MTE-InBoX. Věnováno nejpočetnějšímu živočišnému druhu na ČVUT-FEL. Lama glama, neboli lama krotká

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MTE-InBoX. Věnováno nejpočetnějšímu živočišnému druhu na ČVUT-FEL. Lama glama, neboli lama krotká"

Transkript

1 MTE-InBoX Věnováno nejpočetnějšímu živočišnému druhu na ČVUT-FEL Lama glama, neboli lama krotká Poděkování: M, za pomoc s podivnými příklady. Člověku (?) ;-), který téměř celý semestr fotil přednášky, a které jsou (možná ještě nyní) ke stažení: Tvůrcům OpenOffice za pohodlný editor rovnic. Své komentáře, nadávky a hlášení chyb směřujte na mail: mteinbox@atlas.cz MTE-InBoX 1/ QWY pr_v1.1f

2 Serie otázek (2) 2. otázka (1 bod) - Eutektická slitina PbSn má (přibližnou) hodnotu teploty fázové transformace (výsledek vložte ve stupních Celsia, jako celé číslo): otázka (1 bod) - Teplota fázové transformace slitiny PbSn obsahující 38,1 hm.% Pb je: otázka (1 bod) - PbSn slitina má eutektickou teplotu: otázka (1 bod) - Obsah Pb v eutektické slitině PbSn (vložte v % jako celé číslo): 38,1 2. otázka (1 bod) - Obsah Sn v eutektické slitině PbSn (vložte v % jako celé číslo): 61,9 2. otázka (1 bod) - Mezní rozpustnost Pb v Sn je při teplotě 183 C. (výsledek vložte v %,s přesností na 1 desetinné místo (např.31,9): 2,5 (100 97,5) 2. otázka (1 bod) - Eutektická slitina PbSn obsahuje: 19%Pb a 81%Sn 19%Sn a 81%Pb 62%Sn a 38%Pb 62%Pb a 38%Sn 2. otázka (1 bod) - PbSn slitina je systém: s neomezenou rozpustností v kapalné i tuhé fázi eutektický s omezenou rozpustností v tuhé fázi eutektický systém s neomezenou rozpustností v tuhé fázi peritektický systém 2. otázka (1 bod) - Mezi nejrozšířenější bezolovnaté pájky patří systém: Sn95Sb5 Sn96Ag4 Sn96Sb4 In90Ag10 2. otázka (1 bod) - Mezi nejrozšířenější bezolovnaté pájky patří systém: Sn95Sb5 Sn95,5Ag4Cu0,5 Sn96Sb4 In90Ag10 MTE-InBoX 2/ QWY pr_v1.1f

3 Serie otázek (3) 3. otázka (1 bod) - Stanovte velikost počáteční relativní permeability vzorku, jestliže tečna vedená z počátku souřadnic ke křivce prvotní magnetizace prochází bodem 0,1 T a 150 A/m. Výsledek zadejte jako celé číslo. B= r. 0 H r.poč. = 1 0 B H kde H 0 B 0 r relativní permeabilita 0 permeabilita vakua= H /m r.poč. = 1 0 B H = 1 0,1 =530,516=530.. nezaokrouhlovat otázka (1 bod) - Ve vzorku materiálu byla při intenzitě pole H=1,5.E+3 A/m změřena magnet. indukce B=1,25 T. Stanovte magnetickou susceptibilitu daného prostředí. Výsledek vložte s přesností na 2 desetinná místa (např. 123,45). B= 0 1 m H = 0 r H 1 m = r m = M H M magnetizace H intenzita mag. pole B 0 H = 1 m m = B 0 H 1= 1,25 0 1, = 1, , =662,145=662,14 Podle hodnoty magnetické susceptibility lze rozdělit materiály na: diamagnetické, pro ně 1 m 1 paramagnetické, pokud 0 m 1 feromagnetické, jestliže m 1 3. otázka (1 bod) - Vzorek materiálu vykazuje ve vnějším magnet. poli H=1.E+6 A/m hodnotu magnetické polarizace J m =-6.28E-6 T. Stanovte typ magnetika a velikost magnet. susceptibility. Výsledek vložte ve tvaru 2,45e-8. J m = 0. m. H J m = m 0. H = 6, = 4, = 4,99e-6 >> diamagnetikum MTE-InBoX 3/ QWY pr_v1.1f

4 3. otázka (1 bod) - Stanovte pomocí aproximačního polynomu velikost počáteční relativní permeability vzorku feromagnetika, jehož křivka prvotní magnetizace je znázorněna na obrázku.výsledek zadejte jako celé číslo. r.poč. = 1 0 B H kde H 0 B 0 B=a 5 H 5 a 4 H 4 a 3 H 3 a 2 H 2 a 1 H r.poč. = 1 0 B H = a 1 = 0,0001 =79,57= a 1 =0,0001 Poctivější způsob je B zderivovat podle H, a dosadit zaň 0 - tím dostanete směrnici tečny tg 3. otázka (1 bod) - Stanovte pomocí aproximačního polynomu velikost počáteční relativní permeability vzorku feromagnetika, jehož křivka prvotní magnetizace je znázorněna na obrázku.výsledek zadejte jako celé číslo. r.poč. = 1 B 0 H =a 1 0 r.poč. = 0,00038 =302,39= otázka (1 bod) - Křivku prvotní magnetizace lze v oblasti vratného pohybu Blochových stěn popsat výrazem B=2.17.E-3.H 2 +4,714E-4.H. Stanovte počáteční relativní permeabilitu vzorku. r.poč. = 1 0 B H = a 1 = 4, =375,12= MTE-InBoX 4/ QWY pr_v1.1f

5 3. otázka (1 bod) - Vypočítejte velikost intenzity magnetického pole odpovídající energetickému součinu (BH) max magnetické slitiny Nd 2 Fe 14 B, jejíž hysterezní křivka ve II. kvadrantu je znázorněna na obrázku a je aproximována vztahem B = 1, H + 1,23. Výsledek vložte jako celé číslo v ka.m -1. B H =1, H 1,23 BH =B H. H =1, H 2 1,23 H...a vyšetříme extrémy d BH dh =2.1, H 1,23=2, H 1,23 2, H 1,23=0 H = 1,23 2, = ,5855 A.m 1 = 440 kam do testu zadávejte jako kladné! 3. otázka (1 bod) - Vypočítejte velikost indukce magnetického pole odpovídající energetickému součinu (BH) max magnetické slitiny Nd 2 Fe 14 B, jejíž hysterezní křivka ve II. kvadrantu je znázorněna na obrázku a je aproximována vztahem B = 1, H + 1,23. Výsledek vložte s přesností na 3 desetinná místa (např. 1,229) v jednotkách T. H viz výše B H =1, H 1,23=1, ,5855 1,23=0,615T 0, otázka (1 bod) - Vypočítejte energetický součin (BH) max magnetické slitiny Nd 2 Fe 14 B, jejíž hysterezní křivka ve II. kvadrantu je znázorněna na obrázku a je aproximována vztahem B = 1, H + 1,23. Výsledek vložte jako celé číslo v kj/m 3. H a B viz výše B.H max =0, , = 270,60kJ.m MTE-InBoX 5/ QWY pr_v1.1f

6 3. otázka (1 bod) - Vypočítejte měrnou energii hysterezních ztrát materiálu s pravoúhlou hysterezní křivkou. B r =0.8T,H c =130A/m, f=50hz, s=7680kg/m3 v Jm -3. Výsledek vložte jako celé číslo. w h =2.B r.2. H c =2.0, =416 J.m 3 3. otázka (1 bod) - Měrné ztráty vířivými proudy při 50Hz činí 0.25 W/kg.Stanovte měrné ztráty víř. proudy pro frekvenci f=200 Hz u téhož vzorku.výsledek vložte ve W/kg s přesností na jedno desetinné místo (např. 2,8). P~ f 2 P = P P 200 = P = 0, =4W.kg 1 =4,0 3. otázka (1 bod) - Z měření na kvazistatické hysterezní smyčce byla stanovena ztrátová hysterezní energie 1430 J/m 3. Vypočtěte měrné hysterezní ztráty vzorku při f=50hz a s=7680 kg/m 3. Výsledek vložte ve W/kg s přesností na jedno desetinné místo (např. 5,6). P= f. w h 1430 =50. s 7680 =9,3W MTE-InBoX 6/ QWY pr_v1.1f

7 Serie příkladů (4)...všechy příklady (4) na toto brdo otázka (1 bod) - Spočtěte mezní úhel pro vstup optického svazku do optického vlákna měřeno vzhledem k ose vlákna. Index lomu jádra n 1 = 1.49 a index lomu vlákna n 2 =1,46. Výsledek vložte v úhlových stupních s přesností na jedno desetinné místo (např. 1,2). sin m = n 1 2 n 2 2 sin m = 1,49 2 1,46 2 m =sin 1 1,49 2 1,46 2 =17,3 MTE-InBoX 7/ QWY pr_v1.1f

8 Serie příkladů (5) 5. otázka (1 bod) - Stanovte koncentraci příměsi v monokrystalu Si připravený metodou letmé zóny ve vzdálenosti 30 cm od zárodku po jednom průchodu zóny 50 mm široké. Koncentrace příměsi v roubíku Si před průchodem zóny byla N 0 = cm -3. Statický rozdělovací koeficient příměsi je 0,002. Celková délka krystalu je 800 mm. Výsledek vložte v m -3 ve tvaru 1,23e14. Pro letmou zónu platí: Přetavená část ohřívač Nepřetavená část n x =n 0[ 1 1 k 0 exp k 0 x b ] x b L k 0 statický rozdělovací koeficient n 0 koncentrace příměsi před průchodem zóny n x koncentrace příměsi po průchodu zóny ve vzd x +vertikální upořádání +možnost vícenásobného průchodu -ve srovnání s Czoch. méně ef. -existuje konečné rozdělení 2. 3 [ n x = ,002 exp ] 0, =2, m 3 =2,78e17 5. otázka (1 bod) - Na monokrystalu Si připraveném metodou letmé zóny nalezněte místo, kde koncentrace příměsi dosáhne hodnoty 0,01 N 0 původní koncentrace příměsi a to po jednom průchodu zóny 50 mm široké. Koncentrace příměsi v roubíku Si před průchodem zóny byla N 0 = cm -3. Statický rozdělovací koeficient příměsi je 0,002. Celková délka krystalu je 500 mm. Vzdálenost měřenou od zárodku krystalu vložte v m. n x =n 0[ 1 1 k 0 exp k 0 x b ] 0,01.n 0 =n 0[ 1 1 0,002 exp 0,002 x 1 0,01 1 0,002 =exp 0,002 x ln 1 0, ,01 = 0,002 x ln 1 0, , ,002 =x x=0,2012 m ] MTE-InBoX 8/ QWY pr_v1.1f

9 5. otázka (1 bod) - Vypočtěte vzdálenost měřenou od počátku krystalu připraveného směrovou krystalizací, kde je koncentrace příměsi rovna její původní koncentraci v kapalné fázi před tažením krystalu. Statický rozdělovací koeficient příměsi k 0 =5. Výsledek vložte ve tvaru podílu vzdálenosti k celkové délce krystalu (0 až 1), např. 0,885. Pro směrovou krystalizaci platí (Czochralského metoda) n x =k 0 n 0 1 g k 0 1 Směr pohybu krystalu L délka krystalu S L g podíl ztuhlé fáze g = x L k 0 stat. segregační rozd. koef. n x koncentrace přímesi v místě kryst. fronty n 0 výchozí koncentrace přímesi x L n x =5 n 0 1 g 5 1 1=5 1 g = 1 g g= g =0, ,331 T T>Tf T<Tf L -doba tažení 10-20h -příkon topidla 100 kw -čistota prostředí částic/stopu 3 -průměr krystalu mm -krystalografická orientace 111, otázka (1 bod) - Vypočtěte vzdálenost měřenou od počátku krystalu připraveného směrovou krystalizací, kde je koncentrace příměsi rovna její původní koncentraci v kapalné fázi před tažením krystalu. Statický rozdělovací koeficient příměsi k 0 =3. Výsledek vložte ve tvaru podílu vzdálenosti k celkové délce krystalu (0 až 1), např. 0,885. g=1 k =1 2 1 =0, , bere pouze v této podobě k otázka (1 bod) - Vypočtěte vzdálenost měřenou od počátku krystalu připraveného směrovou krystalizací, kde je koncentrace příměsi rovna její původní koncentraci v kapalné fázi před tažením krystalu. Statický rozdělovací koeficient příměsi k 0 =0,5. Výsledek vložte ve tvaru podílu vzdálenosti k celkové délce krystalu (0 až 1), např. 0,856. g =1 k =1 0,5 1 =0,750 0,750 k 0 0,5 MTE-InBoX 9/ QWY pr_v1.1f

10 5. otázka (1 bod) - Stanovte statický segregační koeficient příměsi v monokrystalu Si p-typu vodivosti připravený Czochralského metodou. Koncentrace akceptorových příměsí ve vzdálenosti 20 mm od počátku krystalu je N A =5, m -3 a ve vzdálenosti 80 mm od počátku krystalu je je N A =6, m -3. Celková délka krystalu je 100 mm. n x1 n x2 = n x =k 0 n 0 1 g k g k g 2 n x1 =k 0 n 0 1 g 1 k 0 1 n x2 =k 0 n 0 1 g 2 k 0 1 log n x1 n x2 =log 1 g k g 2 n x1 n x2 = 1 g 1 k0 1 1 g 2 k 0 1 log n x1 n x2 = k 1.log 0 1 g 1 1 g 2 k 0 =1 log n x1 n x2 log 5, , log 1 g 1 1 g 2 =1 log 1 0,2 =0, ,8 g= x L 5. otázka (1 bod) - Stanovte statický segregační koeficient příměsi v monokrystalu Si p-typu vodivosti připravený Czochralského metodou. Koncentrace akceptorových příměsí ve vzdálenosti 20 mm od počátku krystalu je N A =1, m -3 a ve vzdálenosti 80 mm od počátku krystalu je je N A =4, m -3. Celková délka krystalu je 100 mm.výsledek vložte ve tvaru 1,456e4. k 0 log n x1 n =1 x2 log 1 g 1 1 g 2 =1 log 1,249 4,984 log 1 0,2 1 0,8 =1, =1,734e-3 MTE-InBoX 10/ QWY pr_v1.1f

11 5. otázka (1 bod) - Rezistivita intrinzického Ge při teplotě 300 K je ρ=0,46 Ωm. Pohyblivost elektronů při této teplotě je b e =0,38 m 2 /V.s a pohyblivost děr b p =0,18 m 2 /V.s. Vypočtěte intrinzickou koncentraci nosičů. Výsledek vložte ve tvaru 4,55e23. i = N i. q. b n b p N i intrinzická koncentrace nosičů[m 3 ] i N i = q. b n b p pozn.: Jde o intrinsický polovodič tzn. vlastní, proto počítáme s pohyblivostí minoritních i majoritních nosičů b p pohyblivost děr[ m 2 / V.s ] b n pohyblivost el.[m 2 / V.s ] q elementární náboj=1, C koduktivita [S /m] rezistivita [. m] 1 N i =.q. b n b p = 1 0,46.1, ,38 0,18 =2, m 3 =2,42e19 5. otázka (1 bod) - Na počátku monokrystalu Si P typu vodivosti připraveného Czochralského metodou byla čtyřbodovou metodou při 300 K změřena resistivita ρ=0,56 Ωm. Pohyblivost elektronů při této teplotě je b e =0,13 m 2 /V.s a pohyblivost děr b p =0,05 m 2 /V.s. Vypočtěte statický rozdělovací koeficient příměsi,jestliže její koncentrace v kapalné vsázce činila 2, m -3. N s k 0 = N s = N l 2,7866 =...bacha na pana Vlacha.. jedná se o vodivost typu P, takže nás zajímá jen b p N i = 1 1 =.q.b p 0,56.1, ,05 =2, m 3 k 0 = N s = 2, =0,8 N l 2, otázka (1 bod) - Na počátku monokrystalu Si P typu vodivosti připraveného Czochralského metodou byla čtyřbodovou metodou při 300 K změřena resistivita ρ=0,56 Ωm. Pohyblivost elektronů při této teplotě je b e =0,13 m 2 /V.s a pohyblivost děr b p =0,05 m 2 /V.s. Statický rozdělovací koeficient příměsi je 0,8. Spočítejte její koncentraci v kapalné vsázce. Výsledek vložte v m -3 ve tvaru 5,786e12. k 0 = N s N l N l = N s k 0 = N s 0,8 = N s = 1 1 =. q.b p 0,56.1, ,05 =2, m 3 N l = 2, =2, m 3 =2,786e20 0,8 MTE-InBoX 11/ QWY pr_v1.1f

12 5. otázka (1 bod) - Stanovte pohyblivost děr v Si p-typu vodivosti s konduktivitou σ=75,29 S/m při 300 K. Koncentrace akceptorových příměsí N A = m -3.Předpokládáme, že všechny příměsi jsou při teplotě měření konduktivity (300K) plně ionizovány.výsledek vložte v m 2 /(Vs)s přesností na 3 desetinná místa ve tvaru 1,456. i =N i. q.b p b p = i N i. q. = 75, , =0,04699 m2. V 1. s 1 =0, nezaokrouhlovat! 6. otázka (1 bod) - Stanovte koncentraci elektronů v Si n-typu vodivosti s konduktivitou σ=22,91 S/m při 300 K. Předpokládáme, že všechny příměsi jsou při teplotě měření konduktivity (300K) plně ionizovány a pohyblivost elektronů je 0,13 m 2 /(Vs).Výsledek vložte v m -3 přesností na 2 desetinná místa ve tvaru 1,23E45. i =N i.q.b n N i = i m 3 =22,91 q.b n 1, ,13 =1, =1,10E21 6. otázka (1 bod) - Stanovte koncentraci děr v Si p-typu vodivosti s konduktivitou σ=88,11 S/m při 300 K. Koncentrace akceptorových příměsí N A = m -3.Předpokládáme, že všechny příměsi jsou při teplotě měření konduktivity (300K) plně ionizovány.výsledek vložte v m 2 /(Vs)s přesností na 3 desetinná místa ve tvaru 1,456. WTF? m 2 /(Vs) je pohyblivost přece! Omg... i =N i. q.b p b p = i N i. q. = 88,11 nebere =0,055.1, MTE-InBoX 12/ QWY pr_v1.1f

13 Serie otázek (6) 6. otázka (1 bod) - Konduktivitu intrinzického (s vlastní vodivostí) polovodiče σ i lze (pomocí intrinzické konc. nosičů N i, elementárního náboje q a pohyblivosti nosičů b n a b p ) vyjádřit vztahem: σ i =1/N i 2.q.(b n +b p ) σ i =N i /q.(b n +b p ) σ i =N i.q.(b n +b p ) σ i =1/N i.q.(b n + b p ) 6. otázka (1 bod) - Odvoďte rozměr pohyblivosti nosičů: m/(vs 2 ) 3 m 2 /(Vs) m 2 /(Vs 2 ) m 2 /(2Vs) 6. otázka (1 bod) - Teplotní závislost pohyblivosti volných nosičů v oblasti jejich rozptylu na tepelných kmitech mřížky lze vyjádřit jako: b T = b 300.(T/300) r (r je konst. pro příslušný materiál) b T = b 300.(T/300) -1 b T = b 300.(T/300) b T = b 300.(T/300) -r (r je konst. pro příslušný materiál) 6. otázka (1 bod) - Jednoduchý výraz pro stanovení resistivity vzorku polovodiče čtyřbodovou metodou, ρ = (U/I)2πs (s je vzdálenost hrotů), lze v použít v případě že: vzorek je homogenní vzorek je homogenní a kontakt kov polovodič je ohmický vzorek je homogenní a tlouštka h>3s, přičemž měřené místo je vzdáleno více než 4s od kraje vzorku vzorek má konst. tlouštku a libovolný tvar 6. otázka (1 bod) - Za předpokladu,že ke stanovení resistivity (ρ) monokrystalu použijeme čtyřbodovou metodu a je splněna podmínka, že rozteč hrotů s vyhovuje podmínce h>3s, kde h je tloušťka monokrystalu,pak z proudu vzorkem I a napětí na vnitřních hrotech U vypočteme resistivitu takto: ρ = (I/U)/2s ρ = (I/U)/2πs ρ = (U/I)/2s ρ = (U/I).2πs MTE-InBoX 13/ QWY pr_v1.1f

14 6. otázka (1 bod) - Statický rozdělovací koeficient příměsi B binárního systému AB, jehož fázový diagram je zobrazen na obrázku A je (uveďte výraz pro stat. rozdělovací koeficient): menší než 1 větší než 1 roven 1 roven 0 menší než 1 větší než 1 roven 1 roven 0 6. otázka (1 bod) - Pro teplotní závislost konduktivity intrinzického polovodiče lze použít aproximační vztah: (E g je šířka zakázaného pásu, k je Boltzmannova konstanta a T je termodynamická teplota] : σ T =σ[o].exp(-e g /(kt)) σ T =σ[o].exp(e g /(2kT)) σ T =σ[o].exp(-e g /(2kT)) σ T =σ[o].exp(-e g 6. otázka (1 bod) - Statický rozdělovací koeficient příměsi je definován jako k 0 =N s /N l, kde N s je koncentrace příměsi v pevné fázi, N l je koncentrace příměsi v kapalné fázi. V případě, že k 0 < 1 se budou příměsi po průchodu letmé zony : celková koncentrace v objemu krystalu se sníží jejich distribuce se nezmění hromadit na konci krystalu hromadit na začátku krystalu MTE-InBoX 14/ QWY pr_v1.1f

15 Serie příkladů (7) II. Fickův zákon HowTo - aneb tohle má Sedláček ve slidech blbě Řešení parciální diferenciální rce 2. řádu za okrajových podmínek - viz img., difuzní rohraní n s n x distribuce difundujících částic po čase t n 0 n s =konst. n 0 t=0 n s =konst. n x t 0 0 x vzdálenost vede na: n s n x x =erf n s n 0 2 D.t,kde erf x = 2 x exp y 2 dy 0 inteligentnější kalkulačky přechroupou ;-) n 0 počáteční rovnoměrá koncentracedifundujících častic v materiálu syceného tělesa n s koncentrace difundujících časticna povrchu tělesa n x koncentrace difundujících časticve vzd. x pod povrchemv čase t erf chybová funkce, erfc komplementární chybová funkce můžeme-li n 0 zanedbat, pak 1 n x x =erf n s 2 D.t n x x n s =erfc 2 D.t aproximační vztahy pro erf erf x = 2 x ; pro x 0 erf x =1 1,kde erfc x =1 erf x.exp x2 x ; pro x 1 A tohle se bude hodit... teplotní závislost difuzního koeficientu D... D=D 0.exp Q R.T nebo D=D 0.exp E k.t D difuzní koeficient [m 2 /s] D 0 frekvenční faktor konstanta prodaný systém difundujících částic[ m 2 /s] Q aktivační energie difuze[ J /mol ] E aktivační energie difuze[ J ] R univerzální plynová konstanta[ J / mol.k ]=8,314 k Boltzmannova konstanta[ J / K ]=1, T termodynamická teplota[ K ] MTE-InBoX 15/ QWY pr_v1.1f

16 7. otázka (1 bod) - Vypočtěte dobu sycení cementace ocelové součásti s obsahem C= 0,1%. Požadovaná koncentrace C v hloubce 0,2 cm pod povrchem je 0,45%. Cementace je prováděna z plynné atmosféry s konstantním obsahem C=1,2% při teplotě 1000 C. Aktivační energie difuze je cal/mol,d 0 = 0,23 cm 2 /s.r - 1,987 cal/mol.k. Výsledek vložte v minutách jako celé číslo. D=D 0.exp Q R.T =0,23.exp n s n x x =erf n s n 0 2 D.t 1,2 0,45 1,2 0,1 =erf 0,2 2 D.t nyní nalezneme 1,2 0,45 erf 1 1,2 0,1 =erf 1 0,68182 erf x = 2 x 2 x=0,68182 ; pro x 0 x=0, ,6 kalkulačka vyplivla 0, , ,15 =5, cm 2. s 1 n 0 poč.rovn.konc. dif.č. v mat. n s konc.dif.č. v mat. na povrchu n x konc.dif.č. v mat. ve vzd. x pod povrchemv čase t 0,2 0,71 2 D.t 2 D.t 0,2 0,71 D.t 0,2 0,71.2 D.t 0,71.2 0,2 2 1 t 5, ,2 t 38358,41 s 639 min 2 0,71.2! vzhledem k tomu, že Sedláček má toto blbě ve slidech, jeho výsledky v testu se liší a proto vám tyto příklady bude hlásit (test a asi i Sedláček :) jako chybné kdo nevěří, ať tam běží podívejte se do skript: - kapitola 1.pdf 7. otázka (1 bod) - Vypočtěte dobu sycení cementace ocelové součásti s obsahem C= 0,1%. Požadovaná koncentrace C v hloubce 0,2 cm pod povrchem je 0,45%. Cementace je prováděna z plynné atmosféry s konstantním obsahem C=1,2% při teplotě 900 C.Aktivační energie difuze je cal/mol,d 0 = 0,23 cm 2 /s.r - 1,987 cal/mol.k. Výsledek vložte v hodinách s přesností na jedno desetinné místo (např.12,1). 7. otázka (1 bod) - Při sycení Fe uhlíkem z plynné atmosféry o ef. koncentraci (konst.) 1% se ve vzdálenosti 0,1 mm pod povrchem vzorku vytvořila koncentrace uhlíku 0,8%. Počáteční koncentrace C v Fe je 0,1%. Stanovte dobu difuze pro dané okrajové podmínky, Q=137 kj/mol, T= 1200 K, D 0 =0,12 cm 2 /s.výsledek vložte v sekundách jako celé číslo....tato zadání se mnohorát opakují pro různé hodnoty a jednotky energie... MTE-InBoX 16/ QWY pr_v1.1f

17 7. otázka (1 bod) - Stanovte hloubku přchodu PN v Si desce N typu vodivosti s koncentrací donoru N(D)= 5 E+16 m -3, zhotoveného difuzí B. Difuzant je veden do reaktoru v plynné fázi s konstantní koncentrací N s =2 E+18 m -3. Difuze probíhá při teplotě 1260 C po dobu 7200 s. Aktivační energie difuze je 5,91 E-19 J a frekvenční faktor D 0 = 1,05 E-3 m 2 /s. Výsledek vložte v mikrometrech s přesností na 2 desetinná místa (např. 45,77). D=D 0.exp E 5,91.10 k.t.exp 19 =1, , ,15 =7, m 2 s 1 n s n x x =erf n n s n 0 2 D.t 0 nás nepálí 1 n x x =erf n s 2 D.t nyní nalezneme erf =erf x , =erf 1 0,975 x 1,6 erf fň =inv 1 2 x 2 7, exp y 2 dy prostě za x sázejte než se strefíte x 1,6. 2 7, kalkulačka vyplivla ~1,6 x 7, ,56 m PS: U zk bude k dispozici tabulka hodnot erf(), takže nemusíte tolik kejklit. 7. otázka (1 bod) - Stanovte hodnotu difuzního koeficientu pro teplotu 1200 K, je-li aktivační energie difuze 137kJ/mol a frekvenční faktor D 0 = 0,12 cm 2 /s. D=D 0.exp Q R.T.exp 8, =0, =1, m 2 s 1 =1,30e otázka (1 bod) - Stanovte hloubku přechodu PN, jestliže byl identifikován na šikmém výbrusu (úhel zbroušení α = 5 ) přechodu ve vzdálenosti 740µm od hrany výbrusu. h=tg.l h=tg 5.740=64,495 m h hloubka úhel zbroušení l vzdálenost od hrany výbrusu... vysledek je potřeba zadat ve tvaru 64,95e-6 MTE-InBoX 17/ QWY pr_v1.1f

18 Serie otázek (8) 8. otázka (1 bod) - 1.Fickův zákon popisující difuzní tok částic při zanedbání vnějších sil lze popsat vztahem (N je koncentrace difundujících částic,d je difuzní koeficient): J=-div N J=D.div N J= -D.grad N J=D.grad N 8. otázka (1 bod) - Distribuci koncentrace difundujících částic v polonekonečném prostoru v závislosti na době t difuze (za podmínky, že difuzní zdroj ma konstantní, časově nezávislou hodnotu koncentrace N 0 a počáteční koncentrace difuzantu v prostředí N(x,0) je nulová) lze vyjářit následovně: N(x,t) = N 0 erf(x/2 (Dt) 1/2 ),kde erf je chybová funkce N(x,t) = N 0 exp(-x/2 (Dt) 1/2 ), kde exp je exponenciální funkce N(x,t) = N 0 exp(x/2 (Dt) 1/2 ), kde exp je exponenciální funkce N(x,t) = N 0 erfc(x/2 (Dt) 1/2 ), kde erfc je komplementární chybová funkce 8. otázka (1 bod) - Teplotní závislost difuzního koeficientu D lze vyjádřit vztahem (W(J) resp Q(J/mol) je aktivační energie difuze, D 0 frekvenční faktor (m 2 /s), k je Boltzmannova konstanta a T je termodynamická teplota (K) : D = D 0.exp (-Q/(k.T)) D = D 0.exp (-W/(k.T)) D = D 0.exp (Q/(R.T)) D = D 0.exp (W/(k.T)) 8. otázka (1 bod) - 2.Fickův zákon lze (při zanedbání vnějších sil) popsat následujícím vztahem (N je koncentrace difundujících částic, D je difuzní koeficient, t je čas, x je vzdálenost): dn/dt =-rot.(d grad N) dn/dt =-div.(d grad N) dn/dt = div.(d grad N) dn/dt = rot.(d grad N) MTE-InBoX 18/ QWY pr_v1.1f

19 8. otázka (1 bod) - Difuzní koeficient má rozměr: m 2 /s m 2 s 1/m 2 s 2 1/m 2 /s 8. otázka (1 bod) - Difuzní tok ve smyslu definice 1.Fickova zákona má rozměr: m 3 /s m 2 /s 1/(m 2.s) m/s 8. otázka (1 bod) - V oblasti přechodu PN se resistivita polovodičového materiálu prudce zvyšuje v důsledku: vysoké koncentraci nosičů v oblasti přechodu vysoké pohyblivosti nosičů v oblasti přechodu kompenzace donorů a akceptorů nízké pohyblivosti nosičů v oblasti přechodu MTE-InBoX 19/ QWY pr_v1.1f

20 Serie otázek (9) 9. otázka (1 bod) - Kondenzátorová keramika I.typu vykazuje: (P je vektor dielektrické polarizace, E je vektor intenzity el. pole, T je termodynamická teplota, α C je teplot. souč. kapacity ) nelineární závislost P = f(e) a vysokou objemovou kapacitu nelineární závislost P = f(e), lineární závislost P = f(e), nelineární závislost α C = f(t), 9. otázka (1 bod) - Výchozí surovinou pro přípravu kondenzátorové keramiky I. typu je: sloučenina BaTiO 3 Al 2 O 3 (korund) tuhý roztok BaTiO 3 a jiných oxidů(ca,sr,.) TiO 2 (rutil) 9. otázka (1 bod) - Kondenzátorová keramika I.typu je charakteristická: vysokým tgδ(5e-3 až 75E-3) a ε r (až 50000),ε r =f(e), nelineární teplotní charakteristikou elektrických parametrů, vysokou objemovou kapacitou (C/m 3 ) nízkým tgδ,vysokou ε r (až 5.E4),nezávislou na napětí, má definovaný teplotní koeficient kapacity vysokým tgδ (5E-3 až 75E-3) a vysokou ε r (až 50000), ε r =f(e),nelineární teplotní charakteristikou elektrických parametrů nízkým tgδ a ε r (max.470), nezávislou na napětí, má definovaný teplotní koeficient kapacity 9. otázka (1 bod) - Normou stanovený teplotní interval pro stanovení teplotního součinitele kapacity kond. keramiky I.typu je: -15 C až +85 C -5 C až +100 C -5 C až +85 C -5 C až +85 C.a teď babo raď ale...d) to bere... MTE-InBoX 20/ QWY pr_v1.1f

21 9. otázka (1 bod) - Výchozí surovinou pro přípravu kondenzátorové keramiky II. typu je: TiO 2 (rutil) sloučenina BaTiO 3 Al 2 O 3 (korund) tuhý roztok BaTiO 3 a jiných oxidů 9. otázka (1 bod) - Kondenzátorová keramika II.typu je charakteristická: nízkým tgδ,vysokou ε r (až 50000), stabilní elektrické parametry nezávislé na napětí, má definovaný teplotní koeficient kapacity vysokým tgδ (5E-3 až 75E-3),ε r (až 50000),ε r =f(e), nelineární teplotní charakteristikou elektrických parametrů nízkým tgδ,vysokým ε r (až 50000), stabilitou elektrických parametrů nezávislých na napětí, má definovaný teplotní koeficient kapacity nízkým tgδ a ε r (max.470), stab.el. parametrů nezáv.na napětí,má def. teplotní koef. kapacity 9. otázka (1 bod) - Kondenzátorová keramika III.typu je charakteristická: nízkým tgδ,vysokou ε r (až50000),stab. el. param. nezávislou na napětí, má def. teplot. koef. C vysokým tgδ (5E-3 až 75E-3), ε r (až 50000),ε r =f(e), nelineární teplotní charakteristikou elektrických parametrů, vysokou objemovou kapacitou C/m 3 nízkým tgδ,vysokou ε r (až50000), stabilní elektrické parametry nezávislé na napětí, má definovaný teplotní koeficient kapacity nízkým tgδ a ε r (max.470), stabilní elektrické parametry nezávislé na napětí, má definovaný teplotní koeficient kapacity 9. otázka (1 bod) - Kondenzátorová keramika III. typu má tyto vlastnosti:(p je vektor dielektrické polarizace, E je vektor intenzity el. pole, T je termodynamická teplota, α C je tepl. souč. kapacity ) lineární závislost P = f(e), nelineární závislost P = f(e), nelineární závislost P = f(e),a vysokou objemovou kapacitu lineární závislost α C = f(t), MTE-InBoX 21/ QWY pr_v1.1f

22 9. otázka (1 bod) - Teplotní koecifient kapacity α C je definován: (dc je diferenciál kapacity, dt je diferenciál teploty, C je kapacita): α C =(dc/dt)1/c α C =1/C.(dT/dC) α C =1/C.(dT 2 /dc) α C =C.dC/dT 9. otázka (1 bod) - Ztrátový činitel dielektrika tgδ lze pomocí složek komplexní permitivity a při uvážení jeho konduktivity σ ( je úhlový kmitočet) vyjádřit vztahem: tgδ=(ε''/ε')+(σ/ε 0. ω ) tgδ=(ε''/ε')+(σ. ω /ε 0 ) tgδ=(ε'/ε'')+(σ. ω /ε 0 ).2 tgδ=(ε'/ε'')+(σ/ε 0. ω) Tenhle vztah se naučte k ústní se všim všudy, i jednotky Sedláček je na něj nadrženej 9. otázka (1 bod) - Mezi feroelektrické materiály zahrnujeme kondenzátorovou keramiku: pouze III. typu II. a III. typu pouze I. typu pouze II. typu MTE-InBoX 22/ QWY pr_v1.1f

23 Serie otázek (10) 10. otázka (1 bod) - Pozitivní teplotní koeficient polymerního kompozitu je zapříčiněn zejména: vzrůstem pohyblivosti vodivostních elektronů generací vodivostních elektronů elektron-fononovou interakcí destrukcí grafitické sítě v polymerní matrici 10. otázka (1 bod) - Elektronová struktura polymeru s příměsí se vyznačuje: pásovým diagramem obdobného charakteru jako u kovů diskrétními hladinami energie pásovým diagramem obdobného charakteru jako u polovodičů silnou delokalizací elektronů v konjugovaných systémech 10. otázka (1 bod) - Teplotní závislost resistivity polymerního kompozitu polyetylen - saze: je konstantní je monotonní závislostí s kladnou derivací vykazuje při překročení perkolačního prahu lokální extrém vykazuje negativní teplotní koeficient 10. otázka (1 bod) - Polymerní kompozit polyetylen-saze dosahuje ve srovnání s kovovými materiály hodnoty koeficientu α R : nejméně o tři řády nižší stejný nejméně o dva řády vyšší nejméně o dva řády nižší MTE-InBoX 23/ QWY pr_v1.1f

24 10. otázka (1 bod) - Perkolační práh polymerního kompozitu definuje: teplotní mez při jejímž překročení dojde k narušení vodivé grafitické sítě kompozitu procentuální objem sazí při jehož překročení dojde k strmému nárustu vnitřní resistivity kompozitu procentuální objem sazí při jehož překročení dojde k strmému nárustu vnitřní konduktivity kompozitu teplotní mez do níž lze kompozit technicky používat 10. otázka (1 bod) - Resistivita polymerního kompozitu polyetylen - saze s rostoucím podílem sazí: lineárně roste v závislosti na klesajícím obsahu sazí lineárně klesá v závislosti na rostoucím obsahu sazí strmě klesá po překročení tzv. perkolačního prahu klesá exponenciálně s danou aktivační energií 10. otázka (1 bod) - Regresní přímka změřené teplotní závislosti odporu polymerního kompozitu polyetylen-saze je dána R T = 18,545.T ,7. Stanovte hodnotu α R. Výsledek vložte 1/K s přesností na dvě desetinná místa ve tvaru 4,56e3. R = 1 R 0 dr dt = ,7 d 18,545.T 1261,7 = 1 dt 1261,7.18,545=14, K 1 =1,46e otázka (1 bod) - Stanovte teplotní koeficient odporu polymerního kompozitu z následujících bodů teplotní závislosti R=f(T), R(23,8 C)=1647 Ω a R(42,4 C)=2074 Ω. = R R 0 R 0 0 = =0, K 0, ,4 23,8 nebere...0,0139nebere...ale je to dobře! 10. otázka (1 bod) - Konduktivita polymeru s vlastní vodivostí jako např. polytiofen, polyacetylen a pod., dosahuje hodnoty (výsledek vložte v S/m): 1e-8...tak tohle byla slušná tipovačka :) MTE-InBoX 24/ QWY pr_v1.1f

25 Serie otázek (11) 11. otázka (1 bod) - Magneticky měkké ferity mají obecný chemický vzorec: Fe 2 O 3 MeO.Fe 2 O 3 (Me je dvojmocný kov) MeO.6Fe 2 O 3 (Me je dvojmocný kov) MeO.FeO (Me je dvojmocný kov) 11. otázka (1 bod) - Curieova teplota feritů charakterizuje: teplotu přechodu materiálu z ferimagnetického do diamagnetického stavu teplotu přechodu materiálu z ferimagnetického do paramagnetického stavu teplotu přechodu materiálu z feromagnetického do diamagnetického stavu teplotu přechodu materiálu z feromagnetického do paramagnetického stavu 11. otázka (1 bod) - Počáteční permeabilita feritu je určena jako: permeabilita měřená těsně nad Curieovou teplotou permeabilita meřená v okamžiku vzniku spontánní, magnetizace, tj. těsně pod Curieovou teplotou permeabilita měřená ihned po provedení stabilizačního žíhání Směrnice tečny ke křivce prvotní magnetizace v bodě H=0, B=0 11. otázka (1 bod) - U směsných feritů se ve srovnání s původním ferimagnetickým materiálem Curieova teplota s přídavkem příměsí: prudce stoupá snižuje zvyšuje nemění 11. otázka (1 bod) - Podmínkou existence vysoké permeability magnetických materiálů je zejména: nízká resistivita materiálu vysoká hodnota součinitele magnetostrikce a konstanty magnetické krystalové anizotropie vysoká resistivita materiálu malá napětová a krystalová anizotropie MTE-InBoX 25/ QWY pr_v1.1f

26 11. otázka (1 bod) - Hexaferity MO.(Fe 2 O 3 ) 6, (kde M je Ba,Sr,Pb..} se v aplikacích používají převážně jako: magneticky tvrdé materiály pro záznam informací magneticky tvrdé materiály pro trvalé magnety magneticky měkké materiály pro točivé stroje magneticky měkké materiály pro transformátory 11. otázka (1 bod) - V oblasti nízkých kmitočtů (50 Hz) se téměř nepoužívají ferimagnetické materiály, protože ve srovnání s materiály feromagnetickými mají: nízké ztráty vířivými proudy nízkou resistivitu nízkou hodnotu nasycené indukce vysokou resistivitu 11. otázka (1 bod) - Pracovní teplota feritů je definována: teplotou při které permeabilita dosáhne poloviny hodnoty při 20 C teplotou uvedenou v katalogovém listu teplotou při které permeabilita dosáhne dvojnásobku hodnoty při 20 C teplotou počátku poklesu permeability feritu 11. otázka (1 bod) - Počáteční permeabilitu feritu spočteme podle následujícího vztahu (L(H) je indukčnost,l sm je střední délka závitu, S(m 2 ) je průřez jádra a N je počet závitů cívky: µ r poč = L.l 2/S.N2 s µ r poč = L.l s /µ 0.S.N µ r poč = L.l s /µ 0.S 2.N µ r poč = L.l s /µ 0.S.N otázka (1 bod) - Feritové materiály typu MeO.Fe 2 O 3 mají strukturu: sfaleritu spinelu wurtzitu diamantu 11. otázka (1 bod) - Feritové materiály dosahují v oblasti středních a vysokých frekvencí (do 1GHz) velmi nízkých ztrát z důvodů jejich resistivity, která dosahuje hodnoty (výsledek vložte v Ωm): 1e5 (100000) MTE-InBoX 26/ QWY pr_v1.1f

27 Seznam otázek k ústní (1).statisticky vzato, je zde 99% všech otázek otázka (0 bodů) - Technologie zobrazovacích prvků na bázi LCD. Materiály LCD. Kapalné krystaly nematické, smektické, cholesterické. 1. otázka (0 bodů) - Technologie zobrazovacích prvků na bázi LCD. Funkce a principiální uspořádaní zobrazovacího prvku. 1. otázka (0 bodů) - Technologie materiálů pro optoelektroniku. Technologie LED a LD, vlnová délka emitovaného záření, mřížkové přizpůsobení OE struktur. 1. otázka (0 bodů) - Technologie materiálů pro optoelektroniku.technologie výroby optického vlákna. Technologie detektorů optického záření. 1. otázka (0 bodů) - Technologie materiálů pro optoelektroniku. Materiálové složení optických vlnovodů pro dálkové telekomunikace, vlnovodů na bázi skla, polymerů a PCS vlnovodů. Typy ztrát v optických vláknech. 1. otázka (0 bodů) - Technologie zobrazovacích prvků na bázi LCD. Funkce a principiální uspořádání barevného TFT displeje. 1. otázka (0 bodů) - Technologie magnetik.technologie výroby magneticky tvrdých ocelí, ALNICO, slitin s kovy vzácných zemin. 1. otázka (0 bodů) - Technologie magnetik. Technologie výroby magneticky měkkých feritů. 1. otázka (0 bodů) - Technologie magnetik. Technologie výroby magneticky měkkých ocelí, význam křemíku, vznik Gossovy a kubické textury. 1. otázka (0 bodů) - Solidifikace. Definice, sloučenina, roztok, směs. Fázové diagramy, jednosložkový, binární, kvarterní. 1. otázka (0 bodů) - Solidifikace.Změna objemu, entalpie, entropie při fázové přeměně. Velikost kritického zárodku.kritické podchlazení. 1. otázka (0 bodů) - Solidifikace.Homogenní a heterogenní nukleace. Planární a dendridický růst. 1. otázka (0 bodů) - Solidifikace. Precipitace. Aplikace FD Pb-Sn, Al-Si. MTE-InBoX 27/ QWY pr_v1.1f

28 1. otázka (0 bodů) - Stárnutí materiálu. Podmínky elektrochemické koroze. Podstata a příklady katodické a anodické ochrany. 1. otázka (0 bodů) - Stárnutí materiálu.elektromigrace. Podstata stárnutí rozhraní Si-Al. 1. otázka (0 bodů) - Stárnutí materiálu. Oxidace kovu, podmínka vzniku kompaktní a porézní oxidické vrstvy, princip pasivace povrchu. 1. otázka (0 bodů) - Stárnutí materiálu.podstata vodíkové koroze mědi a ocelí. Termooxidační stárnutí polymerů. 1. otázka (0 bodů) - Difúze. Podmínky a hnací síla difúze, molekulární mechanismy difúze, frekvence a aktivační energie přeskoků atomů. 1. otázka (0 bodů) - Difúze. 1. Fickův zákon, teplotní závislost difúzního koeficientu. Aplikační oblasti difuze. 1. otázka (0 bodů) - Difúze. 2. Fickův zákon, řešení 2.Fickova zákona pro difúzi do polonekonečného prostoru. Aplikační oblasti difuze. 1. otázka (0 bodů) - Vrstvy.Princip vakuového napařování. 1. otázka (0 bodů) - Vrstvy. Definice tenké a tlusté vrstvy. Podmínky vzniku amorfní, polykrystalické, monokrystalické a epitaxní vrstvy. Stadia růstu vrstev. Epitaxe.Kapalá epitaxe. 1. otázka (0 bodů) - Vrstvy.Princip vakuového naprašování. Reaktivní, vf a magnetronové naprašování. 1. otázka (0 bodů) - Vrstvy.CVD metody, aplikace silanů. Dotování vrstev. MO CVD. Molekulární svazková epitaxe. 1. otázka (0 bodů) - Technologie výroby tlustých vrstev. Morfologie vrstev. Plošný odpor vrstev. 1. otázka (0 bodů) - Technologie výroby tlustých vrstev.pasty pro pájení. 1. otázka (0 bodů) - Technologie výroby tlustých vrstev.dielektrické a izolační pasty. 1. otázka (0 bodů) - Technologie výroby tlustých vrstev. Sítotisk, tixotropní chování pasty, složení pasty pro tlustovrstvé vodiče a odpory. MTE-InBoX 28/ QWY pr_v1.1f

29 1. otázka (0 bodů) - Spojování materiálů. Svařování: základní metody, struktura svaru, svařování hliníku. 1. otázka (0 bodů) - Spojování materiálů.pájky a tavidla, bezolovnaté pájky.teplotní diagram pájecího procesu. 1. otázka (0 bodů) - Spojování materiálů.pájení vlnou. Reflow proces. Pájení v parách. 1. otázka (0 bodů) - Spojování materiálů.termokomprese (wire-bonding). Lepené spoje. 1. otázka (0 bodů) - Technologie materiálů pro supravodiče. Postup výroby vláknového supravodiče Nb3Sn. Zpracování keramických supravodičů. 1. otázka (0 bodů) - Technologie materiálů pro supravodiče. Materiály a typy supravodičů. Stabilizace supravodivého stavu (j-b-t diagram). 1. otázka (0 bodů) - Technologie materiálů pro supravodiče. Výroba planárních supravodičů Nb3Sn difúzní a CVD technologií. 1. otázka (0 bodů) - Technologie materiálů pro supravodiče. Materiály a typy supravodičů. Stabilizace supravodivého stavu (j-b-t diagram). 1. otázka (0 bodů) - Technologie materiálů pro polovodiče.mos technologie. 1. otázka (0 bodů) - Technologie materiálů pro polovodiče. Vytváření P a N typu vodivosti v křemíku epitaxí, difúzní technologií a iontovou implantací. 1. otázka (0 bodů) - Technologie materiálů pro polovodiče. Bipolární technologie. 1. otázka (0 bodů) - Technologie materiálů pro kondenzátory.keramická dielektrika. Piezoelektrika na bázi BaTiO3. 1. otázka (0 bodů) - Technologie materiálů pro kondenzátory.polymerní dielektrika. 1. otázka (0 bodů) - Technologie materiálů pro převodníky a aktuátory. PZT keramiky. Zpracování PZT keramiky pro převodníky. Senzory a aktuátory. 1. otázka (0 bodů) - Technologie plošných spojů, volba materiálu. Povrchová montáž. 1. otázka (0 bodů) - Technologie pouzdření integrovaných obvodů.základní typy pouzder. 1. otázka (0 bodů) - Technologie kontaktů a spojů. Porovnání spojů rozebiratelných a metalurgických. Volba materiálu kontaktů. Mechanismy znečištění kontaktů. MTE-InBoX 29/ QWY pr_v1.1f

30 1. otázka (0 bodů) - Krystalizační metody.pásmová rafinace, podmínky pro aplikaci letmé zóny. Porovnání metod CZ a LZ, koncentrační profily. 1. otázka (0 bodů) - Krystalizační metody. Usměrněná krystalizace. Segregace, statický a efektivní rozdělovací koeficient. Aplikace Czochralského metody pro růst krystalů polovodičů, LEC. To je vše. (Zbývající kus papíru můžete uplatnit na místě, kde se nejlépe přemýšlí.) MTE-InBoX 30/ QWY pr_v1.1f

Magneticky měkké materiály

Magneticky měkké materiály Magneticky měkké materiály Pro DC: Nízkouhlíkaté oceli (max. 0,05 % C) Slitiny Fe-Ni (permalloye) (i pro AC) Slitina Fe Co (50 50) Permendur H s až 2,45 T Pro AC: Fe Si, Si: H c µ B s ρ křehkost Permalloye

Více

Struktura a vlastnosti materiálů

Struktura a vlastnosti materiálů Ing. Zdenka Rozsívalová Ing. Martin Frk, Ph.D. Struktura a vlastnosti materiálů Laboratorní cvičení Vysoké učení technické v Brně 2011 Tento učební text byl vypracován v rámci projektu Evropského sociálního

Více

2. Pasivní snímače. 2.1 Odporové snímače

2. Pasivní snímače. 2.1 Odporové snímače . Pasivní snímače Pasivní snímače mění při působení měřené některou svoji charakteristickou vlastnost. Její změna je pak mírou hodnoty měřené veličiny a ta potom ovlivní tok elektrické energie ve vyhodnocovacím

Více

Princip magnetického záznamuznamu

Princip magnetického záznamuznamu Princip magnetického záznamuznamu Obrázky: IBM, Hitachi 1 Magnetické materiály (1) n I H = l B = μ H B l μ μ = μ μ 0 0 μ = 4π 10 r 7 2 [ N A ] n I Diamagnetické materiály: µ r < 1 (Au, Cu) Paramagnetické

Více

2. Pasivní snímače. 2.1 Odporové snímače

2. Pasivní snímače. 2.1 Odporové snímače . Pasivní snímače Pasivní snímače při působení měřené veličiny mění svoji charakteristickou vlastnost, která potom ovlivní tok elektrické energie. Její změna je pak mírou hodnoty měřené veličiny. Pasivní

Více

podíl permeability daného materiálu a permeability vakua (4π10-7 )

podíl permeability daného materiálu a permeability vakua (4π10-7 ) ELEKTROTECHNICKÉ MATERIÁLY 1) Uveďte charakteristické parametry magnetických látek Existence magnetického momentu: základním předpoklad, aby látky měly magnetické vlastnosti tvořen součtem orbitálního

Více

VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V KOVECH

VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V KOVECH I N V E S T I C E D O O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í VEDENÍ ELEKTICKÉHO POD V KOVECH. Elektrický proud (I). Zdroje proudu elektrický proud uspořádaný pohyb volných částic s elektrickým nábojem mezi dvěma

Více

Elektrické vlastnosti pevných látek

Elektrické vlastnosti pevných látek Elektrické vlastnosti pevných látek elektrická vodivost gradient vnějšího elektrického pole vyvolá přenos náboje volnými nositeli (elektrony, díry, ionty) měrná vodivost = e n n e p p [ -1 m -1 ] Kovy

Více

Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta aplikovaných věd

Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta aplikovaných věd Závislost odporu vodičů na teplotě František Skuhravý Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd datum měření: 4.4.2003 Úvod do problematiky Důležitou charakteristikou pevných látek je konduktivita

Více

VLIV STŘÍDAVÉHO MAGNETICKÉHO POLE NA PLASTICKOU DEFORMACI OCELI ZA STUDENA.

VLIV STŘÍDAVÉHO MAGNETICKÉHO POLE NA PLASTICKOU DEFORMACI OCELI ZA STUDENA. VLIV STŘÍDAVÉHO MAGNETICKÉHO POLE NA PLASTICKOU DEFORMACI OCELI ZA STUDENA. Petr Tomčík a Jiří Hrubý b a) VŠB TU Ostrava, Tř. 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava, ČR b) VŠB TU Ostrava, Tř. 17. listopadu 15,

Více

4. Magnetické pole. 4.1. Fyzikální podstata magnetismu. je silové pole, které vzniká v důsledku pohybu elektrických nábojů

4. Magnetické pole. 4.1. Fyzikální podstata magnetismu. je silové pole, které vzniká v důsledku pohybu elektrických nábojů 4. Magnetické pole je silové pole, které vzniká v důsledku pohybu elektrických nábojů 4.1. Fyzikální podstata magnetismu Magnetické pole vytváří permanentní (stálý) magnet, nebo elektromagnet. Stálý magnet,

Více

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Energie elektronů v atomech nabývá diskrétních hodnot energetické hladiny.

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Energie elektronů v atomech nabývá diskrétních hodnot energetické hladiny. Polovodičové lasery Energie elektronů v atomech nabývá diskrétních hodnot energetické hladiny. Energetické hladiny tvoří pásy Nejvyšší zaplněný pás je valenční, nejbližší vyšší energetický pás dovolených

Více

Základní pojmy. T = ϑ + 273,15 [K], [ C] Definice teploty:

Základní pojmy. T = ϑ + 273,15 [K], [ C] Definice teploty: Definice teploty: Základní pojmy Fyzikální veličina vyjadřující míru tepelného stavu tělesa Teplotní stupnice Termodynamická (Kelvinova) stupnice je určena dvěma pevnými body: absolutní nula (ustává termický

Více

Materiály a technická dokumentace

Materiály a technická dokumentace Doc. Ing. Josef Jirák, CSc., Prof. Ing. Rudolf Autrata, DrSc. Doc. Ing. Karel Liedermann, CSc., Ing. Zdenka Rozsívalová Doc. Ing. Marie Sedlaříková, CSc. Materiály a technická dokumentace část: Materiály

Více

Ideální krystalová mřížka periodický potenciál v krystalu. pásová struktura polovodiče

Ideální krystalová mřížka periodický potenciál v krystalu. pásová struktura polovodiče Cvičení 3 Ideální krystalová mřížka periodický potenciál v krystalu Aplikace kvantové mechaniky pásová struktura polovodiče Nosiče náboje v polovodiči hustota stavů obsazovací funkce, Fermiho hladina koncentrace

Více

PRAKTIKUM II. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Charakteristiky termistoru. stud. skup.

PRAKTIKUM II. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Charakteristiky termistoru. stud. skup. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM II. Úloha č. IX Název: Charakteristiky termistoru Pracoval: Lukáš Vejmelka stud. skup. FMUZV (73) dne 17.10.2013 Odevzdal

Více

7. Kondenzátory. dielektrikum +Q + + + + + + + + U - - - - - - - - elektroda. Obr.2-11 Princip deskového kondenzátoru

7. Kondenzátory. dielektrikum +Q + + + + + + + + U - - - - - - - - elektroda. Obr.2-11 Princip deskového kondenzátoru 7. Kondenzátory Kondenzátor (někdy nazývaný kapacitor) je součástka se zvýrazněnou funkční elektrickou kapacitou. Je vytvořen dvěma vodivými plochami - elektrodami, vzájemně oddělenými nevodivým dielektrikem.

Více

1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ Vlastnosti kovů a jejich slitin jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou.

1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ Vlastnosti kovů a jejich slitin jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou. 1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ Vlastnosti kovů a jejich slitin jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou. Z hlediska použitelnosti kovů v technické praxi je obvyklé dělení

Více

MATERIÁLY PRO ELEKTROTECHNIKU

MATERIÁLY PRO ELEKTROTECHNIKU Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava MATERIÁLY PRO ELEKTROTECHNIKU učební text Jaromír Drápala Ostrava 2013 ` Recenze: Ing. Dušan Nohavica, CSc. Název: Materiály pro elektrotechniku Autor:

Více

SNÍMAČE. - čidla, senzory snímají měří skutečnou hodnotu regulované veličiny (dávají informace o stavu technického zařízení).

SNÍMAČE. - čidla, senzory snímají měří skutečnou hodnotu regulované veličiny (dávají informace o stavu technického zařízení). SNÍMAČE - čidla, senzory snímají měří skutečnou hodnotu regulované veličiny (dávají informace o stavu technického zařízení). Rozdělení snímačů přímé- snímaná veličina je i na výstupu snímače nepřímé -

Více

9. MĚŘENÍ SÍLY TENZOMETRICKÝM MŮSTKEM

9. MĚŘENÍ SÍLY TENZOMETRICKÝM MŮSTKEM 9. MĚŘENÍ SÍLY TENZOMETRICKÝM MŮSTKEM Úkoly měření: 1. Změřte převodní charakteristiku deformačního snímače síly v rozsahu 0 10 kg 1. 2. Určete hmotnost neznámého závaží. 3. Ověřte, zda lze měření zpřesnit

Více

3.2. Elektrický proud v kovových vodičích

3.2. Elektrický proud v kovových vodičích 3.. Elektrický proud v kovových vodičích Kapitola 3.. byla bez výhrad věnována popisu elektrických nábojů v klidu, nyní se budeme zabývat pohybujícími se nabitými částicemi. 3... Základní pojmy Elektrický

Více

5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu

5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu Fázové přechody 5.6.5 Fáze Fázové rozhraní 5.6.6 Gibbsovo pravidlo fází 5.6.7 Fázový přechod Fázový přechod prvního druhu Fázový přechod druhého druhu 5.6.7.1 Clausiova-Clapeyronova rovnice 5.6.8 Skupenství

Více

10a. Měření rozptylového magnetického pole transformátoru s toroidním jádrem a jádrem EI

10a. Měření rozptylového magnetického pole transformátoru s toroidním jádrem a jádrem EI 0a. Měření rozptylového magnetického pole transformátoru s toroidním jádrem a jádrem EI Úvod: Klasický síťový transformátor transformátor s jádrem skládaným z plechů je stále běžně používanou součástí

Více

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami Aplikovaná optika Optika Geometrická optika Vlnová optika Kvantová optika - pracuje s čistě geometrickými představami - zanedbává vlnovou a kvantovou povahu světla - elektromagnetická teorie světla -světlo

Více

VY_32_INOVACE_06_III./2._Vodivost polovodičů

VY_32_INOVACE_06_III./2._Vodivost polovodičů VY_32_INOVACE_06_III./2._Vodivost polovodičů Vodivost polovodičů pojem polovodiče čistý polovodič, vlastní vodivost příměsová vodivost polovodičová dioda tranzistor Polovodiče Polovodiče jsou látky, jejichž

Více

Elektrické vlastnosti pevných látek. Dielektrika

Elektrické vlastnosti pevných látek. Dielektrika Elektrické vlastnosti pevných látek Dielektrika pásová struktura: valenční pás zcela zaplněný elektrony prázdný vodivostní pás, široký pás zakázaných energií vnější elektrické pole nevyvolá změnu rychlosti

Více

METODY CHARAKTERIZACE POLOVODIVÝCH TERMOELEKTRICKÝCH MATERIÁLŮ

METODY CHARAKTERIZACE POLOVODIVÝCH TERMOELEKTRICKÝCH MATERIÁLŮ METODY CHARAKTERIZACE POLOVODIVÝCH TERMOELEKTRICKÝCH MATERIÁLŮ J. KAŠPAROVÁ, Č. DRAŠAR Fakulta chemicko - technologická, Univerzita Pardubice, Studentská 573, 532 10 Pardubice, CZ, e-mail:jana.kasparova@upce.cz

Více

Úvod do moderní fyziky. lekce 9 fyzika pevných látek (vedení elektřiny v pevných látkách)

Úvod do moderní fyziky. lekce 9 fyzika pevných látek (vedení elektřiny v pevných látkách) Úvod do moderní fyziky lekce 9 fyzika pevných látek (vedení elektřiny v pevných látkách) krystalické pevné látky pevné látky, jejichž atomy jsou uspořádány do pravidelné 3D struktury zvané mřížka, každý

Více

Lasery optické rezonátory

Lasery optické rezonátory Lasery optické rezonátory Optické rezonátory Optickým rezonátorem se rozumí dutina obklopená odrazovými plochami, v níž je pasivní dielektrické prostředí. Rezonátor je nezbytnou součástí laseru, protože

Více

Supravodiče. doc. Ing. Jiří Vondrák, DrSc. Získání nejnižších teplot - Kamerlingh-Onnes, kapalné hélium

Supravodiče. doc. Ing. Jiří Vondrák, DrSc. Získání nejnižších teplot - Kamerlingh-Onnes, kapalné hélium Supravodiče doc. Ing. Jiří Vondrák, DrSc. Získání nejnižších teplot - Kamerlingh-Onnes, kapalné hélium 1911 : studium závislosti odporu kovů na teplotě Rtuť : měrný odpor původní publikace : ρ < 10-8 Ω

Více

2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA

2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA 2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA Pevnost skla reprezentující jeho mechanické vlastnosti nejčastěji bývá hlavním parametrem jeho využití. Nevýhodou skel je jejich poměrně nízká pevnost v tahu a rázu (pevnost

Více

stránka 101 Obr. 5-12c Obr. 5-12d Obr. 5-12e

stránka 101 Obr. 5-12c Obr. 5-12d Obr. 5-12e BIPOLÁRNÍ TRANZISTOR: Polovodičová součástka se dvěma přechody PN a se třemi oblastmi s příměsovou vodivostí (NPN, popř. PNP, K kolekor, B báze, E emitor) u níž lze proudem procházejícím v propustném směru

Více

Senzorika a senzorické soustavy

Senzorika a senzorické soustavy Senzorika a senzorické soustavy Snímače mechanických napětí, síly, kroutícího momentu a hmotnosti Tato publikace vznikla jako součást projektu CZ.04.1.03/3.2.15.2/0285 Inovace VŠ oborů strojního zaměření,

Více

MĚŘENÍ HYSTEREZNÍ SMYČKY TRANSFORMÁTORU

MĚŘENÍ HYSTEREZNÍ SMYČKY TRANSFORMÁTORU niverzita Pardubice Fakulta elektrotechniky a informatiky Materiály pro elektrotechniku Laboratorní cvičení č. 4 MĚŘEÍ HYSTEREZÍ SMYČKY TRASFORMÁTOR Jméno(a): Jiří Paar, Zdeněk epraš (Dušan Pavlovič, Ondřej

Více

9. MĚŘENÍ TEPELNÉ VODIVOSTI

9. MĚŘENÍ TEPELNÉ VODIVOSTI Měřicí potřeby 9. MĚŘENÍ TEPELNÉ VODIVOSTI 1) střídavý zdroj s regulačním autotransformátorem 2) elektromagnetická míchačka 3) skleněná kádinka s olejem 4) zařízení k měření tepelné vodivosti se třemi

Více

Návod pro laboratorní úlohu: Závislost citlivosti plynových vodivostních senzorů na teplotě

Návod pro laboratorní úlohu: Závislost citlivosti plynových vodivostních senzorů na teplotě Návod pro laboratorní úlohu: Závislost citlivosti plynových vodivostních senzorů na teplotě Náplní laboratorní úlohy je proměření základních parametrů plynových vodivostních senzorů: i) el. odpor a ii)

Více

FYZIKÁLNA PODSTATA A MECHANIZMUS PLASTICKEJ DEFORMÁCIE

FYZIKÁLNA PODSTATA A MECHANIZMUS PLASTICKEJ DEFORMÁCIE FYZIKÁLNA PODSTATA A MECHANIZMUS PLASTICKEJ DEFORMÁCIE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v

Více

Pro zředěné roztoky za konstantní teploty T je osmotický tlak úměrný molární koncentraci

Pro zředěné roztoky za konstantní teploty T je osmotický tlak úměrný molární koncentraci TRANSPORTNÍ MECHANISMY Transport látek z vnějšího prostředí do buňky a naopak se může uskutečňovat dvěma cestami - aktivním a pasivním transportem. Pasivním transportem rozumíme přenos látek ve směru energetického

Více

6. Střídavý proud. 6. 1. Sinusových průběh

6. Střídavý proud. 6. 1. Sinusových průběh 6. Střídavý proud - je takový proud, který mění v čase svoji velikost a smysl. Nejsnáze řešitelný střídavý proud matematicky i graficky je sinusový střídavý proud, který vyplývá z konstrukce sinusovky.

Více

Zkouškové otázky z A7B31ELI

Zkouškové otázky z A7B31ELI Zkouškové otázky z A7B31ELI 1 V jakých jednotkách se vyjadřuje napětí - uveďte název a značku jednotky 2 V jakých jednotkách se vyjadřuje proud - uveďte název a značku jednotky 3 V jakých jednotkách se

Více

Fyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika. Čas k řešení je 120 minut (6 minut na úlohu): snažte se nejprve rychle vyřešit ty nejsnazší úlohy,

Fyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika. Čas k řešení je 120 minut (6 minut na úlohu): snažte se nejprve rychle vyřešit ty nejsnazší úlohy, Státní bakalářská zkouška. 9. 05 Fyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika (test s řešením) Jméno: Pokyny k řešení testu: Ke každé úloze je správně pouze jedna odpověď. Čas k řešení je 0 minut (6

Více

MĚŘENÍ HYSTEREZNÍ SMYČKY TRANSFORMÁTORU

MĚŘENÍ HYSTEREZNÍ SMYČKY TRANSFORMÁTORU niverzita Pardubice Ústav elektrotechniky a informatiky Materiály pro elektrotechniku Laboratorní cvičení č. 4 MĚŘEÍ HYSTEREZÍ SMYČKY TRASFORMÁTOR Jméno(a): Ondřej Karas, Miroslav Šedivý, Ondřej Welsch

Více

PŮVOD BARVY U NEVODIČŮ A ČISTÝCH POLOVODIČŮ (KŘEMÍK, GALENIT, RUMĚLKA, DIAMANT)

PŮVOD BARVY U NEVODIČŮ A ČISTÝCH POLOVODIČŮ (KŘEMÍK, GALENIT, RUMĚLKA, DIAMANT) PŮVOD BARVY U NEVODIČŮ A ČISTÝCH POLOVODIČŮ (KŘEMÍK, GALENIT, RUMĚLKA, DIAMANT) Martin Julínek Ústav fyzikální a spotřební chemie, Fakulta chemická VUT v Brně Purkyňova 118, 612 00 Brno, e-mail: julinek@fch.vutbr.cz

Více

1 Tepelné kapacity krystalů

1 Tepelné kapacity krystalů Kvantová a statistická fyzika 2 Termodynamika a statistická fyzika) 1 Tepelné kapacity krystalů Statistická fyzika dokáže vysvětlit tepelné kapacity látek a jejich teplotní závislosti alespoň tehdy, pokud

Více

Elektrický náboj, Elektrické pole Elektrický potenciál a elektrické napětí Kapacita vodiče

Elektrický náboj, Elektrické pole Elektrický potenciál a elektrické napětí Kapacita vodiče Elektrické pole Elektrický náboj, Elektrické pole Elektrický potenciál a elektrické napětí Kapacita vodiče Elektrický náboj Elektrování těles: a) třením b) přímým dotykem jevy = elektrické příčinou - elektrický

Více

MĚŘENÍ TEPLOTY. Přehled technických teploměrů. Teploměry kapalinové. Teploměry tenzní. Rozdělení snímačů teploty: Ukázky aplikace termochromních barev

MĚŘENÍ TEPLOTY. Přehled technických teploměrů. Teploměry kapalinové. Teploměry tenzní. Rozdělení snímačů teploty: Ukázky aplikace termochromních barev MĚŘENÍ TEPLOTY teplota je jednou z nejdůležitějších veličin ovlivňujících téměř všechny stavy a procesy v přírodě při měření teploty se měří obecně jiná veličina A, která je na teplotě závislá podle určitého

Více

ELEKTRICKÝ PROUD ELEKTRICKÝ ODPOR (REZISTANCE) REZISTIVITA

ELEKTRICKÝ PROUD ELEKTRICKÝ ODPOR (REZISTANCE) REZISTIVITA ELEKTRICKÝ PROD ELEKTRICKÝ ODPOR (REZISTANCE) REZISTIVITA 1 ELEKTRICKÝ PROD Jevem Elektrický proud nazveme usměrněný pohyb elektrických nábojů. Např.:- proud vodivostních elektronů v kovech - pohyb nabitých

Více

vodič u něho dochází k transportu el. nabitých částic, který je nevratný, dochází ke vzniku proudu a disipaci energie

vodič u něho dochází k transportu el. nabitých částic, který je nevratný, dochází ke vzniku proudu a disipaci energie Chování polymerů v elektrickém a magnetickém poli vodič u něho dochází k transportu el. nabitých částic, který je nevratný, dochází ke vzniku proudu a disipaci energie dielektrikum, izolant, nevodič v

Více

Pružnost. Pružné deformace (pružiny, podložky) Tuhost systému (nežádoucí průhyb) Kmitání systému (vlastní frekvence)

Pružnost. Pružné deformace (pružiny, podložky) Tuhost systému (nežádoucí průhyb) Kmitání systému (vlastní frekvence) Pružnost Pružné deformace (pružiny, podložky) Tuhost systému (nežádoucí průhyb) Kmitání systému (vlastní frekvence) R. Hook: ut tensio, sic vis (1676) 1 2 3 Pružnost 1) Modul pružnosti 2) Vazby mezi atomy

Více

ELEKTROCHEMIE A KOROZE Ing. Jiří Vondrák, DrSc. ÚACH AV ČR

ELEKTROCHEMIE A KOROZE Ing. Jiří Vondrák, DrSc. ÚACH AV ČR ELEKTROCHEMIE A KOROZE Ing. Jiří Vondrák, DrSc. ÚACH AV ČR Elektrochemie: chemické reakce vyvolané elektrickým proudem a naopak vznik elektrického proudu z chemických reakcí Historie: L. Galvani - žabí

Více

Ing. Stanislav Jakoubek

Ing. Stanislav Jakoubek Ing. Stanislav Jakoubek Číslo DUMu III/2-3-3-01 III/2-3-3-02 III/2-3-3-03 III/2-3-3-04 III/2-3-3-05 III/2-3-3-06 III/2-3-3-07 III/2-3-3-08 Název DUMu Elektrický náboj a jeho vlastnosti Silové působení

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Návrh asynchronního motoru s klecí nakrátko Jan Přikryl 0 Návrh asynchronního motoru

Více

Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory

Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory Optické vlákna patří k nejmodernějším přenosovým médiím. Jejich vysoká přenosová kapacita a nízký útlum jsou hlavní výhody, které je staví před

Více

PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus

PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus Úloha č.: IX Název: Charakteristiky termistoru Pracoval: Pavel Brožek stud. skup. 12 dne 31.10.2008

Více

Tepelně vlhkostní mikroklima. Vlhkost v budovách

Tepelně vlhkostní mikroklima. Vlhkost v budovách Tepelně vlhkostní mikroklima Vlhkost v budovách Zdroje vodní páry stavební vlhkost - vodní pára vázaná v materiálech v důsledku mokrých technologických procesů (chemicky nebo fyzikálně vázaná) zemní vlhkost

Více

λ hc Optoelektronické součástky Fotorezistor, Laserová dioda

λ hc Optoelektronické součástky Fotorezistor, Laserová dioda Optoelektronické součástky Fotorezistor, Laserová dioda Úvod Optoelektronické součástky jsou založeny na interakci optického záření s elektricky nabitými částicemi v polovodičích. Vztah mezi energií fotonů

Více

Akustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K

Akustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K zvuk každé mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem akustika zabývá se fyzikálními ději spojenými se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením a vnímáním

Více

Magnetická metoda prášková DZM 2013

Magnetická metoda prášková DZM 2013 Magnetická metoda prášková DZM 2013 1 2 ROZPTYL MAGNETICKÉHO POLE Metoda je založena na skutečnosti, že ve zmagnetovaném feromagnetickém materiálu se v místě necelistvosti (nebo náhlé změny magnetických

Více

Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM

Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM 1. Jak závisí hodnota izobarického součinitele objemové roztažnosti ideálního plynu na teplotě a jak na tlaku? Odvoďte. 2. Jak závisí hodnota izochorického součinitele

Více

Elektřina a magnetismus UF/01100. Základy elektřiny a magnetismu UF/PA112

Elektřina a magnetismus UF/01100. Základy elektřiny a magnetismu UF/PA112 Elektřina a magnetismus UF/01100 Rozsah: 4/2 Forma výuky: přednáška Zakončení: zkouška Kreditů: 9 Dop. ročník: 1 Dop. semestr: letní Základy elektřiny a magnetismu UF/PA112 Rozsah: 3/2 Forma výuky: přednáška

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.5 Karosářské Know how (Vědět jak) Kapitola

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA TECHNOLOGIÍ A MĚŘENÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Měření na magnetických otevřených vzorcích vedoucí práce: doc. Ing. Pavel Trnka, Ph.D. 2011 autor:

Více

Senzory teploty. Evropský sociální fond. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti.

Senzory teploty. Evropský sociální fond. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Senzory teploty Evropský sociální fond. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. P. Ripka, 00 -teplota termodynamická stavová veličina -teplotní stupnice: Kelvinova (trojný bod vody 73,6 K), Celsiova,...

Více

MĚŘENÍ TRANZISTOROVÉHO ZESILOVAČE

MĚŘENÍ TRANZISTOROVÉHO ZESILOVAČE Úloha č. 3 MĚŘÍ TRAZISTOROVÉHO ZSILOVAČ ÚOL MĚŘÍ:. Změřte a) charakteristiku I = f (I ) při U = konst. tranzistoru se společným emitorem a nakreslete její graf; b) zesilovací činitel β tranzistoru se společným

Více

Chemie = přírodní věda zkoumající složení a strukturu látek a jejich přeměny v látky jiné

Chemie = přírodní věda zkoumající složení a strukturu látek a jejich přeměny v látky jiné Otázka: Obecná chemie Předmět: Chemie Přidal(a): ZuzilQa Základní pojmy v chemii, periodická soustava prvků Chemie = přírodní věda zkoumající složení a strukturu látek a jejich přeměny v látky jiné -setkáváme

Více

22.9. 29.9. 11. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Božetěchova 3, Olomouc Laboratoře elektrotechnických měření

22.9. 29.9. 11. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Božetěchova 3, Olomouc Laboratoře elektrotechnických měření Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Božetěchova 3, Olomouc Laboratoře elektrotechnických měření Název úlohy Číslo úlohy MĚŘENÍ NA VEDENÍ 102-4R-T,S Zadání 1. Sestavte měřící

Více

4. Vysvětlete mechanismus fotovodivosti. Jak závisí fotovodivost na dopadajícím světelném záření?

4. Vysvětlete mechanismus fotovodivosti. Jak závisí fotovodivost na dopadajícím světelném záření? Dioda VA 1. Dvě křemíkové diody se liší pouze plochou PN přechodu. Dioda D1 má plochu přechodu dvakrát větší, než dioda D2. V jakém poměru budou jejich diferenciální odpory, jestliže na obou diodách bude

Více

Podle skupenského stavu stýkajících se objemových fází: kapalina / plyn (l/g) - povrch kapalina / kapalina (l/l) tuhá látka / plyn (s/g) - povrch

Podle skupenského stavu stýkajících se objemových fází: kapalina / plyn (l/g) - povrch kapalina / kapalina (l/l) tuhá látka / plyn (s/g) - povrch Fáze I Fáze II FÁZOVÁ ROZHRANÍ a koloidy kolem nás z mikroskopického, molekulárního hlediska Fáze I Fáze II z makroskopického hlediska Podle skupenského stavu stýkajících se objemových fází: kapalina /

Více

Povrchové kalení. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007

Povrchové kalení. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007 Povrchové kalení Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007 Vlastnosti rychlých ohřevů Ohřívá se jen povrchová vrstva Ohřev

Více

+ ω y = 0 pohybová rovnice tlumených kmitů. r dr dt. B m. k m. Tlumené kmity

+ ω y = 0 pohybová rovnice tlumených kmitů. r dr dt. B m. k m. Tlumené kmity Tlumené kmit V praxi téměř vžd brání pohbu nějaká brzdicí síla, jejíž původ je v třecích silách mezi reálnými těles. Matematický popis těchto sil bývá dosti komplikovaný. Velmi často se vsktuje tzv. viskózní

Více

Povrchové kalení. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007

Povrchové kalení. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007 Povrchové kalení Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007 Vlastnosti rychlých ohřevů Ohřívá se jen povrchová vrstva Ohřev

Více

VÝROBKY PRÁŠKOVÉ METALURGIE

VÝROBKY PRÁŠKOVÉ METALURGIE 1 VÝROBKY PRÁŠKOVÉ METALURGIE Použití práškové metalurgie Prášková metalurgie umožňuje výrobu součástí z práškových směsí kovů navzájem neslévatelných (W-Cu, W-Ag), tj. v tekutém stavu nemísitelných nebo

Více

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření magnetických veličin, část 3-9-1

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření magnetických veličin, část 3-9-1 MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření magnetických veličin, část 3-9-1 Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0093 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova)

2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova) Punčochář, J: AEO; 2. kapitola 1 2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova) Čas ke studiu: 4 hodiny Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umět identifikovat prvky optického přenosového

Více

3. Elektromagnetické pole 68 3.1. Vlnové rovnice elektromagnetického pole 68

3. Elektromagnetické pole 68 3.1. Vlnové rovnice elektromagnetického pole 68 1. Základní zákony elektromagnetismu 6 1.1. Zákon elektromagnetické indukce 6 1.2. Spřažený tok vzduchové cívky 12 1.3. Spřažený tok cívky s feromagnetickým jádrem 17 1.4. Druhá Maxwellova rovnice 18 1.4.1.

Více

Únosnosti stanovené níže jsou uvedeny na samostatné stránce pro každý profil.

Únosnosti stanovené níže jsou uvedeny na samostatné stránce pro každý profil. Směrnice Obsah Tato část se zabývá polyesterovými a vinylesterovými konstrukčními profily vyztuženými skleněnými vlákny. Profily splňují požadavky na kvalitu dle ČSN EN 13706. GDP KORAL s.r.o. může dodávat

Více

ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady

ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNCKÉ V PRAE FAKULTA ELEKTROTECHNCKÁ magisterský studijní program nteligentní budovy ELEKTRCKÉ SVĚTLO Řešené příklady Prof. ng. Jiří Habel DrSc. a kolektiv Praha Předmluva Předkládaná

Více

Keramika. Technická univerzita v Liberci Nekovové materiály, 5. MI Doc. Ing. K. Daďourek 2008

Keramika. Technická univerzita v Liberci Nekovové materiály, 5. MI Doc. Ing. K. Daďourek 2008 Keramika Technická univerzita v Liberci Nekovové materiály, 5. MI Doc. Ing. K. Daďourek 2008 Tuhost a váha materiálů Keramika má největší tuhost z technických materiálů Keramika je lehčí než kovy, ale

Více

Praktikum II Elektřina a magnetismus

Praktikum II Elektřina a magnetismus Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum II Elektřina a magnetismus Úloha č. XI Název: Charakteristiky diod Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 13 dne: 17.10.2008 Odevzdal

Více

Veličiny- základní N A. Látkové množství je dáno podílem N částic v systému a Avogadrovy konstanty NA

Veličiny- základní N A. Látkové množství je dáno podílem N částic v systému a Avogadrovy konstanty NA YCHS, XCHS I. Úvod: plán přednášek a cvičení, podmínky udělení zápočtu a zkoušky. Základní pojmy: jednotky a veličiny, základy chemie. Stavba atomu a chemická vazba. Skupenství látek, chemické reakce,

Více

5.8 Jak se změní velikost elektrické síly mezi dvěma bodovými náboji v případě, že jejich vzdálenost a) zdvojnásobíme, b) ztrojnásobíme?

5.8 Jak se změní velikost elektrické síly mezi dvěma bodovými náboji v případě, že jejich vzdálenost a) zdvojnásobíme, b) ztrojnásobíme? 5.1 Elektrické pole V úlohách této kapitoly dosazujte e = 1,602 10 19 C, k = 9 10 9 N m 2 C 2, ε 0 = 8,85 10 12 C 2 N 1 m 2. 5.6 Kolik elementárních nábojů odpovídá náboji 1 µc? 5.7 Novodurová tyč získala

Více

Přehled veličin elektrických obvodů

Přehled veličin elektrických obvodů Přehled veličin elektrických obvodů Ing. Martin Černík, Ph.D Projekt ESF CZ.1.7/2.2./28.5 Modernizace didaktických metod a inovace. Elektrický náboj - základní vlastnost některých elementárních částic

Více

Studijní opora pro předmět Technologie elektrotechnické výroby

Studijní opora pro předmět Technologie elektrotechnické výroby Studijní opora pro předmět Technologie elektrotechnické výroby Doc. Ing. Václav Kolář Ph.D. Předmět určen pro: Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství, VŠB-TU Ostrava. Navazující magisterský studijní

Více

MĚŘENÍ POLOVODIČOVÉHO USMĚRŇOVAČE STABILIZACE NAPĚTÍ

MĚŘENÍ POLOVODIČOVÉHO USMĚRŇOVAČE STABILIZACE NAPĚTÍ Úloha č. MĚŘENÍ POLOVODIČOVÉHO SMĚRŇOVČE STBILIZCE NPĚTÍ ÚKOL MĚŘENÍ:. Změřte charakteristiku křemíkové diody v propustném směru. Měřenou závislost zpracujte graficky formou I d = f ( ). d. Změřte závěrnou

Více

CVIČENÍ č. 3 STATIKA TEKUTIN

CVIČENÍ č. 3 STATIKA TEKUTIN Rovnováha, Síly na rovinné stěny CVIČENÍ č. 3 STATIKA TEKUTIN Příklad č. 1: Nákladní automobil s cisternou ve tvaru kvádru o rozměrech H x L x B se pohybuje přímočarým pohybem po nakloněné rovině se zrychlením

Více

ELEKTRICKÝ PROUD V KAPALINÁCH, PLYNECH A POLOVODIČÍCH

ELEKTRICKÝ PROUD V KAPALINÁCH, PLYNECH A POLOVODIČÍCH Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D14_Z_OPAK_E_Elektricky_proud_v_kapalinach _plynech_a_polovodicich_t Člověk a příroda

Více

5. ELEKTRICKÁ MĚŘENÍ

5. ELEKTRICKÁ MĚŘENÍ Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - T Ostrava 5. ELEKTCKÁ MĚŘENÍ rčeno pro posluchače všech bakalářských studijních programů FS 5.1 Úvod 5. Chyby měření 5.3 Elektrické

Více

8 b) POLARIMETRIE. nepolarizovaná vlna

8 b) POLARIMETRIE. nepolarizovaná vlna 1. TEORETICKÝ ÚVO Rotační polarizace Světlo má zároveň povahu vlnového i korpuskulárního záření. V optických jevech se světlo chová jako příčné vlnění, přičemž světelné kmity probíhají všemi směry a směr

Více

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Charakteristiky optoelektronických součástek

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Charakteristiky optoelektronických součástek Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III. Úloha č. 5 Název: Charakteristiky optoelektronických součástek Pracoval: Lukáš Vejmelka obor (kruh) FMUZV (73) dne 3.3.2014

Více

Daniel Tokar tokardan@fel.cvut.cz

Daniel Tokar tokardan@fel.cvut.cz České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra fyziky A6M02FPT Fyzika pro terapii Fyzikální principy, využití v medicíně a terapii Daniel Tokar tokardan@fel.cvut.cz Obsah O čem bude

Více

1. Změřte statickou charakteristiku termistoru pro proudy do 25 ma a graficky ji znázorněte.

1. Změřte statickou charakteristiku termistoru pro proudy do 25 ma a graficky ji znázorněte. 1 Pracovní úkoly 1. Změřte statickou charakteristiku termistoru pro proudy do 25 ma a graficky ji znázorněte. 2. Změřte teplotní závislost odporu termistoru v teplotním intervalu přibližně 180 až 380 K.

Více

způsobují ji volné elektrony, tzv. vodivostní valenční elektrony jsou vázány, nemohou být nosiči proudu

způsobují ji volné elektrony, tzv. vodivostní valenční elektrony jsou vázány, nemohou být nosiči proudu Vodivost v pevných látkách způsobují ji volné elektrony, tzv. vodivostní valenční elektrony jsou vázány, nemohou být nosiči proudu Pásový model atomu znázorňuje energetické stavy elektronů elektrony mohou

Více

Základní zákony a terminologie v elektrotechnice

Základní zákony a terminologie v elektrotechnice Základní zákony a terminologie v elektrotechnice (opakování učiva SŠ, Fyziky) Určeno pro studenty komb. formy FMMI předmětu 452702 / 04 Elektrotechnika Zpracoval: Jan Dudek Prosinec 2006 Elektrický náboj

Více

Nauka o materiálu. Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny

Nauka o materiálu. Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny Nauka o materiálu Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny Difuze v tuhých látkách Difuzí nazýváme přesun atomů nebo iontů na vzdálenost větší než je meziatomová vzdálenost. Hnací

Více

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Bobtnání dřeva Fyzikální vlastnosti dřeva Protokol č.3 Vypracoval: Pavel Lauko Datum cvičení: 24.9.2002 Obor: DI Datum vyprac.: 10.12.02 Ročník: 2. Skupina:

Více

Z PRÁŠ. lení. s použit. itím m tlaku bez použit. ití tlaku. ení tvaru výrobku. pevnosti

Z PRÁŠ. lení. s použit. itím m tlaku bez použit. ití tlaku. ení tvaru výrobku. pevnosti ZHUTŇOV OVÁNÍ VÝROBKŮ Z PRÁŠ ÁŠKŮ (formování) Účel vytvářen ení tvaru výrobku zajištění manipulační pevnosti Základní rozdělen lení s použit itím m tlaku bez použit ití tlaku Chování částic práš ášků Volně

Více

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2006 2007

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2006 2007 TEST Z FYZIKY PRO PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY ČÍSLO FAST-F-2006-01 1. Převeďte 37 mm 3 na m 3. a) 37 10-9 m 3 b) 37 10-6 m 3 c) 37 10 9 m 3 d) 37 10 3 m 3 e) 37 10-3 m 3 2. Voda v řece proudí rychlostí 4 m/s. Kolmo

Více