Finanční matematika v osobních a rodinných financích

Transkript

1 Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Finanční matematika v osobních a rodinných financích Martin Širůček, garant předmětu strana 2 Doktorské studium oboru Finance, Provozně ekonomická fakulta Mendelova univerzita v Brně, ukončení 2013 od roku 2008 přednáší oblast finančních trhů, kapitálových trhů, finanční matematiky, osobních a rodinných financí od roku 2008: externí spolupráce Fond Shop od roku 2011: Grantika ČS od roku 2014: projektový manažer komisař schválený ČNB pro oblast investic a penzí dle zákona č. 426, 427/2011 Sb. člen akreditační komise pro zkoušky odborné způsobilosti dle ZPKT, IPIZ člen akreditační a zkušební komise EFPA ČR strana 3 Organizační záležitosti Přednášky/cvičení nepovinné Náplň přednášek/cvičení Ukončení písemná zkouška + možnost rozložení zkoušky Veškeré info na 1

2 Zdroje ke studiu strana 4 Přednášky: REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 760 s. Partners. ISBN REJNUŠ, O. Finanční trhy: učebnice s programem na generování cvičných testů. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN Cvičení: Videokurz Finanční matematika a publikace ŠOBA, Oldřich a Martin ŠIRŮČEK. Finanční matematika v praxi. 2., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, Partners. ISBN příklady k procvičení vložené na web Další zdroje: podklady pro přednášky a cvičení strana 5 Systém výuky Co je to? versus Proč je to tak? Ptát se, ptát se, ptát se, dokud je čas Nutnost pochopit PRINCIPY Nutnost se učit průběžně Skripta jako podpora, přednášky pro základní principy a upozornění na nejčastější chyby a ukázka praktických dovedností a zkušeností strana 6 Základy finančního trhu Co je to finanční trh a k čemu slouží? Co je to finanční systém a čeho je součástí? Je součástí ekonomického systému v čem se to projevuje? Finanční trhy jako ekonomický barometr (viz akciové trhy) 2

3 strana 7 Finanční trhy jako ekonomický barometr strana 8 HDP CPI S&P 500 Nezaměstnanost strana 9 Finanční systém Čím je tvořen? Finančním trhem a jeho jednotlivými segmenty, nástroji, subjekty, peněžními toky mezi subjekty, zákony atd.. Disponibilní finanční prostředky se prostřednictvím finančních služeb, resp. finančních nástrojů přelévají mezi jednotlivými skupinami 3

4 strana 10 Základní vztahy na finančních trzích Zdroj: Rejnuš (2010) strana 11 Finanční systém Funkce finančního systému a co znamenají? depozitní možnost uložení peněz a jejich zhodnocení kreditní poskytování úvěrů, především pro firmy, což podporuje ekonomický růst, ale i pro domácnosti uchování hodnoty (bohatství) uchování kupní síly s minimalizací důsledku inflace likvidity přeměna finančních aktiv na hotové peníze zajištění platebního styku ochrany proti riziku pojištění a diverzifikace, popř. zajištění regulace finančního systému státem strana 12 Ekonomický systém trh výrobků a služeb (nabídka, poptávka vs. firmy, domácnosti) trh výrobních faktorů (nabídka, poptávka vs. domácnosti, firmy) trh kapitálu: fyzický kapitál finanční kapitál finanční trh promazávání ekonomického systému a v dvousektorové ekonomice přenos finančních prostředků od domácností do firem prostřednictvím finančních nástrojů 4

5 strana 13 Finanční systém v ekonomickém systému Zdroj: Rejnuš (2010) strana 14 Typy finančních transakcí Jakým způsobem se peníze přesouvají: přímé financování (výhody, nevýhody), primární cenné papíry polopřímé financování brokerské (informace) vs. dealerské firmy (rozprodávají velké emise CP) nepřímé financování finanční zprostředkovatelé, primární a sekundární cenné papíry; finanční zprostředkovatelé jsou ziskové společnosti a podle toho se taky tak chovají (poplatky, úrokové marže); největší význam tohoto typu financování, i když existuje např. proces sekuritizace Přímé versus nepřímé financování strana 15 Zdroj: Rejnuš (2010) 5

6 strana 16 Finanční zprostředkovatelé Důvody vzniku: informační náklady transakční náklady Příklad u hypotečního úvěru Úspory versus investice Kdo dělá hlavně úspory (domácnosti, firmy, stát)? strana 17 Kdo dělá hlavně investice (domácnosti, firmy, stát)? základní rozdělení firemních investic strana 18 Rozdělení investic Co je to investice? Dělení investic Zdroj: Rejnuš (2010) 6

7 strana 19 Práva z finančních investic Zdroj: Rejnuš (2010) strana 20 Finanční versus reálné investice Reálné versus finanční investice: a) komplementárnost vs. konkurence obou forem b) vyspělé vs. rozvojové země strana 21 Základní finanční aktiva 1) Funkce peněz: (a) zúčtovací jednotka (míra hodnoty); (b) prostředek směny; (c) uchovatel hodnoty (nejvíce ovšem podléhají inflaci, proč?) 2) Znaky peněz: (a) vysoký stupeň likvidity (žádné poplatky s převodem); (b) neexistence výrobní substituce (nelze nekontrolovatelně vyrábět) 7

8 strana 22 Důležitý poznatek Praktický příklad! strana 23 Rozdělení finančního trhu Zdroj: Rejnuš (2010) Rozdíl mezi cenným papírem a úvěrem? Převoditelnost. strana 24 Peněžní trh Krátkodobý Krátkodobé cenné papíry a krátkodobé úvěry Jaké potřeby jsou financovány krátkodobými finančními zdroji? Malé riziko, malý výnos, vysoká likvidita investiční trojúhelník (něco za něco ) 8

9 strana 25 Krátkodobé úvěry Vztah banka vs. klient (krátkodobé úvěry vs. krátkodobé vklady) Provozní úvěry podniků řízení cash flow Mezibankovní operace (peníze na den, vykrytí likvidity) Patří sem i obchodní úvěry mezi podniky (skonto) atd. Příklady krátkodobých úvěrů Jedná se i o vklady se splatností do 1 roku strana 26 Krátkodobé cenné papíry Charakteristika Základní typy krátkodobých CP: a) směnky b) pokladniční poukázky c) depozitní certifikáty strana 27 Kapitálový trh Dlouhodobý Dlouhodobé úvěry a dlouhodobé cenné papíry (dle splatnosti ne při emisi, ale zbytkové splatnosti pro určení jestli peněžní nebo kapitálový trh!) Co se financuje na kapitálovém trhu? Rizikovější, výnosnější, menší likvidita? (nelze říci ovšem obecně! příklad) Větší objemy 9

10 strana 28 Dlouhodobé úvěry Příklady dlouhodobých úvěrů (hypoteční, emisní půjčka, investiční úvěr apod.) Vysoký objem zapůjčených prostředků oproti krátkodobým úvěrům Zajištění majetkem Jakým majetkem? Jedná se i o vklady se splatností nad 1 rok strana 29 Dlouhodobé cenné papíry Základní charakteristika: obecně zbytková splatnost nad 1 rok Základní druhy dlouhodobých cenných papírů: (a) akcie a obligace (b) jejich vyšší převoditelnost oproti dlouhodobým úvěrům (vyšší likvidita u cenných papírů) Větší objemy obchodů u dlouhodobých cenných papírů než u dlouhodobých úvěrů: (a) sekuritizace (b) možnost vydání cenného papíru na míru strana 30 Trh s cizími měnami Definice měnového kurzu Systémy měnových kurzů Zdroj: Šoba (2009) 10

11 strana 31 Trh s cizími měnami Dělení měnového trhu: (a) Devizový trh: obchod s devizami; velkoobchodní; kurzotvorný; online systém propojených dealerů (a) Valutový trh: obchod s valutami; maloobchodní; nekurzotvorný; nesrovnatelně nižší objemy obchodů strana 32 Trh s cizími měnami Nejvýznamnější světové měnové páry Zdroj: FX-Trading Zdroj: Šoba (2009) Trh s drahými kovy strana 33 Základní komodity zemědělství, surový materiál, drahé kovy - zlato; stříbro; platina Na pomezí s komoditním trhem Vyhledáván obvykle v období nejistoty 11

12 strana 34 Je cena zlata novou cenovou bublinou? strana 35 Rozvoj předmětu Finanční trhy podporuje společnost Partners Financial Services, a.s. strana 36 Trh cenných papírů Zdroj: Rejnuš (2010) 12

13 strana 37 Trh cenných papírů Primární vs. sekundární trh: 1) Rozdíly 2) Funkce 3) Objemy: peněžní vs. kapitálový trh 4) Nezaměňovat s primárními a sekundárními cennými papíry strana 38 Trh cenných papírů Veřejný vs. neveřejný trh: Primární veřejný: aukce, tender, fixní cena Primární neveřejný: emisní tvůrce (emisní půjčka) IPO vs. SEO Sekundární veřejný: burzy, mimoburzovní trhy, OTC trhy Sekundární neveřejný: individuální domluva (např. hospoda ) strana 39 Trh cenných papírů Sekundární veřejné trhy: A) Organizované: burzy a mimoburzovní trhy: PSE (CEE Stock Exchange Group ), NYSE EURONEXT, RM-System, Nasdaq, atd. základní funkce burzy, znaky burzy, typy burz (CP, komodity atd.), důvody pro regulaci burz důvody pro mimoburzovní trhy B) Neorganizované: OTC trhy (přes přepážku) 13

14 Propojení jednotlivých segmentů finančního trhu Aktuální podmínky pro získání peněz a investování peněžních prostředků: každý chce co nejvíce vydělat přechází např. z akciového na dluhopisový trh; Spekulace: nákup podhodnocených a prodej nadhodnocených finančních aktiv velmi rizikové, subjektivita; využití cenového rozdílu v čase Arbitráž: rozdíl oproti spekulaci; využití cenového rozdílu v místě; praktické příklady ROZDÍL SPEKULACE A ARBITRÁŽ? strana 40 strana 41 Ideální versus efektivní trh Ideální trh: volně přístupné všechny informace nulové transakční náklady žádná vládní omezení nikdo nediktuje ceny strana 42 Ideální versus efektivní trh Efektivní trh: nelze dosahovat nadprůměrných zisků všechny informace jsou obsaženy v ceně předpoklady: a) ziskový motiv investorů b) vysoce konkurenční tržní prostředí c) kvalitní informační systémy Tři formy efektivnosti (slabá, středně silná, silná) Platí ještě teorie efektivních trhů? A pokud ne, tak proč? 14

15 Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Instituce finančního trhu strana 44 Instituce finančního trhu Regulatorní instituce Komerční instituce strana 45 Regulatorní instituce finančního trhu 15

16 strana 46 Regulace finančního trhu Důvody pro regulaci komerčních finančních institucí Důvody pro regulaci finančního systému Regulatorní instituce v ČR (minulý a současný stav) Regulatorní instituce ve světě strana 47 Centrální banka (např. ČNB) Funkce: makroekonomické (péče o měnu) jak po vstupu do Eurozóny? měnová (monetární) politika makroekonomické cíle, magický čtyřúhelník emise hotovostních peněz proč jenom CB a proč jenom hotovostní? devizová činnost a regulace mikroekonomické (vliv na instituce finančního trhu a ostatní instituce) regulace a dohled nad institucemi FT důvody? regulace vstupu (přísná kritéria, regulace a dohled působení, popř. pojištění vkladů např. u bank atd.), banka bank banka státu reprezentace státu v měnové oblasti Vývoj indexu spotřebitelských cen strana 48 16

17 strana 49 Nástroje CB pro dosažení cílů Rozdělení nástrojů: a) krátkodobé versus dlouhodobé b) přímé versus nepřímé (nejvýznamnější členění) c) běžné versus mimořádné strana 50 Nástroje měnové politiky Základní rozdělení nástrojů: a) přímé versus nepřímé (vs. nestandardní) (nejvýznamnější členění) b) běžné versus mimořádné strana 51 A) Nepřímé nástroje Diskontní nástroje Operace na volném trhu Povinné minimální rezervy Konverze a swapy Intervence ve prospěch v neprospěch měnového kurzu (jak přes devizový trh, tak přes úrokové sazby) Situace u ČNB: 17

18 strana 52 Diskontní nástroje Klasické a historické nejstarší Krátkodobé úrokové sazby, za které CB půjčuje obchodním bankám v domácí měně: zvyšování úvěrové kapacity bank, čímž se ovlivňují i jednotlivé úrokové sazby u obchodních bank a tím reguluje cena peněz v ekonomice a např. brzdí inflační tlaky (záleží na prioritách CB) Zvýšení úrokových sazeb = monetární restrikce Snížení úrokových sazeb = monetární expanze Diskontní nástroje strana 53 1) Diskontní úvěry a) nejlevnější úvěrový zdroj b) diskontní sazba c) krátkodobé k překlenutí problémů s likviditou, obvykle bez zajištění; nejnižší úroková sazba obecně; ztrácí význam d) použití diskontní sazby v ČR? 2) Reeskontní úvěry reeskontní sazba (mírně vyšší jak diskontní); eskontování eskontovaných směnek od obchodních bank; použití reeskontu v ČR? 3) Lombardní úvěry a) lombardní sazba: zajišťování např. právem ve smyslu cenného papíru b) poskytován, pokud větší problémy s likviditou = větší sazba c) jak v ČR? d) použití lombardní sazby v ČR? Vývoj diskontní a lombardní sazby ČNB strana 54 Vývoj diskontní sazby ČNB Vývoj lombardní sazby ČNB 14,00 60,00 12,00 50,00 10,00 40,00 % p.a. 8,00 6,00 % p.a. 30,00 4,00 20,00 2,00 10,00 0, , datum datum Zdroj: ČNB Aktuální výše sazeb? Diskontní sazba = 0,05 % p.a. (od ) Lombardní sazba = 0,50 % p.a. (od ) 18

19 strana 55 Obchody na volném trhu Nepřímý nástroj měnové politiky: využíván velmi často, nízké náklady, jednoduchost a přehlednost Nákupy a prodeje CP Repo obchody a reverzní repo obchody Ovlivňování likvidity a úvěrové kapacity obchodních bank prostřednictvím operací na volném trhu: nákup CP monetární expanze, prodej CP monetární restrikce strana 56 Nákupy a prodeje cenných papírů Nevratný nástroj, který má dlouhodobý charakter Obvykle se jedná o státní dluhopisy nebo dluhopisy centrální banky strana 57 Repo obchody a reverzní repo obchody Krátkodobý a vratný charakter obchodů s cennými papíry = dohoda o zpětném obchodu Lze je považovat za úvěry, ale ve skutečnosti se jedná o operace na volném trhu Repo obchody monetární restrikce Reverzní repo obchody monetární expanze 19

20 strana 58 Repo obchody: pohled centrální banky: 1) Centrální banka nejprve prodá cenné papíry obchodním bankám (obvykle krátkodobé státní dluhopisy či směnky) 2) Po určité době (např. 14 dní) zpětně prodávají obchodní banky CP zpátky CB za původní cenu navýšenou o úrok (2t repo sazba) Repo obchody v ČR? strana 59 Reverzní repo obchody: pohled centrální banky Zrcadlově obrácený obchod oproti repo obchodu. Nejprve CB nakoupí CP, tím poskytne do oběhu hotovost a poté CP zpět prodá za původní částku navýšenou o úrok Realizací obchodů na volném trhu dosahuje CB změny nabídky peněz monetární restrikce a monetární expanze prostřednictvím ovlivňování likvidity a úvěrové kapacity obchodních bank. Dále prostřednictví obchodů na volném trhu lze ovlivňovat tržní ceny státních dluhopisů, inflační tlaky či krýt schodek SR. strana 60 Vývoj 2t repo sazby ČNB Vývoj 2T repo sazby ČNB 45,00 40,00 35,00 30,00 % p.a. 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0, datum Zdroj: ČNB 2T repo= 0,25 % p.a. (od ) 20

21 strana 61 Základní sazby ČNB 1) Diskontní sazba: 0,05 % p.a. 2) Lombardní sazba: 0,25 % p.a. 3) 2t repo sazba (nejdůležitější): 0,05 % p.a. Repo sazba bývá vyšší než diskontní sazba, ale naopak nižší než lombardní sazba Změny všech tří uvedených sazeb poté způsobí i změny ostatních úrokových sazeb na finančním trhu a ekonomika je tak ekonomika ovlivňována strana 62 Povinné minimální rezervy (PMR) Z primárních vkladů (od nebankovních subjektů) je nutno určité procento uložit u CB Důvody povinných minimálních rezerv (plynulost mezibankovního platebního styku) Působí na úvěrovou kapacitu banky: zvýšení PMR = restrikce; snížení PMR = expanze Jsou úročeny (2T repo), ale banky by je mohly zhodnotit více Používáno výjimečně intenzivní dopady strana 63 Povinné minimální rezervy (PMR) Aktuální výše PMR = 2 % (stejně jako u ECB, od r. 1999) Výše úročení PMR = 2t repo sazba, od r

22 strana 64 Konverze a swapy cizích měn Rozdíl nástrojů: Konverze: jednosměrné operace (nákup, nebo prodej) trvalé působení na devizový trh Swap: dohoda o budoucí zpětné výměně za předem stanovených podmínek dočasné působení na devizový trh Intervence ve prospěch (v neprospěch) devizového kurzu Důvody intervencí Systémy měnových kurzů a jejich výhody a nevýhody strana 65 Způsoby intervencí: a) přímé intervence: konverze a swapy cizích měn b) nepřímé intervence: především úrokové sazby Nástroje měnové politiky ČNB strana 66 3) Devizové intervence nákupem nebo prodejem domácí měny CB ovlivňuje devizový kurz národní měny 22

23 Nestandardní nástroje MP - Kvantitativní uvolňování strana 67 Nestandardní nástroj měnové politiky uplatňovaný mj. ECB a FED Odkupem CP od komerčních bank na sekundárním trhu CB reguluje tržní úrokovou sazbu Cíl: podpořit inflaci a ekonomický růst v Eurozoně počátek 1,1 bil. EUR do roku 2016 Důsledky: výnosy (úrokové sazby) z vládních dluhopisů jsou u některých zemí negativní strana 68 strana 69 23

24 strana 70 ECB v tom není sama, ale Manipulátoři z SNB strana 71 strana 72 #QExit 2018? , Draghi in Dutch Parliament: Time to think about QE exit has not come yet. 24

25 Komu ECB věří? strana 73 Nestandardní nástroje MP - Kvantitativní uvolňování strana 74 Důsledky kvantitativního uvolňování (I.) Nestandardní nástroje MP - Kvantitativní uvolňování strana 75 Důsledky kvantitativního uvolňování (II.) 25

26 strana 76 B) Přímé nástroje Slouží spíše k regulaci dílčích subjektů než k regulaci finančního systému. a) Pravidla likvidity b) Úvěrové kontingenty relativní, absolutní c) Úrokové limity (úrokové stropy) d) Povinné vklady Pro jiné než bankovní subjekty (pojišťovny, penzijní fondy a společnosti, obchodníci s CP apod.) má ČNB obdobné přímé nástroje dle bodu a) až c). strana 77 B) Přímé nástroje a) Pravidla likvidity jedná se o sešněrování účetnictví : požadavky na strukturu aktiv, pasiv, likviditu apod. Jedná se o mimořádný nástroj, který může končit nucenou správou. b) Úvěrové kontingenty relativní (úvěry od CB), nebo absolutní (úvěry vůči klientům) úvěrové kontingenty. Jedná se o nejtvrdší a mimořádný nástroj, který může končit nucenou správou. c) Úrokové limity (úrokové stropy) tento nástroj silně omezuje podnikatelské prostředí, mimořádný nástroj u bank, krátkodobé povahy, kdy to vyžadují okolnosti. d) Povinné vklady povinné otevření účtu u CB pro orgány státní správy a samosprávy kontrola atd. Jedná se o běžný nástroj. strana 78 Děkuji za pozornost. 26