ADRESA REDAKCE: CzSTT, Bezov 1658/1, Praha 4 Tel./fax:

Transkript

1 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /2/ 2004 NO DIG VYCH ZÕ»TYÿIKR T RO»Nà Toto ËÌslo vyölo dne 15. Ëervna 2004 RedakËnÌ uz vïrka: 6. dubna 2004 REDAK»NÕ RADA PÿEDSEDA: Ing. Jaroslav Raclavsk, Aut. Ing. SEKRET ÿ CzSTT: Ing. Ji Ì Kub lek, CSc.»LENOV : Ing. Stanislav Dr bek ñ AD Servis Terrabor Ing. Miroslav Holbus ñ RABMERñSlovakia s.r.o. Prof. RNDr. Miloö Karous, DrSc. ñ GEONIKA Praha Ing. Mari n KrËÌk ñ Hydrosaning spol. s r.o. Ing. Old ich K ra ñ BrnÏnskÈ vod rny a kanalizace a.s. Ing. Ji Ì M rz ñ HOBART s.r.o. Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. ñ»vut FS Praha GRAFICK PRAVA: M. A. Martina Koûeluhov ADRESA REDAKCE: CzSTT, Bezov 1658/1, Praha 4 Tel./fax: czstt@czn.cz, office@czstt.cz VYD V CzSTT»esk spoleënost pro bezv kopovè technologie Bezov 1658/1, Praha 4 REGISTRACE: MV»R II/s ñ OS/1 ñ 25465/94 ñ R SAZBA: Studio GSW, Praha TISK: Tisk rna Gemerle, Praha ISSN ISSUED FOUR TIMES A YEAR This number was issued on June 15, 2004 Editorial close: April 6, 2004 EDITORIAL BOARD CHAIRMAN: Ing. Jaroslav Raclavsk, Aut. Ing. SECRETARY CzSTT: Ing. Ji Ì Kub lek, CSc. MEMBERS: Ing. Stanislav Dr bek ñ AD Servis Terrabor Ing. Miroslav Holbus ñ RABMERñSlovakia s.r.o. Prof. RNDr. Miloö Karous, DrSc. ñ Geonika Praha Ing. Mari n KrËÌk ñ Hydrosaning spol. s r.o. Ing. Old ich K ra ñ BrnÏnskÈ vod rny a kanalizace a.s. Ing. Ji Ì M rz ñ HOBART s.r.o. Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. ñ»vut FS Praha GRAPHIC DESIGN: M. A. Martina Koûeluhov EDITORIAL OFFICE: Bezov 1658/1, Praha 4, Czech Republic Phone/Fax: czstt@czn.cz, office@czstt.cz PUBLISHED BY CzSTT Czech Society for Trenchless Technology, Bezov 1658/1, Praha 4 REGISTRATION: MV»R II/s ñ OS/1 ñ 25465/94 ñ R SET: Studio GSW, Praha PRINTED: Tisk rna Gemerle, Praha ISSN ZPRAVODAJ»ESK SPOLE»NOSTI PRO BEZV KOPOV TECHNOLOGIE A SLOVENSKEJ SPOLO»NOSTI PRE BEZV KOPOV TECHNOL GIE MAGAZINE OF THE CZECH SOCIETY AND SLOVAK SOCIETY FOR TRENCHLESS TECHNOLOGY 1

2 NO DIG 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /2/ 2004 I. VODNÕK Obnova d lkov ch vovovodnìch ad bezv kopov mi metodami u JVS». BudÏjovice II. Z»INNOSTI ISTT 1. Z Ëinnosti ISTT v EvropÏ Ing. Jaroslav Raclavsk, Aut. Ing. 2. Budeme mìt nov ofici lnì Ëasopis ISTT? Ing. Ji Ì Kub lek, CSc. III. Z»INNOSTI CzSTT 1. Zpr va z ValnÈ hromady CzSTT Ing. Ji Ì Kub lek, CSc. 2. NasazenÌ bezv kopov ch technologiì pro sanaci p iv dïcìch vodovodnìch ad Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. 3. Naöe galerie ñ ûeny a bezv kopovè technologie Ing. Stanislav Dr bek IV. NA ODBORN T MA 1. VyuûitÌ bezv kopov ch technologiì p i rekonstrukci silnic a d lnic Ing. Monika Esterkov 2. DlouhodobÈ pl nov nì rekonstrukce vodovodnì sìtï Ing. Stanislav MalanÌk V. RŸZN Rohrleitungsforum v Oldenburgu Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. 2. Kalend NO-DIG I. LEADING ARTICLE Renovation of water supply mains by trenchless technologies in JVS». BudÏjovice II. NEWS FROM ISTT 1. Activities ISTT in Europe Ing. Jaroslav Raclavsk, Aut. Ing. 2. Shall we have new official ISTT periodicals? Ing. Ji Ì Kub lek, CSc. III. NEWS FROM CzSTT 1. Report from annual meeting of CzSTT Ing. Ji Ì Kub lek, CSc. 2. Application of trenchless technologies to the rehabilitation of water supply feeders Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. 3. Our gallery: Women and trenchless technology Ing. Stanislav Dr bek IV. TECHNICAL TOPICS 1. Application of trenchless technologies to the reconstruction of roads and motorways Ing. Monika Esterkov 2. Long-term reconstruction planning of water supply system Ing. Stanislav MalanÌk V. MISCELLANEOUS INFORMATION Rohrleitungsforum in Oldenburg Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. 2. NO-DIG Calendar 2 OBSAH CONTENTS

3 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /2/ 2004 NO DIG OBNOVA D LKOV CH VODOVODNÕCH ÿadÿ BEZV KOPOV MI METODAMI U JIHO»ESK HO VOD RENSK HO SVAZU». BUDÃJOVICE JihoËesk vod rensk svaz je z jmovè sdruûenì pr vnick ch osob. Ëelem sdruûenì je spravovat vlastnì vodohospod sk infrastrukturnì majetek, zejmèna Vod renskou soustavu JiûnÌ»echy. Do spravovanèho infrastrukturnìho majetku pat Ì mezi jin m i 283 km d lkov ch vodovodnìch ad r zn ch profil v rozmezì ñ 300 mm. Tyto ady byly postaveny p ev ûnï v obdobì 80. let minulèho stoletì. Materi lem ad je ocel, p ev ûnï chr nïn vnit nìm asfaltov m n tïrem, v nïkter ch p Ìpadech pak bez vnit nì ochrany. JVS je d le v menöì mì e vlastnìkem asbestocementov ch ad na T borsku, na PÌsecku spravuje JVS vodovod ze Sarplastu. ÿady jsou umìstïny p ev ûnï v extravil nu. 1. OBNOVA OCELOV CH ÿadÿ ObdobnÏ jako u jin ch vod rensk ch subjekt doch zì u JVS k druhotnèmu zaûeleznïnì ad vlivem nedostateënè vnit nì ochrany potrubì v kombinaci s malou pr toënou rychlostì. VelkÈ zdrûenì zp sobuje delöì expozici povrchu potrubì v Ëi vodï, kter m agresivnì Ëinky. JVS dlouhodobï monitoruje ve spolupr ci se sv m provozovatelem VaK JiûnÌ»echy a.s. vzniklou situaci. Po vyhodnocenì kvality vody v jednotliv ch secìch d lkov ch ad bylo v r rozhodnuto zamï it se na sek ad VDJ ZdobañT n/vltavouñbechynïñvdj HoduöÌn. Tento sek vykazoval dlouhodobï nejvïtöì zaûeleznïnì, limit 0,2 mg Fe/l byl p ekraëov n roënï p es 6 mïsìc, max. koncentrace byla aû 1,1 mg Fe/l. Jedn se o ad s celkovou dèlkou 40 km, DN 300 ñ 400 mm. Vzhledem k vysok m n klad m uplatnil JVS poûadavek na sanaci tohoto potrubì v r mci p edvstupnìho programu EU ñ ISPA. Po vìceletèm silì se poda ilo v r zìskat grant EU z pomoci ISPA. Realizace se p edpokl d v r ñ V r mci p Ìpravy sanace byla provedena ada pr zkum. Ve spolupr ci s VaK J» a.s. a jeho tehdejöìm majitelem Anglian Water byla zpracov na technick zpr va pro projekt ISPA (viz pr ce v Podkladech oznaëen (1). DlouhodobÏ je vyhodnocov na kvalita vody v p edmïtnèm seku. TechnickÈ podmìnky sanace byly urëeny projektem pro stavebnì povolenì, kter zpracoval Hydroprojekt Praha a.s. ve spolupr ci s VaK J», a.s. JVS pro budoucì sanaci zkoum nejvhodnïjöì technologie. V r byl realizov n zkuöebnì sek sanace potrubì na adu»s SudomÏ ice u BechynÏ ñ VDJ HoduöÌn, DN 300. Sanace byla provedena v dèlce cca 1,8 km pomocì cementace, v dèlce cca 0,2 km vloûenìm lamin tovèho ruk vce metodou Phoenix. Cementaci prov dïla firma REPO, hadicov relining realizovala firma RABMER. U obou technologiì byl na sanovanèm potrubì vsazen mezikus, kter byl v r. 2003, tedy po 12 mïsìcìch provozu Sanace ruk vcem metodou ÑPhoenixì VODNÕK 3

4 NO DIG 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /2/ 2004 vyjmut a byl podroben test m vlastnostì sanovanèho povrchu. V sledky test prok zaly dobrou odolnost povrch proti vlivu vody, jedn se vöak o p Ìliö kr tkodobè z vïry. Test bude proto v p ÌötÌch letech opakov n. 2. OBNOVA OSTATNÕCH ÿadÿ Specifick m problèmem JVS je provozov nì cca 32 km vodovodnìch ad DN 400 ñ 600 mm na PÌsecku a Strakonicku. Materi lem tïchto ad je Sarplast. ProblÈm nespoëìv v kvalitï vody, ale v poruchovosti potrubì. JVS se proto snaûì nalèzt metodu opravy, kter by byla mènï n - kladn, neû poloûenì novèho potrubì v nejvìce postiûen ch secìch ad a zajistila by statickou funkci potrubì. Nejd leûitïjöìm poûadavkem pro sanaci je statick pevnost vloûky. Ve spolupr ci s firmou RABMER byly provedeny testy ruk vce pouûìvanèho p i sanaci metodou Phoenix. Bylo prok z no, ûe p i kr tkodobè zkouöce vydrûì zesìlen vloûka tlak aû 3,0 MPa. Sanace asbestocementov ch ad se prov dì z obou v öe zmiúovan ch d vod, tj. zlepöenì kvality vody a velk poruchovost potrubì. V souëasnè dobï JVS p ipravuje sanaci asbestocementovèho adu HrdÏjoviceñHlubok v dèlce 2 km, DN 200. Technologie sanace se musì p izp sobit poûadavku zachovat profil potrubì. Na obnovu nejdelöìho seku asbestocementovèho adu mezi VDJ Zlukov (VeselÌ nad LuûnicÌ) a VDJ Svat Anna (T bor) o dèlce 40 km, DN 400 mm, zpracov v JVS v souëasnè dobï studii. 3. SPOLUPR CE JVS S ODBORN MI INSTITUCEMI JVS spolupracuje s V V Praha na v zkumnèm kolu t kajìcìm se vlivu zdrûenì v potrubì na pravu vody ñ (2). Tematick kol m b t ukonëen v r. 2004, jsou zn my pouze pr bïûnè v sledky. V r mci v zkumu byla sledov na koroznì rychlost v seku ZdobañHoduöÌn. P i expozici koroznìch kupon v»s SudomÏ ice u BechynÏ byla zjiötïna vysok koroznì rychlost materi lu potrubì ñ 0,06 mm/r, coû by znamenalo plnè vymizenì potrubì za cca 130 let. Matematick m modelov nìm z vislosti druhotnèho zaûeleznïnì na rychlosti pr toku v adu se zab v ve spolupr - ci s JVS a V V Praha stavebnì fakulta»vut Praha, katedra zdravotnìho inûen rstvì ñ viz pr ce (3), (4). JVS spolupracuje s»eskou spoleënostì pro bezv kopovè technologie (CzSTT) v metodice v bïru nejvhodnïjöì technologie pro bezv kopovou obnovu d lkov ch ad. V roce 2003 vypracovala CzSTT porovn nì technologiì pro sanaci adu ZdobañHoduöÌn (5). PosouzenÌ bylo provedeno metodou hodnotovè anal zy s pouûitìm devaten cti hodnotìcìch kritèriì. Pr ce podstatnï p ispïla k urëenì priorit investora p i rozhodov nì o volbï druhu technologie sanace. CzSTT zpracovala pro JVS obs hlou reöeröi sanacì v»eskè republice, proveden ch na asbestocementov ch, lamin tov ch a dalöìch adech (6). Ze studie vypl v, ûe zkuöenosti firem s obnovou vodovodnìho potrubì v extravil nu v»eskè republice jsou pomïrnï malè, p evaûujìcì metodou z st v st le vnit nì cementace potrubì. V dalöìch letech je vöak nutno poëìtat s n stupem nov ch technologiì, doch zì zde k velkèmu snìûenì ceny pracì, tìm se tyto technologie st - vajì konkurenceschopn mi. Z VÃR JVS se zab v bezv kopov mi technologiemi jako alternativnì metodou obnovy vodovodnìch ad. Vzhledem k povaze d lkov ch vodovod uloûen ch p ev ûnï v extravil nu se tyto metody p i porovn nì n klad na pokl dku novèho adu ve volnèm terènu a n klad na obnovu bezv kopovou metodou nejevily do ned vnè doby atraktivnì. PostupujÌcÌ sniûov nì cen a rozöi ujìcì se v bïr bezv kopov ch technologiì a sìlìcì tlak stavebnìch ad na prov dïnì obnovy i ve volnèm terènu co nejöetrnïjöìm zp sobem nutì investory k p ehodnocenì investiënì politiky. SilnÈ konkurenënì prost edì p sobì na pokles cen. PouûÌv nì nov ch materi l pro obnovu vyûaduje vïnovat tomto procesu ze strany investor zv öenou pozornost. JVS p edpokl d, ûe pro dalöì smïr obnovy zìsk rozhodujìcì zkuöenosti p i obnovï adu VDJ ZdobañVDJ HoduöÌn, financovanè s pomocì EU z programu ISPA. P ehled citovan ch podklad : (1) Arkesden K., F rth V., Jindra J., RytÌ F.: Technick zpr va o projektu renovace p te nìch ad vod renskè soustavy, JihoËesk vod rensk svaz,»eskè BudÏjovice (2) Hub Ëkov, J. a kolektiv: V zkum efektu pravy vody na jejì jakost p i prodluûujìcìm se zdrûenì v rozvodnè sìti. V roënì zpr va 2003, projekt QD 1003, Grantov agentura Mze»R, V V T. G. M., Praha (3) Gr nwald A. a kol.: V zkum efektu pravy vody na jejì jakost p i prodluûujìcìm se zdrûenì v rozvodnè sìti, Projekt NAZV Ë. 1003, Fsv»VUT v Praze, katedra zdravotnìho inûen rstvì, Praha (4) ätrausov K: Podkladov data pro stanovenì koroze na z kladï vyhodnocenì koncentracì ûeleza v JihoËeskÈ vod renskè soustavï a modelov nì druhotnèho zaûeleznïnì v distribuënì sìti, Praha (5) CzSTT,»VUT ñ doc. Ing. Petr ärytr, Csc.: PosouzenÌ technologiì pro bezv kopovou obnovu p ivadïcìch vodovodnìch ad VDJ ZdobañVDJ HoduöÌn, Praha (6) CzSTT ñ Ing. Ji Ì Bezrouk: Podklady o proveden ch bezv kopov ch obnov ch vodovodnìch ad, Praha Ing. VladimÌr F rth, JihoËesk vod rensk svaz»eskè BudÏjovice 4 Z»INNOSTI ISTT

5 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /2/ 2004 NO DIG Z činnosti ISTT v Evropě Ing. Jaroslav Raclavsk, Aut. Ing. ñ p edseda redakënì rady V ûen Ëten i, pokud m ûeme v poslednìm obdobì podrobnïji sledovat Ëinnost Ëlen n rodnìch spoleënostì, pak m ûeme jen s potïöenìm konstatovat spïönè se rozvìjejìcì mezin rodnì spolupr ci a iniciativu p i prosazov nì myölenek a z sad dan ch p i vzniku mezin rodnì spoleënosti pro bezv kopovè technologie ISTT tj. spoleën rozvoj, v voj, prosazov nì a spolupr ce nejen p i propagaci a podpo e bezv kopov ch technologiì ale i p i ökolenì a doökolov nì pracovnìk a student, v mïna informacì na poli podzemnìho stavitelstvì. Je jiû zcela bïûnè, ûe n rodnìch konferencì se ËastnÌ zahraniënì odbornìci, probìhajì p edn öky, kursy za Ëasti a podpo e zahraniënìch odbornìk a specialist. Podporuje se nejen rozvoj v uky na vysok ch ökol ch a universit ch ale i samotnì studenti, jejich roënìkovè a diplomnì pr ce posuzujì a hodnotì kolektiv odbornìk, nejen z ad vlastnìch uëitel. Jsou vyhlaöov na tèmata diplomnìch pracì pro studenty nejen na vlastnìch ökol ch, ale s moûnostì se si vybrat i vypsan tèmata ze zahraniëì, kter po spïönèm zpracov nì jsou hodnocena a jejich nejlepöì eöenì jsou pak ohodnocena i finanënï a jsou z zve ejúov na na webov ch str nk ch n rodnìch i mezin rodnìch organizacì NO-DIG. P ebìrajì se vypracovanè n rodnì standarty, normy a doporuëenì a naopak se p ebìrajì mezin rodnì za n rodnì. Pro ilustraci uv dìm nap.: Setk v nì odbornìk na zased nìch a jedn nìch EvropskÈho fûra pro podzemnì stavby (EFUC), jehoû 1. ustavujìcì zased nì se uskuteënilo v Praze a kterè se kon dvakr t roënï v mïstech p istupujìcìch Ëlensk ch st t EU. V roce 2002 to bylo v BojnicÌch/SK a v Budapeöti/H. V roce 2003 bylo dalöì zased nì EFUC na 1. mezin rodnì konferenci EFUC s v stavou v Suderburgu/D a na podzim pak n sledovalo setk nì ve Wroclawi/Pl. Letos na ja e bylo 5. setk nì opït v»eskè republice a to v BrnÏ. 6. setk nì EFUC bude ñ opït ve Wroclawi/ Pl. 2. mezin rodnì konference EFUC ñ 2005 Paris se uskuteënì v r mci francouzskèho ÑNO DIG Liveì ñ v Rosny-Sous-Bois v chodnï od Pa- Ìûe. PodrobnÏji o Ëinnosti EFUC najdete na Internetu na str nk ch Mezin rodnì konference ISTT ñ NO DIG 2004, kter se bude konat v Hamburku ve dnech 15. ñ , m 10 sekcì s 30 p edn ökami, 18 n rodnìch a mezin rodnìch workshop, Den ml deûe a 600 m 2 v stavnì plochy. D le pak podrobnïji cel program najdete na V r mci tèto mezin rodnì konference bude vyhodnocena vyhl öen soutïû ISTT NO-DIG AWARD 2003 to je soutïû o cenu ISTT ñ Mezin rodnì spoleënosti pro bezv kopovè technologie. Ceny budou udïleny ve Ëty ech kategoriìch: ñ vysokoökolsk v zkum nebo vzdïl vacì pom cka ñ projekt vyuûìvajìcì bezv kopovè technologie ñ nov stroj, n stroj, materi l, systèm nebo technika ñ p ÌspÏvek studenta nebo mladèho inûen ra (kategorie je urëena pro studenty dnèho vysokoökolskèho studia nebo pro pracovnìky vïnujìcì se alespoú polovinu svèho vazku vysokoökolskèmu studiu)»innost WSDTI ñ VÏdeckÈ nadace nïmecko-ëeskèho institutu pro podzemnì a vodohospod skè stavby, kter kromï podpory vzniku Institutu p i VUT v BrnÏ m takè ve svè Ëinnosti vzdïl v nì a doökolov nì student resp. profesnìch inûen r pomocì odborn ch p edn öek a semin. V r mci tèto Ëinnosti probïhl jiû seri l p edn öek nïmeck ch vysokoökolsk ch profesor a specialist na VUT v BrnÏ: Datum konání Název přednášky Přednášející Místo konání Rozměry podzemí Dipl.-Ing. R. Bielecki VUT Rektorát Budoucnost informačních technologií dnes a rozhodnutí pro zítřek Statika při údržbě a obnově kanalizačních stok a potrubí CargoCap podzemní kontejnerová doprava zboží Prof. Dr.-Ing. Dietmar Paul Franz Möller Prof. Dr.-Ing. Bernhard Falter Prof. Dr.-Ing. Gerhard Wagner Dipl.-Ing. Bielecki / Dipl.-Ing. R. Stein VUT v Brně, Fakulta eletro a informatiky VUT v Brně, Fakulta stavební VUT v Brně, Fakulta strojní konference EFUC 2003 FHN Suderburg Výstavba 4. trouby tunelu pod řekou Labe v Hamburku Kooperativní regionální plánování inovativní úroveň plánování v rozšířené Evropě Kritéria pro výběr a použití bezvýkopových metod k sanaci podzemních vedení Dipl.-Ing. R. Bielecki Arch. Ulrich Ritter, doc. Ing. arch. J. Koutný, CSc. a doc. Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc. Dipl.-Ing. Rolf Bielecki VUT v Brně, Fakulta stavební VUT v Brně, Fakulta architektury VUT v Brně, Fakulta stavební Z»INNOSTI ISTT 5

6 NO DIG 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /2/ 2004 Datum konání Název přednášky Přednášející Místo konání Rozměry podzemí Dipl.-Ing. R.Bielecki STU v Bratislave, Fakulta stavebná Výstavba 4. rúry tunela pod riekou Labe v Hamburgu Kritéria výberu bezvýkopových technológií pre sanácie podzemných potrubných vedení Dipl.-Ing. R.Bielecki Dipl.-Ing. R.Bielecki STU v Bratislave, Fakulta stavebná STU v Bratislave, Fakulta stavebná SoubÏûnÏ probïhl Seri l p edn öek nïmeck ch vysokoökolsk ch profesor a specialist na STU v BratislavÏ za podpory WSDTI. EvropskÈ spoleënosti sdruûenè v ISTT p edloûily EvropskÈ unii ve spolupr ci s vysok mi ökolami a univerzitami n vrh eöenì v zkumnè lohy GO-EUROPE tj. e-zpr - va pro udrûiteln rozvoj podzemnìch infrastruktur ve st ednì a v chodnì EvropÏ. Pokud budete ËÌst toto ËÌslo Zpravodaje, tak by jiû mïl zaëìt pracovat port l ve spolupr ci ostatnìmi port ly evropsk ch STT. MyslÌm si, ûe i jen struën v Ëet aktivit evropsk ch STT jasnï ukazuje, ûe Ëinnost je to rozmanit a kaûd z Ëlen m nejen moûnost ale i prostor pro aktivnì Ëinnost sebe i svè firmy. V sledky tèto Ëinnosti pak jsou a budou jen souhrnem jednotliv ch i spoleën ch aktivit. Zased nì EFUC v BrnÏ Budeme mít nový oficiální časopis ISTT? JistÏ neuölo pozornosti vïtöiny naöich Ëlen, ûe od poloviny loúskèho roku zaëalo naöe ofici lnì periodikum No- Dig International vych zet jako dvojëìslo a letoönì prvnì dvojëìslo nedostala vïtöina Ëlen v bec. Co je p ÌËinou tohoto stavu je zd vodnïno v dopise v konnèho tajemnìka ISTT, jehoû p eklad V m d v me na vïdomì. P edsed m a tajemnìk m vöech p idruûen ch spoleënostì 29. dubna 2004 V ûen pane p edsedo, jak jistï vìte, Ëasopis NO DIG INTERNATIONAL (NDI), kter byl ofici lnìm periodikem ISTT od roku 1992, nevykazoval za poslednìch 12 mïsìc û dn zisk. MÏli jsme to ötïstì, ûe novì majitelè pokraëovali ve vyd v nì NDI dvoumïsìënï na neform lnì b zi. TeÔ se vöak rozhodli, ûe ËÌslo za b ezen/duben bude ËÌslem poslednìm. Informovali laskavï jiû vloni ISTT, ûe Ëasopis pravdïpodobnï zanikne, aby v konn podv bor (VPV) mïl Ëas na rozhodnutì, jak se vypo dat s touto situacì a jak nalèzt alternativnì eöenì, umoûúujìcì, aby ËlenovÈ i nad le dost vali Ëasopis jako jednu z v hod svèho ËlenstvÌ. V prosinci 2003 jsme vstoupili ve styk se 7 mezin rodnìmi vydavateli. T i z nich podali dobrè nabìdky. Tyto nabìdky samy o sobï vyvolaly adu zajìmav ch problèm, kterè VPV pouûil jako z kladnì kritèria k posuzov nì nabìdek. VPV rozhodl, ûe ISTT st le jeötï pot ebuje ÑtiötÏn ì Ëasopis, kter by se rozesìlal Ëlen m zdarma co nejëastïji. Z roveú vöak chce zaëìt pracovat na ÑelektronickÈm zpravodajiì, kter by se mohl rozesìlat pravidelnï Ëlen m, kte Ì dodali tajemnìkovi pro Ëlenskou z kladnu platnou ovou adresu. VPV takè p edpokl dal, ûe seznam Ëlen ISTT m urëitou Ñhodnotuì, protoûe dva z oferent nabìdli zasìlat v tisky sv ch periodik zdarma Ëlen m ISTT, i kdyby nebyli vybr ni jako Ñofici lnì Ëasopisì. Tato nabìdka se takè velmi peëlivï posuzovala. VPV se takè zab val jazykov m problèmem a zvaûoval peëlivï vöechny nabìdky, aby zjistil, zda by p idruûenè spoleënosti mohly kopìrovat a p ekl dat Ël nky, nebo zda by nïkter z vydavatel byl ochoten vyd vat speci lnì vyd nì v jin ch jazykov ch mutacìch. Ani jedna ze t Ì nabìdek nesplúovala vöechny poûadavky.»asopis Trenchless Technology International (TTI), kter jiû dob e znajì ËlenovÈ SeveroamerickÈ spoleënosti, se nejvìce p iblìûil naöim poûadavk m a byl proto vybr n, aby nahradil NDI od nejbliûöìho (kvïtnovèho) ËÌsla. Ti z V s a vaöich Ëlen, kte Ì se z Ëastnili mezin rodnì konference v Las Vegas v roce 2003 jistï znajì Bernieho Krzyse, majitele Ëasopisu, protoûe jeho spoleënost zajiöùovala velmi spïönï celou akci v Las Vegas. Jsme velmi potïöeni, ûe m ûeme p ijmout TTI jako sv j Ñofici lnì Ëasopisì a tïöìme se na r st jeho n kladu i obsahu. Letos (2004) vyjdou 3 ËÌsla, na rok 2005 se pl nuje 6 ËÌsel. Byl bych V m povdïëen, kdybyste mohli informovat svè Ëleny o tèto zmïnï naöì ofici lnì publikace a poû dali je, aby redakci podpo ili zajìmav mi Ël nky, novinkami a samoz ejmï hlavnï inzercì. Pouze udrûenìm nìzk ch n klad a silnou podporou Ëlen m ûe ISTT udrûet tiötïn Ëa- 6 Z»INNOSTI ISTT

7 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /2/ 2004 NO DIG sopis zasìlan zdarma Ëlen m v dobï, kdy n klady na papìr, tisk a poötovnè st le stoupajì. TTI takè souhlasil s tìm, ûe bude s ISTT spolupracovat na elektronickèm zpravodaji, protoûe VPV se domnìv, ûe to bude zp sob, kter m budou vysoce technickè spoleënosti jako je ISTT komunikovat v budoucnosti. Douf m, ûe se V m vöem bude TTI jako n ö nov Ñofici lnìì Ëasopis lìbit. Se srdeën mi pozdravy John Castle, v konn tajemnìk ISTT Jsme tèhoû n zoru, ûe tiötïn mïsìënìk informujìcì o celosvïtovèm dïnì a technick ch novink ch v oblasti bezv kopov ch technologiì je pro naöe Ëlenstvo velmi pot ebn. Za nïkolik dnì po v öe uvedenèm dopisu p iöla informace od Iana Clarke, kter nabìzì pro ISTT a p idruûenè spoleënosti sv j Tunnelling and Trenchless Construction, kter vych zì doposud n kladem v tisk a je rozöi ov n do 120 zemì. Sekretari t ISTT bude mìt tedy z Ëeho vybìrat a budeme se tïöit, ûe vybere öùastnï. Aby ËlenovÈ CzSTT nebyli oöizeni ani o poslednì dvojëìsla ÑNDIì, nabìdl se p edseda redakënì rady naöeho ÑZpravodajeì zajistit jejich p epis na kompaktnì disk, kter bychom rozeslali Ëlen m spoleënï s naöìm ÑZpravodajemì. Ing. Ji Ì Kub lek, CSc., sekret CzSTT Zpráva z Valné hromady České společnosti pro bezvýkopové technologie Ing. Ji Ì Kub lek, CSc., sekret CzSTT ÿ dn valn hromada CzSTT, svolan v souladu se stanovami spoleënosti, probïhla dne 6. dubna 2004 v zasedacì mìstnosti Ë. 319 budovy»svts, Praha 1, NovotnÈho l vka Ë. 5. Valnou hromadu zah jil p edseda CzSTT prof. RNDr. Miloö Karous, DrSc., a Ìdil mìstop edseda Ing. Stanislav Dr bek. Program ValnÈ hromady: 1. UvÌt nì Ëlen CzSTT 2. Volba komise pro usnesenì 3. P ehled o Ëinnosti CzSTT za uplynul rok 4. P ed nì odmïn vìtïz m studentskè soutïûe 5. Zpr va o hospoda enì za minul rok a zpr va reviznì komise 6. P est vka 7. Pl n pr ce na rok N vrh finanënìho pl nu na rok P Ìprava 9. n rodnì konference 10. Informace o 22 mezin rodnì NO-DIG 2004 Hamburk 11. Informace o stavu ËlenskÈ z kladny 12. R znè 13. Schv lenì usnesenì 14. ZakonËenÌ ValnÈ hromady Program jedn nì byl jednomyslnï schv len vöemi p Ìtomn mi. Po volbï komise pro usnesenì a ovï ovatel z pisu pokraëovalo jedn nì zpr vou p edsedy o Ëinnosti spoleënosti za minul rok. Tato zpr va byla jiû publikov na v letoönìm prvnìm ËÌsle ÑZpravodajeìpod n zvem Ñ»esk spoleënost pro bezv kopovè technologie vstupuje do druhè dek dyì. PodrobnÏ se zab v veökerou ËinnostÌ CzSTT, kter se po odbornè str nce odb v v sedmi odborn ch sekcìch a redakënì radï ÑZpravodajeì.»innost m rostoucì roveú, v dalöìch letech se bude Ìdit jak specifick mi podmìnkami aplikacì bezv kopov ch technologiì, tak i pl ny a perspektivami ISTT. Zpr va o hospoda enì CzSTT byla po kontrole vöech doklad reviznì komisì schv lena a bylo konstatov no, ûe CzSTT je vedena v souladu se sv mi stanovami a obecnï platn mi pr vnìmi p edpisy. Ztr ty KË, vykazovanè na poë tku minulèho roku (n sledky povodnì), byly minimalizov ny a ËinÌ na zaë tku letoönìho roku 1744 KË. Stav naöì ËlenskÈ z kladny je v pr bïhu roku celkem setrval. K datu valnè hromady tvo Ì naöi Ëlenskou z kladnu 51 korporativnìch Ëlen, 22 dn ch individu lnìch Ëlen a 10 Ëlen p idruûen ch. D le se Valn hromada zab vala pl nem Ëinnosti spoleënosti a pl nem finanënìm na tento rok. Pl n Ëinnosti CzSTT na rok 2004 (p ednesl Ing.Ji Ì Bezrouk) 1 Ëinnost v odborn ch sekcìch ñ sekce provozovatel (Ing. O. K ra) ñ sekce dodavatel (Ing. J. M rz ) ñ sekce diagnostiky (Ing. B. VaÚous) ñ projekce, normy, anal za rizik (Ing. ät. MouËka) ñ sekce vzdïl vacì, popularizaënì a poradenskè Ëinnosti (doc. Ing. P. ärytr, CSc) ñ sekce pokl dka optokabelov ch tras (Ing. M. Zelenka) ñ sekce digit lnì informatiky a www-str nek (Ing. J. Raclavsk PhD.) ñ redakënì rada zpravodaje spoleënosti (Ing. J. Raclavsk ) 2 vzdïl vacì Ëinnost a poradensk Ëinnost podporovat Ëinnost nïmecko-ëeskèho institutu pro vodohospod skè a podzemnì stavby WSDTI p i VUT v BrnÏ ve spolupr ci s GSTT spolupracovat s evropsk m fûrem pro podzemnì konstrukce EFUC v oblasti vodohospod sk ch a podzemnìch staveb Z»INNOSTI CzSTT 7

8 NO DIG 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /2/ 2004 spolupracovat s»vut Praha a VUT Brno, pokraëov nì cyklu p edn öek V stavba a rekonstrukce inûen rsk ch sìtì rozöì it spolupr ci s TU Ostrava p i podpo e vyuûìv nì BT zad vat tèmaticky odbornï orientovanè diplomnì a maturitnì pr ce uskuteënit soutïû CzSTT o nejlepöì diplomovou pr ci 2003/2004 podporovat ÑE-learningì na VUT Brno/ VHO zajiöùovat speci lnì p edn öky na vyû d nì nad le rozvìjet expertnì Ëinnost ve formï konkrètnì technickè pomoci, dokonëit 3. kol pro JVS aktivizovat Ëlenskou z kladnu pro podporu vzdïl vacì a poradenskè Ëinnosti 3 projekce, normy, anal za rizik spolupracovat p i vyd nì SlovnÌku pojm ve v stavbï ñ bezv kopovè technologie ñ»kait Metodick ada DOS M BVT spolupracovat se Svazem inûen r a architekt p i vyd v nì legislativnìch, technick ch a technologick ch norem, doporuëen ch technick ch a vybran ch technologick ch standart (DOS.T) v r mci p Ìpravy a realizace projekt p ispït do Zpravodaje NO-DIG odborn mi Ël nky 4 konference, sympozia a semin e zajistiti Ëast na 5. zased nì evropskèho fûra pro podzemnì konstrukce EFUC v BrnÏ ve dnech 30. dubna a 1. kvïtna spoluorganizovat Ëast Ëlen na odbornèm programu v r mci 10. roënìku v stavy Vodovody ñ kanalizace 2004 v Praze ve dnech 25. ñ 27. kvïtna p ipravit a zajistit pr bïh n rodnì konference CzSTT 2004 ve ZnojmÏ ve dnech 4. ñ 6. Ìjna 2004 s d razem na 10 let Ëinnosti CzSTT spoluorganizovat Ëast Ëlen na jin ch odborn ch akcìch (SOVAK, GAS,»PS apod.) pod hlaviëkou CzSTT Ëastnit se na v stavï AQUA TrenËÌn 5 spolupr ce s ISTT a n rodnìmi Ëlensk mi organizacemi spolupracovat s ISTT na p ÌpravÏ a Ëasti NO-DIG 2004 p ipravit a zajistit akci Ñ»esk denì v r mci NO-DIG 2004 organizaënï podpo it workshop VUT Brno a STU Bratislava p i NO-DIG 2004 v r mci soutïûe ISTT vybrat a p ihl sit Ëesk projekt roku vèst archiv (knihovny dokument vydan ch ISTT a Ëlensk mi organizacemi) 6 vydavatelstvì vydat 4 ËÌsla Zpravodaje NO-DIG v roce 2004 spolu s SVKSTT zajistit pr bïûnè zvyöov nì odbornè, obsahovè a grafickè rovnï Zpravodaje NO-DIG, rovnì odpovìdajìcì lektorovanèmu a registrovanèmu technickèmu mèdiu pokraëovat souëasnï ve vyd v nì Zpravodaje NO DIG v elektronickè formï na www vyd vat odbornè Ël nky o BT od slovensk ch autor vydat speci lnì ËÌslo NO-DIG v anglickè verzi u p Ìleûitosti kon nì NO-DIG 2004 a akce Ñ»esk denì v r mci NO-DIG 2004 v souëinnosti s Ëlenskou z kladnou p ipravit podklady pro vyd nì odbornè publikace o BT 7 sekce pokl dka optokabelov ch tras aktivnì ËastÌ na odborn ch konferencìch p ispìvat k rozvoji optokabelov ch tras v r mci BT v r mci realizace projekt uskuteënit p edvedenì technologie odbornè ve ejnosti v r mci realizace projekt p ispït do Zpravodaje NO-DIG odborn mi Ël nky 8 sekce digit lnì informatiky a www-str nek pr bïûnï zvyöovat odbornou, obsahovou a grafickou roveú www stran CzSTT aktualizovat a pr bïûnï doplúovat podklady pro zpracov nì TECHNICK PÿÕRU»KY CzSTT ñ katalogizace nabìzen ch a prov dïn ch technologiì na www pr bïûnï aktualizovat datab zi vöech Ëlen, jejich ËinnostÌ a uûìvan ch technologiì a dalöìch p edstavitel ze z jmovè oblasti vedenì diskusnìho fûra na www CzSTT p Ìprava a pr bïûnè odesìl nì CzSTT News ovou poötou ËlenskÈ z kladnï a p edstavitel m z jmovè oblasti 9 sekce provozovatel zamï it se na konkrètnì pomoc majitel m a provozovatel m vodovod p i v bïru vhodn ch technologiì pro opravy vodovodnìch p ivadïë bezv kopov mi technologiemi tuto poradenskou Ëinnost rozöì it i na rekonstrukce kanalizacì vïtöìch pr mïr na odborn ch shrom ûdïnìch a semin Ìch prezentovat CzSTT v oblasti zkuöenostì provozovatel s vybudovan mi stavbami metodou bezv kopov ch technologiì spoleënï se sekcì optokabelov ch tras se zab vat z hlediska provozovatele problematikou uloûenì kabel v prostoru kanalizacì 10 sekce dodavatel pr bïûnï shromaûôovat podklady a zkuöenosti jednotliv ch dodavatel v oblasti prov dïnì v stavby a rekonstrukce inûen rsk ch sìtì bezv kopov mi technologiemi na konferencìch a technick ch semin Ìch zajistit odbornè p edn öky N vrh finanënìho pl nu CzSTT na rok 2004 (p ednesl Ing. Stanislav Dr bek) 1. PÿÕJMY»lenskÈ p ÌspÏvky celkem Spolu Ëast firem na vyd v nì zpravodaje n rodnì konference Mar. L znï JinÈ p Ìjmy JVS P Ìjmy celkem VYD NÕ N jem sekretari tu Refundace platu sekret e AfilaËnÌ poplatky Z»INNOSTI CzSTT

9 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /2/ 2004 NO DIG drûba, opravy, klid Investice ñ kopìrka TelekomunikaËnÌ poplatky CestovnÈ ñ p edseda CzSTT, sekret VloûnÈ na konference PoötovnÈ OdmÏny pro soutïû student »asopis ñ Zpravodaj CzSTT ÑNO-DIGì P eklady, tlumoëenì Propagace, reklama, inzerce ObËerstvenÌ a reprezentace ReûijnÌ materi l, DKP OstatnÌ v daje a v daje souvisejìcì s ËinnostÌ ISTT Vyd nì Vyrovn nì ztr ty z povodnì Celkem N vrh na ukonëenì ËlenstvÌ a p ijetì nov ch Ëlen p edloûen sekret em spoleënosti. Ve smyslu stanov CzSTT kap. IV. bod 5, 6 a 7 navrhuje p edsednictvo ÑValnÈ hromadïì ukonëit ËlenstvÌ tïmto Ëlen m CzSTT: KERAMO STEINZEUG s.r.o., Tov rnì ulice, Borovany (ukonëenì ËlenstvÌ na vlastnì û dost) DOKADO, spol. s r.o., HavÌ sk 1059, Havl. Brod (ukonëenì ËlenstvÌ na vlastnì û dost) PLYNOSTAV PARDUBICE holding, a.s., Sukova t Ìda 1556, Pardubice (ukonëenì ËlenstvÌ na vlastnì û dost) PTV s.r.o.,»s. arm dy 1, Hostivice (neplacenì Ëlensk ch p ÌspÏvk ) SUPTel a.s., H bitovnì 15, PlzeÚ (na vlastnì û dost ñ zmïna programu) VNT Nachrichtentechnik, spol. s r.o., K RybnÌku 378, Jesenice u Prahy (ukonëenì ËlenstvÌ na vlastnì û dost) VODOHOSPOD. STAVBY PELHÿIMOV a.s., MyslotÌnsk 1430, Pelh imov (na vlastnì û dost ñ zmïna programu) Bureöov Alexandra Ing., Praûsk vodohospod sk spoleënost, a.s., P.O.Box 12, Ciheln 4, (zmïna zamïstnavatele) P edsednictvo CzSTT informuje ÑValnou hromaduì o p ijetì nov ch Ëlen. KolektivnÌ ËlenovÈ: INGSTAV BRNO, a.s., VÌdeÚsk 38/116, Brno OSTRAVSK VOD RNY A KANALIZACE a.s., N draûnì 285/3114, Ostrava Individu lnì ËlenovÈ: Bayer Radek Ing., HERMES TECHNOLOGIE s.r.o., Na Groöi 1344/5a, Praha 10 Bezrouk Ji Ì Ing., Popel kova 9, Brno Herel Petr Ing., HEREL s.r.o., Jir skova 27, Brno Zima Ji Ì Ing., Do KopeËku 3/159, stì nad Labem Zelenka Milan Ing., DESIGNA s.r.o., OsadnÌ 26, Praha 7 Do data kon nì valnè hromady dluûì ËlenskÈ p ÌspÏvky 4 kolektivnì ËlenovÈ a 2 dnì ËlenovÈ individu lnì. P edsednictvo navrhuje ÑValnÈ hromadïì, aby ËlenstvÌ tïchto Ëlen bylo ukonëeno poë tkem z Ì t.r., nebudou-li do tèto doby ËlenskÈ p ÌspÏvky zaplaceny. UsnesenÌ ValnÈ hromady CzSTT ze dne 6. dubna Valn hromada vzala na vïdomì ÑZpr vu o Ëinnosti CzSTT v roce 2003 p ednesenou p edsedou spoleënosti prof. RNDr. Miloöem Karousem, DrSc. 2. Valn hromada schvaluje: a) zpr vu ÑReviznÌ komiseì o hospoda enì spoleënosti v roce 2003 p ednesenou Ëlenem komise Ing. ätefanem MouËkou b) n vrh rozpoëtu spoleënosti na rok 2004 p ednesen mìstop edsedou Ing. Stanislavem Dr bkem. c) pl n pr ce spoleënosti na rok 2004 p ednesen mìstop edsedou Ing. Ji Ìm Bezroukem d) seznam Ëlen doporuëen ch k ukonëenì ËlenstvÌ a nov ch Ëlen CzSTT p ednesen sekret em spoleënosti Ing. Ji Ìm Kub lkem, CSc. ValnÈ hromady se z Ëastnilo: 17 korporativnìch Ëlen 10 dn ch individu lnìch Ëlen 4 p idruûenì ËlenovÈ V Praze, dne 6. dubna 2004 Ing. Ji Ì Kub lek, CSc. ovï ovatel Ing. Frantiöek Nedbal, CSc. ovï ovatel Ing. Monika Esterkov zapisovatelka Z»INNOSTI CzSTT 9

10 NO DIG 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /2/ 2004 Nasazení bezvýkopových technologií pro sanaci přivaděcích vodovodních řadů (výsledky spolupráce CzSTT a JVS a.s., 1. část) Doc. Ing. Petr ärytr, CSc., Katedra zdravotnìho inûen rstvì, fakulta stavebnì»vut v Praze srytr@fsv.cvut.cz Vn vaznosti na p ÌspÏvek ÑSniûov nì rizik p i aplikacìch BT uplatúovan ch pro sanaci vodovodnìch ad ì v p edchozìm ËÌsle naöeho Ëasopisu NO DIG 1/2004 lze konstatovat, ûe z disponibilnìch podklad a informacì (p i zad nì kolu i v pr bïhu jeho eöenì) rovnïû vyplynulo, ûe zatìm nedoch zì ke zmìrnïnì opr vnïnèho neklidu investora a jeho obav z toho, jak p ekvapenì mohou jeötï v p ÌpravÏ i p i vlastnì realizaci sanace p ivadïcìch ad VDJ ZdobañVDJ Mal Vartañ»S SudomÏ iceñvdj HoduöÌn nastat, kdyû vlastnï z st v jedno z klìëov ch rozhodnutì, tzn. rozhodnutì uûitì zcela konkrètnì technologie BT Ëi jejich kombinace dlouho otev eno. TechnickÈ pozadì obnovy p ivadïcìch vodovodnìch ad spoëìv zejmèna ve vyhodnocenì skuteënèho technickèho a provoznï technickèho stavu (vyhodnocenì daj vöech poruch a hav riì, vyhodnocenì p vodnìho technickèho eöenì z hlediska dneönìch poznatk a zkuöenostì oboru, z hlediska dalöìch v vojov ch trend, z hlediska soudob ch technick ch a technologick ch moûnostì, vyhodnocenì vlastnìho provozu z hlediska stavu a v voje zatìûenì, zatïûovacìch parametr a konkrètnìch provoznìch tokov ch reûim, vyhodnocenì provoznìch parametr kvality dopravovanè vody atp.). TechnickÈ pozadì nelze v takov chto p Ìpadech podceúovat a opomìjet jej dostateënï analyzovat pr vï mj. proto, ûe sanace v znamn ch Ë stì systèmu svou funkcì a rozsahem nabìzì v jimeënou p Ìleûitost Ñza stejnè penìzeì usilovat o û doucì korektury p vodnìho eöenì, usilovat o modernizaci, usilovat o ÑpojiötÏnÌ budoucnostiì (dosaûenì û doucìho stavu a û doucìch podmìnek v voje), d le pr vï proto, ûe je nezbytnè potvrdit Ëi opravit/zkorigovat technickè parametry obnovovan ch prvk a jejich schopnostì dostateënè provoznì spolupr ce v r mci celèho systèmu, ûe je nezbytnè v p edstihu dostateënï potvrdit, ûe bude dosaûeno splnïnì vöech poûadavk zad nì tèto sanace (zejmèna tèû poûadavk kvalitativnìch tj. nap. zabezpeëenì vysokè kvality dopravovanè pitnè vody atp.). V sledk m vyhodnocenì problèm technickèho pozadì pak je nezbytnè p izp sobit (r mcovï i v detailech) i n vrh vlastnì sanace p ivadïcìch vodovodnìch ad, p Ìpravu realizace a provedenì tèto sanace. Lze moûn (s jist mi v hradami) zredukovat tuto proceduru v tïch p Ìpadech, kdy je zcela jasno v z kladnìch ot zk ch a lze zodpovïdnï prohl sit a rozhodnout, ûe technickè eöenì a technickè parametry mohou z stat tak, jak byly navrûeny p vodnìm projektem a jak byly potvrzeny (prok z ny) n sledn m provozem. Stejn, ne-li vïtöì problèm, zda a jak (v plnè öì i) provï it technickè pozadì p i rozhodov nì o koncepci z sobov nì pitnou vodou v JihoËeskÈm kraji na p ÌötÌch 15 aû 20 let majì z ejmï v souëasnè dobï i eöitelè PRVK C (programu rozvoje vodovod a kanalizacì zemnìho celku ñ JihoËeskÈho kraje). V souëasnè dobï se v provozech dlouh ch vodovodnìch p ivadïcìch ad v»r intenzivnï projevuje problèm p Ìliö dlouhè doby zdrûenì vody, coû vyvol v meznì stav v kvalitï dopravovanè vody (jenom nov kvalitnì vnit nì povrch potrubì po sanaci tento problèm nenì schopen Ñs m o sobïì pravdïpodobnï vy eöit). Z disponibilnìch podklad pak vyplynulo, ûe se nepoëìt s jak mikoliv zmïnami (tìm spìöe ne s v razn mi zmïnami) z kladnìch technick ch (provoznìch, kapacitnìch) parametr p ivadïcìch ad VDJ Zdoba ñ VDJ Mal Varta ñ»s SudomÏ ice ñ VDJ HoduöÌn ve srovn nì s jejich souëasn m stavem, p i tèto jejich p ipravovanè sanaci a n slednï i p i vlastnì realizaci jejich sanace. TakovÈ zad nì bylo respektov no, p estoûe se zd b t zbyteënï m lo aktivnì (nap. zajiötïnì odpovìdajìcì doby zdrûenì vody v p ivadïcìch adech bude jistï obtìûnïji eöitelnè Ñaû nïkdy potomì). P i vöem je nezbytnè vëas zp ehlednit formou z kladnìho rozboru vöe, co m ûe ovlivnit a prokazatelnï ovlivúuje volbu druhu BT pro sanaci p edmïtn ch p ivadïcìch ad. VyhodnocenÌ technickèho a technicko-technologickèho provoznìho stavu: Nebyl zatìm k dispozici (nebyl nabìzen) ucelen materi l, kter by faktick stav, tj. stupeú fyzickèho opot ebenì (nap. koroznì bytky v jednotliv ch mìstech a secìch) ocelovèho potrubì p edmïtn ch p ivadïcìch ad konkrètnï hodnotil. Bylo moûnè pouze usuzovat, ûe p vodnì ocelovè potrubì bez jakèkoli izolace vnit nìho povrchu nem ûe b t s nejvïtöì pravdïpodobnostì v dobrèm stavu. RovnÏû tak nebyl nabìzen ucelen materi l provozovatele, kter by konkrètnï zp ehledúoval v sledky vyhodnocenì poruch a hav riì vyskytujìcìch se na p edmïtn ch p ivadïcìch adech za celou dobu jejich provozu vëetnï odpovìdajìcì dokumentace n - pravn ch z sah a zp ehlednïnì d leûit ch zkuöenostì s jejich provozem. Byly a jsou vöak k dispozici v jistèm rozsahu d leûitè z kladnì daje z seku experiment lnï jiû sanovanèho (1,7 km»s SudomÏ ice ñ VDJ HoduöÌn), a alespoú tyto by mïly b t poskytnuty jako podklad budoucìmu zhotoviteli sanace p edmïtnè trasy p ivadïcìch ad. 10 Z»INNOSTI CzSTT

11 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /2/ 2004 NO DIG HodnocenÌ a konkrètnì znalost faktickèho stavu potrubì p ed jeho sanacì je zcela evidentnì a nezbytn. Bylo proto moûnè doporuëit ve zb vajìcìm Ëase p Ìpravy udïlat maximum pro zlepöenì znalostì tïchto d leûit ch zad vacìch informacì (tj. kromï vyhodnocenì poruch a hav riì, zajistit v dostateënèm rozsahu a kvalitï pot ebn pr zkum stavu materi lu potrubì). Technicko-technologick provoznì stav byl, bohuûel, v hodnocenì v dostupn ch podkladech redukov n jen na dìlëì sdïlenì (nap. oznaëenì produkt koroze na vnit nìm povrchu potrubì jako zdroje zv öenèho obsahu ûeleza v dopravovanè vodï). P i dodateënèm prov dïnì pr zkum a öet enì by bylo tèû t eba se zvl ötï zamï it na nejvìce nam hanè seky a na provoznï choulostivè seky (to jsou nap. seky vöech shybek). P vodnì technickè eöenì vych zelo z tehdy platn ch technick ch podklad. Ty souëasnè se od nich p Ìliö neliöì a z toho by ölo dedukovat, ûe je tedy Ñvöe v po dkuì. K takovèmu z vïru vöak lze vznèst hned celou adu v hrad. P ednï to, ûe nedoölo k û dn m v razn m zmïn m v technick ch podkladech pro eöenì dopravy pitnè vody na vïtöì vzd lenosti, je moûnè hodnotit jako nedostatek oboru vod renstvì, pr vï proto, ûe toto technickè eöenì dopravy vody vykazuje adu i v ûn ch nedokonalostì (je st le energeticky velmi n roënè, neû by fakticky muselo b t; je zcela zanedb v no hledisko spolehlivosti tìm, ûe je vïtöinou pr toën kapacita realizov na jedin m DN; technickè podklady nezohledúujì hledisko doby zdrûenì vody; v podmìnk ch»r pak se stalo tèmï zvykem realizovat z takov chto nad azen ch ad ÑodboËky s redukënìmi ventily a s p Ìm m z sobov nìm spot ebiöùì, p estoûe û dn ofici lnì technick podklad u n s ani ve svïtï takovè eöenì neumoûúuje, nedoporuëuje atp.). ÿeöitelnost problèm, vyvol van ch tïmito nedokonalostmi, je z hlediska dneönìch technick ch moûnostì jiû re- ln, p esto se souëasn vod rensk praxe tv Ì tak, ûe jì st vajìcì niûöì technick roveú eöenì vyhovuje a o zlepöenì stavu se zajìm jen velmi m lo. V p ÌpadÏ vöech d leûit ch za ÌzenÌ technickè obsluhy s poûadavkem garance jejich kontinu lnìho provozu (tïmi jsou i p ivadïcì vodovodnì ady) je povinnostì projektanta a investora si jiû p i jejich prvotnìm n vrhu (prvotnìm projektov nì) a prvotnì instalaci poloûit ot zku, jak budou tyto prvky rekonstruov ny, Ëi jak budou sanov - ny v situaci faktickèho vyëerp nì jejich ûivotnosti? V p ÌpadÏ vodovodnìch p ivadïcìch ad je takov situace sn ze zvl dnuteln, jsou-li tyto ady v r mci rozs hlejöìch vod rensk ch soustav Ñzokruhov nyì (s moûnostì obousmïrnè dopravy vody) Ëi alespoú tvo Ì soustavu obchvatn ch ad n slednï zokruhovan ch prost ednictvìm ad a objekt niûöì kategorie (to existuje i v p ÌpadÏ p edmïtn ch p ivadïcìch ad ; to pak umoûúuje sn ze zvl dnout situaci tzv. n hradnìho z sobov nì vodou v dobï sanace p Ìsluön ch dìlëìch sek ). VyhodnocenÌ vlastnìho provozu z hlediska stavu a v voje zatìûenì, zatïûovacìch parametr a konkrètnìch provoznìch tokov ch reûim : M -li z stat technickè za ÌzenÌ dostateënï pod aktivnì provoznì kontrolou, musì b t tèto problematice vïnov na permanentnì pozornost. Z metodickèho hlediska to dnes nep edstavuje zvl ötnì problèmy vzhledem k existenci software pro hydraulickou simulaci chov nì i sloûit ch potrubnìch systèm. ProblematiËtÏjöÌ vöak je jiû souëasn zp sob zìsk - v nì a zad v nì vstupnìch daj (zejmèna daj zatïûovacìch stav ). Sv m nikoli nev znamn m podìlem se sem promìt tèû improvizace v podobï jiû zmiúovan ch ÑodboËek z p ivadïcìch ad s redukënìmi ventily...ì zap ÌËiÚujÌcÌch rozkolìs nì tokov ch reûim v p ivadïcìch adech. Analogick m podìlem se pak promìtajì i vöechny existujìcì nestacion rnì jevy (hydraulickè r zy, v skyt podtlaku, vibracì a chvïnì potrubì atp.). VyhodnocenÌ provoznìch parametr kvality dopravovanè vody: V tomto p ÌpadÏ dostupnè podklady jiû nabìzely v jistèm rozsahu v sledky pr zkumn ch akcì a dlouhodob ch sledov nì. Nebylo vöak moûnè dedukovat, jak d slednï byla a jsou tato sledov nì a vyhodnocenì prov dïna. Za zmìnku snad v tèto souvislosti stojì tèû to, ûe ve v öe uv dïn ch podkladech nenì z etelnï sdïleno a vymezeno, zda v bec a jak dalece byla prov dïna sledov nì a pr zkumy vëetnï jejich vyhodnocov nì vypl vajìcì z podmìnek odvïtvovè technickè normy TNV ÑPoûadavky na jakost vody dopravovanè potrubìm vodovod podle jejich Ëinku na trubnì materi l p i teplotï do 25 Cì (p vodnì»sn ÑPoûadavky na jakost vody dopravovanè potrubìmì)? V poslednìm obdobì je nap. v Anglii zcela upouötïno od cementace vnit nìch povrch vodovodnìch potrubì a je preferov na spìöe epoxydace (proë vlastnï?). Pokud se jedn o negativnì vliv na kvalitu vody dopravovanè potrubìm z d vodu ne mïrnï dlouhè doby zdrûenì vody, je toto zatìm spìöe jen sledov no a registrov no, aniû by bylo iniciov no opravdovè silì zajistit konkrètnì ËinnÈ technickè eöenì problèmu. TechnologickÈ eöenì v p ÌpadÏ parametru min. obsahu aktivnìho chloru v pitnè vodï je zatìm improvizov - no doplúkov m d vkov nìm chloru v p Ìhodn ch mìstech systèmu, obvykle ve vodojemech a akumulaënìch n drûìch. Zp ehlednïnì moûn ch vliv z titulu existence nikoliv ide lnìch stav a pomïr : V tomto p ÌpadÏ se vlastnï jedn o zp ehlednïnì zdroj moûn ch rizik souvisejìcìch s rozhodov nìm o aplikaci a s vlastnì aplikacì BT pro sanaci vodovodnìch ad. Nikoliv ide lnì stav v technick ch podkladech a zejmèna v profesnìch technick ch norm ch oboru vod - renstvì byl jiû d Ìve uv dïn a komentov n. NejvÏtöÌ riziko vypl vajìcì z tohoto stavu nese v souëasnè dobï investor a provozovatel vodovodnìch ad! Nikoliv ide lnì stav metodiky rozhodov nì p i v bïru druhu technologie pro konkrètnì aplikace, konkrètnì z - mïry, konkrètnì zad nì. I v tomto p ÌpadÏ nese vïtöinou vïtöì riziko investor a provozovatel vodovodnìch ad. Nikoliv ide lnì stav panuje v p ÌpadÏ kvality zad nì sanace Ëi rekonstrukce vodovodnìch ad s uûitìm BT v r mci konkrètnìch z mïr vëetnï plnosti a kvality z kladnìch podklad pro zad nì a kvality vstupnìch dat. Riziko v tomto p ÌpadÏ jiû Ë steënï Z»INNOSTI CzSTT 11

12 NO DIG 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /2/ 2004 zasahuje potenci lnìho zhotovitele. Ten vöak jej obvykle ÑvracÌì v podobï Ñsv ch specifick ch podmìnekì v r mci n vrhu smlouvy o zhotovenì (tìm se zhotovitel sv m zp sobem, a jedinï v tomto p ÌpadÏ opr vnïnï, vyvolúuje z moûn ch pro nïho rizik). Z toho vypl v, ûe kvalita zad nì, plnost a kvalita podklad pro v bïrovè ÌzenÌ na zhotovitele je sv m zp sobem klìëov. D le lze p ipomenout nikoliv ide lnì stav u potenci lnìch investor a provozovatel. EkonomickÈ hledisko, hledisko organizace a ÌzenÌ provozu, hledisko spr vy infrastrukturnìho majetku obvykle p i rozhodov nì zatlaëuje do pozadì hlediska technick a technologick se vöemi negativnìmi d sledky z toho vypl vajìcìmi. Nikoliv ide lnì stav tèû panuje v p ÌpadÏ odpovìdajìcìho rozsahu a kvality technickè a technologickè datab ze majitel a provozovatel infrastrukturnìho majetku. Obvykle tèû absentuje ucelen Ëi i permanentnï aktualizovan a odbornï odoponovan generel (koncepënì podklad) pèëe a rozvoje infrastrukturnìho majetku. Nikoli ide lnì stav lze zaznamenat i v p ÌpadÏ seku projektov nì a inûen ringu. Jde zejmèna o odraz nikoliv ide lnìho stavu tak, jak je uv - dïn v p Ìsluön ch poloûk ch v öe i nìûe. Lze vöak zd raznit, ûe tento sek je pro eliminaci rizik velmi v znamn svou öancì preventivnì eliminace rizik. Chov nì tohoto seku je dnes rovnïû vìce ovlivnïno hlediskem ekonomick m a zformalizov nìm p ÌpravnÈ f ze investiënì Ëinnosti (zformalizov nìm zemnìho a stavebnìho ÌzenÌ, inûen ringu investiënì Ëinnosti). ProvozovatelÈ infrastrukturnìho majetku jsou pak v pozici (n jmu Ëi podn jmu; nebo spl vajì s majitelem/potenci lnìm investorem), kter je podmìnïna a z kladnìm zp sobem vymezena smlouvou o n jmu Ëi podn jmu. Vznik tak komplikovanïjöì struktura vztah a r znorod obsah z jm. I zde v poslednìm obdobì ve svèm p sobenì dominuje hledisko ekonomickè a hledisko managementu. Prosazovan trend, oznaëovan jako Ñbench-markingì, nesignalizuje pravdïpodobnï nic dobrèho ve vztahu k faktickèmu technickèmu stavu provozovanèho (v pomïrech»r v pr mïru velmi zuboûenèho) infrastrukturnìho majetku. Jako p ÌmÏr by bylo moûnè pouûìt oznaëenì: Jedn se o vz jemnè veselè soutïûenì Trabant a jin ch veter n Ñna dorazì s potenci lnìmi tragikomick mi konci. Nikoliv ide lnì stav tèû panuje v p ÌpadÏ rozsahu a kvality provoznì technickè a technologickè datab ze provozovatel infrastrukturnìho majetku. Ide lnì stav nelze zaznamenat ani v seku zhotovitel ñ firem nabìzejìcìch BT. Situace trhu, kdy nabìdka v raznï p esahuje popt vku, vede nap. p es ËelovÈ dumpingovè nabìdkovè ceny k potenci lnì Ñ ÌzenÈ nekvalitïì zhotovenì dìla. Firmy ñ zhotovitelè v podmìnk ch»r vykazujì znaënou heterogenitu i ve smyslu svèho ÑtechnickÈho z zemìì (lèpe na tom jsou silnïjöì firmy a firmy kooperujìcì se siln mi a renomovan mi zahraniënìmi partnery). Zcela nespornï a rozhodujìcìm zp sobem ovlivúuje p sobenì firem nabìzejìcìch BT ekonomickè hledisko, ani tomu b t jinak nem ûe. RenomovanÈ firmy vöak obvykle nezanedb - vajì technickou a technologickou str nku vïci vëetnï soustavnèho sledov nì technick ch a technologick ch novinek a v vojov ch trend vëetnï aktualizace a modernizace svè vlastnì technickè a technologickè datab ze. (PokraËov nì p ÌötÏ) Naše galerie ženy a bezvýkopové technologie V éenõ»ten ÿi, v tomto ËÌsle naöeho ÑZpravodajeì p ich zì do galerie ÑéENY A BEZV KOPOV TECHNOLOGIEì dalöì ûena- -osobnost, kter spojila svoje vzdïl nì, praxi a ûivotnì zkuöenosti do j dra, kterè zasadila na ÑzahradÏ NO-DIGì a vyrostla z toho nov profese, kter se Ing. Monice EsterkovÈ stala konìëkem. Ing. Monika Esterkov ukonëila studium v roce 1976 a po profesnï pestrèm zamïstn nì v letech 1984ñ1991 ve firmï VodnÌ zdroje Praha st la uû od roku 1991 u zrodu spoleënosti RESATñBrochier Praha se zahraniënì kapit lovou ËastÌ, kter prov dïla bezv kopovè rekonstrukce podzemnìch sìtì. Zde se kromï funkce jednatelky spoleënosti RESAT dostala v dn ch volb ch v roce 1996 do p edsednictva CzSTT. V tèto ryze muûskè profesi, jako jedin z stupkynï nïûnèho pohlavì, pracovala velmi spïönï ve funkci vedoucì sekce diagnostiky. To uû nebyl konìëek ale po dn k Ú, na kterèm dojela aû k bran m LitomÏ ic, kde nynì pracuje ve firmï VODñKA a.s. Jsou to opït bezv kopovè technologie, kter m se naplno vïnuje a zìskanè zkuöenosti zde uplatúuje p i p ÌpravÏ staveb. VÏtöina odbornìk Moniku zn jako spoluautorku publikace ÑBezv kopov obnova podzemnìch vedenìì, vydanou v edici GAS Praha v roce 1998 i jako obïtavou Ëlenku CzSTT. V n sledujìcìm Ël nku popisuje aktu lnì problematiku v odboru NO-DIG p i rekonstrukci d lnice D1 a D Z»INNOSTI CzSTT

13 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /2/ 2004 NO DIG Využití bezvýkopových technologií při rekonstrukcích silnic a dálnic Ing. Monika Esterkov, VOD-KA, a.s., LitomÏ ice Nejen tradiënì provozovatelè vodovod a kanalizacì tzv. VaKy a pr myslovè podniky, ale i spr vci silnic a d lnic mohou vyuûìvat bezv kopov ch technologiì p i rekonstrukcìch sv ch objekt. PrvnÌ d lnice se u n s zaëaly stavït p ed cca 35 lety. Dnes konëì jejich ûivotnost a musì b t postupnï rekonstruov - ny nebo i rozöi ov ny. SouË stì oprav je rekonstrukce krytu vozovky, rekonstrukce most, dopravnìho znaëenì, odvodnïnì vëetnï deöùovè kanalizace, novè sadovè pravy apod. Jednou z prvnìch komplexnìch rekonstrukcì d lnice byla stavba ÑZkapacitnÏnÌ d lnice D1 Praha ñ Miroöovice, km 15,317 ñ 14,794, II. etapaì v roce Zde se vyuûily bezv kopovè technologie na betonovè kanalizaci DN 300 a 400 o celkovè dèlce 400 m. V roce 1998 se prov dïla dalöì etapa ÑZkapacitnÏnÌ d lnice D1 na seku Miroöovice ñ Jesenice ñ Pr honice ñ äeberov, km 11,225 ñ 2,345, III. a IV. etapaì, kde se sanovala betonov kanalizace DN 300 a 400 o celkovè dèlce m, kter je p ev ûnï umìstïna v st edovèm zelenèm p su. Cel rekonstrukce probìhala v obdobì 04ñ10/1998. V letech 2002 ñ 2003 probìhala rekonstrukce d lnice D 11 Praha ñ Hradec Kr lovè na seku 18,5 ñ 25,5 km v obdobì 08/2002 ñ 05/2003. Bezv kopovï se prov dïla rekonstrukce betonovè kanalizace DN 300, 400 a 500 o celkovè dèlce cca 600 m, kter je umìstïna ve st edovèm zelenèm p su a betonov kanalizace DN 600, o celkovè dèlce cca 700 m, kter je poloûena v zelenèm p su vnï d lnice. Sou- Ë stì rekonstrukce kanalizace byla i v mïna deöùov ch vpustì a v mïna Ë sti potrubì v zelenèm pruhu. Pr ce probìhaly na levè stranï d lnice. Rozsah a zp sob oprav kanalizace byl d n projektem, kter byl vypracov n na z kladï p edchozìch kamerov ch pr - sek rekonstruovanè d lnice D11 v okolì 25. kilometru zkum. Vzhledem k tomu, ûe ne vûdy byl pr zkum proveden kompletnì, doch zelo p i rekonstrukci k jeho up es- Úov nì. Z vady, kterè se vyskytovaly na vöech stok ch byly netïsnè spoje, betonovè n litky v potrubì hlavnï ve spojìch, znaën koroze betonu, obëas i praskliny, netïsnè spoje skruûì v öacht ch, poökozen dna öachet, skrytè öachty a öpatn konstrukce öachet (zmenöenì pr toënèho profilu zp sobenè poloûenìm öachtov ch skruûì na dno öachty). S ohledem na v öe uvedenè poruchy mohlo b t uplatnïno vìce bezv kopov ch technologiì. P ed vlastnì sanacì byla stoka proëiötïna tlakovou vodou a prohlèdnuta kamerou. Na odstranïnì betonov ch n litk byl pouûit robot, pro obëasnè utïsnïnì spoj kr tk vloûka. P i vïtöì korozi betonu a dalöìch poruch ch bylo potrubì sanov no dlouh m ruk vem od öachty k öachtï, kter byl vyuûit i na opravu ûl bk v öacht ch. Bezv kopovï se rekonstruovaly i p Ìpojky (odvodnïnì vpustì). Na opravu netïsn ch sp r v öacht ch a dna byly pouûity speci lnì vodotïsnè rychletuhnoucì malty. Rekonstrukce kanalizace byla prov dïna subdodavatelsky pro gener lnìho dodavatele celè stavby. Kaûd komplexnì rekonstrukce je n roën na p Ìpravu a vlastnì prov dïnì, protoûe musì b t v relativnï kr tkèm Ëase provedena pr ce rozdìln ch profesì od r zn ch firem na mnoha objektech a ne vûdy mohou pr ce probìhat na urëitèm seku v soubïhu nebo plynule na sebe navazovat, nap. p i pr ci na vozovce nelze prov dït ani opravu kanalizace. Proto je d leûit peëliv p Ìprava stavby vëetnï harmonogramu pracì, na kterèm se podìlejì vöechny z ËastnÏnÈ strany, aby byla urëena dèlka prov dïnì jednotliv ch pracì a sladïnì vöech objekt stavby. U sloûit ch staveb, kde rekonstrukce kanalizace je jen jednìm z mnoha objekt stavby se vyplatì provèst v p edstihu kvalitnì pr zkum kanalizace, vyhodnotit z vady a spolupracovat s projektantem na popisu poûadovan ch oprav, kter je zapracov n do projektu. Na v öe uveden ch stavb ch jsem mïla moûnost se podìlet za subdodavatele na rekonstrukce kanalizace prov dïnìm p Ìpravy, organizace a ÌzenÌ stavby. NA ODBORN T MA 13