravdu dobrou kvalitu a porota, kter to vöe vyhodnocovala (prof. RNDr. M. Karous, DrSc., doc. Ing. P. ärytr, CSc., Ing. ä. MouËka, Ing. J. Soch rek, Ing. M. Syn Ëkov, CSc., Ing. I.»ih kov, CSc., Ing. J. Raclavsk, Ph.D. a Ing. J. Ladra), mïla nelehkou lohu. Rozhodl souëet po adì od jednotliv ch porotc. Porota dne rozhodla o v slednèm po adì soutïûnìch pracì, p edsednictvo CzSTT pak beze zmïn toto po adì schv lilo a na naöì konferenci v Hradci Kr lovè 11. ñ jsme mohli vyhl sit vìtïze: 1. mìsto zìskal Ing. Jan BÏlÌk za pr ci ÑStudie koncepce eöenì inûen rsk ch sìtì v centr lnì Ë sti stì nad Labemì, 2. mìsto zìskal Ing. Martin Varga za pr ci ÑInfiltr cia podzemn ch vùd do stùkì, 3. mìsto zìskal Ing. Petr Tom ö za pr ci ÑN vrh podzemnìch objekt novèho v pustnìho systèmu rybnìka Jord n v T bo eì, 4. mìsto zìskal Ing. Libor Pech Ëek za pr ci ÑVyhodnocenÌ sanaënìch postup pouûìvan ch na vodovodnìch sìtìch v»rì, 5. mìsto zìskal Ing. Luk ö Netuöil za pr ci ÑSanace vodovodnì sìtï vybranè Ë sti urbanizovanèho celkuì, ostatnì pak obsadili 6. aû 14. mìsto a obdrûì Ëestn uzn nì. V dalöì Ë sti tohoto p ÌspÏvku pak nabìzìme zp ehlednïnì obsahu soutïûnìch pracì formou anotacì v abecednìm po adì dle p ÌjmenÌ autor (anotace pr ce Ing. Jana BÏlÌka, viz 3. ËÌslo zpravodaje NO-DIG 2005). Ing. Petr Keindl,»VUT v Praze (vedoucì: doc. Ing. Petr ärytr, CSc.): Studie koncepce eöenì inûen rsk ch sìtì se zamï enìm na odkanalizov nì z jmovèho zemì mïsta»eskè Mezi ÌËÌ Diplomov pr ce je zpracov na formou studie a klade si za cìl navrhnout koncepci eöenì inûen rsk ch sìtì v z jmovèm zemì mïsta»eskè Mezi ÌËÌ. Byla provï ena prostorov koordinace prvk technickèho vybavenì zemì ve ve ejnèm prostoru. Pro jednu vybranou rozvojovou lokalitu byly navrûeny 3 varianty eöenì inûen rsk ch sìtì dle hlediska zp sobu ukl d nì inûen rsk ch sìtì. Vöechny tyto varianty byly vyhodnoceny srovn vacì anal zou za pouûitì pïti rozhodujìcìch hodnotìcìch kritèriì (mj. byla doporuëena k realizaci varianta s aplikacì multikan lu SITEL, vlastnï eöenì s vyuûitìm tzv. Ñnep ÌmÈ bezv kopovè technologieì). Diplomov pr ce d le nabìzì rozpracov nì technickèho eöenì oddìlnè splaökovè tlakovè kanalizace. SouË stì pr ce je i rozbor moûnostì systèmovèho uplatnïnì modernìch bezv kopov ch technologiì v r mci hodnocenì stavu inûen rsk ch sìtì v öiröìch zemnìch souvislostech. Ing. Jana Kocurkov, VUT Brno (vedoucì: Ing. Ladislav TuhovË k, CSc.): St ednïdob a dlouhodob pl n sanace vodovodnì sìtï 16

17 ROČNÍK 11 4 / 2005 NO DIG CÌlem pr ce bylo zpracov nì st ednïdobè a dlouhodobè strategie sanace vybranè Ë sti vodovodnì sìtï pro pot eby pl nov nì vlastnìka a provozovatele infrastrukturnìho majetku. Pro aplikaci byly vybr na vodovodnì sìù mïsta ValaöskÈ Mezi ÌËÌ, Ë st HornÌ MÏsto. Byla provedena rekognoskace vodovodnì sìtï a vyhodnocen jejì stav (skladba materi l potrubì, DN, st Ì, mìsta a Ëetnosti poruch vëetnï jejich vyhodnocenì, urëenì kritick ch sek s prioritou sanace) vëetnï vypracov nì technicko-ekonomickè alternativy sanace (vyuûit v poëtov program Kanew). V stupem byly grafy charakterizujìcì jednotlivè strategie postupu, kterè poslouûì jako ucelen podklad provoznìmu oddïlenì vod ren ve VlaöskÈm Mezi ÌËÌ. Ing.V clav Koprnick,»VUT v Praze (vedoucì: doc. Ing. Petr ärytr, CSc.): Studie koncepce eöenì inûen rsk ch sìtì v Ob ÌstvÌ Diplomov pr ce je zpracov na formou studie a klade si za cìl navrhnout koncepci eöenì inûen rsk ch sìtì v z jmovèm zemì obce Ob ÌstvÌ. V prvnì Ë sti se zab v zp ehlednïnìm a zhodnocenìm souëasnèho stavu eöenì inûen rsk ch sìtì v Ob ÌstvÌ. V dalöì Ë sti je nejd Ìve provï ena prostorov koordinace prvk technickèho vybavenì zemì a d le jsou pro jednu vybranou rozvojovou lokalitu navrûeny 3 varianty eöenì inûen rsk ch sìtì dle hlediska zp sobu ukl d nì. Tyto varianty jsou vyhodnoceny uûitìm srovn vacì anal zy a pïti rozhodujìcìch hodnotìcìch kritèriì a poslèze samostatnï posouzeny dle ekonomickèho kritèria. PotÈ je proveden n vrh eöenì splaökovè oddìlnè kanalizace, vëetnï rozpracov nì varianty technickèho eöenì tlakovè splaökovè kanalizace a ËistÌrny odpadnìch vod. Na z vïr je zp ehlednïna moûnost systèmovèho uplatnïnì modernìch bezv kopov ch technologiì v danèm z jmovèm zemì. Origin lnì a efektivnì je pak n vrh p ev dït vodu z dren ûnì kanalizace prost ednictvìm horizont lnìch Ìzen ch vrt (sniûov nì hladiny podzemnì vody) do Labe. Analogick m n vrhem je tèû eöen problèm likvidace zadrûen ch (neodtèkajìcìch) vod v zemì p i povodúov ch situacìch (jedn se o efektivnì rozöì enì funkce tlakovè splaökovè kanalizace po odeznïnì povodnï instalacì samostatnè odboënè potrubnì trasy realizovanè technologiì HDD). Ing. Jana Mansfeldov, VUT Brno (vedoucì: doc. Ing. Jan MiËÌn, CSc.): Priority sanace stokovè sìtï a kanalizaënìch p Ìpojek Pr ce se zab v stanovenìm priorit sanace stokovè sìtï a kanalizaënìch p Ìpojek. drûbu a obnovu stokov ch sìtì, zatïûujìcì finanënï jejich vlastnìka a provozovatele, je t eba dnes rozhodovat komplexnï a zodpovïdnïji, a proto je d leûitè nabìzet n stroje, usnadúujìcì rozhodov nì priorit seku vhodn ch pro sanaci. PrvnÌ Ë st vymezuje a analyzuje jednotliv kritèria, kter by mïla b t zohlednïna p i v bïru sek k rekonstrukci. D le jsou zp ehlednïny koncepënì a stavebnï technologick eöenì sanace stokov ch sìtì vëetnï kanalizaënìch p Ìpojek (s p ihlèdnutìm k majetkopr vnìm vztah m). S uûitìm navrûen ch kritèriì bylo vyhodnoceno povodì E20 (p ÌsluöejÌcÌ ke kmenovè stoce E) v mïstskè Ë sti Brno ñ Ob any a navrûeny prioritnì seky k sanaci vëetnï n vrhu nejvhodnïjöìho stavebnï technologickèho eöenì sanace. Ing. Luk ö Netuöil, VUT Brno (vedoucì: Ing. Jaroslav Raclavsk, Ph.D.): Sanace vodovodnì sìtï vybranè Ë sti urbanizovanèho celku Diplomov pr ce pojedn v o zp sobu vyhodnocenì stavebnï technickèho stavu potrubì vodovodnì sìtï ve mïstï T ebechovice pod Orebem vëetnï tvorby n slednèho ËasovÈho n vrhu sanaënìch postup. Je ËlenÏna do öesti kapitol. PrvnÌ oz ejmuje tèma obnovy a d vody pro v bïr lokality (vëetnï popisu d vod vzniku pot eby pl nov nì obnovy vodovodnì sìtï). Druh kapitola je vïnov na vlastnìmu popisu lokality T ebechovicka a jeho z sobov nì pitnou vodou. Ve t etì a ËtvrtÈ kapitole jsou pops ny dvï metody pl nov nì obnovy sìtï (metoda hodnocenì stavebnï technickèho stavu a n vrhu ËasovÈho harmonogramu obnovy a metoda vyhodnocenì prognûz s vyuûitìm software Kanew 3.0 s moûnostì simulov nì st rnutì potrubì, simulov nìm jeho obnovy atp.). P t kapitola je vïnov na bezv kopov m metod m obnovy potrubì se zamï enìm na litinov potrubì. D leûit m v stupem pr ce je harmonogram pr bïhu sanacì vodovodnìch potrubì v T ebechovicìch pod Orebem. Ing. Libor Pech Ëek, VUT Brno (vedoucì: Ing. Jaroslav Raclavsk, Ph.D.): VyhodnocenÌ sanaënìch postup pouûìvan ch na vodovodnìch sìtìch v»r P edmïtem diplomovè pr ce bylo vyhodnocenì sanaënìch postup, kterè jsou pouûìv ny pro vodovodnì ady v»r. Jde p ibliûnï o 20 metod, jejichû popis a technickè parametry jsou zde rozvedeny. Zp ehlednïny jsou tèû postupy ËiötÏnÌ a odbornï vedenèho pr zkumu st vajìcìch potrubì. Zahrnuty jsou takè v poëty pot ebnè pro projektov nì sanaënìch postup vëetnï zp ehlednïnì norem vztahujìcìch se k sanaci vodovod. Ing. Jaroslav Svoboda, VUT Brno (vedoucì: Ing. Ladislav TuhovË k, CSc.): VyhodnocenÌ ztr t vody vod renskèho systèmu mïsta PlznÏ Diplomov pr ce byla vytvo ena v n vaznosti na v sledky zpracovanèho generelu z sobov nì pitnou vodou mïsta PlznÏ (DHI Hydroinform a.s., Hydroprojekt CZ a.s, VHO VUT Brno). Byla zpracov na anal za poruch vodovodnìch ad dle tlakov ch p sem, trubnìch materi l a DN se zamï enìm na dynamiku poruch. Pr ce tèû zahrnuje v poëet ztr t vody, z vïry a doporuëenì (poruchovost vypoëìtan pro vodovodnì sìù mïsta PlznÏ nap. nïkolikr t p evyöuje pr mïrnè hodnoty poruchovosti vodovodnìch sìtì v NÏmecku). EfektivnÌm opat enìm je v tomto p ÌpadÏ pouûitì bezv kopov ch technologiì, coû pr ce konkrètnï zp ehledúuje. Ing. JaromÌr äikola,»vut v Praze (vedoucì: doc. Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT 17

18 NO DIG ROČNÍK 11 4 / 2005 Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT Ing. Petr ärytr, CSc.): Studie koncepce eöenì inûen rsk ch sìtì se zamï enìm na odvodnïnì are lu FTNsP kolem diplomovè pr ce bylo formou studie systèmovï zareagovat na problèmy s technickou obsluhou, vyskytujìcì se v are lu FakultnÌ Thomayerovy nemocnice s poliklinikou (FTNsP) v Praze 4 a takè navrhnout ucelenou koncepci eöenì inûen rsk ch sìtì v tomto are lu pro delöì obdobì. V prvnì Ë sti se studie zab v zp ehlednïnìm d leûit ch are lov ch objekt, d le pak zhodnocenìm souëasnèho stavu eöenì inûen rsk ch sìtì v are lu FTNsP. V dalöì Ë sti je navrûeno 5 variant eöenì inûen rsk ch sìtì dle hlediska zp sobu ukl d nì. Tyto varianty jsou vyhodnoceny srovn vacì anal zou za pouûitì öesti rozhodujìcìch hodnotìcìch kritèriì. PotÈ se DP zab v aktu lnìmi problèmy, identifikacì p ÌËin a p vodu havarijnìch stav, ke kter m doch zì na vnitroare lovè kanalizaënì sìti. V dalöì f zi jsou navrûeny varianty eöenì jednotliv ch oddìln ch systèm vnitroare lov ch kanalizaënìch sìtì. Varianty jsou vyhodnoceny z hlediska dlouhodob ch pot eb are lu, jeho technicko ekonomick ch moûnostì i souëasnèho a v hledovèho û doucìho stavu. PotÈ jsou v slednè varianty eöenì kanalizaënìch systèm v are lu techniky rozpracov ny. Na z vïr jsou zp ehlednïny konkrètnì moûnosti systèmovèho uplatnïnì modernìch bezv kopov ch technologiì pro obnovu vnitroare lov ch sìtì tak, aby nebyl ovlivnïn a ohroûen provoz are lu FTNsP. Ing. Jaroslav äorf, VUT Brno (vedoucì: doc. Ing. Jan MiËÌn, CSc.): P ehled bezv kopov ch metod v stavby stokov ch sìtì CÌlem pr ce bylo zp ehlednit a prok zat progresivitu bezv kopov ch metod v stavby inûen rsk ch sìtì se zamï enìm na stokovè sìtï: ne ÌzenÈ metody mikrotunel ûe a minitunel ûe (p Ìpojky a kr tkè seky, podchody pod komunikacemi a jin mi p ek ûkami); klasickè metody (hornick zp sob; pro prostorovï stìsnïnè podmìnky, s v skytem oblouk mal ch polomïr ; pro relativnï kr tkè seky), ÌzenÈ metody mikrotunelov nì a minitumelov nì ( ÌzenÈ vrt nì HDD); metody ötìtov nì; metody zlepöov nì vlastnostì zemnìho masìvu injektov nìm; metody v stavby ve skalnìch a polosklanìch hornin ch. SouË stì pr ce je tèû problematika startovacìch a cìlov ch jam/öachet a v poëtovè metody uplatúujìcì se p i metod ch HDD. Ing. Tereza äramarov,»vut v Praze (vedoucì: Ing. Marcela Syn Ëkov, CSc.): VariantnÌ eöenì odkanalizov nì obcì Vlkov, Rasoöky, Jesenn, Star Ples a äestajovice Diplomov pr ce se zab v eöenìm odkanalizov nì obcì Vlkov, Rasoöky, Jesenn, Star Ples a äestajovice, a to v nïkolika variant ch. V prvnì Ë sti pr ce je uvedena teorie stokov ch soustav a systèm. Druh Ë st seznamuje s charakteristikou oblasti i jednotliv ch obcì. V poslednì Ë sti jsou navrûeny t i varianty odkanalizov nì a likvidace odpadnìch vod z tïchto obcì. N sleduje ekonomick rozvaha investiënìch a provoznìch n klad. V kresov Ë st nabìzì situaci n vrh stokovè sìtï eöenèho zemì, v poëtov Ë st zahrnuje parametry zatìûenì»ov, v poëty parametr ËerpacÌch jìmek a v poëty parametr pro ekonomickou rozvahu. KonkrÈtnÏ jsou v pr ci zp ehlednïny bezv kopovè technologie a navrûeno jejich ucelenè uplatnïnì. Ing. Petr Tom ö,»vut v Praze (vedoucì: prof. Ing. Ji Ì Bart k, DrSc.): N vrh podzemnìch objekt novèho v pustnìho systèmu rybnìka Jord n v T bo e Diplomov pr ce eöì ucelen m zp sobem problematiku obnovy v pustnìho systèmu rybnìka Jord n v T bo e. ÿeöitel navrhuje uûitì bezv kopovè technologie, kter umoûnì udïlat tento z sadnì krok obnovy ekologicky, relativnï velmi operativnï, bez naruöenì dopravy a dalöìch aktivit na povrchu terènu (v znamn vodnì n drû nem dnes za ÌzenÌ, kterè by umoûúovalo odpovìdajìcì ÌzenÌ vodnìho reûimu; p vodnì za ÌzenÌ bylo d evïnè a to po poslednìm vypouötïnì n drûe v r shnilo/fyzicky doûilo; zniëenè za ÌzenÌ nebylo nikdy nahrazeno a n drû se prostï nevypouötïla; takè z toho d vodu, ûe slouûila jako nenahraditeln vodnì zdroj pro mïsto T bor; to vöak jiû dnes neplatì a jde jen o n hradnì rezervnì zdroj; ve funkci z stal pouze bezpeënostnì p eliv). Navrhovan nov v pustnì systèm tvo Ì netlakov odpadnì ötola, novè uspo d nì objektu hrazenì, nov öachta a komora uz vïr a d le tèû nov tlakov ötola a provizornì vypouötïcì za ÌzenÌ pro obdobì stavby. Pr ce vyûadovala provedenì podrobnèho vyhodnocenì v sledk inûen rsko-geologickèho pr zkumu, n roënè statickè v poëty (s uûitìm modernìho software) a zpracov nì relativnï rozs hlèho souboru v kresov ch p Ìloh. Ing. Martin Varga, STU Bratislava (vedoucì: doc. Ing. Duöan Rusn k, Ph.D.): Infiltr cia podzemn ch vùd do stùk Infiltrace znamen pronik nì podzemnì vody z okolnì zeminy do stok. InfiltrovanÈ vody zvyöujì n klady na Ëerp nì a ËiötÏnÌ odpadnìch vod. Podle ofici lnìch roëenek p edstavujì n klady na ËiötÏnÌ a odv dïnì balastnìch vod na Slovensku aû 1 miliardu slovensk ch korun, podìl infiltrovan ch vod se pohybuje v pr mïru od 20 do 40 %. Mezi problèmy spojenè s infiltracì pat Ì zmenöenì kapacity stokovè sìtï a ËistÌrny odpadnìch vod, zahlcenì sek stokovè sìtï, zkr cenì doby zdrûenì vody z p Ìvalov ch deöù a ËastÏjöÌ odlehëov nì, zv öenì provoznìch n klad, zmïny koncentrace zatìûenì na p Ìtoku do»ov, snìûenì hladiny podzemnì vody s moûnostì ovlivnïnì zdroj podzemnì vody, vyplavov nì p dy do stokovè sìtï zp sobujìcì zan öenì, z ÌcenÌ a opot ebenì potrubì. Na odhad a lokalizaci poruch existuje mnoûstvì dostupn ch metod (ty byly zp ehlednïny). Infiltrace indikuje stav stokovè sìtï a problèmy souvisejìcì s vïkem a st rnutìm materi lu potrubì, problèm infiltrace je moûnè dnes vy eöit p edevöìm r zn mi metodami bezv kopovè obnovy stok. Je t eba urëit ekonomickè optimum, kdy n klady na 18

19 ROČNÍK 11 4 / 2005 NO DIG rekonstrukci stoky p inesou poûadovan efekt v podobï pr mïrnè spory provoznìch n klad.» st infiltrace je nevyhnuteln, protoûe plnè odstranïnì je prakticky nemoûnè. NejlepöÌ zp sob, jak p edch zet infiltraci, je vhodn strategie prevence zahrnujìcì pravidelnou kontrolu potenci lnï ohroûen ch mìst a sek stokovè sìtï. SouË stì pr ce je i zp ehlednïnì pouûiteln ch bezv kopov ch technologiì. Ing. V clav ZÌtko,»VUT v Praze (vedoucì: doc. Ing. Petr ärytr, CSc.): Studie koncepce eöenì inûen rsk ch sìtì v z jmovèm zemì Liberec ñ Horsk Diplomov pr ce je zpracov na formou studie a klade si za cìl navrhnout koncepci eöenì inûen rsk ch sìtì v z jmovè lokalitï Liberec ñ Horsk. V prvnì Ë sti se zab v zhodnocenìm souëasnèho stavu eöenì inûen rsk ch sìtì v z jmovèho zemì vëetnï öiröìch zemnìch vztah. PotÈ n sleduje n vrh variant moûn ch koordinaënìch koncepënìch eöenì. Tyto varianty jsou vyhodnoceny na z kladï zvolen ch kritèriì, vz jemnï porovn ny s tìm, ûe velk d raz je kladen na ekonomickè kritèrium. V druhè Ë sti diplomovè pr ce je nabìdnuto rozpracov nì technickèho eöenì z sobov nì pitnou vodou a to n vrhem modernì AT-stanice a p esnïjöìm hydraulick m n vrhem rozvodnè vodovodnì sìtï. D le byla provï ena moûnost pouûitì bezv kopov ch technologiì p i obnovï a kompletaci inûen rsk ch sìtì v eöenèm zemì a jeho okolì, tj. vymezenì konkrètnìho programu opat enì a doporuëenì pro majitele a provozovatele infrastrukturnìho majetku inûen rsk ch sìtì. Doc. Ing. Petr ärytr, CSc., Ing. Marcela Syn Ëkov, CSc., Katedra zdravotnìho a ekologickèho inûen rstvì fakulty stavebnì»vut v Praze, CzSTT ñ»esk spoleënost pro bezv kopovè technologie Bezov 1658/1, Praha 4 Studentská soutěž o cenu CzSTT»esk spoleënost pro bezv kopovè technologie vypisuje pro obdobì akademickèho roku 2005 ñ 2006 a d le pro kaûd n sledujìcì rok studentskou soutïû o nejlepöì diplomovou pr ci v oblasti n vrhu eöenì, projektov nì, v stavby, rekonstrukce, rehabilitace a provozu inûen rsk ch sìtì s uplatnïnìm bezv kopov ch technologiì (vëetnï zahrnutì oblasti v zkumu, geotechnickèho a dalöìho pr zkumu, inûen ringu, unifikace, technick ch podklad, informaënì b ze a koordinace). Ceny: 1. cena KË 2. cena KË 3. cena KË TermÌn odevzd nì pr ce: do (na katedru zdravotnìho a ekologickèho inûen rstvì Fakulty stavebnì»vut v Praze, Praha 6, Th kurova 7, doc. Ing. P. ärytrovi, CSc.) VyhodnocenÌ soutïûe: P ihl öenè pr ce zhodnotì komise CzSTT do P ihl öka do soutïûe (n zev pr ce v» a A, jmèno soutïûìcìho, adresa, obor studia a ökola, jmèno vedoucìho pr ce, adresa) Ing. M. Richter, vedoucì katedry pr myslovè techniky a technologiì, Fakulta ûivotnìho prost edì, Univerzita Jana Evangelisty PurkynÏ, Na okraji 1001, stì nad Labem doc. Ing. K. VojtasÌk, CSc., Vysok ökola b Úsk Ostrava, t Ìda 17. listopadu, Ostrava, karel.vojtasik@vsb.cz doc. Ing. J. MiËÌn, CSc., VysokÈ uëenì technickè Form lnì n leûitosti pr ce: 2. StruËn souhrn v angliëtinï 3. VlastnÌ pr ce 4. Posudek vedoucìho pr ce (1 A4) OdbornÌ garanti za jednotlivè ökoly: v BrnÏ, Fakulta stavebnì, stav vodnìho hospod stvì obcì, éiûkova 17, Brno, micin@fce.vutbr.cz doc. Ing. P. ärytr, CSc.,»eskÈ vysokè uëenì technickè v Praze, Fakulta stavebnì, katedra zdravotnìho a ekologickèho inûen rstvì, Th kurova 7, Praha 6, tel.: , fax: , srytr@fsv.cvut.cz SpolupracujÌcÌ pracoviötï: Katedra zdravotnèho inûenierstva Stavebnej fakulty STU Bratislava, RadlinskÈho 11, Bratislava, Slovensko, rusnak@svf.stuba.sk Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT 19

20 NO DIG ROČNÍK 11 4 / 2005 NA ODBORNÉ TÉMA / TEECHNICAL TOPICS BEZVÝKOPOVÉ ODSTRAŇOVÁNÍ VAD V IZOLAČNÍM POVLAKU OCELOVÝCH POTRUBÍ Summary The use of the cathode protection leads to generation of mineral coating on the protected surface of steel, reducing further corrosive processes. It is possible to control the coating generation in the locations of detected defects on the piping sealing in such a manner, which allows for the damaged sealing to mend. Based on the nature of the soil corrosive environment, one of three modes of the mineral coating generation should be selected. The coating generation can be controlled during the process. The application of the new method and procedures results not only in a substantial increase of the steel piping safety and operability but also in a considerable economic savings. vod Je vöeobecnï zn mo, ûe v pr bïhu katodickèho ochrannèho procesu vznik na chr nïnèm povrchu ocelovèho potrubì miner lnì povlak. Z hlediska protikoroznì ochrany m nïkolik p Ìzniv ch vlastnosti. Bylo prok z no, ûe je moûnè tvorbu miner lnìch povlak na povrchu potrubì p ÌznivÏ ovlivúovat p Ìdavkem vhodn ch miner lnìch sloûek p Ìmo k povrchu potrubì. Z dlouhodob ch provoznìch zkuöenostì jednoznaënï vypl v, ûe je nezbytnï nutnè p ejìmat novï kladen potrubì bez vnïjöìch vad v izolaci. Kaûd vada p edstavuje pro provoz dalöì provoznì n klady, nehledï ke skuteënosti, ûe p edevöìm na katodicky nechr nïn ch potrubìch, p edevöìm mïstsk ch rozvodn ch sìtì, p edstavuje potenci lnì nebezpeëì v prudkèm snìûenì spolehlivosti a bezpeënosti provozu. TakÈ n klady na odstranïnì jednotliv ch vad nejsou zanedbatelnè a vyûadujì znaënè finanënì prost edky p edevöìm na zemnì pr ce. Ty rok od roku stoupajì. OdstranÏnÌm vad katodicky chr nïn ch potrubì dos hneme zcela jednoznaënï i optimalizace provozu pouûitè aktivnì ochrany. P edevöìm z tïchto d vod jsme vyvinuli novou technologii pro dodateënou tvorbu miner lnìho povlaku v mìstech nalezen ch vad v izolaënìm povlaku ocelov ch potrubì a tìm i jejich opravy bez n roku na n kladnè zemnì pr ce spojenè s opravami izolace. PodmÌnky tvorby miner lnìch povlak Miner lnì povlak se na povrchu obnaûenèho kovu vytvo Ì jen za urëit ch podmìnek: 1. Povrch kovu musì mìt elektrolytick kontakt s p dnìm prost edìm. 2. MusÌ b t zjiötïny elektrochemickè vlastnosti p dy. 3. P da musì obsahovat l tky, z nichû se miner lnì povlak vytvo Ì. 4. Vytv enì optim lnìho prost edì pro tvorbu miner lnìho povlaku. StanovÌme-li s dostateënou p esnostì tyto Ëty i z kladnì podmìnky, m ûeme vytv et miner lnì povlaky na povrchu kovu o nejr znïjöìch vlastnostech. N s zajìm p edevöìm vytvo enì takovèho povlaku, kter spoleënï s p vodnì izolaci podstatnï omezì koroznì procesy na obnaûenèm kovu loûnèho za ÌzenÌ. Celkovou mineralizacì se rozumì souëet hmotnostnìch koncentracì l tek ve vodï, vyj d en v gramech nebo miligramech v jednom litru vody. Prvou podmìnku pro moûnost tvorby miner lnìho povlaku splnìme tìm, ûe vyhled me vöechny vady v izolaënìm systèmu, kterè kov loûnèho za ÌzenÌ spojujì s p dou.podle naöich poslednìch zkuöenostì je n mi upravena Pearsonova metoda vyhled v nì vad kapacitnì technikou velice efektivnì a rychl. V nïkter ch secìch, p edevöìm u ûelezniënìch a d lniënìch p echod pouûìv me metodu EXA. Vyûaduje-li si to situace, zvolìme i jinou metodu. Nap Ìklad DCVG nebo CIPS. Druhou podmìnku splnìme tìm, ûe v ÌstÏ nalezenè vady zjistìme co nejvìce informacì o jejìm elektrochemickèm chov nì. Proto je nezbytnè provèst p edevöìm potenci lov mï enì a pokud moûno zjistit, zda se jedn o samovoln koroznì potenci l, potenci l ochrann z vlastnìho zdroje katodickè ochrany, nebo jinèho interferujìcìho zdroje, o bludnè proudy atp. Tato mï enì n m umoûnì jednoznaënï za adit nalezenou vadu do: katodickè oblasti, oblasti bez elektrochemick ch zdroj, anodickè oblasti. Proveden mï enì n m tèû dokladujì, ûe p dï sch zì pot ebnè l tky ñ ionty k tvorbï miner lnìho povlaku (jinak bychom vadu nenaöli). V mìstï nalezenè vady obvykle zjistìme: agresivitu prost edì stanovenìm mïrnèho odporu p dy polarizaënì, vypìnacì, zapìnacì i samovoln potenci l, kterè poskytujì i p ÌmÈ daje o charakteru oblasti. Vyûaduje-li to situace, mï Ìme s pouûitìm vhodn ch elektronick ch mï icìch za ÌzenÌ ( st eden, registr tor atp) vûdy mìsto nalezenè vady co nejp esnïji vyt ËÌme, zakreslìme a oznaëìme souëasnï s pozn mkami o danèm prost edì. Naprostou samoz ejmostì je uvedenì hloubky krytì loûnèho za ÌzenÌ a jeho specifikace. SouËasnÏ vymezujeme rozsah nalezenè vady. V p ÌpadÏ, ûe bylo poûadov no vyt ËenÌ vad v izolaci spoleënï s vyhled nìm mìst nik plynu nap Ìklad Portafidem, povaûujeme vöechna mìsta nalezen ch vad za nebezpeën, pokud bude sign l vady v izolaci stejn nebo 20

21 ROČNÍK 11 4 / 2005 NO DIG vïtöì, neûli sign l v mìstï nalezenèho niku plynu (nebo jinèho media, t eba vody) VlastnÌ proces mineralizace nalezen ch vad v izolaënìm povlaku potrubì Pokud jsou v p dï obsaûenè vhodnè miner lnì l tky, kterè na kovovèm povrchu potrubì vytv ejì miner lnì povlaky, tak vadu v izolaënìm systèmu vïtöinou nenalezneme, neboù se samy zacelì. Ve vöech ostatnìch p Ìpadech je nutnè p idat do p dy tolik miner lnìch l tek, kolik je t eba na vytvo enì kvalitnìho povlaku. Do p dy, v mìstï nalezenè vady v izolaci je nutnè p edevöìm vloûit l tky, kterè buô v p dï v danèm mìstï nejsou, nebo jsou nevhodnï v z ny tak, ûe se nemohou na povrchu kovu loûnèho za ÌzenÌ, v d le nerozpustnè formï, vylouëit. V z sadï se jedn o: pravu koncentrace ph p dnìho elektrolytu do oblasti 10 aû 12 p Ìtomnost k emiëitan, sodìku, v pnìk a hlinìku p Ìtomnost hydrogenfosforeënanu v penatèho. Budeme-li zn t mìsto vady v izolaci a jeho elektrochemickè podmìnky, m ûeme okamûitï p istoupit k mineralizaci. Je naprosto samoz ejmè, ûe se n ö p ÌspÏvek net k tïch mìst a sek potrubì, kde byl souëasnï s vadou izolace nalezen i nik plynu, nebo jinèho media, t eba vody. V souëasnè dobï n klady na obnovu jednè nalezenè vady v izolaci st le jeötï vzr stajì a dosahujì v pr mïru 35 tisìc korun. V zastavïn ch oblastech jsou n klady neporovnatelnï vyööì. Pro odstranïnì vady je nezbytnè provèst v kop zeminy v minim lnìm Vkl d nì mineralizaënì smïsi MS2 k povrchu potrubì. mnoûstvì 2 x 2 x 3 m nejen pro obnaûenì izolace, ale tèû pro nezbytn mï enì a pro mont ûnì prostor p i ËistÏnÌ povrchu potrubì a obnovy jeho izolace. V mïstsk ch podmìnk ch nenì vylouëeno, ûe dojde k p ekroëenì Ë stky KË. Naöi novou bezv kopovou technologii se n klady velice podstatnï snìûì. V pr mïru nedosahujì ani 25 % souëasn ch provoznìch n klad na obnovu. Z vïr Technologii bezv kopov ch oprav izolaënìho povlaku jeho dodateënou mineralizaci jsme p edstavili na 13. mezin rodnìm plyn renskèm veletrhu INTERGAS 2004, kter se konal ve dnech 17. aû 19. b ezna 2004 ve VeletrûnÌm pal ci v Praze. Odborn komise»eskèho plyn renskèho svazu udïlila n mi p edstavenè technologii Zlatou plaketu INTERGAS P ipomìn me jen, ûe technologie bezv kopov ch oprav izolaënìho povlaku mineralizacì je metodou novou a to nejen u n s! S spïchem jsme provedli opravy na vtl. i ntl. plynovodech SMP, a.s., Prv m meziöt tnom plynovodu DN 700 v oblasti SPP, a.s. LuËenec, vtl. plynovodech DN 300 v SPP, a.s. Martin, na PZP, a.s. L b, vodovodnìm p ivadïëi DN 800 pro MITTAL STIL, a.s. Ostrava, ropovodu»epro, a.s. v oblasti KromÏ Ìûe, vodovodu pro HodonÌn apod. Pozn mka redakce: Dotazem u autora Ël nku jsme se dozvïdïli n sledujìcì informaci o spïönè certifikaci: V robek: MineralizaËnÌ smïs typ MS2 Ëel: Oprava vad izolacì kovov ch potrubì metodou jejich mineralizace PouûitÌ pro potrubì: ñ opat en katodickou ochranou ñ nechr nïn ñ ovlivúovan bludn mi proudy V robek byl registrov n v registraënìm systèmu GAS s.r.o. a ûadateli byla udïlena licence k uûìv nì znaëky CG. V souëasnosti probìh certifikace smïsi MS3, kter je vhodn pro p dy s vyööì rezistivitou ñ pìsëitè p dy. VladimÌr Pliska KPTECH, s. r. o., Ciheln 81, Ostrava 1, kptech@kptech.cz NA ODBORNÉ TÉMA / TEECHNICAL TOPICS 21

22 NO DIG ROČNÍK 11 4 / 2005 NA ODBORNÉ TÉMA / TEECHNICAL TOPICS OBNOVA STOKOVÉ SÍTĚ NAPADENÉ SÍRANOVOU KOROZÍ Abstract The general objective of this paper is informing professionals about possibilities and methods of rehabilitation sewerage systems suffered sulfate corrosion damage. Abstrakt CÌlem tohoto Ël nku je informovat odbornou ve ejnost o moûnostech a zp sobech sanace stokovè sìtï poökozenè sìranovou korozì. vod Tento p ÌspÏvek volnï navazuje na p edchozì uve ejnïn v ËÌsle 2/2005 s n zvem ÑObnova stokovè sìtï poökozenè sìranovou korozì betonuì, kde byl vysvïtlen a pops n proces vzniku a p sobenì biogennì sìranovè koroze na betonovè potrubì. Z tohoto d vodu se jevì jako vhodnè prov dïnì antikoroznì ochrany potrubì n chylnèho ke korozi. V n sledujìcìm textu jsem p edstavil vhodnè technologie pro sanaci stokov ch sìtì z prostèho nebo ûelezovèho betonu. V stavba stokov ch systèm P i v stavbï stoky z prostèho betonu nebo ûelezobetonu by se mïly dodrûet tyto z sady: 1. MÏlo by se zabr nit pronik nì agresivnìch plyn do stokovèho systèmu a jejich p sobenì na povrch betonovèho potrubì. 2. PotrubÌ je nutno ochr nit tak, aby se dala znovu obnovit protikoroznì vrstva a je-li to nemoûnè, je t eba potrubì ochr nit definitivnì antikoroznì ochranou (nap. ËediËov, kameninov v stelka) po celou dobu poûadovanè ûivotnosti. 3. Pro konstrukënì beton musì b t pouûito pojivo a kamenivo co nejvìce odolnè v danèm agresivnìm prost edì. 4. V ztuû u ûelezobetonu musì b t vyrobena z oceli odolnè danèmu prost edì a musì b t chr nïna vrstvou betonu p ÌsluönÈ tlouöùky. 5. Jestliûe krycì vrstva betonu nem ûe zabezpeëit poûadovanou ochranu v ztuûe proti korozi je t eba provèst antikoroznì ochrann n tïr a nebo je t eba chr nit povrch betonu vhodnou povrchovou pravou. I p es dodrûenì v öe uveden ch z sad p i v stavbï, doch zì vlivem zmïny podmìnek provozu (velk koncentrace H 2 S, dlouh doba zdrûenì a nìzkè ph) ve stokovèm systèmu ke vzniku koroze. V dneönì dobï se vyr bì betonovè potrubì, kterè dok ûe odol vat velkè koncentraci sìran (u podzemnì vody 6000 mg.1 ñ1 a u zeminy mg.1 ñ1 ), coû pro potrubì d Ìve poloûenè neplatì a je nutnè ho vhodnou metodou sanovat. AgresivnÌ prost edì stokovè sìtï, kterè napom h vzniku koroze lze eliminovat vhodnou volbou vnit nì nebo vnïjöì povrchovè ochrany. Ochranu betonovè- ho potrubì m ûeme rozdïlit na prim rnì a sekund rnì. Prim rnì (vnit nì) ochrana ñ vhodn volba sloûenì pojiva (cementu, kameniva a p Ìsad). Sekund rnì ochranu pouûìv me u jiû navrûen ch konstrukcì. Obvykle se prov dì krystalizacì ve struktu e betonu, povrchovou i hloubkovou penetracì a ochrann mi hydrofobnìmi n tïry. Ochrann opat enì m ûeme rozdïlit do t Ì skupin: 1. P Ìprava odolnèho a hutnèho betonu ñ v bïr vhodnèho druhu cementu a zamezenìm vzniku trhlin a sp r v konstrukci v bïrem vhodnèho kameniva. 2. N tïry izolaënìmi vrstvami a obklady ñ n tïrovè hmoty, odolnè omìtky, spr vkovè hmoty, keramickè obklady 3. Chemick prava povrchu ñ zaplúov nì pûr betonu Sanace napadenèho potrubì KorozÌ napadenè potrubì musìme v prvnì adï d kladnï vyëistit a tìm odstranit naruöenou povrchovou vrstvu (produkty koroze). Povrchovou vrstvu betonu odstraúujeme s ohledem na statickou funkci potrubì a to pomocì tïchto technologick ch operacì: vysokotlak vodnì paprsek, odsek v nì, pìskov - nì, brokov nì, pneumatickè pemrlov nì atd. Po provedenì odstranïnì zplodin koroze se rozhodneme pro vhodnè oöet enì naruöenèho povrchu p Ìp. sanaënì opat enì. DÏlenÌ sanaënìch opat enì je uvedeno v obr. 1. Obr. 1 UpravenÈ dïlenì sanaënìch opat enì podle»sn EN Sanace Oprava Renovace Obnova ñ maltou ñ prysky icì ñ Ë steënou v stelkou ñ stabilizacì chemickou infiltracì nebo injekt ûì ñ v stelka z (dlouhèho, kr tkèho, doëasnï zmenöenèho) potrubì ñ v stelka ze segment ñ v stelka z vytvrzenè vloûky ñ n st ik, n tïr, povlak maltou nebo prysky icì ñ v otev enèm v kopu ñ bezv kopovï (destruktivnì ñ trh nì, ötìtov nì, mikrotunelov nì) SanaËnÌ opat enì pouûìvanè k odstranïnì mìstnìch z vad se naz v oprava (viz»sn EN 752ñ5). K opravï kanalizace se nejëastïji pouûìvajì tzv. spr vkovè a n tïrovè hmoty. Spr vkov hmota slouûì p edevöìm k obnovenì trvanlivosti betonov ch nebo éb prvk a k jejich vzhledovèmu uvedenì do p vodnìho stavu. 22

23 ROČNÍK 11 4 / 2005 NO DIG Tab. 1 ñ Postup p i sanaci u cementem pojen ch materi l [4] Stupeň koroze Etapa karbonace Stav materiálu Sanační opatření I. I. povrchová koroze betonu důkladné očištění povrchu a impregnace (např. pryskyřicí) II. III. IV. počátek II. II. III. povrchová koroze se zjevným poškozením hran a ploch hlubší koroze betonu spojená s napadením roznášecí výztuže hluboká koroze betonu, poškozená roznášecí výztuž, koroze hlavní výztuže, velké poškození povrchu betonu, ohrožení statické funkce rekonstrukce Spr vkovè hmoty musì splúovat tyto vybranè poûadavky: vysok soudrûnost s podkladnìm materi lem (adheze), dobr vodotïsnost, resp. mal nas kavost, mrazuvzdornost, minim lnì objemovè zmïny v d sledku zmïn vlhkosti a teploty, pevnost v tlaku (shodn jako podkladnì beton), odolnost v Ëi agresivitï mèdia. Spr vkovè hmoty se ËlenÌ podle sloûenì do t Ì skupin: 1. cementovè (reprofilaënì) malty a betony (CC, Cement-C oncrete); 2. cementovè malty a betony modifikovanè polymernìmi p Ìsadami (PCC, Polymer-Cement- Concrete); 3. malty a betony, jejichû pojivem jsou v hradnï polymernì prysky ice (PC, Polymer-Concrete); Obr. 2 Oblast pouûitì spr vkov ch malt (dïlenì podle GSTT info Nr.18) odstranění porušených vrstev poškozeného betonu, vyspravení povrchu (sanační maltou), impregnace (např. pryskyřicí + výstelka) odstranění porušených zón degradovaného betonu, odstranění zkorodované výztuže, očištění výztuže od splodin, přidání nové výztuže, ochrana výztuže před další korozí, vyspravení povrchu, obnovení krycích vrstev, impregnace povrchu odstranění porušených vrstev poškozeného betonu, odstranění zkorodované výztuže, očištění výztuže, přidání nové výztuže, ochrana výztuže před další korozí, vytvoření adhezního mostu, reprofilace a impregnace povrchu UvedenÈ spr vkovè hmoty mohou b t nan öeny jak ruënï (stïrkami), tj. zednick m zp sobem, tak st Ìk nìm. Jako ekologicky öetrnè eöenì je pouûitì alternativnìch recyklovan ch materi l (nap. popìlek) jako plniva do spr vkov ch hmot. P i pouûitì takov ch materi l je nutnè dodrûet v öe uvedenè poûadavky na spr vkovè hmoty a obnoven materi l by mïl dosahovat jeötï lepöìch parametr neû ten p vodnì. Spr vkovè malty N slednï popsanè spr vkovè malty obsahujì cement a jsou vyrobeny s ohledem na poûadavky pro jejich pouûitì (DIN 1053, DIN 1045, DIN 1015 a DIN 18555). Tyto malty se obvykle dopravujì na staveniötï v suchèm stavu. Z d vodu odolnosti proti biogennì sìranovè korozi se na stokovè sìti pouûìvajì speci lnì druhy cement s vysok m stupenïm odolnosti. Pro v robu such ch smïsì jsou vedle normovan ch cement vhodnè takè hlinitanovè cementy se speci- lnìmi p Ìsadami a zrnitostì kameniva. ZdÌcÌ malta ñ je malta plastickè konzistence, se zrnitostì L 4 mm, pouûìv se k vyzdìv nì kan lu a öachet z kanalizaënìch cihel. M za kol kanalizaënì cihly nebo kamenivo spoleënï sv zat tak, aby tvo ily trvanliv celek. Malta musì vyplúovat celkovou styënou plochu cihly. P i vyööìch poûadavcìch na odolnost proti korozi se vyökrabou sp ry do hloubky ca. 2 cm a n slednï se zaplnì sp rovacì maltou s vyööì odolnostì. Sp rovacì malta ñ je malta tuhè aû plastickè konzistence se zrnitostì L 2 mm, pouûìv se k vyplnïnì zdiva, trubnìch spoj a zkorodovan ch nebo vypadl ch spar. Sp ry skruûì öachet b vajì uzav eny maltou do hloubky 2 ñ 4 cm. élaby, malè mìstnì poruchy a trhliny jsou opraveny sp rovacì maltou. Oblast pouûitì sp rovacì a opravnè malty se m ûe navz jem prolìnat. KrycÌ malta ñ je malta konzistence plastickè aû mïkkè se zrnitostì od 0,5 ñ 4 mm nan öen ruënï nebo strojovï. PouûÌv se k dodateënèmu nan öenì na beton, zdivo nebo ocelovè Ë sti konstrukce vöech povrch. St Ìkan malta slouûì takè k opravï nebo ke zlepöenì statickè nosnosti Ë sti stavby, otïruvzdornosti, zv öenì odolnosti proti korozi a k v robï tïsnïnì proti tlakovè podzemnì vodï. Tlouöùka vrstvy je vïtöinou mezi 5 ñ 30 mm. P i sanaci betonu ËinÌ minim lnì tlouöùka vrstvy 8 mm. Opravn malta ñ je konzistence plastickè se NA ODBORNÉ TÉMA / TEECHNICAL TOPICS 23

24 NO DIG ROČNÍK 11 4 / 2005 NA ODBORNÉ TÉMA / TEECHNICAL TOPICS Tab. 2 ñ UpravenÈ dïlenì poruch a jejich oprava v n vaznosti na ATV M 143, Ë st 2. Poruchy Postup Druh opravné malty vypadlá část potrubí/stěny oprava opravná malta chybějící cihla oprava opravná malta, zdící malta, spárovací malta volného prostoru oprava, výstelka, nátěr krycí malta, podkladní malta, spárovací malta koroze ponořené části oprava, výstelka, nátěr opravná malta, krycí malta, podkladní malta, spárovací malta, zálivková malta spárovací malty oprava spárovací malta odchylka polohy: vychýlení, vyosení (prasklina hrdla) oprava reprofilací opravná malta trhliny injektáž injektážní malta, cementové lepidlo nebo suspenze, zálivková malta netěsný spoj trub, neodborně provedený spoj oprava reprofilací opravná malta, injektážní malta, zálivková malta netěsnost trubního spoje tuhá ucpávka trubního spoje opravná malta, injektážní malta stěny kanálu nebo stavby injektáž injektážní malta mechanické opotřebení výstelka s keramickým povrchem, taveným čedičem resp. otěru odolných dlaždic, žlabů a nátěrů zrnitostì vïtöinou L 4 mm. SlouûÌ k Ë steënè sanaci, opravï a reprofilaci poökozen ch Ë stì staveb z betonu nebo kanalizaënìch cihel. Rozsah pouûitì je podobn jako u malty povlakovè a sp rovacì. Vyrovn vacì malta ñ je malta tuhè aû plastickè konzistence. Je to malta zdìcì nebo z livkov se zvl ötnìmi poûadavky na pevnost, mrazuvzdornost a odolnost proti posypovè soli. PouûÌv se hlavnï k vyrovn v nì a regulaci v öky öachty. Z livkov malta ñ je malta konzistence tekutè se zrnitostì vïtöinou L 8 mm. PouûÌv se k vyplnïnì dutin nap. pro uloûenì potrubì ñ regulace sklonu, vyplnïnì sp ry p i Reliningu mezi plastov m potrubìm a star m potrubìm (zrnitost < 0,5 mm). PodkladnÌ malta ñ je konzistence mïkce plastickè se zrnitostì L 2 mm. PouûÌv se ve stokovè sìti p i spojov nì obkl dacìch dlaûic, mal ch nebo i vïtöìch keramick ch desek nebo tavenèho ËediËe. NÏkterÈ druhy se pouûìvajì k reprofilaci povrchu. Po vytvrdnutì mohou nas knout vlhkost. Injekt ûnì malta ñ je konzistence mïkkè aû ÌdkÈ se zrnitostì < 0,5 mm podle druhu pouûitì. PouûÌv se p i sanaci domovnìch kanalizaënìch p Ìpojek roboty, dodateënèm utïsúov nì Ë stì staveb (zvl ötï v ochrann ch p smech pitnè vody), injekt ûi trhlin a zpevnïnì okolnì zeminy. Injekt ûnì maltou lze utïsnit i vïtöì vtok podzemnì vody do systèmu. VyplnÏnÌm dutin v okolnì zeminï plnì staticky nosnou funkci. Injekt ûnì malta je v ÌdkÈ formï se oznaëuje jako tekut malta. Tekut malta se pouûìv p i Reliningu k vyplnïnì mezer mezi nov m a star m potrubìm. V plúov malta ñ pouûìv se k vyplnïnì vïtöìch dutin v okolnì zeminï poökozenè kanalizace. PlnÌ staticky nosnou funkci, ale nesmì se dostat do kontaktu s odpadnì vodou pokud na nì nejsou uplatúov ny poûadavky na sìranovou odolnost. opravná malta, zálivková malta, krycí malta, spárovací malta, povlaková malta poruchy a oprava šachet oprava na prstenci šachty vyrovnávací malta N tïrovè hmoty Jako dalöì ochrana materi l pojen ch cementem se pouûìv n tïrov hmota, kter tvo Ì na betonu povrchov ochrann systèm. Tento systèm tvo Ì na povrchu materi lu doplúujìcì barièru proti pr niku neû doucìch agresivnìch mèdiì, zejmèna k ocelovè v ztuûi. Vzhledem k omezenè ËasovÈ Ëinnosti povrchov ch ochrann ch systèm nelze je povaûovat za plnohodnotnou n hradu dostateënï silnè krycì vrstvy betonu nebo spr vkovè hmoty nad v ztuûì. Podle tlouöùky rozliöujeme tyto n tïrovè systèmy: Hydrofobizace ñ prov dïn speci lnìmi roztoky, kterè se vs knou do oöet ovanèho povrchu a br nì pr niku netlakovè sr ûkovè vody do povrchov ch vrstev konstrukce. Impregnace ñ tato prava Ë steënï zmenöuje pr nik tekut ch mèdiì do betonu a jejìm hlavnìm efektem je zpevnïnì povrchu. Tenkovrstv n tïr ñ m tlouöùku 0,1 aû 0,3 mm. UzavÌr povrch konstrukce a omezuje jak pr nik kapaln ch, tak i plynn ch mèdiì. VÌcevrstv n tïr ñ v tlouöùce 0,2 aû 1 mm dokonale uzavìr povrch konstrukce a podstatnï zvyöuje jejì trvanlivost. Z vïr: TÈma koroze betonovèho potrubì a jeho sanace je aktu lnìm problèmem, kter budou muset eöit nebo jiû v souëasnè dobï eöì provozovatelè stokov ch sìtì. TÌmto Ël nkem informuji öirokou odbornou ve ejnost o vzniku a p sobenì koroze na materi ly pojenè cementem a poskytuji n vod na eöenì problèmu sanace. Metod k sanaci betonu napadenèho korozì je mnoho a p esahujì rozsah Ël nku. Z tohoto d vodu se zab v m p ehledem jen metod pouûìvan ch k opravï. Z vïrem uv dìm, ûe sanace stokovè sìtï je komplexnì problèm a ûe je nutno p i jeho eöenì posoudit adu faktor, kterè mohou na sanovanè potrubì p sobit. D leûit je volba vhodn ch kritèriì k sanaci a jejich odborn expertnì odhad. Na z kladï vyhodnocenì kamerovèho pr zkumu stokovè sìtï a zvolen ch parametr by mïl vhodn software vyhodnotit seky, kterè nevyhovujì zadan m kritèriìm a na z kladï toho navrhnout vhodnou sanaënì metodu. To je cìlem, kterèho bych chtïl dos hnout a kter chci zpracovat a podrobnï se jìm zab vat v mè disertaënì pr ci. 24

25 ROČNÍK 11 4 / 2005 NO DIG Literatura: 1. Stein, D.: Rehabilitation and Maintenance of Drains and Sewers. Brelin: Ernst & Sohn Verlag, ISBN 3ñ433ñ01316ñ0 2.»SN EN 752ñ4 VenkovnÌ systèmy stokov ch sìtì a kanalizaënìch p Ìpojek ñ» st 4: HydraulickÈ v poëty a hlediska ochrany ûivotnìho prost edì 3. Drobn, O. ñ Palek, L.: Koroze betonu ve stavebnì praxi. SNTL, FiremnÌ literatura: Internet: [http: // sanace.htm]. 5. Dohn lek, J. ñ Pumpr, V.: TechnickÈ podmìnky pro sanace betonov ch konstrukcì ñ TP SSBK 1, 1. vod Pojem mikrotunelov nì je ve svïtï zn m uû vìce neû dvacet let. PouûÌv se pro oznaëenì technologie, kdy se prov dì v stavba tunel mal ch a st ednìch rozmïr bezv kopov m a d lkovï Ìzen m zp sobem. NÏkdy se tato metoda naz v jako Ñ ÌzenÈ protlaëov nìì, protoûe jde o zatlaëov nì speci lnìch trub z nejr znïjöìch materi l, aù uû p jde o beton, sklolamin t, keramiku, ocel nebo ËediË. Protoûe velmi obdobn ch zp sob se pouûìv i p i metodï plnoprofilovèho mechanizovanèho tunelov nì, je zpravidla pojem Ñmikrotunelov nìì omezen pr mïrem pouûitèho potrubì. I tady se vöak n zory expert liöì, takûe lze Ìct jen velmi volnï, ûe tohoto pojmu se pouûìv nejëastïji pro svïtlè pr mïry potrubì Internet: [ text.doc]. 6. GSTT ñ Informationen, Nr.18, Januar 2004, Anforderungen an Mˆrtel f r Abwasserkan le und Bauwerke der Ortsentw sserung, Teil 1: Zementgebundene Mˆrtel. 7. Pitter, P.: Hydrochemie. VydavatelstvÌ VäCHT, ISBN 80ñ7080ñ340ñ1 Ing. Stanislav MalanÌk VysokÈ uëenì technickè v BrnÏ, Fakulta stavebnì, stav vodnìho hospod stvì obcì, éiûkova 17, Brno, malanik.s@fce.vutbr.cz CO JE NOVÉHO V MIKROTUNELOVÁNÍ? 250 ñ 2500 mm. Protoûe v minulèm ËÌsle uû o tèto metodï podrobnï referoval ing. Raclavsk, dovolte, abychom se spìöe zamï ili na nïkterè novinky, kterè se osvïdëily na tïch nejn roënïjöìch projektech v poslednìch letech. 2. GeologickÈ podmìnky Principy technologie vych zejì z obvykl ch mïstsk ch podmìnek, kde se tyto projekty nejëastïji realizujì ñ vïtöinou se jedn o kanalizaënì sbïraëe, dren ûnì kolektory a energovody. Tam se pohybujeme p ev ûnï v hlìn ch, ötïrcìch a nav ûk ch s r zn m obsahem spodnì vody. Co vöak dïlat v p Ìpadech, kdy se vyskytnou seky skalnìch hornin, Ëi jin ch pevn ch p ek ûek. A zejmèna ñ co dïlat v p Ìpadech, kdy se tyto skalnì seky nep edvìdatelnï st ÌdajÌ s seky klasickèho zeminovèho prost edì? DosavadnÌ eöenì vych zela vûdy z moûnosti v mïny vrtnè hlavy stroj ñ tedy jin hlava se pouûìvala do pìsk a hlìn, jin do balvanit ch ötïrk a jin do sk ly. Tato v mïna, ale nenì vûdy moûn, navìc geologickè prost edì se m ûe neoëek vanï zmïnit i v pr bïhu jednoho i kr tkèho seku, a pokud jsme zrovna na p Ìklad pod hlavnì silnicì, ekou Ëi ûelezniënì tratì, nem ûeme vyhloubit pot ebnou technologickou öachtici ani n slednï. Proto se v vojovì pracovnìci v robc mechanizovan ch ötìt zamï ili v poslednìch letech p edevöìm na zv öenì univerz lnosti vyr bïn ch stroj a vrtn ch hlav. V sledkem jejich pr ce je stroj Unclemole Super TCS. Obr. 1 Obr Princip za ÌzenÌ Unclemole Super TCS Vrtn hlava StandardnÌ vrtn hlava je navìc vybavena valiv mi ozuben mi dl ty kombinovan mi s valiv mi disky, kterè jsou urëeny k rozpojov nì velmi tvrd ch hornin a balvan. Takto je hornina rozpojena na kusy do velikosti 100 mm, kterè se dostanou skrz otvory ke konickèmu drtiëi za vrtnou hlavou. P Ìstup k Ëelu Velmi d leûit je moûnost obsluhy k p Ìstupu ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITIES 25

26 NO DIG ROČNÍK 11 4 / 2005 ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITIES Obr. 3 do Ëela zevnit stroje, coû mimo jinè umoûúuje i pr bïûnou v mïnu dl t v pr bïhu dlouh ch raûeb. Tato moûnost existuje u stroj od 1800 mm vnïjöìho pr mïru stroje. Konick drtië Konick drtië je nez visle poh nïn jednotka, kter zpracov v balvany a lomky proch zejìcì z Ëela stroje, tyto jsou d le drceny a transportov ny do v plachovèho systèmu v dalöì Ë sti stroje. SpodnÌ voda Tlak spodnì vody je udrûov n v rovnov ze s tlakem v plachu, tak je tomu bïûnï u zeminov ch ötìt typu Unclemole. Stabilita Ëela Stejn m zp sobem je sledov n zeminov tlak na Ëele a je rovnïû vyrovn v n tlakem v plachu. V plachov systèm (spurty) V plachov systèm jednak udrûuje v rovnov ze tlak spodnì vody a zeminov tlak na Ëele, a d le trans- portuje podrcenè lomky hornin a zemin na povrch, kde jsou separov ny a odvezeny na skl dku. ÿìzenì ÿìzenì systèmu m ûe b t ruënì nebo automatickè, vûdy se vöak jedn o d lkovï ovl dan systèm z ovl dacì kabiny na povrchu. DosahovanÈ p esnosti 1 ñ 2 cm na 100 m raûby umoûúujì vyuûitì i tam, kde jsou extrèmnì n roky na niveletu v slednèho tunelu, coû b v nejëastïji u kanalizaënìch sbïraë na rovinat ch ploch ch. 4. VyuûitÌ Jak je patrno z v kladu v öe, vyuûitì nach zì systèm vöude tam, kde existujì pochybnosti o homogenitï prost edì, a kde se mohou vyskytovat seky skalnìch hornin nebo seky silnï balvanitè. V zeminovèm prost edì stroj pracuje sice s o nïco menöì efektivitou neû speci lnì zeminovè stroje, ale univerz lnost vyuûitì plnï ospravedlúuje vysok poëet nasazenì a rostoucì popt vku po strojìch Unclemole Super TCS. P Ìklady vyuûitì z»r: KanalizaËnÌ sbïraë Y ñ 1600 mm DN v stì nad Labem (obr. 1) KanalizaËnÌ sbïraë F ñ 800 mm DN ñ Ostrava (obr. 2) P Ìklady vyuûitì ze zahraniëì: Unclemole Super 2 ñ svïtlost 1200 mm, dèlka 1600 m. Projekt Taffs Well, UK (obr. 3) Unclemole Super 3 ñ svïtlost 600 mm, dèlka 400 m. Projekt Wolverton UK (obr. 4) Karel Franczyk ñ Subterra, a.s. Paul Wilkinson ñ AGD Iseki Obr. 4 26

27 ROČNÍK 11 4 / 2005 NO DIG PravidelnÏ informujeme o odborn ch akcìch z oboru bezv kopov ch technologiì u naöich soused. Tentokr t jsme obdrûeli v ËeötinÏ vypracovanou pozv nku na mezin rodnì vïdecko-v zkumnou konferenci v KielcÌch, jejìû program urëitï zaujme adu naöich Ëlen. RŮZNÉ / MISCELLANEOUS INFNROMATION 27