INFORMAČNÍ BROŽURA PRO CIZINCE ŽIJÍCÍ, PRACUJÍCÍ NEBO PODNIKAJÍCÍ V ČESKÉ REPUBLICE. CZ.1.04/3.1.02/ aktualizace (2013)

Transkript

1 INFORMAČNÍ BROŽURA PRO CIZINCE ŽIJÍCÍ, PRACUJÍCÍ NEBO PODNIKAJÍCÍ V ČESKÉ REPUBLICE CZ.1.04/3.1.02/ aktualizace (2013)

2 INFORMAČNÍ BROŽURA PRO CIZINCE ŽIJÍCÍ, PRACUJÍCÍ NEBO PODNIKAJÍCÍ V ČESKÉ REPUBLICE 1. aktualizace (2013)

3

4 Vážení, dostává se vám do rukou aktualizovaná verze informační brožury, jejímž cílem je Vám přiblížit problematiku práv a povinností zaměstnanců, zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných a dále také problematiku diskriminace, nucené práce a způsobu ochrany před těmito nežádoucími projevy. Původní verze vydaná v roce 2012 obsahovala informace platné v daném roce a její náklad činil 1400 výtisků. Vzhledem k tomu, že se ji podařilo rozdistribuovat, rozhodli jsme se připravit její aktualizaci, ve které budou zahrnuty všechny podstatné změny, které přinesl rok Informační brožura vznikla na základě častých dotazů účastníků projektu Podpora cizinců při integraci na trh práce, který je financovaný Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Brožura má pouze základní informativní charakter. Do jejího obsahu jsme zapracovali odpovědi na nejčastější dotazy cizinců k této problematice. Kompletní a uceleně informace naleznete v relevantních předpisech, jejichž výčet je uveden v samém závěru brožury spolu s adresou portálu veřejné správy, kde jsou volně ke stažení. Informace jsou platné k Organizace pro pomoc uprchlíkům, Praha, srpen 2013

5 Obsah Práva a povinnosti zaměstnanců (cizinců) a zaměstnavatelů...8 Právní úprava...8 Pracovní povolení...9 Vznik pracovního poměru a pracovní smlouva...11 Trvání pracovního poměru...12 Skončení pracovního poměru...12 Minimální mzda a odvody ze mzdy...14 Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr...15 Stanovená týdenní pracovní doba...16 Obchodní společnosti a jejich orgány...16 Živnostenské podnikání osob samostatně výdělečně činných (OSVČ)...18 Právní úprava...18 Rozdělení živností...18 Ohlašovací živnosti...19 Koncesované živnosti Zdravotní pojištění...21 Právní úprava...21 Systém veřejného zdravotního pojištění...21 Zaměstnanci...21 Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) Systém komerčního zdravotního pojištění... 23

6 Sociální pojištění...24 Právní úprava...24 Povinná účast...24 Sociální pojištění zahrnuje Zaměstnanci Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) Důchodové pojištění...27 Nemocenské pojištění Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Diskriminace, obchodování s lidmi a nucená práce...30 Právní úprava Diskriminace Obchodování s lidmi a nucená práce...31 Obrana a ochrana proti obchodování s lidmi a nucené práci.32 Kde hledat odbornou podporu a pomoc Vymezení některých pojmů...36 Životní minimum Normativní náklady na bydlení Zdravotní pojištění...37 Sociální pojištění...37 Nelegální práce Přesčas Dovolená Příplatky ke mzdě Pracovní poměr na dobu určitou Švarcsystém...39 Mzda...39 Plat...39

7 Daňové přiznání...39 Vyměřovací základ Seznam zdrojů...41

8

9 Práva a povinnosti zaměstnanců (cizinců) a zaměstnavatelů Právní úprava Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v platném znění; Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění; Zaměstnancem se na území ČR může stát pouze fyzická osoba, která je občanem České republiky nebo cizinec, který splňuje podmínky pro zaměstnávání stanovené zákonem o zaměstnanosti. Zaměstnancem se může stát pouze osoba starší 15 let. Podmínky zaměstnávání cizinců, náležitostí a podmínek pro výkon zaměstnání na území ČR se řídí zákonem o zaměstnanosti a jsou upraveny zjm. v Ten přesně formuluje, jaké skupiny cizinců (typy pobytů) musí disponovat platným pracovním povolením, jaké náležitosti musí předložit při žádosti o vydání/prodloužení pracovního povolení a dále jaké skupiny cizinců (typy pobytů) mohou pracovat na území ČR bez pracovního povolení a další. Zaměstnavatelem se na území může stát fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnává fyzické osoby (zaměstnance). 8

10 Pracovní povolení Cizinec, který může pracovat bez povolení k zaměstnání: rodinný příslušník občana EU cizinec, který je držitelem trvalého pobytu cizinec, který je držitelem azylu nebo doplňkové ochrany cizinec, který je držitelem dlouhodobého pobytu za účelem společného soužití s cizincem, který je držitelem trvalého pobytu, azylu nebo doplňkové ochrany cizinec, který je držitelem víza k pobytu nad 90 dnů za účelem studia nebo dlouhodobého pobytu za účelem studia (prezenčního) a další POZOR! Zaměstnavatel má povinnost nahlásit nástup cizince do zaměstnání krajské pobočce úřadu práce, i když tento cizinec nepotřebuje povolení k zaměstnání. Nástup cizince se hlásí na předepsaném formuláři, který je možné stáhnout na internetové adrese tiskopisy (informace o nástupu zaměstnání o vyslání k výkonu práce), a to nejpozději v den nástupu cizince do zaměstnání. V opačném případě se zaměstnavatel vystavuje riziku pokuty ve výši až Kč. 9

11 Cizinec, který nemůže pracovat bez povolení k zaměstnání: cizinec, který je držitelem víza k pobytu do 90 dnů cizinec, který je držitelem víza k pobytu nad 90 dnů (zaměstnání, podnikání, strpění) cizinec, který je držitelem dlouhodobého pobytu za účelem zaměstnání cizinec, který je držitelem dlouhodobého pobytu za účelem podnikání cizinec, který je držitelem dlouhodobého pobytu za účelem společného soužití žadatel o mezinárodní ochranu a další POZOR! O povolení k zaměstnání žádá cizinec krajskou pobočku úřadu práce podle místa výkonu plánovaného zaměstnání, a to na předepsaných formulářích (2), které je možné stáhnout na internetové adrese zahr_zam/tiskopisy (žádost cizince o povolení k zaměstnání o prodloužení zaměstnání a vyjádření zaměstnavatele). V případě, že cizinec nebudete disponovat platným povolením k zaměstnání nebo budete vykonávat práci, která je v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání, hrozí mu pokuta až do výše Kč. Zaměstnavateli, který cizince zaměstná v rozporu s platným povolením k zaměstnání nebo bez povolení k zaměstnání, hrozí pokuta až do výše Kč. 10

12 Vznik pracovního poměru a pracovní smlouva Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat: druh práce místo výkonu práce den nástupu do práce Zaměstnavatel je povinen zaměstnance písemně informovat do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru (pokud to není součástí pracovní smlouvy) o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru: bližší označení druhu a místa výkonu práce údaj o délce dovolené údaj o výpovědních dobách údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení údaj o mzdě a způsobu odměňování, termínu výplaty mzdy a místu a způsobu vyplácení mzdy další Zaměstnavatel je dále povinen zaměstnanci přidělovat práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy. Zaměstnanec je povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. 11

13 Trvání pracovního poměru Pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li výslovně sjednána doba jeho trvání. Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát. Skončení pracovního poměru Pracovní poměr může být rozvázán jen: dohodou dohodnou-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem. Dohoda musí být písemná, každá strana obdrží originál dohody. výpovědí zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď i bez udání důvodu. Zaměstnavatel může dát výpověď zaměstnanci jen z důvodů uvedených v zákoně (ruší-li se zaměstnavatel, stěhuje-li se zaměstnavatel, stane-li se zaměstnanec nadbytečným a další). Výpověď musí být písemná. Výpovědní doba činí nejméně 2 měsíce a začíná běžet prvním dnem následujícího kalendářního měsíce po doručení výpovědi (příklad: podáte-li výpověď , výpovědní doba začíná běžet až a váš pracovní poměr končí až ). Výpověď nesmí být zaměstnavatelem dána zaměstnanci v ochranné době (nemoc, těhotenství, 12

14 popřípadě mateřská dovolená a další). okamžitým zrušením zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr v případě, že byl zaměstnanec odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, poruší-li zaměstnanec povinnost z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Zaměstnavatel nesmí okamžitě zrušit pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na mateřské dovolené, zaměstnancem nebo zaměstnankyní čerpající rodičovskou dovolenou. Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit, pokud mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné (s vymezením důvodu, který nesmí být dodatečně měněn). zrušením ve zkušební době zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr bez uvedení důvodu. Zrušení musí být provedeno písemně. u cizinců též: skončením pobytu dnem nabytí právní moci rozsudku ukládající trest vyhoštění uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání 13

15 Minimální mzda a odvody ze mzdy Základní sazba minimální mzdy činí nejméně Kč hrubého za měsíc nebo 50,60 Kč hrubého za hodinu (mzda, plat nebo odměna z dohody). odvody ze mzdy zaměstnavatel: sociální pojištění 25% - více informací o sociálním pojištění naleznete v kapitole č. 4 zdravotní pojištění 9% - více informací o zdravotním pojištění naleznete v kapitole č. 3 odvody ze mzdy zaměstnanec: sociální pojištění 6,5% - sociální pojištění se skládá pouze z důchodového pojištění zdravotní pojištění 4,5% Zaměstnavatel je povinen ze zákona odvádět i pojistné, které je povinen hradit zaměstnanec!!! Není možné, aby vás zaměstnavatel nutil, hradit si pojistné sám ze mzdy/platu!!! PŘÍKLAD VÝPOČTU HRUBÉ MZDY VE VÝŠI Kč: celkové náklady zaměstnavatele: Kč zaměstnavatel: sociální pojištění: Kč zaměstnavatel: zdravotní pojištění: Kč hrubá mzda: Kč zaměstnanec: sociální pojištění: 975 Kč zaměstnanec: zdravotní pojištění: 675 Kč zaměstnanec: daň 945 Kč čistá mzda: Kč 14

16 Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o pracovní činnosti (DPČ) musí být uzavřena písemně. U těchto dohod neplatí některá ustanovení vyplývající z pracovního poměru, jako jsou například převedení na jinou práci a přeložení, odstupné, dovolená, cestovní náhrady, skončení pracovního poměru a další. DPP musí být sepsána písemně. DPP nesmí být u jednoho zaměstnavatele v součtu delší než 300 hodin v kalendářním roce. V případě, že výše odměny z DPP přesáhla v kalendářním měsíci částku Kč je zaměstnavatel povinen odvést sociální a zdravotní pojištění za zaměstnavatele i zaměstnance. V případě, že odměna nepřesáhne částku Kč v kalendářním měsíci, pak zaměstnavatel strhává z odměny pouze srážkovou daň ve výši 15%. DPČ musí být sepsána písemně a nesmí přesáhnout 300 hodin v kalendářním roce. V DPČ musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru poloviny stanovené týdenní pracovní doby. Není-li sjednán způsob zrušení dohody o pracovní činnosti, je možné ji zrušit dohodou smluvních stran ke sjednanému dni, DPČ může být zrušena jednostranně z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15 denní výpovědní dobou (od data doručení druhé straně). V případě, že odměna za DPČ nepřesáhne 15

17 částku Kč, není povinnost hradit zdravotní pojištění (zdravotní pojištění musí být hrazeno jiným způsobem komerční/veřejné). V případě, že odměna na DPČ přesáhne částku Kč, pak je zaměstnavatel povinen strhnout ze mzdy/platu zdravotní a sociální pojištění (příklad: hrubá mzda = Kč čistá mzda = Kč náklady zaměstnavatele Kč; hrubá mzda = Kč čistá mzda = Kč náklady zaměstnavatele = Kč). Stanovená týdenní pracovní doba délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin týdně. u pracovníků v třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu činí 37,5 hodin. u pracovníků ve dvousměnném pracovním režimu činí 38,75 hodin. Obchodní společnosti a jejich orgány Jednatelé, společníci, členové družstev a členové jejich orgánů Za zaměstnání se považuje i plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo jiného orgánu obchodní společnosti pro obchodní společnost nebo členem družstva nebo členem statutárního nebo jiného 16

18 orgánu družstva pro družstvo. Na tyto činnosti je nutné mít platnou pracovní smlouvu a podle typu pobytu i platné pracovní povolení (více informací v kapitole č. 1). zdravotní pojištění více informací v kapitole č. 3 sociální pojištění více informací v kapitole č. 4 V případě, že se rozhodnete pracovat ve společnosti i na jiné pozici než je jednatel, společník, aj. a spadáte do kategorie cizinců, kteří musí mít k zaměstnání platné pracovní povolení, musí zaměstnavatel ohlásit volné pracovní místo na úřad práce v místě, kde má být zaměstnání vykonáváno. Úřad práce ne/ přihlíží k situaci na trhu práce podle typu vašeho pobytu a na pracovní místo Vám ne/musí vydat pracovní povolení. 17

19 Živnostenské podnikání osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) Právní úprava Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání v platném znění; Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovené zákonem. Osobou samostatně výdělečně činnou se může stát pouze fyzická osoba, která je starší 18 let, způsobilá k právním úkonům, bezúhonná (výpis z rejstříku trestů z ČR i země původu ne starší 3 měsíců). OSVČ se může stát cizinec, který v ČR pobývá na základě víza nad 90 dnů, nebo dlouhodobého nebo trvalého pobytu a dále osoba, jíž byl udělen azyl nebo doplňková ochrana. Rozdělení živností ohlašovací při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení, ohlašovací živnosti se dělí na řemeslné, vázané a volné koncesované smějí být provozovány na základě koncese 18

20 Ohlašovací živnosti Řemeslné ( 20 zákona č. 455/1991 Sb.): Řemeslné živnosti jsou součástí přílohy č. 1 živnostenského zákona. U těchto živností musíte navíc splnit odbornou způsobilost. Jde například o podnikání v oblasti: mlékárenství, pekařství, cukrářství, zámečnictví, malířství, pokrývačství, klempířství, zednictví, holičství, kosmetictví, aj. Vázané ( 23 zákona č. 455/1991 Sb.) Vázané živnosti jsou součástí přílohy č. 2 živnostenského zákona. U těchto živností musíte navíc splnit odbornou způsobilost. Jde například o podnikání v oblasti: zpracování tabáku, výrova a zpracování paliv a maziv, geologické práce, oční optika, činnost účetních poradců, oceňování majetku, průvodcovská činnost horská, poskytování služeb BOZP, provozování autoškoly, masérské služby, aj. Volné ( 25 zákona č. 455/1991 Sb.) Volné živnosti jsou ty, pro jejichž provozování nepotřebujete prokazovat odbornou ani jinou způsobilost. Musíte splnit pouze základní předpoklady pro provozování živnosti. Jde například o podnikání v oblasti: překladatelská a tlumočnická činnost, fotografické služby, reklamní činnost, ubytovací služby, velkoobchod a maloobchod, přípravné a dokončovací stavební práce, aj. 19

21 Koncesované živnosti Koncesované živnosti jsou součástí přílohy č. 3 živnostenského zákona. U těchto živností musíte navíc splnit odbornou způsobilost. Jde například o podnikání v oblasti: výroba alkoholických nápojů, zpracování výbušnin, silniční motorová doprava, taxi služba, provozování cestovní kanceláře, ostraha majetku a osob, služby soukromých detektivů, provozování pohřební služby, aj. Při žádosti o vydání nebo prodloužení dlouhodobého pobytu za účelem podnikání musí cizinec mimo jiné předložit potvrzení finančního úřadu, že nemá vymahatelné nedoplatky včetně penále, potvrzení okresní (pražské) správy sociálního zabezpečení, že nemá nedoplatky na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, doklad potvrzující úhrný měsíční příjem, který nesmí být nižší než součet částek životních minim cizince a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem nebo částky, kterou cizinec věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob (příklad: manžel + manželka + dítě 10 let žijící v nájemním bytě v Praze bez věrohodného prokázání skutečných nákladů na bydlení = = Kč, manžel + manželka + dítě 10 let žijící v nájemním bytě v obci do 9999 obyvatel bez věrohodného prokázání skutečných nákladů na bydlení = = Kč). Více informací o výpočtu částek životního minima a tabulka normativních nákladů na bydlení naleznete v kapitole Vymezení některých pojmů. 20

22 Zdravotní pojištění Právní úprava Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v platném znění; Zákon č. 326/1999 Sb, o pobytu cizinců na území ČR v platném znění; Systém veřejného zdravotního pojištění Povinná účast: všichni zaměstnanci bez ohledu na typ pobytu cizinci s uděleným trvalým pobytem cizinci s uděleným azylem cizinci s udělenou doplňkovou ochranou cizinci žadatelé o udělení mezinárodní cizinci, kteří na území ČR pobývají na základě víza strpění podle zákona o azylu cizinci, který pobývá v ČR na základě poskytnutí dočasné ochrany (pouze 48 zákona o pobytu cizinců) Zaměstnanci Fyzické osoby, které jsou v zaměstnaneckém poměru, jsou účastníci systému veřejného zdravotního pojištění ze zákona. Tento systém běží na principu solidarity, kdy do něj přispívají všichni povinní, a to bez ohledu na to, zda aktuálně čerpaní nebo 21

23 nečerpají zdravotní péči. Povinnost hradit pojištění mají všichni cizinci-zaměstnanci. Ze zákona má zaměstnavatel povinnost Vám příspěvek ve výši 4,5% z vyměřovacího základu strhávat ze mzdy a zasílat na účet pojišťovny, u které jste registrováni. příklad: vaše hrubá mzda je Kč, výše pojistného je Kč x 4,5% = 675 Kč Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) U osob podnikajících a majících povinnou účast na veřejném zdravotním pojištění je minimální záloha na zdravotní pojištění stanovena pro rok 2013 na Kč. V případě, že Váš čistý zisk byl vyšší a zálohy na zdravotní pojištění nepokryly potřebnou výši pojistného, pojištění budete muset doplatit v následujícím roce před podáním daňového přiznání. Výše minimálních záloh na zdravotní pojištění se stanoví tak, že vezmete všeobecný vyměřovací základ pro rok 2013, který dosahuje částky Kč, který vynásobíte koeficientem 1,0315, tu vydělíte dvěma a z výsledku vypočítáte 13,5%. Pro rok 2013 byla průměrná mzda stanovena na Kč. Výpočet je tedy Kč/2 x 13,5% = 1747,17 Kč. Částka se vždy zaokrouhluje na celé koruny a nahoru, což je tedy 1748 Kč. 22

24 Systém komerčního zdravotního pojištění Cizinci, kteří na území ČR podnikají a nejsou osoby, jejichž typ pobytu zakládá povinnost účasti v systému veřejného zdravotního pojištění, musí disponovat tzv. komerčním zdravotním pojištěním a to s komplexním krytím. U těchto osob nevzniká povinnost přispívat do systému veřejného zdravotního pojištění ani povinnost plateb záloh na toto pojištění. Vaše zdravotní pojištění musí splňovat náležitosti a podmínky zákona o pobytu cizinců. V současné době je na českém trhu celkem 5 zdravotních pojišťoven poskytujících komerční zdravotní pojištění: Pojišťovna VZP, a. s., UNIQA pojišťovna, a. s., Ergo, a. s., Pojišťovna Slavia, a. s. a Maxima pojišťovna, a. s. Výše poplatků za zdravotní pojištění se může u jednotlivých pojišťoven lišit s ohledem na věk, zdravotní stav a další okolnosti. 23

25 Sociální pojištění Právní úprava Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v platném znění; Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění v platném znění; Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění v platném znění; Povinná účast všechny osoby, které jsou v pracovněprávním poměru bez ohledu na typ pobytu (pracovně právní vztah: pracovní smlouva, DPČ při výdělku vyšším než Kč/měsíc nebo DPP při výdělku vyšším než Kč/měsíc) všichni podnikatelé živnostníci bez ohledu na typ pobytu členové družstva, kde podmínkou jejich členství je práce pro družstvo, kdy nejsou vázáni pracovněprávním vztahem (nejsou zaměstnanci družstva) a za kterou jsou družstvem odměňováni členové družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva (jednatel), mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena pokud, je tato práce dle stanov považována jako práce pro družstvo společníci a jednatelé společností s ručením omezeným a komandisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou 24

26 jsou touto společností odměňováni a další Sociální pojištění zahrnuje důchodové pojištění nemocenské pojištění příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Zaměstnanci Zaměstnavatel strhává cizinci zaměstnanci, je-li v pracovněprávním vztahu, 6,5% z vyměřovacího základu, popřípadě 3,5% z vyměřovacího základu, jde-li o zaměstnance, který je v rozhodném období účasten důchodového spoření. Toto pojistné zasílá příslušné Okresní (Pražské) správě sociálního zabezpečení. Platby dávají nárok na výplatu dávek důchodového pojištění a výplatu dávek nemocenského pojištění. příklad: vaše hrubá mzda je Kč, výše pojistného je Kč x 6,5% = 975 Kč 25

27 Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) V případě OSVČ je cizinec povinen hradit zálohy na sociální pojištění, a to podle toho, zda je jeho činnost hlavní nebo vedlejší. V případě hlavní je pojistné hrazeno ve výši 29,2% z vyměřovacího základu (28% důchodové pojištění a 1,2% příspěvek na sociální politiku zaměstnanosti). Dále může dobrovolně hradit platby ve výši 2,3% z vyměřovacího základu na nemocenské pojištění. U osob podnikajících a majících povinnou účast na sociálním pojištění (důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) je minimální záloha na sociální pojištění stanovena pro rok 2013 na Kč. V případě, že Váš čistý zisk byl vyšší a zálohy na sociální pojištění nepokryly potřebnou výši pojistného, pojištění budete muset doplatit v následujícím roce před podáním daňového přiznání. Výše minimálních záloh na sociální pojištění se stanoví tak, že vezmete všeobecný vyměřovací základ pro rok 2013, který dosahuje částky Kč, který vynásobíte koeficientem 1,0315, z čehož vám vyjde výše průměrné mzdy, tu vydělíte čtyřmi a z výsledku vypočítáte 29,2%. Výpočet je tedy x 1,0315/4 x 29,2% = 1889,53 Kč. Částka se vždy zaokrouhluje na celé koruny a nahoru, což je tedy Kč. V případě vedlejší činnosti je minimální záloha na sociální pojištění stanovena pro rok 2013 na 756 Kč. Pokud váš zisk z podnikání nepřesáhne rozhodnou částku Kč, nebudete muset v příštím roce zálohy na sociální pojištění z vedlejší činnosti platit vůbec. Vedlejší činnost můžete vykonávat pouze v několika málo případech (jste poživatelé starobního nebo invalidního důchodu, máte nárok na rodičovský příspěvek, jste nezaopatřené dítě, ). Pokud nepředložíte včas dokumenty prokazující některou z těchto skutečností, je vaše činnost brána vždy jako hlavní. 26

28 Důchodové pojištění Slouží pro potřeby pokrytí výpadku příjmů z práce/podnikání z důvodu stáří, invalidity a úmrtí živitele. Pro výplatu důchodu musíte splnit základní podmínky uvedené v zákoně. Existují 4 typy důchodů: starobní musíte získat minimální dobu pojištění a dosáhnout důchodového věku; například osoba, která dosáhne důchodového věku po roce 2018, musí získat dobu pojištění 35 roků. invalidní musíte získat minimální dobu pojištění a z důvodu vaše nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles vaší pracovní schopnosti nejméně o 35%; Pokles pracovní schopnosti posuzuje revizní lékař okresní správy sociálního zabezpečení; existují tři stupně invalidity. Minimální doba pojištění pro vznik nároku na důchod je odstupňována podle věku, například u osob nad 28 let věku musíte být účastni důchodového pojištění alespoň 5 let. vdovský a vdovecký náleží po zemřelém manželovi/ manželce, který byl poživatelem starobního důchodu nebo splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo starobní důchod; důchod je vyplácen po dobu 1 roku po smrti manžela/manželky a dále také v případě, že osoba pečuje o nezaopatřené dítě aj. sirotčí náleží dítěti, kterému zemřel rodič (osvojitel) nebo osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů (rozhodnutím soudu) a to do doby, do kdy je 27

29 nezaopatřeným dítětem. Nárok na výplatu důchodu je pouze za podmínek, že zemřelá osoba byla poživatelem starobního nebo invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnila podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod. Konkrétní podmínky nároku na výplatu některého z těchto důchodů naleznete v zákoně o důchodovém pojištění v a v Nemocenské pojištění Slouží pro potřeby výplaty dávek nemocenského. Systém je určen pro výdělečně činné osoby. Zaměstnanci jsou účastni nemocenského pojištění ze zákona. U OSVČ jsou tyto dávky vypláceny pouze těm, kteří si dobrovolně hradí nemocenské pojištění. Dávky nemocenského pojištění jsou tyto: nemocenská dávka je vyplácena od 4. dne pracovní neschopnosti. Od 4. do 21. dne je dávka vyplácena zaměstnavatelem. Od 22. dne do konce dočasné pracovní neschopnosti, max. však 380 kalendářních dnů, je dávka vyplácena státem (Okresní nebo Pražská správa sociálního zabezpečení). peněžitá pomoc v mateřství dávka náleží pouze těm ženám, které byly v posledních dvou letech účastny na nemocenském pojištění alespoň 270 kalendářních dní. U 28

30 OSVČ je navíc povinnost být účastna na nemocenském pojištění alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby (den, kdy je osoba shledána lékařem práce neschopnou); na PPM vznikne nárok nejdříve 8 týdnu před porodem a při narození 1 dítěte v součtu max. 28 týdnů. ošetřovné na tuto dávku mají nárok pouze zaměstnanci a tato dávka je vyplácena od 1. dne, kdy lékař shledal nemocného jiného člena domácnosti, o kterého se musíte starat nebo se musíte starat o zdravé dítě mladší 10 let v případě, že bylo školské nebo dětské zařízení uzavřeno (havárie, epidemie, jiné nepředvídatelné události). vyrovnávací příspěvek v mateřství a těhotenství na tuto dávku mají nárok pouze zaměstnankyně (ne OSVČ), které byly převedeny na jiný druh práce z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení a z toho důvodu dosahuje bez svého zavinění nižšího příjmu než před převedení. Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Tento příspěvek platí zaměstnavatelé a OSVČ. Vybrané prostředky jsou využívány na hmotné zabezpečení poskytované uchazečům o zaměstnání a další výdaje související se zabezpečováním práva na práci a na správní výdaje úřadů práce. 29

31 Diskriminace, obchodování s lidmi a nucená práce Právní úprava Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v platném znění; Zákon č. 198/2009 Sb., antidiskriminační zákon v platném znění; Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování s osobami, zejména ženami a dětmi, doplňující konvenci Spojených národů o boji proti mezinárodnímu organizovanému zločinu. OSN, Palermo, 2000; Diskriminace Diskriminace je znevýhodnění z určitých důvodů (tzv. diskriminační důvody) oproti někomu jinému, tj. odlišné zacházení s jednotlivcem nebo skupinou osob, motivované jejich odlišností. Spočívá v omezování, utiskování určitých společenských skupin, resp. jejich jednotlivých členů tím, že jsou jim upírána občanská práva, snižovány šance na uplatnění ve společnosti (ve sféře zaměstnání, politiky i jinde). Sociální diskriminace často vychází z předsudků a může být projevem rasismu. Může se projevovat neformálně (spontánní, má lokální charakter) nebo formálně (oficiální státní doktrína). Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci, odbornou přípravu, příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení, pokud z povahy pracovních 30

32 činností vyplývá, že toto rozdílné zacházení je podstatným požadavkem nezbytným pro výkon práce (specifikace v antidiskriminačním zákoně). Obchodování s lidmi a nucená práce Najímání, přepravování, převádění, přechovávání nebo přijímání osob na základě vyhrožování, použití síly či jiných forem nátlaku, pomocí únosu, podvodu, lži či zneužití moci nebo bezmocnosti osoby, případně poskytování či přijímání finančních prostředků či jiných výhod k získání souhlasu osoby, která má v moci jinou osobu, s úmyslem tuto osobu zneužívat. Zneužíváním se mimo jiné rozumí využívání jiných osob k prostituci či jiným formám sexuálního zneužívání, nucená práce či služby, otroctví či praktiky podobné otroctví, útisk nebo odjímání orgánů. K vykořisťování, které je důsledkem obchodu s lidmi, může docházet: v sexuálním průmyslu včetně prostituce při práci v domácnosti při práci v sektorech jako je zemědělství, stavebnictví, potravinářský průmysl, spotřební průmysl, služby při sňatcích, kdy je nevěsta koupena svým manželem, ať již přímo od rodiny, či prostřednictvím inzerátu v dalších prostředích (pouliční žebrota či drobná kriminalita dětí apod.) 31

33 Obrana a ochrana proti obchodování s lidmi a nucené práci Program podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi je koordinován odborem prevence kriminality Ministerstva vnitra. Do programu jsou zapojeny státní instituce (MV, MPSV, MZV, MŠMT, MZ, policie) a vybrané nevládní organizace. Abyste mohli vstoupit do programu, musí být vaše žádost schválena. Cílem Programu je: poskytnout obětem obchodování s lidmi podporu a zabezpečit ochranu jejich důstojnosti a lidských práv motivovat oběti ke svědecké výpovědi a napomoci orgánům činným v trestním řízení (OČTŘ) při odhalování, stíhání, usvědčení a potrestání pachatelů trestných činů souvisejících s obchodováním s lidmi bezpečný návrat obětí do země původu Nabídka služeb identifikovaným obětem: okamžité vysvobození z kriminálního prostředí dvouměsíční krizová intervence úprava pobytu na území České republiky azylové ubytování zdravotní péče finanční podpora doprovodná sociální práce psycho-sociální poradenství 32