OBSAH : 1. IDENTIFIKANÍ ÚDAJE Stavba Zadavatel Zhotovitel Seznam píloh ZDVODNNÍ STUDIE STAVBY...

Transkript

1 OBSAH : 1. IDENTIFIKANÍ ÚDAJE Stavba Zadavatel Zhotovitel Seznam píloh ZDVODNNÍ STUDIE STAVBY ZÁJMOVÁ OBLAST STUDIE Prchozí koridory VÝCHOZÍ ÚDAJE PRO NÁVRH VARIANT Podklady Základní údaje navrhovaných komunikací Dopravn inženýrské údaje CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEJICH VLIVU NA NÁVRH TRASY lenitost terénu Geologické pomry Hydrogeologické pomry Ložiska nerost Souasné a budoucí využití území Ochranná pásma Území a jednotky chránné nebo cenné z hlediska ochr.pírody, krajiny a živ.prost Urbanistické charakteristiky ZÁKLADNÍ ÚDAJE TECHNICKÉHO EŠENÍ Variantní ešení Smrové ešení Výškové ešení Šíkové uspoádání Dopravní vazby Dopravn obslužná zaízení Demolice, píprava území Organizace dopravy Realizace stavby Pehled technických parametr Bilance výmr a kubatur NAVRHOVANÉ LENNÍ STAVBY NA OBJEKTY Návrh etapizace výstavby ZÁVRENÁ DOPORUENÍ

2 1. IDENTIFIKANÍ ÚDAJE 1.1 Stavba Název: Místo: Katastrální území: Silnice I/43 eská Kuim, aktualizace technické studie Jihomoravský kraj, okresy Brno venkov a Blansko eská, Lelekovice, Kuim, Kuim Podlesí, Svinošice, Lipvka. 1.2 Zadavatel editelství silnic a dálnic R, Na Pankráci 56, Praha 4 Zakázku zajišuje: editelství silnic a dálnic R Odbor výstavby a technický Šumavská 33, Brno Povený zamstnanec organizace: Ing. Jií Procházka 1.3 Zhotovitel HBH Projekt spol. s r.o. Kabátníkova 5, Brno IO Vedoucí projektant: Ing. Otakar Hornoch Zpracovatelé: Silniní ást: HBH Projekt spol. s r.o., Ing. Jií Kubíek Vodohospodáská ást: HBH Projekt spol. s r.o., Ing. Petr Církva Mostní objekty: Linkprojekt s.r.o, Ing. Petr Svadbík Úinky stavby: HBH Projekt spol. s r.o., Mgr. David Kouil IG Studie: Geostar spol. s r.o., Ing. Petr Mazá Záborový elaborát: DD plus v.o.s., Ing. Blahoslav Žaloudek 2

3 1.4 Seznam píloh A B Výkresy 1 Pehledná situace 1 : Koordinaní situace stavby 1 : Podélný profil hlavní trasy 1 : / Vzorové píné ezy 1 : Charakteristické píné ezy 1 : Peložky kižujících komunikací 6.1 Podélné profily 1 : 2 000/ Vzorové píné ezy 1 : Charakteristické píné ezy 1 : Kižovatky 7.1 Situace 1 : Podélné profily 1 : 2 000/ Vzorové píné ezy 1 : Charakteristické píné ezy 1 : Schémata mostních objekt 8.1 Technická zpráva 8.2 Pehledná tabulka mostních objekt 8.3 Pehledné výkresy mostních objekt 1:200, 1:500, 1: Odhad stavebních náklad C Úinky stavby 1. Textová ást 2. Problémový výkres 3. Inženýrsko geologická studie D Záborový elaborát 1. Technická zpráva 2. Seznam dotených parcel 3. Mapa KN se zákresem trvalého záboru (ZPF a PUPFL) E Doklady o projednání 3

4 2. ZDVODNNÍ STUDIE STAVBY ÚVOD Evropskou integrací dochází k posílení dálkových pepravních vztah pedevším v relacích sever jih, které budou realizovány prostednictvím dopravní infrastruktury TEN, (Trans - European Transport Network), jejíž nosná sí, na území eské republiky, tvoená vtví B VI. multimodálního koridoru Gdask Varšava Katovice Ostrava Brno hranice s Rakouskem a IV. multimodálním koridorem Berlín Praha Brno Budapeš Istanbul, se kíží v blízkosti msta Brna. ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY Dle koncepce rozvoje výstavby dálnic a rychlostních silnic R je nutno propojit paraleln vedené tahy dálnice D1 Praha Brno a rychlostní silnice R 35 Hradec Králové Olomouc dležitou dopravní píkou, vedenou v severojižním smru od kižovatky s dálnicí D1 u Brna v trase pes Kuim, ernou Horu, Sebranice, Jevíko a Msteko Trnávku s pipojením na výhledovou trasu rychlostní silnice R 35 východn od Starého Msta u Moravské Tebové. Tato komunikace je vedena jako rychlostní silnice s oznaením R 43. Dopravní napojení metropole Jihomoravského kraje na tuto pátení komunikaci smrem od severu je nutno mimo jiné ešit i rozšíením stávající silnice I/43 na kapacitní typruhovou smrov dlenou komunikací v úseku od stávajícího ukonení typruhové úpravy u obce eská smrem na sever v délce cca 5 km tj. do místa napojení peložené silnice II/385, vedené severním obchvatem Kuimi. CÍL STUDIE Úelem aktualizace technické studie rozšíení silnice I/43 v úseku eská Kuim je proto provení a upesnní technických parametr trasy typruhové smrov dlené silnice, navržené na základ technické studie pestavby tohoto úseku, zpracované firmou DOSING Dopravoprojekt Brno group, spol. s r.o. v roce Souástí ešení je v konceptu i variantní návrh MÚK upravené silnice I/43 s peloženou silnicí II/385 Kuim - Tišnov, vedenou severním obchvatem Kuimi a stávající silnicí II/386 Kuim - Veverská Bitýška, vedenou prtahem Kuimí. Souástí dopravního ešení je rovnž návrh komunikaního napojení pilehlého území, pedevším stední ásti msta Kuimi na severní obchvat, dále napojení místní ásti Podlesí i návrh výhledového pokraování kapacitní komunikace smrem na Blansko v trase silnice II/379. Severní obchvat msta Kuimi byl upraven v návaznosti na upravenou trasy rychlostní silnice R43 vetn MÚK Kuim sever i plánovaný ochvat ebína na silnici II/385. Výsledkem technické studie by proto mlo být komplexní dopravní ešení v prostoru msta Kuimi, které umožní optimální dopravní obsluhu území a pitom v maximální míe odvede tranzitní dopravu mimo zastavné území msta. 4

5 3. ZÁJMOVÁ OBLAST STUDIE Zájmové území technické studie se nachází v severní oblasti Jihomoravského kraje v terénní sníženin tzv. Kuimské kotliny, ohraniené na severu vyvýšeninou Zlobice, na východ masívem Babího lomu a na jihu a jihovýchod hbetem Kuimské hory. Tvoí je prostor ohraniený na severu spojnicí mezi Malhostovicemi a Lipvkou, na jihu obcí eská, na západ ebínem a Moravským Knínicemi a na východ Lelekovicemi. Z hlediska geomorfologického se jedná pedevším ve stední ásti o velmi lenité území, svažující se v jižní ásti do údolí Drážního potoka a v severní ásti do údolí Kuimky v Milonické sníženin. Stávající využití území, nacházející se v bezprostední blízkosti zástavby msta Kuimi je dosud pedevším zemdlské. 3.1 Prchozí koridory Smrové i výškové vedení navrhované komunikace, dané požadovanými návrhovými parametry, je limitováno pedevším stávající zástavbou, zejména obytnou ale i prmyslovou. Dalším limitujícím faktorem je znaná lenitost terénu a stísnné pomry v místech rozhodujících dopravních uzl. V neposlední ad je nutno pi návrhu zohlednit skutenost, že výstavba kapacitní komunikace bude provádna pi zajištní dopravy v koridoru stávající silnice I/43. Rozšíení stávající silnice I/43 jednostrannou dostavbou dalšího jízdního pásu se z tohoto pohledu jeví jako problematické, zejména z dvodu jejího nevhodného výškového vedení. Navrhovaný koridor nové komunikace se proto smrov vine stídavým vkládáním pravotoivých a levotoivých smrových oblouk s mnohonásobným kížením pímkové trasy stávající silnice, což v dsledku umožuje v maximální míe respektovat stávající i navrhované územní vazby. Toto ešení navíc umožuje využít nedotené úseky stávající silnice pro doasné vedení dopravy a souasn dovoluje snížit rozsah nutných peložek souvisejících komunikací. Umístní nejvýznamnjšího dopravního uzlu, MÚK Kuim - východ v prostoru severovýchodn od Kuimi za areálem vznice je v souladu s ÚP msta, jeho zmnný tvar byl optimalizován na základ požadavku na vzájemné propojení severního obchvatu (peložené silnice II/385) i stávající silnice II/386, vedené podél areálu TOS a dále v prtahu mstem. Poloha severního obchvatu msta vetn pivade k MÚK TOS rovnž vychází z ÚP msta. Z hlediska ochrany jednotlivých hospodáských zájm je prchod navrhované trasy provován z hlediska stet se stávající infrastrukturou, pedevším železniními tratmi, sítí pozemních komunikací, elektrickými vedeními, plynárenskými zaízeními a vedením vodovod. Zemdlské zájmy jsou doteny záborem orné pdy, narušením systému polních cest a narušením závlahových zaízení. 5

6 4. VÝCHOZÍ ÚDAJE PRO NÁVRH VARIANT 4.1 Podklady Mapové podklady: Trasa silnice byla zakreslena do digitální vektorové technické úelové mapy v mítku 1 : v souadnicovém systému S-JTSK a výškovém systému B.p.v, zpracované GEODISEM Brno fotogrametricky na základ leteckého snímkování zájmového území v roce 2005, doplnné v jižní ásti zájmového území technickou úelovou mapou zájmového území v mítku 1 : vetn DTM, zhotovenou na základ tachymetrického mení firmou DD plus v.o.s. v roce Dalším mapovým podkladem pro širší vztahy je rastrová mapa RZM 10 v mítku 1 : Územn plánovací podklady: Schválená územn plánovací dokumentace: Jihomoravský kraj: ÚP VÚC BSRA ÚP VÚC okresu Blansko ÚP SÚ Kuim, eská, Lelekovice, Projektové podklady: Rychlostní silnice R43 v úseku Kuim Svitávka, aktualizace technické studie, HBH Projekt spol. s r.o., 2006 Vyhledávací studie R43 v úseku Moravské Knínice Malhostovice, HBH Projekt spol. s r.o., 2005 Technická studie silnice I/43 v úseku eská Kuim, DOSING Dopravoprojekt Brno group, spol. s r.o., Základní údaje navrhovaných komunikací Rozšíení silnice I/43 Kategorie silnice I/43 S 24,50 / 100 Min. dovolený polomr smrového oblouku pi dostedném sklonu vozovky (3,50 %) bez dostedného sklonu vozovky Min. dovolený polomr výškového oblouku vrcholového pro zastavení údolnicového m m m m 6

7 Mimoúrovové kižovatky Vtve mimoúrovových kižovatek jsou navrženy v souladu s SN Ostatní pekládané komunikace budou navrženy v tchto kategoriích: Peložka silnice II/385, severní obchvat Kuimi S 11,5/90, Komunikace II. tídy S 9,5/70 (60). Komunikace III. tídy, S 7,5/60 (50). Místní komunikace Místní komunikace budou navrženy dle SN Polní a lesní cesty Polní a lesní cesty budou navrženy v kategorii P 4/30. Mostní objekty: Mostní objekty budou navrženy v souladu s požadavky SN Zatžovací tída A dle SN

8 4.3 Dopravn inženýrské údaje (Zpracovatel: Ing. B. Regner, ADIAS, spol. s r.o., Brno) Intenzita dopravy na ešeném úseku rychlostní silnice I/43 na území Jihomoravského kraje byla stanovena pomocí modelu IAD, zpracovaného na základ výsledk celostátního sítání z roku Pro pepoet na roky 2005 až 2030 byly použity koeficienty rstu, vydané SD R, koeficient pro rok 2035 je získán na základ extrapolace. INTENZITY DOPRAVY (Obousmrn za 24 hod) Rok DRUH Osobní 1,00 1,14 1,23 1,31 1,36 1,41 1,44 ÚSEK VOZIDLA Tžká 1,00 1,12 1,21 1,26 1,28 1,31 1,33 O N C O N C O N C O N C O N C O N C Úsek 1: I/43 mezi MÚK Kuim východ a Lipvka Úsek 2: I/43 mezi MÚK Kuim východ a MÚK Podlesí Úsek 3: I/43 mezi MÚK Podlesí a MÚK eská Úsek 4: I/43 mezi MÚK eská a Brnem Úsek 5: II/385 mezi MÚK Kuim východ a MÚK TOS Úsek 6: II/385 mezi MÚK TOS a MÚK Kuim Odvození nárstu vozidel vlivem atraktivnosti tahu R43 bylo zjišováno pesunem vozidel z nejbližších tah silnic I. a II. tídy a pro dálkové relace i z tahu D1-R46-R35. Ve výhledu se pedpokládá rovnž existence rychlostních silnice R35, R43, R 52 a dokonení dálniního tahu D1 a D 47. 8

9 5. CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEJICH VLIVU NA NÁVRH TRASY 5.1 lenitost terénu Zájmové území se nachází v provincii eská vysoina, na rozhraní tí celk Hornosvratecké vrchoviny, Boskovické brázdy a Drahanské vrchoviny. Trasa rychlostní silnice R43 je vázána na Boskovickou brázdu, což je protáhlá, 3 10 km široká tektonická sníženina, která probíhá od Moravského Krumlova na jihozápad až k Moravské Tebové na severovýchod. Trasa rozšíené silnice I/43, která spolu se severním obchvatem Kuimi tvoí hlavní pivad dopravy od R43 ve smru na Brno sever, jsou vedeny po okrajích Kuimské kotliny, která je severním zakonením ekovicko-kuimského prolomu. Ve své centrální ásti pekonává hlavní trasa rozšíené silnice vyvýšeninu Opálenky, patící k masívu Babího lomu a klesá do údolí Kuimky s mlce zaezaným údolím potoka a jeho pítok. Severní obchvat Kuimi je veden po úboí podél areálu TOS Kuim a po pekonání okraje vyvýšené hrást Zlobice se napojuje na hlavní trasu rychlostní silnice R43 v MÚK Kuim, která je umístna na okraji Tišnovské kotliny na k.ú. ebín, jež je již souástí Boskovické brázdy a pedstavuje severní zakonení Oslavanské brázdy. 5.2 Geologické pomry Kuim je situována v morfologické depresi, která je vyplnna jíly, štrky a písky terciérního (tetihorního) stáí, na kterých leží kvartérní (tvrtohorní) spraše. Kopce v okolí jsou budovány vyvelými horninami proterozoického (starohorního) brnnského masívu, uprosted kterého vystupuje nápadný hbet Babího lomu, tvoený paleozoickými (prvohorními) sedimenty. Západn od Kuimi se na hranici brnnského masívu a permokarbonské boskovické brázdy objevují v úzkém pruhu svrchnopaleozoické sedimenty s pevažujícími vápenci (ebínka, Pecka...). V nižších polohách jsou mozaikovit zastoupeny terciérní marinní písky a vápnité jíly. Terciér vystupuje i v štrkopískovém vývoji. Z pokryv se uplatují spraše perušované fluviálními, písitohlinitými sedimenty vodních tok. Velmi rozšíeny jsou písitohlinité svahoviny. Zastoupení hornin v území je následující: Kvartér: fluviální a deluviofluviální písitohlinité sedimenty (holocén) spraše (pleistocén) 9

10 Terciér fluviální písité štrky (neogén, pliocén) moské vápnité jíly (neogén, spodní báden) Paleozoikum (perm boskovické brázdy) ervenohndé jílovce, prachovce, a jemn až stedn zrnité pískovce (autun) žlutohndé až šedohndé jílovce, prachovce a jemn až stedn zrnité pískovce (autun) ervenohndé až rezav hndé slepence rokytenské facie (autun) Eroze Posuzované území ve své východní a severní ásti (tedy Tišnovská kotlina na severovýchod a Kuimská kotlina na severo i jihovýchod) tvoí pomrn velké plochy orné pdy, které mohou být ohroženy vtrnou erozí. V centrální ásti (Opálenka) mže na obnažených svazích docházet ke vzniku erozních rýh i povrchových sesuv vlivem vodní eroze. Stabilita území, seismicita V posuzovaném území jsou evidovány potencionální sesuvy na k.ú. Kuim v hlubokém záezu do vrchu Opálenka pod obalovnou. Jedná se o lokalitu, která se nachází pímo v trase posuzovaného rozšíení silnice I/43. V trase ani její bezprostední blízkosti se nenacházejí žádná poddolovaná území. 5.3 Hydrogeologické pomry Podzemní vody Z hlediska typu hydrogeologického prostedí mžeme v posuzovaném koridoru nalézt jak prlinové, tak i puklinové kolektory a jejich pechodové formy. V okolí Kuimi je to puklinový kolektor pipovrchové zóny rozvolnní granodiorit. V oblasti Drásova a Malhostovic je to nepravidelné stídání vtšího potu izolátor a prlinových kolektor vodorovn uložených neogenních sediment severní ásti Boskovické brázdy. Dle hydrogeologické rajonizace prochází trasa posuzovaného zámru tmito rajóny: 522 Boskovická brázda 657 Krystalinikum brnnské jednotky Z hlediska využitelnosti pro zásobování pitnou vodou náleží území do kategorie II (dle ukazatel SN b), jedná se tedy o vodu vyžadující složitjší úpravu. Kritickou složkou lokáln zhoršující vymezenou kvalitu podzemní vody je dusík, vápník, železo a celková mineralizace. Vodní zdroje Peložka silnice I/43 a II/385 na k.ú. Kuim se nachází v ochranném pásmu pehrady Brno (OP IIb vnjší), silnice I/43 mezi km 2,2 2,4 leží v OP IIa vnitním vodního zdroje Podlesí. 10

11 5.4 Ložiska nerost V posuzovaném koridoru se nacházejí na k.ú. ebín a Malhostovice ložiska vápence, která jsou chránna následujícími instituty dle zákona 44/1988 Sb. (horní zákon): Chránné ložiskové území název CHLÚ: Malhostovice íslo: surovina: vápenec vysokoprocentní k.ú.: Malhostovice CHLÚ je vymezeno kolem Malhostovické pecky Bilancované ložisko výhradní název ložiska: ebín íslo Geofondu: surovina: vápenec vysokoprocentní organizace: LB Cemix, s.r.o. ebín k.ú.: ebín ložisko se nachází v jihovýchodním úboí kopce ebínka název ložiska: Malhostovice íslo Geofondu: surovina: vápenec vysokoprocentní organizace: eskomoravský cement, a.s. k.ú.: Malhostovice ložisko zabírá Malhostovickou pecku Dobývací prostor tžený název prostoru: ebín íslo Geofondu: nerost: vápenec k výrob vápna surovina: vápenec vysokoprocentní organizace: LB Cemix, s.r.o. ebín k.ú.: ebín dobývací prostor se nachází v jihovýchodním úboí kopce ebínka 5.5 Souasné a budoucí využití území Sídelní útvary: V zájmovém území trasy R 43 se nacházejí tyto sídelní útvary: obce eská, Lelekovice, Lipvka,Svinošice, ebín, Drásov a Malhostovice, centrem oblasti je msto Kuim s cca obyvateli, Sí pozemních komunikací zájmového území tvoí: Silnice I. tídy: I/43: Brno Kuim Letovice Svitavy - Lanškroun 11

12 Silnice II. tídy: II/379 Blansko Lipvka Malhostovice Drásov - Tišnov II/385 eská - Kuim ebín Tišnov II/386 Lipvka - Kuim Veverská Bitýška - Ostrovaice Silnice III. tídy: III/ ebín - Malhostovice III/3864 Kuim Jinaovice - Kníniky III/6401 eská III/37917 Podlesí V zájmovém území je vedena dvoukolejná elektrifikovaná železniní tra D. 250 Brno Tišnov Havlíkv Brod. Území stavby je v souasné dob využíváno pevážn k zemdlské výrob. Pro rekreaci je využívána hlavn lesnatá oblast severn a východn od Kuimi. 5.6 Ochranná pásma Komunikace Rychlostní silnice, vtve MÚK silnice I.tídy silnice II. a III.tídy m od osy pilehlého jízdního pásu - 50 m od osy nebo od osy pilehlého jízdního pásu - 15 m od osy Vodní zdroje Silnice I/ 43 je vedena pes PHO II. stupn vnjší vodního zdroje - pehrady Brno Lesní porosty Trasa I/43 a doprovodné komunikace procházejí ochranným pásmem i menšími lesními plochami, jež jsou v registrovány v jednotlivých k.ú. Vodní plochy rybník Trasa neprochází vodní plochou ani ochranným pásmem. Ochranná pásma inženýrských sítí vzdušné elektrické vedení: 400 kv - 25 m od osy krajního vodie 110 kv - 15 m od osy krajního vodie 22 kv - 7 m od osy krajního vodie Plynovody: vysokotlaký DN m od okraje potrubí stedotlaký - 4 m od okraje potrubí technologické objekty - 4 m od objektu Vodovody - 2 m od okraje potrubí Kanalizace - 3 m od okraje potrubí Dálkové kabely - 2 m od kabelu Ostatní kabely - 1 m od kabelu Ochranné pásmo dráhy - 60 m od osy krajní koleje 12

13 5.7 Území a jednotky chránné nebo cenné z hlediska ochrany pírody, krajiny a životního prostedí ÚSES NADREGIONÁLNÍ ÚSES NRBK 129 Podmokerské lesy Josefovské údolí, který spojuje nadregionální biocentrum NRBC 30 Podmokerské lesy na západ a NRBC 31 Josefovské údolí na východ. Kontinuálnost tohoto biokoridoru není v dnešní zajištna, v posuzovaném území je perušen stávající silnicí I/43 a železniní tratí. 250 z Brna na Tišnov. REGIONÁLNÍ ÚSES Regionální ÚSES je v posuzovaném území zastoupen dvma biocentry. RBC 232 Bezina leží na nadregionální biokoridoru NRBK 129 Podmokerské lesy Josefovské údolí, jeho vymezení je prakticky totožné s pírodní památkou Bezina. RBC 236 Zlobice je vázané na lesní komplex Zlobice. Ob biocentra se nacházejí v dostatené vzdálenosti od posuzovaného zámru. LOKÁLNÍ ÚSES Skladebné ásti lokálního ÚSES navazují na prvky ÚSES vyšších úrovní. V zájmovém území jsou to pedevším lokální ÚSES reprezentující vlhké hydrické ady zastupují pedevším ÚSES vymezené podél vodních tok, vedoucích vesms napí navrhovanou trasou (Kuimka, Lipvka, Podlesní potok), které budou pemostny a zstane tak zachována kontinuita ÚSES. Lokální biokoridory, reprezentující normální hydrické ady budou nov navrženou trasou vtšinou perušeny. ZVLÁŠT CHRÁN NÁ ÚZEMÍ V posuzovaném území se nachází zvlášt chránná území pouze v kategorii pírodní památka (PP) Jsou to pírodní památka Drásovský kopeek, pírodní památka Malhostovická pecka a pírodní památka Zlobice, zaazené do soustavy Natura V posuzovaném území se dále nachází pírodní park. VKP V posuzovaném území se nachází registrované významné krajinné prvky. Podlesí - k.ú. Kuim Kotouloska - k.ú. Kuim a Moravské Knínice Plánovaná rychlostní silnice bude dále zasahovat adu VKP ze zákona, Jedná se o lesní porosty, vodní toky pípadn rybníky. V posuzovaném území se nachází zvlášt chránná území v kategorii pírodní památka (PP) Jsou to pírodní památka Bezina, Šiberná a Zlobice V posuzovaném území se nachází jedna lokalita zaazená do soustavy Natura Je to evropsky významná lokalita (EVL) Zlobice. 13

14 Krajinný ráz Krajinný ráz oblasti je založen na geomorfologické struktue, vzniklé tektonickou inností. Pro posuzovaný koridor jsou charakteristické severojižn orientované kotliny s oblými hbety a mlce zahloubenými vodními toky, napí oddlené jednotlivými hrástmi. Ty tvoí od kotlin oste oddlené zlomové svahy s velkou výškovou lenitostí a s pokryvem lesních porost. V posuzovaném území lze vylenit nkolik krajinných prostor, které jsou pomrn jasn opticky ohranieny. Jsou to pedevším Tišnovská kotlina a Kuimská kotlina. Kuimská kotlina je ohraniena masivem Babího lomu na východ a masivem Zlobic na severu a západ a masívem Kuimské hory na jihvýchod. Velkou plochu zde zabírá msto Kuim, na jehož okraji se negativn projevují prmyslové areály a výstavby nových pímstských obytných zón, i sídlišt panelových dom. Plochy orné pdy nejsou, vzhledem k velikosti kotliny rozsáhlé. Okolní lesní masivy tvoící rekreaní zázemí msta jsou pomrn blízké a lehce pístupné. Po severním okraji této kotliny, tsn pi úpatí masivu Zlobice bude vedena peložka silnice II/385 (severní obchvat Kuimi), která pechází pes oblé sedlo do Tišnovské kotliny. Ploché území Tišnovské kotliny je intenzivn využíváno, pedevším zemdlsky. Výraznou dominantu tvoí vrch ebínka, avšak na vzhledu krajiny se negativn projevuje zejména otevený vápencový lom a prmyslový areál severovýchodn od ebína. 5.8 Urbanistické charakteristiky Stávající osídlení je soustedné a tvoí je pedevším stedisko oblasti - Kuim s obyvateli a jednotlivé obce vesnického charakteru s obyvateli.. V trase se nevyskytují architektonicky a památkov chránné objekty ani objekty, které by byly pihlášeny k registraci do Státního seznamu nemovitých kulturních památek. Území je využíváno pedevším zemdlsky a rekrean, prmyslové areály a areály zemdlských družstev se nacházejí na okrajích vtších obcí (Drásov, Malhostovice, Lipvka, Kuim). Dle územních plán je oekáván výrazný rozvoj obytné i prmyslové zástavby smrem k trase navrhované komunikace. Trasa navrhovaných komunikací je vedena pevážn mimo zastavná území. nebo je vedena v takové vzdálenosti, že sídla vtšinou nebudou zasažena pímými negativními dopady hlukem, a emisemi. Trasa I/43 teuje zastavné území Podlesí, proto jeho zástavba mže být zasažena pímo. 14

15 6. ZÁKLADNÍ ÚDAJE TECHNICKÉHO EŠENÍ 6.1 Pedchozí ešení Bylo zpracováno ve dvou variantách a pedstavuje rozšíení tlesa stávající silnice dobudování jízdního pásu pro smr Svitavy Brno tj. levého ve smru od Brna pi zachování stávajícího smrového vedení osy (s výjimkou cca 1400 m trasy v ZÚ, kde se uvažovalo s odsunem trasy západn z dvod píznivjšího úhlu kížení trati D a s rekultivací opuštného úseku staré silnice). Dopravní vazby pedstavuje deltovitá MÚK v oblasti Podlesí, dále trubkovitá MÚK v míst napojení stávající silnice II/386 a složitá útvarová kižovatky pipomínající tvar trumpeta v míst napojení severního obchvatu Kuimi na peložce silnice II/385. Toto ešení nerespektuje požadavek SN na vzájemnou vzdálenost kižovatek. Variantní vedení navrhuje okružní kižovatku u Podlesí a vypouští napojení silnice II/386, ímž nerespektuje požadavky msta Kuimi. 6.2 Smrové ešení Trasa navazuje na stávající dokonený úsek typruhové komunikace za obcí eská pravotoivým smrovým obloukem, pechází tra D vpravo od stávající silnice a stoupá smrem k vrchu Opálenka. Tsn ped vrcholem stoupání se stáí vlevo, kíží stávající silnici hlubším záezem pod její úrovní a pokrauje smrem k Podlesí v trase, oddálené od stávající silnice až o 150 m smrem západn, tj dále od obce. Obejde Podlesí pravotoivým obloukem a vrátí se do stávající trasy ped areálem TYCO, který obchází levotoivým smrovým obloukem. Následujícím pravotoivým obloukem se maximáln oddaluje od stávající trasy západn a to až k hranici pozemku vznice Kuim tak, aby se vytvoil dostatený prostor pro vybudování vtví složité útvarové MÚK Kuim východ. Napojení na stávající silnici I/43 smrem na Lipvku je ešeno levotoivým smrovým obloukem, piemž za napojením vtví MÚIK je provedeno zúžení vozovky na kategorii S 11,5/90, odpovídající souasnému šíkovému uspoádání silnice I/43. Souasn je naznaeno výhledové pokraování smrem na Blansko, vetn umístní další MÚK, umožující odboení smrem na Lipvku. Pehled prvk smrového vedení Typ prvku Staniení Polomr R Délka Parametr A [km] [m] [m] OT 0, TP 0, ,813 PK 0, ,597 KP 0, ,078 PT 0, ,325 TP 0, ,546 PK 1, ,456 KP 1, ,507 PT 1, ,5 TP 1, ,468 PK 1, ,5 KP 2, ,804 15

16 PT 2, ,367 TP 2, ,644 PK 3, ,916 KP 3, ,303 PT 3, ,81 TP 3, ,087 PK 3, ,228 KP 4, ,492 PT 4, ,166 TP 4, ,162 PK 4, ,782 KP 4, ,403 PT 4, ,136 TO 5, , Výškové ešení Podélný profil rozšíené silnice I/43 sleduje v maximální míe stávající výškový prbh terénu pi pevažujícím vedení nivelety v záezu. Niveleta silnice I/43 byla upravena z hlediska požadavk SN , pi respektování pvodního charakteru nivelety. Došlo k úpravám pedevším v oblasti dodržení maximálních a minimálních podélných sklon, zvýšení výšky nivelety v místech nutného zachování podjezdných výšek a v oblasti estetiky trasy. Vzhledem k terénní konfiguraci dosahuje výška násyp až 10 m, maximální hloubka záez je uvažována okolo 20 m. ásten se u zemních prací využije tleso stávající silnice I/43. Pehled prvk výškového vedení íslo Staniení Výška Polomr Tena Vzeptí Spád Délka Mezipímá vrcholu vrcholu vrcholu [km] [m] [m] [m] [m] [%] [m] [m] , ,000 1,61% 9, , , ,8699-0,067 2,65% 35, , , , ,0972 0,378 2,10% 519, , , , ,105-0,361 4,50% 770, , , , ,009 3,589-1,69% 448, , , ,762-0,086-1,37% 1444, , , , ,267-2,141 1,10% 670, , , , ,955-0,088 1,48% 636, , , , ,209-1,275 3,86% 628,31 136, , , ,000 0,00% 350, Šíkové uspoádání Návrh trasy rekonstrukce silnice I/43 a souvisejících komunikací je proveden v souladu s SN z r. 2004, návrh kižovatek odpovídá SN

17 Silnice I/43 kategorie S 24,5/100: nezpevnná krajnice 2 x 0,50 m = 1,00 m zpevnná krajnice 2 x 2,50 m = 5,00 m vodicí proužek 2 x 0,25 m = 0,50 m jízdní pruhy 4 x 3,50 m = 14,00m zpevnná krajnice 2 x 0,50 m = 1,00 m stední dlicí pás 1 x 3,00 m = 3,00 m prjezdná (volná) šíka 24,50 m Peložka silnice II. tídy íslo 385 kategorie S 11,5/90: nezpevnná krajnice zpevnná krajnice vodicí proužek jízdní pruhy prjezdná (volná) šíka 2 x 0,50 m = 1,00 m 2 x 1,50 m = 3,00 m 2 x 0,25 m = 0,50 m 2 x 3,50 m = 7,00 m 11,50 m Peložky silnic II. tídy S 9,5/70: nezpevnná krajnice zpevnná krajnice vodicí proužek jízdní pruhy prjezdná (volná) šíka 2 x 0,50 m = 1,00 m 2 x 0,50 m = 1,00 m 2 x 0,25 m = 0,50 m 2 x 3,50 m = 7,00 m 9,50 m Peložky silnic III. tídy kategorie S7,5/60: nezpevnná krajnice zpevnná krajnice vodicí proužek jízdní pruhy prjezdná (volná) šíka 2 x 0,25 m = 0,50 m 2 x 0,25 m = 0,50 m 2 x 0,25 m = 0,50 m 2 x 3,00 m = 6,00 m 7,50 m Peložky místních komunikací, polních a lesních cest - kategorie MOK 4/30: nezpevnná krajnice 2 x 0,50 m = 1,00 m jízdní pruh 1 x 3,00 m = 3,00 m prjezdná (volná) šíka 4,00 m 17

18 6.5 Dopravní vazby Mimoúrovová kižovatka Kuim - východ v km 4,0 je navržena jako trubkovitá kižovatka s direktními vtvemi v jihozápadním a v severozápadním sektoru, umožující sjezd a nájezd z peložené silnice I/43 na peloženou silnici II/385 (severní obchvat Kuimi) ve smru do Tišnova a s vratnou vtví v jihovýchodním sektoru, umožujícím výjezd z peložené II/385 ve smru od Tišnova na Lipvku. Semidirektví vtev, umožující nájezd na R43 ve smru od Brna, se nachází rovnž v jihovýchodním sektoru. Složená útvarová MÚK bude propojena dalšími vtvemi, tvoícími modifikovaný tvar delta s okružní kižovatkou na stávající silnici II/386, umožující propojení dopravy na stávající silniní sí v prostoru západn od Kuimi. Další mimoúrovová kižovatka Podlesí v km v km 2,0 je navržena jako neúplná kižovatka typu diamant s direktními vtvemi v jihozápadním a v jihovýchodním sektoru, umožující sjezd a nájezd na typruhovou silnici I/43 pouze ve smru od Brna. Kižovatka napojuje na I/43 území podél staré silnice (nov zaazené do sít komunikací III.tídy pod íslem 6401) prostednictvím dvou malých okružních kižovatek. Souasn umožuje napojení peložené místní komunikace mezi Podlesím a místní ástí Kolébka. MÚK eská tvaru rozštp se stávající silnicí I/43 resp. sil. II/385 je situována v km 0,150. Jedná se o úpravy stávající MÚK.. Ve smru od Brna na Kuim bude upraveno smrové i výškové vedení kižovatkové vtve v severovýchodním kvadrantu s napojením na stávající silnici II/385 ve smru na Kuim pipojovacím pruhem a s dobudováním prletového jízdního pruhu mezi vyústním pipojovací vtve ve smru Lelekovice Svitavy a odboením výše zmínné vtve pro smr Brno Kuim. Ve smru od Kuimi na Brno se uvažuje s ponecháním vtví v severozápadním kvadrantu, pipojených do malé okružní kižovatky. Tato okružní kižovatka propojuje peložený tah silnice I/43 se silnicí III/6401 od eské a stávající silnici II/385 smrem na Kuim. Vzhledem k tomu, že vzájemná vzdálenost tchto kižovatek spluje ustanovení SN l o minimální vzdálenosti kižovatek, snížené v oblasti aglomerací o 50 % (L > m), není nutno žádat MD o výjimku z píslušného ustanovení SN. Poslední MÚK TOS (u nejvýznamnjšího prmyslového areálu oblasti) je navržena na peložce silnice II/385 v km 2,4. Jedná se o kižovatku tvaru delta s vtvemi v jihovýchodním a severovýchodním kvadrantu, umožující prostednictvím pivade délky 0,90 km, vedeného kolem sportovního areálu a pes tleso vleky, napojení na stávající silnici II/386v prostoru polikliniky. Jednosmrné vtve mimoúrovových kižovatek jsou navrženy v kategorii 7,5/50 (resp. 40 km/hod. u vtví vratných), obousmrné vtve v kategorii 9,0/50. 18

19 6.6 Dopravn obslužná zaízení Odpoívky V souvislosti s výstavbou smrov dlené silnice I/ 43 v úseku eská - Kuim se neuvažuje s vybudováním obslužného dopravního zaízení charakteru velké odpoívky. Stedisko správy a údržby Dle navržené koncepce rozvoje a umisování jednotlivých stedisek dle zpracované dokumentace SD je navrhováno umístní SSÚRS do oblasti mimoúrovové kižovatky na silnici R43 v k.ú. Skalice nad Svitavou. Souástí stediska bude taktéž pracovišt Policie R, ídící a dispeerské pracovišt. Celková plocha cca 3,70 ha. 6.7 Demolice, píprava území V trase budoucí silnice se s výjimkou nkterých inženýrských objekt nenacházejí objekty, které by bylo nutno demolovat nebo upravovat. Provozovaná silnice však obsahuje veškeré inženýrské objekty, tj. mosty a propustky, které bude nutno odstranit. V další fázi zpracování PD bude nutné provést jejich stavebn technický przkum a urit stavební stav tchto konstrukcí. 6.8 Organizace dopravy Po výstavb kapacitní silnice I/43 zstane v rovnž zachován stávající systém dopravní obsluhy území. Veškerá stávající dopravní propojení a úrovové kižovatky na silnicích II. a III. tídy a místních komunikacích zstanou funkní. Peložky komunikací Doplnní sít stávajících komunikací bude nutno vybudovat mezi neúplnou MÚK Podlesí a MÚK Kuim východ na severu a MÚK eská na jihu. Toto propojení, realizované vybudováním celkem tí ástí peložky stávající silnice I/43 (v budoucnu pravdpodobn oznaené jako silnice III. tídy íslo 6401), vedené v soubhu s novou typruhovou, smrov dlenou silnicí I/43 s využitím stávajícího tlesa a mimoúrovového kížení trati D Brno - Havlíkv Brod, spojí dv nové okružní kižovatky, navržené v prostoru MÚK Podlesí s nov navrhovanou okružní kižovatkou, situovanou v míst stávajícího nájezdu na typruhový úsek silnice I/43 smrem na Brno u obce eská i s nov navrhovanou okružní kižovatkou na stávající silnici II/386 v prostoru MÚK Kuim - východ. Dále bude vybudována nová místní komunikace Podlesí Kolébka a budou propojeny veškeré perušené komunikace. Všechny komunikace v zájmovém území okresu Brno venkov a Blansko, které budou využívány v rámci výstavby rozšíení silnice I/43 pro navážení materiálu i pro doasné pevedení veejného provozu, budou v nezbytném rozsahu peloženy, pípadn opraveny v souvislosti s nárstem dopravy bhem stavby. Propojení polních a lesních cest bude ešeno tak, aby zstala zachována stávající pístupnost území. 19

20 6.9 Realizace stavby Realizace stavby bude provádna pevážn pi zachování provozu na stávajících silnicích, pouze v uritých úsecích, které vyžadují rekonstrukce plného profilu komunikace bude stavba provádna za vylouení veejného provozu. Rovnž organizace postupu výstavby objekt ve styku s tratmi D bude pedmtem dalších stup PD, stejn jako asový harmonogram výstavby. Zemní práce. V trase budoucí typruhové silnice je vybudováno nkolik záez i násyp, které bude nutno využít pro budoucí rychlostní silnici. V území existuje rovnž množství nezpevnných polních cest, vedených v soubhu s budoucím staveništm, které po zpevnní bude možno využít jako trasy pro pepravu materiálu tak, aby se omezil provoz stavby na veejných komunikacích. Dobudování rozestavného zemního tlesa bude vyžadovat jiný postup, než budování zemního tlesa mimo provedené terénní úpravy. Záezové partie rozestavného tlesa se vyznaují v hojné míe bezodtokovými sníženinami, ve kterých se hromadí voda, rozmáející podloží vozovky rychlostní silnice pípadn peložek píných komunikací. V tchto úsecích bude nutno provést sanaci podloží pípadn výmnu podloží v rozsahu dle podrobného geotechnického przkumu tak, aby byla zajištna spolehlivá funkce plán vozovky v aktivní zón. Pro násypové partie bude nutno odstranit vrchní narušenou vrstvu podloží v pedpokládané tloušce min. 50 cm pípadn zazubit svahy tak, aby bylo možno dosypat stávající zemní tleso do pedepsaného tvaru. Pro zjištní chování násyp bude nutno provést podrobný GTP jak vlastního materiálu násypu, tak zejména v jeho podloží, nebo i pes pedpokládaný znaný stupe konsolidace jeví nkteré násypy sklon k deformacím pedevším v oblasti koruny. Specifickým problémem stavby bude odstranní kovin a náletových devin až do prmru kmene 30 cm, které tvoí prakticky souvislý porost v pevážné délce trati a jejichž odstranní pedpokládá rovnž dkladnou likvidaci organické hmoty koen z podloží vozovky tak, aby následky jejich tlení nezhoršovaly deformace vozovky. Dokumentace pro jednání s D Realizace stavby rychlostní silnice R 43 bude probíhat v ochranném pásmu Trati D. 250 Brno Havlíkv Brod mezi ŽKM 16,0 16,5 v k.ú. eská, Kde v souvislosti s budováním rozšíení silnice I/43 bude nutno vybudovat pemostní trati D. 250 Brno Havlíkv Brod mostním objektem délky 215 m, pekraujícím souasn vtev mimoúrovové kižovatky eká pro smr od Brna do Kuimi. Pedpokládané úpravy jsou navrhovány v souladu s píslušnými ustanoveními SN (nap. dodržení prjezdných profil, ochrana proti dotyku apod.), avšak detaily technického ešení budou souástí dalších stup projektové dokumentace. 20

21 6.10 Pehled technických parametr Jednotky Množství Staniení zaátku úseku km 0,000 Staniení konce úseku km 5,100 Délka úseku m 5100 Plocha vozovek m Poet mimoúrovových kižovatek ks 4 Celková délka kižovatkových ramp m Celková plocha ramp m Kubatura výkop m Kubatura násyp m Poet peložek komunikací ks 24 Délka peložek komunikací: Silnice I. tídy m Silnice II. tídy m Silnice III. tídy m 140 Místní komunikace m Celková délka peložek kom. m Plocha obslužných zaízení ha 0 Poet tunel (ekodukt) ks 0(2) Délka tunel m 0 Poet most ks 18 Plocha most m Délka úprav stáv. komunikací m Max pevýšení m 47,76 Max. podélný spád % 4,50 Min. smrový polomr m 800 Délka peložek hlavních inženýrských sítí plynovody m vodovody m 584 rozvody vvn m 458 rozvody vn m Poet stet s PHO vodních zdroj I. vnitní m 0 II.a vnitní m 200 II.b vnjší m Poet stet s chránným územím CHOPAV m 0 vodní plochy m ÚSES RBK 1414 m RBK 1417 m LBK kižující m LBK v trase m Celkový trvalý zábor m Zemdlská pda m Lesní plochy m

22 6.11 Bilance výmr a kubatur 100 Objekty pozemních komunikací délka šíka plocha kubatura [m] [m] [m 2 ] [m3] 1 Peložka silnice I/ , odhumusování výmna podloží úprava podloží lom. kamenem úprava podloží vápnním výkopy III-IV výkopy t V-VII násypy celkem aktivní zóna úprava plán (v. dosypu,obsypu a písypu) dlažby rozvozy a meziskládky píkopové tvárnice ŠP piloty rigoly drenáže svodidla Peložka silnice II/385 - Kuim, obchvat , Pivad k MÚK TOS vetn okružní kižovatky u 3 Polikliniky , Úpravy stávající MÚK Ceská 630 8, MÚK Podlesí 937 8, MÚK Kuim - východ s peložkou silnice II/385 a silnicí 6 II/ , MÚK TOS s pel. Sil. II/ , Peložka stávající silnice I/43 (budoucí sil. III/6401) ást, eská 295 7, Peložka stávající silnice I/43-2.ást, Opálenka 737 7, Peložka stávající silnice I/43-3.ást, Podlesí vetn 13 dvou okružních kižovatek , Peložka silnice III/37917 Podlesí 25 7, Peložka stávající silnice II/385 eská - Kuim vetn 15 okružní kižovatky 611 8, Peložka silnice III/6401 eská 115 7, Peložka stávající silnice II/386 Kuim vetn okružní 17 kižovatky 214 8, Peložka místní komunikace Podlesí - Kolébka 737 4, Peložka místní komunikace v km 2,8 vpravo 286 4, Peložka místní komunikace Podlesí - Poliklinika 30 4, Peložka místní komunikace k areálu Walter 40 4, Peložka místní komunikace v km 0,45 pivade k MÚK 24 TOS 101 4, Cyklostezka Kuim - Podlesí 529 3,

23 30 Peložka PC v km 4,7-5,0 vpravo 144 4, Peložka PC v km 0,9-1,5 vpravo 725 4, Peložka PC v km 1,33 vlevo 38 4, Peložka PC v km 3,5 vpravo 293 4, Peložka LC v km 3,5 vpravo 185 4, Peložka PC v km 1,0-1,2 peložky sil. II/ , Peložka PC v km 4,87 vlevo 11 4, Peložka PC v km 2,74 pel. Sil. II/ , Peložka PC v km 3,2 pel. Sil. II/ , Úpravy stávajících komunikací ve správ SÚS Blansko Úpravy stávajících komunikací ve správ SÚS Brno - venkov Provizorní vozovky Mostní objekty. Staniení Název objektu délka šíka plocha [m] [m] [m 2 ] 201 km 0,601 Most na I/43 pes pivad II/385 a tra D 214,80 28, km 1,420 Most na peložené silnici III/6401 pes I/43 141,80 11, km 1,9 Ekodukt na regionálním biokoridoru pes I/43 72,00 45, km 1,9 Ekodukt na regionálním biokoridoru pes peloženou silnici III/ ,80 45, km 2,346 Most na I/43 pes peloženou silnici III/6401 a cyklostezku 50,80 27, km 2,533 Most na I/43 pes lokální biokoridor 23,80 27, km 3,586 Most na vtvi "2" MÚK Kuim pes I/43 75,80 12, km 3,685 Most na odboovací vtvi "A" rondelu 5 pes potok Kuimka 9,00 13, km 3,725 Most na odboovací vtvi "B" rondelu 5 pes potok Kuimka 9,00 20, km 4,014 Most na I/43 pes peložku potoka Kuimka 12,00 29, km 4,025 Most na vtvi "3" MÚK Kuim pes peložku potoka Kuimka 12,00 12, km 4,334 Most na vtvi "1" a "2" MÚK Kuim pes I/43 a peložku potoka Kuimka 94,80 16, km 4,575 Most na I/43 pes peložku potoka Kuimka 12,00 26, km 4,164 Most na vtvi "1" MÚK Kuim pes peloženou MK 12,00 18, km 3,726 Most na vtvi "1" MÚK Kuim pes pivad MÚK TOS 1 33,80 20, km 3,695 Most na vtvi "1" MÚK Kuim pes MK 36,80 20, km 3,650 Most na pivadi "1" MÚK TOS pes MK a stávající vleky 113,80 12, km 3,760 Most na vtvi "1" MÚK Kuim pes MK 12,00 16, km 4,430 Most na vtvi 9 MÚK Kuim pes peložku potoka Kuimka 12,00 13,

24 Peložky inženýrských sítí Sít technické infrastruktury v území byly zjištny na základ podklad jednotlivých správc. V projektové dokumentaci jsou zachyceny pouze nejdležitjší vedení, která pedstavují zejména energetické rozvodné sít, plynárenská zaízení a vodovodní ady. Elektrické vedení Staniení Typ stetu Opatení kv I/43 0,15818 kížení peložka 458 m 110 0, kížení peložka 21m 22 0,548 kížení+soubh peložka 200 m 22 1, kížení+soubh peložka 303 m 22 2, kížení+soubh peložka 444 m 22 4, kížení+soubh peložka 460 m 22 4, kížení+soubh peložka 460 m 22 MÚK KUIM - VTEV soubh peložka 571m 22 1, odboka peložka 75 m 22 1, odboka peložka 73 m 22 MÚK TOS - VTEV 1 0,732 kížení peložka 39 m 22 Vodovody Staniení Typ stetu Opatení I/ soubh peložka 453 m 2, kížení peložka 131m Kanalizace Staniení Typ stetu Opatení I/43 0,452 soubh peložka 81m 2, kížení peložka 313 m 24

25 Plynovody Staniení Typ stetu Opatení I/43 0,212 soubh peložka 287m 1, kížení+soubh peložka 421m 2, kížení+soubh peložka 590 m 2, kížení+soubh peložka 1634 m 2,3 soubh peložka 99 m 2, kížení+soubh peložka 317m 3,5 soubh peložka 218 m 3, kížení+soubh peložka 1406 m 3, kížení chránika 245 m 4, viz.km Kabely Staniení Typ stetu Opatení I/ soubh 0, kížení peložka 165 m 1, kížení+soubh peložka 558 m 2,25 soubh peložka 47m 2, kížení+soubh peložka 511m 3, kížení+soubh peložka 1011m 3, kížení+soubh peložka 2086 m 3,7 soubh peložka 115 m 25

26 7. NAVRHOVANÉ LENNÍ STAVBY NA OBJEKTY 000 Objekty pípravy území 1 Píprava území 2 Demolice 3 Povážení pozemk okresu Brno - venkov 100 Objekty pozemních komunikací 1 Peložka silnice I/43 2 Peložka silnice II/385 - Kuim, obchvat 3 Pivad k MÚK TOS vetn okružní kižovatky u Polikliniky 4 Úpravy stávající MÚK Ceská 5 MÚK Podlesí 6 MÚK Kuim východ s peložkou silnice II/385 a silnicí II/386 7 MÚK TOS s pel. Sil. II/ Peložka stávající silnice I/43 (budoucí sil. III/6401) - 1.ást, eská 12 Peložka stávající silnice I/43-2.ást, Opálenka 13 Peložka stávající silnice I/43-3.ást, Podlesí vetn dvou okružních kižovatek 14 Peložka silnice III/37917 Podlesí 15 Peložka stávající silnice II/385 eská - Kuim vetn okružní kižovatky 16 Peložka silnice III/6401 eská 17 Peložka stávající silnice II/386 Kuim vetn okružní kižovatky 20 Peložka místní komunikace Podlesí - Kolébka 21 Peložka místní komunikace v km 2,8 vpravo (ást 1. a 2.) 22 Peložka místní komunikace Podlesí - Poliklinika 23 Peložka místní komunikace k areálu Walter 24 Peložka místní komunikace v km 0,45 pivade k MÚK TOS 25 Cyklostezka Kuim - Podlesí 30 Peložka PC v km 4,7-5,0 vpravo 31 Peložka PC v km 0,9-1,5 vpravo 32 Peložka PC v km 1,33 vlevo 33 Peložka PC v km 3,5 vpravo 34 Peložka LC v km 3,5 vpravo 35 Peložka PC v km 1,0-1,2 peložky sil. II/ Peložka PC v km 4,87 vlevo 37 Peložka PC v km 2,74 pel. Sil. II/ Peložka PC v km 3,2 pel. Sil. II/ Úpravy stávajících komunikací ve správ SÚS Blansko 42 Úpravy stávajících komunikací ve správ SÚS Brno - venkov 51 Provizorní vozovky 200 Mostní objekty 1 Most na I/43 v km 0,601pes pivad II/385 a tra D 2 Most na peložené silnici III/6401 pes I/43 v km 1,420 3 Ekodukt na regionálním biokoridoru pes I/43 v km 1,9 3.I Ekodukt na regionálním biokoridoru pes peloženou silnici III/6401v km 1,9 pel. Sil. I/43 4 Most na I/43 v km 2,346 pes peloženou silnici III/6401 a cyklostezku 5 Most na I/43 v km 2,533 pes lokální biokoridor 6 Most na vtvi "2" MÚK Kuim pes I/43 v km 3,586 26

27 7 Most na odboovací vtvi "A" rondelu 5 pes potok Kuimka 8 Most na odboovací vtvi "B" rondelu 5 pes potok Kuimka 9 Most na I/43 v km 4,014 pes peložku potoka Kuimka 10 Most na vtvi "3" MÚK Kuim pes peložku potoka Kuimka 11 Most na vtvi "1" a "2" MÚK Kuim pes I/43 v km 4,334 a peložku potoka Kuimka 12 Most na I/43 v km 4,575 pes peložku potoka Kuimka 13 Most na vtvi "1" MÚK Kuim pes peloženou MK 14 Most na vtvi "1" MÚK Kuim pes pivad MÚK TOS 1 15 Most na vtvi "1" MÚK Kuim pes MK 16 Most na pivadi "1" MÚK TOS pes MK a stávající vleky 17 Most na vtvi "1" MÚK Kuim pes MK 18 Most na vtvi 9 MÚK Kuim pes peložku potoka Kuimka Vodohospodáské objekty 1 Kanalizace peložky silnice I/43 2 Kanalizace peložky silnice II/385 3 Kanalizace pivade k MÚK TOS 4 Záchytné a usazovací nádrže 5 Retenní nádrže 6 Peložka Kuimky 7 Peložka Lipvky 8 Peložka Podlesního potoka 9 Úprava Bleského potoka 10 Kanalizaní stoka do drážního píkop v Lipvce 11 Kanalizaní stoka do drážního píkop v Kuimi 12 Peložky vodovod 13 Peložky kanalizací 14 Úpravy meliorací 400 Elektro a sdlovací objekty 1 Peložky vedení vvn 2 Peložky vedení vn 3 Peložky vedení nn 4 Peložka dálkových kabel 5 Peložky sdlovacích kabel 6 Veejné osvtlení okružní kižovatky na sil. II/385 v MÚK eská 7 Veejné osvtlení okružních kižovatek v Podlesí 8 Veejné osvtlení okružní kižovatky na sil. II/385 v MÚK Kuim 9 Veejné osvtlení okružní kižovatky na pivadi k MÚK TOS 500 Objekty trubních vedení 1 Peložka vtl plynovodu DN Peložka vtl plynovodu DN Peložky stl plynovod 600 Objekty pozemních staveb 1 Protihlukové stny a valy 800 Objekty úpravy území 1 Vegetaní úpravy peložky silnice I/43 silnice 2 Vegetaní úpravy souvisejících komunikací 3 Rekultivace nevyužitých ástí stávající silnice I/43 27

28 7.1 Návrh etapizace výstavby Vzhledem ke stávajícím i pedpokládaným dopravním zátžím, vyžadujícím vybudování typruhové komunikace bude nutno pistoupit k rekonstrukci silnice I/43 v pedmtném úseku ješt ped vybudováním rychlostní silnice R43. Budování R43 na sever od Kuimi je nutno podmínit vybudováním severního obchvatu Kuimi na silnici II/385, nebo tato trasa bude hlavním pivadem do centra metropole a bez její existence dojde k dopravnímu kolapsu v prtahu mstem Kuimí. Tato podmínka platí obdobn i pro vybudování obchvatu ebína na silnici II/385, nacházejícího se už mimo ešené území, avšak s obdobnou prognózou vývoje dopravy. 8. ZÁVRENÁ DOPORUENÍ Pro zpracování dalších stup projektové dokumentace projektant doporuuje: 1. Zanést do územních plán stabilizovanou trasu I/43 vetn mimoúrovových kižovatek a souvisejících peložek (stanovený koridor trasy dle zákresu do map PK chránit stavební uzávrou). 2. Shromáždit nutné podklady a przkumy pro další stupe PD, a to: - Podrobné geodetické (tachymetrické) zamení zbývajícího zájmového území trasy vetn inženýrských sítí a vyhotovení úelové mapy v mítku 1 : aktuální dopravn inženýrské údaje - podrobný inženýrsko geologický przkum vetn zjištní materiálových zdroj - stavebn technický przkum objekt urených k rekonstrukci i asanaci, zejména mostních objekt - statické výpoty zatížitelnosti mostních objekt - doešit problematiku kížení podzemních kryt za areálem TOS Kuim - protikorozní przkum a przkum vlivu bludných proud - hydrologické údaje a výpoty - pedologický przkum - dendrologický przkum - biologický przkum - pírodovdecký przkum - archeologický przkum - doplnit prvky ochrany životního prostedí proti úinkm hluku z dopravy na základ vypracování hlukové a emisn-imisní studie 3. Dopracovat dokumentaci EIA 4. Zabezpeit vypracování studie pozemkových úprav. 5. Zabezpeit generel ÚSES na území okresu Blansko a Brno - venkov náhradou za rušený ÚSES ve stávající trase. 6. Vypracovat a projednat podrobnou dokumentaci styku s dráhami V Brn, íjen 2006 Ing. Otakar Hornoch 28

29 1. H Y D R O L O G I C K É P O M R Y Ú Z E M Í Zájmové území náleží do povodí eky Kuimky. Terén je zde velmi lenitý, je odvodován soustavou následujících vodoteí: I/43 Vodotee povodí Ponávky km 0,000 HP km 0,650 HP Drážní potok Drážní píkop (zaústn do Drážního potoka) I/43 Vodotee povodí Kuimky km 0,235 HP km 0,355 HP km 4,020 HP km 4,575 HP Podlesní potok Bleský potok Kuimka Kuimka Peložka silnice II/385 povodí Kuimky km 1,740 HP km 2,780 HP Suchá svodnice (zatrubnna a zaústna do Kuimky) Luní potok 2. O C H R A N N Á P Á S M A V O D N Í C H Z D R O J I/43 km 1,50-5,00 OP II -trasa navrhované komunikace prochází ochranným pásmem Brnnské pehrady (pásmo II.b-vnjší) Peložka silnice II/385 km 0,00-3,25 OP II -trasa navrhované komunikace prochází ochranným pásmem Brnnské pehrady (pásmo II.b-vnjší) Ochranné pásmo I. stupn Slouží k ochran vodního zdroje v bezprostedním okolí jímacího nebo odbrného zaízení - je teba zabránit vtoku povrchových vod do pásma a do jímacích objekt - v pásmech se nesmjí provádt žádné zemní práce narušující krycí vrstvy Ochranné pásmo II. stupn Slouží k ochran vodního zdroje v území stanoveném vodoprávním úadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti 3. O D V O D NNÍ KOMUNIKACE 2.1 Všeobecn o odvodnní komunikace Obecn je ešeno odvedení dešových vod tak, že veškerá voda ze zpevnných ploch rychlostní komunikace bude podchycena v odvodovacím zaízení dálnice, které tvoí v celém úseku podélné odvodovací rigoly. Bude odvedena do stedové kanalizace nebo samostatnými vpustmi a skluzy do odvodovacích patních píkop. Voda v žádném míst voln nestéká ze svah a není rozptylována voln do okolního terénu. Ped zaústním do 29