6. Optika. Konstrukce vlnoploch pro světlo:
|
|
- Klára Říhová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 6. Opika 6. Základní pojmy Tělesa, kerá vysílají svělo, jsou svěelné zdroje. Zářivá energie v nich vzniká přeměnou z energie elekrické, chemické, jaderné. Zdrojem svěla mohou bý i osvělená ělesa (vidíme je díky odrazu a rozpylu svěla). Láky, kerými prochází svělo, nazýváme opické prosředí (vzduch, sklo). Ze zdroje se šíří elekromagneické vlnění všemi směry. Plochy sejné fáze nazýváme vlnoplochy. V izoropním prosředí mají kulový var. Je-li zdroj ve velké vzdálenosi pak lze mluvi o vlnách rovinných. Při dopadu svěelné vlny na překážku dochází k odrazu, lomu, ohybu (je-li velikos překážky srovnaelná s vlnovou délkou). Ukazuje se, že svělo je vlnění, proo pro něj plaí sejné zákony. Plaí zde Huygensův princip Každý bod, do něhož vlnění přijde, se sává zdrojem vlnění. Plocha, obklopující zdroj, na níž se vlnění dosalo za určiou dobu vlnoplocha. Kolem každého bodu, do něhož vlnění došlo, se vyvoří kulová vlnoplocha elemenární vlnoplocha. Konsrukce vlnoploch pro svělo: Normála k vlnoploše se nazývá svěelný paprsek a předsavuje směr šíření svěla. Svělo se šíří přímočaře ve svazcích. Máme dva svazky paprsků: Přirozené bílé svělo je složeno z mnoha vlnění a nemá edy určiou vlnovou délku. Svělo o určié vlnové délce se nazývá
2 monochormaické (jednobarevné). Barva svěla, kerou vnímáme je dána vlnovou délkou svěelného vlnění. Rozklad svěla provedl Isac Newon pomocí hranolu a získal 7 základních barev spekra: červená, oranžová, žluá, zelená, modrá, indigová, fialová. Vlnové délky: červená barva: 760 nm, fialová: 380 nm (vidielné spekrum). 6. Rychlos šíření a svěla a její určení Poprvé proběhlo měření v roce 675. Roemer jej určil z asronomického pozorování. Pozoroval výsupy jednoho ze čyř měsíčků Jupierových z Jupierova sínu. Proože Země, Jupier a jeho měsíc jsou v éže rovině, vsupoval Jupierův měsíc do jeho sínu v pravidelných předem sanovielných inervalech. Mohl edy Roemer sesavi časový rozvrh, kerý udával časy, při nichž ao zamění měla nasa. Ukazuje se, že dva jdoucí výsupy se zpožďují o 4s a vzdálenos se mění o km. Rychlos vyjde km/s. Rychlos byla posupně zpřesňována až na dnešních,99795 * 0 8 m/s. Bylo o určeno následujícím způsobem: Bylo zjišěno, že rychlos šíření ve vodě je menší než ve vzduchu. Foucaul naměřil přibližně ¾ rychlosi šíření ve vzduchu. Ve vakuu rychlos svěla nezávisí na vlnové délce (barvě). nezávisí na zdroji svěla ani na jeho pohybu. V osaních prosředích se svělo šíří menší rychlosí než ve vakuu, jeho rychlos závisí na jakosi (kvaliě) prosředí a na barvě svěla. 6.3 Odraz a lom svěla Pro lom plaí: ) Svělo se láme z prosředí opicky řidšího (husšího) do husšího (řidšího) ke kolmici (od komice). ) Paprsek lomený zůsává v rovině dopadu. 3) Úhel lomu pro svělo fialové je při přechodu z prosředí opicky řidšího do husšího menší než pro svělo červené. Prosředí s menší rychlosí svěla je opicky husší. Máme základní případy: a) Odraz svěla Při dopadu rovinné vlny na rozhraní sávají se jednolivé body zdroji rozruchu z nichž se šíří kulové vlnoplochy. prosředí. Vlnění odražené zůsává v rovině dopadu a plaí: úhel odrazu = úhlu dopadu. Směr šíření vlny svírá s kolmicí dopadu úhel alfa. Čás rovinné vlny je zobrazena úsečkou C právě dokla rozhraní v době. Za čas, za kerý se vlnění dosane z bodu C do C, vyvoří se okolo bodu kulová elemenární vlnoplocha o poloměru D = CC = c v prvním
3 Závěr: Délka vlny se odrazem nemění odraz nezávisí na barvě. Odražené svělo se vrací do původního prosředí nemění se rychlos svěla. b) Lom svěla Od okamžiku, kdy se vlnoplocha dokla rozhraní v bodě, vlnění vsupuje i do druhého prosředí, kde posupuje fázovou rychlosí v. Za čas, za kerý vlnění přejde z bodu C vlnoplochy do bodu C, vznikne okolo bodu elemenární vlnoplocha v druhém prosředí poloměru D = v (v <v ). Elemenární vlna, posupující ze sředu úsečky C, poloviční poloměr. V druhém prosřední je výsledná vlnoplocha po čase dána úsečkou DC. Vlnění změnilo směr šíření, kerý je dán úhlem mezi směrem D a kolmicí dopadu. Označíme ho a nazveme ho úhlem lomu. Proože D<CC jsou dráhy vlnění v obou prosředích proběhnué za sejné doby, plaí: CC C v - Zákon lomu vlnění D C v Zákon lomu vlnění slovně Poměr sínů úhlu dopadu a lomu je pro určié prosředí sálý a rovný poměru fázových rychlosí v obou prosředích. Podíl sínů úhlů dopadu a lomu svěla pro dvě daná prosředí je veličina sálá, určená podílem rychlosí svěla v obou prosředí. Mohou nasa dva případy: a) Lom ke kolmici - v >v b) Od kolmice - v <v 3
4 6.4 Index lomu v v Ve vakuu v = c. v c Podíl n či n - index lomu v v Hodnoy indexu lomu: Pro vakuum: n = Pokud plaí: c > v, pak n > Čím je n věší ím je menší rychlos v omo prosředí. Pro vzduch: n =,009 Je-li n index lomu prvního a n index lomu druhého prosředí, pak lze zákon lomu psá ve n varu: n Bylo zjišěno, že index lomu láek závisí na vlnové délce a s klesající vlnovou délkou svěla věšinou vzrůsá. Závislos indexu lomu na vlnové délce se nazývá disperze a vyjadřuje se zv. disperzní křivkou. Poněvadž u všech průhledných láek rose index lomu s klesající vlnovou délkou, láme se v ěcho lákách fialové svělo více než červené. 6.5 Úplný odraz Jde-li svělo z prosředí opicky řidší do husšího je. Jde-li svělo z prosředí opicky husšího do řidšího je. Pro jisý úhel m nasane: n m n pro m nenasane lom, ale úplný odraz. Využií v odrazných hranolech. Jsou sesaveny ak, aby sřední paprsky byly kolmé. 4
5 Odrazné hranoly Odrazné hranoly jsou zpravidla sesaveny ak, aby sřední paprsky svazků byly kolmé ke sěně vsupní a výsupní, zmenší ím zráy svěla odrazem. Hranoly používané v praxi jsou různého varu (viz obrázek). 6.6 Rozklad svěla hranolem Svělo se průchodem hranolu odchyluje. Po průchodu bílého svěla, je paprsek duhově zbarven. Index lomu závisí na vlnové délce, bílé svělo se při lomu rozkládá. Svělo lze dále rozloži pomocí ohybu. Vzniklý barevný prvek se nazývá spekrum. Má sedm základních barev: červená, oranžová, žluá, zelená, modrá, indigová, fialová. Červená barva se nejméně odchyluje. Newon ukázal, že jednolivá spekra svěla jsou jednoduchá a nelze je rozloži. Složíme-li svěla vzniklá rozkladem, získáme bílé svělo. 6.7 Spekroskop Zkoumáním speker se zabývá spekroskopie. K vyšeřování speker používáme hranolový spekroskop. Skládá se z hranolu H, kolimáoru K, dalekohledu D. Princip: V kolimáoru se získává svazek rovnoběžných paprsků. Je o rubice na jednom konci je spojná čočka, na druhém šěrbina v ohniskové rovině čočky. Šěrbina je rovnoběžná s lámavou hranou hranolu. Šířku šěrbiny lze měni jemným šroubem. Z kolimáoru dopadá svazek na hranol, kerý se oáčí kolem svislé osy. Hranolem se rozkládá bílé svělo v řadu barevných svazků, přičemž paprsky svazku éže barvy jsou spolu rovnoběžné. Po průchodu 5
6 objekivem dalekohledu se vyvoří v jeho ohniskové rovině řadu barevných obrazů šěrbiny. Tako vzniklé spekrum pozorujeme okulárem dalekohledu. Spekromer určuje vlnové délky. Spekrograf foografuje snímky speker. 6.8 Inerference svěla Vlnovou povahu svěla povrzují jevy inerference a ohyb. Inerference vzniká skládáním dvou nebo více vlnění. Podle velikosi fázového nebo dráhového rozdílu mezi svěelnými paprsky se mění velikos výsledného osvělení. bychom mohli inerferenci pozorova, je nuné, aby svěelné vzruchy měly sejný kmioče (frekvenci) a na čase nezávislý fázový rozdíl. Takovéo svělo lze získa rozdělením svěla ze zdroje na dvě vlnění. Takovéo vlnění nazýváme koherenní. Příklady koherenního svěla: Fresnelův dvojhranol Billeovy dvojčočky 6
7 7 Lloydovo zrcáko Yongův pokus Vlnění můžeme popsa rovnicí: x T u Rovnici můžeme dále upravi: x k x T u Je-li v =0, x=0 0 0 u pak 0 u, 0 - počáeční fáze vlnění Z S : s T u Z S : s T u V bodě P: u u u g s s, - fázový rozdíl Inenzia I: k I max I : 0,,,... m m
8 I : m m 0,,,... min Čísla m značí inerferenční řád Maxima celisvý násobek Minima lichý násobek s m s m 6.9 Inerference na enké vrsvě Nejnápadněji se inerferenční jevy projevují na enkých vrsvách (mýdlová bublina, olej na vodě, slída) Na blánu loušťky d, o indexu lomu n dopadá svazek monochromaického svěla (obrázek ). Dopadem na rozhraní se rozdělí na dva svazky: čás svěla se odráží () od přední sěny (opačná fáze), zbyek blánou prochází a odráží se od její druhé sěny (3). V prosoru před blánou se sekávají dvě svěelné vlny () a (3) jež jsou koherenní. Výsledek inerference závisí na dráhovém rozdílu vlnění. Vlna () při odrazu s opačnou fází získá dráhový rozdíl. Vlna (3) prošla x blánou a získala dráhový rozdíl nd. Při odrazu na prosředí opicky řidším se fáze nemění. Celkový dráhový rozdíl je: d n Zesílení: k Zesílení svěla nasane v mísech, pro něž plaí n d k n d k ; je vlnová délka použiého svěla; k řád (maxima nebo minima) Zeslabení: k n d k nd k Je-li enká vrsva planparalelní, proužky se neobjevují. Není-li, objeví se v monochromaickém svěle proužky, v bílém svěle duhové zbarvení. 8
9 6.0 Newonovy kroužky Vznikají vložením ploskovypuklé čočky o velkém poloměru křivosi na rovinnou desku. Vznikají sousředěné kroužky. Jejich sřed je v bodě doyku čočky a desičky (bod O). Dopadá-li kolmo na čočku monochromaické svělo, objeví se ve svěle odraženém inerferenční jev ve varu sousavy sousředěných svělých a mavých kroužků s mavým kroužkem uprosřed. Ve svěle propušěném pozorujeme uprosřed kroužek svělý a pak se sřídají mavé a svělé kroužky. Z Euklidovy věy: r h R h Rh je-li h R pak: r h, r poloměr inerferenčního kroužku. R r Dráhový rozdíl: s h R Svělé kroužky: s k pak r k R k rk Tmavé kroužky: s k pak k R Sřed kroužků pro r = 0 má pro maximum řád k = ½ - nelze sřed bude mavý Poloměry mavých kroužků: r 0 : r : r... : : 3... Při pozorování v bílém svěle vzniká zabarvení kroužků, modrá je uvniř, červená je vně prvního kroužku. Pomocí Newonových kroužků lze měři vlnovou délku svěla, poloměr křivosi čočky. 6. Ohyb svěla (difrakce) Proože je svělo vlnění musí vykazova ohyb. Je o jev, kdy vlnění posupuje při sekání s překážkou v jiných směrech než ve směru přímočarého šíření. V akusice je ohyb zvuku běžný, ovšem pouze na překážkách srovnaelných s vlnovou délkou zvukového vlnění. Zvuk se dosane ohybem a za překážku. Ohybové jevy v opice je možné pozorova na překážkách srovnaelných s vlnovou délkou svěla ( nm) na enkém dráě, vlasu, úzké šěrbině, na malém ovoru nebo erčíku. Ohybový obrazec Vzniká nám za překážkou ohybový obrazec v podobě svělých a mavých proužků různé šířky. Ohybový obrazec je výsledkem inerference svěelného vlnění, keré do uvažovaného mísa na síníku přichází. Máme dva základní ohyby svěla: a) Z bodového zdroje (Fresnelův ohyb) b) V rovnoběžném svěle (Fraunhofferův ohyb) Rovnoběžný svazek paprsků vyvoříme velmi vzdáleným bodovým zdrojem nebo umísěním v ohniskové rovině spojné čočky. 9
10 ) Ohyb svěla na šěrbině Za osvělenou šěrbinou nevznikne osrý geomerický sín, ale sousava svělých a mavých proužků = označujeme ho jako inerferenční obrazec. Při použií bílého svěla jsou svělé proužky duhově zbarveny (kromě sřední proužku = maximum nulého řádu o je bílé, proože se inerferencí zesilují všechny barvy). Podmínka pro vznik maxima či minima Podmínka pro minimum: a k Podmínka pro maximum: a k (k ) Podmínka pro nulé maximum: a 0 0 a šířka šěrbiny Obrazec vzniklý na síníku (inenzia maxim a minim): k k,,... 0
11 Celkové schéma ohybu na šěrbině Vzniklý obrazec je planý nejen pro šěrbinu ale i pro opickou mřížku. Čím je šěrbina širší, ím jsou exrémy blíže k sobě. Čím je šěrbina užší, ím je ohyb výraznější, proo je nejvýraznější na úzké šěrbině. ) Ohyb svěla na opické mřížce Podmínka pro vznik maxima či minima Podmínka pro minimum: Podmínka pro maximum: b N b mřížková konsana b k (k ) b k N poče vrypů na mm k
12 Shrunující schéma opické mřížky Následující příklad plaí pro šěrbinu i mřížku Odvození vzdálenosi prvního a druhého minima Obecně: ) ( l g g l x x x
13 Konkréní příklad: Šěrbina má šířku 0 mm vzdálenos. a. minima na síníku, ve vzdálenosi l = 3 m., dopadá na ni červené svělo 7,60 7 m. Určee x l l a 4 l 37,60 a 7 a a a a l a , ,6 0 a 0,45 m 6. Polarizace Svělo má vlnovou povahu. Jedná se o příčné elekromagneické vlnění. Charakerizují ho dva vekory: E, B. My budeme dále vyšeřova jen jeden z obou vekorů, a o E - vekor inenziy elekrického pole. V paprsku přirozeného svěla kmiá vekor E ve všech možných rovinách. Směr kmiů se nepravidelně, neusále a velmi rychle mění. Pomocí odrazu, lomu nebo dvojlomu svěla lze dosáhnou oho, že E bude kmia pouze v jedné rovině. Říkáme, že svělo se lineárně polarizovalo. Zařízení, kerým se svělo polarizuje, nazýváme polarizáor. však ani ve svěle polarizovaném nic zvlášního pouhým okem nepozorujeme. K rozlišení svěla polarizovaného a nepolarizovaného pořebujeme další zařízení zvané analyzáor. Je-li Z rovnoběžné s Z svělo se odráží od obou zrcadel a posupuje dále. Sočíme-li Z od 90 kolem B, odraz nenasane. Z rovnoběžné s Z odráží se. Z a Z je kolmé na Z neodráží se, akové svělo se nazývá úplně polarizované. 3
14 Původní rovina dopadu se nazývá polarizačním rovina. Daný jev nasává pro určiý úhel polarizovaný úhel. Při jiném úhlu pouze čásečně polarizované svělo. g n 90 Polarizované svělo lze získa: odrazem, lomem na rozhraní dvou izoropních dielekrik, dvojlomem. ) Turmalín morfní láka dvojlomná. Z desičky vychází paprsek mimořádný (exraordinalis e) a řádný je uvniř pohlcen. Mimořádný paprsek je polarizován kolmo na směr šíření. ) Islandský vápenec Při průchodu svěla do krysalu nasává dvojlom, vzniknou dvě vlny řádná a mimořádná. Poprvé pozorováno r. 669 na krysalu islandského vápence, podobný úkaz je i v osaních krysalových sousavách, kromě krychlové. Islandský vápenec krysaluje v šeserečné sousavě, jeho krysaly mají var klence omezeného 6 kosočverců, upý úhel má 0 55, v 6 rozích se sýká jeden upý úhel a osré úhly, ve dvou rozích jsou všechny 3 upé. Spojnice B určuje krysalografickou osu. Každý směr s ní rovnoběžný sanoví opickou osu krysalu. Rovina proložená opickou osou je hlavní rovina. Při dopadu svěla na krysal: ) Paprsek řádný prochází v původním směru a je polarizován v rovině složeného řezu. ) Mimořádný vybočuje sranou od původního směru a je polarizován kolmo k rovině řezu. Prochází-li paprsek krysalu ve směru osy, dvojlom nenasává. Vlna řádného paprsku se v krysalu šíří ve všech směrech ouž rychlosí. Mimořádná se šíří rychlosí proměnnou (nejmenší je ve směru osy), nejvěší ve směru kolmá k ose. Někeré láky pohlcují paprsky a o podle polarizace. Deska mm vybroušená rovnoběžně s opickou osou pohlí paprsek řádný a propouší pouze mimořádný paprsek. Vyšípeme z něj hranol 3x delší než širší s úhlem 7. Ten zbrousíme na 68. Ve směru B jej rozřízneme, vylešíme a slepíme kanadským balzámem a ím vznikne nikol. 4
15 Z nikolu vychází paprsek mimořádný polarizovaný na směr šíření, paprsek řádný je po začernění plášě pohlcen uvniř. Užívá se do velmi kvaliních přísrojů. 3) Není-li jiná možnos můžeme čásečně polarizované svělo získa průchodem svěla skleněnými desičkami v minimálním poču 0 uspořádanými do varu nikolu. Užií polarizace ) Určení sáčení polarizační roviny (určujeme koncenraci rozoků). Polarizované svělo se používá ke zkoumání opicky akivních láek. To jsou láky, keré mají schopnos sáče rovinu polarizovaného svěla. Mezi opicky akivní láky můžeme zařadi rozok cukru, bílkovin, oleje apod. Sáčení kmiové roviny polarizovaného svěla měříme polarimerem, jehož schéma je na obrázku. Přirozené svělo se nejprve polarizuje polarizáorem P, prochází opicky akivní lákou L a vsupuje do analyzáoru. před vložením láky do analyzáoru jsou roviny a P zkřížené, akže zorné pole je emné. Po vložení láky se zorné pole rozjasní a oáčením analyzáoru se vyhledá poloha, při níž je pole analyzáoru opě emné. Úhel oočení analyzáoru se odečíá na supnici S. Úhel sočení roviny polarizovaného svěla je přímo úměrné koncenraci akivní láky v rozoku. ) Určení skryého pnuí v průsviných maeriálech. 3) Určení loušťky enkých vrsev. 4) Polarizační filr a brýle. 6.3 bsopce a rozpyl svěla Svělo při průchodu prosředím se v něm čásečně pohlcuje absorpce svěla. Závisí na vlnové délce svěla. Podle oho keré vlnové délky láka neabsorbuje akovou má barvu. Červená láka nepohlcuje červenou a oranžovou, osaní úplně pohlí. kd Prochází-li svělo inenziu I 0 lákou loušťky l : prošlé svělo sanovíme: I I 0 e - k je koeficien absorpce V někerých lákách, keré svělo příliš neabsorbují, vzniká rozpyl svěla. Projevuje se odchylováním svěla od původního směru do všech možných úhlů. Rozpyl svěla je v podsaě ohyb na shlucích molekul. S rosoucím úhlem rozpylu inenzia ubývá. 5
16 ˇ ( k k) d I I 0 e, k koeficien rozpylu. Nejvíce se rozpyluje modré svělo nejméně žlué a červené. Použií: semafor. Jsou-li rozměry rozpylujících čásic velké vznikne: mlha z malých kapiček je modrá, z velkých kapiček je bílá. 6
6. Optika. Konstrukce vlnoploch pro světlo:
6. Opi 6. Záldní pojmy Těles, erá vysíljí svělo, jsou svěelné zdroje. Zářivá energie v nich vzniá přeměnou z energie elericé, chemicé, jderné. Zdrojem svěl mohou bý i osvělená ěles (vidíme je díy odrzu
VíceVLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník
VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají
VíceOptika pro mikroskopii materiálů I
Optika pro mikroskopii materiálů I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Základní pojmy optiky Odraz a lom světla Interference, ohyb a rozlišení optických
Více2. Vlnění. π T. t T. x λ. Machův vlnostroj
2. Vlnění 2.1 Vlnění zvláštní případ pohybu prostředí Vlnění je pohyb v soustavě velkého počtu částic navzájem vázaných, kdy částice kmitají kolem svých rovnovážných poloh. Druhy vlnění: vlnění příčné
VíceDigitální učební materiál
Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Digitální učební materiál CZ.1.07/1.5.00/3.080 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/ Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím
Více27. Vlnové vlastnosti světla
27. Vlnové vlastnosti světla Základní vlastnosti světla (rychlost světla, šíření světla v různých prostředích, barva tělesa) Jevy potvrzující vlnovou povahu světla Ohyb a polarizace světla (ohyb světla
VíceNázev a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA
Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA
VíceFyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II
Fyzika II Marek Procházka Vlnová optika II Základní pojmy Reflexe (odraz) Refrakce (lom) jevy na rozhraní dvou prostředí o různém indexu lomu. Disperze (rozklad) prostorové oddělení složek vlnění s různou
VíceFYZIKA II. Marek Procházka 1. Přednáška
FYZIKA II Marek Procházka 1. Přednáška Historie Dělení optiky Základní pojmy Reflexe (odraz) Refrakce (lom) jevy na rozhraní dvou prostředí o různém indexu lomu. Disperze (rozklad) prostorové oddělení
VíceSvětlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.
1. Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. Vznik elektromagnetických vln (záření): 1. při pohybu elektricky nabitých částic s nenulovým zrychlením
VíceInterference světla Vlnovou podstatu světla prokázal až roku 1801 Thomas Young, když pozoroval jeho interferenci (tj. skládání). Youngův experiment interference světla na dvou štěrbinách (animace) http://micro.magnet.fsu.edu
VíceHlavní body. Úvod do vlnění. Harmonické vlny. Energie a intenzita vlnění. Popis, periodicita v čase a prostoru Huygensův princip, odraz a lom vlnění
Vlnění Úvod do vlnění Hlavní bod Harmoniké vln Popis, periodiia v čase a prosoru Hugensův prinip, odraz a lom vlnění Energie a inenzia vlnění Inerferene vln, Dopplerův jev Vln přenos kmiů prosorem Prosředím
VíceOptika. Zápisy do sešitu
Optika Zápisy do sešitu Světelné zdroje. Šíření světla. 1/3 Světelné zdroje - bodové - plošné Optická prostředí - průhledné (sklo, vzduch) - průsvitné (matné sklo) - neprůsvitné (nešíří se světlo) - čirá
VícePřednáška č.14. Optika
Přednáška č.14 Optika Obsah základní pojmy odraz a lom světla disperze polarizace geometrická optika elektromagnetické záření Světlo = elektromagnetické vlnění o vlnové délce 390nm (fialové) až 790nm (červené)
VíceGeometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -
Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické
VíceOptika nauka o světle
Optika nauka o světle 50_Světelný zdroj, šíření světla... 2 51_Stín, fáze Měsíce... 3 52_Zatmění Měsíce, zatmění Slunce... 3 53_Odraz světla... 4 54_Zobrazení předmětu rovinným zrcadlem... 4 55_Zobrazení
VíceFYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIA - OPTIKA 2. VLNOVÁ OPTIKA
FYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIA - OPTIKA 2. VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Monika Bouchalová Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o. Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK,
VíceMĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM
MĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM Difrakce (ohyb) světla je jedním z několika projevů vlnových vlastností světla. Z těchto důvodů světlo při setkání s překážkou nepostupuje dále vždy
VíceUčební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití
OPTIKA Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů Světlo je vlnění V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění Zdrojem světla
VíceJestliže rozkmitáme nějakou částici pevného, kapalného anebo plynného prostředí, tak síly pružnosti přenesou tento kmitavý pohyb na částici sousední
Jestliže rozkmitáme nějakou částici pevného, kapalného anebo plynného prostředí, tak síly pružnosti přenesou tento kmitavý pohyb na částici sousední a ta jej zase předá svému sousedovi. Částice si tedy
VíceOdraz světla na rozhraní dvou optických prostředí
Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Může kulová nádoba naplněná vodou sloužit jako optická čočka? Exponát demonstruje zaostření světla procházejícího skrz vodní kulovou čočku. Pohyblivý světelný
VíceODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika
ODRAZ A LOM SVĚTLA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika Odraz světla Vychází z Huygensova principu Zákon odrazu: Úhel odrazu vlnění je roven úhlu dopadu. Obvykle provádíme konstrukci pomocí
VíceJednou z nejstarších partií fyziky je nauka o světle tj. optika. Existovaly dva názory na fyzikální podstatu světla:
Optika Jednou z nejstarších partií fyziky je nauka o světle tj. optika. Existovaly dva názory na fyzikální podstatu světla: Světlo je proud částic (I. Newton, 1704). Ale tento částicový model nebyl schopen
VíceVlnové vlastnosti světla
Vlnové vlastnosti světla Odraz a lom světla Disperze světla Interference světla Ohyb (difrakce) světla Polarizace světla Infračervené světlo je definováno jako a) podélné elektromagnetické kmity o frekvenci
VíceZákladní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje
Optické zobrazování Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Základní pojmy Optické zobrazování - pomocí paprskové (geometrické) optiky - využívá model světelného
VíceSBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH
SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ODRAZ A LOM SVĚTLA 1) Index lomu vody je 1,33. Jakou rychlost má
Více7 FYZIKÁLNÍ OPTIKA. Interference Ohyb Polarizace. Co je to ohyb? 27.2 Ohyb
1 7 FYZIKÁLNÍ OPTIKA Interference Ohyb Polarizace Co je to ohyb? 27.2 Ohyb Ohyb vln je jev charakterizovaný odchylkou od přímočarého šíření vlnění v témže prostředí. Ve skutečnosti se nejedná o nový jev
VíceElektromagnetické stínění. Jiří Dřínovský UREL, FEKT, VUT v Brně
Jiří Dřínovský UREL, FEKT, VUT v Brně Teoreické řešení neomezeně rozlehlá sínicí přepážka z dobře vodivého kovu kolmý dopad rovinné elekromagneické vlny (nejhorší případ) Koeficien sínění K S E E i nebo
VíceOPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda
OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Základní poznatky Zdroje světla světlo vzniká různými procesy (Slunce, žárovka, svíčka, Měsíc) Bodový zdroj Plošný zdroj Základní poznatky Optická prostředí
VíceOPTIKA - NAUKA O SVĚTLE
OPTIKA OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE - jeden z nejstarších oborů yziky - studium světla, zákonitostí jeho šíření a analýza dějů při vzájemném působení světla a látky SVĚTLO elektromagnetické vlnění λ = 380 790
VíceVlnové vlastnosti světla. Člověk a příroda Fyzika
Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická
Více7.ročník Optika Lom světla
LOM SVĚTLA. ZOBRAZENÍ ČOČKAMI 1. LOM SVĚTLA NA ROVINNÉM ROZHRANÍ DVOU OPTICKÝCH PROSTŘEDÍ Sluneční světlo se od vodní hladiny částečně odráží a částečně proniká do vody. V čisté vodě jezera vidíme rostliny,
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Vlnění
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Vlnění Vhodíme-li na klidnou vodní hladinu kámen, hladina se jeho dopadem rozkmitá a z místa rozruchu se začnou
VíceOPTIKA. I. Elektromagnetické kmity
OPTIKA Optika se studuje elektromagnetické vlnění v určitém intervalu vlnových délek, které můžeme vnímat zrakem, a sice jevy světelné Rozlišujeme základní pojmy: Optické prostředí prostředí, kterým se
VíceKatedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 4. TROJFÁZOVÉ OBVODY
Kaedra obecné elekroechniky Fakula elekroechniky a inormaiky, VŠB - T Osrava. TOJFÁZOVÉ OBVODY.1 Úvod. Trojázová sousava. Spojení ází do hvězdy. Spojení ází do rojúhelníka.5 Výkon v rojázových souměrných
VíceOtázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu
Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce
VíceLaboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla
Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Gymnázium G Hranice Test
VíceNeživá příroda I. Optické vlastnosti minerálů
Neživá příroda I Optické vlastnosti minerálů 1 Charakter světla Světelný paprsek definuje: vlnová délka (λ): vzdálenost mezi následnými vrcholy vln, amplituda: výchylka na obě strany od rovnovážné polohy,
VíceS v ě telné jevy. Optika - nauka - o světle, jeho vlastnostech a účincích - o přístrojích, které jsou založeny na zákonech šíření světla
S v ě telné jevy Optika - nauka - o světle, jeho vlastnostech a účincích - o přístrojích, které jsou založeny na zákonech šíření světla Světelný zdroj - těleso v kterém světlo vzniká a vysílá je do okolí
VíceMatematika v automatizaci - pro řešení regulačních obvodů:
. Komplexní čísla Inegrovaná sřední škola, Kumburská 846, Nová Paka Auomaizace maemaika v auomaizaci Maemaika v auomaizaci - pro řešení regulačních obvodů: Komplexní číslo je bod v rovině komplexních čísel.
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 1.4.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Měření s polarizovaným světlem
VíceElektromagnetické vlnění
Elektromagnetické vlnění kolem vodičů elmag. oscilátoru se vytváří proměnné elektrické i magnetické pole http://www.walter-fendt.de/ph11e/emwave.htm Radiotechnika elmag vlnění vyzářené dipólem můžeme zachytit
VícePasivní tvarovací obvody RC
Sřední průmyslová škola elekroechnická Pardubice CVIČENÍ Z ELEKTRONIKY Pasivní varovací obvody RC Příjmení : Česák Číslo úlohy : 3 Jméno : Per Daum zadání : 7.0.97 Školní rok : 997/98 Daum odevzdání :
Více3.2.5 Odraz, lom a ohyb vlnění
3..5 Odraz, lom a ohyb vlnění Předpoklady: 304 Odraz a lom vlnění na rozhranní dvou prostředí s různou rychlostí šíření http://www.phy.ntnu.edu.tw/ntnujava/index.php?topic=16.0 Rovinná vlna dopadá šikmo
VíceIMPULSNÍ A PŘECHODOVÁ CHARAKTERISTIKA,
IMPULSNÍ A PŘECHODOVÁ CHARAKTERISTIKA, STABILITA. Jednokový impuls (Diracův impuls, Diracova funkce, funkce dela) někdy éž disribuce dela z maemaického hlediska nejde o pravou funkci (přesný popis eorie
VícePolarizace čtvrtvlnovou destičkou
Úkol : 1. Proměřte intenzitu lineárně polarizovaného světla jako funkci pozice analyzátoru. 2. Proměřte napětí na fotorezistoru ozářenou intenzitou světla za analyzátorem jako funkci úhlu mezi optickou
VícePodpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii
VLNOVÁ DÉLKA A FREKVENCE SVĚTLA 1) Vypočítejte frekvenci fialového světla, je-li jeho vlnová délka 390 nm. Rychlost světla ve vakuu je 3 10 8 m s 1. = 390 nm = 390 10 9 m c = 3 10 8 m s 1 f=? (Hz) Pro
Více4. Střední radiační teplota; poměr osálání,
Sálavé a průmyslové vyápění (60). Sřední radiační eploa; poměr osálání, operaivní a výsledná eploa.. 08 a.. 08 Ing. Jindřich Boháč TEPLOTY Sřední radiační eploa - r Sálavé vyápění = PŘEVÁŽNĚ sálavé vyápění
VíceNázev: Odraz a lom světla
Název: Odraz a lom světla Autor: Mgr. Petr Majer Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět (mezipředmětové vztahy) : Fyzika (Matematika, Informatika) Tematický celek: Optika Ročník:
Více6. Geometrická optika
6. Geometrická optika 6.1 Měření rychlosti světla Jak už bylo zmíněno v kapitole o elektromagnetickém vlnění, předpokládali přírodovědci z počátku, že rychlost světla je nekonečná. Tento předpoklad zpochybnil
VíceM I K R O S K O P I E
Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066
VíceParciální funkce a parciální derivace
Parciální funkce a parciální derivace Pro sudeny FP TUL Marina Šimůnková 19. září 2018 1. Parciální funkce. Příklad: zvolíme-li ve funkci f : (x, y) sin(xy) pevnou hodnou y, například y = 2, dosaneme funkci
VíceTlumené kmity. Obr
1.7.. Tluené kiy 1. Uě vysvěli podsau lueného kiavého pohybu.. Vysvěli význa luící síly. 3. Zná rovnici okažié výchylky lueného kiavého pohybu. 4. Uě popsa apliudu luených kiů. 5. Zná konsany charakerizující
Více3. SVĚTELNÉ JEVY. Světelné zdroje. Rychlost světla.
3. SVĚTELNÉ JEVY. Světelné zdroje. Rychlost světla. Pokud máme zdravý zrak, vidíme kolem sebe různé předměty, ze kterých do našeho oka přichází světlo. Předměty můžou být samy zdrojem světla (hvězdy, oheň,
VíceJaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený
Jan Olbrecht Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený Jaký typ lomu nastane při průchodu světla z opticky
Vícetransformace Idea afinního prostoru Definice afinního prostoru velké a stejně orientované.
finní ransformace je posunuí plus lineární ransformace má svou maici vzhledem k homogenním souřadnicím využií například v počíačové grafice [] Idea afinního prosoru BI-LIN, afinia, 3, P. Olšák [2] Lineární
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Zobrazení čočkou
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Zobrazení čočkou Čočky, stejně jako zrcadla, patří pro mnohé z nás do běžného života. Někdo nosí brýle, jiný
VíceÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU
ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU Obsah Co je o dnamika? 1 Základní veličin dnamik 1 Hmonos 1 Hbnos 1 Síla Newonov pohbové zákon První Newonův zákon - zákon servačnosi Druhý Newonův zákon - zákon síl Třeí
Více4.4. Vlnové vlastnosti elektromagnetického záření
4.4. Vlnové vlastnosti elektromagnetického záření 4.4.1. Interference 1. Charakterizovat význačné vlastnosti koherentních paprsků.. Umět definovat optickou dráhu v souvislosti s dráhovým rozdílem a s fázovým
Více5.3.1 Disperze světla, barvy
5.3.1 Disperze světla, barvy Předpoklady: 5103 Svítíme paprskem bílého světla ze žárovky na skleněný hranol. Světlo se láme podle zákona lomu na zdi vznikne osvětlená stopa Stopa vznikla, ale není bílá,
VíceMěření vlnové délky spektrálních čar rtuťové výbojky pomocí optické mřížky
Měření vlnové délky spektrálních čar rtuťové výbojky pomocí optické mřížky Úkol : 1. Určete mřížkovou konstantu d optické mřížky a porovnejte s hodnotou udávanou výrobcem. 2. Určete vlnovou délku λ jednotlivých
VíceSvětlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření
OPTIKA = část fyziky, která se zabývá světlem Studuje zejména: vznik světla vlastnosti světla šíření světla opt. přístroje (opt. soustavami) Otto Wichterle (gelové kontaktní čočky) Světlo 1) Světlo patří
VíceRovinná monochromatická vlna v homogenním, neabsorbujícím, jednoosém anizotropním prostředí
Rovinná monochromatická vlna v homogenním, neabsorbujícím, jednoosém anizotropním prostředí r r Další předpoklad: nemagnetické prostředí B = µ 0 H izotropně. Veškerá anizotropie pochází od interakce elektrických
VíceOPTIKA Světelné jevy TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
OPTIKA Světelné jevy TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Rozklad světla Když světlo prochází hranolem, v důsledku dvojnásobného lomu na rozhraních
VíceOptika Elektromagnetické záření
Elektromagnetické záření Záření, jehož energie se přenáší prostorem prostřednictvím elektromagnetického vlnění, nazýváme elektromagnetické záření. Ke svému šíření nepotřebuje látkové prostředí, může se
VíceOptika OPTIKA. June 04, 2012. VY_32_INOVACE_113.notebook
Optika Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267
VíceDerivace funkce více proměnných
Derivace funkce více proměnných Pro sudeny FP TUL Marina Šimůnková 21. prosince 2017 1. Parciální derivace. Ve výrazu f(x, y) považujeme za proměnnou jen x a proměnnou y považujeme za konsanu. Zderivujeme
Více- studium jevů pozorovaných při průchodu světla prostředím: - absorpce - rozptyl (difúze) - rozklad světla
VLNOVÁ OPTIKA - studium jevů založených na vlnové povaze světla: - interference (jev podmíněný skládáním vlnění) - polarizace - difrakce (ohyb) - disperze (jev související se závislostí n n ) - studium
Více5.1.3 Lom světla I. Předpoklady: 5101, Pomůcky: Miska, voda, pětikoruna, akvárium, troška mléka,
5..3 Lom světla I Předpoklady: 50, 502 Pomůcky: Miska, voda, pětikoruna, akvárium, troška mléka, Pokus s mincí a miskou Opřu bradu o stůl a pozoruji minci v misce. Paprsky odražené od mince se šíří přímočaře
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Zrcadla Zobrazení zrcadlem Zrcadla jistě všichni znáte z každodenního života ráno se do něj v koupelně díváte,
Více8 b) POLARIMETRIE. nepolarizovaná vlna
1. TEORETICKÝ ÚVO Rotační polarizace Světlo má zároveň povahu vlnového i korpuskulárního záření. V optických jevech se světlo chová jako příčné vlnění, přičemž světelné kmity probíhají všemi směry a směr
VíceGEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci.
Znáš pojmy A. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci. Tenká spojka při zobrazování stačí k popisu zavést pouze ohniskovou vzdálenost a její střed. Znaménková
Více5.1.3 Lom světla. vzduch n 1 v 1. n 2. v 2. Předpoklady: 5101, 5102
5..3 Lom světla Předpoklady: 50, 50 Pokus s mincí a miskou: Opřu bradu o stůl a pozoruji minci v misce. Paprsky odražené od mince se šíří přímočaře ke mně, miska jim nesmí překážet v cestě. Posunu misku
VíceÚkoly. 1 Teoretický úvod. 1.1 Mikroskop
Úkoly 1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou. Odhadněte maximální chyby měření. 2. Změřte zvětšení a zorná pole mikroskopu pro
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 18.4.2012 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 2 Hodina: Po 7:30 Spolupracovníci: Viktor Polák Hodnocení: Měření s polarizovaným světlem Abstrakt V
Více5.3.5 Ohyb světla na překážkách
5.3.5 Ohyb světla na překážkách Předpoklady: 3xxx Světlo i zvuk jsou vlnění, ale přesto jsou mezi nimi obrovské rozdíly. Slyšíme i to, co se děje za rohem x Co se děje za rohem nevidíme. Proč? Vlnění se
Více9 Viskoelastické modely
9 Viskoelasické modely Polymerní maeriály se chovají viskoelasicky, j. pod vlivem mechanického namáhání reagují současně jako pevné hookovské láky i jako viskózní newonské kapaliny. Viskoelasické maeriály
VíceZavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami 1
Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami 1 Ing. Jakub Ulmann Zobrazování optickými soustavami 1. Optické
Více3.2.4 Huygensův princip, odraz vlnění
..4 Huygensův princip, odraz vlnění Předpoklady: 0 Izotropní prostředí: prostředí, které je ve všech bodech a směrech stejné vlnění se všech směrech šíří stejnou rychlostí ve všech směrech urazí za čas
VíceMikroskopie a rentgenová strukturní analýza
Mikroskopie a rentgenová strukturní analýza (1) Světelná mikroskopie (2) Elektronová mikroskopie (3) Mikroskopie skenující sondou (4) Rentgenová strukturní analýza Doporučená literatura (viz STAG): 1.
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VíceČočky Čočky jsou skleněná (resp. plastová) tělesa ohraničená rovinnými nebo kulovými plochami. Pracují na principu lomu. 2 typy: spojky rozptylky
Zobrazení čočkami Čočky Čočky jsou skleněná (resp. plastová) tělesa ohraničená rovinnými nebo kulovými plochami. Pracují na principu lomu. 2 typy: spojky rozptylky Spojky schematická značka (ekvivalentní
VíceZákon odrazu. Úhel odrazu je roven úhlu dopadu, přičemž odražené paprsky zůstávají v rovině dopadu.
1. ZÁKON ODRAZU SVĚTLA, ODRAZ SVĚTLA, ZOBRAZENÍ ZRCADLY, Dívejme se skleněnou deskou, za kterou je tmavší pozadí. Vidíme v ní vlastní obličej a současně vidíme předměty za deskou. Obojí však slaběji než
Vícerychlostí šíření světla v tomto prostředí ku vakuu, n = c/v. Pro vzduch je index lomu přibližně 1, voda má 1.33, sklo od 1.5 do 1.9.
1 Transport světla Pro popis šíření světla se může použít více metod v závislosti na okolnostech. Pokud je vlnová délka zanedbatelně malá nebo překážky, které klademe světlu do cesty, jsou mnohem větší
Více25. Zobrazování optickými soustavami
25. Zobrazování optickými soustavami Zobrazování zrcadli a čočkami. Lidské oko. Optické přístroje. Při optickém zobrazování nemusíme uvažovat vlnové vlastnosti světla a stačí považovat světlo za svazek
VíceVznik a šíření elektromagnetických vln
Vznik a šíření elektromagnetických vln Hlavní body Rozšířený Coulombův zákon lektromagnetická vlna ve vakuu Zdroje elektromagnetických vln Přehled elektromagnetických vln Foton vlna nebo částice Fermatův
VíceZáklady fyziky + opakovaná výuka Fyziky I
Úsav fyziky a měřicí echniky Pohodlně se usaďe Přednáška co nevidě začne! Základy fyziky + opakovaná výuka Fyziky I Web úsavu: ufm.vsch.cz : @ufm444 Zimní semesr opakovaná výuka + Základy fyziky 2 hodiny
VíceMaxwellovy a vlnová rovnice v obecném prostředí
Maxwellovy a vlnová rovnie v obeném prosředí Ing. B. Mihal Malík, Ing. B. Jiří rimas TCHNICKÁ UNIVRZITA V LIBRCI Fakula meharoniky, informaiky a mezioborovýh sudií Teno maeriál vznikl v rámi proeku SF
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 18.4.2012 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 2 Hodina: Po 7:30 Spolupracovníci: Viktor Polák Hodnocení: Měření s polarizovaným světlem Abstrakt V
VíceJméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012. Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C
Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C Ročník: II. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh:
VíceZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM
ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM Pozorně se podívejte na obrázky. Kterou rukou si nevěsta maluje rty? Na které straně cesty je automobil ve zpětném zrcátku? Zrcadla jsou vyleštěné, zpravidla kovové plochy
VíceZadání. Pracovní úkol. Pomůcky
Pracovní úkol Zadání 1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou. Odhadněte maximální chybu měření. 2. Změřte zvětšení a zorná pole
VíceO z n a č e n í m a t e r i á l u : V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ S T E I V _ F Y Z I K A 2 _ 1 4
O z n a č e n í m a t e r i á l u : V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ S T E I V _ F Y Z I K A 2 _ 1 4 N á z e v m a t e r i á l u : S v ě t l o j a k o v l n ě n í. T e m a t i c k á o b l a s t : F y z i k
VíceCentrovaná optická soustava
Centrovaná optická soustava Dvě lámavé kulové ploch: Pojem centrovaná optická soustava znamená, že splývají optické os dvou či více optických prvků. Základním příkladem takové optické soustav jsou dvě
VíceFyzikální korespondenční seminář MFF UK
Úloha V.E... sladíme 8 bodů; průměr 4,65; řešilo 23 sudenů Změře závislos eploy uhnuí vodného rozoku sacharózy na koncenraci za amosférického laku. Pikoš v zimě sladil chodník. eorie Pro vyjádření koncenrace
VíceFyzika 2 - rámcové příklady vlnová optika, úvod do kvantové fyziky
Fyzika 2 - rámcové příklady vlnová optika, úvod do kvantové fyziky 1. Vysvětlete pojmy kulová a rovinná vlnoplocha. 2. Pomocí Hyugensova principu vysvětlete konstrukci tvaru vlnoplochy v libovolném budoucím
VíceZákon lomu světla (Snellův zákon) lze matematicky vyjádřit vztahem: , n2. opticky řidšího do prostředí opticky hustšího, láme se ke kolmici.
26. Optické zobrazování lomem a odrazem, jeho využití v optických přístrojích Světlo je elektromagnetické vlnění, které můžeme vnímat zrakem. Rozsah jeho vlnových délek je 390 nm 760 nm. Prostředí, kterým
VíceSeznam součástek. A. Seznam prvků soupravy GON. Rozměry (cm) nebo Poloměry* (cm) Značka Název prvku
Seznam součástek Sklo, ze kterého jsou zhotoveny optické prvky, má index lomu 1, 5 a tloušťku 15 mm. V následujících tabulkách uvádíme seznam prvků v soupravách GON a GON+ a absolutní hodnoty velikostí
Více5.2.3 Duté zrcadlo I. Předpoklady: 5201, 5202
5.2.3 Duté zrcadlo I Předpoklady: 5201, 5202 Dva druhy dutých zrcadel: kulové = odrazivá plocha zrcadla je částí kulové plochy snazší výroba, ale horší zobrazení (aby se zobrazovalo přesně, musíme použít
Víceλ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny
Elektromagnetické vlny Optika, část fyziky zabývající se světlem, patří spolu s mechanikou k nejstarším fyzikálním oborům. Podle jedné ze starověkých teorií je světlo vyzařováno z oka a oko si jím ohmatává
Více