SPORULACE BACILLUS SUBTILIS
|
|
- Bedřich Vacek
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 SPORULACE BACILLUS SUBTILIS 1.Buňka 1 nebo více buněk odlišných DĚLENÍ EXTERNÍ SIGNÁLY (pokles zdrojů výživy, hustota populace) INTERNÍ SIGNÁLY (stádium buněčného cyklu) Signální transdukce SPORULACE HLADOVĚNÍ - pokles intracelulární hladiny GTP (inhibice GTP biosynthesy = sporulace i v prostředí bohatém živinami HUSTOTA - sporulace pouze při vysoké hustotě buněk feromon-like faktor (peptidy) - akumulace v husté kultuře B.CYKLUS -? NESPORULUJÍCÍ MUTANTY geny Spo0 (A,B,E,F,H,J,K ) - Exprimují se při normálním růstu buněk role v detekci signálů a regulaci přechodu vegetativní růst sporulace - Spo0A = transkripční faktor
2 Terminální buňka LYSE Mateřská buňka (MB) Forespore (FS, pre-spora ) Zárodečná buňka DALŠÍ VÝVOJ Tvorba septa σ F II σ E Tvorba axiálního filamenta 0 - I SPORULACE BACILLUS SUBTILIS 6-8 hod VII V - VI III. IV σ G -Oddělené kompartmenty - Kompletní genomy - Rozdílná exprese (koordinace) - >500 genů (1/10 genů) = časová a místní regulace genové exprese - 5 sigma (σ) faktorů RNA polymeras + 4 DNA vazebné proteiny - cot geny = kódují polypeptidy komponent obalu spory - synt MB - ssp geny = malé proteiny uvnitř spóry (SASP) - synt PRE-SPORA některé vazba na genom = resistence k UV σ k
3 ???? ROZHODOVÁNÍ B.CYKLUS SPORULACE ASYMETRICKÉ BUNĚČNÉ DĚLENÍ JAK ASYMETRICKÉ DĚLENÍ OVLIVNÍ OSUD OBOU KOMPARTMENTU = MB x FS KOMUNIKACE OBOU KOMPARTMENTU BĚHEM VÝVOJE ŘÍZENÍ GENOVÉ EXPRESE V ZÁVISLOSTI NA MORFOGENESI = TIMING Richard Losick (Harvard University) REGULACE úroveň transkripce úroveň post-translační
4 2 KOMPONENTOVÝ REGULAČNÍ SYSTÉM signální transdukce regulace genové exprese a chování buněk jako odpověď na změny externích podmínek A) SENSOR membránový B) REGULÁTOR N Registrace signálu vnitrobuněčný N C Přenos signálu C Přenos fosfátu N Detekce signálu C Funkce Konservativní doména na N-konci 120 AK Konservativní doména na C-konci AK Často histidine protein kinasa - autofosforylace na His Často transkripční faktor PŔÍKLADY: - Sporulace - Chemotaxe - Exprese porinů etc. SPORULACE X DALŚÍ SYSTÉMY Kaskáda fosforylací mezi PK a transkripčním faktorem Regulátor - přímá fosforylace protein kinasou
5 SPORULACE BACILLUS SUBTILIS A) SENSOR = KinA B) REGULATOR = Spo0A kina mutanta - redukce sporulace na 10 % další protein kinasa - KinB kina,kinb mutanta - nesporuluje možná substituce protein kinas KinA =? Integrace signálu množství živin a signálu buněčného cyklu = 3 PAS domény -? Sensing energie buňky a redox stavu - inhibice jako odpověď na DNA poškození nebo blok DNA replikace SIGNÁL KinA + ATP KinA~ P + ADP KinA~ P + Spo0F KinA + Spo0F~ P Spo0F~ P + Spo0B Spo0F + Spo0B~ P Spo0B~ P + Spo0A Spo0B + Spo0A~ P TRANSKRIPČNÍ FAKTOR Geny Spo0F, Spo0B, Spo0A - Není amplifikace signálu - V každém kroku lze ovlivnit - Exprimují se při normálním růstu buněk V nesporulujících buňkách, basální hladina exprese Fosforylace transkripce > 500 genů
6 KinA Cell density signály (sekretované peptidy processing import jako pentapeptidy zpět do buněk inhibice fosfatas) Rap1 Signály Spo0E KinA~ P Spo0F Spo0B Spo0A KinB~ P Spo0F~ P Spo0B~ P Spo0A~ P KinB + další kinásy KinC,D,E Spo0E = Inhibitor iniciace sporulace (specifická fosfatasa, defosforylace Spo0A~ P) -mutace zvýšená sporulace - overexprese inhibice sporulace -některé nonsense mutace inhibice sporulace C-konec - detekce signálu N-konec - inhibice krátké fragmenty mohou inhibovat Rap1 = fosfatasa defosforylace Spo0F~ P Obg gen = GTP-binding protein (esenciální, GTP vazebná doména homologní s RAS)? Detekce hladiny GTP nebo signálů buněčného cyklu regulace aktivity Spo0B HLADOVĚNÍ? Pokles GTP? Aktivace protein kinasy nebo vliv na Obg GTP váže CodY protein (represor sporulace), snížení GTP vede k ztrátě represorové aktivity Obg Signály -? GTP
7 Represor CodY = má 2 ko-represory (GTP, Ile), = snížení každého z nich částečná dereprese Limitace aminokyselin Vazba nenabitých trna na ribosom aktivace inosine monophosphate xanthosine monophosphate ribosome-bound enzyme IMP dehydrogenase Snížení množství GTP branched chain fatty acid -Tvoří 90 % membránových mastných kyselin branched chain keto acid stimulace CodY vazby na DNA Sporulace GTP-binding protein, represor Bacillus subtilis dipeptide (dppabcde) operonu
8 Signály KinA Cell density signály (sekretované peptidy processing import jako pentapeptidy zpět do buněk inhibice fosfatas) Rap1 Signály Spo0E Oligopeptid signál Spo0K KinA~ P Spo0F Spo0B Spo0A KinB~ P Spo0F~ P Spo0B~ P Spo0A~ P Signály KinB + další kinásy KinC,D,E Obg Signály -? GTP AKTIVACE/REPRESE TRANSKRIPCE Spo0K operon = transportní systém = receptor CSF signálního polypeptidu - podobný permease polypeptidů u Salmonella), - substrate binding protein (povrch buňky) - 2 membránové proteiny (přenos substrátu) - 2 ATPasy (ATP hydrolysa, energie) - nadprodukce KinA částečná substituce Spo0K systému? Aktivace protein kinasy po detekci nebo transportu oligopeptidu Spo0A transkripční faktor - Spo0A~ P akumulace aktivace alespoň 500 genů přepnutí ze symetrického na polární dělení (SpoIIE, SpoIIA, SpoIIG) - nutné udržení určité hladiny i po iniciaci sporulace - autoaktivace exprese
9 sigh σ H faktor Spo0A~ P nepřímý regulátor sigh (represe represoru AbrB) - Řídí transkripci spoiiaa-spoiiab-sigf operonu kóduje σ F (časný faktor pre-spóry) Funguje ve vegetativních buňkách
10 SYMETRICKÉ DĚLENÍ POLÁRNÍ DĚLENÍ 0 - I - vegetativní buňky - FtsZ (tvorba septa v místě FtsZ assembly) - Min systém DivIVA PLR Spo0J oric SpoIIIE Chromosome - sporulace nukleoidy spojené axiálním filamentem (stadium I) FtsZ ring - změna posice z centra do oblasti obou pólů - pod kontrolou Spo0A~P (? jaké geny) septum v jednom z polárních rings FtsZ - kontrola sporulačním σ H faktorem (mutanty mají asymetrický FtsZ ring, ale netvoří septum) oba póly jsou místem, kde může septum vzniknout - mutanty v σ E faktoru pre-sporové kompartmenty na obou pólech nukleoid - translokace do pre-spory (přes septum) SpoIIIE = podobný proteinu pro přenos konjugativních plasmidů Streptomycet spoiiie mutanty - 30 % nukleoidu z oblasti ori - chyceno v prespoře (? CEN-like oblast) Spo0J =? Vazba ori k pólu (spo0j / spoiiie mutanta není chycena
11 Vegetativní buňky - FtsZ v centru Iniciace sporulace FtsZ zmizí z centra a objeví se v krajových posicích vyžaduje Spo0A~P FtsZ tvoří spiralovitou strukturu - posun k pólum, stejná struktura FtsA-GFP a EzrA- GFP (proteiny vážící FtsZ) FtsZ -GFP SpoIIIE chromatin centrální ring polární ring Reverse sporulace přidáním živin opět spirály - posun směrem k centru Tvorba spirály závislá na FtsA a na σ H FtsZ - degradace FtsZ Soj Relokalizace z pólu na pól DivIVA RacA exprese SpoIIIE
12 Stádium II asymetrické kompartmenty TRANSKRIPČNÍ FAKTOR σ F PRE-SPORA Mateřská buňka (MB) σ F Forespore (FS, pre-spora ) σ F - kontrolované geny se začnou exprimovat hned jak se vytvoří polární septum σ F : -přítomen před sporulací (imunofluorescence) - po septaci v obou kompartmentech (i v mateřské buňce - imunofluorescence) jeho produkce začíná PŘED septací -v některých mutantách je aktivní před septací a v mutantě s 2 pólovými kompartmenty je aktivní v obou Regulace AKTIVITY σ F Proteiny: SpoIIE SpoIIAB SpoIIAA Syntetisovány před septací SpoIIAB: anti- σ - faktor - vazba σ F inhibice transkripce řízené σ F PK - fosforylace Ser SpoIIAA: anti- anti- σ - faktor - fosforylace prostřednictvím SpoIIAB ruší schopnost SpoIIAA vázat SpoIIAB SpoIIAB: vazebné místo pro adenosinové nukleotidy ovlivnění relativní afinity SpoIIAB pro alternativní vazebné partnery (σ F, SpoIIAA) ATP stimulace tvorby komplexu SpoIIAB - σ F ADP stimulace tvorby komplexu SpoIIAB - SpoIIAA SpoIIE: specifická Ser fosfatasa, defosforyluje (aktivuje) SpoIIAA vazba na σ F - SpoIIAB komplex uvolnění σ F
13 σ F SpoIIAB - σ F (ADP) inaktivní (ATP) SpoIIAB aktivní fosforylace SpoIIAA aktivní σ F SpoIIAA ~ P inaktivní aktivní SpoIIAB - SpoIIAA inaktivní SpoIIE defosforylace? Důležitým regulačním faktorem je pokles hladiny ATP : ADP v malém kompartmentu prespory Preferenční vazba SpoIIAB - SpoIIAA (ADP) SpoIIE: integrální membránový protein, C-doména má fosfatasovou aktivitu Lokalisace: před septací - v obou místech potenciálního polárního dělení (závislá na FtsZ) po tvorbě polárního septa - zmizí z druhého pólu, zůstává v septu aktivace σ F - zmizí i ze septa v době septace - v místě mezi oběma kompartmenty Prespóra = 5-7 x menší než mateřská buňka koncentrace nefosforylovaného SpoIIAA vyšší v PRESPOŘE SpoIIAA -uvolníσ F z komplexu SpoIIAB - σ F Nadprodukce SpoIIE zvýšená defosforylace SpoIIAA ~ P předčasná aktivace σ F + Další role SpoIIE - mutanty - aberantní septum, tenčí vrstva peptidoglykanu -zpoždění septace
14 ? ATP : ADP ATP : ADP IIAB - σ F IIE σ F IIAA ~ P IIAB-IIAA?? -Jak je určena subcelulární lokalisace SpoIIE - Role ADP:ATP etc... MATEŘSKÁ BUŇKA PRESPORA TRANSKRIPČNÍ FAKTOR σ E MATEŘSKÁ BUŇKA aktivace genů kontrolovaných σ E - krátce po aktivaci σ F v prespoře syntetisován jako prekursor pro- σ E (SpoIIGB) - aktivován proteolytickým štěpením N-koncových 27 AK synthesa pro- σ E -před asymetrickým dělením, Operon SpoIIG - indukován Spo0A~ P SpoIIGA protein - membránově vázaný - processing pro- σ E, je přítomen před septací Regulace processingu časová (po septaci) i místní (mateřská buňka) Úprava pro- σ E σ E vyžaduje ještě další gen(y) pod kontrolou σ F SpoIIR identifikován časováregulacezávislánaσ F (na prespóře) a na RsfA aktivatoru (pod kontrolou σ F )
15 SpoIIR nese potenciální signální sekvenci - při expresi ve vegetativních exponenciálně rostoucích buňkách - produkce do média SpoIIR sekrece z prespory? kontakt s extra - cytoplasmatickou doménou SpoIIGA (nebo jiného proteinu) SpoIIGA = receptor / proteasa (aspartátová) SpoIIR = sekretovaný signální protein interagující s receptorovou doménou SpoIIGA - aktivace proteasové domény pro- σ E σ E SpoIIGA spoiir spoiir Hlavní funkce SpoIIR: koordinace vývoje mateřské buňky a prespory?? Jak se zabrání, aby SpoIIR neaktivoval SpoIIGA molekuly v membráně prespory? další mechanismy (? Blok aktivity σ E v prespoře) -zjištění, že σ E zmizí z prespory -? fce SpoIIIE
16 ENGULFMENT (POHLCENÍ) = Fagocytosa-like proces σ E σ F III. σ G Kooperace mateřské buňky a prespory MORFOLOGICKÉ ZMĚNY: Konverse post-septačního sporangia Vznik struktury buňka v buňce = STÁDIUM III Degradace peptidoglykanu septa (od centra) vychlípení kompartmentu přespory do mateřské buňky (vyšší osmolarita prespory) migrace cytoplasmatické membrány mateřské buňky fuse uzavření PRESPORY - dvojitá membrána kontrola σ F (prespora) a σ E (mateřská buňka) aktivace řady genů
17 GENOVÉ EXPRESE V PRESPOŘE + KONTROLA MATEŘSKOU BUŇKOU - Po ukončení engulfment stádium III - σ F (prespora) aktivace transkripce SpoIIIG (sigg) v prespoře σ G závislá na přítomnosti σ E v mateřské buňce mateřská buňka generuje signál nutný pro expresi SpoIIIG σ G aktivuje řadu genů pre-spory (včetne ssp) autoaktivace vlastní exprese zvýšení hladiny KONTROLA MATEŘSKOU BUŇKOU na úrovni transkripce na úrovni aktivace (i když je SpoIIIG pod kontrolou jiného promotoru, není σ G dostatečně aktivní bez σ E aktivity ) závisí na 8 proteinech produkovaných ze SpoIIIA operonu pod kontrolou σ E v mateřské buňce, spoiiiah kóduje protein podobný komponentám sekrečního systému. SpoIIIAH interaguje s SpoIIQ prespory pravděpodobně tvoří kanál mezi prespórou a mateřskou buňkou? Co transportuje (?regulační protein/y, malé metabolity, živiny, důležitý i v pozdějších stádiích) KOORDINACE ČASOVÉHO VÝVOJE
18 MATEŘSKÁ BUŇKA REGULACE GENOVÉ EXPRESE V MATEŘSKÉ BUŇCE - KASKÁDA σ E (mateřská buňka) 1. set genů regulační gen SpoIIID (DNA-vazebný protein) SpoIIID spolu se σ E -polymerasou zapnutí 2. setu genů = geny nutné pro σ K (mateřská buňka) σ K -polymerasa σ K -polymerasa zapnutí 3. setu genů - GerE (DNA-vazebný protein) GerE = represor časněji zapnutých genů (včetně σ K ) GerE spolu se σ K -polymerasou zapnutí 4. (posledního) setu genů MATEŘSKÁ BUŇKA: 2 sigma faktory (σ E, σ K ) + 2 DNA-vazebné proteiny (SpoIIID, GerE)
19 ZPĚTNÁ SIGNALISACE Z PRESPORY DO MATEŘSKÉ BUŇKY III. σ G IV σ K σ K Kontrola pozdní genové exprese v mateřské buňce Syntetisován jako pro- σ K (aktivace odstraněním N-koncových 20ti AK) Aktivace (processing) blokován mutací v SpoIIIG (σ G ) Aktivace vyžaduje účinek produktu(ů) genu(ů) aktivovaných σ G v prespoře Role produktu genu SpoIVB lokalisace na membráně prespory SpoIVFB pro- σ K σ K SpoIVB SpoIVB SpoIVB aktivace membránově vázané metaloproteasy SpoIVFB, aktivita modulovaná dvěma membránovými proteiny mateřské buňky SpoIVFA a BofA SYNCHRONISACE VÝVOJE OBOU KOMPARTMENTU exprese σ K bez pro-sekvence předčasná aktivace σ K defekty ve sporulaci, aberantní spory
20 σ K Několik hladin regulace VEGETATIVNÍ BUŇKA SpoIVCA 48kbp MATEŘSKÁ BUŇKA PRESPORA SigK SpoIVCA Skin element (48 kbp) obsahuje gen SpoIVCA je aktivován SpoIIID - σ E kóduje místně specifickou rekombinasu - vyštěpí skin element (specifická sekvence 5 bp) spojení SigK genu (pro- σ K ) POUZE V MATEŘSKÉ BUŇCE Skin element homologie s genomem bakteriofága PBSX asi kryptický profág využit buňkou pro- σ K SpoIVCA X Umělé odstranění skin elementu nepoškozuje sporulaci další hladiny regulace Další hladiny regulace σ K : regulace exprese SigK = kombinovaná akce SpoIIID - σ E aktivace odštěpením pro-sekvence positivní feedback = autoaktivace exprese Exprese cot genů (obaly spóry)
21 MATEŘSKÁ BUŇKA σ A σ H Spo0A~ P POLÁRNÍ DĚLENÍ PRESPORA FM membrána SpoIIE σ F FM membrána spoiid-gfp (σ E ) pro- σ E σ E SpoIIGA-SpoIIR proteolýza? SpoIIIA kanál σ G spoiiq-gfp (σ F ) FM membrána FM membrána sspa-gfp (σ K ) pro- σ K σ K cot SpoIVFB-SpoIVB proteolýza Septum/ obal prespory ssp gere-gfp (σ G ) Membrána prespóry není dostupná pro lipofilní FM4-64 (engulfment)
22
23 LABORATORNÍ KMENY, INDIVIDUÁLNÍ BUŇKY X DIVOKÉ KMENY ISOLOVANÉ Z PŘÍRODY Branda et al., (2001), Fruiting body formation by Bacillus subtilis, PNAS 98: Laboratorní kmen Divoký kmen Divoký kmen = u okraje kolonie 100 μm Divoký kmen = SEM 10 μm 10 μm
24 Fuse: - lacz genu + sspe (exprese v pozdějších fázích sporulace, prespora) - lacz genu + spoiid 50 μm Vzdušné (aerial) struktury na koloniích lokalisace exprese lokalisace sporulace MÍSTNÍ LOKALISACE DIFERENCIACE UVNITŔ MNOHOBUNĚČNÉ STRUKTURY Podobně u dalších mikroorganismů - Streptomyces, Myxobacteria etc...
25 REGULACE LOKALISACE SPORULACE? Analysa mutant - v genech Spo0A, Spo0H (σ H ) = regulátory iniciace sporulace - v genu SigF (σ F )= časný regulátor vývoje prespory - v genech YveQ and YveR = transkripce pod kontrolou Spo0A a σ H, pravděpodobně kódují enzymy syntetisující EPS (exopolysacharide, často součástí mnohobuněčných agregátů, biofilmů) - mutanta sfp = nemá phosphopantetheinyltransferasu, která je důležitá pro produkci surfactinu (surfactants důležité pro tvorbu vzdušných struktur - snížení povrchové smáčivosti ) 0.5 μm Spo0A, Spo0H (σ H ) ROLE PŘI TVORBĚ VZDUŠNÝCH STRUKTUR, KTERÉ SE STANOU MÍSTEM SPORULACE MNOHOBUNĚČNÝCH POPULACÍ B.SUBTILIS, ASOCIOVANÝCH S PEVNÝM POVRCHEM
26 Změny ve vnitrobuněčné koncentraci Spo0A-P regulují odlišnou genovou expresi v různých buňkách Nižší hladina Spo0A-P Vysoká hladina Spo0A-P Transkripční represor, konstitutivní Studium diferenciace
27 Okraj kolonie Diferenciace v kolonii/biofilmu
28 B. subtilis E.coli P. aeruginosa B. subtilis Aguilar et al., Curr Opin Microbiol. 10: , 2007 Veening et. al,.j Bacteriol. 188, , 2006? DOMESTIKACE = Obecná vlastnost mikroorganismů
29 Kanibalismus Bacillus subtilis Stress indukce záchranného programu, např. sporulace - spóry přežijí Spo0A aktivován pouze v cca ½ buněk populace při hladovění (závisí na podmínkách) směsná populace buněk (Spo0A-ON) a buněk (Spo0A-OFF) základem pro kanibalismus Spo0A-ON buňky: zapnutí transkripce operonů skfa-h a sdpabc produkce a export peptidového faktoru Skf podobného antibiotiku (cyklický 26 AK peptid) + proteinového toxinu SdpC zabijí Spo0A-OFF buňky Spo0A-ON Skf Sporulation killing factor Spo0A-OFF Sdp Sporulation delay protein 42 AA peptid Živiny ze zabitých buněk zpomalí sporulaci, resp. průchod Spo0-ON buněk stádiem, kdy je nastartován irreversibilní program - Oddálí se rozhodnutí Ochrana Spo0A-ON buněk před zabitím skfa-h nese geny pro proteiny exportující peptidový killing faktor. SdpC proteinový toxin stimuluje sousední operon SdpRI SdpI imunitní protein pouze v Spo0A-ON buňkách
30 Kanibalismus Bacillus subtilis v kolonii/biofilmu - Spo0A-ON buňky, které kanibalizují (produkuji toxiny a jsou resistentní), zároveň produkují ECM - Živiny z lysovaných buněk podporují tvorbu ECM, zároveň oddalují sporulaci dokud se nevytvoří struktura ve které spóry vznikají, spóry jsou pak lépe chráněny - Analogie programované buněčné smrti - Koordinace kanibalismu a produkce ECM specifickou buněčnou subpopulací je zprostředkovaná surfactinem který funguje jako quorum sensing molekula.
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA MITOSA - fáze: Profáze - kondensace chromosomů - 30 nm chromatine fibres vázané na matrix Rozpad Metafáze - párové ( sesterské ) chromatidy - vázané centromerou, seřazené
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
VíceBuněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky
Buněčný cyklus Replikace DNA a dělení buňky 2 Regulace buněčného dělení buněčný cyklus: buněčné dělení buněčný růst kontrola kvality potomstva (dceřinných buněk) bránípřenosu nekompletně zreplikovaných
VíceBakteriální transpozony
Bakteriální transpozony Transpozon = sekvence DNA schopná transpozice, tj. přemístění z jednoho místa v genomu do jiného místa Transpozice = proces přemístění transpozonu Transponáza (transpozáza) = enzym
VíceZáklady molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Čudejková 2. Transkripce genu a její regulace Transkripce genetické informace z DNA na RNA Transkripce dvou genů zachycená na snímku z elektronového mikroskopu.
VíceBuněčný cyklus a molekulární mechanismy onkogeneze
Buněčný cyklus a molekulární mechanismy onkogeneze Imunofluorescence DAPI Přehled regulace buněčného cyklu Základní terminologie: Cycliny evolučně konzervované proteiny s homologními oblastmi; jejich
VíceBílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
VíceIntracelulární Ca 2+ signalizace
Intracelulární Ca 2+ signalizace Vytášek 2009 Ca 2+ je universální intracelulární signalizační molekula (secondary messenger), která kontroluje řadu buměčných metabolických a vývojových cest intracelulární
Více19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění
VíceApoptóza Onkogeny. Srbová Martina
Apoptóza Onkogeny Srbová Martina Buněčný cyklus Regulace buněčného cyklu 1. Cyklin-dependentní kináza (Cdk) cyclin Regulace buněčného cyklu 2. Retinoblastomový protein (prb) E2F Regulace buněčného cyklu
VíceRegulace metabolických drah na úrovni buňky
Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace
VíceVÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ
REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 7. Interakce DNA/RNA - protein Ivo Frébort Interakce DNA/RNA - proteiny v buňce Základní dogma molekulární biologie Replikace DNA v E. coli DNA polymerasa a
VíceBuněčné jádro a viry
Buněčné jádro a viry Struktura virionu Obal kapsida strukturni proteiny povrchove glykoproteiny interakce s receptorem na povrchu buňky uvnitř nukleocore (ribo )nukleova kyselina, virove proteiny Lokalizace
Více7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika
7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika Aby mohl mnohobuněčný organismus efektivně fungovat, je třeba, aby se jednotlivé buňky specializovaly na určité funkce. Nový jedinec přitom
VíceStruktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je
VíceRich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)
RNAi Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor) Místo silné pigmentace se objevily rostliny variegované a dokonce bílé Jorgensen pojmenoval tento fenomén
VíceEvropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce Nukleová kyselina gen základní jednotka informace v živých systémech,
VíceGenetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek
Genetika bakterií KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Bakteriofágy jako extrachromozomální genomy Genom bakteriofága uvnitř bakterie profág. Byly objeveny v bakteriích už v r. 1915 Twortem. Parazitické org. nemají
VíceBUNĚČNÝ CYKLUS CAULOBACTER CRESCENTUS
BUNĚČNÝ CYKLUS CAULOBACTER CRESCENTUS BUNĚČNÝ CYKLUS CAULOBACTER CRESCENTUS C.crescentus: g - 15 % buněčných proteinů = periodická syntéza nebo syntéza specifická pro buněčný typ -mot + - receptory pro
VíceProteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec
Více1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2019 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná
VíceEvropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Translace, techniky práce s DNA
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Translace, techniky práce s DNA Translace překlad z jazyka nukleotidů do jazyka aminokyselin dá se rozdělit na 5 kroků aktivace aminokyslin
VíceSpecifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví
Specifická imunitní odpověd Veřejné zdravotnictví MHC molekuly glykoproteiny exprimovány na všech jaderných buňkách (MHC I) nebo jenom na antigen prezentujících buňkách (MHC II) u lidí označovány jako
VíceStruktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je
VíceMnohobuněčné kvasinky
Laboratoř buněčné biologie PROJEKT Mnohobuněčné kvasinky Libuše Váchová ve spolupráci s laboratoří Prof. Palkové (PřFUK) Do laboratoře přijímáme studenty se zájmem o vědeckou práci Kontakt: vachova@biomed.cas.cz
VíceVÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ
FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů
VíceÚloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií
Téma bakalářské práce: Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií Nové odvětví molekulární biologie se zabývá RNA molekulami, které se nepřekládají do proteinů, ale slouží
VíceINTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II
INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II 1 VÝZNAM INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE V MEDICÍNĚ Příklad: Intracelulární signalizace: aktivace Ras proteinu (aktivace receptorové kinázy aktivace Ras aktivace kinázové kaskády
VíceBAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.
BAKTERIÁLNÍ GENETIKA Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. -dědičnost u baktérií principiálně stejná jako u komplexnějších organismů -genom haploidní a značně menší Bakteriální genom
VíceIV117: Úvod do systémové biologie
IV117: Úvod do systémové biologie David Šafránek 29.10.2008 Obsah Spojitý deterministický model transkripční regulace Obsah Spojitý deterministický model transkripční regulace Schema transkripční regulace
VíceBunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
VíceZÁKLADY BAKTERIÁLNÍ GENETIKY
Zdroj rozmanitosti mikrorganismů ZÁKLADY BAKTERIÁLNÍ GENETIKY Různé sekvence nukleotidů v DNA kódují různé proteiny Různé proteiny vedou k různým organismům s různými vlastnostmi Exprese genetické informace
VíceZdrojem je mrna. mrna. zpětná transkriptáza. jednořetězcová DNA. DNA polymeráza. cdna
Obsah přednášky 1) Klonování složených eukaryotických genů 2) Úprava rekombinantních genů 3) Produkce rekombinantních proteinů v expresních systémech 4) Promotory 5) Vektory 6) Reportérové geny Zdrojem
VíceNukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid
Molekulární lární genetika Nukleové kyseliny DeoxyriboNucleic li Acid RiboNucleic N li Acid cukr (deoxyrobosa, ribosa) fosforečný zbytek dusíkatá báze Dusíkaté báze Dvouvláknová DNA Uchovává genetickou
VíceIntermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,
VíceCentrální dogma molekulární biologie
řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových
VíceMechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová
Mechanismy hormonální regulace metabolismu Vladimíra Kvasnicová Osnova semináře 1. Obecný mechanismus působení hormonů (opakování) 2. Příklady mechanismů účinku vybraných hormonů na energetický metabolismus
VíceREKOMBINACE Přestavby DNA
REKOMBINACE Přestavby DNA variace v kombinacích genů v genomu adaptace evoluce 1. Obecná rekombinace ( General recombination ) Genetická výměna mezi jakýmkoli párem homologních DNA sekvencí - často lokalizovaných
VíceAMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze
AMPK (KINASA AKTIVOVANÁ AMP) Tomáš Kuc era Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze 2013 AMPK PROTEINKINASA AKTIVOVANÁ AMP přítomna ve všech eukaryotních
VíceCo nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno
Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?
VíceExprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
Vícehttp://www.natur.cuni.cz/~zdenap/members/zdenateaching.htm
http://www.natur.cuni.cz/~zdenap/members/zdenateaching.htm ŽIVOTNÍ CYKLUS X BUNĚČNÝ CYKLUS Alternativní programy EB: Meiosa, sporulace, párování diferenciace apoptosa PB: Sporulace diferenciace apoptosa-like
VíceBiologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
VíceRegulace enzymové aktivity
Regulace enzymové aktivity MUDR. MARTIN VEJRAŽKA, PHD. Regulace enzymové aktivity Organismus NENÍ rovnovážná soustava Rovnováha = smrt Život: homeostáza, ustálený stav Katalýza v uzavřené soustavě bez
VíceExprese genetické informace
Exprese genetické informace Tok genetické informace DNA RNA Protein (výjimečně RNA DNA) DNA RNA : transkripce RNA protein : translace Gen jednotka dědičnosti sekvence DNA nutná k produkci funkčního produktu
Více2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:
Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících
VícePříběh pátý: Auxinová signalisace
Příběh pátý: Auxinová signalisace Co je auxin? Derivát tryptofanu Příbuzný serotoninu a melatoninu Všechny deriváty přítomny jak u živočichů, tak u rostlin IAA Serotonin Serotonin: antagonista auxinu Přítomen
VíceKontrola genové exprese
Základy biochemie KBC/BC Kontrola genové exprese Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ.04.1.03/3.2.15.3/0407 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceRegulace enzymových aktivit
Regulace enzymových aktivit Regulace enzymových aktivit: Změny množství enzymu v kompartmentu, buňce, orgánu: - změna exprese, degradace atd. - změna lokalizace Skutečné regulace: - aktivace/inhibice nízkomolekulárními
VícePREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových
VíceGenetická kontrola prenatáln. lního vývoje
Genetická kontrola prenatáln lního vývoje Stádia prenatáln lního vývoje Preembryonální stádium do 6. dne po oplození zygota až blastocysta polární organizace cytoplasmatických struktur zygoty Embryonální
VíceKosterní svalstvo tlustých a tenkých filament
Kosterní svalstvo Základní pojmy: Sarkoplazmatické retikulum zásobárna iontů vápníku - depolarizace membrány uvolnění vápníku v blízkosti kontraktilního aparátu vazba na proteiny zajišťující kontrakci
VíceNukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie
Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny
VíceRECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU. Jana Novotná
RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU Jana Novotná Co jsou to cytokiny? Skupina proteinů a peptidů (glykopeptidů( glykopeptidů), vylučovaných živočišnými buňkami a ovlivňujících buněčný růst (též růstové
VíceAUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny
eukaryontní gen v genomové DNA promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4 kódující oblast introny primární transkript (hnrna, pre-mrna) postranskripční úpravy (vznik maturované mrna) syntéza čepičky AUG vyštěpení
VíceLodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání
Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání http://web.natur.cuni.cz/~zdenap/zdenateachingnf.html CHEMICKÉ SLOŽENÍ BUŇKY BUŇKA: 99 % C, H, N,
VíceObecný metabolismus.
mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Regulace glykolýzy a glukoneogeneze (5). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,
VíceExprese genetické informace
Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 3. Enzymy a proteinové motory Ivo Frébort Enzymová katalýza Mechanismy enzymové katalýzy o Ztráta entropie při tvorbě komplexu ES odestabilizace komplexu ES
VíceTerapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů
Transfekce, elektroporace, retrovirová infekce Vnesení genů Vrstva fibroblastů, LIF Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů Selekce ES buněk, v nichž došlo k začlenění vneseného genu homologní rekombinací
VíceHořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
VíceToxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.
Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický
VíceMolekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,
VíceSTRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY
Morfologie (tvar) bakterií STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY Tři základní tvary Koky(průměr 0,5-1,0 µm) Tyčinky bacily (šířka 0,5-1,0 µm, délka 1,0-4,0 µm) Spirály (délka 1 µm až100 µm) Tvorba skupin
VíceInhibitory ATR kinasy v terapii nádorů
Inhibitory ATR kinasy v terapii nádorů J.Vávrová, M Řezáčová Katedra radiobiologie FVZ Hradec Králové UO Brno Ústav lékařské chemie LF Hradec Králové UK Praha Cíl léčby: zničení nádorových buněk zachování
VíceBuněčný cyklus, spojení se signálními cestami a molekulární mechanismy onkogeneze
Buněčný cyklus, spojení se signálními cestami a molekulární mechanismy onkogeneze MUDr. Jiří Vachtenheim, CSc. Přehled regulace buněčného cyklu Základní terminologie: Cycliny evolučně konzervované proteiny
VíceBUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VíceKlonování DNA a fyzikální mapování genomu
Klonování DNA a fyzikální mapování genomu. Terminologie Klonování je proces tvorby klonů Klon je soubor identických buněk (příp. organismů) odvozených ze společného předka dělením (např. jedna bakteriální
VíceBiosyntéza a degradace proteinů. Bruno Sopko
Biosyntéza a degradace proteinů Bruno Sopko Obsah Proteosyntéza Post-translační modifikace Degradace proteinů Proteosyntéza Tvorba aminoacyl-trna Iniciace Elongace Terminace Tvorba aminoacyl-trna Aminokyselina
Víceve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv
Urbanová Anna ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv strukturní rysy mrna proces degradace každá mrna v
VíceÚvod do mikrobiologie
Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie
VíceBIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
VíceTRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN
TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN Translace - překlad genetické informace z jazyka nukleotidů do jazyka aminokyselin podle pravidel genetického kódu. Genetický kód - způsob zápisu genetické informace Kód Morseovy
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í I ti d j dělá á í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
Vícepátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
VíceSyntéza a postranskripční úpravy RNA
Syntéza a postranskripční úpravy RNA 2016 1 Transkripce Proces tvorby RNA na podkladu struktury DNA Je přepisován pouze jeden řetězec dvoušroubovice DNA templátový řetězec Druhý řetězec se nazývá kódující
VíceMitochondriální genom, úloha mitochondrií v buněčném metabolismu, signalizaci a apoptóze
Mitochondriální genom, úloha mitochondrií v buněčném metabolismu, signalizaci a apoptóze MUDr. Jan Pláteník, PhD březen 2007 Mitochondrie:... původně fagocytované/parazitující bakterie čtyři kompartmenty:
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 4. Membránové proteiny Ivo Frébort Lipidová dvojvrstva Biologické membrány Integrální membránové proteiny Transmembránové proteiny Kovalentně ukotvené membránové
VíceNukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace
ukleové kyseliny Replikace Transkripce, RA processing Translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským
VíceVnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu
Vnitřní prostředí organismu Procento vody v organismu 2 Vnitřní prostředí organismu Obsah vody v různých tkáních % VODY KREV 83% SVALY 76% KŮŽE 72% KOSTI 22% TUKY 10% ZUBNÍ SKLOVINA 2% 3 Vnitřní prostředí
VíceProtinádorová imunita. Jiří Jelínek
Protinádorová imunita Jiří Jelínek Imunitní systém vs. nádor l imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které se vymkly kontrole l do boje proti nádorovým buňkám
VíceMolekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
VíceZkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
VíceAntigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu
Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)
VíceSouhrn 4. přednášky. Genetické metody
Souhrn 4. přednášky Genetické metody Plasmidy (kvasinkové elementy) Integrace (plasmidy, PCR, kazety) Teplotně-sensitivní mutanty (esenciálních genů) Tetrádová analýza Syntetická letalita, epistase, suprese
VíceTRANSFORMACE = PŘÍJEM EXOGENNÍ DNA BAKTERIÁLNÍ BUŇKOU
TRANSFORMACE = PŘÍJEM EXOGENNÍ DNA BAKTERIÁLNÍ BUŇKOU 1928: Griffith - Streptococcus pneumoniae - změny virulence 1944: Avery, MacLeod, McCarty - důkaz transformující aktivity DNA Streptococcus pneumoniae
Více(molekulární) biologie buňky
(molekulární) biologie buňky Buňka základní principy Molecules of life Centrální dogma membrány Metody GI a MB Interakce Struktura a funkce buňky - principy proteiny, nukleové kyseliny struktura, funkce
VíceTypy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).
Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a
VíceEPIGENETIKA reverzibilních změn funkce genů, Epigenetické faktory ovlivňují fenotyp bez změny genotypu. Epigenetická
EPIGENETIKA Epigenetika se zabývá studiem reverzibilních změn funkce genů, aniž by při tom došlo ke změnám v sekvenci jaderné DNA. Epigenetické faktory ovlivňují fenotyp bez změny genotypu. Epigenetická
VíceTranslace (druhý krok genové exprese)
Translace (druhý krok genové exprese) Od RN k proteinu Milada Roštejnská Helena Klímová 1 enetický kód trn minoacyl-trn-synthetasa Translace probíhá na ribosomech Iniciace translace Elongace translace
VíceExprese rekombinantních proteinů
Exprese rekombinantních proteinů Exprese rekombinantních proteinů je proces, při kterém můžeme pomocí různých expresních systémů vytvořit protein odvozený od konkrétního genu, nebo části genu. Tento protein
VíceMOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE PROKARYOT
Informační makromolekuly MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE PROKARYOT Funkce a syntéza informačních makromolekul Regulace metabolické aktivity Nukleové kyseliny Proteiny Pořadí monomerních jednotek nese genetickou informaci
VíceMolekulární biotechnologie č.9. Cílená mutageneze a proteinové inženýrství
Molekulární biotechnologie č.9 Cílená mutageneze a proteinové inženýrství Gen kódující jakýkoliv protein lze izolovat z přírody, klonovat, exprimovat v hostitelském organismu. rekombinantní protein purifikovat
Více1. Napište strukturní vzorce aminokyselin E a W a vzorce guanosinu a uracilu
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2018 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin E a W a vzorce guanosinu a uracilu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná
VíceKomplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK
Komplementový systém a nespecifická imunita Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK IMUNITA = OBRANA 1. Rozpoznání vlastní a cizí 2. Specifičnost imunitní odpovědi 3. Paměť zachování specifických
VíceSenescence v rozvoji a léčbě nádorů. Řezáčová Martina
Senescence v rozvoji a léčbě nádorů Řezáčová Martina Replikační senescence Alexis Carrel vs. Leonard Hayflick and Paul Moorhead Diferencované bb mohou prodělat pouze omezený počet dělení - Hayflickův limit
Více