Rychlostní silnice R 43 v úseku Svitávka hranice Jihomoravského kraje OBSAH :

Transkript

1 OBSAH : 1. IDENTIFIKANÍ ÚDAJE Stavba Zadavatel Zhotovitel Seznam píloh ZDVODNNÍ STUDIE STAVBY ZÁJMOVÁ OBLAST STUDIE Prchozí koridory VÝCHOZÍ ÚDAJE PRO NÁVRH VARIANT Podklady Základní údaje navrhovaných komunikací Dopravn inženýrské údaje CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEJICH VLIVU NA NÁVRH TRASY lenitost terénu Geologické pomry Hydrogeologické pomry Ložiska nerost Souasné a budoucí využití území Ochranná pásma Území a jednotky chránné nebo cenné z hlediska ochr.pírody, krajiny a živ.prost Urbanistické charakteristiky ZÁKLADNÍ ÚDAJE TECHNICKÉHO EŠENÍ Variantní ešení Smrové ešení Výškové ešení Šíkové uspoádání Dopravní vazby Dopravn obslužná zaízení Demolice, píprava území Organizace dopravy Realizace stavby Pehled technických parametr Bilance výmr a kubatur NAVRHOVANÉ ELENNÍ STAVBY NA OBJEKTY Návrh etapizace výstavby ZÁVRENÁ DOPORUENÍ

2 1. IDENTIFIKANÍ ÚDAJE 1.1 Stavba Název: Rychlostní silnice R 43 Svitávka hranice Jihomoravského kraje Místo: Katastrální území: Jihomoravský kraj, okres Blansko Vodrady u Kunštátu, Jabloany, Skalice nad Svitávkou, Boskovice místní ást Mladkov, Sebranice u Boskovic, Svitávka, Chrudichromy, Boskovice, Boskovice - místní ást Baov, Sudice, Knínice u Boskovic, Vážany, Pamtice, Drválovice, Vanovice, Borotín, Cetkovice, Velké Opatovice. 1.2 Zadavatel editelství silnic a dálnic R, Na Pankráci 56, Praha 4 Zakázku zajišuje: editelství silnic a dálnic R Odbor výstavby a technický Šumavská 33, Brno Povený zamstnanec organizace: Ing. Jií Procházka 1.3 Zhotovitel Vedoucí projektant: Zpracovatelé: HBH Projekt spol. s r.o. Kabátníkova 5, Brno IO Ing. Otakar Hornoch Ing. Michal Janda Ing. Jií Kubíek Ing. Michaela Haluzíková 2

3 1.4 Seznam píloh A B Pehledná situace širších vztah tahu R52 R43 1 : Výkresy 1 Pehledná situace vodohospodáského ešení 1 : Koordinaní situace stavby 1 : Podélný profil hlavní trasy 1 : / Vzorové píné ezy 1 : Charakteristické píné ezy 1 : Peložky kižujících komunikací 6.1 Podélné profily 1 : 2 000/ Vzorové píné ezy 1 : Charakteristické píné ezy 1 : Kižovatky 7.1 Situace 1 : Podélné profily 1 : 2 000/ Vzorové píné ezy 1 : Charakteristické píné ezy 1 : Schemata mostních objekt 8.1 Situace (pdorys) 1 : Podélný ez 1 : Píný ez 1 : Odhad stavebních náklad C D Úinky stavby 1 Textová ást 2 Problémový výkres 3 Hluková studie 4 Emisní a rozptylová studie 5 Inženýrsko geologická studie Záborový elaborát 1 Technická zpráva 2 Seznam dotených parcel 3 Mapa KN se zákresem záboru ZPF a PUPFL E Doklady 3

4 2. ZDVODNNÍ STUDIE STAVBY ÚVOD Evropskou integrací dochází k posílení dálkových pepravních vztah pedevším v relacích sever jih, které budou realizovány prostednictvím dopravní infrastruktury TEN, (Trans - European Transport Network), jejíž nosná sí, na území eské republiky, tvoená vtví B VI. multimodálního koridoru Gdask Varšava Katovice Ostrava Brno hranice s Rakouskem a IV. multimodálním koridorem Berlín Praha Brno Budapeš Istanbul, se kíží v blízkosti msta Brna. ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY Dle koncepce rozvoje výstavby dálnic a rychlostních silnic R je nutno propojit paraleln vedené tahy dálnice D1 Praha Brno a rychlostní silnice R 35 Hradec Králové Olomouc dležitou dopravní píkou, vedenou v severojižním smru od kižovatky s dálnicí D1 u Brna po pipojení na rychlostní silnici R 35 u Moravské Tebové. Tato komunikace je vedena jako rychlostní silnice s oznaením R 43. Absence kvalitního dopravního propojení dálnic D1, D2 a rychlostní silnice R 52 severním smrem s rychlostní silnicí R 35 zpsobuje krom mnoha jiných problém zejména petížení stávající silnice I/43 a dopravních tras procházejících mstem Brnem. Usnesením vlády. 392 ze dne 31. íjna 2000 byla schválena Zmna. 2 územního plánu velkého územního celku Brnnské sídelní regionální aglomerace. V grafické píloze její závazné ásti je uvedena rychlostní silnice R 43 od kižovatky s dálnicí D1 u Troubska v trase Bystrc Kuim erná Hora Sebranice s uvažovaným pokraováním v ose Jevíko Msteko Trnávka Moravská Tebová a s pipojením na výhledovou trasu rychlostní silnice R 35 u Starého Msta. Souasn je naznaeno její pokraování v ose Troubsko Rajhrad s pipojením na R 52 ve smru na Pohoelice. Rychlostní silnice R 43 a R 52 jsou dle platného vládního usnesení.741 z roku 1999 zaazeny do doplkové sít TEN. STÁVAJÍCÍ STAV ROZPRACOVANOSTI STAVBY OBECN Trasa zakotvená v ÚP VÚC Brnnské sídelní regionální aglomerace je dána osou tzv. nmecké dálnice, jejíž poloha je urena pedevším píznivou terénní konfigurací Boskovické brázdy. Tato dálnice mla spojovat Vratislav s Vídní a byla rozestavna ve 40. letech minulého století. Tato trasa byla rovnž pevzata do v souasné dob zpracovávaného ÚP VÚC Brnnské regionální aglomerace, jejímž poizovatelem je Krajský úad Jihomoravského kraje. Koncem 40. let 20. století byla zahájena stavba nmecké dálnice v pedmtné trase. Tém všechny pozemky pod dálniním tlesem na území okresu Blansko až po Vanovice byly vykoupeny a odhumusovány. Na území okresu Brnovenkov byly mj. vykoupeny pozemky na k.ú. Všechovice, Drásov, Malhostovice a ebín. Byly provedeny prakticky veškeré zemní práce a velké procento inženýrských objekt jako jsou mosty, propustky a peložky komunikací. Ped koncem II. svtové války byla stavba zastavena. 4

5 Základním úkolem studijních prací, provedených v posledních cca 10-ti letech, bylo provení technických parametr nmecké trasy z hlediska souasn platných pedpis a stanovení, zda je možno pokraovat v jejím budování. Vzhledem ke skutenosti, že nedokonená stavba komunikace v krajin reáln existuje, je nutné jí pizpsobit vedení osy komunikace s výjimkou nkolika míst, kde trasa nevyhovuje souasným parametrm, pípadn se rozestavné tleso dálnice stalo pedmtem ochrany pírody. Úprava trasy nmecké dálnice, která z hlediska trasování pedstavuje i z dnešního pohledu píklad tém ideálního zalenní dálniní stavby do krajiny, se týká pedevším jejího výškového vedení, které je poplatné technickým možnostem v dob jejího vzniku a z hlediska souasného návrhu nevyhovuje. Dále byl podroben revizi pedevším stav mostních objekt, návrh dopravních vazeb a systém vyvolaných peložek píných komunikací. Úelem technické studie je provení a upesnní technických parametr trasy rychlostní silnice, vybrané na základ vyhledávací studie Rychlostní silnice R43 v úseku Svitávka hranice Jihomoravského kraje, zpracované HBH Projektem spol. s r.o pro Krajský úad Jihomoravského kraje v roce Mapovým podkladem je technická úelová mapa zájmového území v mítku 1 : vetn digitálního terénního modelu, poízené firmou Geodis Brno v roce ZÁJMOVÁ OBLAST STUDIE Zájmové území vyhledávací studie se nachází v severní oblasti Jihomoravského kraje v terénní sníženin tzv. Boskovické brázdy, severo jižn orientovaném prchodu mezi Podorlickou pahorkatinou a Drahanskou vrchovinou. Trasa R 43 je do zájmového území je pivedena z jihu od Drnovic a erné Hory. Pekrauje údolí Svitavy na jižním úpatí Podorlické pahorkatiny a pokrauje pevážn kopcovitým územím po úboí východních svah Podorlické pahorkatiny, které klade pomrn znané nároky na výškové ešení liniové stavby, vetn nutnosti pekroení terénních pekážek rozsáhlými násypovými tlesy a mostními objekty, pedevším v oblasti kížení píných údolí jednotlivých vodoteí, stávajících komunikací a železniních tratí. Pokraování trasy na území okresu Svitavy je vedeno dále po úboí východních svah Podorlické pahorkatiny s pekroením údolí Tebvky u Msteka Trnávka. Závrený úsek trasy je prochází zvlnnou krajinou severní ásti Boskovické brázdy smrem napojení na projektovanou trasu rychlostní silnice R 35 Liberec Mohelnice u obce Staré Msto severovýchodn od Moravské Tebové. ešené území se nachází jižn od hranic Pardubického kraje a tvoí je prostor ohraniený na západ Sebranicemi a Velkými Opatovicemi, na severu Jevíkem, na jihu Drnovicemi a na východ Boskovicemi a Jaromicemi. Z hlediska geomorfologického se jedná pedevším v severní ásti o lenité území v podhí Podorlické pahorkatiny, svažující se do údolí Jevíky, v jižní ásti do údolí Semie a Svitavy. Stávající využití území je pedevším zemdlské a rekreaní. 5

6 3.1 Prchozí koridory Trasa rychlostní silnice R43, vedená od kižovatky s dálnicí D1 pes Bystrc, Kuim a ernou Horu smrem na sever je navrhována jako typruhová smrov dlená rychlostní komunikace kategorie R 25,5/100. Dle možností zízení provozuschopných úsek, umožujících napojení nov budovaných úsek rychlostní silnice na stávající silniní sí, je navrhováno budování tahu v následujících etapách výstavby: 4301 D1, Troubsko Kuim. Km 0,0 18,2 s napojením na silnici I/43 severním obchvatem Kuimi. (DÚR zpracoval Dopravoprojekt Brno v roce 2001, aktualizaci trasy provedl HBH Projekt v roce 2005) 4302 Kuim erná Hora. Délka úseku 13,7 km mezi km 18,2 31,9 vetn pivade na sil. I/ erná Hora Svitávka. Délka úseku 9,350 km mezi km 31,900 41, Svitávka Velké Opatovice, hranice Jihomoravského kraje. Délka úseku 16,350 km mezi km 41,250 57, Velké Opatovice (Jevíko) Staré Msto, napojení na R35. Délka úseku cca 21,4 km mezi km 57,6 cca 79,0. Projektovaný úsek délky 16,350 km je situován mezi km 41,250 a km 57,600 tahu rychlostní silnice R 43 celkové délky cca 79 km, spojující dálnici D1 u Troubska s rychlostní silnicí R35 u Moravské Tebové. (Staniení vyhledávací studie z roku 2001, vycházející z projektu Transconsultu Hradec Králové z roku 1994 bylo nahrazeno prbžným staniením od bodu kížení s D1, km 23,000 vyhledávací studie = km 37, technické studie) Využití koridoru stávající silnice I/43 ve smru na Svitavy je znemožnno pedevším stávající zástavbou, existencí rozsáhlých oblastí jímání pitné vody pedevším v okolí Bezové nad Svitavou a velmi obtížnou terénní konfigurací v pevažující délce trasy. Smrové vedení trasy R43 v zájmovém území, využívající píznivou terénní konfiguraci boskovické brázdy, je limitováno pedevším stávající zástavbou, technickou infrastrukturou a územními možnostmi umístní nejvýznamnjší dopravní vazby pedmtného úseku R 43, kterým je napojení silnice I/43 smrem na Letovice (MÚK Skalice) spolu s pipojením tahu silnice I/19 ve smru na Svitávku (výhledov i na Kunštát) souasn se silnicí II/150 smrem na Boskovice (MÚK Svitávka). Rozhodujícím faktorem prchodu trasy R 43 zájmovým územím je provení možnosti využití rozestavného tlesa nmecké dálnice z hlediska technického i 6

7 z hlediska ochrany životního prostedí, pedevším z hlediska vliv na území zastavná a území chránná dle zákona.114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny. Z hlediska ochrany jednotlivých hospodáských zájm je prchod trasy provován z hlediska stet se stávající infrastrukturou, pedevším železniními tratmi, sítí pozemních komunikací, elektrickými vedeními, plynárenskými zaízeními a vedením vodovod. Zemdlské zájmy jsou doteny záborem orné pdy, narušením systému polních cest a narušením závlahových zaízení. 4. VÝCHOZÍ ÚDAJE PRO NÁVRH VARIANT 4.1 Podklady Mapové podklady: Trasa silnice byla zakreslena do digitálních vektorových technických úelových map v mítku 1 : v souadnicovém systému S-JTSK a výškovém systému B.p.v, zpracovaných GEODISEM Brno na základ leteckého snímkování zájmového území. Územn plánovací podklady: (uloženo na MÚ OÚP v Boskovicích, Ing. Neas) Schválená územn plánovací dokumentace: Jihomoravský kraj okres Blansko ÚP VÚC BSRA ÚP VÚC okresu Blansko ÚP VÚC okresu Svitavy ÚP SÚ Velké Opatovice 2001, zmna , Skalice nad Svitavou Chrudichromy 1997 Boskovice Borotín Knínice u Boskovic Vanovice Drválovice Cetkovice 1997 Sudice Sebranice Svitávka zmna.1 Pardubický kraj - okres Svitavy: ÚP SÚ Jevíko zmny 1998,

8 Projektové podklady: Rychlostní silnice R43 v úseku Svitávka hranice JM kraje, HBH Projekt spol. s r.o, vyhledávací studie, 2001 Rychlostní silnice R43 Jevíko Staré Msto, vyhledávací studie, HBH Projekt spol. s r.o., 2002 Rychlostní silnice R43 v úseku Kuim Sebranice, HBH Projekt spol. s r.o., studie pro investiní zámr, Základní údaje navrhovaných komunikací Rychlostní silnice R43 Kategorie silnice R43 R 25,50 / 100 Min. dovolený polomr smrového oblouku pi dostedném sklonu vozovky (3,50 %) bez dostedného sklonu vozovky Min. dovolený polomr výškového oblouku vrcholového pro zastavení údolnicového m m m m Komunikace I.tídy Pekládané komunikace I. tídy budou navrženy v tchto kategoriích: Peložka silnice I/43, S 9,5/80 Peložka silnice I/19, S 9,5/80 Komunikace II. a III.tídy Peložka silnice II/150 (I/19), Kunštát - Boskovice S 9,5/60, Peložka silnice II/372, Jevíko - Velké Opatovice S 9,5/60, Pekládané komunikace III. tídy budou navrženy v kategorii S 7,5/60 (50). Místní komunikace Místní komunikace budou navrženy v kategorii MOK 4/30 dle SN Polní a lesní cesty Polní a lesní cesty budou navrženy v kategorii P 4/30. Mostní objekty: Mostní objekty budou navrženy v souladu s požadavky SN Zatžovací tída A dle SN

9 4.3 Dopravn inženýrské údaje (Zpracovatel: Ing. B. Regner, ADIAS, spol. s r.o., Brno) Intenzita dopravy na ešeném úseku silnice R 43 po hranice Jihomoravského kraje byla stanovena pomocí modelu IAD Jihomoravského kraje z roku 2001, zpracovaného na základ dopravních przkum, kalibrovaného na rok 2000 a pepoteného na rok Pro pepoet na roky 2005 až 2035 byly použity koeficienty rstu, vydané SD R. Byly ureny i zátže doprovodných komunikací a odboující proudy vozidel na kižovatkách. INTENZITY DOPRAVY Obousmrn za 24 hodin DRUH ROKY : ÚSEK VOZIDLA O N C O N C O N C O N C Úsek 1 mezi MÚK Skalice nad Svitavou a MÚK Svitávka Úsek 2 mezi MÚK Svitávka a MÚK Vanovice Úsek 3 mezi MÚK Vanovice a MÚK Velké Opatovice Úsek 4 mezi MÚK Velké Opatovice a koncem úpravy, hranicemi JM kraje Odvození nárstu vozidel vlivem atraktivnosti tahu R43 bylo zjišováno pesunem vozidel z nejbližších tah silnic I/37, I/43, sil. II/368, silnice II/374 a pro dálkové relace i z tahu D1-R46-R35. Pedpokládá se existence rychlostní silnice R35 ar43 od napojení na dálnici D1 u Troubska. 9

10 5. CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEJICH VLIVU NA NÁVRH TRASY 5.1 lenitost terénu Z hlediska geomorfologie terénu se jedná pevážn o lenité pahorkovité území v podhí Podorlické pahorkatiny. Napí územím, od Sebranic na jihozápadu smrem k Velkým Opatovicím na severovýchod se táhne terénní sníženina Boskovické brázdy, která tvoí píznivý terénní útvar, využívaný trasou navrhované komunikace. Stoupání od údolí Svitavy k sedlu Hodišky tvoí nejvýznamnjší terénní pekážku, která pi daných parametrech rychlostní silnice neumožuje využití terénní konfigurace k plynulému vystoupání, ale je nutno vést trasu po vysokých násypech a na mostních estakádách. Území na východních svazích Podorlických pahorkatiny od km 44,5 je výrazn plošší a tvoí ho zejména táhlý hbet východn od Baova, Vanovic a Velkých Opatovic, po kterém trasa nejprve stoupá do km 52,0 a posléze klesá do údolí Jevíky v km 56,6. Území mezi údolím Malonínského potoka a Jevíky je výrazn lenitjší, charakterizované dvma paralelními terénními vyvýšeninami. Dominantu a souasn západní hranici zájmového území tvoí hlavní heben Podorlických vrch, orientovaný ve smru sever - jih a dosahující výšek nad 500 m (Opatovické Hradisko 514 m n.m). Jižn od této dominanty se nachází nejvyšší vrch, V obinách s nadmoskou výškou 536 m.n.m. 5.2 Geologické pomry (Zpracovatel: GEOSTAR spol. s r.o., Ing. J. Mazá) Z hlediska regionáln-geologického náleží zájmové území do Boskovické brázdy. Pi severozápadním okraji širšího zájmového území vystupuje Velkoopatovická kída. jsou zastoupeny následující geologicko- Ve studované oblasti stratigrafické jednotky: Paleozoikum (perm) - patí mezi nejstarší sedimenty v zájmovém území a tvoí skalní podložní kvartérních sediment mezi obcemi Svitávka a Sudice, kde vystupují k povrchu terénu. Litologicky jsou tvoeny vtšinou jílovci, prachovci a jemn až stedn zrnitými pískovci, místy se vyskytují karbonáty, bituminózní karbonáty a slínovce. Mesozoikum (kída - cenoman) - nacházejí se vtšinou v drobných, izolovaných reliktech pi permských horninách nebo morfologicky vynívají nad okolní terén kóta ervenice jižn od Velkých Opatovic. Ve vtších reliktech se vyskytují v kopcích západn od obcí Vanovice - Velké Opatovice - Jevíko. Litologicky jsou tvoeny vtšinou glaukonitickými pískovci a písky, kemenné a železité pískovce, jílovce korycanských vrstev a pískovci a slepencovými pískovci, místy i jílovci perucko-korycanského souvrství. 10

11 Terciér (miocén) - patí mezi nejrozšíenjší geologickou jednotku v celé zájmové oblasti. Zejména ve stední a severní ásti zájmového území vystupuje asto až na povrch, v ostatních ástech je zakryt mladšími rzn mocnými kvartérními sedimenty. Litologicky jsou miocénní sedimenty tvoeny variabiln písitými jíly až jílovci s nepravidelnými vložkami, vtšinou stmelených písk. Kvartér (pleistocén) - je tvoen pestrou škálou sediment. Jsou zde zastoupeny jednak fluviální písité štrky, které se nacházejí zejména v údolních nivách ek, pedevším Svitavy, a deluviofluviální písité až písito-hlinité sedimenty drobných a obasných tok. Dále jsou zde plošn velmi hojn zastoupeny eolické sedimenty tvoené sprašemi a sprašovými hlínami. Deluviální sedimenty jsou zastoupeny na svazích a jsou tvoeny hlinitopísitými sedimenty v územích vrchovin až hlinito-kamenitými sedimenty. Tyto sedimenty dosahují nepravidelných mocností a vtšinou leží v nadloží terciérních sediment. Pi realizaci hlubších záez v tchto sedimentech mohou být tedy tmito pracemi odkryty nejen kvartérní, ale i terciérní sedimenty. 5.3 Hydrogeologické pomry (Zpracovatel: GEOSTAR spol. s r.o., Ing. J. Mazá) Zájmové území leží v mírn teplé oblasti s potem letních dn v roce pod 50. Prmrná roní teplota vzduchu se pohybuje mezi 7,6 až 8,1 0 C. Prmrné roní srážkové úhrny se pohybují kolem 625 mm (stanice Dolní Lhota, 562 mm, Boskovice, 661 a Jevíko, 629 mm). Zájmové území je rozdleno na dv základní povodí u železniní zastávky obce Svtlá, piemž jižní ást je odvodována ekou Svitavou s pítokem potoka Semi a severní ást je odvodována ekou Jevíkou s pítokem potoka Uhického. Podle hydrogeologické rajonizace (E. Michlíek a kol., 1986) leží jižní ást zájmového území v hydrogeologické rajonu 522 Boskovická brázda a severní ást v rajónu 521 Poorlická brázda. Pi severozápadním okraji zájmového území se rozkládá rajón 428 Velkoopatovická kída. Hydrogeologický rajón 522 Boskovická brázda pedstavuje permské jílovce, prachovce a jemn až stedn zrnité pískovce, které na okrajích rajónu v morfologických vyvýšeninách vystupují na povrch a na dn brázdy tvoí skalní podloží. Dno brázdy je vyplnné terciérními sedimenty vystupujícími k povrchu nebo jsou tyto sedimenty pekryty kvartérními uloženinami. Zvodnní permských sediment je minimální. Jedná se o puklinovou propustnost hornin jejichž filtraní parametry mají znanou promnlivost. Trasmisivita kolektoru je velmi nízká až nízká s vodohospodáským využitím pro jednotlivé, nepravideln využívané odbry pro místní zásobování (Krásný, J., 1976). Hydrogeologický rajón 521 Poorlická brázda pedstavuje rokytenské slepence, prachovce, které vystupují na povrch na východním okraji rajónu v morfologických vyvýšeninách a na dn brázdy tvoí skalní podloží. Dno brázdy je 11

12 vyplnné terciérními sedimenty vystupujícími k povrchu nebo jsou tyto sedimenty pekryty kvartérními uloženinami. Na západním okraji brázdy vystupují v bradlovitých vyvýšeninách k povrchu horniny kídového stáí. Zvodnní permských sediment je minimální. Jedná se o puklinovou propustnost hornin jejichž filtraní parametry mají znanou promnlivost. Smrem do hloubky nabývá na významu i propustnost prlinová. Trasmisivita kolektoru je nízká s vodohospodáským využitím vtšinou pro jednotlivé, nepravideln využívané odbry pro místní zásobování (Krásný, J., 1976). Po hydrogeologické stránce není možné terciérní výpl, v pruhu od Boskovic po Jevíko, reprezentativn specifikovat. Zvodnní bývá pi bázi souvrství s výskytem napjaté hladiny podzemní vody v hydrogeologickém kolektoru, který je od povrchu oddlen nadložním izolátorem tvoeným vápnitými moskými jíly. Transmisivita kolektoru je na velmi nízké až nízké úrovni se zjištnými specifickými vydatnostmi 0,005 až 0,18 l/s.m. Z hlediska vodohospodáského mají v zájmovém území dominantní postavení kvartérní, fluviální sedimenty údolních niv. Tyto sedimenty pedstavují dobe propustné prostedí s pomrn znaným filtraním úinkem v závislosti na jejich granulometrii. Umožují snadné a rychlé vsakování atmosférických srážek, pípadn i povrchových vod. Z tchto kolektor je možno exploatovat až nkolik l.s -1. Limitujícím faktorem, snižujícím vodohospodáský význam zejména fluviálních náplav, je pevážn snížená kvalita podzemní vody, která je negativn ovlivnna antropogenní inností. V údolní niv Svitavy bylo oveno zvodnné štrkopísité souvrství o mocnosti 1,8 6,2 m s hloubkou vrt od 5,5 do 16,8 m. Transmisivita kolektoru je vtšinou na stední až vysoké úrovni se zjištnými specifickými vydatnostmi 0,1 až 3,6 l/s.m. V údolní niv Jevíky bylo oveno štrkopísité souvrství o mocnosti 1,0 3,0 m. Transmisivita kolektoru je vtšinou na nízké až stední úrovni se zjištnými specifickými vydatnostmi 0,02 až 1,05 l/s.m. Obce nacházející se kolem projektované komunikace jsou zásobeny pitnou vodou pevážn z veejného vodovodu. 5.4 Ložiska nerost V navržené trase se nenacházejí žádné dobývací prostory ani žádná ložiska vyhrazených nerost ve smyslu zákona. 439/1992 Sb. ani zde nejsou registrována žádná chránná ložisková území (CHLÚ). 5.5 Souasné a budoucí využití území Sídelní útvary: V zájmovém území trasy R 43 se nacházejí tyto sídelní útvary: obce Vodrady, Skalice nad Svitavou, Sebranice, Svitávka, Mladkov, Boskovice, Chrudichromy, Baov, Sudice, Vanovice, Borotín, Cetkovice, Knínice u Boskovic, Velké Opatovice a Jevíko. 12

13 Sí pozemních komunikací zájmového území tvoí: Silnice I. tídy: I/43: Brno Kuim Letovice Svitavy - Lanškroun I/19: bývalá I/18 Ž ár nad Sázavou Kunštát Sebranice, I/43 Silnice II. tídy: II/150, bývalá I/18 v úseku od I/43 Sebranice Boskovice Protivanov II/368 Letovice Kenov Moravská Tebová II/366 Hradec nad Svitavou Kenov Jevíko Konice II/371 Jaromice Chornice Msteko Trnávka M. Tebová II/372 Velké Opatovice Jevíko - Chornice II/374 Rájec Jestebí Boskovice Knínice u Boskovic - Jaromice Silnice III. tídy: III/3744 Vanovice - Šebetov III/3742 V. Opatovice Cetkovice III/3748 V. Opatovice - Borotín III/ zastávka cetkovice - Borotín III/ Mladkov Skalice n. S. III/ Skalice nad Svitavou III/ Svitávka III/ Svitávka III/ Chrudichromy III/ Sudice - Pamtice III/ Baov - Sudice III/ Baov III/ Jevíko - Smolná V zájmovém území je vedena dvoukolejná elektrifikovaná železniní tra D eská Tebová Svitavy - Letovice - Skalice nad Svitavou a tra Skalice nad Svitavou Boskovice Velké Opatovice Moravská Tebová. Území stavby je v souasné dob využíváno pevážn k zemdlské výrob. K rekreaním úelm je využívána pedevším lesnatá oblast severn od Boskovic. 5.6 Ochranná pásma Komunikace Rychlostní silnice, vtve MÚK silnice I.tídy silnice II. a III.tídy m od osy pilehlého jízdního pásu - 50 m od osy nebo od osy pilehlého jízdního pásu - 15 m od osy Vodní zdroje Rychlostní silnice R 43 je vedena pes PHO II. stupn vnjší vodního zdroje

14 Lesní porosty Trasa R 43 a doprovodné komunikace procházejí ochranným pásmem i menšími lesními plochami, jež jsou v registrovány v jednotlivých k.ú. Vodní plochy rybník Trasa neprochází žádným ochranným pásmem ani vodní plochou. Ochranná pásma inženýrských sítí vzdušné elektrické vedení: 400 kv - 25 m od osy krajního vodie 110 kv - 15 m od osy krajního vodie 22 kv - 7 m od osy krajního vodie Plynovody: vysokotlaký DN m od okraje potrubí stedotlaký - 4 m od okraje potrubí technologické objekty - 4 m od objektu Vodovody - 2 m od okraje potrubí Kanalizace - 3 m od okraje potrubí Dálkové kabely - 2 m od kabelu Ostatní kabely - 1 m od kabelu Ochranné pásmo dráhy - 60 m od osy krajní koleje 5.7 Území a jednotky chránné nebo cenné z hlediska ochrany pírody, krajiny a životního prostedí Realizací trasy komunikace R 43 na tlese bývalé nmecké dálnice v úseku Svitávka Jevíko bude pímo doten registrovaný významný krajinný prvek VKP Baovské stráky 2, který leží v tsné blízkosti navrhované trasy. Ostatní popsané registrované významné krajinné prvky leží ve vzdálenosti vtší než 100 m od navrhované trasy. Nebudou tedy pímo ovlivnny trasou, ale mohou být zasaženy pi stavebních pracích dopravní trasy, deponie materiálu, stavební dvory atd. ÚSES Lokální biokoridor procházející v trase navrhované komunikace (stará dálnice) bude mimo krátký úsek severozápadn od Skalice n. S. realizací nové trasy v podstat zlikvidován. V celé délce úseku až po hranice okresu Blansko z nho zstanou zachovány pouze malé fragmenty spoleenstev na svazích násp a záez. Stejn tak budou významn narušena ta lokální biocentra, která k navrhované trase piléhají nebo na ní pímo leží LBC Rybník Skalice, LBC U autostrády, LBC Zadní díly, LBC U dálnice, LBC Baovská strá, LBC Nad dálnicí, LBC V kruzích, LBC Pod hrází, LBC Újezdy, LBC Za pilou. 14

15 Trasa R 43 zárove kíží nkolik lokálních biokoridor, které procházejí po vodních tocích. Ty budou pemostny a zstane tak zachována kontinuita ÚSES. Lokální biokoridory reprezentující normální hydrické ady budou nov navrženou trasou perušeny. Na km 41,976 trasa R 43 kíží regionální biokoridor RK 1414 procházející po vodním toku a niv Svitavy. Pi pemostní vodního toku je most navrhnut tak, aby zstalo dostatek místa pro prchod biokoridoru a byly minimalizovány zásahy do vodního toku a jeho beh. Na km 44,225 trasa R 43 kíží regionální biokoridor RK 1417, který prochází po svazích a temenech Chrudichromského hbetu a reprezentuje lesní spoleenstva normálních hydrických ad. Tento regionální biokoridor bude pi budování trasy R 43 zachován realizací ekomostu šíky 50 m. Krajinný ráz Bhem uplynulých desetiletí prodlala zemdlská krajina v zájmovém území navrhované komunikace R 43 znané promny. Kolektivizace a intenzifikace zemdlské výroby setela tém všechny znaky pvodní zemdlské krajiny. Vtšina území tedy náleží do kategorie D málo dochovalý krajinný ráz, nkteré menší segmenty náleží do kategorie C - ásten dochovalý krajinný ráz. Tyto segmenty nejsou zakresleny v map. Jen malé plochy území náleží do kategorie B dobe dochovalý krajinný ráz. Jsou to pedevším prostory s relikty pvodního zpsobu využití, se zachovanými mezemi a ásten i vlastnickými hranicemi. 5.8 Urbanistické charakteristiky Stávající osídlení je rozptýlené a tvoí je pedevším jednotlivé obce vesnického charakteru s obyvateli, výjimkou jsou Velké Opatovice s 4106 obyvateli. Stediskem oblasti jsou Boskovice s obyvateli. V trase se nevyskytují architektonické a památkov chránné objekty. Nejbližší památkov chránný objekt je kaple sv. Otýlie v polní trati u silnice mezi Chrudichromy a Boskovicemi. Území je využíváno pedevším zemdlsky a rekrean, prmyslové areály a areály zemdlských družstev se nacházejí na okrajích mst a vtších obcí (Boskovice, Velké Opatovice). Dle územních plán není oekáván výrazný rozvoj obytné zástavby k trase navrhované komunikace (snad jen v oblasti MÚK Velké Opatovice). Trasa je vedena mimo zastavná území mst a obcí. Vtšina zastavných území sídel je ve vzdálenosti takové že nebude zasažena pímými negativními dopady hlukem, a emisemi. Trasa R 43 teuje zastavné území Chrudichrom a Sudic, proto jejich zástavba bude nebo mže být zasažena pímo. V Sudicích se jedná o zástavbu rodinných dom 2 RD ve vzdálenosti cca 100 až 120 a dalších cca 5 RD se nachází do vzdálenosti cca 200 m od uvažované 15

16 trasy. V Chrudichromech je trasa R/43 je vedena v soubhu s úelovou komunikací lemující území zahrad 4 rodinných dom, z toho 1 RD je ve vzdálenosti 50 až 70 m od uvažované komunikace a další 3 RD se nacházejí ve vzdálenosti do 120 m od komunikace. Z výpot výhledového hlukového zatížení území podél stavby Rychlostní silnice R43 Svitávka hranice Jihomoravského kraje v roce 2035 vyplývají následující závry: 1. Trasa silnice R43 je dsledn vedena mimo intravilány okolních obcí, tzn. že ochrana chránného venkovního prostoru staveb a chránných venkovních prostor je pednostn ešena vedením trasy v dostatené odstupové vzdálenosti od tchto prostor 2. Pekraování nejvyšších pípustných hodnot hluku (hygienických limit) v denní dob lze ve výhledu oekávat na severozápadním okraji zástavby obce Chrudichromy (km 42,5 43,0 vpravo). 3. Pekraování nejvyšších pípustných hodnot hluku (hygienických limit) v noní dob lze ve výhledu oekávat na severozápadním okraji zástavby obce Chrudichromy (km 42,5 43,0 vpravo) a na severozápadním okraji obce Sudice (km 46,5 47,0 vpravo). 4. Protihluková opatení na ochranu dotené zástavby lze ešit formou standardních protihlukových stn. Pozitivním dopadem výstavby R 43 bude stažení dálkové dopravy na novou trasu ze stávající silnice I/43 a komunikací zajišujících obsluhu zájmového území, zejména ze silnice II/374 mezi Boskovicemi a Jevíkem. Tím dojde ke zklidnní sídel, jimiž tyto komunikace procházejí vetn zmírnní negativních dopad z dopravy. 16

17 6. ZÁKLADNÍ ÚDAJE TECHNICKÉHO EŠENÍ 6.1 Pedchozí ešení Trasa rychlostní silnice R43 v úseku Kuim Sebranice, zakotvená v ÚP VÚC BSRA, zpracovaná firmou Transconsult s. r.o. Hradec Králové ve srovnávací studii z roku 1994 je tzv. doporuené variant až do staniení km 23,0, ve kterém se napojuje na ešený úsek trasou, vedenou v ose tzv. nmecké dálnice. Následnými pracemi Dopravoprojektu Brno R43 v úseku Troubsko Kuim, DÚR a HBH Projektu ve zbývajícím úseku trasy, bylo upraveno prbžné staniení tahu R43 od napojení na dálnici D1 u Troubska, kde je stanoven zaátek trasy se staniením km 0,0. Pepoet obou staniení je následující: km 23,000 vyhledávací studie = km 37, technické studie (km 0,000 = MÚK D1xR43) Tato trasa tzv. nmecké dálnice je z velké ásti rozestavna. Rovnž v pedmtném úseku na území okresu Blansko, mezi Svitávkou a hranicemi Jihomoravského kraje existuje ve vysokém stupni rozpracovanosti zemního tlesa i jednotlivých objekt a navíc je úeln zakotvena v ÚPD jednotlivých sídel. Navazující úsek na území Pardubického kraje zdaleka nedosahuje takového stupn rozpracovanosti a navíc v nkolika pípadech koliduje se stávající zástavbou. Pedmtem variantního vedení trasy je pedevším navazující úsek na okrese Svitavy. Stávající stav rozpracovanosti stavby Koncem 40. let 20. století byla stavby zahájena. Tém všechny pozemky pod dálniním tlesem v pedmtném úseku km 41,0 57,6 byly vykoupeny a odhumusovány. Byly provedeny prakticky veškeré zemní práce a velké procento inženýrských objekt jako jsou mosty, propustky, peložky komunikací atd. naež byla stavba koncem II. svtové války zastavena. Základním úkolem studie proto bylo provení technických parametr této trasy z hlediska souasn platných pedpis a stanovení, zda je možno pokraovat v jejím budování. Vzhledem ke skutenosti, že nedokonená stavba komunikace v krajin reáln existuje, se jeví tradiní postup pípravy liniové stavby ve smyslu rozhodování o využití území ponkud problematický. Návrh variantního vedení osy komunikace v jiné trase však není úelný a veškeré eventuelní úpravy smrového vedení je možno provést v rámci tzv. koridoru rychlostní silnice, kterým rozumíme zhruba šíku ochranného pásma komunikace, tj. cca 100 m vn od os jejích jízdních pás. Úprava technických parametr trasy nmecké dálnice, která z hlediska trasování pedstavuje i z dnešního pohledu píklad tém ideálního zalenní dálniní stavby do krajiny, se týká pedevším jejího výškového vedení, které je poplatné technickým možnostem v dob jejího vzniku a z hlediska souasného návrhu nivelety rychlostní komunikace nevyhovuje. Dále byl podroben revizi pedevším stav mostních objekt, návrh dopravních vazeb a systém vyvolaných peložek píných komunikací. 17

18 6.2 Smrové ešení Trasa rychlostní silnice je vedena od erné Hory severním smrem. Míjí Lysice a Drnovice východn a stoupá po svazích vrch v pravotoivém oblouku smrem k prchodu mezi Skalicí nad Svitavou a Svitávkou. Pechází stávající silnici I/43, pekrauje železniní tra. Tebová Brno, údolí Svitavy, míjí zástavbu obce Chrudichromy, situovanou na západním úboí Drahanské vrchoviny západn, a pokrauje smrem k Baovu. Ped Baovem se nachází nejhlubší záez i nejvyšší násyp v trase. Za Baovem se trasa levotoivým obloukem stáí opt k severu, míjí zástavbu Sudic východn a pokrauje smrem k Vanovicím a Borotínu. Ped Velkými Opatovicemi se trasa mírn zvlní nejprve levotoivým a následn pravotoivým obloukem prochází mezi Velkými Opatovicemi a Jevíkem a smuje za hranice Jihomoravského kraje smrem k západnímu okraji obce Víska u Jevíka. Pehled prvk smrového vedení Typ prvku Staniení (km) Polomr R (m) Délka (m) Parametr A PK 33, ,058 0 KP 38, ,449 PT 38, ,869 0 TP 42, ,863 PK 43, ,328 0 KP 43, ,123 PP 43, ,499 PK 44, ,335 0 KP 44, ,965 PP 45, ,249 PK 45, ,156 0 KP 48, ,256 PT 49, ,436 0 TP 55, ,424 PK 55, ,996 0 KP 57, ,424 PT 57, ,037 0 TP 58, ,534 PK 58, ,743 0 KP 59, ,87 PK 60, ,439 0 KP 62, ,56 PT 63, , Výškové ešení Podélný profil rychlostní komunikace sleduje v maximální míe stávající výškový prbh terénu tj. pevažuje vedení nivelety tsn nad terénem. Vzhledem k terénní konfiguraci dosahuje výška násyp až 20 m, maximální hloubka záez iní rovnž cca m. Pevážná ást zemních prací byla provedena ve 40. letech 20. století. Pvodní niveleta nmecké dálnice byla upravena z hlediska požadavk SN , piemž pvodní charakter nivelety byl v maximální míe respektován. Došlo k úpravám nivelety pedevším v oblasti dodržení maximálních a minimálních 18

19 podélných sklon, zvýšení výšky nivelety v místech nedostatených podjezdných výšek a v oblasti estetiky uvedením do souladu podélného a smrového ešení trasy. Pehled prvk výškového vedení íslo staniení výška polomr tena vzeptí spád délka mezipímá vrch. vrcholu vrcholu m m m % m m 3 37, , , , , ,510 3, , , ,76 2, , , ,25 19, , , ,5 7, , , ,544 1, , , ,774 0, , , ,032 1, , , , , , , , , , , , , , , ,5 1, , , ,998 1, , , , , , , , , ,993 1, , , ,002 13, , , ,994 4, , , ,676 6, , , ,8 803, , ,86 735,35 1,5 1031, ,80-2,2 1858, ,55 4,5 2103, , , ,234 0, , ,767 1, , ,098-0,5 1489, ,42 0,9 1750, ,094-0,5 1799, ,219-0, , , , ,291 0,7 786, , , , , ,863 0,5 768,9 455,906 3, , ,965-4, ,003 1, , ,695-4,5 1271,21 493,534 19

20 6.4 Šíkové uspoádání Návrh trasy rychlostní silnice R43 a souvisejících komunikací je proveden v souladu s SN z r. 2004, návrh kižovatek odpovídá SN Rychlostní silnice R43 kategorie R25,5/100: nezpevnná krajnice 2 x 0,50 m = 1,00 m zpevnná krajnice 2 x 2,50 m = 5,00 m vodicí proužek 2 x 0,25 m = 0,50 m jízdní pruhy 2 x 7,50 m = 15,00m zpevnná krajnice 2 x 0,50 m = 1,00 m stední dlicí pás 1 x 3,00 m = 3,00 m prjezdná (volná) šíka 25,50 m Peložky silnice I. a II. tídy kategorie S 9,5/80: nezpevnná krajnice zpevnná krajnice vodicí proužek jízdní pruhy prjezdná (volná) šíka 2 x 0,50 m = 1,00 m 2 x 1,50 m = 3,00 m 2 x 0,25 m = 0,50 m 2 x 2,50 m = 5,00 m 9,50 m Peložky silnic II. tídy, kategorie S9,5/60: (v úseku intravilánu obcí je kategorie komunikace MS 9/60) nezpevnná krajnice zpevnná krajnice vodicí proužek jízdní pruhy prjezdná (volná) šíka 2 x 0,50 m = 1,00 m 2 x 0,50 m = 1,00 m 2 x 0,25 m = 0,50 m 2 x 3,50 m = 7,00 m 9,50 m Peložky silnic III. tídy kategorie S7,5/60: nezpevnná krajnice zpevnná krajnice vodicí proužek jízdní pruhy prjezdná (volná) šíka 2 x 0,25 m = 0,50 m 2 x 0,25 m = 0,50 m 2 x 0,25 m = 0,50 m 2 x 3,00 m = 6,00 m 7,50 m Peložky místních komunikací, polních a lesních cest - kategorie MOK 4/30: nezpevnná krajnice 2 x 0,50 m = 1,00 m jízdní pruh 1 x 3,00 m = 3,00 m prjezdná (volná) šíka 4,00 m 20

21 6.5 Dopravní vazby Mimoúrovová kižovatka Skalice nad Svitavou v km 38,9 je navržena jako neúplná rozštpová kižovatka s direktními vtvemi v jihozápadním a v severozápadním sektoru, umožující sjezd a nájezd na R 43 pouze ve smru do Brna. Kižovatka napojuje na R43 území podél silnice I/43 prostednictvím malé okružní kižovatky peložené silnice I/43 s peloženou silnicí I/19 a stávající silnicí I/43, situované jižn od Sebranic. Další MÚK Svitávka tvaru osmika s peloženou silnicí I/19 resp. sil. II/150 je navržena v km 41,1. Ve smru od Brna na Boskovice budou zízeny kižovatkové vtve v jihovýchodním kvadrantu s napojením na peloženou sil. II/150 stykovou kižovatkou, ve smru od Moravské Tebové na Svitávku se uvažuje s vybudováním vtví v severozápadním kvadrantu, pipojených do malé okružní kižovatky. Tato okružní kižovatka propojuje peložený tah silnice I/19, vedený jižním obchvatem Svitávky (s mimoúrovovým vykížením trati D Brno eská Tebová) se silnicí II/150 smrem na nejvýznamnjší centrum regionu - Boskovice a dále prostednictvím peložené silnice III/ i se Svitávkou. Vzhledem k tomu, že vzájemná vzdálenost tchto dvou kižovatek nespluje ustanovení SN l o minimální vzdálenosti kižovatek, je nutno požádat MD o výjimku z píslušného ustanovení SN. Další MÚK Vanovice s peloženou silnicí III/3744 je navržena v km 50,535. Jedná se kižovatku tvaru delta ; ve smru od Brna budou zízeny kižovatkové vtve v severovýchodním kvadrantu, ve smru od Moravské Tebové se uvažuje s vybudováním vtví v severozápadním kvadrantu. Kižovatka napojuje msta a obce podél stávající sil. II/374 a III/3744. Další MÚK Velké Opatovice s peloženou silnicí II/372 je navržena v km 57,120. Jedná se kižovatku tvaru delta ; ve smru od Brna budou zízeny kižovatkové vtve v severovýchodním kvadrantu, ve smru od Moravské Tebové se uvažuje s vybudováním vtví v severozápadním kvadrantu s napojením na peloženou silnici II/372 stykovou pípadn prsenou kižovatkou spolu s peloženou silnicí III/ Kižovatka napojuje msta a obce podél stáv. sil. II/372, zejména Velké Opatovice a Jevíko Jednosmrné vtve mimoúrovových kižovatek jsou navrženy v kategorii 7,5/50 (resp. 40 km/hod. u vtví vratných), obousmrné vtve v kategorii 9,0/50. 21

22 6.6 Dopravn obslužná zaízení Odpoívky V souvislosti s výstavbou rychlostní silnice R 43 v úseku Svitávka hranice Jihomoravského kraje se neuvažuje s vybudováním obslužného dopravního zaízení charakteru velké odpoívky. Stedisko správy a údržby Dle navržené koncepce rozvoje a umisování jednotlivých stedisek dle zpracované dokumentace SD je navrhováno umístní SSÚRS do oblasti mimoúrovové kižovatky Skalice nad Svitavou. Souástí stediska bude taktéž pracovišt Policie R, ídící a dispeerské pracovišt. Celková plocha cca 3,70 ha. 6.7 Demolice, píprava území V trase budoucí rychlostní silnice se s výjimkou nkterých rozestavných inženýrských objekt nenacházejí objekty, které by bylo nutno demolovat nebo upravovat. Rozestavná dálnice obsahuje veškeré inženýrské objekty, tj. mosty a propustky. V další fázi zpracování PD bude nutné provést jejich stavebn technický przkum a urit stavební stav tchto konstrukcí. Jejich další využití závisí od zjištného stavu a únosnosti; v zásad však lze uvažovat s jejich dalším využitím za pedpokladu zesílení konstrukcí, jejich výškové rektifikace v místech nedostatených podjezdných výšek a z nich vyplývajících úprav spodních staveb. 6.8 Organizace dopravy Po výstavb rychlostní silnice R43 zstane v pevážné míe zachován stávající systém dopravní obsluhy území. Veškerá stávající dopravní propojení a úrovové kižovatky na silnicích II. a III. tídy zstanou funkní. s výjimkou stávajícího napojení silnice II/150 smrem na Boskovice a sil III/ smrem na Skalici nad Svitavou, které budou zmnny v souvislosti s výstavbou nové MÚK. Peložky komunikací Vtšina kižujících komunikací III. tídy a polních cest byla již upravena v dob budování starého dálniního tlesa. Parametry tchto komunikací vyhovují z hlediska šíkových pomr, smrového a výškového vedení avšak jejich podjezdné výšky a stavební stav neodpovídají souasným pedpism a proto musí býti tyto komunikace v nezbytné míe upraveny. V ostatních pípadech dojde k pouze k nezbytným opravám krytu vozovek, nebo další výškové úpravy tchto kižujících komunikací nejsou možné. Doplnní sít stávajících komunikací bude nutno vybudovat mezi neúplnou MÚK Skalice nad Svitavou a MÚK Svitávka tvaru osmika. Toto propojení, realizované vybudováním peložky silnice I/19, vedené v soubhu s R43 s mimoúrovovým kížením trati D spojuje dv nové okružní kižovatky. Jednu, propojující peložku silnice I/43, stávající silnici I/43, výhledovou peložku silnice I/19 22

23 vedenou v jižním obchvatu Sebranic a vtve MÚK Skalice nad Svitavou, situovanou v míst stávajícího napojení sil II/150 na I/43 a další, umožující napojení navazující peložky silnice II/150 smrem na Boskovice, vtví MÚK Svitávka a peložky silnice III/ smrem na Svitávku, situovanou v míst dnešního odboení silnice IIII/ smrem na Svitávku. Dále bude nutno vzhledem k nevyhovujícím výškovým pomrm provést rekonstrukci trati D a vybudovat rozsáhlou soubžnou peložku silnice III/3742 vetn stykové kižovatky se silnicí III/3748 a mimoúrovového kížení této trati jižn od Velkých Opatovic, kde bude tímto opatením s odstrann stávající úrovový pejezd trati D. V souvislosti s budováním MÚK Velké Opatovice je nutno rekonstruovat silnici II/372 Jevíko Velké Opatovice vetn prsené kižovatky se silnicí III/3665 smrem na Jaromice. Všechny komunikace v zájmovém území okresu Blansko a Svitavy, které budou využívány v rámci výstavby rychlostní silnice R 43 pro navážení materiálu i pro doasné pevedení veejného provozu, budou v nezbytném rozsahu peloženy, pípadn opraveny v souvislosti s nárstem dopravy bhem stavby. Propojení polních a lesních cest bude ešeno tak, aby zstala zachována stávající pístupnost území, dále pístupnost zaízení rychlostní silnice a navíc bude vybudováno propojení místní komunikace Chrudichromy - Mladkov. 6.9 Realizace stavby Realizace stavby bude provádna pevážn pi zachování provozu na stávajících silnicích, pouze v uritých úsecích, které vyžadují rekonstrukce plného profilu komunikace bude stavba provádna za vylouení veejného provozu. Rovnž organizace postupu výstavby objekt ve styku s tratmi D bude pedmtem dalších stup PD, stejn jako asový harmonogram výstavby. Zemní práce. V trase budoucí rychlostní silnice je vybudováno množství záez i násyp, které bude nutno využít pro budoucí rychlostní silnici. V území existuje rovnž množství nezpevnných polních cest, vedených v soubhu s budoucí RS, které po zpevnní bude možno využít jako trasy pro pepravu materiálu tak, aby se omezil provoz stavby na veejných komunikacích. Dobudování rozestavného zemního tlesa bude vyžadovat jiný postup, než budování zemního tlesa mimo provedené terénní úpravy. Záezové partie rozestavného tlesa se vyznaují v hojné míe bezodtokovými sníženinami, ve kterých se hromadí voda, rozmáející podloží vozovky rychlostní silnice pípadn peložek píných komunikací. V tchto úsecích bude nutno po odstranní erných skládek komunálního a jiného odpadu a jeho uložení na píslušnou skládku TKO provést sanaci podloží pípadn výmnu podloží v rozsahu dle podrobného geotechnického przkumu tak, aby byla zajištna spolehlivá funkce plán vozovky v aktivní zón. 23

24 Násypové partie bude rovnž nutno zbavit skládek komunálního odpadu a odstranit vrchní narušenou vrstvu v pedpokládané tloušce min. 50 cm pípadn zazubit svahy tak, aby bylo možno dosypat zemní tleso do pedepsaného tvaru. Pro zjištní chování násyp bude nutno provést podrobný GTP jak vlastního materiálu násypu, tak zejména v jeho podloží, nebo i pes pedpokládaný znaný stupe konsolidace jeví nkteré násypy sklon k deformacím pedevším v oblasti koruny. Specifickým problémem stavby bude odstranní kovin a náletových devin až do prmru kmene 80 cm, které tvoí prakticky souvislý porost v pevážné délce trati a jejichž odstranní pedpokládá rovnž dkladnou likvidaci organické hmoty koen z podloží vozovky tak, aby následky jejich tlení nezhoršovaly deformace vozovky. Dokumentace pro jednání s D Realizace stavby rychlostní silnice R 43 bude probíhat v ochranném pásmu D, trati Brno eská Tebová mezi ŽKM cca v k.ú. Skalice nad Svitavou a Svitávka a trati Skalice nad Svitavou Velké Opatovice - Chornice v ŽKM cca 10,0 a ŽKM 12,0 14,0 v k.ú. Cetkovice a Velké Opatovice. Tra D Brno eská Tebová V souvislosti s budováním R43 bude nutno vybudovat dvojí pemostní trati D Brno eská Tebova. Jedno pemostní bude nutno realizovat na vlastní trase rychlostní silnice R 43 v km 40,761 v míst stávajícího mostu na silnici. II/150 ve smru na Boskovice, který bude nutno demolovat. Druhé pemostní bude realizováno na související peložce silnice I. tídy íslo 19, vedené soubžn s rychlostní silnicí severn a propojující navrhovanou mimoúrovovou kižovatku Svitávka s okružní kižovatkou na silnicí I/43 jižn od Sebranic. Pedpokládané úpravy jsou navrhovány v souladu s píslušnými ustanoveními SN (nap. dodržení prjezdných profil, ochrana proti dotyku apod.), avšak detaily technického ešení budou souástí dalších stup projektové dokumentace. Trati D.2021 Skalice nad Svitavou - Chornice Výstavba rychlostní silnice vyžaduje krom dvojího pemostní rovnž úpravu stávající trati. 2021, jejímž úelem je peložení trati do soubhu s peložkou silnice III/3742 a snížení výšky koleje v míst kížení s rychlostní silnicí R 43 v km 54, o cca 3 m. Proto je navrhována peložka této trati D, vedená zhruba v pímé mezi stávajícím ŽKM 12,4 13,9 u Velkých Opatovic v délce cca 1400 m vetn peložek všech kabel, zrušení stávající trati, úrovového železniního pejezdu a zajištní náhradního provozu po dobu budování peložky železniní trati. Smrové vedení peložky trati zaíná v ŽKM 12,372 pímou délky 22,52 m na niž navazuje levotoivá pechodnice délky 50,0 m. V km 0, peložky následuje levotoivý smrový oblouk o polomru R = 250 m délky 32,79 m s další 24

25 symetrickou pechodnicí délky 50,0 m. Následující pímá mezi km 0, , peložky má délku 896,57 m a navazuje na ni pravotoivý smrový oblouk o polomru R = 800 m délky 121,63 se symetrickými pechodnicemi délek 80,0 m. Následující pímou délky 73,02 m mezi km 1, a 1, se peložka napojuje na stávající stav trati v ŽKM 13,870, ímž dojde ke zkrácení trati o 91,65 m. Výškové vedení peložky trati stoupá od zaátku úpravy smrem k místu kížení s budoucí rychlostní silnicí 1,4 % aby následn od km 0, klesalo 0,5 % do km 1, Následuje stoupání 0,33 %, kterým se upravená tra navazuje v km 1, na stávající stav. Výškovou úpravou trati bude dosaženo píznivjšího výškového vedení, nebo maximální pevýšení iní 5,21 m oproti 6,21 m a maximální stoupání iní 1,4 % oproti 2,49 %. Stávající systém odvodnní zstane zachován. Souástí rekonstrukce trati bude peložení všech kabel D v pedmtném úseku a rekultivace stávající trati v délce 1498 m vetn zrušení stávajícího úrovového pejezdu šíky 12,0 m v ŽKM 12,695. Stávající úrovový pejezd v ŽKM 12,695 bude nahrazen vybudováním nového pemostní trati v ŽKM 12,025 na peložce silnice III/3742 v km 1,633. Další pemostní této trati je realizováno v ŽKM cca 10,0, tj v km km 56,650 R43 mostním objektem, u nhož se vzhledem k navrhované nivelet R43, vedené výše než nmecká dálnice pedpokládá demolice a následné vybudování nového dvoupolového mostu pro pevedení dráhy a soubžné polní cesty na stejném míst 25

26 6.10 Pehled technických parametr Jednotky Množství Staniení zaátku úseku km 41, Staniení konce úseku km 57, Délka úseku m 16, Plocha vozovek m Poet mimoúrovových kižovatek ks 3 Celková délka kižovatkových ramp m Celková plocha ramp m Kubatura výkop m Kubatura násyp m Poet peložek komunikací ks 10 Délka peložek komunikací: Silnice I. tídy m Silnice II. tídy m Silnice III. tídy m Místní komunikace m 740 Celková délka peložek kom. m Plocha obslužných zaízení ha 3 Poet tunel (ekodukt) ks 0 Délka tunel m 0 Poet most ks 31 Plocha most m Délka úprav stáv. komunikací m Max pevýšení m 99,78 Max. podélný spád % 4,50 Min. smrový polomr m Délka peložek hlavních inženýrských sítí plynovody m 555 vodovody m 1750 rozvody vvn m 1750 rozvody vn m 2700 Poet stet s PHO vodních zdroj I. vnitní m 0 II. vnjší m 0 II. vnitní m 0 Poet stet s chránným územím CHOPAV m 0 vodní plochy m 0 ÚSES RBK 1414 m kížení cca 580 RBK 1417 m kížení cca 80 LBK kižující m LBK v trase m celkem cca 20 km lesy m xx 26