Fiskáln. University in. Brno i. Abstract. and. Poland. Keywords. odhadovat trendových. Bouthevillain. severských. Czech Republic.

Transkript

1 Fiskáln ní (ne)zodpovědnos zemí EU Marin SLANICAY, Masaryk Universiy in Brno i Absrac This paper examines dependence of public budge balance on business cycle and he budge balance persisence, using daa of counries of EU. Resuls sugges ha adoped regression can explain he behavior of sae budge balance in he mos examined counries and he bes daa fi is in he counries wih long radiion of marke economy. For hose counries where was our regressionn saisically significan wee examined heir fiscal respon- Luxemburg and Sweden. Relaively responsible in fiscal policy was Esonia. Irresponsible in fiscal policy were Neherlands, Belgium, Ireland, Spain, Germany, Slovenia, Lavia, Ialy, Grea Briain, France, Czech Republic and Poland. sibiliy. Resuls sugges ha he mos responsible fiscal policy in he las 4 years was w made by Finland, Denmark, Keywords Budge balance, business cycle, fiscal responsibiliy, regression analysis. JEL Classificaion: C, E6, E63, H6 i D eparmen of Economics, Faculy of Economics and Adminisraion, Masaryk Universiy, Lipová 57/ /4a, 6, Brno, Czech Republic. slanicay@mail.muni.cz. Úvod Zkoumání výše srukurálního salda veřejných financí (poažmo sáního rozpoču) jako určiého měříka pro určení fiskální zodpovědnosi jednolivých zemí je populární oblasí makroekonomického výzkumu. Od roku je každoročně publikována sudie Evropské komise, viz European Commission (9), kde jsou zveřejněny odhady srukurálních sald veřejných financí zemí EU. Mezi další sudie, keré zkoumají srukurální salda věší skupiny zemí, paří např. Girouard a André (5), keří zkoumali srukurální salda 4 vybraných zemí OECD (meoda OECD) nebo Bouhevillain a kol. (), keří odhadovali srukurální salda pro země EU (meoda ECB). Alberola a kol. (3) argumenují, že meoda ECB sysemaicky nadhodnocuje srukurální saldo během recesí a podhodnocuje během konjunkury. Larch a Turrini (9) se věnují hlavním nedosakům meody ECB a udávají návrhy na jejich řešení. Alernaivním návrhem pro výpoče srukurálního salda je sudie Brandnera a kol. (998), kerá odhaduje Published by VŠB-TU Osrava. All righs reserved. ISSN -395 srukurální salda zemí EU a jejížž auoři navrhují odhadova srukurální saldo čisě echnicky, pomocí rendových vyhlazovacích meod.. Dále exisuje mnoho sudií, keré zkoumají srukurální salda pro určiou zemi nebo malou skupinu zemí. Pro Českou republiku byla srukurální salda zkoumána ve sudii Schneidera a Krejdla (), keří odhadovali srukurální salda pomocí p ří meod, keré pojmenovávají jako model m β-konvergence, meodu časového rendu a meodu využívající HP filr. Další sudií zaměřenou na ČR Č byla sudie Bezděka a kol. (3), keří zkoumalii srukurální í salda veřejných rozpočů ČR pomocí meody m OECDD a meody ECB. Braconier a Holden (999) navrhují alernaivní meodu pro odhad srukurálního salda založenou na rozložení změny v celkovém saldu veřejných financí na diskreční změny a ekonomické změny. Tuo meodu pak aplikují na salda veřejných rozpočů severských zemí. Braconier a Forsfäl (4) v aplikaci na švédskou ekonomiku navrhují novou meodu pro odhad srukurálního salda, kerá přizpůsobuje srukurální saldo změnám v daňovém ER-CEREI, Volume 3: 9 35 (). doi:..737/cerei..9.

2 3 Ekonomická revue Cenral European Review of Economic Issues 3, základu a mezeře nezaměsnanosi. Další meodu navrhují Kiss a Vadas (4), keří v aplikaci na Maďarsko v podsaě kombinují meodu ECB a meodu OECD a nazývají ji producion funcion consrained mulivariae HP filer mehod. Brunila a kol. (999) zkoumali srukurální salda veřejných rozpočů Finska za pomoci ří meod, meody využívající HP filr, meody založené na produkční funkci a Blanchardovy meody. Grundiza a kol. (5) používají meodu OECD a meodu ECB k odhadu srukurálního salda sáního rozpoču Loyšska. Kaai a kol. (3) používají k odhadu srukurálního salda veřejných financí Esonska dvou-krokovou meodu, založenou na odhadech cilivosi jednolivých čásí veřejných rozpočů na produkční mezeru. Kaniovski a kol. (8) odhadují srukurální saldo veřejných financí Rakouska pomocí meody založené na odhadu produkční funkce. Všechny yo sudie odhadují srukurální saldo veřejných financí pro jednolivé roky zvlášť. Převážná čás ěcho sudií se aké věnuje pouze jedné zemi, případně malé skupině zemí. Meoda použiá v éo práci je zaměřena na odhad průměrné výše srukurálního salda za sledované období a zkoumá zemí EU. U všech ciovaných prací by šlo získa odhad průměrné výše srukurálního salda prosým zprůměrováním výsledků za jednolivé roky, nicméně yo sudie časo obsahují odhad pouze pro několik předcházejících le, a proo by eno závěr nebyl nikerak vypovídající o fiskální zodpovědnosi během delšího časového období. Podle auorových dosavadních znalosí je eno článek první prací, kerá se pokouší přímo odhadova průměrnou výši srukurálního salda veřejných financí za delší časové období. Cílem práce je odhadnou průměrné srukurální saldo veřejných financí a urči, keré země Evropské unie byly v posledních 4 leech fiskálně zodpovědné a keré ne. Za ímo účelem je navržena regresní rovnice závislosi salda veřejných rozpočů na hospodářském cyklu a na servačnosi ve vývoji ohoo salda. Je zkoumáno, jak ao rovnice odpovídá makroekonomickým daům zemí Evropské unie. Fiskální zodpovědnos je pak posuzována pouze na základě odhadu průměrné výše srukurálního salda veřejných financí ěcho zemí ve zkoumaném období.. Saldo veřejných rozpočů a ekonomická eorie Ekonomická eorie, viz např. Samuelson (995), nám o vzahu hospodářského cyklu a veřejných rozpočů vrdí, že v recesi se díky poklesu příjmů firem a domácnosí propadají daňové příjmy veřejných rozpočů a naopak někeré výdaje veřejných rozpočů, ypicky sociální výdaje, mají zase endenci růs. V dobách hospodářské konjunkury se zase naopak zvyšují zisky firem, což vede k věšímu daňovému výnosu veřejných rozpočů, keré aké v době konjunkury ušeří na někerých sociálních výdajích. V recesi se aké snižují počy firem na rzích, zaímco v konjunkuře se jejich počy zvyšují, což aké způsobuje výkyvy v daňových příjmech. Lze se proo domníva, že vývoj veřejných financí bude ovlivněn vývojem hospodářského cyklu ak, že v recesi by se mělo saldo veřejného rozpoču zhoršova a v konjunkuře naopak zlepšova. Dále plaí, že velká čás veřejných výdajů zemí EU má povahu mandaorních výdajů, k jejichž změně je zapořebí legislaivní proces, kerý může bý v prosředí rozvinuých demokraických zemích velmi zdlouhavý. Lze se proo domníva, že ve vývoji veřejných financí bude parný servačný vývoj, kerý bude znamena o, že výše současného salda bude poziivně závislá na jeho vývoji v předchozím roce. 3. Regresní model Vývoj salda veřejných financí prozkoumáme jednoduchou lineární regresní rovnicí. Výše jsme naznačili, jak jsou salda veřejných rozpočů ovlivněna hospodářským cyklem. Vývoj hospodářského cyklu bude jedním z regresorů a budeme jej aproximova odchylkou od průměrného empa růsu HDP. Jak jsme dále uvedli, měla by exisova závislos vývoje salda veřejných financí na jeho hodnoě v předchozím období, a proo by dalším z regresorů měla bý aké zpožděná hodnoa vysvělované proměnné, j. salda veřejných financí. Jesliže chceme odhadnou průměrné srukurální saldo veřejných financí, měla by dalším regresorem bý aké konsana. Regresní rovnice je edy varu Jelikož hodně zemí používá různé mimorozpočové fondy, keré znemožňují srovnání salda sáního rozpoču mezi jednolivými zeměmi, bylo za vysvělovanou proměnnou zvoleno saldo veřejných financí. Obvyklejším způsobem modelování hospodářského cyklu je použií produkční mezery, j. odchylky od poenciálního produku. Auor uo varianu zkoumal éž, přičemž produkční mezeru odhadl použiím HP filru, nicméně její použií vedlo ke španým výsledkům. Odhady měly pro věšinu zemí daleko nižší koeficien deerminace a paramery b a b vyšly u někerých zemí záporné, což jde proi použié úvaze při konsrukci modelu. Dá se aké argumenova, že v našem modelu je použií aproximace pomocí odchylek emp růsu vhodnější, jelikož poliický proces schvalování rozpoču je ypický ím, že se v návrzích rozpoču operuje s odhady emp růsu HDP (namíso odhadu produkční mezery). Dalo by se edy říci, že vývoj rozpočových deficiů bude díky poliickému procesu vorby a schvalování rozpoču více závise na odchylkách v empech růsu než na produkční mezeře.

3 M. Slanicay Fiskální (ne)zodpovědnos zemí EU 3 def b b y b def e, () kde def značí saldo veřejných rozpočů jako proceno HDP, y označuje odchylku od průměrného empa růsu HDP, e je náhodný šok, b je konsana, b můžeme inerpreova jako paramer cilivosi salda veřejných financí na odchylku hospodářského cyklu a b jako paramer závislosi salda veřejných financí na jeho předchozí hodnoě. 4. Daa Roční daa zemí EU jsou převzaa z daové daabáze Eurosau, hp://ec.europa.eu/eurosa. U Dánska, Esonska, Španělska, Francie, Iálie, Loyšska, Rakouska, Slovinska, Slovenska, Finska, Švédska a Velké Briánie se jedná o daa od roku 995 do roku 9. U Belgie, ČR, Polska, Porugalska, Německa, Irska, Lucemburska, Livy, Maďarska a Nizozemí se jedná daa od roku 996 do roku 9. U osaních zemí EU nebyly v éo daabázi k dispozici odpovídající časové řady, případně byly yo časové řady příliš kráké. Auor si je vědom oho, že i zkoumané časové řady jsou pro serióznější analýzu příliš kráké. Bohužel se mu nepodařilo sehna delší časové řady, a proo musí pracova pouze s ím, co je k dispozici. Tabulka Odhad paramerů Měříkem def bylo zvoleno: Governmen Defici/Surplus, Deb and Associaed Daa, Percenage of GDP, General Governmen, Ne Lending (+)/Ne Borrowing ( ) under he EDP (Excessive Defici Procedure). Měříkem y je odchylka od průměrného empa růsu HDP, měříkem empa růsu zvoleno: GDP and Main Componens Volumes, Percenage Change on Previous Period, Gross Domesic Produc a Marke Prices. 5. Odhad paramenrů Odhad paramerů byl proveden meodou OLS za použií maemaického sofwaru Malab. Odhad paramerů, jejich saisická významnos, koeficieny deerminace a p-hodnoy u jednolivých zemí jsou shrnuy v abulce. Z předchozího exu je zřejmé, že paramery b a b by měly vyjí kladné. Vidíme, že s výjimkou parameru b u Maďarska a parameru b u Slovinska a Porugalska, o ak opravdu vyšlo. Jelikož paramer Země b b b R p-hodnoa V. Briánie,4 **, ***,63 ***,965, Irsko,64,66 ***,6 **,898, Španělsko,65,4 ***,69 ***,8886, Dánsko,6,8 ***,9 ***,8637, Finsko,77 *,6 ***,79 ***,8495, Francie,86 ***,76 ***,4 **,8435, Loyšsko,36 ***,5 ***,47 *,8348, Nizozemí,49,7 ***,5 **,89,3 Švédsko,7 *,37 **,55 ***,778, Lucembursko,58,38 **,69 **,595,9 Německo,98,56 ***,53 **,5749,39 Belgie,6,7 ***,53 *,5675,5 Slovinsko,4 ***,3 ***,,5583, Iálie,54 **,44 **,48 **,5577,3 ČR,3 *,33 **,53 **,5365,4 Esonsko,5,9 **,,4959,3 Polsko,57 *,44 **,4,483,6 Porugalsko 3,99 *,49 *,4,388,466 Slovensko 4,5 **,38,7,33,75 Liva,7*,4,,76,65 Maďarsko 4,65 **,4,,46,989 Rakousko,3 *,,36,99,948 Pozn.: Saisická významnos na hladině významnosi % je značena pomocí *, na hladině významnosi 5 % je značena pomocí ** a na hladině významnosi % je značena pomocí ***.

4 3 Ekonomická revue Cenral European Review of Economic Issues 3, b nemá jednoznačně určené znaménko, daový fi naší regresní rovnice u jednolivých zemí bude analyzován v další oddílu pouze pomocí koeficienu deerminace a saisické významnosi paramerů b a b. 6. Předpoklady OLS Auokorelace reziduí, normalia náhodných složek ani heeroskedasicia kvůli malému poču pozorování zkoumána nebude. Mělo by se ale prozkouma, zdali nejsou vysvělující veličiny def a y spolu korelované, abychom zjisili, jesli náš model nerpí mulikolineariou. V abulce máme hodnoy éo korelace pro jednolivé země. Vidíme, že s výjimkou Irska, kde vyšla zkoumaná korelace saisicky významná na hladině 99 %, vyšly yo korelační koeficieny saisicky nevýznamné, což ukazuje na o, že s výjimkou Irska není mulikolinearia mezi regresory významným problémem. Mulikolinearia byla aké prozkoumána Kleinovým esem 3, kerým úspěšně prošly všechny země. U všech zemí edy byla mulikolinearia Kleinovým esem diagnosikována jako únosná. 7. Daový fi V éo čási si rozebereme schopnos modelu popsaného rovnicí () vysvěli daná makroekonomická daa 3 Lawrence Klein navrhl es únosnosi mulikolineariy spočívající v posouzení velikosi R (koeficien deerminace závislosi vysvělované proměnné y na všech k vysvělujících proměnných x, x,, xk ) vůči všem dílčím koeficienům deerminace R j (dílčí koeficien deerminace závislosi pevně zvolené vysvělující proměnné x j na k vysvělujících proměnných x x,,, xk mimo x j ). Za vážný problém je zde mulikolinearia považována až ehdy, plaí-li pro někeré j nerovnos R R j, zn. pokud pro někerou z vysvělujících proměnných (vzaou jako závisle proměnná) má dílčí koeficien deerminace R j vyšší hodnou než sandardní R. zkoumaných zemí a aké odůvodníme, proč v případě někerých zemí dává lepší výsledky než u jiných. U Velké Briánie, Irska, Španělska, Dánska, Finska, Francie, Loyšska, Nizozemí a Švédska vyšly velmi vysoké koeficieny deerminace, popořadě,965,,898,,8886,,8637,,8495,,8435,,8348,,89,,778. Také odhady paramerů b a b u ěcho zemí vyšly věšinou saisicky významné na hladinách významnosi 95 %, resp. 99 %. To můžeme vzhledem k malému poču pozorování (3, resp. 4), a udíž malému supni volnosi, považova za velký úspěch. Za relaivně uspokojivé výsledky, co se ýče daového fiu, lze považova ješě výsledky pro Lucembursko, Německo, Belgii, Slovinsko, Iálii, ČR, Esonsko a Polsko, kde vyšly koeficieny deerminace po řadě,595,,5749,,5675,,5583,,5577,,5365,,4959 a,483. Odhady paramerů b a b u ěcho zemí vyšly věšinou saisicky významné na hladinách významnosi 95 %, resp. 99 %, s výjimkou parameru b u Belgie, Slovinska, Esonska a Polska. U Belgie vyšel jako saisicky významný pouze na hladině 9 %, u Slovinska mírně záporný (,), u Esonska a Polska jako saisicky nevýznamný. U všech dosud analyzovaných zemí vyšel náš regresní model jako saisicky významný na hladině,, viz p-hodnoy v abulce. U ěcho zemí budeme aké zkouma jejich fiskální (ne)zodpovědnos. Výsledky pro Porugalsko, Slovensko, Livu, Maďarsko a Rakousko můžeme, co se ýče daového fiu, považova za neúspěšné. Mají nízký koeficien deerminace a jejich p-hodnoy jsou věší než,, což znamená, že zkoumaný regresní model není u ěcho zemí saisicky významný ani na hladině,. Tyo země z hlediska jejich fiskální (ne)zodpovědnosi zkouma nebudeme. Zamysleme se nyní, co by mohlo deerminova úspěšnos jednolivých zemí v om, jak jejich daa odpovídají naší regresní rovnici. Vidíme, že mezi nejúspěšnějšími zeměmi lze nají hlavně země s delší radicí ržního hospodářsví (Velké Briánie, Irsko, Tabulka Korelace mezi regresory def a y V. Briánie Irsko Španělsko Dánsko Finsko Francie Loyšsko Nizozemí,3,7***,4,37,4,5,35,9 Švédsko Lucembursko Německo Belgie Slovinsko Iálie ČR Esonsko,9,8,5,,,3,,5 Polsko Porugalsko Slovensko Liva Maďarsko Rakousko,6,,6,,,3

5 M. Slanicay Fiskální (ne)zodpovědnos zemí EU 33 Španělsko, Dánsko, Finsko, Francie, Nizozemí a Švédsko). Zajímavou výjimkou je dobrý daový fi Loyšska, keré je malou ekonomikou, kerá navíc musela projí ransformací. Naopak, mezi ěmi méně úspěšnými jsou hlavně ransformující se ekonomiky, jejichž sání rozpočy musely nezřídka nés náklady ransformačních insiucí, případně prováděly zásadní reformy v oblasi daní, penzí a zdravonicví (Slovinsko, ČR, Esonsko, Polsko, Slovensko, Liva a Maďarsko), což obojí oslabuje vazbu mezi vysvělovanou proměnnou a jejími regresory. Mezi zeměmi s delší radicí ržního hospodářsví se dosáhlo relaivně horších výsledků u ěch zemí, jejichž podíl veřejného dluhu na HDP v é době překračoval Maasrichské kriérium 6 % a keré se snažily eno podíl snižova (Belgie, Iálie, Rakousko), což aké oslabuje vzah mezi vysvělovanou proměnnou a regresory. Španých výsledků se aké dosáhlo u ěch zemí, jejichž fiskální poliika byla naolik dobrodružná, že nás nepříznivý výsledek éo regrese vůbec nepřekvapí (Porugalsko, Maďarsko). 8. Fiskální (ne)zodpovědnos Nyní proveďme srovnání jednolivých zemí z pohledu jejich fiskální zodpovědnosi. Srovnání provedeme pouze u ěch zemí, u kerých vyšel náš regresní model, popsaný rovnicí (), saisicky významný na hladině významnosi,, j. u ěch, u kerých vyšla p- hodnoa celého modelu menší než,. Budeme edy srovnáva fiskální zodpovědnos u Velké Briánie, Irska, Španělska, Dánska, Finska, Francie, Loyšska, Nizozemí, Švédska, Lucemburska, Německa, Belgie, Slovinska, Iálie, ČR, Esonska a Polska. Jelikož plaí, že E( def ) E( b ) E( b y ) E( b def ) E( e ) b b E( y ) b E( def ) b b b E( def ) E( def ) b /( b ), pak můžeme fiskální (ne)zodpovědnos zkouma na základě podílu b /( b ), kerý můžeme inerpreova jako průměrné srukurální saldo veřejných financí dané země, vyjádřené jako procenní podíl ohoo Tabulka 3 Podíl b /( b ) salda na HDP. 4 Hodnoy ohoo podílu pro zkoumané země jsou vypsané v abulce 3. Za mimořádně fiskálně zodpovědné můžeme považova Finsko, Dánsko, Lucembursko a Švédsko, kde vyšel podíl b /( b ), j. průměrný procenní podíl srukurálního salda na HDP, popořadě 3,64,,5367,,8439, a,5588. Za fiskálně zodpovědné můžeme aké považova Esonsko, jehož průměrný procenní podíl srukurálního deficiu na HDP byl,74. Za fiskálně nezodpovědné můžeme považova Nizozemí, Belgii, Irsko, Španělsko, Německo, Slovinsko, Loyšsko a Iálii, jejichž průměrný procenní podíl srukurálního salda na HDP byl popořadě,9779,,799,,6744,,97,,73,,368,,54,,9697. Teno podíl je u ěcho zemí výrazně záporný, ale ješě je pod hranicí 3 %. Podíl průměrného srukurálního deficiu na HDP ve výši 3 procen můžeme považova za arbirárně sanovenou hranici mezi fiskální nezodpovědnosí a mimořádnou fiskální nezodpovědnosí. Za mimořádně fiskálně nezodpovědné můžeme považova Velkou Briánii, Francii, Českou republiku a Polsko kde vyšel průměrný procenní podíl srukurálního deficiu na HDP popořadě 3,53, 3,35, 4,89, 4,368. Vidíme, že mezi zeměmi s kladným průměrným srukurálním saldem veřejných financí jsou severské země, což odpovídá obecné předsavě o fiskální zodpovědnosi ěcho zemí. Naopak, mezi zeměmi s nezodpovědnou fiskální poliikou najdeme y země, keré se nyní poýkají s problémy veřejných financí v souvislosi s ekonomickou krizí. Tao krize se negaivně podepsala na výsledcích všech zemí, na někerých však více než na jiných. Pokud bychom odhadovali průměrné srukurální salda na daech do roku 8, j. na předkrizových daech (ak jak o 4 Můžeme sice namínou, že průměrná výše srukurálního salda může siuaci popsa rochu zkresleně, proože nemusí úplně posihnou zhoršující se rend ve vývoji veřejných financí, nicméně i ak má ao informace silnou vypovídací hodnou o vývoji veřejných financí, a proo ji můžeme ke zkoumání fiskální zodpovědnosi použí. Finsko Dánsko Lucembursko Švédsko Esonsko Nizozemí 3,64,5367,8439,5588,74,9779 Belgie Irsko Španělsko Německo Slovinsko Loyšsko,799,6744,97,73,368,54 Iálie V. Briánie Francie Česká republika Polsko,9697 3,53 3,35 4,89 4,368

6 34 Ekonomická revue Cenral European Review of Economic Issues 3, dělala první verze ohoo článku), viděli bychom mírně jiné výsledky u někerých zemí. Španělsko a Irsko by například spadalo do kaegorie zemí se zodpovědnou fiskální poliikou. Vidíme, že přidání jediného pozorování u ěcho zemí vede k výrazně jiným výsledkům. Mezi země s nejnezodpovědnější fiskální poliikou paří aké Česká republika, přesože současné problémy veřejných financí ČR jsou podsaně menší než u někerých jiných zemí, keré vyšly z hodnocení fiskální zodpovědnosi lépe. Důvodem může bý o, že naše analýza se zabývala pouze vývojem srukurálního salda v posledních 4 leech a nebere v poaz výši zděděného sáního dluhu, kerý byl v případě ČR malý. Dalším fakorem je aké o, že pokud země zároveň s deficiními rozpočy zažívala vysoký hospodářský růs, ak měla sice velké srukurální deficiy, ale poměr naakumulovaného sáního dluhu ku HDP mohl díky enormnímu růsu HDP růs jen mírně nebo se nemusel zvyšova vůbec. Teno fak sice nic nemění na om, že poliika deficiních rozpočů v dobách hospodářské konjunkury je z fiskálního hlediska nezodpovědná, jelikož problemaická sránka éo poliiky se vyjeví v okamžiku, kdy z nějakého důvodu dojde k hospodářské recesi, nicméně silný hospodářský růs mohl budoucí problémy vyplývající z nezodpovědné fiskální poliiky čásečně ulumi. 9. Závěr V éo práci byla na daech z zemí EU zkoumána závislos salda veřejných financí na hospodářském cyklu a vliv servačnosi na výši ohoo salda. Too jsme zkoumali jednoduchou regresní rovnicí, kde vysvělovanou proměnnou je podíl salda veřejných financí na HDP a jako regresory vysupují konsana, odprůměrované empo růsu HDP a zpožděná hodnoa vysvělované proměnné. Výsledky naznačují, že ao jednoduchá regresní rovnice dokáže velmi dobře vysvěli chování salda veřejných financí u věšiny ze zkoumaných zemí, přičemž nejlepších výsledků se dosahuje hlavně u zemí s delší radicí ržního hospodářsví (Velká Briánie, Irsko, Španělsko, Dánsko, Finsko, Francie, Loyšsko, Nizozemí a Švédsko), a nedává ak dobré výsledky, až selhává ve vysvělení vývoje veřejných financí u ransformujících se zemí (Slovinsko, ČR, Esonsko, Polsko, Slovensko, Liva a Maďarsko). Relaivně horších výsledků se dosahuje aké u zemí, jejichž podíl veřejného dluhu na HDP překračoval maasrichské kriérium 6 % nebo byl na jeho hranici (Belgie, Iálie, Rakousko). U ěch zemí, u kerých vyšel model jako saisicky významný na hladině,, jsme pak zkoumali jejich fiskální zodpovědnos. Při zkoumání jsme zjisili, že nejzodpovědnější fiskální poliiku vedlo v posledních 4leech Finsko, Dánsko, Lucembursko a Švédsko, za relaivně zodpovědné můžeme ješě považova Esonsko a za nezodpovědné země, co se ýče veřejných financí, můžeme považova Nizozemí, Belgii, Irsko, Španělsko, Německo, Slovinsko, Loyšsko, Iálii, Velkou Briánii, Francii, Českou republiku a Polsko. Lieraura ALBEROLA, E., GONZÁLEZ MÍNGUES, J.M., HERNANDEZ DE COS, P., MARQUÉS, J.M., (3). How cyclical do cyclically-adjused balances remain? An EU sudy, Insiuo de Esudios Fiscales 66(3): 5 8. BEZDĚK, V., DYBCZAK, K., KREJDL, A. (3). Cyclically Adjused Fiscal Balance OECD and ESCB Mehods, Czech Journal of Economics and Finance 53( ): BOUTHEVILLAIN, C., COUR-THIMANN, P., VAN DEN DOOL, G., HERNANDEZ DE COS, P., LANGENUS, G., MOHR, M., MOMIGLIANO, S., TUJULA, M. (). Cyclically-adjused Budge Balances: An Alernaive Approach, ECB Working Paper Series No. 77. BRACONIER, H., FORSFÄLT, T. (4). A New Mehod for Consrucing a Cyclically Adjused Budge Balance: he Case of Sweden, NIER Working Paper Series No. 9. BRACONIER, H., HOLDEN, S. (999). The Public Budge Balance Fiscal Indicaors and Cyclical Sensiiviy in he Nordic Counries, NIER Working Paper Series No. 67. BRANDNER, P., DIEBALEK, L., SCHUBERTH, H. (998). Srucural Budge Deficis and Susainabiliy of Fiscal Posiions in he European Union, Oeserreichische Naionalbank Working Paper Series No. 6. BRUNILA, A., HUKKINEN, J., TUJULA, M. (999). Indicaors of he Cyclically Adjused Budge Balance: The Bank of Finland s Experience, Bank of Finland Research Discussion Paper No.. European Commission (9). Public Finances in EMU 9. GIROUARD, N., ANDRÉ, C. (5). Measuring Cyclically-adjusedBudge Balances for OECD Counries, OECD Economics Deparmen Working Papers No GRUNDIZA, S., STIKUTS, D., TKAČEVS, O. (5). Cyclically Adjused Balance of Lavia s General Governmen Consolidaed Budge, Bank of Lavia Working Papers No. 5. KANIOVSKI, S., PITLIK, H., STEINDL, S., URL, T. (8). A Decomposiion of Ausria s General Governmen Budge ino Srucural and Cyclical Componens, WIFO Working Papers No. 36.

7 M. Slanicay Fiskální (ne)zodpovědnos zemí EU 35 KATTAI, R., KANGUR, A., LIIV, T., RANDVEER, M. (3). Auomaic Fiscal Sabilisers in Esonia: The Impac of Economic Flucuaions on General Governmen Budge Balance, Bank of Esonia Working Papers No.. KISS, G.P., VADAS, G. (4). Mind he Gap Wach he Ways of Cyclical Adjusmen of he Budge Balance, MNB Working Papers No. 7. LARCH, M., TURRINI, A. (9). The cyclicallyadjused budge balance in EU fiscal policy making: A love a firs sigh urned ino a maure relaionship, Inereconomics 45(): hp://dx.doi.org/.7/s SAMUELSON, P.A., NORDHAUS, W.D. (995). Ekonomie, Praha: Svoboda Servis. SCHNEIDER, O., KREJDL, A. (). Srukurální schodky veřejných rozpočů v ČR, Czech Journal of Economics and Finance 5(3): Další zdroje hp://ec.europa.eu/eurosa

8 36 Ekonomická revue Cenral European Review of Economic Issues 3,