1 Vypovídací schopnost účetních výkazů. 2 Finanční analýza základní charakteristika

Transkript

1 1 Vypovídací schopnost účetních výkazů Účetní výkazy jsou v mnoha případech východiskem pro řešení různých rozhodovacích úloh. Při vyhodnocování podnikatelského úspěchu dané účetní jednotky je nutné posuzovat výkazy v celé jejich komplexnosti, včetně přílohy vysvětlující jednotlivé položky účetní závěrky. Hodnocení podnikatelské zdatnosti managementu na základě analýzy informací z účetní závěrky může nabývat různých podob, nejčastěji se jedná: 1. o rozbor vývoje jednotlivých položek v čase, 2. o zjištění vzájemných souvislostí mezi jednotlivými činnostmi podniku v podobě ukazatelů finanční analýzy, 3. porovnání ukazatelů finanční analýzy v čase i v prostoru, 4. o analýzu finančního zdraví pomocí komplexních metod hodnocení podniku, včetně případného vztahu k standardním hodnotám v odvětví. 2 Finanční analýza základní charakteristika 2.1 Silné stránky finanční analýzy slouží k vyhodnocení celkové finančně ekonomické situace podniku, k určení jeho finanční pozice a majetkově-finanční struktury, analýze celkové výkonnosti, umožňuje určit silné a slabé stránky podniku, slouží k vyhodnocení jednotlivých stránek podnikatelské činnosti, umožňuje poodhalit rozdíl mezi ziskem zjištěným na akruální bázi a tokem peněžních prostředků, umožňuje zhodnotit využití majetku podniku a potřebný rozsah jeho reprodukce, dává podklady pro srovnání podniku s konkurencí na národní, příp. mezinárodní úrovni, poskytuje podklady pro modelování budoucího chování podniku a pro předpověď finančních výsledků podnikání. 2.2 Problematická místa finanční analýzy snaha o optimalizaci účetních dat: a) legální např. daňová v rámci daňových zákonů, b) nelegální manipulace s daty, kvalita účetních pravidel: a) definice účetních položek, b) ocenění účetních položek, c) rozsah možností volby účetních postupů, srovnatelnost údajů, konstrukce poměrových ukazatelů Optimalizace účetních dat Podniky podléhají státní regulaci v různých oblastech a východiskem pro určení rozsahu regulace jsou často výkazy účetní závěrky. Z tohoto důvodu se vedení podniku snaží v rámci povolených pravidel používat takové účetní postupy, které nemusejí být úplně v souladu 1

2 s ekonomickou realitou. Za zmínku zejména stojí podniky se zahraničním vlastníkem či zahraničními pobočkami dochází k fakturaci vnitrokoncernových služeb, jejichž hodnota je obtížně prokazatelná. Pro správné posouzení např. výkonnosti podniku je nutno posoudit i informace o transakcích s přízněnými osobami (uvedené v příloze). V případě manipulace a podvodů s účetními informacemi je šance toto odhalit v podstatě nulová Kvalita účetního výkaznictví Vyhodnocování účetních výkazů pomocí ukazatelů finanční analýzy kriticky závisí na kvalitě účetních pravidel. Z tohoto hlediska je nejdůležitější především adekvátní definice základních účetních prvků a jejich ocenění. Klíčovým faktorem je, aby definice veškerých položek odpovídala ekonomické realitě, např. aby: byla vykázána veškerá aktiva, která podnik kontroluje a z kterých mu přicházejí ekonomické prospěchy, byly vykázány všechny dluhy, která je účetní jednotka povinna uhradit, nedocházelo k neopodstatněným odpisům aktiv do nákladů, či neoprávněnému aktivování některých nákladů v rozvaze. Konkrétně se může jednat např. o účetní úpravu finančního leasingu dle českých předpisů (v rozvaze není vykázáno ani aktivum, ani odpovídající závazek z leasingu), neodpovídající klasifikace drobného dlouhodobého majetku, výdaje na výzkum a vývoj, možnost tvorby rezerv na provozní ztráty, atd. V této oblasti se projevují nejvýrazněji chybějící definice jednotlivých účetních prvků v zákoně o účetnictví. Neméně důležitým faktorem pro vypovídací schopnost finanční analýzy je i oceňování aktiv. Zejména v podmínkách výrazných cenových změn (všeobecných i specifických) historické ceny, které jsou tradičně nejpoužívanější oceňovací základnou, neodpovídají aktuálním tržním podmínkám a vypovídací schopnost účetních výkazů je do značné míry limitována. Např. v období růstu cen jsou odpisy dlouhodobých aktiv vzhledem k tržní situaci podhodnoceny, což vede k nižším nákladům a vyššímu hospodářskému výsledku. Na první pohled se může zdát tento fakt pozitivní, nicméně je nutné si uvědomit, že tento zisk je pouze fiktivní. Pokud dojde k rozdělení tohoto zisku mimo podnik (daň z příjmu, podíly na zisku), dochází k erozi kapitálové podstaty a je ohrožena reprodukce majetku ze zdrojů vytvořených podnikem. Jiný slovy, pro pokračování činnosti podniku v nezmenšeném rozsahu je nutné do podnik vložit dodatečné externí zdroje (ať již vlastní či cizí). Proto by vyhodnocování ukazatelů zkoumané účetní jednotky ve srovnání s konkurencí mělo být doplněno i pomocnými analýzami naturálních ukazatelů (např. průměrné stáří dlouhodobých aktiv, fyzické objemy produkce, apod.). Vliv variantního oceňování na rozhodování ve vzájemných vazbách znázorňuje následující obrázek. 2

3 Vztah oceňování výkazy - rozhodování Ocenění nedokončené výroby a hotových výrobků Individuální ocenění aktiva Souhrnné ocenění aktiv Individuální ocenění dluhu Souhrnné ocenění dluhů Výše nákladů Výše vlastního kapitálu Výše hospodářského výsledku Bilanční suma A to vše má vliv na velikost dividend, daní, hodnoty ukazatelů finanč ní analýzy a samozřejmě má vliv i na rozhodování uživatelů účetních informací Srovnatelnost účetních dat Problém se srovnatelností účetních dat se může vyskytovat ve dvou rovinách. 1. (Ne)srovnatelnost v prostoru: podniky užívají různé účetní systémy (účetní závěrka sestavená dle IAS/IFRS není srovnatelná s účetní závěrkou sestavenou dle českých účetních předpisů), podniky sice připravují účetní závěrky podle stejné normativní úpravy, nicméně u jednotlivých položek používají rozdílné účetní metody (např. ocenění úbytku zásob, způsoby odpisování, různá hranice pro zařazení položky do dlouhodobých aktiv). 2. (Ne)srovnatelnost v čase: vymezení účetní jednotky (akvizice jiného podniku či naopak prodej podniku tvořícího část konsolidačního celku), změny výrobního programu (ukončení některých činností či naopak rozšíření výrobního portfolia), změny účetních pravidel, účetních metod či přechod na jiný účetní systém Konstrukce poměrových ukazatelů Teoreticky může existovat nekonečné množství poměrových ukazatelů, jednotlivé položky účetních výkazů lze kombinovat zcela libovolně. Vzájemné poměření jednotlivých veličin by se proto mělo opírat o evidentní ekonomický vztah mezi danými položkami. V praxi se prosadilo velké množství poměrových ukazatelů, které lze na základě společných znaků zařadit do několika skupin: ukazatele rentability, ukazatele aktivity (obratu aktiv), ukazatele likvidity, 3

4 ukazatele zadluženosti a finanční struktury, ukazatele pracující s peněžními toky, ukazatele kapitálového trhu. Vyhodnocení výsledků poměrových ukazatelů možné problémy 1. Neexistuje žádná optimální hodnota jednotlivého ukazatele. Všechna doporučení je nutné brát s rezervou a výsledky poměrových ukazatelů je nutné zkoumat ve vzájemných souvislostech. Snaha zlepšit jeden špatný ukazatel může vést ke zhoršení jiného ukazatele (či jiných ukazatelů), neboť podnikatelský proces je komplexní a účetní výkazy zobrazují pouze finanční (hodnotovou stránku) ekonomické reality. Navíc vynikající hodnoty v jedné oblasti (např. nadprůměrná likvidita) může být příčinou slabších výsledků v jiné oblasti (např. vysoký objem peněžních prostředků má obvykle za následek nižší rentabilitu). Tuto komplexnost lze nahlédnout např. pomocí pyramidového rozkladu poměrových ukazatelů či Du Pontova rozkladu. 2. Poměřování stavových veličiny (z rozvahy) s tokovými veličinami (z výsledovky a z výkazu cash-flow). Pokud nějaký ukazatel pracuje současně se stavovou a tokovou veličinou, standardně se poměřuje toková položka za celé období s hodnotou stavové položky k rozvahovému dni. Tento postup může být defektní, neboť údaj ke konkrétnímu okamžiku nemusí vypovídat o vývoji uplynulém období (např. jednorázový nečekaný výkyv k rozvahovému dni, vliv sezónnosti, záměrná manipulace účetních dat). Proto je vhodnější položky z rozvahy určitým způsobem zprůměrňovat, nejlepší by byl asi vážený průměr za celé účetní období. K tomu nebývá k dispozici dostatečné množství informací, proto by alespoň vzít prostý průměr za počátek a konec účetního období (viz příklad u rentability celkových aktiv). 3. Některé ukazatelé neudávají přesně informaci, kterou by měly. Určitý typ informací je poměrně žádaný, ovšem z důvodu nevhodné struktury účetních výkazů jej nelze přesně zjistit a musí se přistoupit k určité aproximaci. Budu demonstrovat na době obratu zásob, která naznačuje průměrný počet dní, po něž jsou zásoby vázány v podniku a kterou obvykle počítáme: Průměrný stav zásob Doba obratu zásob= Tržby 360 Čitatel vzorce získáme z rozvahy a jmenovatel z výkazu zisku a ztráty. Výsledná hodnota tohoto ukazatele ovšem nemůže ve skutečnosti vypovídat úplně přesně o době vázanosti zásob. Důvodem pro toto tvrzení spočívá v odlišném ocenění čitatele a jmenovatele. Pokud budeme uvažovat pouze zásoby zboží, tak daný vzorec lze upravit následovně: Průměrný stav zásob Počet ks na skladě Nákupní cena zboží Doba obratu zásob= = Tržby 360 (Počet prodaných ks Prodejní cena zboží) 360 Jak lze nahlédnout, čitatel i jmenovatel vycházejí z různé oceňovací báze. Abychom poměřovali jablka s jablky, je potřeba: buď nahradit v čitateli nákupní cenu cenou prodejní, nebo ve jmenovateli prodejní cenu cenou nákupní. První možnost na základě dat z účetní závěrky nepřipadá v úvahu, avšak druhá ano. Počet prodaných ks zboží vynásobený nákupní cenou odpovídá položce výsledovky nazývané Náklady prodaného zboží. Správnější verze daného vzorce by tedy měla vypadat: 4

5 Průměrný stav zásob Doba obratu zásob= Náklady prodaného zboží 360 Výhodou u nakupovaných zásob zboží je, že položka nákladů na prodané zboží se vyskytuje jak v druhové, tak v účelové výsledovce. Pokud bychom se ovšem zajímali o obratovost zásob vlastní činnosti (tj. dobu obratu výrobků), potom údaj o nákladech prodaných výrobků lze zjistit pouze ve výsledovce s účelovým členěním nákladů. Druhová výsledovka tuto informaci skrývá. Proto v případě druhového členění nákladů je nutné požadovanou položku aproximovat a nejlepším řešením je použít hodnoty tržeb za prodané výrobky. Praxe toto zjednodušení využívá i u doby obratu zboží, což je ovšem nevhodné. V případě zboží by se mělo vždy vycházet z nákladů na prodané zboží a totéž aplikovat i v případě vlastních výrobků, pokud je informace o nákladech prodaných výrobků k dispozici. Pokud tomu tak není a musí se operovat s tržbami, je nutné si uvědomit, že ukazatel bude do jisté míry podhodnocen (samozřejmě pokud prodejní cena přesahuje průměrné výrobní náklady). Rozsah daného podhodnocení ovšem není určit. 4. Pracujeme s účetní daty. V některých případech by bylo vhodnější aplikovat tržní hodnoty, např. při analýze zadluženosti počítat ukazatele na základě tržní hodnoty vlastního i cizího kapitálu (ne vždy je snadno zjistitelné). 5

6 3 Ukázka některých poměrových ukazatelů finanční analýzy Dále následují vybrané poměrové ukazatele v podobě, v jaké se povětšinou vyskytují v odborných publikacích o finanční analýze. Při jejich konstrukci a zejména při vyhodnocování výsledků finanční analýzy je vhodné vzít v úvahu výše uvedené připomínky. 3.1 Ukazatele rentability Zisk Rentabilita vloženého kapitálu = Celková aktiva Pozn.: Zisk může vystupovat v různých podobách (před úroky a zdaněním; před zdaněním; po zdanění + zdaněné úroky; po zdanění). Rentabilita vlastního kapitálu = Čistý zisk po zdanění Vlastní kapitál Zisk po dani + zdaněné úroky Rentabilita dlouhodobého kapitálu = Vlastní kapitál + dlouhodobé dluhy Zisk Rentabilita tržeb = Tržby Rentabilita nákladů = Čistý zisk Náklady 3.2 Ukazatele aktivity (obratu aktiv) Doba obratu celkových aktiv = Celková aktiva Tržby/360 Doba obratu dlouhodobých aktiv = Dlouhodobá aktiva Tržby/360 Obchodní pohledávky Doba obratu pohledávek = Denní tržby z úhrady odběratelských faktur Obchodní dluhy Doba obratu dluhů = Denní nákupy na obchodní úvěr 3.3 Ukazatele likvidity Oběžná aktiva Celková likvidita = Krátkodobé dluhy Pohotová likvidita = Oběžná aktiva - Zásoby Krátkodobé dluhy Peněžní prostředky Okamžitá likvidita = Okamžitě splatné dluhy 3.4 Ukazatele zadluženosti a finanční struktury Zadluženost 1 = Dlouhodobé dluhy Vlastní kapitál 6

7 Dlouhodobé dluhy Zadluženost 2 = Celkový kapitál Celkové dluhy Zadluženost 3 = Celkový kapitál Úrokové krytí = Zisk před zdaněním + Nákladové úroky Nákladové úroky 3.5 Ukazatele pracující s peněžními toky Úrokové krytí = Cash flow + Nákladové úroky Nákladové úroky Cash flow Cash flow k dluhům = Celkové dluhy Cash flow Cash flow na akcii = Počet kmenových akcií 3.6 Ukazatele kapitálového trhu Dividendová výnosnost = Dividenda na akcii Tržní cena akcie Čistý zisk Zisk na akcii (EPS) = Počet kmenových akcií Zisková výnosnost = Čistý zisk na akcii Tržní cena akcie Tržní vs. účetní hodnota (P/B Value) = Tržní kapitalizace Vlastní kapitál 7