Prvky V. hlavní skupiny (N, P, As,

Transkript

1 Prvky V. hlavní skupiny (N, P, As, Sb, Bi)

2 I II III IV V VI VII VIII I II III IV V VI VII VIII 1 H n s n p He 2 Li Be B C N O F Ne 3 Na Mg (n-1) d Al Si P S Cl Ar 4 K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr 5 Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe 6 Cs Ba Lu Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn 7 Fr Ra Lr Rf Ha La Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Ac Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No

3 Vlastnosti prvků V. hlavní konfigurace ns 2 np 3 stálost vyššího oxidačního stavu se postupně snižuje: N +V (oxidační vl.) P +V stabilní, As +III i +V stabilní, skupiny X t.t. ( C) N 3, P 2,60 44 As 2, (subl.) Sb 1, Bi 1, Sb a Bi +III stabilní (+V velmi silné oxidační vl.)

4 Dusík Chlorid amonný zmíněn již Herodotem v knize Historia (5. století před Kr.) Amonné soli, dusičnany, kyselina dusičná a lučavka královská známy již prvním alchymistům 1772 Rutherford izoloval dusík ze vzduchu

5 Výskyt Hlavní složka atmosféry (78 obj. %), ale až 33. prvek podle hmotnosti v zemské kůře (19 ppm odpovídá přibližně Nb a Li) Minerály jen dusičnany KNO 3 ledek draselný (salnitr) NaNO 3 ledek chilský, ledek sodný Živé organizmy biogenní prvek esenciální bílkoviny

6 Plynný dusík Velmi stabilní dvouatomová molekula N N energie vazby 946 kj/mol T v = 77 K (- 196 C) T t = 63 K (- 210 C)

7 Oxidační stavy +V N 2 O 5, kyselina dusičná, dusičnany +IV NO 2 +III kyselina dusitá, dusitany +II NO +I N 2 O 0 N 2 -I NH 2 OH -II N 2 H 4 -III nitridy, NH 3

8 Příprava a výroba Laboratorní příprava 2 NaN 3 2 Na + 3 N 2 NH 4 NO 2 2 H 2 O + N 2 (NH 4 ) 2 Cr 2 O 7 Cr 2 O H 2 O + N 2 Výroba destilace kapalného vzduchu dělení na molekulových sítech

9 Použití dusíku Výroba čpavku Ochranná atmosféra hutnictví, petrochemie, potravinářství Chladivo kapalný dusík

10 Nitridy reakce kovu s N 2 3 Ca + N 2 Ca 3 N 2 reakce kovu s NH 3 (zvýšená teplota) 2 NH Mg Mg 3 N H 2 2 NH Ti 2 TiN + 3 H 2 TiN, b.t C, velmi tvrdý

11 Sloučeniny s vodíkem Celářada sloučenin, většina nestálých a nevýznamných NH 3 Čpavek (amoniak) N 2 H 2 Hydrazin NH 2 OH Hydroxylamin HN 3 Azoimid (azidovodík)

12 Čpavek Plyn, lehce zkapalnitelný (t.v. 33 C), silně jedovatý, velmi intenzivně páchnoucí (od 20 ppm), molekula tvaru trigonální pyramidy odvozená od hybridizace sp 3 (atom N s volným elektronovým párem)

13 Výroba čpavku Haber-Boschova syntéza Výroba čpavku je jednou z největších chemických výrob N H 2 2 NH C, 20 MPa, železný katalyzátor, konverze kolem 15 %, po ochlazení čpavek kondenzuje

14 Použitíčpavku Výroba kyseliny dusičné Hnojiva (čpavek nebo soli amonné) Chemický meziprodukt dalších výrob (močovina, hydrazin, výbušniny, vlákna, plasty atd.) Chladivo (potravinářský průmysl, chladírenství) Přeprava kapalný, potrubí, tlakové lahve

15 Vlastnosti čpavku Plyn dobře se rozpouštějící ve vodě (čpavková voda, 25 hmotn. %, slabá zásada pk = 9,2, formálně NH 4 OH) NH 3 + H 2 O NH OH - S kyselinami reaguje v roztoku i v plynné fázi za vzniku solí amonných NH 3 + HCl NH 4 Cl (salmiak)

16 Vlastnosti čpavku Kapalný čpavek je vysoce polární rozpouštědlo (mimo jiné i alkalických kovů) 2 NH 3 NH NH 2 - Za vyšších teplot čpavek reaguje s kyslíkem za vzniku dusíku a vody, v přítomnosti Pt katalyzátoru vzniká NO 4 NH O 2 4 NO + 6 H 2 O základ výroby kyseliny dusičné

17 Vlastnosti čpavku Molekula NH 3 také tvoří velké množství komplexů Vystupuje jako donor a tvoří velké množství amminkomplexů s elektronově deficitními molekulami (AlF 3 ) a kationty přechodných kovů

18 Hydrazin N 2 H 4 kapalina s redukčními účinky 2 NH 3 + NaOCl N 2 H 4 + NaCl + 2 H 2 O ve vodě se rozpouští a disociuje N 2 H 4 + H 2 O N 2 H 5+ + OH pk = 6,1 (slabší než NH 3 ) (N 2 H 6 )SO 4 hydrazinsulfát, síran hydrazinia

19 Hydrazin Použití raketové palivo redukční činidlo 2 Ni 2+ + N 2 H OH - 2 Ni + N H 2 O

20 Hydroxylamin NH 2 OH pevná nestálá látka, redukčníčinidlo, tvoří soli podobné amonným

21 Azoimid HN 3 azidovodík, kapalina s nízkým bodem varu (t.v. asi 37 C), velmi nestálý N 2 H 4 + HNO 2 HN H 2 O

22 Azoimid HN 3 azidovodík vykazuje kyselé vlastnosti (slabá kyselina, jako kyselina octová) a tvoří soli azidy s aniontem N 3 - Azidy lehce explodují AgN 3 Pb(N 3 ) 2 (rozbušky) Azidy jsou podobné halogenidům, pseudohalogenidy

23 Sloučeniny s halogeny Odvozeny od čpavku náhradou vodíku halogenem NF 3 trifluoramin netečný plyn, teplotně stálý NCl 3 trichloramin vysoce reaktivní kapalina

24 Oxidy dusíku N 2 O oxid dusný při laboratorní teplotě nereaktivní plyn, nerozpustný ve vodě, má výrazné anestetické účinky (rajský plyn), rozklad při 600 C na dusík a kyslík NH 4 NO 3 N 2 O + 2 H 2 O Struktura molekuly

25 Oxidy dusíku NO oxid dusnatý bezbarvý paramagnetický plyn (stálý radikál), vzniká v malém množství při reakci kyslíku a dusíku za vysokých teplot, reakcí čpavku s kyslíkem v přítomnosti katalyzátoru Pt nebo při redukci kyseliny dusičné 3 Cu + 8 HNO 3 3 Cu(NO 3 ) NO + 3 H 2 O

26 Oxidy dusíku NO je reaktivní a při laboratorních podmínkách reaguje s kyslíkem a s halogeny 2 NO + O 2 2 NO 2 2 NO + Cl 2 2 NOCl (nitrosylchlorid) lučavka královská 3 HCl + HNO 3 Cl 2 + NOCl + 2 H 2 O NOCl v lučavce rozpouští i Au a Pt

27 Oxidy dusíku Řád vazby v molekule NO je 2,5 nepárový elektron je v protivazebném MO π orbitalu, ztrátou tohoto elektronu vzniká kationt nitrosylu NO +, který je izoelektronový s karbonylem a aniontem kyanidovým Kationt NO + tvoří jak klasické soli (NO + HSO 4 kyselina nitrosylsírová), tak vystupuje jako donor v komplexech přechodných kovů

28 MO diagram NO

29 Oxidy dusíku N 2 O 3 oxid dusitý kapalina nebo pevná látka stálá pouze při nízkých teplotách, vazba N N, při laboratorní teplotě velmi rychle dochází k disproporcionalizaci N 2 O 3 NO + NO 2

30 Oxidy dusíku NO 2 oxid dusičitý kapalina nebo plyn (b.t. 21 C), při vyšších teplotách převážně paramagnetický monomer NO 2 hnědé barvy, při nižších teplotách bezbarvý diamagnetický dimer N 2 O 4

31 Oxidy dusíku NO 2 oxid dusičitý vzniká samovolnou oxidací NO kyslíkem, dále reakcí kovů s koncentrovanou HNO 3 Pb + 4 HNO 3 Pb(NO 3 ) 2 + NO H 2 O nebo rozkladem dusičnanů 2 Pb(NO 3 ) 2 2 PbO + 4 NO 2 + O 2 NO 2 má velmi silné oxidační účinky 2 NO HCl 2 NOCl + 2 H 2 O + Cl 2

32 Oxidy dusíku Velmi důležitá je disproporcionalizační reakce N 2 O 4 s vodou N 2 O 4 + H 2 O HNO 3 + HNO 2 NO 2+ kationt nitrylový velmi silné oxidační působení

33 Oxidy dusíku N 2 O 5 oxid dusičný vzniká dehydratací HNO 3 oxidem fosforečným, anhydrid kyseliny dusičné, s vodou reaguje zpět na HNO 3, nevýznamný

34 Oxokyseliny dusíku Řada kyselin, významné pouze kyselina dusitá HNO 2 a kyselina dusičná HNO 3 HNO 2 kyselina dusitá středně silná kyselina, příprava rozkladem dusitanů

35 Kyselina dusitá Málo stálá kyselina, pouze ve zředěném vodném roztoku, lehce podléhá rozkladu nebo oxidaci 3 HNO 2 HNO NO + H 2 O HNO 2 + H 2 O 2 HNO 3 + H 2 O Značné technické využití hlavně v organických syntézách (barviva apod.)

36 Dusitany Dusitany soli kyseliny dusité Připravují se reakcí NO a NO 2 s alkalickými louhy NO + NO NaOH 2 NaNO 2 + H 2 O

37 Dusitany Připravují se dále redukcí roztavených dusičnanů alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin uhlíkem, olovem, železem nebo prostým termickým rozkladem dusičnanů alkalických kovů NaNO 3 + Pb NaNO 2 + PbO 2 NaNO 3 2 NaNO 2 + O 2

38 Kyselina dusičná HNO 3 nejdůležitější kyselina dusíku silná kyselina, ve zředěném stavu mírně oxidující, v koncentrovaném velmi silně oxidující látka

39 Kyselina dusičná Výroba vychází se z oxidu dusnatého NO vyrobeného ze čpavku (viz dříve) 2 NO + O 2 N 2 O 4 3 N 2 O H 2 O 2 NO + 4 HNO 3 Produktem je 68% HNO 3 s b. v. 122 C (azeotropní směs) označovaná jako koncentrovaná

40 Kyselina dusičná Výroba 100% HNO 3 (dýmavá) se ze 68% vyrábí dehydratací konc. H 2 SO 4 a vakuovou destilací Ze 100% HNO 3 se uvolňují hnědé dýmy NO 2 Využití Výroba hnojiv, dusičnanů a organické výroby (nitrační směs s konc. H 2 SO 4 )

41 Kyselina dusičná Reakce Oxidace kovů za vzniku dusičnanů a NO nebo NO 2 (podle podmínek) 3 Cu + 8 HNO 3 3 Cu(NO 3 ) NO + 3 H 2 O se zinkem primárně vzniká atomární vodík, který redukuje dusík až na III (čpavek) a ve směsi je i dusičnan amonný Některé kovy (Al, Fe, Cr) se za určitých podmínek pasivují (vznikají nitridy na povrchu)

42 Dusičnany Soli kyseliny dusičné Velmi významné, většinou dobře rozpustné ve vodě, v pevném stavu mají oxidační vlastnosti Výroba Rozpouštěním kovů, oxidů, hydroxidů nebo solí slabých kyselin (uhličitany apod.) v kyselině dusičné

43 Fosfor 1669 Brandt izoloval fosfor z moči, produkt ve tmě světélkoval (phosphorus světlonesoucí) Výskyt V zemské kůře 0,11 hmotn. %, několik set minerálů, ale dominantní obsah v apatitu Ca 5 (PO 4 ) 3 F a příbuzném fosforitu Biogenní prvek (kosti, zuby, DNA a RNA)

44 Fosfor Elementární fosfor v několika modifikacích Bílý fosfor bílá voskovitá hmota, vzniká kondenzací par fosforu v nepřítomnosti vzduchu, molekuly P 4, samozápalný, vysoce toxický (smrtelná dávka 50 mg), dobře rozpustný v organických rozpouštědlech, zvláště v CS 2

45 Fosfor Černý fosfor Stabilní modifikace složená z řetězců, vzniká při dlouhodobém zahřívání bílého fosforu při zvýšených teplotách C, mnohem méně reaktivní než bílý fosfor

46 Fosfor Červený fosfor Nepravidelná struktura, přechod mezi bílým a černým fosforem (řetězce černého fosforu s oblastmi molekul P 4 bílého fosforu) vzniká při krátkodobém zahřívání bílého fosforu při teplotě kolem 250 C

47 Fosfor Výroba ze směsi apatitu a křemene v elektrických pecích redukcí uhlíkem bez přístupu vzduchu, bílý fosfor je jímán pod vodou 4 Ca 5 (PO 4 ) 3 F + 18 SiO C 18 CaSiO CaF CO + 3 P 4 Použití hlavně výroba oxidu fosforečného a kyseliny fosforečné (hnojiva)

48 Fosfidy Fosfor se slučuje s řadou kovů za vzniku fosfidů (obdoba nitridů), podle elektronegativity vznikají iontové až kovalentní sloučeniny, nevýznamné InP fosfid inditý strukturní i izoelektronová obdoba křemíku, vykazuje polovodičové vlastnosti, použití v mikroelektronice, optoelektronice a laserové technice

49 Fosfan PH 3 (fosfin, dříve fosforovodík) obdoba čpavku, ale ještě slabší báze existuje i difosfan (difosfin), obdoba hydrazinu, difosfan je samozápalný

50 Fosfan Fosfan vzniká při hydrolýze kovových fosfidů nebo při reakci bílého fosforu s alkalických hydroxidem ve vodném roztoku Ca 3 P H 2 O PH Ca(OH) 2 P KOH + 3 H 2 O PH KH 2 PO 2 fosfan je mimořádně jedovatý plyn

51 Halogenidy fosforité PF 3 (plyn), PCl 3 (kapalina), PBr 3 (kapalina) a PI 3 (pevná látka) Tvar molekul jako čpavek (a fosfin), tj. trigonální pyramida odvozená od sp 3 Příprava reakcí prvků, nesmí být přebytek halogenu, výroba PCl 3 P X 2 4 PX 3 halogenidy lehce hydrolyzují vodou 2 PX H 2 O 2 H 3 PO HX

52 Halogenidy fosforečné PF 5 (plyn), PCl 5, PBr 5 a PI 5 (pevné látky) V plynném stavu trigonální bipyramida, v pevném stavu PCl 5 jako [PCl 4 ] + [PCl 6 ] -

53 Halogenidy fosforečné Halogenidy PX 5 lehce hydrolyzují vodou ve dvou krocích, v prvním vzniká halogenid-oxid fosforečný PX 5 + H 2 O POX HX až v druhém kyselina H 3 PO 4 POX H 2 O H 3 PO HX PCl 5 se vyrábí jako chloračníčinidlo a surovina pro výrobu speciálních chemikálií

54 Oxidy fosforu P 4 O 6 oxid fosforitý vzniká reakcí suchého vzduchu s bílým fosforem při 50 C, bílá pevná látka, anhydrid kyseliny fosforité

55 Oxidy fosforu P 4 O 10 oxid fosforečný vzniká reakcí přebytku kyslíku s bílým fosforem, bílá pevná látka, extrémně hygroskopická, anhydrid kyseliny fosforečné

56 Oxokyseliny fosforu H 3 PO 2 kyselina fosforná H 3 PO 3 kyselina fosforitá H 4 P 2 O 6 kyselina tetrahydrogendifosforičitá H 3 PO 4 kyselina trihydrogenfosforečná HPO 3 kyselina trioxofosforečná H 4 P 2 O 7 kyselina tetrahydrogendifosforečná H x P y O z kyseliny polyfosforečné

57 Kyselina fosforná H 3 PO 2 soli této jednosytné kyseliny vznikají reakcí P KOH + 3 H 2 O PH KH 2 PO 2 bílá látka se silnými redukčními účinky, soli fosfornany MH 2 PO 2, NaH 2 PO 2 se vyrábí pro bezproudové pokovování Ni, Cu a Ag za laboratorní teploty

58 Kyselina fosforitá H 3 PO 3 dvojsytná kyselina vznikající reakcí P 4 O 6 s vodou, bílá látka s redukčními účinky, středně silná kyselina bez většího technického významu, soli fosforitany M 2 HPO 3 a hydrogenfosforitany MH 2 PO 3

59 Kyselina fosforičitá H 4 P 2 O 6 kyselina tetrahydrogendifosforičitá čtyřsytná kyselina vznikající speciálním postupem, málo stálá, středně silná kyselina bez většího technického významu, zajímavá oxidačním číslem fosforu + IV

60 Kyselina trihydrogenfosforečná H 3 PO 4 dříve nazývaná orthofosforečná trojsytná kyselina bez redukčních nebo oxidačních vlastností, bílá látka velmi dobře rozpustná ve vodě, běžně dodávaný 70% vodný roztok

61 Kyselina trihydrogenfosforečná Velmi významný chemický produkt Extrakční kyselina rozkladem apatitu kyselinou sírovou 2 Ca 5 (PO 4 ) 3 F + 9 H 2 SO 4 9 CaSO 4 + CaF H 3 PO 4 výsledná kyselina nečistá, použití při výrobě hnojiv

62 Kyselina trihydrogenfosforečná Termická kyselina spálením bílého fosforu v přebytku kyslíku a reakcí vzniklého oxidu fosforečného s vodou P 4 O H 2 O 4 H 3 PO 4 velmi čistá kyselina, pro výrobu čistých fosforečnanů a další použití

63 Kyselina trihydrogenfosforečná H 3 PO 4 do prvního disociačního stupně je středně silnou kyselinou, do druhého a třetího slabou kyselinou Tři řady solí (tetraoxo)fosforečnany M I 3 PO 4 hydrogenfosforečnany M I 2 HPO 4 dihydrogenfosforečnany M I H 2 PO 4

64 Fosforečnany Soli odvozené od kyseliny H 3 PO 4 Hydrogen a dihydrogenfosforečnany kovů jsou málo až hodně rozpustné ve vodě, primární fosforečnany (mimo alkalických) jsou ve vodě nerozpustné Ca 3 (PO 4 ) 2 nerozpustný CaHPO 4 slabě rozpustný Ca(H 2 PO 4 ) 2 dobře rozpustný

65 Fosforečnany Příprava solí reakcí H 3 PO 4 s oxidy, hydroxidy a solemi těkavých kyselin, vznik primárních, hydrogen nebo dihydrogensolí je dán podmínkami a poměrem reagujících složek

66 Kyselina trioxofosforečná HPO 3 kyselina trioxofosforečná dříve nazývaná metafosforečná bílá polymerní látka vznikající reakcí P 4 O 10 s malým množstvím vody nebo termickou dehydratací kyseliny H 3 PO 4 jednosytná kyselina a odpovídající soli, ve vodě dlouhodobě nestálá, přechází na kyselinu H 3 PO 4, dříve sodná sůl používána v pracích prášcích

67 Kyseliny polyfosforečné H 4 P 2 O 7 kyselina tetrahydrogendifosforečná H x P y O z kyseliny polyfosforečné

68 Kyseliny polyfosforečné Vznikají hlavně tepelným rozkladem hydrogen nebo dihydrogenfosforečnanů, pevné soli jsou stálé a obsahují různě složité anionty, po rozpuštění polyfosforečnanů alkalických kovů nebo amonných ve vodě jsou anionty krátkodobě stálé a tvoří rozpustné sloučeniny s dvojmocnými kationty (změkčování vody, součást pracích prášků)

69 Sloučeniny fosforu s dusíkem Fosfazeny oligomerního nebo polymerního charakteru s vazbami P=N- Příklad (PNCl 2 ) 3 vzniklý reakcí PCl 5 a NH 4 Cl Většina fosfazenů snadno hydrolyzuje vodou, fluorderiváty používány na plasty

70 Arsen, antimon, bismut Arsen, antimon a jeho sloučeniny používány od 5. století před n. l., největší znalosti měli lékaři a traviči Ve středověku byly arsen a antimon oblíbeny u alchymistů 1450 použití slitin bismutu na tiskařské typy

71 Výskyt Obsah As, Sb a Bi v zemské kůře pouze 10-4 až 10-5 %, ale prvky jsou koncentrovány v řadě nápadných minerálů (a také vzácně ryzí) FeAsS arsenopyrit As 2 S 3 auripigment As 4 S 4 realgar Sb 2 S 3 antimonit Bi 2 S 3 bismutit

72 Prvky Několik alotropických modifikací, stabilní modifikace kovového vzhledu Prvky jsou poměrně reaktivní a mají afinitu jak ke kyslíku, tak k síře, oxidují se jak kyselinou dusičnou, tak i koncentrovanou kyselinou sírovou

73 Reakce s vodíkem S běžným vodíkem prvky přímo nereagují, ale s atomárním poskytují prvky i sloučeniny plynné sloučeniny AsH 3 arsan (arsin, arsenovodík) a SbH 3 stiban (také velmi nestálý BiH 3 bismutan) Arsan a stiban jsou mimořádně jedovaté a při zvýšené teplotě se rozkládají za vzniku prvku ve formě kovového zrcátka (Marshova - Liebigova zkouška na přítomnost As)

74 Sloučeniny s halogeny Halogenidy typu MX 3 jsou reaktivní pevné nebo kapalné látky, hydrolyzující se na halogenid-oxidy MOX a v případě As dále až na kyselinu H 3 AsO 3 Halogenidy typu MX 5 jsou známy pouze některé (AsF 5, AsCl 5, SbF 5, SbCl 5 a BiF 5 ), s vodou hydrolyzují a jsou silnými fluoračními nebo chloračními činidly

75 Oxidy arsenu As 4 O 6 je obdobou oxidu fosforitého, pouze je mnohem stálejší, vzniká oxidací arsenu kyslíkem za zvýšené teploty As 4 O 6 se rozpouští ve vodě na slabou kyselinu arsenitou (H 3 AsO 3 nebo HAsO 2 ), kterou se nepodařilo izolovat, známé jsou pouze soli (mimo alkalických kovů ve vodě nerozpustné)

76 Oxidy arsenu As 2 O 5 nelze připravit přímou oxidací arsenu kyslíkem, příprava pouze dehydratací kyseliny arseničné Struktura As 2 O 5 je odchylná od P 4 O 10 a tvoří ji tetraedry AsO 4 a oktaedry AsO 6 As 2 O 5 se dobře rozpouští ve vodě na středně silnou kyselinu arseničnou H 3 AsO 4

77 Kyselina trihydrogenarseničná H 3 AsO 4 má velmi podobné vlastnosti jako kyselina trihydrogenfosforečná, v kyselém prostředí má navíc oxidační vlastnosti, připravuje se oxidací As 4 O 6 ve vodě kyselinou dusičnou středně silná kyselina tvoří tři řady solí, jejich rozpustnost ve vodě je velmi podobná fosforečnanům

78 Oxidy antimonu Sb 4 O 6 je obdobou oxidu fosforitého, pouze je mnohem stálejší, Sb 4 O 6 se nerozpouští ve vodě, v silných minerálních kyselinách tvoří antimonité soli, v alkalickém prostředí se rozpouští za vzniku hydroxoantimonitanů

79 Oxidy antimonu Sb 2 O 5 lze připravit hydrolýzou chloridu antimoničného a dehydratací, má složitou strukturu Kyselina antimoničná je známa pouze ve formě solí

80 Oxid bismutitý Znám pouze Bi 2 O 3, rozpustný pouze v kyselinách za vzniku solí bismutitých (např. dusičnan Bi(NO 3 ) 3. 5 H 2 O) Velmi silnými oxidačními činidly lze zoxidovat Bi III na Bi V a vznikají nestálé a špatně definované bismutičnany, které oxidují sloučeniny manganu až na manganistan

81 Sloučeniny se sírou Všechny tři prvky mají značnou afinitu k síře (směrem k Bi mírně klesá) a tvoří řadu jednoduchých i komplexních sulfidů (As 2 S 3, Sb 2 S 3, Bi 2 S 3, ale i Pb 5 Sb 4 S 11 ) Sulfidy arsenité a antimonité se rozpouštějí v roztocích alkalických sulfidů za vzniku thiosolí (např. Na 3 SbS 4 )

82 Sulfidy arsenu Vedle stabilního As 2 S 3 (auripigment) existují i další sulfidy As, ve kterých je nestandardní poměr As : S. Je to dáno schopností tvořit složité molekulární struktury s vazbami S S a As As, například realgar As 4 S 4