České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická

Transkript

1 České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Diplomová práce Grafické uživatelské rozhraní pro vyhledávání dopravních spojení v jízdních řádech hromadné dopravy na kapesních zařízeních Zbyněk Říha Vedoucí práce: Ing. Ladislav Čmolík Studijní program: Elektrotechnika a informatika strukturovaný navazující magisterský Obor: Výpočetní technika, Softwarové inženýrství leden 2009

2 ii

3 Poděkování Chtěl bych poděkovat všem, kteří se buď krátkodobě, nebo dlouhodobě podíleli na této práci nebo na mé cestě k ní. Poděkování za pomoc při tvorbě této práce patří především mému vedoucímu Ing. Ladislavu Čmolíkovi a všem účastníkům skupinové diskuze, card sortingu a uživatelských testů. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat za podporu při studiích své rodině a všem blízkým. iii

4 iv

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou diplomovou práci vypracoval samostatně a použil jsem pouze podklady uvedené v přiloženém seznamu. Nemám závažný důvod proti užití tohoto školního díla ve smyslu 60 zákona 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). V Chrudimi dne v

6 vi

7 Abstrakt Tento dokument popisuje analýzu, návrh, implementaci a uživatelské testy aplikace na hledání v jízdních řádech pro kapesní zařízení s operačním systémem Windows Mobile. Práce nejprve popisuje různé druhy zařízení s operačním systémem Windows Mobile a aktuálně dostupné možnosti pro hledání v jízdních řádech na kapesních zařízeních. Popis vlastní tvorby aplikace je poté rozdělen na dvě iterace vývoje. První iterace je zakončena veřejným betatestováním aplikace a druhá iterace je zakončena uživatelskými a srovnávacími testy finální verze aplikace. Abstract In this thesis analysis, design, implementation and usability tests of the application developed for searching public transport connections on Windows Mobile device are described. The main focus of the first part is on various kinds of Windows Mobile devices and existing applications for searching public transport connections. The description of the application development is divided into two iterations. The outcome of the first iteration is the public betatesting of the application. The second iteration results in the final usability and comparative tests of the application. vii

8 viii

9 Obsah Seznam obrázků... xiii Seznam tabulek... xv 1 Úvod Popis problému, motivace Mobilní zařízení Operační systém Windows Mobile Jízdní řád Přehled existujících řešení pro hledání v jízdních řádech na mobilních zařízeních SMS informace o spojení Telefonické zjištění spojení Použití technologie WAP IDOS pro platformu Pocket PC Motivace Základní architektura aplikace Specifikace cílů Analýza Platforma Windows Mobile Platforma Smartphone Platforma Pocket PC Internetový portál IDOS Požadavky na aplikaci Profil budoucího uživatele aplikace Smartřády Skupinová diskuze Základní požadavky na aplikaci Smartřády Návrh aplikace Card sorting Základní návrh aplikace Jádro aplikace Smartřády ix

10 4.2.2 Přizpůsobení aplikace zařízení Základní interface aplikace Formuláře aplikace Smartřády Výběr jízdního řádu Průběh načítání jízdního řádu Formulář pro zadávání parametrů hledání Průběh hledání spojení Výpis nalezených spojení Nastavení aplikace Návrh ostatní funkčnosti aplikace Implementace Použité vývojové prostředí a knihovny Implementace jádra aplikace Smartřády Třída CJizdniRadyGlobal Třída COptions Implementace uživatelského rozhraní Záložky Formuláře a grafické komponenty Testování Veřejné testování aplikace Vyhodnocení veřejného testování Druhá iterace vývoje aplikace Analýza a návrh nových požadavků na aplikaci Stahování a aktualizace datových souborů Definování funkcí funkčních tlačítek u Pocket PC zařízení Opravy chyb v aplikaci Implementace návrhu vzniklého v druhé iteraci Uživatelské testy Společné vlastnosti aplikačních testů x

11 6.4.2 Uživatelské testy aplikace na platformě Smartphone Srovnávací testy s aplikací IDOS pro Pocket PC a HAFAS-Pocket Shrnutí uživatelských testů Závěr Literatura A Seznam použitých zkratek B Obsah přiloženého CD C Skupinová diskuze o jízdních řádech dotazník D Skupinová diskuze o jízdních řádech příprava E Uživatelské testy aplikace Smartřády - dotazník F Úkoly testování F.1 Úkoly testování na zařízení bez dotykového displeje F.2 Úkoly srovnávacích testů Smartřády vs. IDOS F.3 Úkoly srovnávacích testů IDOS vs. Smartřády F.4 Úkoly srovnávacích testů Smartřády vs. HAFAS DB F.5 Úkoly srovnávacích testů HAFAS DB vs. Smartřády G Uživatelská příručka G.1 Instalace aplikace G.2 Instalace datových souborů G.3 Spuštění aplikace Smartřády G.4 Konfigurační průvodce G.5 Základní okno aplikace Smartřády (záložky) G.6 Výběr jízdního řádu G.7 Načítání jízdního řádu G.8 Zadání parametrů hledání G.8.1 Zadání objektů "Odkud", "Kam" a "Přes" (Pocket PC) G.8.2 Zadání objektů "Odkud", "Kam" a "Přes" (smartphone) G.8.3 Zadání data a času G.8.4 Zadání počtu přestupů G.8.5 Typ vyhledávání (podle odjezdu x příjezdu) G.9 Hledání spojení xi

12 G.9.1 Výpis výsledků hledání G.9.2 Ovládání pokročilých funkcí výpisu výsledků hledání G.9.3 Výpis trasy spoje G.10 Nastavení G.10.1 Základní nastavení G.10.2 Pokročilé nastavení G.10.3 Nastavení hledání G.11 Aktualizace dat G.11.1 Detailní aktualizace xii

13 Seznam obrázků Obrázek 1 - mobilní telefon... 3 Obrázek 2 - PDA... 3 Obrázek 3 - smartphone... 3 Obrázek 4 - wapový portál... 6 Obrázek 5 - zadání parametrů hledání... 6 Obrázek 6 - nalezená spojení... 6 Obrázek 7 - výběr jízdního řádu... 7 Obrázek 8 - základní formulář... 7 Obrázek 9 - zadání jména objektu... 7 Obrázek 10 - vyhledaná spojení... 8 Obrázek 11 - detail spojení... 8 Obrázek 12 - trasa vybraného spoje... 8 Obrázek 13 - diagram komponent... 9 Obrázek 14 - životní cyklus aplikace Smartřády Obrázek 15 - smartphone s numerickou klávesnicí Obrázek 16 - smartphone s QWERTY klávesnicí Obrázek 17 - rozdělení displeje u platformy Smartphone Obrázek 18 - spuštěná aplikace na Smartphone zařízení Obrázek 19 - Pocket PC bez klávesnice Obrázek 20 - Pocket PC s výsuvnou QWERTY klávesnicí Obrázek 21 - zadání parametrů hledání na portálu IDOS Obrázek 22 - zobrazení nalezených spojení na portálu IDOS Obrázek 23 - výsledky card sortingu Obrázek 24 - sekvenční diagram aplikace Smartřády Obrázek 25 - hlavní okno aplikace se záložkami Obrázek 26 - hlavní okno aplikace bez záložek Obrázek 27 - diagram struktury aplikace Obrázek 28 - stavový diagram výběru jízdního řádu Obrázek 29 - výběr jízdního řádu (grafický návrh) Obrázek 30 - průběh načítání dat (grafický návrh) Obrázek 31 - stavový diagram průběhu načítání jízdního řádu Obrázek 32 - stavový diagram formuláře pro zadávání parametrů hledání Obrázek 33 - zadání parametrů hledání (grafický návrh) Pocket PC Obrázek 34 - zadání parametrů hledání (grafický návrh) - Smartphone Obrázek 35 - stavový diagram zadávání názvů objektů Obrázek 36 - našeptávač objektů Obrázek 37 - softwarová klávesnice zakrývající velkou část displeje Obrázek 38 - dialog pro zadání názvu objektu při použití softwarové klávesnice Obrázek 39 - stavový diagram zadání data a času Obrázek 40 - stavový diagram průběhu hledání spojení Obrázek 41 - průběh hledání spojení (grafický návrh) Obrázek 42 - stavový diagram formuláře výpisu výsledků hledání Obrázek 43 - výpis výsledků hledání (grafický návrh) Obrázek 44 - výpis výsledků hledání u aplikace IDOS Obrázek 45 - poznámka spoje (grafický návrh) Obrázek 46 - výpis trasy spoje (grafický návrh) Obrázek 47 - stavový diagram nastavení Obrázek 48 - nastavení (grafický návrh) - PDA Obrázek 49 - nastavení (grafický návrh) Smartphone Obrázek 50 - class diagram třídy CJizdniRadyGlobal a COptions xiii

14 Obrázek 51 - class diagram základního rámce aplikace a záložek Obrázek 52 - class diagram dědičnosti formulářů a základních komponent Obrázek 53 - class diagram formulářů v aplikaci Obrázek 54 - class diagram komponent děděných z MFC komponent Obrázek 55 - class diagram speciálně vytvořených komponent Obrázek 56 - aktualizace datových souborů Obrázek 57 - aktualizace a stažení vybraných dat Obrázek 58 - práce s daty (grafický návrh) - PDA Obrázek 59 - práce s daty (grafický návrh) - Smartphone Obrázek 60 - záložky (platforma Pocket PC) Obrázek 61 - záložky (platforma Smartphone) Obrázek 62 - výběr jízdního řádu Obrázek 63 - průběh načítání jízdního řádu Obrázek 64 - formulář zadání parametrů hledání (Pocket PC) Obrázek 65 - formulář zadání parametrů hledání (Smartphone) Obrázek 66 - formulář zadání názvu objektu Obrázek 67 - zadání názvu objektu (Smartphone) Obrázek 68 - oblíbené objekty (Pocket PC) Obrázek 69 - oblíbené objekty (Smartphone) Obrázek 70 - zadání data a času Obrázek 71 - průběh hledání spojení Obrázek 72 - výpis nalezených spojení Obrázek 73 - označený spoj Obrázek 74 - další možný spoj Obrázek 75 - označený spoj Obrázek 76 - trasa daného spoje Obrázek 77 - zobrazení poznámky spoje Obrázek 78 - poznámka spoje Obrázek 79 - přidání spojení do kalendáře Obrázek 80 - spojení v kalendáři Obrázek 81 - výpis trasy spoje (Pocket PC) Obrázek 82 - výpis trasy spoje (Smartphone) Obrázek 83 - detailní aktualizace dat xiv

15 Seznam tabulek Tabulka 1 - priorita funkcionalit na testování Tabulka 2 - chybovost testování Smartphone verze Tabulka 3 - vyhodnocení doplňkových otázek testů platformy Smartphone Tabulka 4 - chybovost testování aplikace Smartřády versus Idos pro Pocket PC Tabulka 5 - chybovost testování aplikace Smartřády versus HAFAS Deutsche Bahn Tabulka 6 - vyhodnocení doplňkových otázek testů platformy Pocket PC xv

16

17

18

19 1 Úvod Jízdní řád. Pokud toto slovní spojení zkusíme vyhledat internetovým vyhledávačem Google, je nalezeno asi sedm set tisíc stránek. To vypovídá o tom, jak je toto slovní spojení důležité v našich životech. Jízdní řád je dokument, který popisuje, kdy a kam jedou dopravní spoje na určité lince, trati nebo v určité dopravní síti nebo oblasti, případně i časový plán jednotlivé jízdy 1. V minulém století byla hlavním dokumentem, kam se jízdní řády zaznamenávaly, papírová vydání jízdních řádů. Dnes, v době obrovského boomu internetu a počítačů, si ale většina z nás nedokáže představit, že bychom otevřeli knížku a složitě si hledali různá spojení a vymýšleli varianty, jak se dostat z bodu A do bodu B. Mnohem pohodlnější je využít služeb počítače a vyhledat si požadované spojení na internetu nebo pomocí aplikace na našem počítači. Toto řešení má ale jeden problém. Co když budeme potřebovat najít spojení, pokud jsme někde na cestách? Můžeme si s sebou vzít notebook, ale to jistě není moc pohodlné a v některých případech ani možné, nemluvě o stolním počítači. Co tedy použít k vyhledání spojení mobilní telefon? Pomocí současných mobilních telefonů se lze jednoduše připojit k internetu a je tedy logicky možné naleznout hledaná spojení právě pomocí mobilního webového (wapového) prohlížeče. Bohužel dnešní webové stránky nejsou dost často optimalizovány pro zobrazení na zařízeních s malými displeji nemluvě o absenci klasické klávesnice, kde uživatelův vstup je realizován pouze pomocí numerické klávesnice nebo dotykového displeje. A právě zde je prostor pro vytvoření jednostranně zaměřené aplikace, která nám poskytne vysoký uživatelský komfort ovládání v aplikaci na vyhledávání v jízdních řádech i na zařízeních, které mají malé displeje a omezenou možnost uživatelského vstupu. 1 Jízdní řád. 1

20 2 Popis problému, motivace 2.1 Mobilní zařízení Než se podíváme na možnosti, jak lze v současné době vyhledávat spojení v jízdních řádech pomocí mobilního zařízení, podíváme se v následujících třech kapitolách na pojmy, které budou s dalším obsahem práce velmi úzce souviset. Začneme vysvětlením, co se vlastně myslí pod pojmem mobilní zařízení. Mobilní zařízení je miniaturní počítač, který je velikostí uzpůsoben tak, aby se vešel do kapsy, a uživatelský vstup je nejčastěji realizován pomocí dotykového displeje nebo klávesnice 2. V této práci nás budou zajímat především tyto typy mobilních zařízení: Mobilní telefon Kapesní zařízení, které se používá pro komunikaci (hlasovou nebo datovou). Na rozdíl od klasického telefonu umožňují dnešní mobilní telefony posílat SMS 3 zprávy, y, přístup k internetu pomocí technologie WAP 4 a další. Mobilní telefon je zobrazen na obrázku 1. PDA (Personal Digital Assistant) Je kapesní počítač, ve většině případů s dotykovou obrazovkou, umožňující snadnou organizaci času, editaci dokumentů, přístup k internetu a další. Současné PDA velmi často obsahují telefonní modul, takže mohou sloužit také jako mobilní telefon. PDA používají operační systém (Windows Mobile dříve Pocket PC, PalmOS) a je tedy možné vyvíjet a spouštět různé aplikace podobně jako u klasických osobních počítačů. Protože jsou vybaveny dotykovou obrazovkou, ovládají se nejčastěji dotykovým perem (stylusem) nebo prstem. PDA zobrazuje obrázek 2. Smartphone Je zařízení, které je více než PDA podobné mobilnímu telefonu, ale které stejně jako PDA obsahuje operační systém (Windows Mobile dříve Smartphone, Symbian OS) a je tedy možné vyvíjet a spouštět různé aplikace. Smartphone je zobrazen na obrázku 3. 2 Mobile Device. 3 Protokol, který umožňuje výměnu textových zpráv mezi mobilními zařízeními. 4 Mezinárodní standard umožňující přístup k internetu z mobilních zařízení. 2

21 2.2 Operační systém Windows Mobile V předchozí kapitole, která stručně rozdělila mobilní zařízení, byl zmíněn operační systém Windows Mobile. V této kapitole popíšu historii a vlastnosti tohoto operačního systému. Pro základní pochopení této problematiky je nutné zmínit dva pojmy: Windows CE Jádro operačního systému určené pro takzvané embedded zařízení (kapesní počítače, navigace). Toto jádro obsahuje určitou podmnožinu Win32 API funkcí známých z operačních systémů Windows pro stolní počítače (Windows XP, Windows Vista). Windows Mobile (dříve Pocket PC, Smartphone viz. dále) Vlastní operační systém fungující na daném zařízení, který je založen na jádru některé z verzí Windows CE, poskytující uživatelské rozhraní pro komunikaci uživatele se zařízením. Obrázek 1 - mobilní telefon Obrázek 2 - PDA Obrázek 3 - smartphone Nyní se stručně podíváme na historii operačního systému Windows Mobile, která nám pomůže vyjasnit si pojmy Windows Mobile, Pocket PC a Smartphone. První zařízení postavená na jádru Windows CE byla představena v roce 1996 jako tzv. Handheld PC. Byly to spíše organizéry než zařízení podobné počítačům. Až do roku 2000 nebyla tato zařízení ničím zajímavá a firma Microsoft se spíše snažila těžit z popularity zařízení podobných těm se systémem PalmOS. Zlom nastává právě v roce 2000, kdy přichází první zařízení s operačním systémem Pocket PC 2000 postavených na jádru Windows CE 3.0. Přepracováno bylo uživatelské rozhraní a zařízení mají barevné dotykové displeje. V roce 2002 pak přichází zařízení s operačním systémem Pocket PC 2002 postavená na finální verzi jádra Windows CE 3.0 a tato zařízení jsou první opravdu rozšířená mobilní zařízení s operačním 3

22 systémem od Microsoftu. Na stejném jádru byla založena také první verze operačního systému pro zařízení bez dotykových displejů s názvem Smartphone V roce 2003 přichází Microsoft s jádrem Windows CE 4.2, které v sobě již obsahuje odlehčenou verzi.net frameworku nazvanou Compact.NET Framework (viz. [21]). Současná zařízení (jak ty s dotykovým displejem tak bez něj) jsou postavena na jádru Windows CE 5 (operační systém Windows Mobile 5) a Windows CE 5.2 (operační systém Windows Mobile 6 a 6.1). Z technologií nabízí dnešní zařízení postavená na operačním systému Windows Mobile vše, co si lze představit, od telefonních modulů (ty byly zřídka používány do verze Pocket PC 2003) přes technologie WI-FI, Bluetooth, GPS a gravitační čipy. Na konci této kapitoly ještě shrnu pojmy, které se v pojednání o historii operačního systému Windows Mobile objevily, a které budou dále použity v této práci: Pocket PC Původní název operačního systému Windows Mobile pro zařízení s dotykovými displeji (Pocket PC 2000, Pocket PC 2002). V této práci budu tento termín dále používat v rozšířené podobě pro všechna zařízení, která mají dotykový displej a mají operační systém buď Pocket PC, nebo Windows Mobile. Bude se jednat o zařízení podobná tomu na obrázku 2. Smartphone Původní název operačního systému Windows Mobile pro zařízení bez dotykových displejů (Smartphone 2002, Smartphone 2003). V této práci budu tento termín dále používat v rozšířené podobě pro všechna zařízení, která nemají dotykový displej a mají operační systém buď Smartphone, nebo Windows Mobile. Bude se jednat o zařízení podobná tomu na obrázku 3. [2] a [26]. Více se tématu historie a členění operačního systému Windows Mobile věnuje literatura 2.3 Jízdní řád Již v úvodu této práce bylo zmíněno, co znamená pojem jízdní řád. V této kapitole budou dále zmíněny pojmy, které velmi úzce souvisí s jízdním řádem a s hledáním v jízdních řádech obecně, a které budou v této práci dále použity: Stanice (zastávka) Místo, na kterém je možné uskutečnit nástup nebo výstup do (respektive z) dopravního prostředku. Může se jednat o vlakové nádraží, nebo jen nástupní ostrůvek tramvaje. Objekt Souhrn stanic (zastávek). Může se jednat o jednu nebo více stanic (zastávek). Příkladem je obec (všechny stanice v obci), divadlo (stanice v blízkosti divadla) atd. 4

23 Spoj Dopravní prostředek jedoucí z počáteční stanice do cílové přes nějaké průjezdní stanice, který přijíždí a odjíždí z daných stanic v konkrétní čas. Spoj může jezdit opakovaně například každý den, jen o víkendu, jen v pondělí atd. Linka Spoje, které mají většinou shodnou trasu a bývají shodně značeny. Například v jízdním řádu Pražské integrované dopravy jsou spoje, které odjíždí ze stanice Dejvická, do stanice Depo Hostivař a projíždí shodnými stanicemi (Hradčanská, Malostranská atd.) značeny jako linka Metro A. Spojení Souhrn spojů, které je nutné použít, abychom se dostali z počáteční stanice do stanice cílové. 2.4 Přehled existujících řešení pro hledání v jízdních řádech na mobilních zařízeních Po vyjasnění některých technických pojmů již nyní můžeme přikročit k popisu možností, které jsou v současné době v České republice dostupné pro vyhledávání spojení na mobilních zařízeních. Jsou to: Informace o spojení odeslaná jako SMS zpráva na číslo mobilního operátora Telefonické zjištění spojení Vyhledání spojení pomocí technologie WAP na stránkách wap.idos.cz Použití aplikace IDOS pro Pocket PC Na každou z těchto možností se nyní podíváme trochu blíže. Prvním třem řešením se detailně věnuje text [11] SMS informace o spojení V mobilním telefonu vybereme volbu pro psaní nové SMS zprávy a poté ji ve speciálním formátu pošleme na telefonní číslo, které je pro každého mobilního operátora různé. Například pro operátora Vodafone je to tento tvar 5 : Syntaxe: SPOJ ODKUD KAM [HHMM] [DDMMRR] [+N] Příklad: SPOJ BRNO SUMPERK Odpověď na daný požadavek nám přijde opět ve formě SMS zprávy a vypadá například takto: 1. SMS zpráva: VLAK: Odj: Chrudim 14:08, Prij.: Pardubice hl. n. 14:39, Vlak Os SMS zpráva: Odj.: Pardubice hl.n. 14:43, Prij.: Praha hl.n. 16:00, Vlak: EC 144 DETVAN; 115 km; 1 hod 52 min; 146 Kč 5 Použity byly příklady z [11]. 5

24 Pokud je spojení (zde z Chrudimi do Prahy) složeno z více spojů, mezi kterými se přestupuje, je pro každý spoj vyhrazena jedna SMS zpráva Telefonické zjištění spojení Další možností je zjištění hledaného spojení pomocí zavolání na speciální linku. Je možné využít buď specializovanou linku pro daného operátora nebo linku obecnou, na kterou se dovoláme z každého mobilního telefonu bez rozdílu. Operátorovi sdělíme požadavek, odkud a kam chceme cestovat, a poté je nám sděleno odpovídající spojení Použití technologie WAP Nejprve musíme na wapovém portálu našeho operátora nalézt odkaz na hledání v jízdních řádech (obrázek 4). Poté zadáme parametry hledání - požadovaný jízdní řád, objekty odkud a kam (obrázek 5). Po odeslání požadavku na nalezení spojení jsou nalezená spojení zobrazena (obrázek 6). Obrázek 4 - wapový portál Obrázek 5 - zadání parametrů hledání Obrázek 6 - nalezená spojení Pokud nemá uživatel předplacený datový tarif, musí platit za každé hledání. Cena za jeden kilobyte je v případě WAPu asi 0,40 Kč v závislosti na mobilním operátorovi. Je také možno přistupovat přímo k internetovému portálu IDOS (popisovaného dále v kapitole 3.2 Internetový portál IDOS) pomocí mobilního prohlížeče na zařízení (Opera Mini, Internet Explorer, Safari atd.). Firma Chaps s.r.o. ale nikde tuto možnost neuvádí a přístup z mobilních webových prohlížečů se snaží blokovat, takže se tímto postupem nebudeme dále zabývat. 6

25 2.4.3 IDOS pro platformu Pocket PC V roce 2003 firma Chaps s.r.o., která spravuje data jízdních řádu v České republice 6, uvolnila verzi aplikace IDOS pro Pocket PC zařízení. Hlavní rozdíl oproti dříve zmíněným řešením je ten, že hledání probíhá přímo na zařízení uživatele a neplatí se tedy další poplatky za SMS, volání, nebo přenos dat. Uživatel ale musí ručně aktualizovat datové soubory s jízdními řády. Protože se na tuto aplikaci budu v práci dále odkazovat, popíšu ji trochu podrobněji než předchozí řešení. Obrázek 7 - výběr jízdního řádu Obrázek 8 - základní formulář Obrázek 9 - zadání jména objektu Po instalaci aplikace, datových souborů s jízdními řády a spuštění aplikace se nám zobrazí výběr nainstalovaných datových souborů s jízdními řády. Zde si můžeme vybrat, který jízdní řád (řády) se mají načíst do paměti zařízení, a ve kterých bude dále možné hledat spojení (obrázek 7). Po načtení jízdních řádů musíme zadat parametry hledání objekty odkud, kam případně přes, datum a čas hledání, počet přestupů a jestli se má hledat podle příjezdu nebo odjezdu (obrázek 8). Zadání objektů odkud, kam a přes je asi stěžejní při zadávání parametrů. Zadání probíhá v samostatném dialogu a jsou nám nabízeny objekty, které se shodují se zadaným textovým vstupem a odpovídají zvolené kategorii objektů (obrázek 9). Poté, co vybereme požadované údaje a klikneme na tlačítko 'Vyhledat', se nám zobrazí jednotlivá spojení, která je možné použít (obrázek 10). Každé spojení můžeme nechat rozbalit, abychom viděli časy příjezdů a odjezdů z průjezdních zastávek a názvy použitých linek (obrázek 11). V daném dialogovém okně vidíme také poznámky o jednotlivých spojích. U každého spoje si také můžeme nechat zobrazit trasu daného spoje (obrázek 12). 6 Více se této problematice věnuje [1]. 7

26 Obrázek 10 - vyhledaná spojení Obrázek 11 - detail spojení Obrázek 12 - trasa vybraného spoje Mezi další funkce aplikace IDOS pro Pocket PC se dá zařadit už jen možnost vymazat veškeré zadané parametry na základním formuláři a možnost vložit vybrané spojení do kalendáře na zařízení. 2.5 Motivace V předchozích kapitolách byla popsána řešení, která je možné použít k vyhledávání spojení na kapesních zařízeních. Bohužel tato řešení trpí určitými nevýhodami, které v krátkosti shrnu: SMS informace o spojení o složitá syntaxe požadavku na nalezená spojení o málo přehledný výpis nalezeného spojení, který uživatel obdrží ve formě SMS zpráv o platba za každý požadavek na nalezení spojení Telefonické zjištění spojení o nalezená spojení jsou uživateli ústně sdělena je nutné si je zapamatovat nebo ručně opsat o platba za každý požadavek na nalezení spojení Použití technologie WAP o pomalé zadávání názvů objektů (stanic) o málo přehledný výpis nalezených spojení podobný spíše tomu z SMS informace o spojení o platba za každý požadavek na nalezení spojení IDOS pro platformu Pocket PC o aplikaci není možné použít na zařízeních typu Smartphone o chybějící funkce (například nastavení aplikace) 8

27 Pro každodenní využití je asi nejvhodnější použití aplikace IDOS pro platformu Pocket PC. Tato aplikace ale není funkční na zařízeních bez dotykových displejů (Smartphone) a chybějí jí některé funkce, které například nabízí již zmiňovaný internetový portál IDOS. Z tohoto důvodu vznikla v roce 2005 myšlenka na vytvoření aplikace, která bude určena pro všechna zařízení s operačním systémem Windows Mobile (jak pro Pocket PC tak Smartphone), bude mít větší množství dostupných funkcí a nabídne lepší uživatelské rozhraní než aplikace IDOS pro Pocket PC. Aplikace byla pojmenována Smartřády. 2.6 Základní architektura aplikace S kolegou Janem Blažkem, který se na vývoji aplikace od počátku podílí, jsme se rozhodli pro model offline vyhledávání v datech jízdních řádů (podobně jako je tomu například u aplikace IDOS pro Pocket PC). Díky tomu je aplikace rozdělena na dvě základní části: Knihovna pro práci s datovými soubory (načítání jízdních řádů, vyhledávání spojení atd.) Vlastní aplikace, která využívá knihovnu algoritmů, a která zprostředkovává uživatelské rozhraní pro práci s algoritmy a daty. Rozdělení aplikace zobrazuje diagram komponent na obrázku 13. Část, která je spojena s komponentou Knihovna na hledání kolegy Blažka, se týká právě práce s datovými soubory. Tato část aplikace je předmětem diplomové práce kolegy Jana Blažka [1]. Druhá část aplikace spojená s komponentou Jádro aplikace Smartřády bude dalším předmětem této diplomové práce. Obrázek 13 - diagram komponent 9

28 2.7 Specifikace cílů Z předchozí kapitoly vyplývá, že hlavním cílem této práce je vytvořit aplikaci, která umožní využití knihovny pro hledání v jízdních řádech a nabídne intuitivní uživatelské rozhraní. Právě návrh uživatelského rozhraní je klíčový cíl této práce. Aplikace Smartřády bude primárně určena pro platformu Smartphone, pro kterou žádná podobná aplikace prozatím neexistuje. Hlavním cílem bude tedy vytvořit uživatelské rozhraní právě pro tuto platformu. Snahou této aplikace je ale také rozšířit, a pokud možno nahradit, stávající aplikaci IDOS pro Pocket PC. Z tohoto důvodu musí být uživatelské rozhraní také navrženo s ohledem na použití na zařízeních s dotykovým displejem. Z kapitoly 2.2 Operační systém Windows Mobile víme, že existuje velké množství verzí operačního systému Windows Mobile (případně jeho předchůdců). Množinu cílových zařízení tedy omezíme na ty s operačním systémem: Smartphone 2003 Pocket PC 2003 Windows Mobile 5, 6, 6.1 (jak verze bez dotykového displeje tak s ním) Celý proces vývoje aplikace Smartřády se dá shrnout do dvou následujících iterací (viz. obrázek 14): Iterace 1: 1. Sběr základních požadavků na aplikaci a jejich sumarizování. 2. Návrh aplikace vycházející z bodu jedna. 3. Implementace navržené aplikace. Iterace 2: 1. Sběr nově vzniklých požadavků po uvolnění veřejné testovací verze aplikace. 2. Návrh nově vzniklých požadavků z bodu jedna iterace dvě. 3. Implementace nově navržených požadavků. 4. Uživatelské a srovnávací testy finální verze aplikace. Obrázek 14 - životní cyklus aplikace Smartřády 10

29 Tyto dvě iterace budou také tvořit základní obsah této práce. Nejprve budou v kapitole 3 Analýza uvedeny základní požadavky na aplikaci. Tyto požadavky budou vycházet ze skupinové diskuze. V kapitole 4 Návrh aplikace budou nejprve za pomocí metody cardsortingu tyto požadavky utříděny do odpovídajících množin a pro ty bude poté vytvořen návrh řešení. Kapitola 5 Implementace bude poté popisovat implementaci takto vytvořeného návrhu. Kapitola 6 Testování nejprve shrne druhou iteraci vývoje aplikace, na kterou naváže uživatelskými a srovnávacími testy finální verze aplikace. 11

30 12

31 3 Analýza 3.1 Platforma Windows Mobile Již v kapitole 2.2 Operační systém Windows Mobile byly stručně popsány základní pojmy vztahující se k cílové platformě, pro kterou bude určena aplikace Smartřády. V této kapitole se na zařízení s operačním systémem Windows Mobile podíváme trochu blíže. Zajímat nás bude především uživatelské rozhraní u obou platforem. Nejprve bude popsána platforma Smartphone a poté Pocket PC Platforma Smartphone Z kapitoly 2.2 Operační systém Windows Mobile víme, že pod pojmem Smartphone se v této práci myslí zařízení, které nemá dotykový displej a obsahuje operační systém buď Smartphone 2003 nebo Windows Mobile 5, 6, 6.1 v edici Standard. Nejprve bude popsáno, jak je možné tuto skupinu zařízení ovládat a poté, jak nejčastěji vypadají aplikace, které se dají na těchto zařízeních používat Obrázek 15 - smartphone s numerickou klávesnicí Obrázek 16 - smartphone s QWERTY klávesnicí 13

32 Uživatel může se zařízením komunikovat prostřednictvím těchto kláves (čísla odpovídají těm z obrázků 15 a 16, čísla kláves 2 6 jsou povinné klávesy, které musí každé Smartphone zařízení obsahovat): 2. multifunkční klávesy (levá a pravá) slouží k vyvolání akcí, které jsou momentálně zobrazeny ve spodní části displeje (více viz. dále) 3. kurzorový kříž slouží k pohybu kurzoru po displeji ve čtyřech základních směrech (nahoru, dolů, doprava, doleva), střed kříže slouží k potvrzení volby 4. klávesa domů slouží k návratu na základní obrazovku dnes 5. klávesa zpět slouží k mazání textů nebo k návratu na předchozí obrazovku 6. klávesa pro přijetí nebo odmítnutí hovoru 7. numerická klávesnice pomocí numerické klávesnice uživatel píše čísla, texty nebo ostatní možné znaky, zadávání textu je možné s využitím prediktivního slovníku T9 7 nebo bez něho 8 8. QWERTY klávesnice některá zařízení obsahují klávesnici podobnou té počítačové, k psaní speciálních znaků nebo číslic slouží přepínací klávesa Fn Neméně důležitá je také zpětná vazba zařízení. Ta je realizována prostřednictvím displeje (číslo 1 na obrázcích 15 a 16). Displej má u platformy Smartphone tyto vlastnosti: není dotykový slouží skutečně pouze k zobrazování informací uživateli může mít různou velikost (2", 2.4") může mít různé rozlišení 9 a orientaci 10 : o portrait (na výšku) rozlišení 176 x 220, 240 x 320 bodů o landscape (na šířku) rozlišení 320 x 240 bodů barevná hloubka barev (16 bitů) 11 displej je rozdělen na tři základní části (viz. obrázek 17): 1. stavový řádek zobrazuje jméno aktuálně spuštěné aplikace a informace o stavu přístroje (síla GSM signálu, stav baterie atd.) 2. hlavní okno zde se zobrazují aktuálně běžící aplikace 7 Při psaní jednotlivých písmen ve slově je pro každé písmeno nutné stisknout každou klávesu jen jednou. Slova jsou dohledávána v T9 slovníku, který musí každé požadované slovo obsahovat. Pro zadání slova auto stiskneme klávesy 2886 (tedy čtyři stisky). Výhodou je rychlost, nevýhodou nutnost mít každé slovo a jeho tvar v T9 slovníku (více viz. [25]). 8 Pro jedno písmeno musíme stisknout danou klávesu jednou až n-krát. Pro zadání slova auto stiskneme klávesy (tedy sedm stisků). Výhodou je, že není potřeba žádný slovník, nevýhodou potom navýšení počtu stisků klávesnice. 9 Nejsou zde uvedena všechna možná rozlišení. 10 Page orientation Tomuto tématu se detailně věnuje [19]. 14

33 3. lišta s menu na této liště mohou být zobrazena maximálně dvě tlačítka, jejich funkci (přímou akci nebo zobrazení menu) je možné vyvolat stiskem odpovídající multifunkční klávesy (pravé nebo levé) Obrázek 17 - rozdělení displeje u platformy Smartphone Obrázek 18 - spuštěná aplikace na Smartphone zařízení Následujících několik bodů shrnuje zásady, které dodržuje většina standardních aplikací pro platformu Smartphone (více viz. [9]): Název aplikace nebo její stav je zobrazen jako textový popis ve stavovém řádku. V hlavním okně se zobrazují standardní systémové komponenty, jako edit, static, listbox 12, pomocí kterých je například zobrazena informace, kterou má aplikace podávat, nebo je uskutečňován uživatelský vstup a nastavení. Přesun mezi komponentami je uskutečňován pomocí kurzorových kláves a vstup je realizován pomocí numerické nebo QWERTY klávesnice. Střed kurzorového kříže může sloužit k vykonání nějaké akce namapované na aktivní komponentu (například u aplikace průzkumník na obrázku 18 slouží k vstupu do aktuálně označeného adresáře). Levé tlačítko v liště s menu většinou slouží jako tlačítko pro nějakou přímou akci (zobrazení další nabídky, vyložení karet u hry Solitaire atd.). Pravé tlačítko může sloužit také pro přímou akci, nebo může sloužit k zobrazení rozšířeného menu (například na obrázku 18). V rozšířeném menu je možné se pohybovat pomocí kurzorových kláves a volbu potvrzovat pomocí středu kurzorového kříže. 12 Microsoft Visual c++ Tutorial

34 3.1.2 Platforma Pocket PC Podobně jako význam slova Smartphone, tak význam Pocket PC byl vysvětlen v kapitole 2.2 Operační systém Windows Mobile. V terminologii této práce se tedy jedná o zařízení s dotykovým displejem a operačním systémem Pocket PC 2003 nebo Windows Mobile 5, 6 nebo 6.1 v edici Professional. Struktura této kapitoly bude podobná jako u popisu platformy Smartphone. Nejprve tedy bude zmíněno ovládání platformy Pocket PC a poté ukázáno, jak vypadají běžné aplikace pro tuto platformu Obrázek 19 - Pocket PC bez klávesnice Obrázek 20 - Pocket PC s výsuvnou QWERTY klávesnicí Narozdíl od platformy Smartphone, u platformy Pocket PC není prakticky vůbec stanoveno, jaká tlačítka musí zařízení obsahovat. Může se jednat o zařízení, které se ovládá jen prostřednictvím displeje, nebo se může jednat o zařízení, které obsahuje numerickou nebo QWERTY klávesnici. Většina zařízení ale vypadá podobně jako ty na obrázcích 19 a 20, které mají tyto ovládací prvky (více viz. [16]): 2. QWERTY klávesnice některá zařízení obsahují klávesnici podobnou té počítačové, k psaní speciálních znaků nebo číslic slouží přepínací klávesa Fn 3. tlačítka rychlé volby některá zařízení obsahují speciální klávesy, které mohou například zastávat funkci podobnou multifunkčním klávesám u platformy Smartphone, nebo pomocí kterých můžeme vykonávat předem nadefinované akce (spuštění vybrané aplikace atd.) 4. klávesa pro přijetí nebo odmítnutí hovoru 5. kurzorový kříž slouží k pohybu kurzoru po displeji ve čtyřech základních směrech (nahoru, dolů, doprava, doleva), střed kříže slouží k potvrzení volby 16

35 Hlavním ovládacím prvkem platformy Pocket PC je ale dotykový displej (číslo 1 na obrázcích 19 a 20). Ten má tyto vlastnosti: je dotykový ovládá se zpravidla stylusem (dotykové pero) nebo prstem může mít různou velikost (2.8", 3.5") může mít různé rozlišení 13 a orientaci 14 : o portrait (na výšku) rozlišení 240 x 320, 480 x 640, 240 x 400 bodů, displej je možné otočit do landscape módu (na šířku) o square (čtvercový) rozlišení 240 x 240 nebo 320 x 320 bodů barevná hloubka barev (16 bitů) 15 displej je rozdělen na tři základní části podobně jako u platformy Smartphone (viz. obrázek 17 v předchozí kapitole) U platformy Smartphone bylo možné zadávat znaky pouze pomocí klávesnice. U platformy Pocket PC máme tyto dvě možnosti: zadání znaků pomocí klávesnice, pokud jí přístroj disponuje (například zařízení na obrázku 20) zadání znaků pomocí softwarové klávesnice 16 - na displeji je zobrazena klávesnice, kde daný znak stiskneme buď dotykovým perem, nebo prstem Aplikace mají díky dotykovému displeji mnohem variabilnější ovládání. Žádný standard tedy není v dnešní době prakticky možné vysledovat. Co ale podobně jako Smartphone platí u většiny Pocket PC aplikací, je rozdělení na tyto tři části: Název aplikace nebo její stav je zobrazen jako textový popis ve stavovém řádku. V hlavním okně se zobrazují standardní systémové komponenty, jako edit, static, listbox, button 17. Toto okno je nejvariabilnější ze všech tří částí displeje, takže právě zde dochází k největším odlišnostem mezi Smartphone a Pocket PC platformou. Velkou předností platformy Pocket PC je, že můžeme využít funkci tlačítek, která uživatel stiskne přímo poklepáním na displej a vyvolá tak nějakou akci. U platformy Smartphone toto možné není a uživatel vždy musí nejprve daný prvek označit kurzorem a až poté může provádět požadované akce. 13 Nejsou zde uvedena všechna možná rozlišení. 14 Page orientation Tomuto tématu se detailně věnuje [19]. 16 Tomuto tématu se detailně věnuje [23]. 17 Microsoft Visual c++ Tutorial

36 Lišta menu funguje podobně jako u Smartphone aplikací. Někdy ale bývá hlavní okno aplikace rozšířeno právě přes tuto lištu a aplikace tak tuto lištu nahradí buď nějakou vlastní, nebo menu nepotřebuje vůbec. 3.2 Internetový portál IDOS Již několikrát byl v této práci a také dále bude zmiňován internetový portál IDOS. V této části práce je tedy nutné se zastavit a vysvětlit alespoň krátce, co to vlastně portál IDOS je. IDOS na internetu je v současné době jedna z nejvyužívanějších informačních služeb v prostředí českého internetu. Aplikace na internetové adrese umožňuje vyhledání spojení vlakem, autobusem, letadlem, MHD a kombinací vlaku a autobusu a jízdních řádů MHD vybraných měst (v současnosti Prahy, Brna a Ostravy). U vybraných vlakových spojení lze provést předrezervaci místenky, lehátka či lůžka, případně zjistit polohu vlaku (zpoždění). 18 To je myslím více než dostatečná definice, co vlastně internetový portál IDOS je. Nyní je ale ještě potřeba dále se podívat, jak tedy vlastně probíhá to zmiňované vyhledání spojení vlakem, autobusem, letadlem a MHD. Portál IDOS prošel v průběhu roku 2008 kompletní změnou designu. Základní funkce ale zůstaly shodné, takže následující popis se týká jak nové verze portálu IDOS, tak i té staré. Nás budou zajímat dále v této práci především tyto dvě části portálu IDOS (detailně se touto problematikou zabývá nápověda k portálu IDOS 19 ): zadání parametrů, podle kterých se má naleznout výsledné spojení výpis nalezených spojení Obrázek 21 - zadání parametrů hledání na portálu IDOS 18 IDOS pro internet IDOS - Nápověda. 18

37 Nejprve se tedy podíváme na zadání parametrů spojení. K tomu slouží aktivní záložka spojení (číslo 1, obrázek 21). Hledání vždy probíhá ve zvoleném jízdním řádu nebo v jejich kombinaci (číslo 2, obrázek 21). Nutné je vyplnit objekty odkud a kam (číslo 3, obrázek 21), případně je možné zadat objekty přes. Dále je možné změnit datum a čas požadovaného hledání (číslo 4, obrázek 21). Poté je nutné stisknout tlačítko hledat (číslo 5, obrázek 21). Po vyhledání spojení jsou tato spojení zobrazena způsobem, který zobrazuje obrázek 22. Spojení jsou nalezena pod sebou (číslo 1) a na jedné stránce je jich většinou zobrazeno pět až dvacet podle počtu možností, které pro zadané parametry existují. Jednotlivé zastávky, na kterých probíhá nástup, výstup nebo přestup, jsou vypsány v řadě pod sebou (číslo 2). Podobně je tomu u času odjezdu z dané stanice (pravý sloupec, číslo 4), příjezdu do stanice (levý sloupec, číslo 4) a dopravní prostředek (číslo 5) použitý k přesunu ze zastávky na daném řádku do zastávky o řádek níže. Kromě souhrnu o daném spojení (číslo 3) jsou také k dispozici grafické symboly reprezentující poznámky jednotlivých spojů a také je možné nechat si zobrazit trasu daného spoje poklepáním na název linky Obrázek 22 - zobrazení nalezených spojení na portálu IDOS Protože většina moderních internetových prohlížečů podporuje zobrazení více panelů (záložek), je možné takto internetový portál IDOS spustit ve více panelech najednou a porovnávat mezi sebou spojení nalezená vždy s trochu jinými zadanými parametry. 19

38 3.3 Požadavky na aplikaci Analýza (sběr) požadavků na funkce, vzhled a ovládání je klíčová část tvorby aplikace na hledání v jízdních řádech. V této kapitole nejprve analyzuji předpokládaného koncového uživatele této aplikace, poté demonstruji diskuzní skupinu, která se bude týkat používání jízdních řádů a mobilních telefonů obecně a nakonec setřídím zjištěné požadavky a vyberu ty, které budou figurovat dále v návrhu aplikace Profil budoucího uživatele aplikace Smartřády Než přikročím k vlastní analýze možných funkcí a uživatelského prostředí aplikace, pokusím se určit, jaký uživatel bude chtít používat aplikaci Smartřády. Postupně zde zmíním atributy, které bude mít imaginární budoucí uživatel aplikace 20. Vlastnosti tohoto imaginárního uživatele budou dále sloužit při výběru osob do skupinové diskuze, cardsortingu a uživatelských testů. Začnu obecnou demografickou charakteristikou budoucího uživatele: Věk Na věku uživatele v podstatě nezáleží. Protože se jedná o aplikaci pro uživatele, kteří často cestují v dopravních prostředcích, je asi dobré se omezit na věkovou hranici 15 až 60 let, neboli, dá se předpokládat, že většina koncových uživatelů začnou cestovat, když se stanou studenty a přestanou cestovat, když jdou do důchodu. Pohlaví Na pohlaví nezáleží vůbec, pokud se týče používání jízdních řádů. Tím, že jsme omezeni na zařízení s operačním systém Windows Mobile, dá se předpokládat, že zde mají převahu muži, takže cílovou skupinou by měla být spíše mužská část populace. Příjem a kupní síla Protože zařízení s operačním systémem Windows Mobile jsou zatím spíše dražší (nejlevnější nové Smartphone zařízení stojí asi Kč, zatímco běžný mobilní telefon stojí i Kč), uživatel aplikace Smartřády bude pocházet spíše z příjmově silnější skupiny obyvatel. Dosažené vzdělání Na dosaženém vzdělání v podstatě nezáleží, ale profese by měla reflektovat předchozí bod. Místo bydliště Aplikace Smartřády je určena pro uživatele, kteří denně dojíždějí buď do práce nebo do školy nebo často jezdí například na firemní cesty. Počítá se proto s uživateli, kteří buď bydlí ve velkém městě, ve kterém využívají denně MHD, nebo s uživateli bydlícími v menších obcích dojíždějících do práce (školy) do většího města. Co nás bude na koncových uživatelích zajímat hlavně, budou technologické zdatnosti: 20 Některé závěry byly vyvozeny na základě: TICHÝ, T Windows Mobile: Analýza uživatelské základny. 20

39 Mobilní telefon Protože je aplikace určena pro mobilní zařízení s operačním systémem Windows Mobile, uživatel musí toto zařízení vlastnit, nebo plánovat jeho koupi. Osobní počítač Aby mohl uživatel aplikaci vůbec nainstalovat, musí vlastnit nebo mít přístup k osobnímu počítači a alespoň základní znalost práce s počítačem. Je možné využít jak operační systém Windows, tak Linux. Internet Ke stažení aplikace a souborů s jízdními řády bude uživatel potřebovat přístup k internetu a základní orientaci na něm Skupinová diskuze Skupinová diskuze (focus group) slouží ke sběru poznatků, námětů a názorů vyplývajících z diskuze několika lidí mezi sebou a moderátorem, který diskuzi usměrňuje požadovaným směrem. V našem případě je důležité diskutovat tyto tři důležité otázky: Použití hromadné dopravy, metody na přípravu cesty hromadnou dopravou Rozbor, spokojenost a nespokojenost se současnými způsoby vyhledávání v jízdních řádech Možnosti vyhledávání v jízdních řádech pro mobilní zařízení, jejich klady a zápory Nejdříve se tedy bude jednat o diskuzi na téma používání hromadné dopravy, jak si lidé připravují cestu dopředu a jaké k tomu používají pomůcky. Ve druhém bodě se zaměříme na bližší diskuzi o internetovém portálu IDOS, který dnes jasně dominuje mezi možnostmi, jak hledat v jízdních řádech. Poslední bod se poté bude týkat možností, jak využít mobilní zařízení pro hledání v jízdních řádech Výběr vhodných účastníků skupinové diskuze Skupinová diskuze musí být vedena mezi vhodnými účastníky. Nejprve byl tedy sestaven tzv. screener neboli krátký dotazník, pomocí kterého byli vybráni čtyři účastníci skupinové diskuze, kteří mají vlastnosti podobné těm z kapitoly Profil budoucího uživatele aplikace Smartřády a zároveň: Nepracují nebo nestudují nic souvisejícího s dopravou (např. řidič) nebo s informačními technologiemi (programátor), což by mohlo negativně ovlivnit výsledky diskuze. V poslední době se neúčastnili žádné podobné diskuze. Screener je k dispozici jako příloha C Skupinová diskuze o jízdních řádech dotazník. Naskenované výsledky dotazníku jsou k dispozici na přiloženém CD. Nakonec byli vybráni dva 21

40 muži a dvě ženy. Od každého pohlaví jeden studující a jeden pracující. Studující denně dojíždějí do školy pomocí městské hromadné dopravy a vlaků. Pracující denně dojíždět nepotřebují, ale relativně často hromadnou dopravu využívají. S internetem a mobilními telefony mají všichni účastníci dostatek zkušeností Průběh skupinové diskuze Před skupinovou diskuzí byly provedeny potřebné přípravy dle [3]. Vlastní diskuze byla zahájena krátkým přivítáním a seznámením s průběhem diskuze. Poté účastníci dostali krátký dotazník (příloha D Skupinová diskuze o jízdních řádech příprava), aby měli možnost se připravit na zadaná tři témata. Krátký dotazník před začátkem vlastní diskuze slouží k utřídění myšlenek účastníků a k sepsání vlastního názoru, který by při vlastní diskuzi mohl být ovlivněn názorem někoho jiného. Vlastní diskuze poté trvala asi čtyřicet minut a postupně byla diskutována všechna výše uvedená témata Vyhodnocení skupinové diskuze Diskuze přinesla tyto poznatky důležité pro další tvorbu aplikace pro vyhledávání v jízdních řádech na mobilních zařízeních: 1. Téma (cestování hromadnou dopravou): a. Účastníci diskuze si spojení zjišťují vždy předem a berou si s sebou na cesty již hotový harmonogram. Na to používají internetový portál IDOS. b. Pokud nastane na cestě problém, nebo potřebují někam okamžitě jet, ptají se buď cestujících, nebo zajdou pěšky na zastávku a informace tam zjistí. 2. Téma (internetový portál IDOS): a. Účastníkům vyhovují základní prvky formuláře a jejich rozmístění (boxy na zadání objektů odkud a kam, zadání data a času). b. Oproti papírovým jízdním řádům jim vyhovuje aktuálnost dat a rychlost nalezení vhodné cesty (nemusí se přehrabovat v množství nepotřebných dat). c. Důležitá je rychlá změna jízdního řádu, i když většinou používají ten samý řád, občas ho chtějí změnit. Vyhovuje jim možnost kombinovat načtené jízdní řády (např. vlaky + autobusy). d. Na nové verzi portálu IDOS se účastníkům nelíbí našeptávač. Díky tomu se jim nabízí všechny objekty s daným názvem, ale pro ně je důležité, aby na prvních místech byly objekty, které často využívají, což nová verze portálu neumožňuje. 22

41 e. Z dalších funkcí účastníkům vyhovuje především možnost porovnávat více nalezených možností při zapnutí více panelů webového prohlížeče, zobrazení trasy spoje, informace o zpoždění vlaku a možnost nastavení minut na přestup. O ostatních možnostech nastavení ale nevědí. 3. Téma (vyhledávání v jízdních řádech na mobilních zařízeních): a. Všichni často používají mobilní telefon a na cestování si ho vždy berou s sebou. b. Pokud na cestě potřebují najít spojení, nepoužívají možnosti popsané v kapitole 2.4 Přehled existujících řešení pro hledání v jízdních řádech na mobilních zařízeních, protože o nich nevědí. c. Výhody dostupnosti aplikace pro mobilní telefony spatřují podobné jako u internetového portálu IDOS. d. Možné nevýhody vidí v množství informací na malé ploše displeje a v možnosti zadání vstupních parametrů pro hledání. Jeden účastník na mobilní telefon špatně vidí, takže se bojí o malou velikost fontu při zobrazení velkého množství informací Základní požadavky na aplikaci Smartřády Nyní již máme dostatek informace k sumarizování základních požadavků na aplikaci Smartřády z hlediska dostupných funkcí. Z předchozí podkapitoly je patrné, že základní model bude muset být relativně dost podobný webovému portálu IDOS, na který jsou uživatelé zvyklí. Jedná se především o: Možnost volby jízdního řádu a jeho jednoduché změny. Možnost vzájemného spojování jízdních řádů a hledání v několika jízdních řádech současně. Formulář, na kterém bude okamžitě k dispozici zadání základních parametrů hledání (objekt odkud, kam a přes, datum a čas, preferovaný počet přestupů), důraz musí být kladen na pohodlné zadání těchto parametrů (například u zadání objektů nabízet naposledy hledané objekty na prvních místech). Výpis výsledků nalezených spojů musí být přehledný a pokud možno podobný tomu na portálu IDOS a musí co nejlépe využít velikost displeje mobilního zařízení. U nalezených spojů umožnit zobrazení jejich trasy a zpřístupnit další funkce jako například zpoždění vlaku nebo poznámku daného spoje. Umožnit určité přizpůsobení aplikace nastavení (např. velikost fontu, minuty na přestup). 23

42 24

43 4 Návrh aplikace V předchozí kapitole byly popsány základní požadavky na výslednou aplikaci pro hledání v jízdních řádech na kapesních zařízeních. V této kapitole se nejprve podíváme na to, jak jednotlivé funkce propojit dohromady, aby vznikly ucelené funkční celky. K tomu použijeme poznatky z kapitoly 3 Analýza a metodu card sortingu. V dalších částech bude poté navrženo vlastní řešení celé aplikace od obecných částí až po návrh jednotlivých formulářů. 4.1 Card sorting Na card sorting jsem přizval stejné čtyři účastníky jako do skupinové diskuze. Nikdo z nich na počátku nevěděl, k čemu metoda slouží, takže výsledky metody nejsou zatíženy tím, že by účastníci okamžitě přemýšleli: Jak je to v IDOSu?. Každý účastník měl neomezeně času na seskupení asi třiceti kartiček do větších celků. Texty těchto kartiček tvořily krátké výrazy, jejichž obsah vycházel z požadavků na aplikaci popsaných v kapitole Základní požadavky na aplikaci Smartřády. Po rozdělení kartiček do skupin měl poté každý účastník diskuze vzniklé skupiny pojmenovat. Na vyhodnocení výsledků byla použita aplikace Card Sword. Tato aplikace umí přehledně zobrazit finální diagram často se vyskytujících skupin nebo jejich celků. Výsledný diagram se nachází na obrázku 23 a pojmenování vytvořených skupin, které se nachází v pravé části diagramu, jsem provedl dle skladby vzniklých skupin. V diagramu vzniklo pět dominantních skupin: Zadání parametrů hledání Do této skupiny spadají parametry, podle kterých bude chtít uživatel naleznout daná spojení. Je zde jasná podobnost s formulářem na zadání parametrů hledání u internetového portálu IDOS (obrázek 21). Vyhledání spojení V aplikaci je nutné dát nějakým způsobem uživateli možnost hledání spustit, zobrazit průběh hledání a případně dát uživateli možnost hledání zrušit. Souvislost prvních dvou možností card sorting potvrdil, funkce zrušení hledání se objevila až u čtvrté skupiny. Informace o vyhledaných spojeních Druhá ze skupin, které se značně shodují s podobou dvou základních formulářů na internetovém portálu IDOS. Tato skupina sdružuje funkce a informace, které souvisejí s nalezenými spojeními. Je to tedy skupina podobající se obrázku 22. Nastavení parametrů hledání a další funkčnost Tyto dvě poslední skupiny jsem spojil do sebe. Hlavním důvodem byla značná nekonzistence seřazení karet z těchto dvou skupin. Základní trend, který ukazuje, že informace a funkce v těchto dvou 25

44 skupinách patří k sobě, byl z card sortingu patrný, ale bližší závěry se z toho vyvodit nedají, protože každý uživatel měl karty seřazeny trochu jiným způsobem. Celkově se dá říci, že card sorting potvrdil správnost návrhu uspořádání ovládacích a informačních prvků použitých u internetového portálu IDOS. První a třetí skupina tento portál prakticky kopírovala. Bližší zkoumání výsledků card sortingu ale také odhalila hlavní nedostatek této metody značnou variabilitu odpovědí, kdy každý účastník bere v úvahu jiná kritéria a je tedy značně obtížné vyvodit z této metody skutečně detailní závěry 21. Z tohoto důvodu nebudou brány výsledky card sortingu jako jediné primární kritérium pro tvorbu menu a formulářů, ale jako kritérium, které bude dále kombinováno s uspořádáním na internetovém portálu IDOS. 21 Tomuto tématu se detailně věnuje [24]. 26

45 Obrázek 23 - výsledky card sortingu 27

46 4.2 Základní návrh aplikace V kapitole 2.6 Základní architektura aplikace byla popsána základní architektura návrhu aplikace. Tuto část práce budou tedy tvořit tři základní komponenty (obrázek 13): Jádro aplikace, které zajistí komunikaci s knihovnou na práci s datovými soubory, neboli zajistí jakési zapouzdření této knihovny, se kterou se bude dále pracovat tak, jako by z pohledu dalších částí aplikace ani neexistovala. Uživatelský vstup a zobrazení informací Tyto dvě komponenty jsou zde sloučeny. Jedná se totiž o jednu část aplikace komunikaci uživatele a aplikace a naopak. Je tedy nutné nějakým způsobem umožnit uživateli zadávat například parametry hledání a na druhou stranu například informovat uživatele o výsledcích požadovaného hledání Jádro aplikace Smartřády Do jádra aplikace Smartřády by se kromě třídy zapouzdřující práci s knihovnou daly zařadit další navrhované funkce aplikace. Jedná se především o třídu, kde bude uloženo nastavení aplikace. Nastavení bude ukládáno do.ini souboru, jehož načítání a ukládání bude zajišťovat také Dll knihovna na práci s daty. Sekvenci inicializace aplikace, běhu aplikace a ukončení aplikace z pohledu spolupráce jádra aplikace a knihovny na práci s daty zobrazuje sekvenční diagram na obrázku 24. Obrázek 24 - sekvenční diagram aplikace Smartřády 28

47 4.2.2 Přizpůsobení aplikace zařízení Od této kapitoly dále se již bude práce věnovat návrhu komunikace uživatele s aplikací tedy uživatelský vstup a zobrazení informací uživateli. Začneme základními principy v tvorbě aplikace. V kapitole 3.1 Platforma Windows Mobile bylo zmíněno, že existuje velké množství zařízení s operačním systémem Windows Mobile a každé je svým způsobem jiné. Tato různorodost nás bude zajímat hlavně z pohledu těchto rozdílů: Smartphone x Pocket PC Aplikace na začátku běhu programu zjistí, jestli je spuštěna na zařízení s nebo bez dotykového displeje. Podle této informace se budou dále v programu zobrazovat různě upravené dialogy a aplikace bude různě interagovat s uživatelem. Rozlišení a orientace displeje Aplikace na začátku běhu programu zjistí, jaké má dané zařízení displej (rozlišení a orientaci) a podle toho se budou dále v programu zobrazovat různě upravené formuláře. Dále se musí rozlišovat dynamická změna zobrazení (překlopení displeje z portrait módu do landscape módu a opačně) a na tuto změnu reagovat. Aplikace bude dodržovat standardy popsané v [8]. Systém zadávání znaků Existují speciální druhy zařízení, které mají například standardně numerickou klávesnici (podobně jako klasické mobilní telefony) a vysouvací QWERTY klávesnici. Je důležité přizpůsobit způsob zadání dle aktuálně používané metody. Této tématice se věnuje především kapitola Formulář pro zadávání parametrů hledání. Další přizpůsobení aplikace dle nastavení Aplikace musí umožnit nastavení jistých preferencí dle svého uživatele. Jednat se bude především o velikosti fontů použitých v aplikaci (dle vyhodnocení focus group) atd. Podle těchto preferencí se aplikace ihned po spuštění přizpůsobí podobně jako podle rozlišení displeje. Možnosti nastavení aplikace jsou popsány v kapitole Nastavení aplikace Základní interface aplikace Z analýzy již víme, že displej jak u zařízení typu Smartphone, tak typu Pocket PC je rozdělen na tři základní části horní stavová lišta, spodní lišta s menu a vlastní okno pro běžící aplikaci. Aplikace Smartřády bude tyto jednotlivé části displeje využívat následujícím způsobem: Stavová lišta Zobrazení názvu aplikace pro její identifikaci. Bude tedy zobrazen text Smartrady. Lišta s menu Levé tlačítko bude sloužit pro přímou akci, pravé tlačítko bude sloužit buď pro přímou akci, nebo pro zobrazení rozšířeného menu, pokud bude nutné asociovat s menu větší množství dostupných akcí. 29

48 Hlavní okno pro aplikaci Na této největší části displeje budou zobrazeny dostupné komponenty nutné buď pro uživatelský vstup, nebo zobrazující požadovanou informaci. Rozmístění a velikost těchto komponent bude záležet na vlastnostech konkrétního zařízení (viz. předchozí kapitola). U hlavního okna aplikace se zastavíme ještě trochu blíže. V kapitole o internetovém portálu IDOS bylo zmíněno, že dnešní webové prohlížeče umožňují zobrazit více záložek najednou. Protože ve skupinové diskuzi účastníci uváděli, že jsou zvyklí záložky využívat kvůli možnosti porovnat nalezená spojení, bude jistě dobré jim tuto možnost v aplikaci Smartřády také umožnit. Záložky budou na sobě nezávislé a uživatel tak bude moci v každé záložce vykonávat dané operace bez ztráty informací v záložce jiné. Tato struktura je zobrazena na obrázku 28, grafický návrh použití záložek pak na obrázku 26. Protože některá zařízení (hlavně typu Smartphone) mají malé rozlišení a plochu displeje (176 x 220 bodů), mohlo by použití záložek zmenšit hlavní okno aplikace natolik, že by relevantní informace nebyly vidět. V nastavení aplikace tak bude možné použití záložek zakázat. Aplikace se poté bude chovat tak, jako by byla spuštěna neustále jedna záložka. Vzhled této volby ukazuje obrázek 27. lišta se záložkami hlavní okno aplikace, kde budou zobrazeny dialogy Obrázek 25 - hlavní okno aplikace se záložkami Obrázek 26 - hlavní okno aplikace bez záložek Formuláře aplikace Smartřády Po popisu té obecnější části návrhu aplikace se nyní dostáváme k popisu jednotlivých částí aplikace jednotlivých formulářů aplikace a ovládacích a informačních prvků, které tyto formuláře obsahují. Existence formulářů, kterých je více než například u internetového portálu IDOS (kde se jedná v podstatě o formuláře dva), vychází z potřeby aplikaci rozdělit tak, aby bylo vždy možné na malém displeji kapesního zařízení najednou zobrazit uživateli takové prvky, které logicky patří k sobě. 30

49 S přihlédnutím k funkčnímu rozdělení na portálu IDOS a výsledkům card sortingu byly navrženy tyto základní formuláře aplikace (jednotlivé formuláře jsou blíže popsány dále): výběr jízdního řádu průběh načítání jízdního řádu formulář pro zadávání parametrů hledání průběh hledání spojení výpis nalezených spojení výpis trasy konkrétního spoje nastavení aplikace Obrázek 28 schematicky zobrazuje přechod mezi jednotlivými formuláři a začlenění formulářů do struktury záložek a do celé aplikace. V dalších kapitolách bude již popisován návrh jednotlivých formulářů a komponent na těchto formulářích. Pokud budou při popisu zmiňovány standardní systémové komponenty, bude se jednat o komponenty, jejichž funkčnost je vysvětlena v [15]. Návrh bude společný pro platformu Pocket PC a Smartphone. Pokud se budou v návrzích vyskytovat rozdíly, tak budou tyto rozdíly zmíněny. Obrázek 27 - diagram struktury aplikace Výběr jízdního řádu Výběr jízdního řádu umožní uživateli zavést do paměti zařízení taková data, ve kterých bude chtít později vyhledávat spojení. Podobně jako u internetového portálu IDOS nebo u aplikace IDOS pro Pocket PC bude možné zvolit jeden nebo více jízdních řádů najednou (což 31

50 koresponduje s požadavkem na spojování jízdních řádů). Návrh funkční zobrazuje obrázek 29, grafický poté obrázek 30. Použité komponenty: Static zobrazení popisku Listbox seznam jízdních řádů dostupných na zařízení, více jízdních řádů je možné zvolit zaškrtnutím příslušného checkboxu Picture zobrazení loga aplikace Položky menu: Levá přímá akce, načtení vybraných souborů Pravá přímá akce, ukončení aplikace Obrázek 28 - stavový diagram výběru jízdního řádu Obrázek 29 - výběr jízdního řádu (grafický návrh) Obrázek 30 - průběh načítání dat (grafický návrh) Průběh načítání jízdního řádu Některé jízdní řády se načítají v řádu stovek milisekund a některé v řádu sekund, takže je o předpokládaném času nutné uživatele informovat. Uživatel také musí mít možnost načítání souborů kdykoli přerušit a vrátit se zpět na výběr jízdního řádu, například pokud zjistí, že ve volbě udělal chybu. Stavový diagram zobrazuje obrázek 32, grafický návrh poté obrázek

51 Použité komponenty: ProgressBar zobrazení stavu načítání Static informace o aktuálně načítaném jízdním řádu (název, platnost a datum vytvoření verze) Položky menu: Levá přímá akce, stornování načítání souborů a návrat zpět na formulář výběru jízdního řádu Obrázek 31 - stavový diagram průběhu načítání jízdního řádu Formulář pro zadávání parametrů hledání Jak z výsledků cardsortingu tak z analýzy internetového portálu IDOS vyplynulo, že základní parametry, podle kterých jsou dále spojení hledána, je nutné nabídnout uživateli na jednom formuláři. Jedná se především o zadání objektů odkud, kam, případně přes, zadání data a času kdy se mají spojení nalézt a zadání maximálního počtu na cestě uskutečněných přestupů. Tento formulář bude také logicky (viz. například aplikace IDOS pro Pocket PC) sloužit k přístupu k dalším funkcím, jako například vstupu do nastavení aplikace, zobrazení nápovědy nebo informací o verzi aplikace a datových souborů. Protože například u zadání objektů bude k dispozici zobrazování objektů zadaných v minulosti, budou na základním formuláři k dispozici komponenty speciálně vytvořené pro tento účel. Tyto komponenty budou dále popsány jako podkapitoly této části návrhu. U základního formuláře dále využijeme možnosti platformy Pocket PC, především možnost použití softwarových tlačítek, na které je možné kdykoli kliknout a vykonat tak některou z akcí. U platformy Smartphone je nutné, pro vykonání takovýchto akcí, použít rozšířené menu. 33

52 Použité komponenty: ComboBox zadání maximálního počtu přestupů RadioButton přepínání typu hledání, pouze u platformy Pocket PC (u Smartphone řešeno pomocí volby v menu) vytvořené zadání ostatních parametrů je realizováno pomocí speciálně vytvořených komponenty komponent, ty jsou popsány v dalších kapitolách Položky menu: Levá přímá akce, zahájení hledání spojení Pravá rozšířené menu, nabídka ostatních funkcí aplikace (vstup do nastavení, informace o aplikaci) Souhrn možných akcí zobrazuje stavový diagram na obrázku 33, grafický návrh formuláře pro platformu Pocket PC obrázek 34 a pro platformu Smartphone obrázek 35. Obrázek 32 - stavový diagram formuláře pro zadávání parametrů hledání 34

53 Obrázek 33 - zadání parametrů hledání (grafický návrh) Pocket PC Obrázek 34 - zadání parametrů hledání (grafický návrh) - Smartphone Zadávání názvů objektů obecné Zadávání názvů objektů odkud, kam a přes je nejvíce frekventovaný uživatelský vstup. Je tedy nutné vymyslet takový návrh, kdy bude možné zadat názvy objektů co nejrychleji. Nejprve obecně popíšeme, jak bude celé zadávání probíhat a poté se podíváme na specifika u zařízení s numerickou klávesnicí a ostatních (zadání pomocí softwarové nebo QWERTY klávesnice). Zadávání bude probíhat dle stavového diagramu na obrázku 36. Obrázek 35 - stavový diagram zadávání názvů objektů Při zadávání názvů objektů hraje velkou roli našeptávač. Ačkoli účastníci focus group uvedli, že se jim tato funkce na internetovém portálu IDOS nezamlouvá, je nějak nutné dát uživateli vědět, které objekty vyhovují zadání (pokud nezná přesné jméno objektu, aby ho snadno našel). Účastníkům diskuze se především nelíbilo, že často používané objekty nejsou 35

54 zobrazovány na předních místech. Tyto dva přístupy je tedy vhodné vzájemně propojit, a to takto: Na předních místech se zobrazují často používané objekty (zobrazené jinou barvou), jejichž název se shoduje se zadaným vstupem. Dále se zobrazují objekty, které vyhovují zadanému vstupu. Tyto objekty už nejsou nijak zvýrazněny a jsou seřazeny podle abecedy. Grafický návrh našeptávače je zobrazen na obrázku 37. Nejprve jsou modře zobrazeny často používané objekty (objekty, na které již někdy bylo vyhledáváno spojení), poté zeleně oblíbené objekty a nakonec černou barvou zbývající objekty, které vyhovují zadání. Obrázek 36 - našeptávač objektů Poslední věcí, kterou je nutné u zadávání názvů objektů řešit, je výběr kategorie objektu. U každého jízdního řádu jsou objekty rozděleny do tzv. kategorií skupin objektů, které mají něco společného. Mohou to být například města nebo části měst u vlakových řádů, nebo kina a divadla u městské hromadné dopravy. Protože na internetovém portálu IDOS je standardně vybrána kategorie bez omezení, bude tomu tak i v aplikaci Smartřády. V praxi to znamená, že v našeptávači se budou zobrazovat všechny objekty pojící se k aktuálně načteným jízdním řádům. Toto bude moci uživatel měnit buď v menu přímo na formuláři pro zadání parametrů hledání, nebo pomocí komponenty ComboBox umístěné na speciálním dialogu pro zadání názvů objektů u zařízení typu Pocket PC (viz. dále) Zadávání názvů objektů Smartphone s numerickou klávesnicí Protože zadávání názvů objektů je realizováno pomocí klávesnice nebo dotykového displeje, musíme toto zadávání přizpůsobit zařízení. Nejprve se podíváme na zadání u zařízení bez dotykových displejů a pouze s numerickou klávesnicí. Při návrhu systému zadávání jmen objektů vyjdeme ze dvou již zmíněných možností psaní textů na těchto zařízeních a shrneme jejich výhody a nevýhody: 1. Zadávání pomocí systému T9 Výhodou je rychlost, nevýhodou nutnost mít každé slovo a jeho tvar v T9 slovníku. 36

55 2. Zadávání bez systému T9 Výhodou je, že není potřeba žádný slovník, nevýhodou navýšení počtu stisků klávesnice. Pro potřebu aplikace Smartřády je zadávání systémem T9 naprosto ideální. Slovník totiž bude tvořit seznam objektů, který je dostupný v každém souboru s jízdním řádem, se kterým umí Dll knihovna pracovat. Nemůže se tak stát, že by dané slovo nebylo nalezeno. Naopak jasnou výhodou je možnost rychlého zadání názvů objektů daných zadáním T Zadávání názvů objektů Pocket PC, zařízení s QWERTY klávesnicí Pokud zadáváme znaky na zařízení s dotykovým displejem, máme ve většině případů k dispozici zadávání znaků po jednotlivých písmenech (pomocí softwarové QWERTY klávesnice). To samé platí v případě, že máme k dispozici QWERTY klávesnici hardwarovou. Ta může být k dispozici také u zařízení typu Smartphone. Jak již bylo řečeno, pro zadání každého písmene je potřeba jeden stisk klávesy, resp. jedno poklepnutí na softwarovou klávesnici. Pokud tedy chceme napsat například slovo auto, musíme postupně napsat písmena a u t o. Tento systém bude tedy při zadávání názvů objektů použit tak, že uživatel bude postupně zadávat jednotlivá písmena z požadovaného slova. V našeptávači se budou zobrazovat slova přesně odpovídající zadání. Jediný problém nastává s diakritikou. Na tu nebudeme brát ohled hlavně kvůli tomu, že některé přístroje ani zadávání znaků s diakritikou nepodporují. Posledním problémem je velikost některých softwarových klávesnic. Obrázek 38 ukazuje softwarovou klávesnici, která zabírá prakticky dvě třetiny velikosti hlavního okna displeje. Pokud bychom takovouto klávesnicí chtěli zadávat znaky například u objektu přes, tato klávesnice by box pro zadání objektu přes překryla (viz. umístění boxu pro zadání objektu přes na obrázku 34). Pro zadání znaků pomocí softwarové klávesnice byl tak navržen speciální formulář, kde je box pro zadání příslušného objektu umístěn vždy v horní části displeje. Dále je přímo na tomto formuláři možné měnit kategorii, ze které se objekty nabízejí. Grafický návrh tohoto formuláře ukazuje obrázek

56 Obrázek 37 - softwarová klávesnice zakrývající velkou část displeje Obrázek 38 - dialog pro zadání názvu objektu při použití softwarové klávesnice Zadávání data a času Vedle zadání názvů objektů je dalším důležitým parametrem datum a čas, kdy se mají spojení naleznout. Zadání času umožníme buď pomocí přímého zadání dané číslice, nebo poklepáním na šipku pro inkrementování nebo dekrementování číslice (u platformy Pocket PC). Zadání data umožníme stejným způsobem jako času, ale pro přehlednost bude k dispozici ještě grafický kalendář, který se zobrazí při stisku Enteru nebo poklepnutím na šipku (u zařízení s dotykovým displejem). Podobný grafický kalendář nabízí jak internetový portál IDOS, tak aplikace IDOS pro Pocket PC a uživatel pomocí tohoto kalendáře například jednoduše pozná, o jaký den v týdnu se jedná. Poslední funkcí je možnost okamžitě aktualizovat datum a čas na aktuální hodnotu. To bude probíhat buď z menu přístroje (u zařízení bez dotykového displeje) nebo pomocí stisku tlačítka A (u zařízení s dotykovým displejem). Stavový diagram možností u zadání data a času je znázorněn na obrázku 40, grafický návrh je poté patrný z obrázků 34 případně

57 Obrázek 39 - stavový diagram zadání data a času Průběh hledání spojení Hledání některých spojení může být, podobně jako načítání jízdního řádu, někdy poněkud zdlouhavé. Z tohoto důvodu je nutné uživatele informovat o stavu hledání a umožnit mu případně zrušit hledání a vrátit se zpět na základní formulář. Podobně by pak měl mít uživatel možnost zobrazit již nalezená spojení a nečekat tak na nalezení všech možných spojení (jejich počet je určen v nastavení aplikace). Stavový diagram zobrazuje obrázek 41, grafický návrh poté obrázek 42. Použité komponenty: ProgressBar zobrazení stavu hledání Static informace o hledaných parametrech Položky menu: Levá přímá akce, stornování hledání a návrat na formulář zadání parametrů Pravá přímá akce, možnost okamžitého zobrazení již nalezených spojení možnost vyhnout se čekání na nalezených všech možných spojení, tato položka menu je aktivní až poté, co je Dll knihovnou nalezeno nějaké spojení 39

58 Obrázek 40 - stavový diagram průběhu hledání spojení Obrázek 41 - průběh hledání spojení (grafický návrh) Výpis nalezených spojení Kromě možnosti zadávat parametry hledání je neméně důležitou částí aplikace informace o spojeních, která odpovídají uživatelovým požadavkům. Nejdůležitější částí výpisu výsledků hledání je grafický návrh to, jak jsou nalezená spojení zobrazena uživateli. V analýze bylo řečeno, že uživatelé (účastníci focus group) nejčastěji využívají internetový portál IDOS a jsou tedy zvyklí na určitý styl zobrazení (viz. obrázek 22). Jedná se zejména o: Údaje o zastávkách odkud a kam je spojení nalezeno a přes které se na cestě přestupuje Údaje o časech odjezdů a příjezdů do jednotlivých zastávek Názvy (čísla) linek použitých na jednotlivých úsecích (spojích), nejlépe barevně odlišené podle typu (osobní vlak x rychlík) Další informace, jako celková doba a počet kilometrů, doba a kilometry jednotlivých úseků, důležité poznámky u zastávek (nástupiště u autobusové dopravy) 40

59 Obrázek 42 - stavový diagram formuláře výpisu výsledků hledání Obrázek 43 - výpis výsledků hledání (grafický návrh) Obrázek 44 - výpis výsledků hledání u aplikace IDOS Tento styl zobrazení respektuje návrh grafického rozhraní zobrazený na obrázku 44. Vždy je viditelná celá trasa nalezeného spojení (nejen zastávky odkud a kam ale i přestupní zastávky), dané časy a použité názvy (čísla) linek. Zároveň je ještě vždy viditelná celková doba spojení a počet kilometrů kvůli možnosti porovnat jednotlivá spojení mezi sebou. Další informace například o době jednotlivých spojů a poznámky u zastávek jsou zobrazeny po poklepnutí (v případě zařízení s dotykovým displejem) nebo najetí kurzorem na daný spoj v hint informačním okénku (které se využívá v případě nápovědných nebo doplňkových funkcí také u aplikací určený pro osobní počítače, na obrázku 44 žluté okénko). 41

60 Oproti formuláři na zadávání parametrů hledání, který byl na první pohled podobný tomu z aplikace IDOS pro Pocket PC, zde vidíme jasné rozdíly. U aplikace IDOS pro Pocket PC (obrázek 45) nevidíme na první pohled přestupní zastávky ani časy. Vlastní výpis spojů také zabírá pouze část obrazovky a zbytek tvoří poznámky a informace o počtu nalezených spojení. Navrhovaná grafika aplikace Smartřády více vychází z internetového portálu IDOS a snaží se upřednostnit možnost porovnat všechny spoje okamžitě nejen podle doby jízdy, ale také podle přestupních bodů a časech na nich. Kromě vlastního výpisu nalezených spojení je nutné také zobrazovat poznámky ke spojům a trasu jednotlivých spojů. Protože tyto funkce jsou spíše navíc (účastníci skupinové diskuze tyto funkce moc nepoužívají a i na portálu IDOS nejsou tyto informace ihned viditelné), budou se vyvolávat pomocí menu (u Pocket PC kontextového), respektive stiskem středu kurzorového kříže na požadovaném spoji. Přístup k jednotlivým funkcím zobrazuje stavový diagram na obrázku 43. Jejich grafický návrh, který byl vytvořen se snahou o konzistenci s tím na internetovém portálu IDOS, poté obrázek 46 a 47. Obrázek 45 - poznámka spoje (grafický návrh) Obrázek 46 - výpis trasy spoje (grafický návrh) Nastavení aplikace Nastavení aplikace je jednou z klíčových vlastností, jak umožnit uživateli přizpůsobit aplikaci svým osobním preferencím. Nejprve se budeme zabývat vlastní funkčností formuláře s nastavením. Ta je zobrazena na obrázku 48 v podobě stavového diagramu. Jedná se v podstatě o více formulářů vložených do jednoho, kde u platformy Pocket PC můžeme mezi jednotlivými formuláři přepínat pomocí záložek a u platformy Smartphone pomocí menu. Každý z vložených formulářů bude zaměřen na nastavení jisté části aplikace: 42

61 Základní nastavení: o zobrazení záložek zda se mají zobrazovat záložky o velikost fontu velikost fontů použitých v aplikaci o přítomnost GSM modulu některá Pocket PC zařízení neobsahují GSM modul, z tohoto důvodu jim nebudou nabízeny možnosti jako SMS jízdenka a podobné o přítomnost nestandardních klávesnic u zařízení typu smartphone je nutné zjistit přítomnost QWERTY kvůli použití T9 na zadávání názvů objektů Pokročilé nastavení: o název GSM operátora podle jména operátora se určí, na jaké telefonní číslo se má odeslat SMS zpráva o zpoždění vlaku o kategorie záznamu v kalendáři kalendář na zařízení Pocket PC umožňuje vkládat události do daných kategorií Nastavení hledání tomuto tématu se více věnuje [1] Obrázek 47 - stavový diagram nastavení K nastavení jednotlivý parametrů budou sloužit standardní komponenty jako ComboBox nebo EditBox. U platformy Pocket PC bude možné zobrazit ke každé položce nápovědu poklepáním na grafické tlačítko s písmenem i. Grafický návrh pro platformu Pocket PC a Smartphone ukazují obrázky 49 a

62 Obrázek 48 - nastavení (grafický návrh) - PDA Obrázek 49 - nastavení (grafický návrh) Smartphone Návrh ostatní funkčnosti aplikace Nyní již zbývá jen popsat návrh ostatních, zatím nezmíněných funkcí aplikace Smartřády. Mezi ty bude patřit zobrazení informace o verzi aplikace, DLL knihovny a datových souborů. Tato informace bude zobrazena jako informační zpráva. Dále pak musíme uživateli nabídnout alespoň základní nápovědu k aplikaci. K dispozici bude sice uživatelská příručka ve formátu PDF, je ale nutné dát uživateli možnost zkusit vyřešit problém přímo v terénu. Základní nápověda tak bude dostupná pro uživatele ve formátu HTML. Jak zobrazení informace o verzi aplikace, tak nápovědu bude možné spustit z rozšířeného menu na formuláři pro zadání parametrů hledání (viz. stavový diagram na obrázku 33). 44

63 5 Implementace 5.1 Použité vývojové prostředí a knihovny V kapitole 2.7 Specifikace cílů bylo uvedeno, že aplikace bude kompatibilní se zařízeními s operačním systémem Pocket PC 2003 a novějšími. Bylo tedy rozhodnuto, že se aplikace bude vyvíjet s použitím SDK Pocket PC To zaručuje kompatibilitu s těmito typy zařízení (všechny jsou postaveny na procesorech typu ARM): Pocket PC 2003 Smartphone 2003 Windows Mobile 5, 6, 6.1 (jak s tak bez dotykového displeje) Pro programování bylo využito vývojové prostředí Microsoft Visual Studio. V první fázi vývoje byla použita verze 2005, později jsem přešel na verzi 2008, na které byla také finální verze aplikace dokončena. Pro vývoj aplikace byl použit jazyk C++ s využitím knihovny MFC. Knihovna MFC usnadňuje programování aplikací pro operační systém Windows Mobile a definuje základní třídy pro různé grafické komponenty, takže programování je snazší než při použití pouze Win32 API funkcí. Pro jednodušší práci s daty byla použita knihovna STL 23 a z ní datové kontejnery vector a map. Pro použití dalších systémových funkcí bylo nutné použít tyto knihovny: cemapi.lib 24 posílání SMS zpráv (žádost o zpoždění vlaku, SMS jízdenka) pimstore.lib 25 přístup ke kalendáři zařízení (vložení spojení do kalendáře) Kapitola implementace předpokládá základní znalost programování pro operační systém Windows. Tato problematika je detailně popsána v [4] a [5]. Class diagramy použité dále v následujících kapitolách jsou pouze ilustrativní a nezobrazují přesné parametry jednotlivých metod a ani plný výčet členských proměnný a metod, protože to z důvodu omezeného prostoru této práce není možné. Podobně popis použitých tříd z knihovny MFC není blíže rozebírán a dokumentaci k jednotlivým třídám je možné nalézt například v [5] a [14]. 22 SDK for Windows Mobile 2003-based Pocket PCs B5FBB133652&displaylang=en. 23 Standard Template Library Programmer's Guide Messaging API (MAPI) Pocket Outlook Object Model (POOM). 45

64 5.2 Implementace jádra aplikace Smartřády V první části implementace aplikace Smartřády bude zmíněna implementace jádra aplikace, a to především třída zapouzdřující práci s knihovnou na práci s datovými soubory a třída spravující nastavení aplikace. V dalších kapitolách bude poté zmíněna implementace uživatelského rozhraní a popsány základní třídy, ze kterých vznikly jednotlivé formuláře a grafické komponenty aplikace. Jádro aplikace tedy tvoří dvě třídy, CJizdniRadyGlobal a COptions. Obě jsou zobrazeny na class diagramech na obrázcích 51 a 52 a popsány dále. Obrázek 50 - class diagram třídy CJizdniRadyGlobal a COptions Třída CJizdniRadyGlobal Umožňuje přístup ke všem externím funkcím Dll knihovny na vyhledávání a správu datových souborů. Pomocí této třídy je možné spouštět požadavky jak k načítání jízdních řádů, hledání spojení, tak i požadavky k získání veškerých informací z datových souborů, typicky například název konkrétní zastávky nebo linky. Objekt této třídy je vytvořen v aplikaci jeden, a to globální, který se vytvoří ihned při začátku běhu aplikace. V každé části zdrojového kódu aplikace je tak možné k daným funkcím přistupovat Třída COptions Třída COptions obsahuje proměnné uchovávající veškerý obsah nastavení aplikace. To znamená jak parametry, které může nastavit sám uživatel, tak parametry, které jsou automaticky zjištěny při spuštění aplikace, a podle kterých se poté například přizpůsobuje ovládání nebo grafické zobrazení aplikace (například zda se jedná o platformu Smartphone nebo Pocket PC). Objekt třídy COptions je také vytvořen v aplikaci pouze jeden globální ihned po spuštění aplikace. Pro plnění velké části proměnných této třídy se využívají hodnoty získané z.ini souboru s nastavením, se kterým pracuje Dll knihovna na hledání v jízdních řádech. 46

65 5.3 Implementace uživatelského rozhraní Tato práce je věnována především uživatelskému rozhraní aplikace, a proto i část implementace bude věnována především tomuto tématu. Třídy související s uživatelským rozhraním aplikace budou uváděny shora dolů, tedy od těch nejobecnějších (třídy týkající se záložek) po ty, které tvoří jednotlivé formuláře a komponenty Záložky Záložky tvoří hlavní prvek uživatelského rozhraní, do kterého jsou později vkládány vlastní formuláře a grafické komponenty. Záložky jsou vkládány do hlavního rámce aplikace, který je vytvořen společně s první záložkou ihned na začátku běhu aplikace. Implementaci rámce a záložek a jejich vzájemný agregační vztah znázorňuje class diagram na obrázku 52. První záložka se vytváří právě v metodě OnCreate třídy CTabFrame, která je potomkem třídy CFrameWnd, což je třída knihovny MFC. Veškeré existující záložky jsou poté k dispozici v proměnné m_tabs. Obrázek 51 - class diagram základního rámce aplikace a záložek Dalším úkolem rámce kromě vytvoření a správy záložek je reakce na základní systémové zprávy. Jedná se o zprávy vyvolávající událost OnSize a OnSetFocus. Událost OnSize je spuštěna v případě, že například u Pocket PC zařízení otočíme displej z portrait na landscape mód. Událost OnSetFocus je volána například v případě, že je aplikace obnovena, pokud byla předtím minimalizována. V případě první události je vyvolána příslušná metoda OnResize u všech existujících záložek, aby na danou událost reagovali (například změna uspořádání formuláře viz. dále), v případě události OnSetFocus je volána příslušná metoda aktivní záložky, která na danou událost reaguje (také popisováno dále). 47

66 Poslední metodou třídy CTabFrame, kterou je nutné zmínit, je metoda ChangeActiveTab, která má na starosti změnu aktivní záložky při požadavku na změnu od uživatele Formuláře a grafické komponenty Po popisu implementace základního rámce aplikace a záložek se dostáváme o úroveň níže k formulářům a grafickým komponentám. Než se ale dostanu k popisu tříd jednotlivých formulářů a komponent, je nutné popsat jejich předky v hierarchii tříd aplikace Smartřády. Tu zobrazuje class diagram na obrázku 53. V hierarchii vidíme třídu CForm, což je předek všech jednotlivých formulářů použitých v aplikaci. Vztah formulářů a záložek zobrazuje agregace uvedená mezi třídami CForm a CTab. Formuláře umožňují reakci na změnu velikosti záložky pomocí metody OnResize, kontrolu nad focusem pomocí metody OnSetFocus a reakci na aktivování daného formuláře v metodě OnActivateForm (tato událost je volána například při změně aktivního formuláře). Jednotlivé grafické komponenty jsou vždy děděny buď ze třídy CWindow a CWnd (nebo příslušné MFC třídy) nebo pouze ze třídy CScrollWindow. Třída CWindow je předkem všech grafických komponent kromě těch skrolovatelných, jejichž předkem je třída CScrollWindow. Jednotlivé komponenty obsahuje formulář, což zobrazuje agregace mezi třídami CWindow a CForm. Každá komponenta je pak schopna určit svoji pozici na formuláři pomocí metody GetResizeRect, která je volána v události OnResize daného formuláře, a která k určení pozice využívá pozici daného formuláře a svoji relativní pozici danou členskou proměnnou m_rcwindow inicializovanou při vytvoření dané komponenty. Jak již bylo řečeno výše, metoda OnResize každého formuláře v aplikaci je volána například při změně orientace displeje a má za následek změnu pozic jednotlivých grafických komponent na formuláři. Obrázek 52 - class diagram dědičnosti formulářů a základních komponent 48

67 Skrolovatelné komponenty obsahují oproti klasickým komponentám další členské proměnné a metody, z nichž je zajímavá především proměnná třídy CGestures, což je třída zprostředkovávající skrolování pomocí pohybu prstem po displeji. Toto téma není v této práci dále rozebíráno a se třídou je možné se blíže seznámit prostřednictvím přiložených zdrojových kódů na přiloženém CD. Třídy základních formulářů použitých v aplikaci znázorňuje class diagram na obrázku 54. Jak již bylo řečeno, předkem všech formulářů je třída CForm. Názvy formulářů byly zvoleny tak, aby odpovídali jednotlivým formulářům navrženým v kapitole 4 Návrh aplikace. Konkrétní implementací funkčnosti uvedené v návrhu aplikace se nebudeme dále zabývat. Hlavním cílem formulářů je sdružovat jednotlivé grafické komponenty, spravovat jejich pozici a reagovat na akce vyvolané z příslušného menu přiřazeného k danému formuláři. Obrázek 53 - class diagram formulářů v aplikaci Nyní se již dostáváme ke grafickým komponentám, jejichž implementace by se dala rozdělit na dvě skupiny. První skupinu tvoří komponenty, které jsou potomky komponent již obsažených v knihovně MFC a třída CWindow jim přidává pouze další funkčnost (například zmiňovanou funkčnost určení pozice na formuláři). Některé z těchto komponent zobrazuje class diagram na obrázku 55. Třídy uvedené v diagramu s prefixem Smart jsou třídy přizpůsobené aplikaci Smartřády. Třídy v horní polovině diagramu jsou poté všechny, kromě třídy CWindow, grafické komponenty knihovny MFC, jejichž funkčnost naše komponenty využívají. Obrázek 54 - class diagram komponent děděných z MFC komponent 49

68 Druhou skupinou grafických komponent jsou takové třídy, které již nevyužívají implementovanou funkčnost knihovny MFC. Za svého předka tak mají vždy pouze třídu CWnd a CWindow, případně pouze třídu CScrollWindow. U těchto tříd je nutné dále implementovat tyto základní metody: Kreslení komponenty Je nutné se postarat o kompletní vykreslení dané komponenty. Tomu se děje v metodě OnPaint a ke kreslení je použito standardní GDI 26. Obsluha stisku klávesnice V dané komponentě je nutné reagovat na stisk klávesy a podle toho vykonat příslušnou akci. Jedná se o metody OnKeyDown, OnKeyUp, případně OnChar. Obsluha klepnutí na displej v případě platformy Pocket PC V případě platformy s dotykovým displejem je nutné ošetřit akci klepnutí na danou komponentu. K tomu slouží metody OnLButtonDown a OnLButtonUp. V případě klepnutí na danou komponentu většinou dojde k označení příslušné položky. Class diagram na obrázku 56 zobrazuje tuto skupinu grafických komponent (vztah mezi třídami CScrollWindow a CWnd a CWindow již zde není uváděn). V diagramu jsou uvedeny tři stěžejní grafické komponenty v aplikaci Smartřády. Třída CTextBoxObject tvoří komponentu, do které je možné zadávat znaky při zadání názvu objektu odkud, kam a přes, třída CTextBoxPopup tvoří našeptávač, kde se zobrazují objekty vyhovující zadání a třída CSmartListView je třída zobrazující výpis nalezených spojení. Obrázek 55 - class diagram speciálně vytvořených komponent 26 Graphic Device Interface. 50

69 6 Testování V kapitole 2.7 Specifikace cílů byl vývoj aplikace rozdělen do dvou iterací. První iterace byla popisována v dosavadní části práce. Tato iterace byla zakončena veřejným betatestováním aplikace. To bude popsáno nyní a dále bude na toto betatestování navázáno stručným popisem iterace druhé. Kapitola testování bude poté pokračovat uživatelskými testy, které otestují funkčnost finální verze aplikace Smartřády. 6.1 Veřejné testování aplikace Každé vzniklé řešení (částečné nebo kompletní) je nutné nějakým způsobem otestovat, aby bylo možné zjistit, zda bylo navrženo a implementováno správně nebo ne. Nejčastější formou jsou takzvané uživatelské testy. Tyto testy jsou také součástí této práce, ale byly provedeny až u finální verze aplikace. V první části tvorby aplikace (na konci první iterace tvorby aplikace) bylo rozhodnuto provést veřejné betatestování aplikace. Hlavní vlastnosti takového způsobu testování jsou (více viz. [22]) Aplikace je veřejně dostupná pro uživatele aplikaci Smartřády bylo možné zdarma stáhnout z internetu Výhody: o aplikaci testují přímo cíloví uživatelé, a to ve větším počtu než u uživatelských testů o díky většímu počtu testerů je možné objevit větší množství chyb nebo návrhů na vylepšení Nevýhody: o není možné přesně stanovit, jakému procentu uživatelů nevyhovovala (vyhovovala) právě daná funkčnost ne všichni uživatelé danou zkušenost napíší o není možné sledovat přímo reakce uživatelů na danou funkčnost testovaný jedinec není v přímém kontaktu s vývojářem aplikace I přes uvedené nevýhody byla tato forma nejjednodušším způsobem, jak zjistit obecné reakce uživatelů na správnost návrhu aplikace. Veřejné betatestování probíhalo asi pět měsíců. Za tuto dobu si aplikaci stáhlo asi tři tisíce uživatelů. Kolik uživatelů aplikaci reálně používalo, není bohužel možné určit, což je právě velká nevýhoda tohoto typu testů. 51

70 6.1.1 Vyhodnocení veřejného testování Pro účely zpětné vazby uživatelů byla k dispozici ová adresa a internetové diskuzní fórum, kam se lidé mohli obracet se svými návrhy, případně oznámením chyb. Za dobu betatestování tak bylo oznámeno přibližně osmdesát návrhů na vylepšení aplikace. Některé návrhy byly v zásadě nerealizovatelné, některé ale byly velmi zajímavé a byly proto zařazeny jako vstupy do druhé iterace návrhu aplikace. Mezi tyto návrhy by se dalo zařadit: Jednodušší možnost aktualizací datových souborů s jízdními řády Možnost stahovat nové jízdní řády přímo z aplikace Možnost definovat si funkce jednotlivých funkčních tlačítek u platformy Pocket PC Opravy chyb v aplikaci 6.2 Druhá iterace vývoje aplikace Analýza a návrh nových požadavků na aplikaci Čtyři výše uvedené body budou právě součástí vylepšení finální verze aplikace. Nejprve u jednotlivých bodů uvedu současnou funkčnost a ihned na to navážu předpokládanou novou funkčností. První dva body budou probírány společně, protože spolu do jisté míry souvisí Stahování a aktualizace datových souborů Již ve skupinové diskuzi byla jako jedna z hlavních výhod internetového portálu IDOS uvedena aktuálnost dat, ve kterých jsou spojení vyhledávána. U první verze aplikace Smartřády byla aktualizace dat (případně stahování nových dat z internetu) nejčastěji realizována takto: 1. Uživatel stáhnul požadované datové soubory z internetových stránek společnosti Chaps s.r.o Uživatel připojil zařízení ke svému počítači. 3. Uživatel zkopíroval (případně nainstaloval) datové soubory do zařízení. Dle reakcí uživatelů byla hlavním problémem hlavně nutnost stahovat požadované soubory ze stránek společnosti Chaps s.r.o. Po domluvě s touto společností bylo navrženo následující řešení problému na serverové straně: Firma Chaps s.r.o. vystavuje na svých stránkách.ini soubor s daty aktualizací jednotlivých jízdních řádů a jejich velikostí v kilobytech. 27 Aktualizace IDOS pro Smartřády. 52

71 Uživateli jsou nabídnuty tyto možnosti: Aktualizovat všechny datové soubory na zařízení Aktualizovat vybrané datové soubory Stahovat vybrané nové datové soubory Vlastní posloupnost akcí, které musí uživatel udělat pro aktualizaci nebo stažení datových souborů, bude nyní vypadat takto: 1. Uživatel spustí na zařízení aplikaci Smartřády. 2. Uživatel připojí zařízení k internetu. To je možné realizovat připojením zařízení k počítači, WI-FI síti nebo pomocí GSM operátora například pomocí technologie EDGE. 3. Uživatele vybere v aplikaci Smartřády možnost aktualizace dat. 4. Po stažení datových souborů uživatel restartuje aplikaci Smartřády Aktualizace všech datový souborů na zařízení Uživatelé většinou využívají určitý počet jízdních řádů, který se nemění. Je to většinou město, kde bydlí nebo kam často cestují, a kde využívají městskou hromadnou dopravu. Z tohoto důvodu je zde právě možnost aktualizovat všechna data, která má uživatel na zařízení aktualizují se mu data, která opravdu využívá. Funkce aktualizace datových souborů bude dostupná z menu přístroje a stavový diagram vlastní aktualizace je znázorněn na obrázku 57. Obrázek 56 - aktualizace datových souborů 53

72 Aktualizace a stažení vybraných datový souborů Pokud chce uživatel aktualizovat jen některé z jízdních řádů nebo stáhnout vybrané řády, bude nutné mu umožnit také tuto funkci. Budou tedy k dispozici dva formuláře jeden, kde budou zobrazena data na zařízení, která je možné aktualizovat a druhý, kde budou zobrazena veškerá nová data, která je možné stáhnout. Stavový diagram je zobrazen na obrázku 58, grafický návrh formulářů poté na obrázku 59 (platforma Pocket PC) a 60 (platforma Smartphone). Použité komponenty: ListBox označení požadovaných datových souborů Static informace o datovém souboru Button platforma Pocket PC, okamžité spuštění požadované akce Položky menu: Levá přímá akce, návrat na formulář zadání parametrů Pravá rozšířené menu, možnost vybrat odpovídající formulář, nebo spuštění požadované akce (platforma Smartphone) Obrázek 57 - aktualizace a stažení vybraných dat 54

73 Obrázek 58 - práce s daty (grafický návrh) - PDA Obrázek 59 - práce s daty (grafický návrh) - Smartphone Definování funkcí funkčních tlačítek u Pocket PC zařízení Na obrázku 34 je zobrazen návrh formuláře pro zadání parametrů hledání pro platformu Pocket PC. Na tomto formuláři jsou zobrazena tři softwarová tlačítka pro přístup k některým funkcím aplikace, které jsou u Smartphone zařízení dostupná pouze z menu. Tato tlačítka tedy slouží k urychlení přístupu k funkcím. V první verzi aplikace bylo možné pomocí těchto tří tlačítek volat tyto funkce: start hledání spojení, prohození objektů odkud a kam, ukončení aplikace. V aplikaci je ale další řada funkcí, které tak bylo nutné vždy vyvolávat pomocí menu. To byl hlavní důvod, proč někteří uživatelé první verze aplikace volali po možnosti nadefinovat si libovolnou funkci na jedno ze třech tlačítek na základním formuláři. Do finální verze byl tedy navržen model, kdy na každé tlačítko půjde v nastavení aplikace namapovat jedna z těchto funkcí: Start hledání spojení Prohození objektů odkud a kam Ukončení aplikace Poslání SMS jízdenky tuto funkčnost je možné využít u Dopravního podniku hlavního města Prahy 28 Zobrazení nastavení aplikace a hledání Zobrazení formuláře pro aktualizaci nebo stažení vybraných datových souborů Aktualizace všech jízdních řádů na zařízení Aktualizace momentálně načtených jízdních řádů 28 SMS jízdenka. 55

74 6.2.4 Opravy chyb v aplikaci Za dobu veřejného testování bylo v aplikaci objeveno asi třicet chyb, které vznikly v průběhu implementace. Jednalo se především o chyby způsobující občasné pády aplikace, nebo špatné vykreslování některých grafických komponent. Všechny takto nalezené chyby byly zaznamenávány a byly opraveny v průběhu implementace druhé iterace vývoje aplikace. 6.3 Implementace návrhu vzniklého v druhé iteraci K implementaci druhé iterace vývoje aplikace Smartřády byly použité již hotové zdrojové kódy a postupy z iterace první. Vlastní implementace spočívala v těchto dvou krocích: 1. Oprava chyb zjištěných v aplikaci během veřejného testování aplikace. 2. Implementace nově navržených funkcí. Prvnímu kroku nemá smysl se blíže věnovat. Jednalo se o opravu zdrojových kódu. Ve druhém kroku byla stěžejní implementace stažení souboru z internetu. K té byly použity systémové funkce z knihovny wininet.lib 29. Implementace nových formulářů probíhala podobně jako těch již popsaných v kapitole Formuláře a grafické komponenty a nebudeme se jí tedy dále zabývat. Grafické komponenty byly použity již implementované komponenty z první skupiny komponent popisovaných také v kapitole Formuláře a grafické komponenty. 6.4 Uživatelské testy Finální verze aplikace Smartřády byla podrobena dvěma typům testů. První skupina testů sloužila především k ověření funkčnosti uživatelského rozhraní na zařízeních bez dotykových displejů. Druhá skupina pak k porovnání aplikace Smartřády s již existujícími aplikacemi na zařízení s dotykovými displeji. Hlavním cílem bylo otestovat aplikaci Smartřády uživatelem, který aplikaci používá poprvé. Testy tedy ukázaly, jestli je nový uživatel aplikace schopný se v ní zorientovat a využít možností, které nabízí. V následující podkapitole budou zmíněny společné vlastnosti obou testů. Vlastní průběhy a vyhodnocení obou testů budou probírány ihned poté v samostatných kapitolách. 29 About WinINet. 56

75 6.4.1 Společné vlastnosti aplikačních testů Než se budeme zabývat jednotlivými skupinami testů, uvedu, co bylo pro obě skupiny společné. Jednalo se především o způsob, jakým byly obě skupiny testů prováděny. Nejprve tedy byly stanoveny požadavky na účastníky testů. Potencionální účastníci dostali poté jednoduchý dotazník (screener) a vybráni byli ti, kteří odpovídali stanoveným požadavkům. S nimi byl poté telefonicky nebo osobně domluven datum a čas testu. Vlastní testování probíhalo dle doporučení v [3]. K testům bylo použito toto technické vybavení: Pro první skupinu testů Smartphone HTC S710 VOX s operačním systémem Windows Mobile 6 Standard Pro druhou skupinu testů Pocket PC HTC Touch Cruise s operačním systémem Windows Mobile 6.1 Professional Obrazovka zařízení byla zobrazena na počítači pomocí aplikace My Mobiler, kde byla snímána aplikací CamStudio do výsledného.avi souboru. Účastník byl natáčen videokamerou Panasonic NV-GS500, každý účasník s pořizováním videozáznamu souhlasil. Ve druhé skupině testů byl pro aktualizaci souborů do aplikace IDOS pro Pocket PC k dispozici notebook Dell D600, na kterém mohli účastníci stahovat aktualizační soubory a přenášet je do zařízení. Pro obě skupiny testů byl společný následující scénář. Před začátkem testu byla vždy aplikace Smartřády uvedena do defaultního nastavení (smazány předchozí soubory s nastavením, smazány datové soubory, které měl uživatel poté aktualizovat nebo stahovat). Před začátkem testu proběhlo úvodní představení a účastníci byli seznámeni s obsahem testu. Poté probíhalo vlastní testování aplikace. Na jeho konci dostali ještě účastníci několik doplňujících otázek, které měly stručně zhodnotit průběh testu Obsah testů Hlavním úkolem provedených testů bylo vyzkoušet, zda bylo navrženo intuitivní ovládání aplikace. Důraz byl kladen na následující možnosti aplikace: Výběr jízdního řádu přehlednost výběru Zadání parametrů hledání zadání názvů objektů a data a času Výpis nalezených spojení přehlednost výpisu a orientace v něm, rychlé porovnání výsledků (záložky) 57

76 Další možnosti u nalezených spojení (trasa spoje, poznámka spoje) intuitivnost přístupu k těmto funkcím Nastavení aplikace orientace v nastavení, přesnost popisu položek Aktualizace a stažení datových souborů K určení priority jednotlivých bodů na testování byly jednotlivé body napsány do tabulky a k nim do jednoho sloupečku přidána důležitost dané možnosti (1 až 5, 5 je nejdůležitější) a do druhého sloupečku míra pochybnosti nad návrhem dané možností (1 až 5, 5 je nejméně důvěryhodné nejvíce pochybností). Výslednou prioritu tvoří číslo vzniklé násobením těchto dvou sloupečků. Čím vyšší je vzniklé číslo, tím více by měla být daná funkcionalita testována 30. Tabulku priorit zobrazuje tabulka 1, ve které jsou jednotlivé funkcionality již seřazeny dle priority. Funkcionalita Důležitost Pochybnosti Priorita výpis nalezených spojení zadání parametrů hledání další možnosti u nalezených spojení aktualizace a stažení datových souborů nastavení aplikace výběr jízdního řádu Tabulka 1 - priorita funkcionalit na testování Dle výše uvedené tabulky budou dále sestaveny úkoly pro účastníky testování. Z tabulky je patrné, že hlavní důraz musí být z hlediska důležitosti kladen na otestování výpisu nalezených spojení a zadání parametrů hledání. Z hlediska pochybností nad správností návrhu pak na další možnosti u nalezených spojení a aktualizace a stažení datových souborů. 30 Tomuto tématu se detailně věnuje [3]. 58

77 6.4.2 Uživatelské testy aplikace na platformě Smartphone První skupinu testů budou tvořit testy aplikace na zařízení bez dotykového displeje (platforma Smartphone). Aplikace Smartřády je primárně určena právě pro zařízení bez dotykových displejů. V této kapitole tedy ověřím, jestli se návrh povedl, nebo zda jsou zde problémy, které snižují ovladatelnost aplikace a orientaci v ní Výběr účastníků testu Tak jako u skupinové diskuze, u uživatelských testů je nutné vybírat účastníky testu podle určitých kritérií. V případě testů pro zařízení bez dotykového displeje budeme testovat uživatele, kteří splňují následující vlastnosti: Aplikaci Smartřády nepoužívali v rámci veřejného betatestování aplikace Splňují požadavky na výběr účastníků pro skupinovou diskuzi z kapitoly Skupinová diskuze Nejprve byli z důvodu jednoduchosti kontaktování účastníci skupinové diskuze, kteří shodně uvedli, že aplikaci Smartřády dříve nepoužívali. Pro absolvování uživatelských testů aplikace Smartřády na zařízení bez dotykového displeje tak byli vybráni právě oni Úkoly a doplňující otázky Jednotlivé úkoly byly stanoveny tak, aby reflektovali prioritu z tabulky 1 a fakt, že až na jednoho účastníka neměl nikdo s platformou Smarthone žádné zkušenosti. Jednotlivé úkoly jsou v příloze F.1 Úkoly testování na zařízení bez dotykového displeje. Dále byly na konci testu položeny účastníkům čtyři doplňující otázky (viz. kapitola Doplňující otázky) Průběh testů Testy probíhaly dle společného scénáře výše. Tři účastníci testu ale uvedli, že nemají s platformou Smartphone žádné zkušenosti. Z tohoto důvodu byli tito účastníci nejprve krátce zaškoleni do ovládání daného zařízení. Vlastní testování trvalo u účastníků průměrně třicet minut. Uživatel, který již měl s ovládáním platformy Smartphone zkušenosti, zvládnul test asi za dvacet minut, nejpomalejšímu účastníkovi trvalo testování přibližně čtyřicet minut. 59

78 Metodika vyhodnocení testů Vyhodnocení této skupiny testů bude probíhat následujícím způsobem 31. Nejprve bude uvedena tabulka, ve které bude každé úloze přiřazena hodnota chybovosti každého uživatele. Úlohou se zde myslí nějaká ohraničená část úkolu. U rozboru bude použita následující legenda: 0 nedokončil (-a) úlohu v důsledku chyb 1 úlohu dokončil (-a) s hodně chybami 2 úlohu dokončil (-a) s chybami 3 úlohu dokončil (-a) bez chyb Poté bude uvedeno slovní vyhodnocení vycházející z tabulky chybovostí a z reakcí uživatelů. Nakonec budou rozebrány odpovědi na doplňující otázky, které účastníci dostali po skončení testování Chybovost při provádění úloh Úloha U1 U2 U3 U4 volba objektu zadání data a času vyhledání spojení orientace v nalezených spojeních zobrazení poznámky spoje uložení objektů do oblíbených změna velikosti fontu výběr objektu pomocí oblíbených otevření nové záložky výběr jízdního řádu a načtení Tomuto tématu se detailně věnuje [3]. 60

79 porovnání výsledků pomocí záložek aktualizace jízdních řádů stažení nového jízdního řádu zobrazení trasy spoje Tabulka 2 - chybovost testování Smartphone verze Slovní vyhodnocení Z tabulky 2 a reakcí účastníků testů se dají vyvodit následující závěry: Účastník, který již měl zkušenosti s ovládáním Smartphone zařízení, si prakticky s každou úlohou poradil naprosto bez chyby (viz. účastník U1). Všichni účastníci si bez chyb, nebo jen s drobnými chybami, dokázali poradit s: o zadáním data a času o vyhledáním spojení o zorientovat se v nalezených spojeních o změnit v nastavení aplikace velikost fontu o vybrat jízdní řád a načíst ho do paměti o aktualizovat jízdní řády pomocí funkce Aktualizuj vše Účastníci, kteří nebyli zvyklí používat zadávání znaků pomocí systému T9, nebyli na začátku testu schopni zadat jméno objektu. V pozdější fázi testu už jim zadání nečinilo problémy. Prakticky všichni účastníci měli problém s porovnáním výsledků pomocí záložek. Chyba ale byla zřejmě v zadání této části testu, protože výsledky hledání byly v obou záložkách shodné a účastníci tak byli zmateni, protože neviděli na první pohled žádný rozdíl. Dva účastníci měli velký problém se zorientovat při požadavku na stažení nového datového souboru. Největší problém měli s objevením formuláře na stahování dat, který je možné aktivovat z rozšířeného menu. Tato zmatenost se dá vysvětlit malými zkušenostmi s ovládáním platformy Smartphone. Až na uživatele se zkušenostmi se Smartphone zařízením nikdo z účastníků nevyužil u zadávání názvu objektů cíleně funkci oblíbených objektů. Všichni ale využili funkci historie objektů objekty, které již byly hledány nebo jsou v oblíbených objektech uloženy, se zobrazují vždy na začátku našeptávače a mohli tak ihned po zadání prvního písmene vybrat požadovaný objekt. 61

80 Největší problém měli účastníci s přístupem k doplňkovým funkcím u výpisu nalezených spojení (zobrazení poznámky spoje a zobrazení trasy spoje). Hlavně trasu spoje účastníci hledali v menu podobně jako je tomu u poznámky spoje a nenapadl je přístup k této funkci stisknutím středu kurzorového kříže Doplňující otázky Po skončení vlastního testování se zařízením byly každému účastníkovi položeny čtyři doplňující otázky, které měly za cíl shrnout pohled uživatele na aplikaci: 1. Na stupnici od jedné do pěti (jednička znamená nejlepší) vyjádřete pocity ze zadání názvů objektů rychlost zadání, intuitivnost zadání. 2. Na stupnici od jedné do pěti (jednička znamená nejlepší) vyjádřete přehlednost výpisu nalezených spojení informace jsou dostatečně dobře prezentovány, všechny potřebné jsou ihned viditelné? 3. Co Vám při ovládání aplikace dělalo největší problémy? 4. Co byste při testování udělali jinak? Vyhodnocení doplňujících otázek znázorňuje tabulka 3 a dalo by se shrnout těmito body: Všem uživatelům se po porozumění systému T9 zdálo zadávání objektů velmi rychlé a velmi intuitivní. U výpisu nalezených spojení účastníci ocenili podobnost s internetovým portálem IDOS, který znají z každodenního používání. Jak ukázala již kapitola Slovní vyhodnocení, největším problémem bylo pro účastníky stažení nových datových souborů a zobrazení trasy požadovaného spoje. Testování bylo podle všech v pořádku. Jen jedna účastnice by ocenila delší počáteční seznámení s daným mobilním zařízením. otázka U1 U2 U3 U neměl problém stažení nového datového souboru stažení nového datového souboru zobrazení trasy spoje 4 vše v pořádku vše v pořádku problém naučit se pracovat se zařízením Tabulka 3 - vyhodnocení doplňkových otázek testů platformy Smartphone vše v pořádku 62

81 6.4.3 Srovnávací testy s aplikací IDOS pro Pocket PC a HAFAS-Pocket Protože jedním z cílů této práce bylo vytvořit uživatelské rozhraní také pro zařízení s dotykovými displeji a vytvořit tak konkurenci pro aplikaci IDOS pro Pocket PC, bylo nutné tyto dvě aplikace vzájemně porovnat. Dále se mi podařilo nalézt další aplikaci pro hledání v jízdních řádech, a to pro německé železnice (HAFAS-Pocket 32 ). Pro platformu Pocket PC se tedy konaly srovnávací testy mezi aplikací Smartřády a oběma zmíněnými aplikacemi. Popisem srovnávacích testů se bude dále zabývat tato kapitola Výběr účastníků testu Na výběr účastníků byly tentokrát kladeny trochu jiné požadavky, než na předchozí skupinu testů. Každý potencionální účastník obdržel takzvaný screener, který je součástí této práce jako příloha E Uživatelské testy aplikace Smartřády - dotazník. Vybíral jsem účastníky, kteří splňovali následující požadavky: Alespoň někdy používali veřejnou dopravu a hledali v jakémkoli druhu jízdního řádu. Nepoužili veřejně dostupnou verzi aplikace Smartřády v průběhu betatestování. Mohli použít aplikaci IDOS pro Pocket PC, ale poté se účastnili srovnávacích testů s aplikací HAFAS-Pocket. Účastníci testů aplikace HAFAS-Pocket museli mít znalost angličtiny alespoň na stupni pokročilý. Účastníci museli mít nějakou zkušenost s platformou Pocket PC. Hlavní důraz byl kladen na znalost ovládání platformy Pocket PC a na to, aby uživatel nikdy předtím danou aplikaci nepoužil. Nakonec byli vybráni čtyři muži, kteří daná kritéria splňovali Úkoly a doplňující otázky Protože aplikace HAFAS-Pocket je trochu specifická (je možné spouštět pouze jeden jízdní řád), byla k dispozici dvojí sada úkolů jedna pro srovnání s aplikací IDOS pro Pocket PC a druhá pro srovnání s aplikací HAFAS-Pocket. Protože každý účastník testoval dvě různé aplikace, při testech v pořadí druhé aplikace mohl být již ovlivněn ovládáním aplikace první. Z toho důvodu vždy jeden účastník začínal s aplikací Smartřády a druhý s druhou testovací 32 HAFAS-Pocket. 63

82 aplikací. Celkově tak dva účastníci začínali testy s aplikací Smartřády, jeden s aplikací IDOS pro Pocket PC a jeden s aplikací HAFAS-Pocket. Nakonec tak byly vytvořeny čtyři sady úkolů pro tuto skupinu testů. Jednotlivé úkoly jsou popsány v přílohách F.2 F.5. Doplňující otázky již byly jednotné a budou dále probírány v kapitole Doplňující otázky Průběh testů Testy probíhaly dle společného scénáře výše. Protože všichni účastníci testu uměli zařízení typu Pocket PC ovládat, žádné úvodní seznámení se zařízením nebylo nutné. Vlastní testování trvalo u účastníků srovnávacích testů s aplikací IDOS pro Pocket PC asi třicet minut, u srovnávacích testů s aplikací HAFAS-Pocket asi dvacet minut Metodika vyhodnocení testů Vyhodnocení testů bude probíhat podobně jako u skupiny testů pro zařízení bez dotykových displejů. Nejprve tedy bude rozbor jednotlivých úloh z pohledu chybovosti (legenda je shodná jako ta v kapitole Metodika vyhodnocení testů). Zkratka SŘ značí aplikaci Smartřády, zkratka I aplikaci IDOS pro Pocket PC a zkratka H aplikaci HAFAS- Pocket. Poté bude následovat slovní shrnutí této části testů a odpovědi na doplňující otázky Chybovost při provádění úloh úloha U5(SŘ) U5(I) U6(SŘ) U6(I) volba objektu zadání data a času vyhledání spojení orientace v nalezených spojeních zobrazení poznámky spoje porovnání nalezených spojení stažení nového jízdního řádu

83 zobrazení trasy spoje výběr jízdního řádu Tabulka 4 - chybovost testování aplikace Smartřády versus Idos pro Pocket PC úloha U7(SŘ) U7(H) U8(SŘ) U8(H) volba objektu zadání data a času vyhledání spojení orientace v nalezených spojeních zobrazení poznámky spoje zobrazení trasy spoje Tabulka 5 - chybovost testování aplikace Smartřády versus HAFAS-Pocket Slovní vyhodnocení testování Z tabulky 5 a 6 a reakcí účastníků testů se dají vyvodit následující závěry: Pro zkušené uživatele není problémem ovládat žádnou aplikaci a vyřeší téměř jakoukoli úlohu. U aplikace Smartřády měli účastníci nejčastěji tyto problémy (ve srovnání s ostatními dvěma aplikacemi): o Zobrazení trasy spoje Účastníci nevěděli, že je možné použít kontextové menu u daného spoje nebo použít dvojklik, funkci hledali v menu. o Jeden účastník předpokládal, že se box na zadávání objektů chová jako standardní komponenta EditBox a pokoušel se označovat text v boxu, což není možné. U aplikace Smartřády účastníci ocenili (ve srovnání s ostatními dvěma aplikacemi): o Našeptávač objektů upřednostňující v minulosti vyhledávané objekty (našeptávač v aplikaci HAFAS- Pocket chybí úplně, v aplikaci IDOS pro Pocket PC neupřednostňuje v minulosti vyhledávané objekty). 65

84 o Dobrá orientace v nalezených spojeních, která je podobná internetovému portálu IDOS, všechny potřebné informace ihned dostupné, využití záložek k porovnání nalezených spojení. o Možnost jednoduššího stahování datových souborů než je tomu u aplikace IDOS pro Pocket PC Doplňující otázky Po skončení vlastního testování se zařízením byly každému účastníkovi položeny čtyři doplňující otázky, které měly za cíl shrnout pohled uživatele na aplikaci: 1. V čem vidíte nejzásadnější rozdíly při zadávání parametrů hledání při porovnání obou aplikací? 2. Srovnejte výpis nalezených spojení z hlediska přehlednosti a dostupnosti požadovaných informací u obou aplikací. 3. Co Vás dále na aplikacích zaujalo? 4. Co byste při testování udělali jinak? Odpovědi na doplňující otázky shrnuje tabulka 6. otázka U5 U6 U7 U8 1 u SŘ našeptávač se zvýrazněním objektů u SŘ nechápal kategorii bez omezení u H box pro datum jinde než pro čas u H box pro datum jinde než pro čas 2 u SŘ jsou viditelné přímo přestupy u SŘ výpis podobný portálu IDOS u SŘ lepší orientace v nalezených spojeních u SŘ všechny informace ihned dostupné 3 u SŘ možnost stahovat data přímo z aplikace u SŘ záložky u SŘ kontextové menu u nalezených spojení, u H možnost zadat více přestupních míst nic jiného ho nezaujalo 4 vše v pořádku byl by pro testy po delším seznámení s aplikacemi vše v pořádku vše v pořádku Tabulka 6 - vyhodnocení doplňkových otázek testů platformy Pocket PC 66

85 6.4.4 Shrnutí uživatelských testů Tato závěrečná podkapitola v kapitole uživatelských testů zhodnotí, jestli se navržené řešení v uživatelských testech osvědčilo nebo nikoli. Postupně rozeberu jednotlivé části návrhu aplikace a zhodnotím, jestli uživatelské testy prokázaly správnost jejich návrhu nebo nikoli. U problematických částí uvedu případné řešení daného problému Výběr jízdního řádu S výběrem jízdního řádu neměl žádný účastník testu sebemenší problém. Výběr řádu pomocí zaškrtnutí daného řádku stylusem nebo stiskem středu kurzorového kříže bylo pro všechny účastníky testů intuitivní. Totéž platí o potvrzení výběru řádů tlačítkem menu Ok Průběh načítání jízdního řádu a vyhledávání spojení Všichni uživatelé byli dostatečně dobře informováni o průběhu načítání jízdního řádu a vyhledávání spojení. Nikdo ze zúčastněných se tedy nedostal do stavu, kdy by aplikace dělala něco, o čem by uživatel nebyl informován Zadání parametrů hledání Struktura prvků na základním formuláři byla volena dle skupinové diskuze, card sortingu a internetového portálu IDOS. Uživatelské testy potvrdily, že formulář obsahuje vše potřebné. Do budoucna by bylo pouze vhodné uvažovat o možnosti zadání více přestupních míst, což by se už ale muselo zřejmě řešit vytvořením nějakého speciálního formuláře (jako to obsahuje například aplikace HAFAS Pocket). Funkčnost grafických komponent použitých na formuláři byla také v pořádku. Především s komponentou na zadání data a času nebyl problém vůbec žádný. U zadání názvů objektů by pro zařízení s numerickými klávesnicemi stálo za to uvažovat nad možností zadávat názvy nejen s pomocí systému T9, ale i bez něj Výpis nalezených spojení Výpis nalezených spojení byl pro účastníky testu platformy Pocket PC největší změnou oproti zbývajícím dvěma řešením. Všichni účastníci, jak testů platformy Pocket PC tak Smartphone, ocenili množství dostupných informací na první pohled. Jeden účastník srovnávacích testů upozornil pouze na malé rozlišení jednotlivých spojení od sebe, což by bylo v budoucnu možné řešit grafickým podbarvením jednotlivých spojení, kdy by se například střídalo podbarvení lichého a sudého spojení, čímž by se spojení vzájemně více oddělila. Problém nastal u doplňkových funkcí u výpisu nalezených spojení, kde se projevila jistá nekonzistence přístupu k jednotlivým funkcím. Řešením by bylo zachování stávajícího přístupu 67

86 s přidáním možnosti přístupu k funkci výpisu trasy spoje přes rozšířené menu podobně jako je tomu u zobrazení poznámky spoje Nastavení aplikace Nastavení aplikace bylo testováno pouze u platformy Smartphone, protože u srovnávacích testů tuto možnost neobsahovala ani jedna z konkurenčních aplikací. Vstup do nastavení z rozšířeného menu formuláře pro zadání parametrů nedělal účastníkům žádné problémy a i nastavení vybraného parametru proběhlo bezproblémově. Menší nevýhodou se jeví nutnost restartovat aplikaci pře změně některých parametrů, která sice probíhá automaticky, ale do budoucna by bylo stejně lepší uvažovat o okamžitém dynamickém přizpůsobení aplikace na změny v nastavení Stahování a aktualizace datových souborů Funkce stahování a aktualizace datových souborů jsou dostupné z rozšířeného menu na formuláři pro zadání parametrů hledání. Správnost tohoto rozhodnutí se v testech potvrdila a nikdo neměl s nalezením příslušné funkce problémy. Účastníci testů pro platformu Smartphone měli ale problémy s nalezením možnosti stahování nových datových souborů přes rozšířené menu ve formuláři pro detailní aktualizaci dat. Toto lze nicméně přičíst menšími zkušenostmi s ovládáním dané platformy. Naopak u platformy Pocket PC proběhlo vše bezproblémově především kvůli použití záložek na změnu zmíněných formulářů Hodnocení struktury testování Celé uživatelské testy byly prováděny z větší části dle doporučení v [3]. Zde se předpokládá s tím, že uživatel aplikaci nezná. Takto jsem tedy postupoval při uživatelských testech v této práci. Ačkoli se v testech vyskytují zajímavé poznatky, v případě srovnávacích testů se objevily také nedostatky této metody. Tyto nedostatky jsou patrné především u srovnávacích testů na platformě Pocket PC, kdy všichni účastníci byli schopni každou aplikaci okamžitě ovládat a žádné chyby při práci s aplikacemi se tedy prakticky neobjevovaly. Z tohoto důvodu by bylo v budoucnu jistě zajímavé provést také uživatelské testy aplikace (aplikací) po určité době používání. Účastníci by tak mohli kompetentně zhodnotit, která z aplikací je z dlouhodobého hlediska lépe ovladatelná a upozornit na případné nedostatky, které se objeví až při intenzivní práci s aplikací. 68

87 7 Závěr Tato práce popsala tvorbu uživatelského rozhraní aplikace pro vyhledávání spojení v jízdních řádech na zařízeních s operačním systémem Windows Mobile, což byla jedna ze dvou částí tvorby této aplikace. Uživatelské rozhraní bylo navrženo s ohledem na analýzu sestávající z analýzy platformy Windows Mobile a její rozdělení na zařízení s dotykovými displeji (Pocket PC) a bez dotykových displejů (Smartphone), analýzy existujících řešení pro vyhledávání v jízdních řádech a z názorů účastníků diskuzní skupiny. Tvorba aplikace byla rozdělena do dvou iterací. V průběhu první iterace bylo navrženo uživatelské rozhraní, které kromě výsledků analýzy dále reflektovalo také výsledky metody card sorting. V návrhu byl hlavní důraz kladen na intuitivnost ovládání, a to jak pro platformu Smartphone, tak pro platformu Pocket PC. První iterace vývoje aplikace byla zakončena implementací navrženého řešení a veřejným betatestováním výsledné aplikace. V průběhu tohoto betatestování bylo možné aplikaci a příslušné datové soubory zdarma stáhnout z internetu a v průběhu testování vyzkoušelo aplikaci asi tři tisíce uživatelů. Nashromážděn byl dostatek informací, které vstupovaly, jako požadavky na vylepšení do druhé iterace vývoje aplikace. V jejím průběhu byly opraveny chyby, které byly v aplikaci objeveny v průběhu veřejného testování a byly zapracovány některé návrhy na vylepšení. Finální verze aplikace je od října 2008 zdarma ke stažení ze stránek Pro používání aplikace je nutné zakoupit licenci na datové soubory buď pro Českou nebo Slovenskou republiku u společnosti Chaps spol. s r.o.. Do budoucna by zřejmě bylo vhodné uvažovat, kromě dalšího drobného vylepšování stávajícího řešení, o vytvoření verze aplikace více přizpůsobené pro ovládání prsty na platformě Pocket PC, která má k dispozici dotykový displej. V současné době se těší ovládání prsty velké oblibě a řešení navržené v této práci není na ovládání prsty připraveno. Dále je možné uvažovat o portaci existujícího řešení na mobilní zařízení s operačním systémem Symbian, který má širokou základnu uživatelů a podobná aplikace pro tato mobilní zařízení zatím neexistuje. 69

88 70

89 8 Literatura [1] BLAŽEK, J. Algoritmus pro vyhledávání dopravních spojení v jízdních řádech hromadné dopravy na kapesních zařízeních. Praha, Vedoucí diplomové práce Ing. Ladislav Čmolík. [2] BOLING, D. Programming Microsoft Windows CE.NET. Third Edition. Redmond, Washington: Microsoft Press, ISBN [3] KUNIAVSKY, M. Observing the User Experience: A Practitioner's Guide to User Research. San Francisco: Morgan Kaufman Publishers, ISBN [4] PETZOLD, C. Programming Windows: The definitive guide to the Win32 API. Fifth Edition. Redmond, Washington: Microsoft Press, ISBN X. [5] WODTKE, S. Learn the MFC C++ Classes. Plano, Texas: Wordware Publishing, ISBN [6] About WinINet. [7] CDC Class. [8] Developing Screen Orientation-Aware Applications. Duben [9] FINAN, T. Developing Applications For Windows Mobile-Based Smartphones. Červenec [10] Graphic Device Interface. [11] IDOS pro mobilní telefony. [12] Jízdní řád. [13] Messaging API (MAPI). 71

90 [14] MFC Classes. [15] Microsoft Visual c++ Tutorial [16] Mobile Device Hardware [17] Mobile Device. [18] Page orientation. [19] PICHRT, J. Proč Windows Mobile komunikátory umějí zobrazit pouze 65k barev? [20] Pocket Outlook Object Model (POOM). [21] ROOF, L. About Getting Started with Visual Studio.NET and the Microsoft.NET Compact Framework. Březen [22] Software release life cycle: Beta. [23] Software-based Input Panel [24] Spencer Donna. Card sorting: a definitive guide. Listopad [25] T9. [26] Windows Mobile. 72

91 A Seznam použitých zkratek API Application Programming Interface DLL Dynamic Linking Library EDGE Enhanced Data Rates for GSM Evolution GDI Graphical Device Interface GPS Global Positioning System GSM Groupe Spécial Mobile IDOS Integrovaný dopravní systém MFC Microsoft Foundation Class Library MHD Městská hromadná doprava PDA Personal Digital Assistant SDK Software Development Kit SMS Short Message Service STL Standard Template Library T9 Text on 9 Keys WAP Wireless Application Protocol 73

92 B Obsah přiloženého CD \app\smartrady.cab aplikace Smartřády verze jako distribuční balíček CAB pro operační systém Windows Mobile 5 a vyšší \app\smartrady2003.cab aplikace Smartřády verze jako distribuční balíček CAB pro operační systém Pocket PC 2003 \app\smartradys2003.cab aplikace Smartřády verze jako distribuční balíček CAB pro operační systém Smartphone 2003 \card_sorting\ naskenované výsledky card sortingu \sdk\ instalace Pocket PC 2003 SDK \source\ veřejně přístupné zdrojové kódy aplikace (vedoucímu a oponentovi této práce je umožněno na vyžádání nahlédnout do ostatních částí zdrojových kódů) \text\dp.pdf text diplomové práce ve formátu PDF 74

93 C Skupinová diskuze o jízdních řádech dotazník Vážený pane (paní), děkuji Vám za zájem o skupinovou diskuzi na téma používání jízdních řádů a hledání v nich. Než s Vámi domluvím konkrétní termín pro vlastní diskuzi, dovolte mi nechat Vás odpovědět na několik následujících otázek. Za vyplnění dotazníku předem děkuji. Obecné otázky Vaše křestní jméno:... Pohlaví: žena muž Váš věk (zaškrtněte jednu možnost): 15 a méně více než 55 Váš pracovní poměr v současné době (zaškrtněte více možností, pokud např. pracujete a studujete): pracuji na hlavní pracovní poměr pracuji na částečný pracovní poměr studuji jsem v důchodu jsem nezaměstnaný (-á) jiné (mateřská dovolená, invalidní důchod atd.) Vaše pracovní nebo studijní zaměření (zaškrtněte více možností, pokud jste např. změnili zaměstnání): 75

94 doprava (řidič MHD, dispečink,...) informační technologie (programátor, analytik,...) management právnické zaměření nebo policie služby školství zdravotnictví zemědělství jiné Za poslední rok jsem se účastnil (-a) nějaké skupinové diskuze: ano ne Otázky o veřejné dopravě Veřejnou dopravu (vlaky, autobusy nebo MHD) používám asi (zaškrtněte jednu možnost): denně několikrát za týden několikrát za měsíc několikrát za rok nárazově (např. jednou za rok denně a jinak vůbec) vůbec Z veřejné dopravy využívám (zaškrtněte jednu všechny možnosti): vlaky autobusy MHD v městě s více než obyvatel MHD v městě s obyvateli MHD v městě s méně než obyvateli Pro hledání v jízdních řádech používám nebo jsem používal (zaškrtněte jednu - všechny možnosti): 76

95 používám používal (-a) jsem papírové jízdní řády jízdní řády na zastávkách (vývěsky) internetové vyhledávání (internetový IDOS) aplikaci pro osobní počítač (PC IDOS) aplikaci pro PDA (IDOS pro Pocket PC) zjištění spojení pomocí telefonátu zjištění spojení pomocí SMS zprávy WAP nebo internet na mobilním telefonu jiné Otázky o mobilních zařízeních a internetu Z mobilních telefonů aktivně používám nebo mám zkušenost s (zaškrtněte jednu všechny možnosti): používám mám zkušenost klasický mobilní telefon mobilní telefon s operačním systémem (Symbian, Windows Mobile) komunikátor s dotykovým displejem Mobilní telefon (nebo komunikátor) používám na (zaškrtněte jednu všechny možnosti): telefonování posílání SMS zpráv mobilní internet nebo WAP hraní her sledování filmů správa času (kalendář, úkoly atd.) navigace nebo hledání v mapách jiné Internet používám (zaškrtněte jednu možnost): více než 2 hodiny denně 1 2 hodiny denně několikrát týdně 77

96 několikrát měsíčně nikdy D Skupinová diskuze o jízdních řádech příprava Odpovězte, prosím, stručně na následující otázky. Odpovídejte, prosím, sami za sebe (Vaše vlastní názory, náměty, zkušenosti). Odpovědi slouží pouze jako příprava, takže můžete odpověď pouze načrtnout. Vaše křestní jméno:... 1, Jak se připravujete na nějakou delší cestu hromadnou dopravou (služební cesta do Prahy, cesta na zkoušku)? Co uděláte, pokud Vám například v průběhu cesty jeden spoj ujede? 2, Proč dnes používáte jízdní řády na internetu? Jaké to má výhody oproti papírovým jízdním řádům? 3, Použili jste některou možnost pro vyhledání spojení pomocí kapesního zařízení? Proč jste to zkusili (nezkusili)? Jak se Vám případně s danou možností pracovalo? 78

97 E Uživatelské testy aplikace Smartřády - dotazník Vážený pane (paní), děkuji Vám za zájem o účast na uživatelských testech aplikace Smartřády. Než s Vámi domluvím konkrétní termín pro vlastní testy, dovolte mi nechat Vás odpovědět na několik následujících otázek. Za vyplnění dotazníku předem děkuji. Obecné otázky Vaše křestní jméno: Click here to enter text. Pohlaví: žena muž Váš věk (zaškrtněte jednu možnost): 15 a méně více než 55 Znalost anglického jazyka (zaškrtněte jednu možnost): rodilý mluvčí plynule pokročilý začátečník Otázky o veřejné dopravě Veřejnou dopravu (vlaky, autobusy nebo MHD) používám asi (zaškrtněte jednu možnost): denně několikrát za týden několikrát za měsíc 79

98 několikrát za rok nárazově (např. jednou za rok denně a jinak vůbec) vůbec Pro hledání v jízdních řádech používám nebo jsem používal (zaškrtněte jednu - všechny možnosti): používám používal (-a) jsem papírové jízdní řády jízdní řády na zastávkách (vývěsky) internetové vyhledávání (internetový IDOS) aplikaci pro osobní počítač (PC IDOS) aplikaci pro PDA (IDOS pro Pocket PC) aplikaci Smartřády zjištění spojení pomocí telefonátu zjištění spojení pomocí SMS zprávy WAP nebo internet na mobilním telefonu jiné Otázky o mobilních zařízeních a internetu Z mobilních telefonů aktivně používám nebo mám zkušenost s (zaškrtněte jednu všechny možnosti): používám mám zkušenost klasický mobilní telefon mobilní telefon s operačním systémem (Symbian, Windows Mobile) komunikátor s dotykovým displejem Mobilní telefon (nebo komunikátor) používám na (zaškrtněte jednu všechny možnosti): telefonování posílání SMS zpráv mobilní internet nebo WAP hraní her sledování filmů 80

99 správa času (kalendář, úkoly atd.) navigace nebo hledání v mapách jiné Internet používám (zaškrtněte jednu možnost): více než 2 hodiny denně 1 2 hodiny denně několikrát týdně několikrát měsíčně nikdy 81

100 F Úkoly testování F.1 Úkoly testování na zařízení bez dotykového displeje 1. Zapněte aplikaci Smartřády ze základní nabídky programů (Start Další Další Další Smartrady). Počkejte na načtení jízdního řádu vlaků. Nalezněte spojení z Prahy do Brna v aktuálním čase a datu, řekněte, které spojení byste si vybrali. Protože s sebou potřebujete vést kolo, podívejte se na poznámky, jestli zde není informace o převozu jízdních kol (použijte menu). Vraťte se na formulář pro zadání názvů objektů a uložte názvy Praha a Brno do oblíbených. Použijte buď menu, nebo stiskněte střed kurzorového kříže (Enter) a vyberte Přidat do oblíbených. 2. Písmo aplikace Vám nevyhovuje, protože je trochu menší než potřebujete. Zvolte větší font použitého písma v nastavení aplikace. 3. Po restartu aplikace zvolte znovu hledání z Prahy do Brna, tentokrát v 14:00, (pro zadání názvů objektů využijte již vložené oblíbené objekty stisk kurzorového kříže). Poté otevřete druhou záložku v aplikaci (označením ikony listu papíru a stiskem středu kurzorového kříže). V této nové záložce také načtěte jízdní řád vlaků. Zadejte hledání z Prahy do Brna. Datum hledání nastavte na , čas na 14:00 a porovnejte, jestli jsou spojení shodná s těmi již nalezenými na datum Aktualizujte jízdní řád vlaků pomocí volby Aktualizovat vše z menu aplikace. Po restartu aplikace si stáhněte jízdní řád Autobusy ČR Mezinárodní a dálkové volbou menu Detailní aktualizace. Po stažení datového souboru a restartu aplikace tento jízdní řád načtěte a vyhledejte spojení z Prahy do Hradce Králové v 10:00. Vyberte si hned první možný spoj a podívejte se na trasu daného spoje (kudy spoj projíždí). Poté aplikaci ukončete. F.2 Úkoly srovnávacích testů Smartřády vs. IDOS 1. Spusťte aplikaci Smartřády z nabídky Start -> Programs. 2. Načtěte jízdní řád Vlaky 2007/2008. Vyhledejte spojení z Prahy do Chrudimi přes Pardubice (vše z kategorie města a obce) dne v 10:00. Poté pro porovnání zadejte stejné parametry hledání, ale přes Havlíčkův Brod (u aplikace Smartřády využijte záložky). Porovnejte vzájemně spojení a vyberte si, které byste použili. U vybraného spojení se podívejte na poznámky, jestli je zde informace o možnosti přepravy jízdních kol. 82

101 3. Vraťte se na formulář pro zadání parametrů hledání. Pomocí položky menu Detailní aktualizace stáhněte jízdní řád Autobusy ČR Mezinárodní a dálkové. Po stažení aplikaci restartujte. 4. Načtěte jízdní řád Autobusy ČR Mezinárodní a dálkové a Vlaky 2007/2008. Vyberte znovu hledání z Prahy do Chrudimi v 10:00. Vyberte nyní spoj, kterým byste jeli a podívejte se na jeho trasu (kudy daný spoj projíždí). 5. Ukončete aplikaci Smartřády a spusťte aplikaci IDOS z nabídky Start -> Programs. 6. Opakujte úkol 2 a poté aplikaci IDOS ukončete. 7. Stáhněte jízdní řád Autobusy ČR Mezinárodní a dálkové z internetových stránek Ke stažení Aktualizace pro platformu Pocket PC. Nainstalujte datový soubor do zařízení do umístění Storage Card. 8. Spusťte znovu aplikaci IDOS a pokračujte bodem 4. Poté aplikaci IDOS ukončete. F.3 Úkoly srovnávacích testů IDOS vs. Smartřády 1. Spusťte aplikaci IDOS z nabídky Start -> Programs. 2. Načtěte jízdní řád Vlaky 2007/2008. Vyhledejte spojení z Prahy do Chrudimi přes Pardubice (vše z kategorie města a obce) dne v 10:00. Poté pro porovnání zadejte stejné parametry hledání, ale přes Havlíčkův Brod (u aplikace Smartřády využijte záložky). Porovnejte vzájemně spojení a vyberte si, které byste použili. U vybraného spojení se podívejte na poznámky, jestli je zde informace o možnosti přepravy jízdních kol. 3. Stáhněte jízdní řád Autobusy ČR Mezinárodní a dálkové z internetových stránek Ke stažení Aktualizace pro platformu Pocket PC. Nainstalujte datový soubor do zařízení do umístění Storage Card. Poté znovu spusťte aplikaci IDOS pro Pocket PC. 4. Načtěte jízdní řád Autobusy ČR Mezinárodní a dálkové a Vlaky 2007/2008. Vyberte znovu hledání z Prahy do Chrudimi v 10:00. Vyberte nyní spoj, kterým byste jeli a podívejte se na jeho trasu (kudy daný spoj projíždí). 5. Ukončete aplikaci IDOS a spusťte aplikaci Smartřády z nabídky Start -> Programs. 6. Opakujte úkol Vraťte se na formulář pro zadání parametrů hledání. Pomocí položky menu Detailní aktualizace stáhněte jízdní řád Autobusy ČR Mezinárodní a dálkové. Po stažení aplikaci restartujte. 8. Opakujte úkol 4. Poté aplikaci Smartřády ukončete. 83

102 F.4 Úkoly srovnávacích testů Smartřády vs. HAFAS DB 1. Spusťte aplikaci Smartřády z nabídky Start -> Programs. 2. Vyhledejte spojení z objektů Berlín do Hamburg (obojí z kategorie města a obce) v 10:00. Řekněte, které spojení zvolíte a proč. U vybraného spojení se podívejte do poznámek, jestli zde není zmínka o přepravě jízdních kol. 3. Vraťte se zpět na formulář zadání parametrů hledání. Zadejte hledání z objektů Dresden do Bremen přes Berlin (vše z kategorie města a obce) v 11:00. Vyberte si požadované spojení a podívejte se na trasu prvního nalezeného spoje (kudy daný spoj projíždí). 4. Ukončete aplikaci Smartřády a spusťte aplikaci HAFAS W07 DB z nabídky Start -> Programs. Zopakujte body 2 a 3 pro aplikaci HAFAS DB a poté ji ukončete. F.5 Úkoly srovnávacích testů HAFAS DB vs. Smartřády 1. Spusťte aplikaci HAFAS W07 DB z nabídky Start -> Programs. 2. Vyhledejte spojení z objektů Berlín do Hamburg (obojí z kategorie města a obce) v 10:00. Řekněte, které spojení zvolíte a proč. U vybraného spojení se podívejte do poznámek, jestli zde není zmínka o přepravě jízdních kol. 3. Vraťte se zpět na formulář zadání parametrů hledání. Zadejte hledání z objektů Dresden do Bremen přes Berlin (vše z kategorie města a obce) v 11:00. Vyberte si požadované spojení a podívejte se na trasu prvního nalezeného spoje (kudy daný spoj projíždí). 4. Ukončete aplikaci HAFAS W07 DB a spusťte aplikaci Smartřády z nabídky Start -> Programs. Zopakujte body 2 a 3 pro aplikaci Smartřády a poté ji ukončete. 84

103 G Uživatelská příručka G.1 Instalace aplikace 1. Ze sekce ke stažení si stáhněte buď instalační soubor, distribuční balíček, nebo archiv ve formátu.zip. Dále se budeme zabývat pouze instalačním souborem. 2. Připojte vaše zařízení k počítači. Pokud máte operační systém Windows XP, je nutné nainstalovat aplikaci ActiveSync - ke stažení zde. 3. Spusťte stažený instalační soubor. Klikněte na 'Další'. 4. Zaškrtněte, že souhlasíte s licenčními podmínkami tak, aby se odkrylo tlačítko 'Dokončit' a klikněte na něj. 5. Pokud máte připojené zařízení, aplikace se na něj začne přenášet. 6. Po dokončení přenosu na zařízení se podívejte na vaše zařízení a vyberte si, kam chcete aplikaci instalovat (jestli na zařízení nebo na paměťovou kartu - pokud je k dispozici). G.2 Instalace datových souborů 1. Ze stránek společnosti Chaps si stáhněte buď instalační soubor, distribuční balíček, nebo archiv ve formátu.zip příslušného jízdního řádu (řádů). Dále se budeme zabývat pouze instalačním souborem. 2. Připojte vaše zařízení k počítači. Pokud máte operační systém Windows XP, je nutné nainstalovat aplikaci ActiveSync - ke stažení zde. 3. Spusťte stažený instalační soubor. Klikněte na 'Next' ('Další'). 4. Zaškrtněte, že souhlasíte s licenčními podmínkami tak, aby se odkrylo tlačítko 'Finish' ('Dokončit') a klikněte na něj. 5. Pokud máte připojené zařízení, aplikace se na něj začne přenášet. 6. Po dokončení přenosu na zařízení se podívejte na vaše zařízení a vyberte si, kam chcete datový soubor instalovat (jestli na zařízení nebo na paměťovou kartu - pokud je k dispozici). 85

104 Upozornění: Z důvodu velkých objemů datových souborů s jízdními řády doporučujeme instalaci na paměťovou kartu. Pokud jste předtím instalovali aplikaci do jiného umístění než datové soubory, aplikace si datové soubory sama dohledá. G.3 Spuštění aplikace Smartřády Pokud jste úspěšně nainstalovali aplikaci Smartřády a alespoň jeden datový soubor, můžete aplikaci Smartřády spustit. Otevřete Start > Programy (Programs). Zde najdete ikonu aplikace Smartřády. Klepněte na ni. G.4 Konfigurační průvodce Po úspěšné aktivaci aplikace se objeví konfigurační průvodce. Tento průvodce slouží k základnímu nastavení aplikace. Vyberte hodnoty, které se shodují s vašimi preferencemi a volby potvrďte stiskem tlačítka 'Dokončit'. Pokud jste provedli v nastavení nějaké změny, aplikaci, prosím, restartujte, aby se změny projevily. Tip Význam jednotlivých položek nastavení je vysvětlen dále v kapitole G.10.1 Základní nastavení. G.5 Základní okno aplikace Smartřády (záložky) Záložky znáte například z internetových prohlížečů. Stačí vám otevřít si danou aplikaci jednou a v ní si můžete spustit několik oken, takže to vypadá, jako byste měli danou aplikaci otevřenou několikrát. V aplikaci Smartřády tuto vlastnost oceníte například v případech, kdy chcete mezi sebou porovnávat různé možnosti, jak se dostat z počáteční do cílové zastávky. Zobrazení / nezobrazení záložek můžete změnit v Menu > Nastavení záložka Základní (více viz. G.10.1 Základní nastavení).. 86

105 aktivní záložka je možné ji zavřít klepnutím na neaktivní záložka, kterou je možné aktivovat klepnutím kliknutím na ikonu listu papíru vytvoříte novou záložku, která se ihned stane aktivní Obrázek 60 - záložky (platforma Pocket PC) neaktivní záložka záložku aktivujete stiskem tlačítka doprava (nebo doleva) na aktivní (tmavěmodře podbarvené) záložce aktivní záložka zaktivníte ji stiskem klávesy nahoru buď na formuláři zadání parametrů hledání, nebo výpisu výsledků hledání, stiskem středu kurzorového kříže (Enter) zavřete aktivní záložku Obrázek 61 - záložky (platforma Smartphone) přesunem kurzoru doprava z aktivní (tmavěmodře podbarvené) záložky označíte ikonu listu papíru, stiskem středu kurzorového kříže (Enter) vytvoříte novou záložku G.6 Výběr jízdního řádu Na formuláři výběru jízdního řádu si vyberete datové soubory, které se mají načíst do paměti vašeho zařízení a v těchto jízdních řádech bude možné dále vyhledávat spojení. Upozornění: Stahujte pravidelně aktualizace vašich jízdních řádů ze stránek nebo použijte funkci aktualizování dat přímo ze zařízení. Jedině tak si zajistíte, že nalezená spojení budou vždy správná. 87

106 seznam jízdních řádů dostupných na zařízení poklepáním na čtvereček přidáte řád do výběru stiskem středu kurzorového kříže (Enter) na aktivním řádku přidáte řád do výběru Obrázek 62 - výběr jízdního řádu Položky menu OK Konec Storno Potvrdí výběr jízdního řádu (řádů) a začne je načítat do paměti. V případě, že jste aplikaci zapnuli, nebo jste otevřeli novou záložku, stiskem položky 'Konec' ukončíte aplikaci Smartřády. V případě, že jste na základním formuláři zvolili změnu jízdního řádu, je možné se vrátit beze změny jízdního řádu zpět na základní formulář stiskem položky 'Storno'. Tip Načítejte vždy jen takové jízdní řády, ve kterých skutečně potřebujete hledat. Tip Pokud otevřete více záložek a v těch načtete stejné jízdní řády, tak tyto soubory jsou načteny do paměti pouze jednou. Nemusíte se tedy bát, že dojde k přílišnému zaplnění operační paměti. Využívání záložek se stejnými řády neklade další nároky na operační paměť. G.7 Načítání jízdního řádu Formulář načítání jízdního řádu se vám zobrazí v případě, že začnete načítat jízdní řád (řády). Načítání můžete kdykoli zrušit a vrátit se tak na formulář výběru jízdního řádu. 88

107 stav načítání jízdního řádu platnost načítaného jízdního řádu (od - do) jméno načítaného jízdního řádu verze načítaného jízdního řádu (kdy byl vytvořen) Obrázek 63 - průběh načítání jízdního řádu Položky menu Storno Přeruší aktuální akci a vrátí vás na formulář výběru jízdního řádu. G.8 Zadání parametrů hledání Formulář na zadávání parametrů hledání je hlavní okno aplikace Smartřády. Pomocí tohoto formuláře zadáváte objekty odkud, kam a přes, měníte datum a čas hledání a nastavujete počet přestupů. Z menu je také možné přistupovat k nastavení aplikace a vyhledávání, aktualizaci dat atd. 89

108 boxy pro zadání objektů odkud, kam a přes box pro zadání data a času typ hledání maximální počet přestupů klepnutím na šipku zobrazíte oblíbené objekty tlačítko na vymazání objektu v boxu klepnutím na šipku zobrazíte kalendář pro výběr data tlačítko na aktualizaci data a času tlačítka rychlé volby Obrázek 64 - formulář zadání parametrů hledání (Pocket PC) momentálně aktivní box, kam můžeme zadávat znaky zadání data a času maximální počet přestupů Obrázek 65 - formulář zadání parametrů hledání (Smartphone) Položky menu Najdi Zahájí hledání podle zadaných parametrů na základním formuláři. Aktualizovat čas Nastaví aktuální čas do formulářového prvku pro zadání data a času. 90

109 (smartphone) Směr <> Kategorie Typ hledání Prohodí objekty odkud a kam. Umožňuje změnit kategorii objektů, které se nabízejí ve formulářovém prvku zadání objektů odkud, kam a přes. Můžete si vybrat hledání podle příjezdu nebo odjezdu. (smartphone) Oblíbené Přidat objekt Přidá objekt v aktuálně označeném formulářovém prvku do oblíbených položek. Odstranit objekt Odstraní objekt v aktuálně označeném formulářovém prvku z oblíbených položek. Změň jízdní řád Vrátíte se zpět na výběr jízdního řádu a můžete si vybrat jiný, nebo jinou kombinaci jízdních řádů. Aktualizace dat Aktualizovat vše Aktualizovat načtené Detailní aktualizace.. Aktualizuje všechny datové soubory, které jsou na vašem zařízení. Aktualizuje datové soubory, které jsou načtené v záložce, která je momentálně aktivní. Otevře formulář pro možnost výběru konkrétních datových souborů k aktualizaci nebo stažení. Nastavení Otevře formulář pro konfiguraci možností aplikace a hledání. Nápověda Nápověda Otevře nápovědu k aplikaci Smartřády. O aplikaci Zobrazí údaje o verzi aplikace a datových souborech. Konec Ukončení aplikace Smartřády. Tlačítka rychlé volby (u Pocket PC verze) Najdi Směr <> Konec Poslat SMS Zahájí hledání podle zadaných parametrů na základním formuláři. Prohodí objekty odkud a kam. Ukončení aplikace Smartřády. Na číslo dopravního podniku je odeslána SMS zpráva ve speciálním formátu. Po odeslání vám přijde potvrzení o koupi SMS jízdenky. 91

110 jízdenku v Praze Změnit jízdní řád Nastavení aplikace a hledání Detailní aktualizace dat Aktualizuj všechny jízdní řády Aktualizuj načtené jízdní řády Tuto službu provozuje Dopravní podnik města Prahy a je zpoplatněna částkou 26 Kč. Vrátíte se zpět na výběr jízdního řádu a můžete si vybrat jiný nebo jinou kombinaci jízdních řádů. Otevře formulář pro konfiguraci možností aplikace a hledání. Otevře formulář pro možnost výběru konkrétních datových souborů k aktualizaci nebo stažení. Aktualizuje všechny datové soubory, které jsou na vašem zařízení. Aktualizuje datové soubory, které jsou načtené v záložce, která je momentálně aktivní. Tip Funkce tlačítek na formuláři můžete libovolně měnit v Menu > Nastavení záložka Pokročilé (více viz. G.10.2 Pokročilé nastavení). G.8.1 Zadání objektů "Odkud", "Kam" a "Přes" (Pocket PC) 1. Prostřednictvím dotykového pera nebo pomocí kurzorových kláves vyberte na formuláři prvek Odkud, Kam nebo Přes. 2. Klepněte na ikonu softwarové klávesnice, nebo poklepejte na aktivní box. Zobrazí se formulář pro zadávání zastávek. 3. Při zadávání znaků se v okně pod zadávanými znaky objevují objekty, které odpovídají vašemu vstupu. Na horních pozicích jsou zobrazeny objekty, které už byly dříve hledány (označeny modře) a objekty, které odpovídají oblíbeným položkám (označeny zeleně). 92

111 4. Ze seznamu vyberte požadovaný objekt - buď klepnutím pomocí dotykového pera na daný objekt, nebo pomocí kurzorových kláves 'Nahoru' a 'Dolů' a stiskem středu kurzorového kříže (Enter). Tip Pokud se první objekt v okně pod zadaným textem shoduje s názvem vámi požadovaného objektu, ihned tento objekt vyberete stiskem buď kurzorové klávesy 'Doprava'. Tip Klepnutím na šipku vpravo od zadaného textu skryjete okno s návrhem objektů. již zadané znaky box pro výběr kategorie, ze které se vybírají objekty objekty, které vyhovují zadání (v závorce kategorie objektu) klepnutím na šipku skryjete okno s nabízenými objekty (opětovným klepnutím zobrazíte oblíbené objekty) Obrázek 66 - formulář zadání názvu objektu G.8.2 Zadání objektů "Odkud", "Kam" a "Přes" (smartphone) 1. Pomocí kurzorových kláves vyberte na formuláři prvek Odkud, Kam nebo Přes. 2. Začněte zadávat znaky. Při zadávání znaků se v okně pod zadávanými znaky objevují objekty, které odpovídají vašemu vstupu. Na horních pozicích jsou zobrazeny objekty, které už byly dříve hledány (označeny modře) a objekty, které odpovídají oblíbeným položkám (označeny zeleně). 3. Ze seznamu vyberte požadovaný objekt - pomocí kurzorových kláves 'Nahoru' a 'Dolů' a stiskem středu kurzorového kříže (Enter). 93

112 Tip Pokud se první objekt v okně pod zadaným textem shoduje s názvem vámi požadovaného objektu, ihned tento objekt vyberete stiskem buď kurzorové klávesy 'Doprava'. již zadané znaky objekty, které vyhovují zadání (v závorce kategorie objektu), stiskem středu kurzorového kříže (Enteru) skryjete okno návrhu aktivní volba zadání názvů objektů (použítí T9 nebo ne) Obrázek 67 - zadání názvu objektu (Smartphone) G Kategorie objektů Objekty jsou u každého jízdního řádu rozděleny do tzv. kategorií. Mohou to být u městské hromadné dopravy například ulice, divadla a u vlaků a autobusů například města a obce nebo stanice. Standardně se při výběru objektu nabízejí objekty ze všech kategorií - jsou sloučené. Konkrétní kategorii si můžete vybrat buď v Menu > Kategorie, nebo změnou roletového menu na formuláři pro zadání objektu (u Pocket PC zařízení). G Oblíbené objekty Oblíbené objekty slouží k rychlému výběru požadovaného objektu, který používáte často a jehož výběr by zbytečně zdržoval. U každého jízdního řádu můžete mít uloženo dvacet oblíbených objektů. 94

113 oblíbené objekty zobrazíte klepnutím na šipku nebo stiskem středu kurzorového kříže (Enter) v aktivním boxu kliknutím na tento řádek přidáte objekt v boxu do oblíbených Obrázek 68 - oblíbené objekty (Pocket PC) Obrázek 69 - oblíbené objekty (Smartphone) Zobrazení oblíbených Klepněte na šipku vedle prvku pro zadání jména objektu. Poté se objeví okénko shodné s okénkem nabízených objektů, ale budou zde zobrazené oblíbené objekty (nebo pokud máte kurzor v boxu pro zadání jména objektu, stiskněte střed kurzorového kříže (Enter)). Poté buď klepněte na daný objekt nebo ho vyberte pomocí kurzorových kláves. Přidání oblíbené Vyberte požadovaný objekt. Poté buď stiskněte střed kurzorového kříže (Enter) a po otevření okna s oblíbenými objekty vyberte kurzívou označený řádek Přidat do oblíbených? nebo podržte dotykové pero nad boxem pro zadání objektu a z kontextového menu zvolte 'Přidat oblíbený objekt' nebo použijte Menu > Oblíbené > Přidat objekt. Odstranění oblíbené Vyberte požadovaný oblíbený objekt tak, aby byl zobrazen v boxu pro zadávání znaků. Poté buď zobrazte kontextové menu podržením dotykového pera nad tímto boxem a zvolte 'Odstranit oblíbený objekt' nebo vyberte Menu > Oblíbené > Odstranit objekt. G.8.3 Zadání data a času Umožňuje zadat, odkdy chcete hledat požadovaná spojení (v případě hledání podle odjezdu), případně do kdy chcete spojení hledat (v případě hledání podle příjezdu). Pro změnu data a času využijte buď zadání pomocí numerických kláves, nebo klepněte na jednu z šipek pro změnu momentálně označené cifry. Pokud chcete zobrazit kalendář s výběrem daného dne, stiskněte buď střed kurzorového kříže (Enter) nebo klepněte na šipku v pravé části boxu. 95

114 aktuálně vybrané cifry tlačítka na zvýšení (snížení) hodnoty vybrané cifry Obrázek 70 - zadání data a času klepnutím na šipku zobrazíte kalendář pro výběr dne (u smartphone pomocí Enteru) tlačítko na aktualizaci data a času (u Smartphone je tato volba v Menu > Aktualizovat čas) G.8.4 Zadání počtu přestupů Pomocí rozbalovacího seznamu vyberte maximální požadovaný počet přestupů, které chcete na vaší cestě absolvovat. Upozornění: Počet přestupů může v některých případech ovlivnit rychlost vyhledávání. Pokud nejste spokojeni s rychlostí vyhledávání, zkuste snížit počet přestupů. G.8.5 Typ vyhledávání (podle odjezdu x příjezdu) Podle odjezdu Spojení budou vyhledávána tak, že čas odjezdu ze zastávky odkud bude vždy větší než zadaný čas a datum. Podle příjezdu Spojení budou vyhledávána tak, že čas příjezdu do cílové stanice bude vždy menší než zadaný čas a datum, a poslední zobrazené spojení bude poslední možnost, jak se dostat do zastávky kam do zadaného času. G.9 Hledání spojení Formulář hledání spojení se vám zobrazí v případě, že spustíte vyhledávání spojení (položkou menu Najdi). Hledání můžete kdykoli přerušit a vrátit se tak na formulář zadávání parametrů hledání. 96

115 stav hledání spojení z jaké zastávky probíhá hledávání v jaký čas a datum probíhá hledání do jaké zastávky probíhá hledávání Obrázek 71 - průběh hledání spojení Položky menu Storno Na výsledek Přeruší aktuální akci a vrátí vás na předchozí formulář zadávání parametrů hledání. Tlačítko je neaktivní, dokud není k dispozici nějaké nalezené spojení. Po nalezení prvního spojení si můžete toto (tato) spojení nechat zobrazit bez nutnosti čekat na nalezení všech možných spojení. Tato volba je výhodná, pokud hledání trvá dlouho a vy na nalezení všech možností nechcete čekat. Tip Pokud hledání trvá příliš dlouho, zkuste stisknout Na výsledek (pokud je aktivní) nebo hledání přerušte a zkuste opravit zadání (snížit počet přestupů). G.9.1 Výpis výsledků hledání Výpis výsledků slouží k zobrazení nalezených spojení. Je možné zobrazit si poznámku k danému spojení, trasu spojení, nechat si zobrazit spojení předcházející a následující po nalezených. Vybrané spojení je také možné vložit do kalendáře v zařízení nebo odeslat požadovaný počet spojení SMS zprávou. Položky menu Zpět Vrátíte se zpět na formulář zadávání parametrů hledání. 97

116 Poslat SMS výpis Poloha vlaku (pokud jsou načtené JŘ vlaky) SMS jízdenka (pokud je načten JŘ PID) Najít předchozí Najít další Poznámka spoje Vložit do kalendáře Konec Do formuláře pro odeslání SMS vloží speciálně zformátovaný text, který obsahuje vybraný počet spojení. Umožňuje zaslat na číslo operátora SMS zprávu s označením vybraného vlaku a poté je vám doručena SMS zpráva s informací, jaké má daný vlak zpoždění. Tuto službu provozují České dráhy, a.s. a mobilní operátoři. Služba je zpoplatněna podle tarifu vašeho mobilního operátora (asi 2 Kč). Na číslo dopravního podniku je odeslána SMS zpráva ve speciálním formátu. Po odeslání vám přijde potvrzení o koupi SMS jízdenky. Tuto službu provozuje Dopravní podnik hlavního města Prahy, a.s. a je zpoplatněna částkou 26 Kč. Vyhledá spojení, která předcházejí spojením zobrazeným na aktuálním výpisu výsledků. Vyhledá spojení, která navazují na nalezená spojení zobrazená v aktuálním výpisu výsledků. Zobrazí poznámku k označenému spoji. Poznámka se skládá z datumové poznámky a dalších informačních poznámek. Označené spojení bude vloženo do kalendáře do příslušné kategorie. Kategorie záznamu v kalendáři je možné změnit v nastavení (více viz. G.10.2 Pokročilé nastavení). Ukončení aplikace Smartřády. 98

117 jedno možné spojení ze zadané zastávky odkud do zastávky kam čas odjezdu ze zastávky název linky aktivní spojení je světlemodře podbarveno (změna aktivního spojení buď klepnutí stylusem nebo klávesami nahoru nebo dolu) čas příjezdu do zastávky celková doba a počet kilometrů pro dané spojení aktivní spoj je tmavěmodře podbarven (spoj zaktivníme klepnutím na daný řádek v aktivním spojení nebo stiskem Enteru na aktivním spojení) další informace pro aktivní spoj (objeví se, pokud zaktivníme spoj) Obrázek 72 - výpis nalezených spojení G.9.2 Ovládání pokročilých funkcí výpisu výsledků hledání Pokud na aktivním spoji stiskneme klávesu doprava (doleva), spoj se změní na další (předchozí) možnost, jak jet mezi danými zastávkami: Obrázek 73 - označený spoj Obrázek 74 - další možný spoj 99

118 Pokud na aktivním spoji stiskneme střed kurzorového kříže (Enter), nebo dvakrát poklikáme na aktivní spoj, zobrazí se trasa daného spoje: Obrázek 75 - označený spoj Obrázek 76 - trasa daného spoje Pokud na aktivním spoji vybereme Menu > Poznámky spoje, zobrazí se poznámky pro daný spoj: Obrázek 77 - zobrazení poznámky spoje Obrázek 78 - poznámka spoje 100

119 Pokud na aktivním spojení vybereme Menu > Vložit do kalendáře, spojení se vloží jako nová událost do kalendáře na vašem zařízení: Obrázek 79 - přidání spojení do kalendáře Obrázek 80 - spojení v kalendáři G.9.3 Výpis trasy spoje Výpis trasy spoje slouží k vypsání trasy, po které daný spoj jede od počáteční do koncové zastávky daného spojení. Popis zobrazení trasy spoje viz. G.9.2 Ovládání pokročilých funkcí výpisu výsledků hledání. odkud a kam daný spoj jede čas výjezdu spoje z počáteční zastávky a název linky kilometry počítané od výjezdu z počáteční zastávky Obrázek 81 - výpis trasy spoje (Pocket PC) název průjezdní zastávky čas odjezdu ze zastávky čas příjezdu do zastávky (pokud není uveden, dopravní prostředek v zastávce nečeká) 101

120 odkud a kam daný spoj jede čas výjezdu spoje z počáteční zastávky a název linky název průjezdní zastávky stiskem kláves doprava (doleva) posuneme výpis Obrázek 82 - výpis trasy spoje (Smartphone) kilometry počítané od výjezdu z počáteční zastávky čas odjezdu ze zastávky čas příjezdu do zastávky (pokud není uveden, dopravní prostředek v zastávce nečeká) G.10 Nastavení Nastavení aplikace a hledání vám umožní přizpůsobit si vzhled, funkce a preference vyhledávání v aplikaci Smartřády podle vašich představ. Nastavení aplikace Smartřády spustíte z menu na formuláři zadání parametrů vyhledávání Menu > Nastavení. Nastavení je rozčleněno do tří částí základní, pokročilé a hledání (pro každý jízdní řád zvlášť). Mezi jednotlivými částmi je možné přepínat buď pomocí záložek (Pocket PC) nebo menu. Tip U zařízení s dotykovým displejem zobrazíte nápovědu k dané položce nastavení poklepáním na. Položky menu Uložit Základní nastavení Potvrdí nastavení a vrátíte se zpět na základní formulář. Pokud je nutné pro provedení změn restartovat aplikaci, budete o tom informování zprávou. Zobrazí formulář základního nastavení. 102

121 Pokročilé nastavení Nastavení hledání Storno Zobrazí formulář pokročilého nastavení Zobrazí formulář nastavení hledání pro daný jízdní řád. Vrátíte se zpět na základní formulář bez uložení změn. G.10.1 Základní nastavení Používat záložky (taby) Velikost fontu Zařízení obsahuje GSM modul (Pocket PC) Zařízení má pouze QWERTY klávesnici (smartphone) Zařízení má výsuvnou QWERTY klávesnici Pokud je povoleno používání záložek, je u horního okraje okna s uživatelským rozhraním programu zobrazena lišta se záložkami (jako to znáte například z internetových prohlížečů). Nastavení velikosti fontu ovlivňuje velikost písma všech textů v aplikaci Smartřády. Pro co největší přehlednost zobrazení, především na zařízeních s menším rozlišením displeje, doporučujeme používat menší font. Pokud vaše zařízení nemá k dispozici GSM modul (ze zařízení není možné telefonovat), vyberte možnost 'Ne'. V některých nabídkách se vám nebudou zbytečně zobrazovat volby dostupné jen s přítomností GSM modulu. Zvolte možnost 'Ano', pokud váš smartphone vůbec nemá klasickou numerickou klávesnici ale pouze QWERTY klávesnici. Většinou se jedná o zařízení s displejem orientovaným na šířku. Například Motorola Q, Samsung SGH i600 a jim podobné přístroje. Zvolte možnost 'Ano', pokud váš smartphone má klasickou numerickou klávesnici a k tomu ještě výsuvnou boční QWERTY klávesnici. Při vysunutí této klávesnice se display přeorientuje na zobrazení na šířku. Jedná se o zařízení jako například HTC S710 Vox, nebo HTC S730. G.10.2 Pokročilé nastavení Mobilní operátor Minim. počet Vyberte jméno vašeho mobilního operátora. Tato volba se používá při zasílání SMS zprávy s žádostí o získání informace o aktuální poloze vybraného vlaku. Hodnota nastavení určuje minimální počet spojení, po kterém je ukončen 103

122 nalezených spojení Kategorie záznamu v kalendáři Funkce tlačítek rychlé volby proces vyhledávání. Nalezená spojení jsou poté zobrazena ve výpise nalezených spojení. Hodnota tohoto parametru určí, pod jakou kategorií budou v kalendáři ukládána spojení. U zařízení typu smartphone nejsou v kalendáři kategorie podporovány. Zde si vyberete funkce pro jednotlivá tlačítka, která jsou k dispozici na formuláři zadávání parametrů vyhledávání. (Pocket PC) G.10.3 Nastavení hledání Standardní interval hledání Maximální interval hledání Přestoupit na objektu 'Přes' Minim. počet minut na přestup Bezpeč. počet minut na přestup Penalizace za přestup Tento parametr určuje, do jaké doby od zadaného počátečního času hledání budou vyhledávána spojení. Tento parametr určuje, do jaké doby od zadaného počátečního času hledání maximálně budou vyhledávána spojení. Hodnota tohoto parametru se použije pouze tehdy, pokud není nalezeno žádné spojení v rámci 'Standardního intervalu hledání'. Zvolte 'Ne', pokud stačí, aby výsledná spojení objektem 'Přes' pouze bez přestupování projížděla. Pokud v zadání vyhledávání nezadáte parametr 'Přes', nebude mít nastavení popisovaného parametru žádný vliv na vyhledávání. Hodnota tohoto parametru určuje, jaký minimální počet minut je nutný pro přestup mezi dvěma na sebe navazujícími spoji. Ve vyhledaných spojeních nebude nikdy mezi žádnými dvěma spoji menší počet minut na přestup než nastavená hodnota popisovaného parametru. Hodnota tohoto parametru určuje, jaký minimální počet minut na přestup je považován za bezpečný. Vyhledávací algoritmus bude vždy preferovat ta spojení, jejichž časy na přestup se budou co nejvíce hodnotě tohoto parametru blížit. Čím větší je hodnota tohoto parametru, tím více bude vyhledávací algoritmus preferovat spojení s méně přestupy, a to i v případě, že budou časově delší oproti spojením s více přestupy. 104

123 G.11 Aktualizace dat Aktualizace dat je funkce umožňující aktualizovat data na zařízení, nebo stahovat nová data, přímo prostřednictvím aplikace Smartřády. Aktualizaci (stažení nových dat) spustíte výběrem požadované položky v Menu > Aktualizace dat na formuláři pro zadání parametrů hledání. Aktualizuj vše Aktualizuje všechny datové soubory, které jsou na vašem zařízení. Aktualizuj načtené Aktualizuje datové soubory, které jsou načtené v záložce, která je momentálně aktivní. Detailní aktualizace.. Otevře formulář pro možnost výběru konkrétních datových souborů k aktualizaci nebo stažení (viz. dále). Upozornění: Upozornění: Po aktualizaci vždy vypněte a zapněte aplikaci Smartřády, aby bylo možné pracovat s novými datovými soubory. Při použití mobilních technologií jako GPRS, EDGE nebo 3G platíte za stažená data dle ceníku vašeho operátora. G.11.1 Detailní aktualizace Detailní aktualizace umožňují zvolit si přesně, které soubory mají být aktualizovány. Kromě toho je možné stahovat do zařízení nové datové soubory, které zatím nebyly instalovány. Na formuláři se také přesně dozvíte, jakou má daný datový soubor velikost, což je vhodné, pokud jste připojení pomocí placeného připojení a nevíte, kolik byste platili. jízdní řády, které jsou na zařízení (kliknutím na řádek se zobrazí informace o daném souboru) označené soubory se budou stahovat z internetu informace o jízdním řádu název, datum aktualizace dostupné na internetu a velikost souboru (klepněte na požadovaný řádek v seznamu pro informaci o daném řádu) Obrázek 83 - detailní aktualizace dat 105