Administrativní náklady zadávání veřejných zakázek veřejnými zadavateli

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie Administrativní náklady zadávání veřejných zakázek veřejnými zadavateli Bakalářská práce Autor: David Langr Bankovní management Vedoucí práce: doc. Ing. Alena Maaytová, PhD. Praha Duben, 2015

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne David Langr

3 Poděkování: Děkuji doc. Ing. Aleně Maaytové, PhD. za pomoc při vedení bakalářské práce. Mé poděkování patří též firmě Otidea a.s. za spolupráci při získávání údajů pro výzkumnou a praktickou část práce.

4 Anotace: Bakalářská práce se zabývá administrativními náklady zadávání veřejných zakázek veřejnými zadavateli. Cílem této bakalářské práce je určit, zda je pro zadavatele výhodnější zadat veřejnou zakázku vlastními pracovníky nebo externí firmou. Práce je rozdělena do dvou základních částí, v první teoretické části se věnuji analýze legislativy a objasnění termínů související s veřejnými zakázkami a také určení nákladů veřejných zakázek z pohledu zadavatele. V praktické části se zaměřuji na vyhodnocení dotazníků a určení, zda je výhodnější zaměstnat kvalifikované pracovníky nebo najmout kvalifikovanou společnost. Klíčová slova: Veřejné zakázky, veřejný zadavatel, náklady, legislativa, zadávání veřejných zakázek. Annotation: Bachelor thesis covers the administrative costs of procurement by public authorities. The aim of this work is to determine whether it is advantageous for the contracting authority to award the contract by own staff or by an external company. The structure of the work has been divided into two chapters. The first chapter is devoted to theoretical clarification of terms and legislation related to public procurement and the determination of the cost of procurement from the perspective of the contracting authority. The second empirical chapter focuses on the evaluation of the questionnaires and learning whether it is better to employ qualified personnel or hire a qualified company. Key words: Public procurement, the contracting authority, costs, legislation, creation of a public procurement.

5 Obsah bakalářské práce: Úvod Veřejné zakázky v České republice Legislativa v České republice Fáze veřejných zakázek z pohledu legislativy Zahájení Zadávací dokumentace a nabídky Posouzení nabídek Hodnocení nabídek Zveřejnění výsledků Instituce zabývající se veřejnými zakázkami Informační systém o veřejných zakázkách ( Zadavatelé v České republice Veřejný zadavatel Dotovaný zadavatel Sektorový zadavatel Veřejná zakázka, její druhy a limity Obecné ustanovení Druhy veřejných zakázek Limity veřejných zakázek Administrativní náklady spojené s veřejnými zakázkami Popis administrativních nákladů Rozdělení administrativních nákladů Mzdové náklady Náklady na služby externí firmy Ostatní náklady... 28

6 4 Praktická část Dotazníkové šetření Mzdové náklady Přehled dalších administrativních nákladů Hodnota zadaných veřejných zakázek Ostatní části dotazníku Doporučení pro snížení administrativních nákladů Elektronizace Reálné snížení administrativních nákladů Závěr Seznam použité literatury Seznam tabulek Seznam grafů Seznam příloh... 51

7 Úvod Veřejný zadavatel je jedním z členů trhu s jediným rozdílem a to, že zastupuje stát. Musí v zájmu veřejnosti investovat do dodávek, provádět stavební práce nebo objednávat různé služby, do kterých by soukromý sektor většinou investovat nemohl, protože by se mu jeho investice nemusela vrátit. Tomuto veřejnému investování rozumíme pod pojmem veřejné zakázky, jejichž metodika je ukotvena v zákoně teprve od roku 1994 a do současnosti různě upravována. Před rokem 1989 byla úprava veřejných zakázek dosazena pouze do hospodářského zákoníku, a tudíž neexistovala jako samostatný obor. Z pohledu veřejného mínění mají veřejné zakázky spíše negativní ohlas. Záporné představy vycházejí z korupčních skandálů, kterým musela česká veřejnost čelit od vzniku demokratického zřízení České republiky. Nicméně skandály u veřejných zakázek nejsou výjimkou ani v zahraničí a ani v minulé socialistické společnosti, ve které se o těchto činnostech víceméně neinformovalo v takové míře jako právě v dnešní době. 1 Mediální zájem se může jevit jako léčivý proces. Mediální tlak může být obrovský jak na případné podezřelé tak celkově na politické představitele, kteří nesou odpovědnost za případné mezery v zákoně umožňující korupční nebo jiné protiprávní jednání v oblasti veřejných zakázek. Ve snaze zlepšit transparentnost veřejných zakázek a omezit korupční jednání ve smyslu neustálé modifikace legislativní složky, dochází k čím dál tím složitějším administrativním postupům pro správné zadávání veřejných zakázek. To zvyšuje náklady právě, buď na další zaměstnance u zadavatele a například jejich školení, nebo si zadavatel zvolí služby administrátorských nebo poradenských externích firem. Dnešní objem finančních prostředků, které dle dostupných údajů 2 tvoří trh veřejných zakázek, byl v roce ve výši 475 mld. Kč. V bakalářské práci Kvízové se nalézají údaje za předešlý rok: V roce 2012 bylo dle dostupných údajů pomocí veřejných zakázek přerozděleno 1 URBAN L., J. DUBSKÝ a K. MUDRZA. Masová komunikace a veřejné mínění. Grada Publishing a.s., 2011, str ISBN: ČESKO. Zákon č. 137 ze dne 14. března 2006 Úplné znění zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů s vyznačením změn, které provádí novela č. 40/2015 Sb. s účinností od 6. března 2015 (zákon o veřejných zakázkách). In: Sbírka zákonu České republiky. [online]. 2006, s. 9/85.[cit ] Dostupné z: 3 Novější údaj pro rok 2014 nebyl k dispozici (výroční zpráva obvykle vychází v květnu následujícího roku) 7

8 přibližně 501 mld. Kč, což vzhledem k výši HDP pro tento rok, odpovídá 13% podílu. 4 Za rok 2013 odpovídá trh veřejných zakázek 12% podílu k HDP, což je o 1% bod méně. Tento propad dle výroční zprávy byl způsoben především nižším čerpáním investic a omezováním vládních výdajů. Omezováním především vládních výdajů se ruku v ruce omezují i rozpočty veřejných zadavatelů což je pro trh veřejných zakázek zcela zásadní faktor. Stanovení cíle bakalářské práce: Cílem této bakalářské práce je určit, zda je pro zadavatele výhodnější zadat veřejnou zakázku vlastními pracovníky nebo externí firmou. Aplikované metody zpracování: Stěžejní metodou pro splnění cíle byla analýza dotazníků, získaných při osobních návštěvách jednotlivých zadavatelů. Dále byly aplikovány tyto metody: metoda komparativní, metoda deskriptivní a metoda přepočteného pracovníka. 4 KVÍZOVÁ, Kateřina. Administrativní náklady zadávání veřejných zakázek u vybraného okruhu územních samosprávných celků. Praha, Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, fakulta financí a účetnictví. s.7/45 [cit ]. 8

9 1 Veřejné zakázky v České republice Tato kapitola je zaměřena na analýzu legislativy veřejných zakázek. Je sepsána tak, aby zjednodušila složitost zákona o veřejných zakázkách a přiblížila ho tím neodborné veřejnosti. Další části této kapitoly se zabývají institucemi veřejných zakázek. 1.1 Legislativa v České republice Na právní úpravu zadávání veřejných zakázek se zaměřuje zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., a je každým rokem doplňován o nové změny v zákoně. Poslední změnou je technická změna národní úpravy zadávání veřejných zakázek, která se stala účinnou od 1. ledna Zákon obsahuje devět částí, které jsou dále rozděleny na jednotlivé hlavy, díly obsahující určitý rozsah paragrafů zákonů, které do těchto částí patří. Část I. obecná ustanovení ( 1-20) V obecných ustanoveních se určují například postupy při zadávání veřejných zakázek, soutěže o návrh, dohled nad dodržováním těchto nařízení a podmínky seznamu kvalifikovaných dodavatelů. Dále se v této části jasně vymezuje, jaký subjekt se označuje za zadavatele a popisuje určující činnosti, které zadavatel plní ( 2-6), jakou definicí nabývá veřejná zakázka ( 7-10a) a poté se například zabývá předpokládanou hodnotou veřejné zakázky ( 13-16). Část II. zadávací řízení ( 21-85) Tato část obsahuje celkem 8 hlav, z nichž každá popisuje určitou část řízení veřejné zakázky. a) Hlava I. - popisuje druhy zadávacího řízení b) Hlava II. - zahájení a průběh řízení c) Hlava III. - vystihuje lhůty a jejich změny jak pro veřejného tak pro sektorového zadavatele d) Hlava IV. - definuje zadávací dokumentaci a její technické podmínky e) Hlava V. - formuluje kvalifikace f) Hlava VI. - zabývá se nabídkou g) Hlava VII. - popisuje proces otevírání obálek s nabídkami, jak by měla vypadat hodnotící komise a následně hodnocení nabídek 9

10 h) Hlava VIII. - ukončení procesu řízení, obsahuje výběr nejvhodnější nabídky, uzavření smlouvy a případně zrušení zadávacího řízení Část III. zabývá se zvláštními postupy v zadávacím řízení ( ) Hlava I. pravidelné předběžné oznámení jak veřejného tak sektorového zadavatele Hlava II. základní ustanovení rámcové smlouvy a zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy Hlava III. popisuje proces a podmínky zadávání v dynamickém nákupním systému Hlava IV. rozsah, průběh a podmínky elektronické aukce Hlava V. zde se projednává například opční právo nebo nabídky dodávek původem ze třetích států Část IV. upravuje se zde soutěž o návrh ( ) V této části je upraven postup k vytvoření projektu nebo plánu od účastníka v oblasti architektury, územního plánování a jiných oblastí. Část V. zabývá se úpravou námitek a dodržováním zákona ( ) Kterýkoliv dodavatel má právo podat zdůvodněné námitky, při domnělém porušení zákona o veřejných zakázkách. Tato část upravuje podmínky a lhůty podání námitek ze strany dodavatele tak přezkoumání námitek na straně zadavatele. Část VI. Formuluje seznamy dodavatelů ( ) Popisuje seznamy kvalifikovaných a certifikovaných dodavatelů v České republice tak i použití výpisu od dodavatelů ze zahraničních seznamů. Dále je zde uveden proces řízení rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek. Část VII. Společná ustanovení ( ) Tato část se zaměřuje na uveřejňování smluv na elektronických nástrojích a způsoby zastoupení zadavatele. Pro bakalářskou práci je důležité znění nacházející se v 153 Náklady a poplatky: Nestanoví-li tento zákon jinak, zadavatel nesmí přiznat dodavateli právo na náhradu nákladů spojených s účastí v zadávacím řízení či soutěži o návrh, ani po dodavatelích požadovat poplatky za to, že se mohou takového řízení účastnit. 5 5 ČESKO. Zákon č. 137 ze dne 14. Března 2006 Úplné znění zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů s vyznačením změn, které provádí novela č. 40/2015 Sb. s účinností od 6. března

11 Z výše popsaného vyplývá, že princip soutěžení dodavatelů o veřejnou zakázku není pro zadavatele nákladovou položkou a nemůže ani rivalitu zpoplatnit. Část VIII. Přechodná a závěrečná ustanovení ( ) Část osmá se zaobírá ustanoveními. Za zmínku stojí například zrušovací ustanovení ( 160), kde se zrušuje účinnost předešlého zákona o veřejných zakázkách, tedy zákona č.40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. Část IX. Účinnosti ( 161) Zde už se jen stanoví den a měsíc, kdy zákon vejde v účinnost. 1.2 Fáze veřejných zakázek z pohledu legislativy Z hlediska zákona o veřejných zakázkách se jedná o Část II. zadávací řízení ( 21-85). Na úvod je uvedeno 6 druhů zadávacího řízení 6, na které se fáze zadávacího řízení vztahují: a) otevřené řízení b) užší řízení c) jednací řízení s uveřejněním d) jednací řízení bez uveřejnění e) soutěžní dialog f) zjednodušené podlimitní řízení Zahájení Pro zahájení veřejné zakázky musí veřejný zadavatel odeslat dokument podle druhu zadávacího řízení, který je vhodný pro jeho veřejnou zakázku: (zákon o veřejných zakázkách). In: Sbírka zákonu České republiky. [online]. 2006, s. 71/85.[cit ] Dostupné z: 6 Podmínky pro použití nebo rozdíly jednotlivých druhů zadávacího řízení jsou uvedeny v

12 1) oznámení o zahájení zadávacího řízení se odesílá k uveřejnění při otevřeném řízení, užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním nebo v soutěžním dialogu. Může se ale také jednat o pravidelné předběžné oznámení sektorového zadavatele nebo zjednodušené oznámení v případě nákupu v elektronických tržištích. 2) výzvy o zahájení zadávacího řízení musí zadavatel obeslat písemně účastníkům v jednacím řízení bez uveřejnění, ve zjednodušeném podlimitním řízení, nebo v případě rámcové smlouvy. Oznámení se odesílá na samostatný webový portál - věstník veřejných zakázek a je pro zadavatele povinností ( 146 a 147), který je pro tyto účely popsán v pozdější části práce. Nastane-li situace, kdy veřejný zadavatel zahájí podlimitní veřejnou zakázku způsobem platným pro nadlimitní veřejnou zakázku, postupuje poté už jen v režimu nadlimitní veřejné zakázky. To platí i pro případ zadání veřejné zakázky malého rozsahu způsobem platným pro podlimitní veřejné zakázky. Lhůty pro doručení žádostí o účast v některém z druhů zadávacího řízení určuje 39 písmeno Zadávací dokumentace a nabídky Tyto dokumenty jsou jedny z nejdůležitějších ve veřejné zakázce. Zadavatel v těchto dokumentech popisuje veškeré podmínky, popisy, požadavky a údaje, které zocelují představu o veřejné zakázce a jsou nezbytné pro správné zpracování nabídek od uchazečů. Za zadávací dokumentaci je odpovědný vždy zadavatel veřejné zakázky. Zadávací dokumentace musí obsahovat obchodní podmínky, technické podmínky veřejné zakázky, požadavky a podmínky na zpracovávání nabídkových cen a nabídek jako celků a způsob hodnocení nabídek. Zadávací dokumentaci zadavatel uveřejňuje na svém profilu zadavatele 7 a to alespoň textovou část, zbytek může rozeslat uchazečům do doby konce lhůty pro podání nabídek. 7 Profil zadavatele je archivní, uveřejňovací a povinný systém pro všechny zadavatele veřejných zakázek. Zde jsou uvedeny jednotlivé veřejné zakázky zadavatele a veškeré dokumenty související se zakázkou. Tento systém je veřejnosti plně k dispozici. 12

13 Pro úspěšné spuštění veřejné zakázky je potřeba podání nabídky od jednoho nebo více uchazečů. V tomto dokumentu jsou uvedeny identifikační údaje uchazeče a to včetně seznamu statutárních orgánů nebo vlastníků akcií, sepsaný návrh smlouvy, případně nabídka může obsahovat prokázání kvalifikace uchazeče. Lhůtu pro podání nabídek od uchazečů si stanovuje veřejný zadavatel sám a to většinou ve výzvě k podání nabídek Posouzení nabídek Pro otevírání obálek s nabídkami musí zadavatel vytvořit nejméně tříčlennou komisi, jen pouze v některých jiných zákonem stanovených výjimkách není povinnost pro komisi. Členové komise musejí zachovávat mlčenlivost o informacích z nabídek, a nesmějí otevřít obálku před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Komise otevírá obálky postupně a kontroluje správnost nabídky. Uchazeč má možnost účastnit se otevírání obálek s nabídkami spolu s komisí Hodnocení nabídek Pro vyhodnocení nabídek musí veřejný zadavatel vytvořit hodnotící komisi, která musí mít nejméně 5 členů a jeden z nich musí vždy být zástupce zadavatele. Každá komise si také musí zvolit své náhradníky. Dále členové komise nesmějí být vůči uchazečům podjati a ani se nesmějí podílet na tvorbě nabídek. Hodnotící komise si na prvním jednání zvolí svého předsedu a místopředsedu a může jednat, jsou-li přítomny alespoň dvě třetiny členů. O jednání komise se zapisuje protokol o jednání a taktéž členové musejí zachovávat mlčenlivost o informacích z jednání. Hodnotící komise posoudí, zda nabídky splňují zákonné požadavky a v případě nejasností si mohou vyžádat písemné vysvětlení od uchazeče. Obecnými základními kritérii pro vybrání nejvýhodnější nabídky jsou ekonomická výhodnost a nejnižší nabídková cena. Zadavatel si tyto kritéria zvolí na základě náročnosti a druhu veřejné zakázky. Podle těchto kritérií se poté hodnotící komise rozhoduje, která nabídka je 13

14 nejvýhodnější a vybere tu nejlepší. Po výběru hodnotící komise musejí členové povinně sepsat písemnou zprávu o seznamu nabídek, které byly vyřazeny, popis postupu hodnocení, výsledek hodnocení nabídek a tuto zprávu musejí podepsat všichni přítomní z komise. Tuto písemnou zprávu neodkladně odevzdá zadavateli Zveřejnění výsledků Zadavatel na základě písemné zprávy a kritérií vybere nejlepší nabídku a do 5 pracovních dnů obešle zájemce a uchazeče oznámením o výběru nejvhodnější nabídky, kde se musí uvést výsledek hodnocení a odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. V oznámení se také uvede lhůta pro námitky od uchazečů v případě nejasností. Po uplynutí lhůty pro námitky a v případě, že nebyly dodány žádné námitky, smí zadavatel uzavřít smlouvu s výherním uchazečem veřejné zakázky. Do 15 dnů poté musí zadavatel uveřejnit oznámení o výsledku zadávacího řízení. 1.3 Instituce zabývající se veřejnými zakázkami V této části kapitoly jsou stručně charakterizovány instituce, které ovlivňují trh veřejných zakázek v České republice. Důležitou institucí je Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen MMR), které zajišťuje metodický proces zadávání veřejných zakázek. Metodický proces znamená, že popisuje, jak by měl zadavatel v praxi postupovat, aby správně, tedy dle zákona, vytvořil veřejnou zakázku až po její ukončení a realizaci. Mimo jiné se podílí na přípravě nových vyhlášek a úprav zákonů týkajících se veřejných zakázek a jejich zadávání. MMR v současné době provozuje webové stránky Informačního systému o veřejných zakázkách a Portál o veřejných zakázkách a koncesích. Metodické a legislativní informace týkající se veřejných zakázek jsou v ucelené podobě na tzv. portálu o veřejných zakázkách a koncesích, který spravuje odbor elektronizace veřejných zakázek a koncesí spadající pod ministerstvo pro místní rozvoj. Webové rozhraní celého portálu je vytvořeno tak, aby v oblasti veřejných zakázek se i laická veřejnost dostala k relevantním informacím a to co nejjednodušeji v přehledném prostředí se snadnou orientací. 14

15 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ÚOHS) byl stanoven zákonem č. 273/1996 Sb. s účinností od 11. října Z pohledu veřejných zakázek tento úřad vykonává důležitý dohled nad zadáváním veřejných zakázek a to na základě podnětů od především anonymních osob (příklad obrázku níže). Graf 1 Počet veřejných zakázek prošetřených na základě podnětů Zdroj: ÚOHS ( Dále se úřad vlastními publikacemi a projektem Osvěta a transparentnost veřejných zadavatelů, spolufinancovaný z evropských fondů, snaží proškolit zaměstnance zadavatelů, kteří pracují ve veřejných zakázkách, v oblasti zakázaných dohod mezi dodavateli tzv. bid riggingu a upřesňuje výklad některých pojmů v problematických aspektech zadávání veřejných zakázek. 15

16 1.3.1 Informační systém o veřejných zakázkách ( Informační systém o veřejných zakázkách je vymezen v ustanovení 157 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o veřejných zakázkách") a v 32 zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení. Prostřednictvím tohoto nástroje MMR zajišťuje funkce v těchto oblastech: Uveřejňování Uveřejňování probíhá na samostatném webovém portálu věstníku veřejných zakázek ( který spravuje a provozuje soukromá společnost - koncesionář NESS Czech s.r.o. Informace uveřejňované na tomto subsystému jsou pro zadavatele povinné dle zákona o veřejných zakázkách a mají podobu formulářů, které zadavatel vyplňuje a nahrává na server věstníku. Ve věstníku je možnost dokumenty a formuláře nahrát, tak i vyhledávat a to díky propracovanému vyhledávacímu systému. To slouží i ostatním institucím, které si o určité zakázce chtějí zjistit dodatečné informace. Seznam kvalifikovaných dodavatelů MMR dle 125 a následujících ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách provozuje seznam dodavatelů, kteří splnili kvalifikační kritéria, doložili příslušné doklady a zaplatili správní poplatek přesně dle znění zákona o veřejných zakázkách. Tento seznam si každý může zobrazit na stránkách informačního seznamu 8 a vyhledat si zde jednotlivé dodavatele například na základě identifikačního čísla (IČO) nebo názvu dodavatele. Při vyhledání dodavatele může návštěvník otevřít výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů daného dodavatele. Seznam systému certifikovaných dodavatelů Cílem certifikace je zajistit, aby kvalifikovaní dodavatelé byli certifikováni v souladu s kvalifikačními předpoklady tohoto zákona. Certifikát je jakousi obdobou osvědčení o kvalifikaci v rozsahu v něm uvedeném, tedy zkoumaných a vypsaných hodnot. Certifikát musí zadavatel přijmout jako odpovídající dokumentaci a nesmí zpochybnit informace, které jsou v něm uvedeny. Na stránkách informačního systému 9 je stejný mechanismus vyhledávání jako v případě seznamu kvalifikovaných dodavatelů, to znamená, že návštěvník po zadání 8 INFORMAČNÍ SYSTÉM O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH. Vyhledávač KD. Isvz.cz [online]. Dostupné z: 9 INFORMAČNÍ SYSTÉM O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH. Vyhledávač SCD. Isvz.cz [online]. Dostupné z: 16

17 určitých výchozích vyhledávacích hodnot najde certifikovaný výpis příslušného dodavatele. Na rozdíl od vyhledávání kvalifikovaných dodavatelů je zde uvedena rovnou i webová adresa dodavatele. Statistické výstupy o veřejných zakázkách Informace a jejich obsah je použit z uveřejněných formulářů z věstníku veřejných zakázek, které nahráli zadavatelé. Data se pravidelně aktualizují k 15. dni v měsíci za předcházející měsíc. Zadané statistiky si návštěvník může upravit dle svého nastavení a může je rovnou i exportovat. Rejstřík koncesních smluv Zde se veřejně zpřístupňují informace o koncesních smlouvách a to po celou dobu platnosti těchto smluv. Stejně jako v předešlých subsystémech je i zde vyhledávání jednotlivých položek. 1.4 Zadavatelé v České republice V analýze legislativy je uvedeno, že zákon o veřejných zakázkách se zabývá otázkou zadavatele v obecných ustanoveních. Přesněji zákon přímo v 2 říká 10 Za zadavatele veřejné zakázky (dále jen "zadavatel") se pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel. Obecně lze říci, že zadavatel je subjekt, který určitým níže popsaným způsobem patří pod státní vliv, nebo je to subjekt, jehož veřejná zakázka je spolufinancována z veřejných zdrojů. Dále se jako zadavatel profiluje sdružení jakýchkoliv zadavatelů, městské části, například Prahy, ale i jiných měst nebo interní útvary či složky většího zadavatele, který kvůli například vzdálenosti a větší samostatnosti rozhodují o svých vlastních veřejných zakázkách. 10 ČESKO. Zákon č. 137 ze dne 14. Března 2006 Úplné znění zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů s vyznačením změn, které provádí novela č. 40/2015 Sb. s účinností od 6. března 2015 (zákon o veřejných zakázkách). In: Sbírka zákonu České republiky. [online]. 2006, s. 1/85.[cit ] Dostupné z: 17

18 Počet zadavatelů v České republice je v dnešní době přibližně , přičemž toto číslo není naprosto věcné a neustále roste. Číslo pochází z databáze věstníku veřejných zakázek z části seznamu platných profilů zadavatelů, vynásobením počtu profilů zadavatelů v tabulce s počtem celkových stran. Každý, kdo chce zadat veřejnou zakázku, má povinnosti vytvořit profil zadavatele a ve věstníku vytvořit formulář - oznámení o profilu zadavatele. V tomto číslu jsou jak veřejní, dotovaní tak i sektoroví zadavatelé, nicméně kvůli nedostačující kontrole, kdo a proč dotazník podává, se může reálné číslo počtu zadavatelů lišit. Při pokusu o přesnější počet zadavatelů jsem narazil ještě na jednu hodnotu K tomuto číslu jsem dospěl přes seznam statistik u informačního systému o veřejných zakázkách po vynásobení počtu profilů zadavatelů v tabulce s počtem celkových stran. Tato statistika, by se měla skládat pouze z veřejných a sektorových zadavatelů Veřejný zadavatel Veřejný zadavatel je vymezen v 2 odst. 2 pod písmem a) až d) zákona o veřejných zakázkách a představuje níže popsané subjekty státní správy. Česká republika (Stát) Za tyto zadavatele se považují organizační složky státu dle zákona o majetku České republiky 13, například všechna ministerstva, soudy včetně Ústavního soudu, Nejvyšší kontrolní úřad, Akademie věd České republiky, Úřad vlády České republiky a další organizace vyjmenované v 3 tohoto zákona. 11 VĚSTNÍK VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK. Seznam platných profilů zadavatelů. Vestnikverejnychzakazek.cz [online]. Dostupné z: 12 INFORMAČNÍ SYSTÉM O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH. Seznam zadavatelů VZ z profilů podle počtu VZ. Isvz.cz [online]. Dostupné z: 13 ČESKO. Zákon č. 219 ze dne 27. Června 2000 o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. In: Sbírka zákonů České republiky. [online] [cit ] Dostupné z: 18

19 Státní příspěvková organizace Jedná se pouze o státní příspěvkové organizace podle 54 odst. 1 zákona o majetku České republiky 14, tedy nikoliv o nestátní příspěvkové organizace. Do této skupiny organizací patří například Česká informační agentura životního prostředí, Národní zemědělské muzeum nebo Centrum pro regionální rozvoj České republiky. Územní samosprávný celek a jeho příspěvková organizace Obecně se územní samosprávné celky vymezují jako obec, kraj a hlavní město Praha. Do obce se dále zařazují města, statutární města a městské části. V roli zadavatele územního samosprávného celku nemůžou vystupovat jeho orgány, jako například zastupitelstvo nebo krajský úřad, územní samosprávný celek musí jednat vždy uceleně jako veřejný zadavatel. Veřejnoprávní subjekt jiný veřejný zadavatel Veřejnoprávním subjektem, jindy nazývaný jiný veřejný zadavatel, nesmí být žádná fyzická osoba, můžou se jím stát pouze právnické osoby, které splňují podmínky, které vymezuje zákon o veřejných zakázkách 2 odst. 2 písm. d) 15. Podmínky právnické osoby jsou: 1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu. 2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu Dotovaný zadavatel Dotovaný zadavatel je vymezen v 2 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách. Obecně se za dotovaného zadavatele považuje jakákoliv právnická i fyzická osoba, která vytváří veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z prostředků pocházejících z veřejných zdrojů nebo pokud prostředky z veřejných zdrojů jsou vyšší než 200 milionů korun a to i v případě, že jsou 14 ČESKO. Zákon č. 219 ze dne 27. Června 2000 o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. In: Sbírka zákonů České republiky. [online]. 2000, s. 28/48.[cit ] Dostupné z: 15 ČESKO. Zákon č. 137 ze dne 14. Března 2006 Úplné znění zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů s vyznačením změn, které provádí novela č. 40/2015 Sb. s účinností od 6. března 2015 (zákon o veřejných zakázkách). In: Sbírka zákonu České republiky. [online]. 2006, s. 1/85.[cit ] Dostupné z: 19

20 peněžní prostředky poskytovány prostřednictvím jiné osoby, například partnerovi prostřednictvím příjemce. Pod termínem veřejné zdroje si můžeme představit například veškeré možné dotace poskytované z rozpočtu, ať už státního nebo třeba krajského, či obecního a granty, poskytované například z evropských fondů. Dotovaní zadavatelé mají nyní povinnost zadávat všechny své veřejné zakázky dle zákona o veřejných zakázkách, tuto povinnost před novelou č. 55/2012 Sb. 16, měli pouze u některých nadlimitních zakázek. Pro dotovaného zadavatele tedy platí téměř stejná pravidla jako pro veřejného zadavatele při zadávání veřejných zakázek. Jako příklad rozdílných podmínek při zadávání uvedu povinnost veřejného zadavatele po ukončení zadávacího řízení uveřejnit smlouvy, výši skutečně uhrazené ceny a seznam subdodavatelů. Tato povinnost se na dotovaného zadavatele nevztahuje Sektorový zadavatel Sektorovým zadavatelem se zabývá 2 odst. 6 v zákoně o veřejných zakázkách tímto popisem: Sektorovým zadavatelem je osoba vykonávající některou z relevantních činností podle 4, pokud: a) tuto relevantní činnost vykonává na základě zvláštního či výhradního práva, nebo b) nad touto osobou může veřejný zadavatel přímo či nepřímo uplatňovat dominantní vliv 17 Relevantní činnost se detailněji zabývá 4 zákona o veřejných zakázkách. Jako příklad uvedu bod c) v odvětví elektroenergetiky: poskytování nebo provozování přenosové či distribuční soustavy určené k poskytování služby veřejnosti. 18 Obecněji lze říci, že relevantní činnost je 16 ČESKO. Zákon č. 55 ze dne 24. Února Zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. In: Sbírka zákonu České republiky. [online]. 2015, s. 1/24. [cit ] Dostupné z: 17 ČESKO. Zákon č. 137 ze dne 14. Března 2006 Úplné znění zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů s vyznačením změn, které provádí novela č. 40/2015 Sb. s účinností od 6. března 2015 (zákon o veřejných zakázkách). In: Sbírka zákonu České republiky. 2006, s. 2/85.[cit ]. Dostupné z: 18 ČESKO. Zákon č. 137 ze dne 14. Března 2006 Úplné znění zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů s vyznačením změn, které provádí novela č. 40/2015 Sb. s účinností od 6. března 2015 (zákon o veřejných zakázkách). In: Sbírka zákonu České republiky. 2006, s. 3/85.[cit ]. Dostupné z: 20

21 činností, u které se nevytvořilo, nevytváří nebo na základě předpokladu nebude vytvářet konkurenční prostředí a je tedy nutný zásah státu. Jako příklad sektorového zadavatele poslouží akciová společnost ČEPS, přičemž jediným akcionářem je stát Česká republika a výkon akcionářských práv podléhá ministerstvu průmyslu a obchodu. Tato společnost je výhradním provozovatelem přenosové soustavy. Tuto činnost získala licencí, kterou udělil Energetický regulační úřad. Přímo na webových stránkách společnosti ČEPS a.s. se tato společnost hlásí k sektorovému zadavateli vyjádřením: Společnost ČEPS postupuje dle ustanovení tohoto zákona platných pro sektorového zadavatele, jestliže předmět veřejné zakázky souvisí s výkonem relevantní činnosti. ČEPS je jediným držitelem licence udělené Energetickým regulačním úřadem pro předmět podnikání přenos elektřiny ČEPS a.s. Zadávání veřejných zakázek. Ceps.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 21

22 2 Veřejná zakázka, její druhy a limity Následující kapitola popisuje veřejnou zakázku, její druhy a limity. 2.1 Obecné ustanovení Veřejná zakázka představuje obchodní činnost mezi veřejným subjektem například Ministerstvem vnitra České republiky a neveřejným subjektem například soukromou bezpečnostní firmou. Veřejný subjekt používá vždy veřejné zdroje, tedy peníze z rozpočtu zadavatele, které mohou pocházet například z daní nebo poplatků. V 7 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách zákon popisuje veřejnou zakázku takto: Veřejnou zakázkou je zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy Druhy veřejných zakázek Zákon popisuje tři druhy veřejných zakázek, přičemž není možné, aby jedna zakázka měla vícero druhů veřejných zakázek. Toto rozdělení je důležité pro určení předpokládané ceny zakázky nebo pro určení zadávacího řízení. Veřejné zakázky na dodávky Tento druh veřejné zakázky je určen pro nakupování zboží zadavatelem. Forma koupě se může lišit, například koupě zboží na splátky, pronájem zboží nebo pronájem s následným odkupem. Běžně se tento druh zakázky používá k veřejným zakázkám, které se týkají dodávání elektřiny, vody nebo plynu. 20 ČESKO. Zákon č. 137 ze dne 14. Března 2006 Úplné znění zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů s vyznačením změn, které provádí novela č. 40/2015 Sb. s účinností od 6. března 2015 (zákon o veřejných zakázkách). In: Sbírka zákonu České republiky. 2006, s. 4/85.[cit ]. Dostupné z: 22

23 Veřejné zakázky na stavební práce Veřejná zakázka na stavební práce je taková zakázka, jejímž předmětem je provedení stavebních prací a s nimi spojených projektových a inženýrských prací. Do tohoto předmětu patří taktéž služby a činnosti nezbytné k provedení stavebních prací, ale musí být poskytovány společně se stavebními pracemi. Veřejné zakázky na služby Veřejná zakázka na služby je potom jakákoliv jiná veřejná zakázka, kterou nelze zařadit do předchozích druhů veřejných zakázek. Zákon nicméně vymezuje jednotlivé typy služeb a ty jsou důležité a určující pro další postup zadavatele ve veřejné zakázce. 2.3 Limity veřejných zakázek 12 zákona o veřejných zakázkách rozděluje ještě veřejné zakázky na nadlimitní, podlimitní a malého rozsahu a to z důvodu určení dalšího postupu zadavatele ve smyslu jaké řízení zadavatel ve veřejné zakázce použít. Vychází se z předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Tabulka 1 Finanční limity veřejných zakázek Zdroj: Metodika zadávání veřejných zakázek (ministerstvo pro místní rozvoj) 23

24 Nadlimitní veřejná zakázka Nadlimitní veřejná zakázka je zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je stejná nebo vyšší než finanční limit, který je shodný pro všechny země Evropské Unie. Tyto limity jsou každé dva roky obměňovány sdělením od Evropské komise. Limity jsou uvedeny v tabulce výše. Pro ministerstvo obrany platí zvláštní a upravené limity. Podlimitní veřejná zakázka Tento limit je pro veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota je vyšší než dva milionu korun na veřejné zakázky na dodávky nebo služby a dále vyšší než šest milionů korun v oblasti veřejných zakázek na stavební práce. Veřejná zakázka malého rozsahu Tímto limitem se rozumí veřejná zakázka, u které předpokládaná hodnota nepřekročí dva miliony korun v oblasti veřejných zakázek na dodávky nebo služby a dále šest milionů korun v oblasti veřejných zakázek na stavební práce. Níže je statistika z informačního systému o veřejných zakázkách, kde lze vidět roční procentuální rozdíl v oznámení podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek (statistika je sestavena ze statistik z věstníku veřejných zakázek): Tabulka 2 Roční sumář oznámených VZ podle limitu (podlimitní, nadlimitní) Limit VZ Počet oznámení Předběžná cena bez DPH Podíl oznámených VZ v % Podíl na ceně bez DPH v % Neuvedeno ,57% 0,77% Nadlimitní ,44% 70,82% Podlimitní ,98% 28,41% Celkem: ,00% 100,00% Zdroj: Informační systém o veřejných zakázkách, vlastní zpracování ( 24

25 V grafu 1 je uveden rozdíl v počtu zadaných podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek v průběhu roků 2012, 2013 a Z grafu vyplývá postupné rozšiřování veřejného investování napříč všemi zadavateli v České republice. Graf 2 Porovnání nákladů na mzdy a na služby externích firem Neuvedeno Nadlimitní Podlimitní Zdroj: Vlastní zpracování, Informační systém o veřejných zakázkách ( 25

26 3 Administrativní náklady spojené s veřejnými zakázkami Následující kapitola provede čtenáře popisem administrativních nákladů. Dále potom uvádí druhy administrativních nákladů z pohledu veřejného zadavatele. 3.1 Popis administrativních nákladů Jako první se pravděpodobně administrativními náklady zabýval nositel Nobelovy ceny za ekonomii Ronald H. Coase, který zavedl termín transakční náklady, což je to samé jako administrativní náklady. Podle R. H. Coase: se jedná o náklady, které vznikají, když ekonomické subjekty směňují vlastnická práva. 21 Jako další podstatnou definici uvedl Pavel, podle něhož administrativní náklady jsou: Veškeré náklady, které jsou spojené s realizací daného kontraktu mimo nákladů produkčních. Bez vynaložení těchto nákladů by se daná transakce nikdy neuskutečnila, resp. při neuskutečnění této transakce by transakční náklady nevznikly. 22 Pod těmito definicemi si z praxe můžeme představit například vyhledávání nejlevnějších nabídek na služby nebo produkty, sepsání kupní ale i jiných typů smluv, nebo náklady spojené s nedodržováním smlouvy. Nicméně, zmíním ještě zajímavý příklad a myšlenku R. H. Coase, kde se zabýval otázkou, proč vznikají firmy a odpověděl si na tuto otázku právě transakčními náklady: Například při výrobě automobilů kooperují různé pracovní profese. Představme si, že by tato výroba nebyla organizována ve firmě. Všichni, kdo se nějak podílejí na výrobě automobilu, by si vyměňovali své činnosti na trhu prodávali a kupovali by své služby. Každý dělník by tedy musel uzavřít s jiným dělníkem smlouvu o směně (koupi a prodeji) svých činností. V takovém případě by muselo být uzavíráno ohromné množství smluv. Kdyby náklady spojené s uzavíráním, monitorováním a vynucováním těchto smluv transakční náklady byly nulové, pak by to fungovalo. Jenže transakční náklady nulové nejsou. A tak by takováto výroba automobilů, koordinována jen směnnými akty na trhu, byla velmi drahá. 21 HOLMAN, Robert. Dějiny ekonomického myšlení. Nakladatelství C H Beck, 2005, str ISBN: PAVEL, Jan. Veřejné zakázky v České republice, Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky. 2009, s. 25. ISBN

27 Založením firmy a soustředěním výroby ve firmě odpadne nutnost spojovat a koordinovat všechny činnosti prostřednictvím tržní směny, čímž jsou ušetřeny vysoké transakční náklady. 23 Ovšem zadavatel neplatí žádné náklady, které vznikly dodavatelům při účasti v soutěži o veřejnou zakázku. A ani dodavatel nemá právo chtít zaplatit od zadavatele jakékoliv náklady týkající se účasti ve veřejné zakázce. Budeme se tedy zabývat náklady, které vzniknou až při realizaci veřejné zakázky a to jak z pohledu zadavatele, tak i z pohledu zastupující externí firmy, kterou si zadavatel najme na plnění veřejné zakázky. 3.2 Rozdělení administrativních nákladů Jak již bylo zmíněno, takovéto administrativní náklady představují nutnou aktivitu subjektu, tedy veřejného zadavatele pro efektivní splnění veřejné zakázky. V této práci si administrativní náklady rozdělíme na mzdové náklady, ostatní náklady a náklady na služby externí firmy s následným popisem těchto položek Mzdové náklady Mzdové náklady jsou pro veřejného zadavatele jedny z největších nákladových položek. Jedná se o mzdy zaměstnanců, kteří mají veřejné zakázky pod svou zodpovědností nebo úřadu jen pomáhají a upravují jejich zakázky na částečný úvazek. Je jasné, že se jednotlivé organizace vlivem počtu a náročnosti zakázek různě přizpůsobují. Například u zadavatele č. 1 může pracovat pouze jeden pracovník, který je specializovaný na veřejné zakázky, u zadavatele č. 2 vzhledem k nízké kvalifikaci zaměstnanců a vysokému počtu zakázek, je zřízena kancelář, ve které a pracují čtyři osoby pouze v oblasti veřejných zakázek. To, co tedy platí u jednoho zadavatele, nemusí nutně platit u dalšího, což se potvrdilo i v dotazníkovém šetření zadavatelů, (viz praktická část práce). 23 HOLMAN, Robert. Dějiny ekonomického myšlení. Nakladatelství C H Beck, 2005, str ISBN:

28 Základní výše jejich platového ohodnocení se určuje dle Platového tarifu, který je detailněji popsán v nařízení č. 564/2006 Sb. a ve znění pozdějších nařízení 24. Ohodnocení pracovníků si stanovuje každý zadavatel sám na základě platových tříd, dle výše zmíněného platového tarifu Náklady na služby externí firmy Tyto náklady u některých zadavatelů mohou být největší položkou administrativních nákladů, častějším jevem je, že náklady na služby externí firmy jsou na druhém místě za mzdovými náklady. Zda-li se zadavatel rozhodne administrovat svou veřejnou zakázku externí poradenskou firmou nebo ne, záleží pouze na vedení úřadu, které tyto firmy vybírá přes výběrové řízení. Vedení pro takové rozhodnutí může mít spoustu důvodů. Může se jednat o: faktor zaměstnanců: o v případě, že zadavatel nedostatečně proškoloval pracovníky a tím je nepřipravil na složitější typy veřejných zakázek, o zaměstnanci jsou příliš zaneprázdněni jinými veřejnými zakázkami, o dlouhodobě se nedaří zaměstnat schopné, proškolené zaměstnance, ostatní faktory: o může se jednat o zvolení si toho nejrychlejšího způsobu jak projít veřejnou zakázku, o cena pronájmu služeb externí firmy, o nemalou roli může hrát i odpovědnost za případné problémy Ostatní náklady Další body již představují nižší výdaj v administrativních nákladových položkách, nicméně je zmíníme, abychom si udělali širší přehled, co všechno bude muset zadavatel poskytnout. 24 ČESKO. Zákon č. 564 ze dne 6. Prosince 2012 Nařízení vlády č. 564/2006 Sb. a ve znění pozdějších nařízení. In: Sbírka zákonu České republiky. [online]. 2006, s. 1/19.[cit ] Dostupné z: 28

29 Příklady administrativních nákladů veřejného zadavatele: Školení pracovníků z důvodu nově příchozích nezkušených zaměstnanců, nebo změny legislativy je třeba neustále vzdělávat pracovníky, tak aby odváděli efektivní a co nejméně chybovou práci. Vybavení kanceláře jedná se například o software, hardware, nábytek a kancelářské potřeby. Budoucí náklady ve smyslu neočekávaných budoucích situací a změn, které mohou, ale nemusí nastat. Může se jednat například o odpovědnost za škody při chybné realizaci veřejné zakázky, nebo v situaci nové a náročnější úpravy legislativy, zde jako příklad uvedu povinné zřízení profilu zadavatele pro ukládání dokumentů. 29

30 4 Praktická část V praktické části práce je určena výše administrativních nákladů spojených s vypisováním veřejných zakázek na základě údajů z dotazníkového šetření městských částí v Praze. V závěru praktické části je stručné zamyšlení nad elektronizací veřejné správy a její možný efekt na snížení administrativních nákladů v oblasti veřejných zakázek. 4.1 Dotazníkové šetření Pro analýzu administrativních nákladů jsme zvolili dotazníkové šetření úřadů jednotlivých městských částí v Praze. Celkově byl dotazník rozeslán 11 úřadům, přičemž byla potřebná odpověď obdržena od šesti. Ostatní městské částí neodpověděly nebo nechtěly spolupracovat při osobním setkání. Tabulka 3 Seznam dotazovaných zadavatelů Zadavatel Úspěšnost Dodatečné informace 1. Městská část Praha 1 Nevyplněno Důvod: Právní odbor nedodal dotazník 2. Městská část Praha 3 Vyplněno 3. Městská část Praha 4 Nevyplněno Důvod: reorganizace a redislokace úřadu 4. Městská část Praha 5 Nevyplněno Důvod: přílišná zatíženost práce právního odboru 5. Městská část Praha 6 Nevyplněno Důvod: Právní odbor nedodal dotazník 6. Městská část Praha 7 Vyplněno 7. Městská část Praha 8 Vyplněno 8. Městská část Praha 9 Vyplněno 9. Městská část Praha 13 Nevyplněno Důvod: Právní odbor nedodal dotazník 10. Městská část Praha 18 vyplněno 11. Městská část Praha XYZ vyplněno Důvod: Zadavatel chtěl být anonymní Zdroj: Vlastní zpracování, analýza dotazníkového šetření 30

31 Dotazníkový sešit tvoří celkově 14 otázek zaměřených na počet a hodnotu veřejných zakázek za rok 2014 daného subjektu, dále pak na administrativní náklady, pomocí počtu a mzdy pracovníků. V neposlední řadě byl v dotazníku vymezen prostor samotným dotazovaným osobám k vyjádření svého vlastního názoru na veřejné zakázky v České republice a prostor k úvahám na zlepšení situace veřejných zadavatelů Mzdové náklady V teoretické části jsem poukázal na fakt, že z pohledu zadavatele jsou mzdy obvykle nejvyšší položkou administrativních nákladů veřejných zadavatelů a v této kapitole se tento jev potvrdí. Základní hodnota jejich platového ohodnocení se určuje dle Platového tarifu a ten si stanovuje každý zadavatel sám na základě svého rozhodnutí. Jednou z nejpoužívanějších metod při zjišťování administrativních nákladů je metoda přepočteného pracovníka 25. Jedná se o podíl hodinového času připadajícího na agendu veřejných zakázek k celkové hodinové pracovní době zaměstnanců daného veřejného zadavatele. Například v rámci hlavního pracovního poměru je celková pracovní doba 40 hodin za týden. Dále je k platové třídě vždy připočten odvod za pojistné na sociální a zdravotním pojištění, které hradí zaměstnavatel 26. Vzorec pro počet přepočtených pracovníků je uveden zde: PP = Čas připadající na agendu veřejných zakázek (v hod.) Celková pracovní doba (v hod.) PP - počet přepočtených pracovníků Platový tarif zaměstnance jsem zvolil na základě tabulkového seskupení platových tříd z nařízení vlády č. 564/2006 Sb. a ve znění pozdějších nařízení. Dotazovaní zadavatelé jsou městské části Prahy a spadají proto do přílohy č. 3, dle ustanovení v 5 odst. 3: Zaměstnanci, který je úředníkem územního samosprávného celku ŠVEDA, Martin. Administratívne náklady zadávania verejných zákaziek na príklade Slovenskej republiky. Praha, Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, fakulta financí a účetnictví. S. 66/89 [cit ]. 26 V roce 2015 činí toto pojistné 34 % z hrubé mzdy. 27 ČESKO. Zákon č. 564 ze dne 6. Prosince 2012 Nařízení vlády č. 564/2006 Sb. a ve znění pozdějších nařízení. In: Sbírka zákonu České republiky. [online]. 2006, s. 4/19. [cit ] Dostupné z: 31

32 Tabulka 4 Přepočtení pracovníci a průměrné mzdové náklady na jednoho pracovníka Zadavatel: Uvedený počet PP Uvedené Platové třídy Přepočtené průměrné mzdové náklady Roční mzdové náklady na jednoho pracovníka 1 Městská část Praha Městská část Praha 7 5 Průměr: Městská část Praha Městská část Praha 9 10 Průměr: Městská část Praha Městská část Praha XYZ Zdroj: Vlastní zpracování, analýza dotazníkového šetření Již v tomto srovnání si nelze nevšimnout rozdělení městských částí do dvou skupin. První skupina městských částí je skupina s 4-10 pracovníky a logicky vyššími ročními mzdovými náklady a druhou skupinou jsou městské části, které mají 1-2 vlastní zaměstnance a tím nižší mzdové náklady. Nutno podotknout, že právě zadavatelé s nejvyššími mzdovými náklady v dotazníku zaškrtli, že v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek nevyužívají služeb externích firem. Z tabulky je dále patrné, že jednotlivé městské části si vybírají platové třídy. Lze usuzovat, že rozdíl v platové třídě pracovníků mezi městskými částmi Prahy 3 a 18 je v kvalifikaci a náročnosti pracovní náplně. Při srovnání s podobnými průzkumy u veřejných zadavatelů z minulých bakalářských prací v tabulce č. 6 (Organizační složky státu a státní příspěvkové organizace od Zemanové a Ministerstva v České republice od Purnochové), lze porovnat především příklady průměrných ročních mzdových nákladů a na základě toho určit pravděpodobnou platovou třídu. U Ministerstva se vždy jedná o nejvíce kvalifikované zaměstnance, proto z průměrných ročních mzdových nákladů usuzuji platovou třídu, která by se měla pohybovat od třídy. Vysoké roční mzdové náklady mohou být způsobeny odměnami nebo jinými benefity za odvedenou práci. 28 Městská část Praha 7 a Praha 9 v dotazníku neuvedly platové třídy, do tabulky jsem dosadil průměrné hodnoty na základě ostatních vyplněných dotazníků 32

33 Tabulka 5 Srovnání průměrných mzdových nákladů na jednoho pracovníka z ostatních průzkumů Zadavatel: Průměrná platová třída: Průměrné roční mzdové náklady: 1 Městské části Prahy Organizační složky státu a státní příspěvkové organizace (2013) Ministerstva ČR (2012) Pravděpodobně Zdroj: Vlastní zpracování, analýza dotazníkového šetření V tabulce č. 7 uvádím mzdové náklady za celkový počet zaměstnanců z uvedených zadavatelů, a jak vyplívá z tabulky, roční náročnost na mzdy roste s počtem zaměstnanců. Porovnání těchto výsledků si ukážeme v tabulce č. 7, ve které jsou uvedeny externí firmy. Tabulka 6 Mzdové náklady vzhledem k celkovému počtu zaměstnanců Zadavatel Celkem mzdové náklady za všechny zaměstnance (měsíční) Celkem mzdové náklady za všechny zaměstnance (roční) 1 Městská část Praha Městská část Praha Městská část Praha Městská část Praha Městská část Praha Městská část Praha XYZ Zdroj: Vlastní zpracování, analýza dotazníkového šetření Z celkových 6 dotazovaných zadavatelů mají specializované pracoviště zřízeno pouhé 3 subjekty a to městské části Prahy 3, 7 a 8. Proto městská část Prahy 9 zapsala tolik zaměstnanců, v tomto případě usuzuji, že se veřejným zakázkám věnuje v každém oddělení několik pracovníků. 33

34 4.1.2 Přehled dalších administrativních nákladů Nyní přejdu k nákladům na služby externích firem a ostatním administrativním nákladům, jelikož mzdové náklady nejsou jedinými administrativními náklady. V tabulce č. 8 jsou zahrnuty všechny roční typy nákladů a jejich celková hodnota za každého zadavatele. Zadavatel: Tabulka 7 Přehled ročních administrativních nákladů Mzdové náklady Náklady na služby externích firem Ostatní náklady Administrativní náklady celkem 1 Městská část Praha Městská část Praha Neuvedeno Městská část Praha Městská část Praha Neuvedeno Městská část Praha Městská část Praha XYZ Zdroj: Vlastní zpracování Z tabulky jsou pouze 2 městské části a to Praha 8 a 9, které v dotazníku zaškrtly možnost nevyužívání služeb externích firem a proto mzdové náklady hrají v jejich celkových administrativních nákladech majoritní roli. Městská část Praha 7 uvedla možnost využívání služeb externích firem, nicméně náklady na tyto služby neuvedla žádné. Naopak nejvíce využívá služeb externích firem městská část Praha XYZ, která chtěla zůstat v anonymitě. Mzdové náklady přesahují náklady na externí firmu o 148% a přesahuje tím i celkově vynaložené náklady městské části Prahy 8. 34

35 Graf 3 Porovnání nákladů na mzdy a na služby externích firem 3,500,000 3,000,000 Ostatní náklady: 2,500,000 2,000,000 1,500,000 Náklady na služby externích firem: 1,000, ,000 0 Praha 3 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 18 Praha XYZ Mzdové náklady: Zdroj: Vlastní zpracování Hlavním důvodem pro využívání externích firem k zajištění veřejné zakázky byla snaha minimalizovat riziko předpojatosti. Některé městské části rozhodnutí zdůvodnily tím, že dojde k eliminaci potencionálních chyb při administraci veřejné zakázky nebo, že využívání externích firem záleží pouze na rozhodnutí vedení daného zadavatele a zaměstnanci neřeší, z jakého důvodu se tento krok nařídil. Ostatní náklady jsou velmi nízké. Výjimkou je městská část Praha 18 29, která vykázala ostatní náklady ve výši , což je skoro stejná hodnota jako její náklady na externí služby firem za celý rok Subjekt ale v dotazníku neuvedl z jakého důvodu nebo čeho se tato částka týká. 35

36 Graf 4 Důvody pro využívání služeb externích firem 4) jiný důvod: rozhodnutí vedení úřadu 20% 1) nemáme pracovníky s odpovídající kvalifikací 20% 3) jiný důvod: eliminace chyb 20% 2) protože minimalizuje me riziko předpojatosti 40% Zdroj: Vlastní zpracování, analýza dotazníkového šetření Hodnota zadaných veřejných zakázek V následující části dotazníků byly otázky týkající se hodnot veřejných zakázek, které byly zadány v roce Počet veškerých zakázek a počet veřejných zakázek malého rozsahu vyplnili všichni zadavatelé, celkovou hodnotu všech zakázek pouze 3 zadavatelé. Celkovou hodnotu zadaných zakázek u městských částí 7, 8 a 9 jsem zprůměroval ze zakázek a jejich cen s DPH na základě informací, které uveřejňují každý na svém profilu zadavatele. Nicméně i hodnoty vyplněné od ostatních městských částí nemusejí přesně odpovídat realitě, jelikož se jedná o zaokrouhlené hodnoty. Výpočetní vzorce AN Z AN Administrativní náklady připadající na jednu veřejnou zakázku Administrativní náklady celkem Z Počet zakázek celkem (2014) AN VZ VZ Administrativní náklady připadající na 1 Kč hodnoty zakázky Celková hodnota zadaných veřejných zakázek 36