Sexování spermií. Využití biotechnologií v ŽV. Conc. in Pig Sci., 13/2001
|
|
- Naděžda Dostálová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Využití biotechnologií v ŽV. Conc. in Pig Sci., 13/2001 Biotechnologie v chovu hospodářských zvířat jsou programové postupy využívající genetických znalostí a mají za cíl zvýšení užitkovosti. Biotechnologie zvířat má interdisciplinární charakter a sestává z elementů z mnoha oborů jako jsou anatomie, endokrinologie a fyziologie, technologie ultrazvuku, biochemie, buněčná biologie, andrologie nebo molekulární biologie. Chov zvířat založený na výzkumu existuje již po dobu 50 let na základě rostoucích znalostí populační genetiky a statistiky. Již od samého počátku zahrnoval tento přístup biotechnologické procedury, z nich je zářným příkladem např. umělá inseminace, s jejichž pomocí se výrazně zvýšil genetický pokrok. Biotechnologické procedury, které za posledních dvacet let procházely vývojem, otevřely celou řadu dalších perspektiv. V současnosti pojem biotechnologie hospodářských zvířat sestává z celého arzenálu biologicko-reprodukčních a molekulárně biologických procedur. Reproduktivní biologie například zahrnuje: umělou inseminaci, synchronizaci říjí, transfer embryí, kryokonzervaci gamet a embryí a mnoho dalších. Molekulární genetika zahrnuje analýzu genomu (sekvenování, mapování, polymorfismy), molekulární diagnostiku ( genetické defekty, genetický přenos, genetická diverzita), funkční genomiku (vzory exprese, interakce genů), transgeniku (aditivní genový transfer, knockout), atd. Jednou z nových aplikací je rovněž využívání genetických markerů. V průběhu posledních desetiletí bylo objeveno mnoho genů či genetických markerů spojených s geny, které ovlivňují vlastnosti našeho zájmu u hospodářských zvířat. To umožňuje vytvořit novou a efektivnější selekci a chovatelské programy, které nachází uplatnění v chovech hospodářských zvířat. Šlechtitelské cíle Definování šlechtitelského cíle je první a pravděpodobně nejdůležitější krok v rozhodování. Zlepšování úrovně nevyhovující vlastnosti by mohlo být ekvivalentní nebo horší než nezlepšovat vůbec. Je důležité jasně definovat selekční kritéria. V chovu prasat zahrnují hlavní znaky: - produkce, jako růst, konverzi a jatečnou hodnotu, - reprodukce, jako velikost vrhu, ap. Sexování spermií Přesné provedení sexování spermií vychází z rozdílů v DNA mezi pohlavími. DNA je součástí chromozomů. Chromozomy se nacházející v buňkách jednoho druhu, například
2 skotu, jsou vždy podobného počtu a velikosti, rozdíly zde existují pouze mezi samci a samicemi. U savců samčí buňky obsahují chromozomy typu X a Y, samičí buňky obsahují dva chromozomy X. V buňkách vajíček a spermií je sádka chromozomů rozštěpena. Vajíčko vždy obsahuje jeden X chromozom, spermie obsahuje některý ze dvou typů chromozomů (X nebo Y). Oplození vajíčka X-spermií vede ke vzniku samice, zatímco oplozením Y-spermií vzniká samec. Jinými slovy: Buňka spermie ovlivňuje pohlaví. Obvykle se vyskytuje 50 % buněk spermií s chromozomem X a 50 % buněk spermií s chromozomem Y. Na základě třídění spermatu a používání oddělených typů můžeme tedy řídit pohlaví potomstva. Technika Jediná úspěšná metoda na třídění spermatu, fluorescenční metoda, je založena na rozdílech v obsažené DNA. X-chromozomy jsou větší než Y-chromozomy. Vzhledem k tomu je i větší množství DNA v X-spermiích než v Y-spermiích. U skotu se tento rozdíl pohybuje kolem 4 %. Před vlastním tříděním se buňky zbarvují fluorescenčním barvivem, které sváže DNA. Buňky se poté třídí použitím takzvaných flow-cytometrů. Přístrojem může být roztříděno několik tisíc buněk za sekundu s čistotou přes 90 %. Efektivita dalších metod, založených například na odstřeďování nebo na rozdílech v plovoucích rychlostech, zůstává poněkud spornou. Použitelnost žádné z těchto metod ještě nebyla dokázána. Separace spermií pro produkci rodičovských populací je komerčně velmi zajímavý, neboť řeší - produkci žádaného pohlaví u mateřských/otcovských populací, - problém výskytu kančího pachu (Evropa), - zpřesnění, rozdělení a zvýšení selekčního tlaku pro jednotlivé pohlaví, - poměr pohlaví ve vrhu. Imunokastrace - Tato metoda spočívá v potlačení tvorby hormonů, odpovědných za vývoj varlat, prostřednictvím aplikace bílkovin (potlačení vývoje pohlavních orgánů vakcínou) nebo sexování spermií. Jedná se o aktivní imunizaci podobnou klasickému očkování. V Evropě dosud nebyla její aplikace povolena. Výkrm kanců a imunokastrace jsou z hlediska ekonomiky zemědělského podniku výhodnější, protože kanci rychleji rostou a mají lepší konverzi krmiva v porovnání s kastrovanými jedinci. Embryotransfer Embryotransfer představuje výkon, při němž se embrya přenášejí do dělohy příjemkyně. Je založen na získávání embryí, jejich kultivaci, imunologickou toleranci vejcovodů a dělohy, oplozování ovocytů in vitro, konzervaci embryí, export a import embryí aj. Současně se s metodou odběru embryí rozvíjely metody superovulace dárkyň (např. PMSG) a
3 synchronizace příjemkyň. U prasat je situace komplikovanější, neboť získávání embryí in vivo je možné jen s vyjmutím dělohy. Není jasné, zda komplikovaný postup produkce embryí bude technologií použitelnou v praxi díky ceně. Postmortální odběr embryí prasat pro experimentální účely je nejčastější; v metodách ET u prasat se nejčastěji uplatňuje chirurgická cesta - Niemann (1995), Oberfranc et al. (1992), Oberfranc (1994) a další. Technika chirurgického odběru je však provozně náročná. Rovněž přenos je nejčastěji prováděn chirurgickou, laparotomickou cestou, případně méně invazní laparoskopickou metodou - souhrnně popisuje Oberfranc (1994); Wallenhorst, Holtz (1995) používali transcervikální postup přenosu embryí bez velkých úspěchů. Klonování Dnes je slovo klonování používáno pro označení několika věcí. Ale v zásadě je klonování technika používaná k vytvoření identických organismů. Klony jsou geneticky identičtí potomci nepohlavně odvození z jednoho jedince. Rostliny se klonují již po mnoho let; někdy tak činíme my sami na své zahradě. Nebo k tomu dojde spontánně: výběžky či výhonky se mohou vyvinout v geneticky identické rostliny. Také mikroorganismy se mohou rozmnožovat klonováním. V dnešní době je klonování rozšířeno i na proces používaný k získání identických kopií biologického materiálu jako jsou molekuly DNA, buňky, orgány či tkáně (molekulární klonování). Klonování se proslavilo s vytvořením prvního klonovaného savce, ovce Dolly, která byla získána přenosem jádra somatické buňky do enukleovaného vajíčka. Modifikované vajíčko bylo pak implantováno do dělohy, aby tam rostlo. Tento postup, také nazývaný reprodukční klonování", se používá k vytvoření duplikátu(ů) existujícího zvířete. Při reprodukčním klonování jde o generaci jedinců s identickou genetickou informací. Jsou známy dva typy reprodukčního klonování. Jedna technika generuje klony z embryí, zatímco druhá spočívá v přenosu buněčného jádra z dospělé buňky. Generace klonů z embryonálních buněk byla úspěšně použita při klonování laboratorních myší, koz, ovcí, dobytka a dalších savců.
4 Nejznámější prací klonování přenosem jádra bylo vytvoření ovce Dolly v roce V tomto experimentu bylo odstraněno jádro vaječné buňky (oocytu) a nahrazeno jádrem somatické buňky z dospělé ovce (samice). Vajíčko nyní obsahovalo genetický materiál (DNA) dospělé buňky. Výsledný oplodněný oocyt se vyvinul v embryo, které bylo implantováno do dělohy jiné dospělé ovce. Dělilo se jako normální embryo, a jehně, které se narodilo, bylo klonem, tj. genetickou kopií původní dospělé dárkyně. V současnosti je tato metoda spojena s příliš vysokou pravděpodobností výskytu závažných genetických defektů u klonu, a poměr úspěšných pokusů je u savců obvykle velmi nízký. Cíle živočišného reprodukčního klonování jsou rozmanité, jako například: Produkce zemědělských zvířat jako v konvenčním šlechtitelství tak, aby byla zlepšena kvalita zvířat či jejich produktů. Klonování embryonálních buněk zemědělských zvířat a jejich implantace do náhradních samic se dnes již používá u dobytka. Tato technologie šetří čas a spolehlivě udržuje dané vlastnosti klonovaných zvířat. Produkce geneticky modifikovaných laboratorních zvířat. Ty by například mohly nést mutace způsobující určité choroby a být používány pro studium lidských chorob. Animální modely chorob se také používají pro testování nových léků v reprodukovatelných systémech, takže se snižuje celkový počet animálních testů. Produkce geneticky modifikovaných zemědělských zvířat, která budou užitečná pro produkci vysoce hodnotných terapeutických proteinů. Tento přístup je nazýván pharming. Pokud se dají klonováním získat velká stáda, mohl by být tento způsob získávání obtížně syntetizovatelných látek (ať už v mikroorganismech nebo buněčných kulturách) velmi zajímavý pro farmaceutický průmysl. Pokusy o záchranu ohrožených či vyhynulých druhů. K tomu jsou potřeba velmi dobře zachovalá DNA a blízce příbuzný druh. Byly učiněny pokusy vyklonovat téměř vyhynulý druh dobytka (Gaur) a mamuta. Zlepšení klonovaných domácích zvířat je již nabízeno v USA. Ve skutečnosti, získané klony nejsou zcela identické, protože požadované vlastnosti (např. barva srsti) často nejsou zakódovány v genech jádra. Klony získané přenosem jádra obsahují jaderný genom dárcovského jádra, ale také mitochondriální genom dárce oocytu. Další aplikace klonování včetně produkce živočichů vhodných pro xenotransplantace. Klonování prasat
5 Připomeňme si, že Dolly se narodila ze zárodku, který vznikl spojením buňky dospělé ovce se zralým ovčím vajíčkem zbaveným jeho vlastní dědičné informace. Dolly se narodila jako jediné jehně z 277 naklonovaných ovčích zárodků. Už samotné spojení buňky s vajíčkem provázejí nemalé technické obtíže. Při klonování prasat to ale představovalo jen první krok. Buňky z těla dospělé prasnice (tzv. granulozní buňky zajišťující výživu prasečího vajíčka) byly spojeny s vajíčkem zbaveným vlastní dědičné informace. Vznikl tak jednobuněčný zárodek, jehož dědičná informace je totožná s dědičnou informací použité granulozní buňky. Tento zárodek ale ponechali vědci ponechali v klidu jen 24 hodin. Aby jej proměnili v zárodek co nejpodobnější skutečnému zárodku vzniklému oplozením vajíčka, provedli ještě jeden přenos jádra. Odebrali jádro z klonovaného jednobuněčného zárodku a to spojili s jednobuněčným zárodkem vzniklým oplozením vajíčka a zbaveným jeho vlastní dědičné informace. Ten, kdo si nikdy neodzkoušel přenášení buněčného jádra, si dovede jen těžko představit, jak je toto "dvoustupňové" klonování náročné. Prasnice donosí selata pouze v případě, že se v jejím těle úspěšně vyvíjí alespoň pět plodů. Klonované zárodky ale nemívají vysokou životaschopnost a mnoho jich v průběhu vývoje v těle náhradní matky odumírá. Ve většině případů pak zbyde v těle prasnice příliš málo zdravých zárodků, než aby se mohly vyvinout ve zdravé sele. Vědci z PPL zkoušeli všechno možné, ale nakonec jim nezbylo nic jiného, než přenášet do těla jedné jediné prasnice obrovská množství naklonovaných zárodků v naději, že jednou jich přežije alespoň pětice. Jak už víme, nakonec se jim to podařilo. Pětice klonovaných selátek se narodila po přenosu více než stovky klonovaných embryí náhradní matce. Pro dosažení tohoto úspěchu ale bylo nutné naklonovat tisíce zárodků (srovnejme to s 277 klonovanými zárodky nutnými pro narození Dolly). Xenotransplantace Termín xenotransplantace (z řeckého slova "xenos" = cizí) obecně označuje transplantaci do jiného druhu, konkrétně zvířecích orgánů, tkání či buněk do lidských pacientů. K této nové metodě se přistoupilo proto, aby byl překonán nedostatek lidských orgánů dostupných pro transplantace. V příštích letech se čeká, že v rozvojových i vyspělých státech tento deficit dále poroste. V současnosti je xenotransplantace stále ještě experimentální metodou, ale má potenciál pro klinické využití. Jednou z hlavních překážek xenotransplantace je odmítnutí zvířecích tkání či orgánů pacientem. Nejnovější pokrok v překonání tohoto problému zahrnuje: vývoj nových léků pro potlačení pacientova imunitního systému genetické inženýrství živočichů pro produkci orgánů a tkání, které budou minimalizovat četnost odmítnutí. riziko infekce pacientů identifikovanými a neidentifikovanými živočišnými proteiny, viry nebo bakteriemi vyžaduje další zkoumání.
6 vývoj a aplikace této technologie není výhradně bio-medicínskou otázkou. Jde také o otázku filosofickou, pojímající stránky etické, sociální, kulturní a náboženskou toleranci a akceptování. Orgánů pro transplantace je zoufalý nedostatek. Mnoho lidí umírá jen proto, že se pro ně včas nenajde vhodný dárce. Řešení nabízejí xenotransplantace - transplantace zvířecích orgánů lidem. Lékaři experimentovali s orgány šimpanzů a paviánů, ale ty jsou malé a nevýkonné, není jich dost a navíc po jejich transplantaci hrozí nákaza nebezpečnými opičími viry. Řešení nabízí použití orgánů prasete. Lidské tělo se však přijetí prasečích buněk ostře brání a prakticky okamžitě je ničí. Z etického hlediska nepředstavuje použití prasečích orgánů zdaleka takový problém jako použití orgánů lidoopů. Organismus prasete se v mnoha směrech podobá lidskému tělu. Prasečí orgány mají například podobné nároky na zásobování krví. Výjimkou je jen lidský mozek, který je na přívod krve podstatně náročnější než mozek prasete (viz tabulka). Prasečí orgány mají hned několik výhod. Je jich dost a dost. Dokonce i velikostí a výkonností odpovídají potřebám lidského těla. Jen kdyby tu nebyla ta zpropadená imunitní bariéra. Na prasečí buňky reaguje lidský imunitní systém tzv. hyperakutní rejekcí (HAR). Za tímto děsivým slovním spojením se skrývá fakt, že lidský imunitní systém útočí na prasečí buňky, tkáně a orgány přímo zběsile a likviduje je prakticky okamžitě. Prasečí ledvina promytá lidskou krví se doslova před očima mění na beztvarou hmotu. Vědci proto usilovně hledají možnosti, jak získat prase, jehož orgány by byly pro lidský imunitní systém přijatelnější. Nabízejí se dvě řešení. První představuje vnášení lidských genů do dědičné informace prasete. Přenášeny jsou především geny, které zajistí utlumení těch nejrazantnějších obranných mechanismů lidského imunitního systému. Takových genů byla vytypována celá řada. Většina z nich kóduje bílkoviny, které jsou schopny tlumit razantní akci komplementu. Za slibné jsou z tohoto hlediska považovány především geny pro DAF (decay accelerating factor), gen pro MCP (tzv. membrane cofactor protein) a gen pro CD59. Prasečí srdce
7 nesoucí na povrchu buněk antigen DAF vydrží 4 hodinový průtok lidské krve bez zjevného poškození. Byla získána prasata s různými kombinacemi genů pro DAF, MCP a CD59. Prasata, která nesou tyto lidské geny ve své dědičné informaci, už stojí v experimentálních stájích několika velkých společností. Druhou možnost lepšího přijetí prasečího orgánu člověkem otevírá vyřazení vybraných prasečích genů z jejich funkce. Buňky takového prasete by díky chybějícím genům ztratily některé typické znaky a staly by se pro lidský imunitní systém mnohem "nenápadnější". Reálný se stal tento přístup k řešení problému hyperakutní rejekce provázející xenotransplantace teprve s nástupem klonování hospodářských zvířat. Tím se otevírá možnost získat prasata, která mají tzv. genetickým knokautem vyřazen z funkce gen pro a(1,3) galaktosyltransferázu. Tento enzym je zodpovědný za syntézu disacharidu galokatoso - a(1,3)galaktosy. Enzym a(1,3) galaktosyltransferáza je vlastní všem savcům s výjimkou opic Starého světa, lidoopů a člověka. Vyskytuje se i na povrchu bakterií. Lidský organismus tedy tento dichasacharid nevyrábí, ale jeho imunitní systém na něj reaguje díky zkušenostem s bakteriemi jako na silný antigen. Protože se disacharid vyskytuje i na povrchu buněk prasete a dalších zvířat, je jedním z antigenů, které jsou zodpovědné za spuštění hyperaktutní rejekce. Genovým knokautem genu pro a(1,3) galaktosyltransferázu by vznikla prasata, jejichž buňky neobsahují funkční gen. Neprodukují proto tento enzym a na povrchu jejich buněk díky tomu chybí disacharid galokatoso - a(1,3)galaktosu. Jejichž orgány by byly lidským imunitním systémem více tolerovány. Taková prasata se sice zatím nikomu nepodařilo získat, ale poté, co americká pobočka PPL Therapeutics oznámila úspěšné naklonování pěti prasat a následný úspěch dalších týmů, se zdá, že se blýská na lepší časy. Genové inženýrství nabízí možnost vyblokovat prasatům gen pro alfa-galaktosylázu a zbavit tak jejich orgány dráždivých cukrů. To už se povedlo hned několika vědeckým týmům. Mapování genomu Po většinu dvacátého století přetrvával ústřední problém v genetice, a to tvorba map celých chromozomů. Tyto mapy byly nezbytné pro porozumění struktury genů, jejich funkce a evoluce. Od doby asi před patnácti lety, byla využita technologie rekombinantní DNA ke generaci molekulárních nebo fyzikálních map, které definujeme jako pořadí rozlišitelných DNA fragmentů v závislosti na jejich rozmístění podél chromozomu. Genomu prasete s důrazem na identifikaci a mapování genů významných pro růst a tvorbu svalové hmoty i ukládání tuku se věnuje Laboratoř genomiky živočichů, která ve spolupráci s Univerzitou v Hohenheimu (Německo) mapuje QTL pro užitkové znaky u prasat. Ty slouží jako základ pro hledání kandidátních genů a jejich využití v chovu a šlechtění zvířat. U genů podílejících se na vývoji a růstu svalů se studuje jejich exprese ve svalech fetů i dospělých zvířat, aby se identifikovaly alely ovlivňující tvorbu svalové hmoty, tzn. masa. Mapování genomu předpokládá objev markerů geneticky vysoce variabilních, dělících se na - minisatelity, - mikrosatelity (jsou stále objevovány ve velkém počtu a jsou náhodně rozmístěny v celém genotypu),
8 Genotyp se zjišťuje - užitím PCR (polymerázové řetězové reakce), umožňující analýzu DNA sekvencí, - určením variability markerů s ohledem na kvantitativní znaky, - nakupení/ rozmístění markerů v genomu, chovající se jako samostatný lokus (v jiných populací se však tak chovat nemusí, je toto závislé na selekci). Použití markerů v selekčních programech má za následek - kontinuitní tvorbu vazeb/rekombinací marker znak, - provádění retestů (zjištění mezimarkerových vazeb a rekombinací marker x QTL). Markery vykazující DNA-polymorfismus možno určovat bez ohledu na čas, pohlaví, čehož se využívá k redukci volby měřitelných užitkových znaků při uplatnění MAS (marker assisted selection), introgresi, tedy k možnému přenosu a hromadění žádoucích genů z jedné linie na další. U prasat je počet takových genů omezen, nicméně existují, jsou přenosné a jsou známy pro plodnost (četnost vrhu, časná puberta, znaky chování, příjem krmiva, apod.). Selekci vlastních sourozenců na užitkové znaky bez testů. Předností MAS je v možnosti provádění selekce uvnitř rodin, snižování inbreedingu (i při nulovém progresu je MAS pozitivní), zkrácení generačního intervalu a zvýšení genetického zisku (v kombinaci jiných biotechnologií jako in vitro získávání/kultivace/oplodnění oocytů bez potřeby testu užitkovosti). **Vědci z Oddělení zoologie Národní tchajwanské univerzity oznámili, že se jim podařilo vytvořit fosforeskující prasata. Zelené jsou jejich oči, zuby, kůže, kopyta, srdce i vnitřní orgány. Tohoto efektu bylo docíleno přidáním DNA z medůzy do prasečích embryí. Například zelená fosforeskující prasata, kterým vědci z Tajwanu implantovali pomocí DNA světelné buňky tzv. fotofory jednoho druhu fluoreskující medúzy. Transgeneze Cizorodý gen vnesený do organismu se nazývá transgen. Transgenní živočichové jsou, stejně jako transgenní rostliny, organismy s uměle pozměněnou genetickou informací, za účelem zvýšení užitné hodnoty daného organismu. S transgenními organismy se můžeme setkat také pod názvem geneticky modifikované organismy (GMO). Je uskutečňována přímou aplikací DNA do jádra raného embrya, ale pouze 1 % injektovaných embryí produkuje transgenní potomstvo. Rozvoj kmenových buněk embrya u prasat je ovlivněn precisností genové manipulace. Tyto buňky mohou být kultivovány v laboratoři (jsou nediferencovány - mohou dát základ jakémukoli typu tkáně včetně zárodečné) a vkládány zpět do embrya. První transgen byl u prasat proveden v roce 1985, další se týkají konstrukce strukturních genů podporují produkci růstových hormonů (vědomosti o regulaci růstu apod. jsou stále nejasné), regulace exprese přenesených genů (nenapodobuje účinek růstových hormonů), studia, genová regulace fyziologických procesů (není zcela jasná, proto je těžké vybrat gen/geny VJH k přenosu), které geny použít a jak je regulovat pro požadovaný efekt, využití GMO ve šlechtění (vývoj GMO vyžaduje dlouhodobé testy, jejichž časové období vyrovnává nadřazenost nad ΔG získaným normálně v nukleech. Tato nadřazenost však rychle mizí s aplikací užitkového křížení, což možno minimalizovat užitím zpětného křížení GMO v nukleech), možné kombinace transgeneze s klonováním embryí (stačí jedinec pro získání klonů a následné prověření modifikovaných klonů dle poptávky trhu). Využití GM živočichů
9 GM hospodářská zvířata jsou využívána pro produkci lidských bílkovin významných pro léčbu některých chorob (srážlivý faktor VIII a IX pro léčbu hemofilie, alfa-1-antitrypsin pro léčbu rozedmy plic, antitrombin pro prevenci tvorby nebezpečných krevních sraženin apod. Chov těchto živých bioreaktorů je předmětem činnosti specializovaných firem. V chovu hospodářských zvířat byly první pokusy upřeny k možnostem zvýšení růstových schopností. V posledních letech se výzkum zaměřuje na genetické modifikace, které by mohly přispět k ozdravění živočišných produktů. Příkladem jsou GM prasat, která získala gen fat-1 odpovědný za tvorbu enzymu převádějící málo žádoucí, ale zato hojné omega-6-mastné kyseliny na žádoucí omega-3-mk. A měly by příznivý vliv na kardiovaskulární systém konzumentů.
Mgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita
Mgr. et Mgr. Lenka Falková Laboratoř agrogenomiky Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita 9. 9. 2015 Šlechtění Užitek hospodářská zvířata X zájmová zvířata Zemědělství X chovatelství
Více1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně
Obsah Předmluvy 1. Definice a historie oboru molekulární medicína 1.1. Historie molekulární medicíny 2. Základní principy molekulární biologie 2.1. Historie molekulární biologie 2.2. DNA a chromozomy 2.3.
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
VíceSylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky Buněčná podstata reprodukce a dědičnosti Struktura a funkce prokaryot Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Více3. Biotechnologie v chovu prasat
3. Biotechnologie v chovu prasat 1. Úvod Biotechnologie v chovu hospodářských zvířat jsou programové postupy využívající genetických znalostí a mají za cíl zvýšení užitkovosti. Tyto programy se rovněž
VíceMolekulární biotechnologie. Nový obor, který vznikl koncem 70. let 20. století (č.1)
Molekulární biotechnologie Nový obor, který vznikl koncem 70. let 20. století (č.1) Molekulární biotechnologie je založena Na přenosu genů z jednoho organismu do druhého Jeden organismus má gen, který
VíceTerapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů
Transfekce, elektroporace, retrovirová infekce Vnesení genů Vrstva fibroblastů, LIF Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů Selekce ES buněk, v nichž došlo k začlenění vneseného genu homologní rekombinací
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
Vícehttp://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;
VíceGENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie
GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti Historie Základní informace Genetika = věda zabývající se dědičností a proměnlivostí živých soustav sleduje variabilitu (=rozdílnost) a přenos druhových a dědičných
VíceKlonování. Co to vlastně je?
Kristýna Boháčová Klonování Co to vlastně je? Klonování je podle běžné definice vytváření nového jedince geneticky identického (shodného) s předlohou Tyto dva jedinci se poté označují jako klony Tento
Více2. provede umělé oplození vajíčka za účelem jiným, než dosažení těhotenství u ženy, od níž vajíčko pochází,
Spolková republika Německo Dodatek Zákon na ochranu embryí Embryonenschutzgesetz z 13. prosince 1990 1 Zneužití reprodukčních technik (1) Trestem odnětí svobody až na tři roky nebo peněžitým trestem bude
VíceVY_32_INOVACE_11.18 1/6 3.2.11.18 Genetika Genetika
1/6 3.2.11.18 Cíl chápat pojmy dědičnost, proměnlivost, gen, DNA, dominantní, recesivní, aleoly - vnímat význam vědního oboru - odvodit jeho využití, ale i zneužití Tajemství genů - dědičnost schopnost
VíceDeoxyribonukleová kyselina (DNA)
Genetika Dědičností rozumíme schopnost rodičů předávat své vlastnosti potomkům a zachovat tak rozličnost druhů v přírodě. Dědičností a proměnlivostí jedinců se zabývá vědní obor genetika. Základní jednotkou
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
VíceNové směry v rostlinných biotechnologiích
Nové směry v rostlinných biotechnologiích Tomáš Moravec Ústav Experimentální Botaniky AV ČR Praha 2015-05-07 Praha Prvních 30. let transgenních rostlin * V roce 2014 byly GM plodiny pěstovány na ploše
VíceDědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování
Dědičnost pohlaví Vznik pohlaví (pohlavnost), tj. komplexu znaků, vlastností a funkcí, které vymezují exteriérové i funkční diference mezi příslušníky téhož druhu, je výsledkem velmi komplikované série
VíceVýuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze
Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Studium biologie na PřF UK v Praze Bakalářské studijní programy / obory Biologie Biologie ( duhový bakalář ) Ekologická a evoluční biologie ( zelený
VíceKdo jsme. Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v.v.i.
Kdo jsme Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v.v.i. Partner Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum v Olomouci (projekt OP VaVpI) Centrum
VíceGenetika kvantitativních znaků
Genetika kvantitativních znaků Kvantitavní znaky Plynulá variabilita Metrické znaky Hmotnost, výška Dojivost Srstnatost Počet vajíček Velikost vrhu Biochemické parametry (aktivita enzymů) Imunologie Prahové
VíceMolekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.
Molekulární biotechnologie č.12 Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny. Transgenní organismy Transgenní organismus: Organismus, jehož genom byl geneticky modifikován cizorodou
VíceRIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA
RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA 1. Genotyp a jeho variabilita, mutace a rekombinace Specifická imunitní odpověď Prevence a časná diagnostika vrozených vad 2. Genotyp a prostředí Regulace buněčného
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika populací Studium dědičnosti a proměnlivosti skupin jedinců (populací)
VíceDoprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B
Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B Níže uvedené komentáře by měly pomoci soutěžícím z kategorie B ke snazší orientaci
VíceNEPLODNOST A ASISITOVANÁ REPRODUKCE
NEPLODNOST A ASISITOVANÁ REPRODUKCE Problém dnešní doby http://www.ulekare.cz/clanek/ve-zkumavce-se-da-vypestovat-vajicko-i-spermie-13323 http://www.babyfrance.com/grossesse/fecondation.html Co tě napadne,
VíceObecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník
Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Mezipředmětové
VíceMetody studia historie populací. Metody studia historie populací
1) Metody studia genetické rozmanitosti komplexní fenotypové znaky, molekulární znaky. 2) Mechanizmy evoluce mutace, přírodní výběr, genový posun a genový tok 3) Anageneze x kladogeneze - co je vlastně
VíceMámou i po rakovině. Napsal uživatel
Ve Fakultní nemocnici Brno vzniklo první Centrum ochrany reprodukce u nás. Jako jediné v ČR poskytuje ochranu v celém rozsahu včetně odběru a zamrazení tkáně vaječníku. Centrum vznikalo postupně od poloviny
VíceMendelistická genetika
Mendelistická genetika Základní pracovní metodou je křížení křížení = vzájemné oplozování organizmů s různými genotypy Základní pojmy Gen úsek DNA se specifickou funkcí. Strukturní gen úsek DNA nesoucí
VíceTento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 ZÁKLADNÍ GENETICKÉ POJMY Genetika je nauka o dědičnosti a proměnlivosti znaků. Znakem se
VíceVýukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512
Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Genetika
VíceChromosomy a karyotyp člověka
Chromosomy a karyotyp člověka Chromosom - 1 a více - u eukaryotických buněk uložen v jádře karyotyp - soubor všech chromosomů v jádře jedné buňky - tvořen z vláknem chromatinem = DNA + histony - malé bazické
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Mendelovská genetika - Základy přenosové genetiky Základy genetiky Gregor (Johann)
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceZákladní genetické pojmy
Základní genetické pojmy Genetika Věda o dědičnosti a proměnlivosti organismů Používá především pokusné metody (např. křížení). K vyhodnocování používá statistické metody. Variabilita v rámci druhu Francouzský
VíceZdeňka Veselá Tel.: Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.
ZÁKLADNÍ ZÁSADY ŠLECHTĚNÍ Zdeňka Veselá vesela.zdenka@vuzv.cz Tel.: 267009571 Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. Význam šlechtění Nejefektivnější činnost chovatele Soustavné zlepšování genetických
VíceZáklady molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Klonování a genetické modifikace Sci-fi Skutečnost 6. Molekulární biotechnologie a transgenní organismy Dolly the Sheep Nadexprese proteinů Genetické modifikace a
VíceKonzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.
Konzervační genetika INBREEDING Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.0032) Hardy-Weinbergova rovnováha Hardy-Weinbergův zákon praví, že
Více1.9.2 Selekce 47 1.9.3 Metody plemenitby 50
Obsah ÚVOD 10 1 OBECNÉ ZÁKLADY CHOVU HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT 11 1.1 Chov hospodářských zvířat v podmínkách konvenčního a ekologického zemědělství 11 1.2 Domestikace hospodářských zvířat 12 1.2.1 Průběh domestikace
VíceIMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány
IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým
VíceTento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 2.4 GENETICKÉ MANIPULACE in vitro - nekonvenční techniky, kterými lze modifikovat rostlinný
Více1) Je vydána na základě a v mezích zákona, do něhož již byly příslušné směrnice Evropských společenství promítnuty.
448/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 1. září 2006 o provedení některých ustanovení plemenářského zákona ve znění vyhlášky č. 57/2011 Sb. Ministerstvo zemědělství stanoví podle 33 zákona
VíceKLONOVÁNÍ HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT. Ing. Jiří Hojer Ministerstvo zemědělství
KLONOVÁNÍ HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT Ing. Jiří Hojer Ministerstvo zemědělství 2006 americký Úřad pro potraviny a léčiva (FDA) konstatoval, že mléčné a masné výrobky pocházející z klonovaného skotu, prasat, koz
VíceInvestujeme do naší společné budoucnosti
Investujeme do naší společné budoucnosti TECHNICKÝ LIST TOLERANCE K ALS INHIBITORŮM U CUKROVÉ ŘEPY STRUČNĚ V roce 2014 firma SESVANDERHAVE veřejně oznámila nalezení rostlin cukrové řepy tolerantních k
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
VíceCvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek
Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek Kvantitativní znak Tyto znaky vykazují plynulou proměnlivost (variabilitu) svého fenotypového projevu. Jsou
VíceSelekční efekt. Úvod do šlechtění zvířat 1
Selekční efekt Úvod do šlechtění zvířat 1 Dědičnost tělesné výšky u lidí ( F. Galton 1800-1911) Generac Odchylky od průměru populace e Rodičů -6,0-4,5-3,0-1,5 0 +1,5 +3,0 +4,5 +5,0 Potomků -4,0-2,5-1,5-1,0
VíceVakcíny z nádorových buněk
Protinádorové terapeutické vakcíny Vakcíny z nádorových buněk V. Vonka, ÚHKT, Praha Výhody vakcín z nádorových buněk 1.Nabízejí imunitnímu systému pacienta celé spektrum nádorových antigenů. 2. Jejich
VíceGenetika kvantitativních znaků. - principy, vlastnosti a aplikace statistiky
Genetika kvantitativních znaků Genetika kvantitativních znaků - principy, vlastnosti a aplikace statistiky doc. Ing. Tomáš Urban, Ph.D. urban@mendelu.cz Genetika kvantitativních vlastností Mendelistická
VíceMENDELOVSKÁ DĚDIČNOST
MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST Gen Část molekuly DNA nesoucí genetickou informaci pro syntézu specifického proteinu (strukturní gen) nebo pro syntézu RNA Různě dlouhá sekvence nukleotidů Jednotka funkce Genotyp
VíceZvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316
Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Tradice šlechtění šlechtění zlepšování pěstitelsky, technologicky a spotřebitelsky významných vlastností
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/..00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG) Tento
VíceKBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Dědičnost komplexních a kvantitativních znaků KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Komplexní znaky Komplexní fenotypy mohou být ovlivněny genetickými faktory a faktory prostředí. Mezi komplexní znaky patří např.
VíceHodnocení plemenných + chovných + užitkových prasat
Hodnocení plemenných + chovných + užitkových prasat Metodické pokyny SCHP Hodnocení plemenných prasat Cíl hodnocení stanovit předpoklad využití zvířat v plemenitbě k dalšímu šlechtění populace k masovému
VíceOkruhy otázek ke zkoušce
Okruhy otázek ke zkoušce 1. Úvod do biologie. Vznik života na Zemi. Evoluční vývoj organizmů. Taxonomie organizmů. Původ a vývoj člověka, průběh hominizace a sapientace u předků člověka vyšších primátů.
VíceDEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ NA ÚMG
DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ NA ÚMG Místo konání: Datum a doba konání: Budova F, Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4-Krč 23. 11. 2015 od 9:00 do 15:00 hod. Kontakt pro styk s veřejností: Organizační záležitosti: Odborné
VíceM A T U R I T N Í T É M A T A
M A T U R I T N Í T É M A T A BIOLOGIE ŠKOLNÍ ROK 2017 2018 1. BUŇKA Buňka základní strukturální a funkční jednotka. Chemické složení buňky. Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky. Funkční struktury
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VícePříklady z populační genetiky volně žijících živočichů
Obecná genetika Příklady z populační genetiky volně žijících živočichů Ing. Martin ERNST, PhD. Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem
VíceGenetická diverzita masného skotu v ČR
Genetická diverzita masného skotu v ČR Mgr. Jan Říha Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Ing. Irena Vrtková 26. listopadu 2009 Genetická diverzita skotu pojem diverzity Genom skotu 30 chromozomu, genetická
VíceŠlechtitelské + hybridizační programy
Šlechtitelské + hybridizační programy Plemenářská práce širší pojetí souhrn zootechnických + organizačních + ekonomických opatření cíl všestranné zvyšování užitkovosti prasat užší pojetí zásahy do genotypové
VíceMaturitní okruhy pro rok 2019/20: 1. Anatomie a fyziologie trávicí soustavy: - rozdělení hospodářských zvířat podle druhu přijímané potravy -
Maturitní okruhy pro rok 2019/20: 1. Anatomie a fyziologie trávicí soustavy: - rozdělení hospodářských zvířat podle druhu přijímané potravy - rozdělení hospodářských zvířat podle stavby trávicí soustavy
VíceKlonování DNA a fyzikální mapování genomu
Klonování DNA a fyzikální mapování genomu. Terminologie Klonování je proces tvorby klonů Klon je soubor identických buněk (příp. organismů) odvozených ze společného předka dělením (např. jedna bakteriální
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
VíceTématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky
Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky Obor Povinný okruh Volitelný okruh (jeden ze dvou) Forenzní biologická Biochemie, pathobiochemie a Toxikologie a bioterorismus analýza genové inženýrství Kriminalistické
VíceTransgeneze u ptáků: očekávání vs. realita
Transgeneze u ptáků: očekávání vs. realita Proč ptáci? Kuře - základní model v anatomii, embryologii, vývojové biologii množství získaného proteinu nižší riziko cross reaktivity s tím spojená možnost produkce
VíceGenetika zvířat - MENDELU
Genetika zvířat Gregor Mendel a jeho experimenty Gregor Johann Mendel (1822-1884) se narodil v Heinzendorfu, nynějších Hynčicích. Během období, v kterém Mendel vyvíjel svou teorii dědičnosti, byl knězem
VíceDědičnost vázaná na X chromosom
12 Dědičnost vázaná na X chromosom EuroGentest - Volně přístupné webové stránky s informacemi o genetickém vyšetření (v angličtině). www.eurogentest.org Orphanet - Volně přístupné webové stránky s informacemi
VíceČlověk a mikroby, jsme nyní odolnější? Jan Krejsek. Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové
Člověk a mikroby, jsme nyní odolnější? Jan Krejsek Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové Jsme určeni genetickou dispozicí a životními podmínkami, které působí epigeneticky
VíceGenové terapie po 20 letech = více otázek než odpovědí
Genové terapie po 20 letech = více otázek než odpovědí Jiří Heřmánek Genzyme 25.11.2008 Disclosure statement Ač vzděláním biochemik, nejsem odborník na genové terapie, tzn. považujte mne prosím za poučeného
VíceVyužití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin
Mendelova genetika v příkladech Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin Ing. Petra VESELÁ Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován
VíceObecná charakteristika živých soustav
Obecná charakteristika živých soustav Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Kategorie živých soustav Existují
VíceVzor žádosti o zařazení osob a genetických zdrojů zvířat do Národního programu je uveden v příloze k této vyhlášce.
447/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 1. září 2006 o genetických zdrojích zvířat Ministerstvo zemědělství stanoví podle 33 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských
VíceBiologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)
- Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti
VíceZákladní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Za vše mohou geny
Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice Za vše mohou geny Jméno a příjmení: Sandra Diblíčková Třída: 9.A Školní rok: 2009/2010 Garant / konzultant: Mgr. Kamila Sklenářová Datum 31.05.2010
VíceGlosář - Cestina. Odchylka počtu chromozomů v jádře buňky od normy. Např. 45 nebo 47 chromozomů místo obvyklých 46. Příkladem je trizomie 21
Glosář - Cestina alely aneuploidie asistovaná reprodukce autozomálně dominantní autozomálně recesivní BRCA chromozom chromozomová aberace cytogenetický laborant de novo Různé formy genu, které se nacházejí
VíceNEWSLETTER. obsah. Preimplantační genetická diagnostika nová metoda screeningu 24 chromozomů metodou Array CGH...2
Srpen 2012 8 obsah Preimplantační genetická diagnostika nová metoda screeningu 24 chromozomů metodou Array CGH...2 Zachování fertility nové možnosti v GENNETu...3 Hysteroskopie bez nutnosti celkové anestezie...4
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;
VíceGeneticky modifikované organismy
Geneticky modifikované organismy Ivo Frébort KBC/BAM Klonování a genetické modifikace Sci-fi Skutečnost Dolly the Sheep Genetické modifikace a baktérií a kvasinek - Běžná praxe Nadexprese proteinů Velkoobjemové
Více1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním
1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním školám Genetika - shrnutí TL2 1. Doplň: heterozygot,
VícePřírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 8 Př časová dotace: 1 hod / týden Přírodopis 8. ročník P 9 1 01 P 9 1 01.5 P 9 1 01.6 P 9 1 01.7 P 9 1 01.9 P 9 1 03 P 9 1 03.1 P 9 1 03.3 rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje
VíceČlenské shromáždění Jiří Motyčka. Novelizace svazových dokumentů
Členské shromáždění 25. 4. 2019 11. 4. 2017 Jiří Motyčka Novelizace svazových dokumentů Důvod změn Nařízení EU 1012/2016 Nové podmínky uznávání chovatelských organizací Pro jedno plemeno více organizací,
VíceDědičnost a pohlaví. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Dědičnost a pohlaví KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Dědičnost pohlavně vázaná Gonozomy se v evoluci vytvořily z autozomů, proto obsahují nejen geny řídící vznik pohlavních rozdílů i další jiné geny. V těchto
VíceZkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
VíceGENETIKA. Dědičnost a pohlaví
GENETIKA Dědičnost a pohlaví Chromozómové určení pohlaví Dvoudomé rostliny a gonochoristé (živočichové odděleného pohlaví) mají pohlaví určeno dědičně chromozómovou výbavou jedince = dvojicí pohlavních
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceGenetické markery. pro masnou produkci. Mgr. Jan Říha. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o.
Genetické markery ve šlechtění skotu pro masnou produkci Mgr. Jan Říha Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Genetické markery Polymorfní místa v DNA, které vykazují asociaci na sledované znaky Příčinné
VíceZdeňka Veselá Tel.: Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.
BIOTECHNOLOGICKÉ METODY VE ŠLECHTĚNÍ HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT Zdeňka Veselá vesela.zdenka@vuzv.cz Tel.: 267009571 Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. Co je šlechtění? Soustavné zlepšování genetických schopností
VíceMetody plemenitby. plemenitba = záměrné a cílevědomé připařování + rozmnožování zvířat zlepšování tvarových + především užitkových vlastností
Metody plemenitby plemenitba = záměrné a cílevědomé připařování + rozmnožování zvířat zlepšování tvarových + především užitkových vlastností Metody plemenitby využívající 1. podobnosti rodičů + jejich
Více2018 STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV
AKTUALIZOVANÉ POŽADAVKY NA DÁRCE NEPARTNERSKÝCH GAMET Obsah Souhrn požadavků stanovených legislativou Co je potřeba skutečně posoudit u dárce nepartnerských gamet? Nové požadavky na genetické vyšetření
VíceNUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života
NUKLEOVÉ KYSELINY Základ života HISTORIE 1. H. Braconnot (30. léta 19. století) - Strassburg vinné kvasinky izolace matiére animale. 2. J.F. Meischer - experimenty z hnisem štěpení trypsinem odstředěním
VíceVýskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc = ajor istocompatibility omplex Skupina genů na 6. chromozomu (u člověka) Kódují membránové glykoproteiny, tzv. MHC molekuly, MHC molekuly
VíceSpeciace neboli vznik druhů. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Speciace neboli vznik druhů KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Co je to druh? Druh skupina org., které mají společné určité znaky. V klasické taxonomii se jedná pouze o fenotypové znaky. V evoluční g. je druh
VíceSelekce. Zdeňka Veselá
Selekce Zdeňka Veselá vesela.zdenka@vuzv.cz Selekce Cílem změna genetické struktury populace 1. Přírodní 2. Umělá Selekce 1. Direkcionální (směrovaná) Nejčastější Výsledkem je posun střední hodnoty populace
Více10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození
10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození MEIÓZA meióza (redukční dělení/ meiotické dělení), je buněčné dělení, při kterém
Více