TEORETICKÉ A PRAKTICKÉ ASPEKTY VEŘEJNÝCH FINANCÍ 2019

Transkript

1 marginální daňová sazba, efektivní průměrná daňová sazba, spotře daně, ekologické daně, daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv, cigarety, Evropská unie, sazba daně, politika, vládní uskupení, voleb cyklus, daně z příjmů, sociální pojištění, Reforma veřejných financí, daňové zatížení, mzda, superhrubá mzda, Převodní ceny, spojené o komisionář, závislý agent, princip tržního odstupu, daňový mix, daňo politika EU, sazby daní, daň z nemovitostí, daň ze staveb, daň z poz místní koeficient, osvobození od daně, fiskální decentralizace, daňo forma, daňové zatížení, daň z příjmů fyzických osob, průměrná mzd taxation system, tax rates, přeshraniční zápočty ztrát, domácí zápoč konsolidace, správa miestnych daní, miestny poplatok, územná sam va, daňové príjmy, všeobecne záväzné nariadenie, vzdělávání daně nomika, politika, daňová reforma, daň z příjmu, dědická a darovací, daňová kvóta, daňové zatížení, definice daně, rovná daň, ekologick osobní důchodová daň, příspěvky na sociální zabezpečení, mezinár pronájem pracovní síly, sociální zabezpečení, příjmy sociálního zab ní, pojistné sociálního zabezpečení, daňová reforma, daňový systém vý mix, Národný strategický referenčný rámec, Rámec podpory spo stva, strategický cieľ, strategická priorita, operačný program, prioritn opatrenia, oprávnení Vysoká prijímatelia, škola ekonomická ERDF, Kohézny v Praze fond, dopytový sy alokácie verejných zdrojov, Fakulta ponukový financí systém a účetnictví alokácie verejných zd programové financovanie, finančné riadenie, kohézna politika, obno Katedra veřejných financí zdroje energie, energetické úspory, strukturální fondy, komunitární p my, územní energetická koncepce Praha, kraje, 11. dubna regionální 2019 operační progra municipální sféra, Produktivity práce, Metódy odmeňovania v zdravo níctve, platba za výkon, platba za případ, kapitácia, mzda, efektívno odmeňovanie, zdravotníctvo, mzdy, veřejné výdaje, evaluace veřejn výdajů, plánování, odvětví obrany, resort, perspektivní plánováni, in dotácie, transparentnost, alokácia; higher education; returns to educ fees educational policy reform, primary balance, public debt, panel a lysis, fiskální decentralizace, meziregionální rovnost, fiskální redistri rozpočty územní samosprávy, sdílení daní, dotace, decentralizácia nej správy, fiškálna decentralizácia, miera decentralizácie, rozpočet rozpočet samosprávneho kraja, VÚC, fiškálna politika, malé obce, p daní, výše, struktura, variabilita příjmy z daní, veřejné výdaje, incide řejných výdajů, rozpočtové určení daní, hospodaření obcí, velikost o nancování obcí a krajů, rozpočtové určení daní, dotace měst a obcí krajů, samostatná působnost, přenesená působnost, zdravotnický s zdravotnické účty, finanční spravedlnost, flat tax, pension reform, po economy, příjmy, výdaje, rozpočet, deficit, konkurenceschopnost, in pojištění, důchodové ojištění, nemocenské pojištění, morbidita, konv validních důchodů ve starobní, investice do vzdělání, školné, lidský návratnost investice do vzdělání, public ekonomy, social ekonomy, s enterprise, third sector, cooperatives, foundations, associations, slu obce, finanční právo, veřejné finance, finanční soustava, Lafferova k ekonomie strany nabídky, prohibitivní zóna, efektivnost, administrati náklady, lidský kapitál, úspory, investice, spravedlnost, zdraví, zdrav Sborník ze studentské sekce XXIV. mezinárodní konference TEORETICKÉ A PRAKTICKÉ ASPEKTY VEŘEJNÝCH FINANCÍ 2019

2

3 Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica Praha 2019 ISBN

4 Tomáš Došek Jan Goryczka Vojtch Horáek Tereza Jiíková Slavomír Ondko Veronika Síbrtová

5 Tomáš Došek* Global Agricultural Information Network Zatížení alkoholických nápoj spotebními danmi v lenských státech EU

6 : Víno je daov zvýhodnno oproti pivu : Není pravda, že víno je daov zvýhodnno oproti pivu. Agronavigátor Daový systém 2016

7 : Vysoká škola ekonomická v Praze Daová teorie a politika National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism Alcohol Consumption and Taxation

8 The contritribution made by beer to the European economy Smrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. íjna 1992 o harmonizaci struktury spotebních daní z alkoholu a alkoholických nápoj Smrnice Rady 92/84/EHS ze dne 19. íjna 1992 o sbližování sazeb spotební dan z alkoholu a alkoholických nápoj European Comission Brewers of Europe Kurzy Smrnice Rady 92/83/EHS.

9 Smrnice Rady 92/84/EHS. Global Agricultural Information Network In: CEEV Smrnice Rady 92/83/EHS. Smrnice Rady 92/84/EHS.

10 : Verdict.: Finland Today

11 Global Agricultural Information Network Agronavigátor

12 Winefolly The Telegraph

13 Statistika pro ekonomy - aplikace

14 . Finance v praxi Statistika pro ekonomy - aplikace Statistika pro ekonomy - aplikace Testování statistických hypotéz

15 . In: Ubalt.edu

16

17

18 Alcohol Consumption and Taxation Zatížení alkoholických nápoj spotebními danmi v lenských státech EU Testování statistických hypotéz Daová teorie a politika Statistika pro ekonomy aplikace Daový systém 2016 Global Agricultural Information Network In: CEEV. In: Ubalt.edu Brewers of Europe

19 . Finance v praxi : Verdict : Vysoká škola ekonomická v Praze Kurzy.: Finland Today Winefolly European Comission Úední vštník; Úední vštník : Úední vštník; Úední vštník;

20 Agronavigátor The Telegraph Gastro profesor National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism

21 Tomáš Došek

22 Jan Goryczka*

23

24

25

26

27

28

29

30

31

32

33

34

35

36 Jan Goryczka

37 Vojtch Horáek * dopravní obslužnost ákon.194/2010sb., veejných službách v peprav cestujících ( ) zabezpeení dopravy po všechny dny v týdnu pedevším do škol a školských zaízení, k orgánm veejné moci, do zamstnání, do zdravotnických zaízení poskytujících základní zdravotní péi a k uspokojení kulturních, rekreaních a spoleenských poteb, vetn dopravy zpt, pispívající k trvale udržitelnému rozvoji územního obvodu.,

38 IDS naízením Evropského parlamentu a Rady (ES). 1370/2007 ze dne 23. íjna 2007 o veejných službách v peprav cestujících po železnici a silnici zákona. 194/2010 Sb. o veejných službách v peprav cestujících, úinného od 1. ervence Smlouvy o veejných službách v peprav cestujících yhláška. 296/2010 Sb., o postupech pro sestavení finanního modelu

39 a urení maximální výše kompenzace brutto netto (LRMC) (SRMC) zákon. 526/1990 Sb. o cenách Cenový vstník Výmr MF. 01/2018 pedzáijový výmr Výmr MF. 03/2018 pozáijový výmr

40 kížov dotaních situací

41 affordability index index dostupnosti ID síové jízdné

42 Veejná doprava Vysoiny,

43

44 Vláda pijme rozhodnutí, které za stanovených podmínek umožní bezplatné užívání osobní železniní dopravy pro dchodce starší 65 let, žáky a studenty do dovršení vku 26 let. (MDR, 2018)

45 ( ) zlepšit dostupnost veejné dopravy pro vymezené skupiny cestujících, ve kterých se obecn vyskytuje vtší podíl lidí s nízkými píjmy, kteí disponují omezenými prostedky pro cestování. Zavedení slevy by jim mlo významn ulehit jejich finanní situaci. ( ) (MDR, 2018)

46 integrovaných veejných služeb v peprav cestujících

47

48

49 Vojtch Horáek

50 Tereza Jiíková*

51

52

53

54

55

56

57 Poznámka: Jsem pracovn aktivní zahrnuje odpovdi Hlavní pracovní pomr (Pracovní smlouva), ástený úvazek (Pracovní smlouva), Mám stálou brigádu (Dohoda o provedení práce), Pracuji pouze píležitostn v rámci menších brigád (Dohoda o provedení práce), Podnikám.

58

59

60

61 Veejné finance v teorii a praxi. Rozpis rozpotu vysokých škol na rok Education at a Glance 2018: OECD Indicators. Statistika v terénních przkumech. Ekonomie veejného sektoru.

62 Financování vysokého školství. Ústavní zákon. 2/1993 Sb. ve znní ústavního zákona. 162/1998 Sb. Listina základních práv a svobod.

63

64

65 Tereza Jiíková

66 Slavomír Ondko*

67

68 a) 80 % z píjm ze zemdlské výroby, lesního a vodního hospodáství a z píjm z živnostenského podnikání emeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do ástky K, b) 60 % z píjm ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do ástky K, d) 40 % z jiných píjm ze samostatné innosti, s výjimkou píjm podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do ástky K. Zpsob uplatnní výdaj podle tohoto odstavce nelze zptn mnit Poplatníkovi, kterému krom píjm podle 6, píjm od dan osvobozených a píjm zdanitelných zvláštní sazbou dan plynou pouze píjmy podle 7 odst. 1 písm. a) až c) vetn úrok z vklad na útu, který je podle podmínek toho, kdo úet vede, uren k podnikání poplatníka [ 8 odst. 1 písm. g)], pokud provozuje podnikatelskou innost bez spolupracujících osob s výjimkou uvedenou v odstavci 2, u nhož roní výše tchto píjm v bezprostedn pedcházejících 3 zdaovacích obdobích nepesáhla K a který není spoleníkem spolenosti, mže správce dan stanovit na žádost poplatníka podanou nejpozdji do 31. ledna bžného zdaovacího období da paušální ástkou. V žádosti poplatník uvede pedpokládané píjmy podle 7 odst. 1 písm. a) až c) (dále jen "pedpokládané

69 píjmy") a pedpokládané výdaje k tmto píjmm (dále jen "pedpokládané výdaje") a další skutenosti rozhodné pro stanovení dan paušální ástkou uvedené v odstavcích 2 až 7 a) píjem ze zemdlské výroby, lesního a vodního hospodáství, b) píjem ze živnostenského podnikání, c) píjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je poteba podnikatelské oprávnní. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvr nebo zápjek, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vklad na útech neuvedených v písmeni c) s výjimkou podle 7a a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši len obchodních korporací.

70 O stanovení dan paušální ástkou sepíše správce dan protokol o ústním jednání. Souástí protokolu je i rozhodnutí vyhlášené pi jednání, které musí obsahovat zejména pedpokládanou výši píjm, pedpokládanou výši výdaj, rozdíl mezi pedpokládanými píjmy a pedpokládanými výdaji upravený podle odstavce 3, výši uplatnných ástek podle 15, výši slevy na dani podle 35ba nebo slevy na dani podle 35c, výši dan a zdaovací období, kterého se týká. Jestliže poplatník s takto stanovenou daní souhlasí, nelze se proti tomuto vyhlášenému rozhodnutí odvolat; v pípad jeho nesouhlasu nebude da paušální ástkou stanovena. Takto stanovená da se již nevymuje platebním výmrem.

71 Tento zákon upravuje pojistné na sociální zabezpeení, které zahrnuje pojistné na dchodové pojištní a pojistné na nemocenské pojištní, a píspvek na státní politiku zamstnanosti Osoby samostatn výdlen inné jsou povinny platit pojistné na dchodové pojištní a píspvek na státní politiku zamstnanosti, pokud jsou úastny dchodového pojištní podle pedpis o dchodovém pojištní) a za podmínek stanovených tímto zákonem též zálohy na pojistné na dchodové pojištní a píspvek na státní politiku zamstnanosti; osoby samostatn výdlen inné jsou povinny platit pojistné na nemocenské pojištní, pokud jsou úastny nemocenského pojištní podle pedpis o nemocenském pojištní. Kdo se považuje za osobu samostatn výdlen innou a kdy se samostatná výdlená innost považuje za hlavní samostatnou výdlenou innost a za vedlejší samostatnou výdlenou innost, stanoví zákon ) o dchodovém pojištní.

72 Vymovacím základem osoby samostatn výdlen inné pro pojistné na dchodové pojištní a píspvek na státní politiku zamstnanosti je ástka, kterou si urí, ne však mén než 50 % daového základu.

73 Vymovacím základem u osoby samostatn výdlen inné je 35 % píjmu ze samostatné innosti ped rokem 2004, 40 % píjmu ze samostatné innosti v roce 2004, 45 % píjmu ze samostatné innosti v roce 2005 a od roku % píjmu ze samostatné innosti po odpotu výdaj vynaložených na jeho dosažení, zajištní a udržení. Za píjem ze samostatné výdlené innosti po odpotu výdaj vynaložených na jeho dosažení, zajištní a udržení se u spolupracující osoby a u osoby samostatn výdlen inné, která vykonává samostatnou výdlenou innost se spolupracující osobou (spolupracujícími osobami), považuje její podíl na spolených píjmech; u osoby samostatn výdlen inné, která je souasn též spolupracující osobou, též její podíl na spolených píjmech. U osoby samostatn výdlen inné, která vede úetnictví, spoleníka veejné obchodní spolenosti a komplementáe komanditní spolenosti se za píjem ze samostatné výdlené innosti po odpotu výdaj vynaložených na jeho dosažení, zajištní a udržení považuje pro úely tohoto zákona základ dan z píjmu z této innosti. Za píjem ze samostatné výdlené innosti se u osoby samostatn výdlen inné, která je poplatníkem dan z píjm stanovené paušální ástkou podle zvláštního právního pedpisu, považuje, jde-li o píjmy z innosti podléhající dani z píjm stanovené paušální ástkou, pedpokládaný píjem a za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištní a udržení se považují pedpokládané výdaje za takový rok. U osoby samostatn výdlen inné útující v hospodáském roce se píjem ze samostatné výdlené innosti a výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištní a udržení zútované v hospodáském roce zahrnují do kalendáního roku, do kterého jsou vykazovány pro úely dan z píjm. Za píjem ze samostatné výdlené innosti se nepovažují píjmy, které jsou podle zvláštního právního pedpisu) samostatným základem dan pro zdanní zvláštní sazbou dan, a odmny náležející podle autorského zákona z titulu jiných majetkových práv).

74 Chceme tím malým živnostníkm ušetit as, peníze i stres, které jsou s plnním odvodových povinností spojeny. Díky tomu se budou moci více vnovat svým zákazníkm, klientm, obchodním partnerm nebo teba rodin,

75 Jedná se o prlomové rozhodnutí, kterým se zaíná naplovat náš dlouhodobý požadavek na zjednodušení podnikání nejmenších živnostník. Podnikatele s píjmy do jednoho milionu korun je teba postupn vyjmout z ady nadbytených povinností a zcela minimalizovat jejich administrativu. Malý živnostník si na rozdíl od velkých firem musí vše vyídit sám a pokud má trávit neúmrné množství asu papírováním a byrokracií spojenou s kontrolami, nemá as na svoji hlavní innost a pichází o nemalé píjmy. Jsme spokojeni i s výší paušálu, který se nám podailo dojednat. Ptistovka msín je s ohledem na úbytek starostí a administrativy rozumným kompromisem.

76 U živnostník s tyiceti a šedesátiprocentním paušálem by se výhodnost jednoho odvodu zvedala s rostoucím roním píjmem. V prvním pípad by byl výhodný od píjmu kolem 300 tisíc korun ron, v druhém pak zhruba od 525 tisíc korun. U nejvyššího, osmdesátiprocentního výdajového paušálu, by však paušální odvod nebyl výhodnjší oproti stávajícímu stavu ani pi dosažení píjmového stropu jednoho milionu korun. ivnostníci, kteí danní výdajovým paušálem i skutenými výdaji eší prostednictvím fakturaní aplikace, za služby daových poradc šetí již nyní

77 Daové zákony Chystá se paušální da: Vyplatí se opravdu každému?,finance.cz Jedna paušální da pro živnostníky? Návrh ministerstva je krok správným smrem, íkají expertieurozpravy Místo tech odvod jeden. MF nabídne živnostníkm paušální da O paušální da není zájem, její vyízení je komplikovanjší než podávat piznání OSV - minimální výše záloh Otázky Václava Moravce: Kde vzít peníze? Paušální da pro živnostníky? Nemusí se vyplatit všem, varují odborníci, Denik.cz

78 Sociální pojištní OSV - základ a sazby pojistného, Finance.cz V esku podniká pes milion OSV. Co s poty udlá chystaná paušální da? Výdajové paušály se vracení do pvodní podoby, Portál Business info. [online], c2019. Praha: CzechTrade, [cit ]. Dostupné z: Žádné daové piznání, žádné zálohy na pojištní. eká nás daová revoluce?

79 Slavomír Ondko

80 Veronika Síbrtová*

81 Nepímé administrativní náklady zdanní a jejich mení

82

83

84

85

86

87

88 standardní klesající kivku vyvolaných náklad smrem dol jako procenta z velikosti seazené podle velikosti respondenta dle potu zamstnanc

89

90 Který z daových systém je nejjednodušší?

91 Politická ekonomie. Zdanní a efektivnost Paying taxes 2016 Fiscal Publications National Tax Journal.Public Finance Review of Public Economics Daový systém R 2016

92 Veronika Síbrtová

93 Stránky našeho nakladatelství: Vydavatel: Vysoká škola ekonomická v Praze Nakladatelství Oeconomica Rok vydání: 2019 Tato publikace neprošla redakční ani jazykovou úpravou. ISBN

94 Studentská sekce konference Teoretické a praktické aspekty veřejných financí 2019 byla uspořádána s laskavým přispěním: