Hlubinné úloïi tû. Správa úloïi È. radioaktivních odpadû

Transkript

1 Hlubinné úloïi tû radioaktivních odpadû Správa úloïi È radioaktivních odpadû

2

3 ÚloÏi tû je kdyï.. Vût ina lidí, ktefií se alespoà trochu zajímají o dûní kolem sebe, se jiï urãitû setkala s pojmem úloïi tû radioaktivních odpadû. Stejnû tak se jiï souãástí obecného povûdomí stal jeho úãel. Je to místo, kde by mûly b t natrvalo ukládány radioaktivní odpady vznikající v energetice, prûmyslu, v zkumu a zdravotnictví. ÚloÏi tû dûlíme v zásadû na dva druhy, na úloïi tû pro nízko a stfiednû radioaktivní odpady a na úlo- Ïi tû pro odpady vysoce radioaktivní. Tato publikace pojednává v hradnû o úloïi - tích pro vysoce radioaktivní odpady, která budeme naz vat úloïi tû hlubinná, proto- Ïe by mûla b t vybudována hluboko pod povrchem zemû. Hlubinná úloïi tû jsou pfiipravována pfiedev ím pro vyhofielé palivo z jadern ch elektráren a pro nûkteré dal í radioaktivní odpady. O hlubinném úloïi ti jako o zpûsobu zne kodnûní vyhofielého jaderného paliva se v ak vedou ostré diskuse, a to i pfiesto, Ïe vût ina vûdcû a technikû povaïuje tento poslední ãlánek tzv. jaderného palivového cyklu za naprosto realistick. Tento spor mohl vzniknout, protoïe zne kodnûní vyhofielého jaderného paliva opravdu není záleïitost jednoduchá. Vyhofielé jaderné palivo je vysoce a dlouhodobû radioaktivní a musí b t bezpeãnû oddûleno od na eho Ïivotního prostfiedí po dobu aï jednoho sta tisíce let. Není se tedy co divit, Ïe se obãané ptají, zda nûjaké lidské dílo mûïe zûstat po tak dlouho dobu funkãní, zda lze takto dlouho zajistit jeho ochranu pfied pfiírodními silami a lidmi. Nejlep í fie ení je trvalé fie ení Praxe posledních tfiiceti let jednoznaãnû prokázala, Ïe vyhofielé jaderné palivo lze bezpeãnû skladovat. Staãí napfiíklad kovov nebo betonov kontejner, jehoï stûny jsou dostateãnû silné, aby odstínily radioaktivní záfiení, izolovaly skladované vyhofielé palivo a ochránili ho pfied zásahy ãlovûka a vlivy pfiírody. Teoreticky by tedy lo vyfie it zne kodnûní vyhofielého paliva jeho dostateãnû dlouh m skladováním, a to tak, Ïe bychom kaïd ch padesát nebo sto let pfieloïili vyhofielé palivo z kontejnerû star ch do kontejnerû nov ch. Pak by vïdy po urãité dobû mohly b t nové kontejnery vyrobeny tak, aby odpovídaly poïadavkûm své doby. HLUBINNÉ ÚLOÎI Tù RADIOAKTIVNÍCH ODPADÒ 1

4 Tento zpûsob zne kodnûní vyhofielého jaderného paliva je technicky provediteln, ale prakticky nepouïiteln. Za prvé by byl neúmûrnû drah a potencionálnû rizikov, ale pfiedev ím nemûïeme odkázat následujícím generacím tuto neustálou starost o vyhofielé palivo. Proto bylo navrïeno uloïit vyhofielé palivo do kontejneru, kter by bez úhony a bez lidsk ch zásahû pfieãkal cel ch sto tisíc let. Takové kontejnery v ak není tfieba vyrábût, tvofií je sama pfiíroda. Jsou jimi horniny hluboko pod povrchem Zemû. Bezpeãné hlubiny My lenka uloïit vyhofielé jaderné palivo do hlubin Zemû tedy není v chodiskem z nouze, ale logick m fie ením dilematu, jak s pfiijateln mi náklady po dobu témûfi sta tisíc let ochránit vyhofielé palivo pfied pfiírodními vlivy a Ïivly a pfied destruktivními zásahy ãlovûka. Pokud existují obavy, Ïe vyhofielé palivo dlouhodobû skladované na povrchu by se mohlo stát terãem bombardování, útoku teroristického komanda, ílence nebo sbûratelû kuriozit, palivo uloïené jeden kilometr pod zemsk m povrchem bude pfied lidmi naprosto v bezpeãí - pfiístup do hlubinného úloïi tû bude po jeho zaplnûní zasypán a uzavfien. Bezmocné budou i pfiírodní Ïivly. Stejnû jako se ponorky plující v hlubinách oceánu net ká orkán zufiící na jeho hladinû, tak se stovky metrû pod zemí neprojevují povodnû, pády meteoritû nebo pfiíchod dal í doby ledové na jejím povrchu. Samozfiejmû, Ïe hlubinné úloïi tû nemûïe b t vybudováno kdekoliv. Horninov masiv, ve kterém se bude nacházet musí splàovat fiadu podmínek. Napfiíklad musí b t z geologického hlediska dlouhodobû stabilní, musí b t neporu en, proudûní podzemních vod by v nûm mûlo b t co nejmen í a jeho materiál musí tvofiit pfiirozenou bariéru proti ífiení radioaktivních látek. Skeptici, ktefií zpochybàují, Ïe vybran masiv mûïe zûstat stabilní po tak dlouhou, zapomínají, Ïe v hlubinách Zemû panují jiné podmínky, neï na jejím povrchu. Zatímco sto tisíc let je pro lidstvo nepfiedstavitelnû dlouhá doba, pro horninové masivy, ve kter ch nedo lo ke zmûnám po dobu mnoha desítek miliónû let, je to okamïik. 2 HLUBINNÉ ÚLOÎI Tù RADIOAKTIVNÍCH ODPADÒ

5 ÚloÏi tû a jeho ãásti Zatímco o hlubinném úloïi ti jako o koncepci zne kodnûní vyhofielého jaderného paliva se v odborn ch kruzích i mezi irokou vefiejností stále diskutuje, proveditelnost jeho v stavby zpochybàuje málokdo. Plány hlubinn ch úloïi È, jak je pfiipravují zemû vyuïívající jadernou energetiku, vypadají podobnû a na jejich vybudování je moïno pouïít jiï vyzkou en ch razících a stavebních technik. Napfiíklad lze pouïít stejn ch dûlních postupû, jak mi je v âeské republice tûïen uran, nebo vyuïít stejná zafiízení, jak mi byl raïen spojovací tunel mezi Anglií a Francií pod prûlivem La Manche. KaÏdé hlubinné úloïi tû by se mûlo skládat ze ãtyfi ãástí: nadzemního areálu, pfiístupov ch achet a tunelû, prostorû pro ukládání vyhofielého paliva a samostatn ch kontejnerû s vyhofiel m palivem. Nadzemní areál Nadzemní ãást hlubinného úloïi tû by mûla zpoãátku pfiedstavovat zázemí pro vybudování podzemní ãásti úloïi tû a poté zaji - Èovat jeho provoz aï do doby, neï bude naplnûno a natrvalo uzavfieno. Co do sloïení budov a zafiízení se povrchová ãást nebude pfiíli li it od areálû hlubinn ch dolû. Zapotfiebí budou provozy a zafiízení zabezpeãující dodávky elektfiiny, vûtrání úloïi tû, dílny pro servis dûlních zafiízení, správní budovy, sociální zázemí, sklady a pravdûpodobnû i rozsáhlej í informaãní stfiedisko. Od tûchto obvykl ch zafiízení se bude sv m pfiísn m provozem odli ovat ta ãást povrchového areálu, kde bude pfiijímáno a upravováno vyhofielé jaderné palivo. Zde jej bude nutno vyjmout z kontejnerû, ve kter ch bylo k hlubinnému úloïi ti pfiepraveno, pfiekontrolovat a pfieloïit do kontejnerû urãen ch k hlubinnému ulo- Ïení. Konstrukce tûchto kontejnerû se bude v rûzn ch zemích odli- ovat a proto je pravdûpodobné, Ïe se vyhofielé palivo bude v nûkter ch pfiípadech pro hlubinné uloïení mechanicky upravovat. Pro jednoduchost budeme v dal ím textu popisovat uloïení vyhofielého jaderného paliva v kovov ch kontejnerech, do nichï bude toto palivo pfiekládáno bez úpravy pfiímo z kontejnerû pfiepravních. Je to ostatnû postup, kter se v tuto chvíli jeví pro âeskou republiku jako nejvíce pravdûpodobn. HLUBINNÉ ÚLOÎI Tù RADIOAKTIVNÍCH ODPADÒ 3

6 Nadzemní areál Pfiístupové achty a tunely 4 HLUBINNÉ ÚLOÎI Tù RADIOAKTIVNÍCH ODPADÒ

7 Kontejner a jeho nejbliï í okolí Ukládací prostory HLUBINNÉ ÚLOÎI Tù RADIOAKTIVNÍCH ODPADÒ 5

8 Pfiístupové achty a tunely Hloubka, ve které by mûly b t vybudovány ukládací prostory se bude li it u kaïdého úloïi tû v závislosti na konkrétních geologick ch podmínkách. V souãasné dobû se pfiepokládají hloubky od tfií set metrû aï po jeden kilometr. Nehledû na hloubku budou vïdy povrchov areál a ukládací prostory vzájemnû propojeny svisl mi pfiístupov mi achtami nebo tunelem zavrtávajícím se do zemû po spirále. Jak achty, tak tunel budou slouïit pro ventilaci a dopravu osob, materiálu i kontejnerû s vyhofiel m palivem. Rozmûry a sklon tunelu byly napfiíklad v védsku vyprojektovány tak, aby vnûm mohly b t ukládací kontejnery s vyhofiel m palivem na nákladních automobilech. Ukládací prostory Nejvût í ãást podzemních prostor pfiedstavuje v hlubinném úlo- Ïi ti rozsáhlá síè chodeb, kde budou definitivnû umístûny kontejnery s vyhofiel m jadern m palivem. Vût ina projektû pfiedpokládá jejich uloïení pod úrovní podlah tûchto tunelû. Men í ãást prostor bude obdobnû jako na povrchu vytváfiet nezbytné zázemí pro pracovníky. Velikost hlubinné ãásti úloïi tû bude úmûrná mnoïství vyhofielého paliva, jeï má pojmout, a bude závislá na nûkolika dal ích faktorech. Jedním z nich je i doba, po kterou bylo vyhofielé palivo skladováno v povrchov ch meziskladech. Ve vyhofielém jaderném palivu totiï i po vyjmutí z jaderného reaktoru pokraãuje pfiirozená radioaktivní pfiemûna, pfii níï se uvolàuje radioaktivní záfiení a teplo. Vyhofielé palivo je proto ihned po vyjmutí z reaktoru skladováno v bazénech s vodou, která jej chladí a odstiàuje radioaktivní záfiení. Intenzita záfiení a mnoïství uvolàovaného tepla se postupem ãasu sniïují. Díky tomu je po tfiech aï pûti letech moïné vyhofielé palivo skladovat v kontejnerech, jeï jsou chlazeny jen pfiirozen m proudûním vzduchu. V hlubinném úloïi ti nebude vyhofielé palivo ochlazováno ani vodou, ani vzduchem, ale uvolnûné teplo bude odvádûno samovolnû do okolních hornin. Kontejnery s vyhofiel m palivem proto musejí b t v hlubinném úloïi ti umístnûny v takové vzdálenosti od sebe, aby se teplo mohlo rozpt lit a palivo se nepfiehfiívalo. 6 HLUBINNÉ ÚLOÎI Tù RADIOAKTIVNÍCH ODPADÒ

9 Kontejner a jeho nejbliï í okolí Základní funkcí hlubinného úloïi tû je zabránit radioaktivním látkám z vyhofielého jaderného paliva proniknout do podzemních vod a jejich prostfiednictvím k zemskému povrchu, do Ïivotního prostoru rostlin, zvífiat a lidí.jejich pohybu stojí v cestû nûkolik bariér. NejdÛleÏitûj ími z bariér vyroben ch ãlovûkem (tzv. inïen rské bariéry) jsou kontejner a tzv. v plàové a tlumící materiály, jimiï se utûsàuje prostor mezi kontejnerem a stûnou achty, v níï je umístûn. V znam kontejneru spoãívá pfiedev ím v tom, Ïe bude vyhofielé palivo prvních tisíc let po uloïení dokonale izolovat od okolí a pfiedev ím od jakékoliv vlhkosti. Právû v této poãáteãní dobû bude aktivita paliva je tû na takové úrovní, Ïe by uvolàované teplo mohlo vést za pfiítomnosti vody k chemick m reakcím ovliv- Àující stav vyhofielého paliva a vlastnosti okolních v plàov ch materiálû a horniny. Materiál ze kterého bude kontejner vyroben, musí b t mechanicky odoln, vzdorovat v em typûm koroze a mûl by si zachovávat své vlastnosti i po dlouhodobém ozafiování, jemuï bude vystaven ze strany vyhofielého jaderného paliva. Jako nejvhodnûj í se v souãasné dobû jeví tfii druhy materiálû. Prvním jsou oceli vysoce legované niklem, titanem a chromem, druh m jsou uhlíkaté oceli a tfietím stálé materiály, jako je zlato, platina, titan a také oproti ostatním cenovû pfiijatelnûj í mûì. kazeta s vyhofiel m jadern m palivem Vzhledem k tomu, Ïe kaïd ze jmenovan ch materiálû má své v hody a nev hody, je pravdûpodobné, Ïe nûkteré zemû se rozhodnou pro jejich kombinaci, jako to jiï uãinily védsko a Finsko. Jejich kontejner pro hlubinné ukládání by mûl mít dva plá tû, vnitfiní z oceli a vnûj í z mûdi. V plàové a tlumící materiály, jimiï bude kontejner v achtû obklopen, by nemûly propou tût vodu a vázat radioaktivní látky a také dobfie odvádût teplo z povrchu kontejneru. UvaÏuje se pfiedev ím o jílovit ch materiálech, jako je bentonit, a jejich smûsích napfiíklad s kfiemenn ch pískem. ocel mûì V znam pfiírodních v plàov ch a tlumicích materiálû spoãívá v tom, Ïe samotn bentonit je schopen radioaktivní látky uniklé z kontejneru zadrïet minimálnû po dobu nûkolika desítek let. HLUBINNÉ ÚLOÎI Tù RADIOAKTIVNÍCH ODPADÒ 7

10 Jak postavit hlubinné úloïi tû Stejnû jako kaïdá jiná stavba vyïaduje vybudování hlubinného úloïi tû vhodné místo, vhodn stavební postup a peníze. Jaderné fondy Aby bylo z dlouhodobého hlediska zaji tûno dostateãné mnoïství penûz, rozhodly se nûkteré zemû, vãetnû âeské republiky, zajistit financování konce palivového cyklu prostfiednictvím tzv. jadern ch fondû. Jaderné elektrárny a ostatní pûvodci radioaktivních odpadû (lékafiská zafiízení a v zkumné ústavy) pfiispívají do fondu po celou dobu své existence. Napfiíklad jaderné elektrárny pfievádûjí do fondu ãást z trïeb za kaïdou vyrobenou kilowatthodinu elektrické energie. V znam fondu spoãívá v tom, Ïe shromáïdí finanãní prostfiedky v dobû provozu jadern ch zafiízení a udrïí je tak dlouho, neï bude zahájena v stavba hlubinného úloïi tû. Lokalita Zpfiedchozích kapitol vypl vá, Ïe najít vhodné místo pro hlubinné úloïi tû znamená najít horninov masiv odpovídající fiadû po- ÏadavkÛ. Za vhodné horniny jsou dnes v eobecnû povaïovány Ïuly (granity), tufy, jílovce, jílové bfiidlice a soli. Na území âeské republiky se v seizmicky stabilních oblastech nacházejí rozsáhlé Ïulové masivy a je témûfi jisté, Ïe hlubinné úloïi tû bude umístûno v jednom z nich. V bûru konkrétního masivu v ak bud nutno provést podrobné v zkumy a mûfiení trvající fiadu let. V zkumy provádûné pfiedev ím nedestruktivními metodami budou doplnûny i hlubinn mi vrty, jeï by mûly potvrdit pfiedpokládané vlastnosti horniny v hloubce úloïi tû, rozloïení pfiípadn ch puklin a zlomû a v skyt podzemních vod i jejich chemické sloïení. Podzemní laboratofi DÛleÏit krok na cestû k hlubinnému úloïi ti pfiedstavují tzv. podzemní laboratofie. Ty jsou budovány pod zemí, uvnitfi zkouman ch horninov ch masivû. V reáln ch podmínkách tak mohou vûdci ovûfiit pfiedpokládané vlastnosti horniny (napfi. její schopnost zabránit pohybu radionuklidû) mnoïství a rychlost proudûní podzemních vod areakci stavebních materiálû a materiálû bariér pfii styku s horninov m masivem. 8 HLUBINNÉ ÚLOÎI Tù RADIOAKTIVNÍCH ODPADÒ

11 Napfiíklad véd tí vûdci, ktefií svoji laboratofi budují na ostrovû Äspö (nedaleko pobfieïí a jaderné elektrárny Oskarshammn) 500 metrû pod zemsk m povrchem, studují, jak se radionuklidy pohybují podél horninov ch zlomû a ovûfiují chování jílu, jímï by mûl b t v hlubinném úloïi ti utûsnûn prostor mezi kontejnerem a horninou. Pfii budování podzemní laboratofie vûdci také zkoumají nejvhodnûj í stavební postupy a vyhodnocují, do jaké míry jednotlivé razící techniky naru ují okolní horninu. Na pfiípravû hlubinn ch úloïi È a provozování podzemních laboratofií se vût inou podílejí vûdci z celého svûta, vãetnû vûdcû z âeské republiky. Díky tomu budeme moci v sledky jiï proveden ch dlouholet ch v zkumû vyuïít a nezaãít pfii budování hlubinného úloïi tû od nuly. Bezpeãnost hlubinného úloïi tû Základní my lenka, na níï je koncepce zne kodnûní vyhofielého jaderného paliva postavena, zní: uloïit vyhofielé palivo hluboko do zemû tak, aby se radioaktivní látky v nûm obsaïené nedostaly zpût na povrch dfiíve, neï za sto tisíc let. Po této dobû jiï budou pro lidi a Ïivotní prostfiedí ne kodné. Hlubinná úloïi tû jsou dnes projektována tak, aby pfietrvala ne sto tisíc let, ale milióny let. Je-li v ak tfieba prokázat, Ïe hlubinné úloïi tû jako zafiízení je bezpeãné, znamená to prokázat, Ïe bariéry stojící mezi vyhofiel m palivem a Ïivotním prostfiedím zadrïí radioaktivní látky minimálnû po poïadovanou dobu jednoho stati síce let. Rozebrat sloïité matematické v poãty a modely, jejichï prostfiednictvím je odolnost bariér propoãítávána, by v raznû pfiesáhlo rozsah a zamûfiení této publikace, ale rozhodnû stojí za to vûnovat se zpûsobu, jak m vûdci své v poãty ovûfiují v praxi. Je to moïná pfiekvapivé, ale pfiíroda poskytuje nejen dostatek pfiíkladû odolnosti materiálû uvaïovan ch pro bariéry v hlubinném úloïi ti, ale stvofiila i vlastní, pfiírodní úloïi tû radioaktivních materiálû. Jezero Cigar Lake v Kanadû voda pûda pískovec porézní pískovec jíl uranová ruda základní hornina Pfiírodní reaktory a úloïi tû Snad nejzajímavûj ím fenoménem je tzv. pfiírodní reaktor nacházející se v Oklo vafrickém státû Gabun. Pfied dvûma miliony let se v místním horninovém masivu nashromáïdili uran a voda na jednom místû v tak neuvûfiitelnû pfiíznivém mnoïství a pomûru, Ïe do lo ke stejné jaderné reakci, jaká probíhá v reaktorech jadern ch elektráren. Pfii jaderné reakci se uvolàovala energie ve formû tepla a vznikaly tûpné produkty. HLUBINNÉ ÚLOÎI Tù RADIOAKTIVNÍCH ODPADÒ 9

12 Pfiírodní reaktor v Oklo, pfiipomínající koláã o prûmûru a v ce dvou metrû, dnes studují vûdci z celého svûta a zji Èují, Ïe za dva miliony let se produkty jaderného tûpení a plutonium v raznûji nepohnuly z místa, kde vznikly. ZpÛsob a rychlost, jak mi radioaktivní látky pronikají horninami, mohou vûdci studovat také v Brazílii, v místû zvaném Pococ de Caldas, v povrchov ch dolech velmi bohat ch na uran. Barevné pásy hornin zde dokumentují, jak uranové ionty více neï milion let pronikaly skalním masivem. Pozorování v Pocos de Caldas jsou cenná také z toho dûvodu, Ïe hornina s radionuklidy zde byla vystavena intenzivnímu pûsobení jak podzemních, tak de- Èov ch vod. Snad nejcennûj ím pfiíkladem je v ak pfiírodní úloïi tû radioaktivních látek u kanadského jezera Cigar Lake (lépe fieãeno pod ním). V hloubce 430 metrû pod zemí se zde pfied milionem a tfiemi sty tisíci lety vytvofiilo loïisko uranové rudy se 60% uranu. BûÏnû se tûïí rudy s obsahem do 2% uranu. Více neï milion kubick ch metrû takto bohaté uranové rudy leïí na Ïulovém masivu a je pfiekryt pûti aï tfiicetimetrovou vrstvou jílu. Podobnost s koncepcí hlubinn ch úloïi È je do oãí bijící. A v sledky? Mûfiení prokázala, Ïe k zemskému povrchu Ïádn uran nepronikl. Jílová vrstva dokázala toto loïisko úloïi tû po celou dobu izolovat. Meãe, pfiilby a dûla Ovûfiit v praxi dlouhodobou odolnost materiálû, nichï by mûly b t vyrobeny kontejnery pro hlubinné ukládání, taktéï není nemoïné. Archeologové na li dostatek kovov ch pfiedmûtû - zbraní, ozdob a nádob, jeï po staletí leïely v zemi. Na nich mohou vûdci ovûfiit své v poãty o rychlosti koroze kovû probíhající v zemi za nepfiítomnosti volného kyslíku, ve vlhkém nebo naopak suchém prostfiedí. Kdo mûl pfiíleïitost tyto pfiedmûty vidût na vlastní oãi, jistû si pov iml, Ïe jsou zachovalej í, neï bychom pfiedpokládali. Zatímco karosérie auta nám zreziví za deset let, nûkteré meãe nebo brnûní jsou i po nûkolika staletí dlouhém pobytu pod zemí témûfi nedotãené. Tyto pfiedmûty korodovaly pomalu díky men ímu v skytu volného kyslíku pod zemí. V hloubkách okolo pûti set metrû pod zemí v horninov ch masivech urãen ch pro hlubinné úloïi tû by jiï nemûl b t pfiítomen voln kyslík Ïádn, a to ani v podzemních vodách. Rozhodnutí védsk ch vûdcû vyrábût kontejnery pro hlubinné úloïi tû z mûdi bylo ovlivnûno i jedním z takov chto archeologick ch nálezû. Bronzové dûlo védské váleãné lodi Kronan spoãívalo v nánosech bahna na dnû Baltského mofie od roku 1676, kdy byla loì potopena. Za tfiista let nedokázala koroze povrch bronzového dûla po kodit (bronz, z nûhoï bylo toto dûlo odlito obsahoval 96,3% mûdi). Díky tomu a podobn m nálezûm a díky mnoha experimentûm védové prokázali, Ïe jejich mûdûn kontejner vydrïí pod zemí statisíce let, ne-li miliony. 10 HLUBINNÉ ÚLOÎI Tù RADIOAKTIVNÍCH ODPADÒ

13 Pfiíklady ze svûta Vyhofielé jaderné palivo musí b t pfied umístûním v úloïi ti skladováno po dobu nûkolika desítek let (za optimální dobu se obvykle povaïuje let). Nutnost skladování je hlavním dûvodem, proã hlubinné úloïi tû pro vyhofielé jaderné palivo není dosud v provozu nikde na svûtû. ada zemí v ak v pfiípravû hlubinného úloïi tû pokroãila znaãnû daleko, i kdyï tato cesta nebyla vïdy pfiímoãará a snadná. Finsko V souãasnosti pfiíprava nejdále pokroãila ve Finsku a védsku. Za hostitelské horninové prostfiedí zde byla vybrány (podobnû jako v âr) Ïuly. Ve Finsku probíhá pfiíprava v souladu se strategií, schválenou poãátkem 80.let. Podle konceptu úloïi tû budou palivové elementy uzavfieny v kovov ch dvouvrstv ch (mûdûn ch s litinovou vestavbou) kontejnerech a umístûny v hloubce nûkolik set metrû. Prostory mezi kontejnery a horninou budou vyplnûny bentonitem. Vprocesu v bûru lokality bylo dûleïit m mezníkem posouzení vlivû na Ïivotní prostfiedí ve 4 lokalitách, které prokázalo, Ïe ve v ech tûchto lokalitách nedojde s velkou pravdûpodobností nikdy v budoucnosti k ohroïení zdraví lidí ani k ohroïení Ïivotního prostfiedí a Ïe ekonomické vlivy budou spí e pozitivní. Koneãnou lokalitou je ostrov Olkiluoto nedaleko od mûsta Rauma (chránûná UNESCO) na západním pobfieïí Botnického zálivu, coï podpofiilo i místní zastupitelstvo obce Eurajoki. V bûr lokality schválila v lednu 2001 vláda avkvûtnu 2001 velkou vût inou i parlament. V roce 2003 byla v Olkiluoto zahájena v stavbu podzemní laboratofie. Laboratofi by mûla získat údaje (v hloubkách 300, 400 a 500 m) charakterizující lokalitu a ovûfiit tak vhodnost pfiedchozího v bûru. Spoleãnost Posiva Oy, zodpovûdná za zne kodnûní radioaktivních odpadû, hodlá kolem roku 2010 pfiedloïit Ïádost o povolení v stavby úloïi tû. První vyhofielé palivo by mûlo b t uloïeno v roce védsko Pravdûpodobnû jako první na svûtû by mûlo b t zprovoznûno úloïi tû ve védsku (kolem 2018). V zkum v této oblasti probíhá ve védsku jiï déle neï 30 let. Celá fiada dlouhodob ch experimentû byla provedena v podzemní laboratofii Äspö v blízkosti Oskarshamnu. Tato laboratofi je tvofiena témûfi 4 km dlouh m spirálov m tunelem, kter dosahuje do hloubky 450 m. Cílem experimentû bylo získat v reáln ch hlubinn ch podmínkách údaje o v ech dûjích a jevech, které v úloïném systému budou probíhat, nebo které by mohly za urãit ch podmínek nastat. V posledních letech je zde provádûna fiada prací, jejichï cílem je demonstrovat v reálném mûfiítku, jak budou práce probíhat (vrtání úloïn ch studní, studium stability tûchto studní, ukládání maket odpadû o váze témûfi 30 tun pomocí prototypu ukládacího stroje, vreálném mûfiítku, vytvofiení prototypu úloïné chodby apod.). Tyto práce potvrzují HLUBINNÉ ÚLOÎI Tù RADIOAKTIVNÍCH ODPADÒ 11

14 realizovatelnost úloïi tû a protoïe laboratofi nav tíví roãnû desítky tisíc náv tûvníkû, pomáhají zvy ovat porozumûní vefiejnosti pro vlastní zámûr úloïi tû. Koncept je obdobn finskému, dvouvrstvé kontejnery mohou dosáhnout Ïivotnosti aï 1 milion let. Postup poãítá i se znovuvyjmutelností paliva, ov em jen v poãáteãní fázi ukládání. Po uloïení 5-10 % celkového mnoïství odpadû se na základû získan ch zku eností a vûdecko-technického v voje celá koncepce novû vyhodnotí arozhodne se, zda a jak se bude s ukládáním zb vajícího paliva pokraãovat. Geologické práce probíhají s podporou místních obcí ve 2 lokalitách na pobfieïí Botnického zálivu - Forsmark v blízkosti Ãsthammeru a Simpevar blízko Oskarshamnu. Francie PfiestoÏe Francie vyrábí 80% elektrické energie z jádra, dosud zde nebyla schválena Ïádná koncepce koneãného zne kodnûní vysoce aktivních odpadû. Podle zákona z roku 1991, kter stanovuje 3 smûry v zkumu v této oblasti, lze oãekávat rozhodnutí parlamentu ohlednû koncepce v roce V oblasti v zkumu ukládání se Francie orientuje na Ïuly a jíly. V lokalitû Bure v departmentu Meuse se buduje podzemní laboratofi v jílovém prostfiedí, v Ïulovém prostfiedí se dosud nepodafiilo najít vhodnou lokalitu, kde by se zámûr v stavby laboratofie setkal s potfiebnou podporou obyvatel. Podzemní laboratofie v souãasnosti provozují i dal í zemû jako napfi. Kanada, v carsko, Belgie a Nûmecko. Vtûchto laboratofiích se provádûjí mimo jiné i dlouhodobé experimenty, navrïené a fiízené t my s mezinárodní úãastí. USA ÚloÏi tû s nejvût í kapacitou na svûtû vznikne pravdûpodobnû v nevadské pou ti v lokalitû Yucca Mountain. PÛvodní plány poãítaly se zprovoznûním úloïi tû jiï v roce 1998, zákon z roku 1995 zavazuje vládu zprovoznit úloïi tû v roce V lokalitû je vyraïen pfiístupov tunel 500 metrû pod povrchem do nitra masivu, tvofieného sopeãn m tufem, kter slouïí také jako podzemní laboratofi. Pfielomov m rokem pro pfiípravu úloïi tû byl rok 2003: vhodnost lokality nejprve potvrdilo Ministerstvo energetiky (DOE), lokalitu následnû schválil prezident USA i kongres. V úloïi ti by mûlo b t zne kodnûno palivo z více neï 100 jadern ch reaktorû. Pfiíprava hlubinného úloïi tû vyhofielého paliva a vysoce aktivních odpadû je, jak dokazují uvedené i dal í pfiíklady ze svûta, velmi sloïit proces, vyïadující koordinaci v ech zainteresovan ch, tj. producentû odpadû, vûdcû a vûdeck ch ústavû, státní správy, kontrolních úfiadû a v ech obãanû. SloÏitost procesu je dána pfiedev ím dûrazem na bezpeãnost. Bezpeãnost, která je prokazována pro desítky aï stovky tisíc let, tj. období v jin ch lidsk ch ãinnostech tûïko pfiedstavitelné. 12 HLUBINNÉ ÚLOÎI Tù RADIOAKTIVNÍCH ODPADÒ

15

16 Správa úloïi È radioaktivních odpadû DláÏdûná 6, Praha 1 Tel.: info@rawra.cz