Českomoravská elektrotechnická asociace

Transkript

1 Zaměstnavatelé potřebuji odborně vzdělané pracovníky, jejich vzdělání přináší benefity pro:

2

3

4

5 Koncept odborného vzdělávání předpokládá:

6 Současné a budoucí kvalifikační potřeby trhu práce nejsou sledovány a analyzovány systematicky. Existují pouze dílčí projekty, které nejsou propojeny, a není zaručena jejich udržitelnost. Vytvářet podmínky pro systematické sledování současné a budoucí poptávky po profesích a kvalifikacích (profesně kvalifikačního nesouladu mezi poptávkou a nabídkou) na trhu práce; rozvíjet odborné kapacity a metodologický aparát předvídání profesních a kvalifikačních potřeb v souladu s aktivitami probíhajícími na evropské úrovni. (MŠMT, průvodce dalším vzděláváním, leden 2010)

7 Cílem analýzy, prováděné v současné době v Českomoravské elektrotechnické asociaci je odpovědět na otázku, zda máme dostatek lidských zdrojů, v potřebné kvalitě a struktuře a zda jsou absolventi odborných škol dostatečně připraveni pro praxi. Průzkum je subjektivní, je zpracován zaměstnavatelským svazem, pro interní potřebu. Nereaguje na odlišné publikované názory, ale nechce pouze zmapovat současný stav. Chce přispět k širší diskuzi. Zhodnocení průzkumu a návrh dalších kroků provede Českomoravská elektrotechnická asociace kroky, které jsou v souladu s její funkcí a posláním.

8 Českomoravská elektrotechnická asociace je podnikatelský a dosud jediný zaměstnavatelský svaz v elektrotechnice. Je členem Svazu průmyslu a dopravy ČR a mezinárodní konfederace INTERELEKTRO. Cílem asociace je hájit zájmy českého elektrotechnického průmyslu na principech podnikatelské demokracie. Právě tyto principy odlišují asociaci od jiných seskupení průmyslových lobby. Českomoravská elektrotechnická asociace, zaměstnavatelský svaz, je nezávislou právnickou osobou sdružující zaměstnavatelské a podnikatelské subjekty, založenou na základě 2 a 9a zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů v platném znění. Asociace je aktivní v Sektorové radě elektrotechnické (NSP, NSK)

9 Vstupní podklady dnešní prezentace: - probíhající anketa členů asociace, - studie Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2010, UK v Praze, Pedagogická fakulta, středisko vzdělávací politiky, - studie ˇ Vysokoškolští studenti a absolventi oboru Informatika v roce 2010, Český statistický úřad, - webové stránky MŠMT, portálu Vzdělání.CZ, Národního ústavu odborného vzdělávání a další weby, - interview s vysokoškolskými pracovníky, řešitelskými týmy programových projektů VaV, sektorové rady elektrotechnické a interní dokumenty asociace.

10 Nesouhlasíme s účelově prosazovaným názorem, že absolventů technických odborných škol je dostatek a že se zhoršuje jejich uplatnění na trhu práce. Např. citovaná studie KU uvádí:

11 Český elektrotechnický průmysl v počtu zaměstnanců se v minulosti velmi rozvíjel, rychleji, než bylo reálné uspokojit jeho poptávku po odborných pracovnících r tis. zaměstnanců r tis. zaměstnanců (rozdělení federace) r tis. zaměstnanců (pokles textilního pr.) r tis. zaměstnanců r odhad 170 tis., nelze ověřit, je jiný způsob výkaznictví (SKP NACE CZ)

12 podíl počtu zaměstnanců v oboru elektro a strojírenství na celkový počet zaměstnanců vyjádřených v % zaměstnanci v oboru ostatní zaměstnanci zaměstnanců zaměstnanců 251 a více zaměstnanců

13

14 Podle průzkumu je v současné době v elektrotechnických firmách 54, 4% odborných pracovníků ve struktuře: NSP Celkem % 2,7 8,8 15,7 16,4 0,1 1,2 9 0,5 54,4 Pracovníků

15 Potřeba odborných pracovníků během 5ti a 10 let za předpokladu zachování stávající produkce:

16 Průmyslové společnosti vyžadují pracovníky zejména klasifikační úrovně 3, 4 (SŠ s výučním listem a s maturitou) a 7 (magisterské programy). Inovační firmy mají poptávku i po doktorandech, kvalifikační úroveň 8. Stále není vytvořeno dostatek pozic pro absolventy bakalářských programů, neprojevuje se dostatečný zájem o NSP 5 a 6 (VOŠ a bakalářské programy). Snižuje se zájem o učně, NSP 2, tj. nižší střední odborné vzdělání bez maturity.

17 V současné době je akreditováno 230 školských zařízení, poskytující středoškolské vzdělání. Přes problémy s výukou a se zajištěním odborné praxe jak studentům, tak i pedagogům, je stěžejní problém náboru dostatečného počtu studentů. Českomoravská elektrotechnická asociace podporuje program IQ Industry, ale praktická realizace jako je v automobilovém průmyslu dosud není.

18 V současné době je akreditováno 16 vysokých škol s elektrotechnickými obory a podstatně vyšší počet s informačními obory. Ročně absolvuje tyto vysoké školy cca 2,5 tis. elektrotechniků a 3,5 tis. informatiků. Převážná většina absolventů (75%) je s prvním místem spokojená. Zaměstnavatelé nalézají na těchto školách zájemce o práci, ale ne v oborové struktuře, kterou požadují. Ukazuje se, že není problém v počtu absolventů vysokých škol, ale ve struktuře dle oborů. Není problém v oceňování vysokoškoláků. Zaměstnavatelé též omezují poskytování stipendií. Příklady oborů vysokých škol v zaměření elektro :

19 Nabídka VUT Brno patří mezi nejširší: Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT) Fakulta informačních technologií (FIT) Fakulta strojního inženýrství (FSI) Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT) nabízí obory Elektronika a sdělovací technika Mikroelektronika a technologie Elektrotechnická výroba a management Silnoproudá elektrotechnika a elektroenergetika Teoretická elektrotechnika Biomedicínská elektronika a biokybernetika Matematika v elektroinženýrství Mikroelektronika Fyzikální elektronika a nanotechnologie Elektroenergetika Silnoproudá elektrotechnika a výkonová elektronika

20 ČVUT Praha: Fakulta elektrotechnická Obory: Teoretická elektrotechnika Elektroenergetika Elektronika Elektrotechnologie a materiály Radioelektronika Ekonomika a řízení elektrotechniky a energetiky Silnoproudá elektrotechnika Elektronika a sdělovací technika

21 ZČU Plzeň: Fakulta elektrotechnická Obory: Elektronika a aplikovaná informatika Elektroenergetika Elektronika a telekomunikace Aplikovaná elektrotechnika Dopravní elektroinženýrství a autoelektronika Komerční elektrotechnika Jaderná elektroenergetika Diagnostika a design v elektrotechnice Průmyslová elektronika a elektromechanika Elektrotechnika a energetika

22 VŠB-TU Ostrava: Fakulta elektrotechniky a informatiky Obory: Aplikovaná a komerční elektronika Elektroenergetika Elektronika TU v Liberci: Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Obory: Elektronické informační a řídicí systémy

23 Evropský polytechnický institut, s.r.o. (Kunovice) Obory: Elektronické počítače Vysoká škola polytechnická (Jihlava) Obory: Elektrotechnicka a informatika - Aplikovaná informatika Elektrotechnika a informatika - Počítačové systémy

24 Zaměstnavatelé využívají i absolventy dalších univerzit, např: Karlova univerzita, Matematicko-fyzikální fakulta Datové inženýrství Distribuované systémy Softwarové systémy Matematické a počítačové modelování ve fyzice a v technice Jaderná a subjaderná fyzika Jaderná a subjaderná fyzika

25

26 Procento studentů technických univerzit, kteří mají zajištěné pracovní místo již v průběhu studia se snižuje, je to cca 45% studentů. Nové místo se hledá hůře než v předcházejících letech, ale téměř všichni studenti toto místo naleznou do 8 měsíců, až roku. Neuspokojeni jsou 2% absolventů technických univerzit. V ČR je situace následující:

27 Jak hodnotí zaměstnavatelé připravenost studentů na své budoucí pozice? 100,0 odhad připravenosti absolventů škol do praxe v %, podle klasifikačních úrovní NSP, celkem 90,0 80,0 70,0 60,0 57,0 57,9 56,4 62,0 55,4 60,3 68,4 50,0 40,0 38,2 30,0 20,0 10,0 0,

28 Kde je potřeba prohloubit vzdělání? Prohloubit: - finanční dovednosti, znalost získávání finančních zdrojů, - manažerské dovednosti (vedení týmů, pracovní legislativa, ) - jazykové dovednosti. - Minimální počet absolventů SŠ i VŠ začíná samostatně podnikat, na samostatné podnikání nejsou absolventi připraveni. - Zvyšuje se poptávka po víceoborovém vzdělání, je zájem o doktorandy. - Absence pracovníků v některých technologických a konstrukčních oborech je vykrývána silnější programovou podporou a přechodem pracovníků s IT vzděláním. - Volný pohyb pracovníků v EU je limitován předpisy, omezující práci na vyhrazených zařízení (vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice).

29 Jak společnosti doporučují motivovat studenty středních a vysokých škol ke studiu oborů elektrotechniky, elektroniky a strojírenství? Zřizovat zájmové kroužky již od stupně na základních školách, kde by žáci získali potřebné informace o potřebě technických oborů. Zvyšovat počet míst v žádaných oborech na úkor snižování počtu míst s horší uplatnitelností na trhu práce. Usilovat o zvýšení společenské prestiže absolventů technických oborů i za pomocí médií. Informovat o nabídkách zaměstnání s perspektivou skutečného uplatnění!

30 Jak společnosti doporučují motivovat studenty středních a vysokých škol ke studiu oborů elektrotechniky, elektroniky a strojírenství? Poskytovat stipendia, příspěvky na školné, zadávání bakalářských a diplomových prací, přísliby zaměstnání. Modernizovat výukové vybavení, sledovat trendy v oborech. Prosazovat užší spolupráci škol s firmami, více propojit studia na odborných školách s praxí v podnicích. Přijímací řízení na odborné školy jsou dle názoru zaměstnavatelů velmi benevolentní, převažují komerční hlediska. Omezit na přihláškách výběr z více vysokých škol, toto nehovoří o přesvědčení studenta studovat ten či onen obor.

31 Na jaké překážky narážejí firmy při navázání spolupráce s odbornými vysokými školami? Akademický svět má jiné priority, spolupráce s malými firmami pro něj není zajímavá. Školám vadí, když si firma ( potenciální zaměstnavatel ) vybírá studenty pro své projekty. Jednorázová výpomoc na určitých projektech je z časového hlediska většinou nerealizovatelná (příklad: na vyřešení je 6 měsíců, řešení ze strany odborné školy 2 roky)

32 Na jaké překážky narážejí firmy při navázání spolupráce s odbornými vysokými školami? Nedostatek peněz na odborných školách neumožňuje výuku moderních technologií, jsou zastaralé pomůcky, též i neinformovaní pedagogové. Konstruktéři z vysokých škol jsou zcela nepřipraveni pro praxi. Administrativa spojená s praxí žáků odborných škol je nepřiměřeně náročná. Některé vysoké školy neumožňují vyvěsit nabídku práce, nebo tuto nabídku zpoplatňují.

33 Názory zaměstnavatelů nejsou mnohdy konformní, odrážejí konkrétní zkušenost, která nemusí být obecná. Je potřebné pokračovat v analýze potřeb odborných pracovníků v elektrotechnickém průmyslu. Trvá potřeba trvalé komunikace mezi školskými zařízeními a zaměstnavateli. Pozitivní je příklad Fóra vysokých škol a průmyslu, IQ auto, ale i praxe podpořené programovými projekty VaV, zejména vyhlašovanými MPO. Velmi negativně je vnímáno posílení základního výzkumu na úkor aplikovaného výzkumu, nerovnoměrnost v Radě vlády pro výzkum. Ze strany průmyslu je zájem dělat společné projekty, s konkrétními cíly. Děkuji za pozornost. František Hýbner, ředitel Českomoravské elektrotechnické asociace hybner@electroindustry.cz