P r v o d n í z p r á v a. Alternativní trasa rychlostní silnice R 43 v úseku eská - Kuim erná Hora pro hodnocení EIA. Vyhledávací studie

Transkript

1 P r v o d n í z p r á v a Alternativní trasa rychlostní silnice R 43 v úseku eská - Kuim erná Hora pro hodnocení EIA ervenec 2007 Smlouva: SoD zhotovitele : 04/07/32 Objednatel: editelství silnic a dálnic R, Na Pankráci 546/ Praha 4 Zastoupený: Ing. Jiím Procházkou, Námstkem technickým a výstavby Brno Zpracovatel: HBH Projekt spol. s r.o. Kabátníkova 216/5, Brno zastoupený Ing. Radovanem Hrníem jednatelem spolenosti Zpracovatelský tým: Ing. Otakar Hornoch Ing. Jií Kubíek Mostní objekty: Ing. Svadbík, Ph.D. DiS. Biskup - 1 -

2 1. Popis stávajícího stavu a zdvodnní akce ÚVOD Evropskou integrací dochází k posílení dálkových pepravních vztah pedevším v relacích sever jih, které budou realizovány prostednictvím dopravní infrastruktury TEN, (Trans - European Transport Network), jejíž nosná sí, na území eské republiky, tvoená vtví B VI. multimodálního koridoru Gdask Varšava Katovice Ostrava Brno hranice s Rakouskem a IV. multimodálním koridorem Berlín Praha Brno Budapeš Istanbul, se kíží v blízkosti msta Brna. ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY Dle koncepce rozvoje výstavby dálnic a rychlostních silnic R je nutno propojit paraleln vedené tahy dálnice D1 Praha Brno a rychlostní silnice R 35 Hradec Králové Olomouc dležitou dopravní píkou, vedenou v severojižním smru od kižovatky s dálnicí D1 u Brna po pipojení na rychlostní silnici R 35 u Moravské Tebové. Tato komunikace je vedena jako rychlostní silnice s oznaením R 43. Absence kvalitního dopravního propojení dálnic D1, D2 a rychlostní silnice R 52 severním smrem s rychlostní silnicí R 35 zpsobuje krom mnoha jiných problém zejména petížení stávající silnice I/43 a dopravních tras procházejících mstem Brnem. Dopravní napojení metropole Jihomoravského kraje na tuto pátení komunikaci smrem od severu je nutno mimo jiné ešit i rozšíením stávající silnice I/43 na kapacitní typruhovou smrov dlenou komunikací v úseku od stávajícího ukonení typruhové úpravy u obce eská smrem na sever v délce cca 5 km. STÁVAJÍCÍ STAV ROZPRACOVANOSTI STAVBY OBECN Trasa uvádná v ÚP VÚC Brnnské sídelní regionální aglomerace je dána osou tzv. nmecké dálnice, jejíž poloha je urena pedevším píznivou terénní konfigurací Boskovické brázdy. Tato dálnice mla spojovat Vratislav s Vídní a byla rozestavna ve 40. letech minulého století. Tato trasa byla rovnž pevzata do v souasné dob zpracovávaného ÚP VÚC Brnnské regionální aglomerace, jejímž poizovatelem je Krajský úad Jihomoravského kraje. Koncem 40. let 20. století byla zahájena stavba nmecké dálnice v pedmtné trase. Tém všechny pozemky pod dálniním tlesem byly vykoupeny a odhumusovány. Byly rozpracovány zemní práce a velké procento inženýrských objekt. Ped koncem II. svtové války byla stavba zastavena. Základním úkolem studijních prací, provedených v posledních cca 10-ti letech, bylo provení technických parametr nmecké trasy z hlediska souasn platných pedpis a stanovení, zda je možno pokraovat v jejím budování. Vzhledem ke skutenosti, že nedokonená stavba komunikace v krajin reáln existuje, je úelné jí pizpsobit vedení osu rychlostní komunikace s výjimkou nkolika míst, kde trasa nevyhovuje souasným parametrm, pípadn se rozestavné tleso dálnice stalo pedmtem ochrany pírody. Úprava trasy nmecké dálnice, která z hlediska trasování pedstavuje i z dnešního pohledu píklad tém ideálního zalenní dálniní stavby do krajiny, se týká pedevším jejího výškového vedení, které je poplatné technickým možnostem v dob jejího vzniku a z hlediska souasného návrhu nevyhovuje. Dále byl podroben revizi návrh dopravních vazeb a systém vyvolaných peložek píných komunikací

3 ÚEL VYHLEDÁVACÍ STUDIE Úelem vyhledávací studie bylo navrhnout alternativní trasu rychlostní silnice R 43 mimo klasickou, dlouhodob sledovanou stopu tzv. nmecké dálnice, která bude sloužit jako varianta pro hodnocení EIA. V rámci podaného Oznámení dle zákona.100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prostedí na úsek R 43 Kuim Svitávka erná Hora ve variant, která vychází ze stávající silnice I/43 v eské a pokrauje ve stop stávající silnice I/43 s obchvaty obcí Lipvky a Lažan ve typruhovém, smrov rozdleném uspoádání. V prostoru mezi Milonicemi a Malou Lhotou se trasa odklání západním smrem a plynule pechází do optimalizované trasy nmecké dálnice R 43 v blízkosti erné Hory. 2. Charakteristika úkolu Pedmtem vyhledávací studie v uvedeném úseku je vyhovt pipomínkám dotených obcí nacházejících se na trase klasické nmecké dálnice a provit další technické možnosti variantního vedení rychlostní silnice R 43 s provením dílích úsek, zpracovaných v roce 1994 v rámci vyhledávací studie firmou TRANSCONSULT s.r.o. Hradec Králové. Alternativní trasa je navržena v úseku od eské do Kuimi v soubhu se stávající silnicí I/43, dle technické studie Silnice I/43 eská Kuim zpracovanou firmou HBH Projekt s.r.o. v listopadu 2006, v oblasti za Kuimí se mírn odklání zapadním smrem a obce Lipvku a Lažany obchází ze západu. Dále trasa pokrauje na sever prostorem mezi Milonicemi a Újezdem u erné Hory a pokrauje východním obchvatem obce Malá Lhota. Následn se trasa stáí západním smrem a plynule navazuje na trasu nmecké dálnice u erné Hory. MÚK erná Hora je v rámci optimalizace trasy posunuta severním smrem. Technické ešení je zakresleno do rastrové základní mapy RZM Charakteristika území ešené území se nachází v západní ásti Jihomoravského kraje, severn od msta Brna. Má protáhlý tvar od jihu na sever a je pedstavováno stední ástí terénní sníženiny Boskovické brázdy, ohraniené na západ vyvýšeninou ebínského kopce a ebínky a na východ masívem Zlobice. Morfologie území je charakteristická pro Boskovickou brázdu území je pahorkovité, tvoené oblými hbety, dosahujícími nadmoských výšek okolo 350 m, rozbrázdnými hlubokými údolími napí územím tekoucích stálých i obasných tok, patících zde do povodí Svratky. Pevládá velkoplošn zemdlsky obdlávaná orná pda, dlená sítí osídlení, komunikací, energetických sítí a vodních tok Geologické pomry Geologický podklad území tvoí permské ervené pískovce a jílovce s ostrvky devonských vápenc. Reliéf tvoí protáhlá sníženina v píném profilu nesoumrná (sklon od západu k východu) a pín dlená údolími vodních tok. Kvarterní pokryv tvoí pevážn sprašové hlíny promnné mocnosti, které jsou podmínn vhodným materiálem do silniních násyp (vhodná úprava pi mírn vyšší než optimální vlhkosti je nap. vápnním s pidáním cca 2 3 % CaO) V údolí vodních tok, zejména v severní ásti území se v podloží nacházejí terciérní souvrství moských vápnitých jíl, pekryté kvarterním pokryvem, jež tvoí fluviální náplavové jemnozrnné sedimenty jíly, jílovité hlíny a písité hlíny s pímsí organických látek, pípadn s pímsí štrku

4 Podnebí je pomrn teplé a mírn suché, což zpsobuje poloha ve srážkovém stínu eskomoravské vrchoviny. Srážky jsou v rozptí mm. Územn technické podmínky Uvažovaná rychlostní silnice s mimoúrovovou kižovatkou Kuim-východ je navržena v intenzívn využívaném území s pomrn hustou sítí zástavby, výrobních areál, pozemních komunikací, železniní tratí a sítí významných inženýrských sítí, pedevším vedením VVN, VN, VTL plynovod a hlavních vodovodních zásobovacích ad. Stavba proto bude obsahovat veškeré souvisící vyvolané objekty peložek komunikací a inženýrských sítí. Jelikož se jedná o novostavbu, vyvolá stavba rovnž znaný zásah do okolních pozemk s trvalým záborem ZPF. 4. Podklady Informace o pedchozích studiích 1) Aktualizace technické studie silnice I/43 eská Kuim, HBH Projekt, ) alternativní trasy R 43 v úseku Kuim Svitávka pro hodnocení EIA, HBH Projekt, ) R 43, TRANSCONSULT s.r.o., 1994 Mapové podklady 4) Studie byla zakreslena do digitálních rastrových map ZABAGED v mítku 1 : , vetn digitálního modelu terénu. Souadnicový systém S-JTSK, výškový systém B.p.v. 5) Databázový soubor správních a katastrálních hranic R v mítku 1 : , eský úad zemmický a katastrální Požadavky na technické ešení Rozsah stavby: - rychlostní silnice v délce cca 12.5 km - mimoúrovová kižovatka Kuim východ - objekty peložek komunikací, souvisící s rychlostní komunikací a MÚK - vyvolané peložky komunikací Šíkové uspoádání: - rychlostní silnice R 43 v kategorii R 25,5/100 - vtve MÚK - šíka 9,0 m nebo 7,5 m pro jednopruhové (SN ) - peložky silnic II. tídy S 9,5/70 - peložky silnic III. tídy S 7,5/60(50) - peložky místních komunikací v kategorii MOK 4/40 (30) 5. Seznam píloh A B Prvodní zpráva Výkresy studovaných variant B.1 Situace hlavní trasy 1 : B.2 Podélný profil hlavní trasy 1 : /1000 B.3 Dispoziní návrhy most B.4 Pehledná situace umístní odpoívky 1:

5 POPIS STUDOVANÉHO EŠENÍ Rychlostní silnice R 43 vychází z ešení technické studie silnice I/43 eská Kuim a v ZÚ pejímá smrové vedení v míst napojení. Trasa tedy zaíná levotoivým obloukem o R=1100m a plynule pechází do pravotoivého oblouku o R= 875m. Zde se je prostednictvím MÚK Kuim - východ napojena silnice II/386 a I/43. V dalším prbhu trasa pozvolna pechází do levotoivého oblouku o R=1500m. Navržená trasa dále pokrauje severním smrem a obci Malá Lhota obchází levotoivým obloukem o polomru R= 4250m. Následn se trasa stáí pravotoivým obloukem o polomru R=2000m a pokrauje levotoivým obloukem o polomru R=2200m kde u MÚK erná Hora pejímá smrové ešení z vyhledávací studie alternativní trasy R 43 v úseku Kuim Svitávka pro hodnocení EIA. Pehled prvk smrového vedení Typ Staniení Polomr Délka Parametr prvku [km] [m] [m] A OK KP PP PK KP PT TP PK KP PT TP PK KP PT TP PK KP PT TP PK KP PP PK KO Výškové vedení R43 rovnž respektuje niveletu v ZÚ dle technické studie silnice I/43 eská Kuim a v KÚ dle vyhledávací studie alternativní trasy R 43 v úseku Kuim Svitávka pro hodnocení EIA. Samotný prbh výškového vedení v maximální míe sleduje terénní reliéf s ohledem na pípustné hodnoty podélného sklonu, které v tomto pípad iní 4.5%. Niveleta silnice R43 je navržena dle požadavk SN Násypy pes jednotlivá píná údolí dosahují výšek okolo 10 m, záezy do terénních hbet dosahují maximálních hloubek okolo 20 m. Nejvyšší dosažená nadmoská výška je 434m v km 8,

6 Pehled výškového vedení íslo Staniení Výška Polomr Výška Vzeptí Spád Délka Mezipímá vrcholu vrcholu vrcholu nivelety spojnice [km] [m] [m] [m] [m] [%] [m] [m] % % % % % % % % % 0 0 Dopravní vazby Mimoúrovové kižovatky V námi posuzovaném úseku se nachází jedna mimoúrovová kižovatka MÚK Kuim východ. Ta svým prostorovým uspoádáním vychází z kižovatky trubkovitého typu, která je v oblasti piklonné ke Kuimi doplnna okružní kižovatkou zajišující napojení nejen silnice II/386, ale i rozsáhlé prmyslové zóny nacházející se severozápadním smrem od MÚK Kuim - východ. Další dílí souástí MÚK Kuim východ je napojení na silnici I/43 s vtvemi kižovatky zajišující pipojení na R43. S další mimoúrovovou kižovatkou se v posuzovaném úseku neuvažuje, nebo bude využita MÚK erná Hora, navržená na optimalizované trase nmecké dálnice. Jednosmrné vtve mimoúrovových kižovatek jsou navrženy v kategorii 7,5/50 (resp. 40 km/hod. u vtví vratných), obousmrné vtve v kategorii 9,0/50. Pokud by v budoucnu byl vznesen požadavek na pipojení dalších komunikací a obcí na rychlostní silnici R43 v tomto území, jako vhodná poloha pro umístní MÚK se jeví kížení se silnicí III/37716 s rychlostní komunikací R43 v km 6,78 trasy. Zde by pak picházela v úvahu deltovitá kižovatka s vtvemi ve 3. a 4. kvadrantu kižovatky. Peložky komunikací V ešeném úseku se nachází nkolik peložek stávajících komunikací II. a III. tídy. V oblasti obce Lipvka je to peložka silnice II/379 s délkou úpravy cca 315m. Mezi obcemi Lažany a Újezd u erné Hory je to peložka silnice III/37717 v délce 707m. Další peložka silnice III/37716 se nachází mezi obcemi Újezd u erné Hory a Závist, její délka iní cca 323m. Následující peložka silnice III/37717 délky 237m se nachází mezi obcemi Újezd u erné Hory a Malá Lhota. Následující peložka silnice III/37715 má délku 600m a nachází se mezi obcemi Závist a Malá Lhota. Další peložka silnice II/377 o celkové délce 368m se nachází mezi obcemi Žertovník a erná Hora. Poslední peložka silnice III/37720 délky 823m spojuje obce Býkovice a erná Hora. Peložky silnic II. Tídy jsou navrženy jako S 9,5/70 a peložky silnic III.tídy jako S 7,5/60(50). V trase se nachází pt peložek polních cest

7 Umístní odpoívky Souástí studie je i navržení lokality vhodné pro umístní budoucí odpoívky na trase rychlostní silnice R43 v úseku Kuim Svitávka. Návrh odpoívky rovnž vychází z požadavku, aby i tyto plochy byly zaazeny do hodnocení EIA. V námi posuzované alternativní trase rychlostní silnice R43 v úseku eská Kuim erná Hora pro hodnocení EIA se nenachází vhodná oblast pro umístní odpoívky, proto navrhujeme, aby byla odpoívka umístna do staniení km 34,2 dle Aktualizace technické studie R43 Kuim Svitávka (zpracoval HBH Projekt íjen 2006). Pesná poloha umístní plochy pro odpoívku je souástí pílohy B.4 Pehledná situace umístní odpoívky. V Brn, 31.ervence 2007 Zapsal: Ing. Jií Kubíek - 7 -