Vliv konkurence na výši výdaj na nakládání s odpady obcí Jihomoravského kraje

Transkript

1 Vliv konkurence na výši výdaj na nakládání s odpady obcí Jana SOUKOPOVÁ, Ivan MALÝ Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Katedra veejné ekonomie, Lipová 41a, Brno, soukopova@econ.muni.cz Souhrn V píspvku byla provedena analýza a zhodnocení výdaj obcí na nakládání s komunálním odpadem na obyvatele a vyhodnocení vlivu konkurenního prostedí a charakteru vlastnictví svozové spolenosti na efektivnost tchto výdaj. Vyhodnocení a srovnání je provedeno u všech 673 obcí Jihomoravského kraje v letech Klíová slova: odpadové hospodáství, konkurenceschopnost, výdaje obcí na nakládání s odpady, Jihomoravský kraj Úvod Odpadové hospodáství obcí je podle Vrbové [21] souborem služeb, kterými obce primárn zajiš ují odvoz odpad a udržují istotu na svém území. Je zejmé, že spolu s rostoucími nároky na kvalitu nakládání s odpady, které souvisejí s legislativními požadavky a technickým vývojem v dané oblasti, narstá také rozsah tchto služeb. A tím se dostáváme ke klíové problematice ešené v tomto lánku, kterou jsou výdaje obcí spojené s provozem tchto služeb. Pitom výdaje obcí na odpadové hospodáství tvoí prmrn více než 50 % všech bžných výdaj vynakládaných obcemi do oblasti ochrany životního prostedí a více než 4 % z celkových bžných výdaj obcí, kdy u obcí o velikosti do 5000 obyvatel asto tvoí i více než 6 % celkových bžných výdaj. I když povinnosti obcí v oblasti nakládání s odpady vymezuje legislativní rámec, míra a zpsob plnní povinností vycházejí z finanních možností obce a proto ekonomický faktor je jeden z nejdležitjších faktor rozhodování. Navíc mení efektivnosti veejných výdaj je znan obtížné, a to zvlášt v oblasti ochrany životního prostedí. Zejména kvantifikace zmn kvality životního prostedí v jednotlivých oblastech má svá specifika a navíc nelze íci, že mezi výší výdaj do jednotlivých oblastí životního prostedí a zvýšením kvality životního prostedí v této oblasti by existovala jednoznaná pímá úmra, a to platí i pro výdaje na nakládání s odpady. Cílem tohoto lánku je ukázat na píkladu obcí, zda pi poskytování služeb nakládání s odpady hraje roli síla konkurenního prostedí a charakter spolenosti zajiš ující sbr a svoz komunálního odpadu (veejná, soukromá). Pi zpracování analýzy konkurenního prostedí jsme vycházeli z již provedených výzkum, kdy první práce týkající se optimalizace bžných výdaj obcí na nakládání s odpady najdeme v 60. a 70. letech 20. století pedevším v USA. V té dob bylo na odpadové hospodáství pohlíženo pedevším prostednictvím pojm sbr, svoz a likvidace odpadu na skládkách. Od 70. let se výzkum zaal zamovat i na vztah mezi výdaji a promnnými, které je ovlivují. Podle Lombranna [22] byli prvními autory, kteí zkoumali vztah mezi množstvím bžných výdaj obce, velikostí populace a charakterem firmy zajiš ující sbr a svoz odpadu (veejný nebo soukromý charakter) Savas [23]) a Stevens [24]. Studie, které následovaly (McDavid, [25], Domberger a kol., [26], Szimanski, [27], Gomez Lobo a Szimansky, [28], Brown a Potoski, [29]), byly zameny již spíše na úspory z rozsahu a zpsob kontrahování. V eské a Slovenské republice se problematikou kontrahování v oblasti služeb odpadového hospodáství a nakládání s odpady zabývali nap. Pavel [30], Nemec [31], Nemec a kol. [32] nebo Ochrana a kol. [33]. /"012$ &'()*+)

2 Metodika Výdaje na nakládání s odpady jsou podle odvtvového tídní rozpotové skladby [34] vykazovány pod paragrafy uvedenými v tabulce. 1. Tabulka 1: Paragrafy rozpotové skladby a jejich podíl na výdajích obcí na nakládání s odpady prmr za období Název paragrafu. paragrafu Prmr podílu výdaj na celkových výdajích na nakládání s odpady Sbr a zpracování druhotných surovin ,16 % Sbr a svoz nebezpených odpad ,79 % Sbr a svoz komunálních odpad ,80 % Sbr a svoz ostatních odpad ,54 % Využívání a zneškodování nebezpených odpad ,30 % Využívání a zneškodování komunálních odpad ,66 % Využívání a zneškodování ostatních odpad ,25 % Prevence vzniku odpad ,10 % Monitoring nakládání s odpady ,08 % Ostatní nakládání s odpady ,32 % podle zdroj MF R Z tabulky je zejmé, že nejvtší podíl mají výdaje paragrafu 3722 na sbr a svoz komunálních odpad, které tvoí více než 75 % celkových výdaj na nakládání s odpady a výdaj paragrafu 3725 na využívání a zneškodování komunálního odpadu, které tvoí více než 10 % celkových výdaj. Proto je následn provedena analýza a porovnání nákladových a cenových vztah a konkurenního prostedí pouze u tchto výdaj. Pro analýzu je nutné zjistit, jaké aktivity a služby jsou do daných paragraf zahrnovány. Do paragrafu 3722 je možné zahrnout: sbr a svoz komunálních odpad (domácnosti), svoz komunálních odpad z veejných komunikací, prostranství a ze sbrného dvora a odstranní odpad. Do paragrafu 3725 by pak mlo být zahrnuto pouze neziskové nakládání s komunálními odpady se zámrem nahrazení produkce a ukládání odpad (skládkování a zneškodování) procesem optného zapojení odpadních látek do ekonomického kolobhu (ve form suroviny nebo energie) a procesem obnovy (proces integrován s píslušnou inností), tedy využívání odpadu. Podle charakteru výše zmínných veejných služeb bylo na základ faktorové analýzy zjištno, že výdaje na nakládání s odpady jsou funkcí následujících veliin E WM f ( w, p, d, t, c, MWC) (1) kde E WM jsou výdaje na nakládání s odpady obce, w množství komunálního odpadu, p cena na zaízení 4, 4 Zaízením jsou pak myšlena zaízení, na kterých dochází k využití nebo odstranní komunálního odpadu tedy skládky, spalovny, EVO, mechanicko-biologické úpravny odpad, bioplynové stanice, kompostárny, aj. Cenou zaízení je pak myšlena konená cena na vstupu zaízení. /"012$ &'()*+)

3 d t c WMC vzdálenost k zaízení transportní náklady konkurence svozová spolenost (její charakter soukromá, veejná aj.) Což potvrzuje i výzkum Soukopové a Bakoše [35] a Soukopové a Struka [36], který za hlavní faktory ovlivující objem výdaj obce na nakládání s odpady považuje: množství odpadu (které alternativn ovlivuje i poet obyvatel), cenu na zaízení, vzdálenost k zaízení vetn vzdáleností v obci, sazbu za dopravu, kapacitu dopravního prostedku a marži svozových spoleností. Analýza výdaj na nakládání s odpady provedená v rámci výzkumu byla zamena pouze na faktor konkurence a faktor charakteru vlastnictví svozové spolenosti jako indikátory ovlivující výši výdaj obcí na nakládání s odpady. Pro srovnání jednotlivých obcí pak byly použity výdaje na obyvatele. Data Pro analýzu byla použita data výdaj obcí na odpadové hospodáství z automatizovaného rozpotového systému ARIS Ministerstva financí eské republiky (MF R) [37] a informaního systému ÚFIS Ministerstva financí R [38] za roky Data o výdajích na odpadové hospodáství obcí sice sleduje ješt eský statistický úad (SÚ), ale na základ výsledk analýzy a porovnání rzných dat výdaj na životní prostedí (data SÚ a MF R), které provedli Bakoš, Soukopová a Kaplanová [39], považujeme data MF R za více relevantní. Nicmén i u tchto dat existuje riziko zkreslení. Je to proto, že veškeré výdajové i píjmové položky obcí jsou v tchto systémech vykazovány podle rozpotové skladby, piemž v dsledku její špatné znalosti mže docházet k vykazování výdajových nebo píjmových položek v rámci špatného paragrafu rozpotové skladby 5. Proto ješt vhodnjším zdrojem dat by byly statistické údaje autorizované obalové spolenosti (AOS) EKO-KOM, a. s. Tato spolenost od roku 2001 vyhodnocuje ekonomické údaje obcí související s nakládáním s odpady. Ale vzhledem k tomu, že spolenost EKO-KOM tato data neposkytuje, byla pro pípadovou studii využita data z automatizovaného rozpotového systému ARIS a ÚFIS, které jsou veejn pístupné. Data o potu obyvatel byla získána z eského statistického úadu. Výzkum byl proveden pro ptileté období na datech Pro analýzu byla získána data výdaj všech 673 obcí. Doplující informace o zpsobu kontrahování služeb nakládání s odpady poskytli zástupci obcí a svozové spolenosti SITA, a. s., RESPONO, a. s. a van Gansewinkel, a. s. Výsledky a diskuse Pi zkoumání vlivu konkurenního prostedí jsme vycházeli z pokrytí obcí svozovými spolenostmi, které jsme zjistili na základ dotazníkového šetení u všech 673 obcí. Dotazníkové šetení bylo provedeno v roce 2010 (pro rok ) a následn opt v roce 2012 (pro roky 2010 a 2011). Z analýzy konkurenního prostedí bylo zjištno, že síla konkurenního prostedí je v Jihomoravském kraji (JMK) prmrná. Více než 2/3 obcí v kraji nemá v regionu tvoícím sousedícími obcemi žádnou konkurenní spolenost nebo má pouze jednu konkurenní spolenost a více než 90 % obcí má do dvou konkurenních spoleností, viz graf Z tohoto dvodu dle našeho názoru dochází k nedostatenému lenní jednotlivých náklad a píjm a vše je zaútováno pod položkou 3722 Sbr a svoz komunálních odpad. /"012$ &'()*+)

4 Graf. 1: Charakter konkurenního prostedí v obcích Pro analýzu konkurenního prostedí byl zpracován kartogram konkurenního prostedí, kde je znázornno pokrytí obcí svozovými spolenostmi, viz následující obrázek. Obrázek 1: Mapa svozových oblastí podle svozových spoleností pro rok 2011 pro Jihomoravský kraj /"012$ &'()*+)

5 Jak je z obrázku. 1 zejmé, nkteré obce jsou umístny uvnit rozsáhlejších teritorií se spoleným smluvním partnerem, jiné se nacházejí na hranicích mezi dvma a více svozovými spolenostmi. Nabízí se tedy hypotéza H 0, že vliv konkurence na ceny bude vyšší u obcí, které mají sousedy s jiným smluvním partnerem, nebo je zde pedpoklad nižších marginálních náklad konkurenní spolenosti pi zvažování expanze a pevzetí nového klienta. Na základ stanovené hypotézy jsme použili metodický aparát teorie množin a jednotlivé obce jsme roztídili do skupin (množin) podle toho, zda v sousedících obcích fungují jiné svozové spolenosti, než se kterou má obec uzavenou smlouvu, a kolik jich je. Pro vzniklých sedm skupin obcí jsme porovnali údaje o prmrných výdajích na obyvatele, stední hodnot výdaj na obyvatele a smrodatné odchylce výdaj a obyvatele s množinou dat celého. Podle informací od jednotlivých svozových spoleností jsme brali v úvahu pouze obce, u kterých je odpad likvidován na skládce. V roce 2008 byla spalovna Brno v rekonstrukci a svozové spolenosti vozily odpad pedevším na skládky. Výjimku tvoila spolenost SAKO Brno, a. s., kterou jsme proto z analýzy vyjmuli. Pi analýze prmrných výdaj na obyvatele bylo zjištno, že jak aritmetický prmr, tak medián i smrodatná odchylka jsou nejnižší u hodnot výdaj na obyvatele obcí, u kterých by se dalo íci, že je tam slabé nebo žádné konkurenní prostedí (v jejich okolí neoperuje žádná konkurenní svozová spolenost), viz následující tabulka. Tabulka 2: Výsledky analýzy vlivu konkurenního prostedí u výdaj na obyvatele u prmrných výdaj za roky Charakter konkurenního prostedí Poet obcí Aritmetický prmr Medián (µ) Smrodatná odchylka () ( ) žádná konkurenní spolenost ,54 450,52 49,21 1 konkurenní spolenost ,54 528,12 64,87 2 konkurenní spolenosti ,46 535,72 83,88 3 konkurenní spolenosti ,30 539,37 318,83 4 konkurenní spolenosti 8 564,73 616,84 61,60 5 konkurenních spoleností 1 17,17 6 konkurenních spoleností 1 501,82 Jihomoravský kraj ,98 507,80 83,22 Úpln nejnižší hodnoty má pak obec Moravské Budjovice, která má ve svém okolí 5 konkurenních svozových spoleností a má mimoádn nízké náklady na svoz. Této obci sváží odpad její nezisková spolenost Technická zahradní správa Moravský Krumlov a dle našich zjištní nejsou výdaje na svoz do systému ARIS zadávány správn. Proto bude tato obec z analýzy vyjmuta. Z analýzy je vyazena i obec Brno, která má nejsilnjší konkurenní prostedí (6 konkurenních spoleností ve svém okolí) a to proto, že má v Jihomoravském kraji specifické postavení. V tabulce 3 jsou uvedeny již výsledky analýzy oištné o extrémní hodnoty, tedy obce, u kterých existují v letech výraznjší rozdíly mezi výdaji (smrodatná odchylka výdaj je vyšší než 100,00 K/obyvatele). 6 Hodnoty pro aritmetický prmr, medián a smrodatnou odchylku vycházejí z hodnot výdaj na obyvatele v K. /"012$ &'()*+)

6 Z tabulky je zejmé, že výsledky provedené analýzy zcela vyvrací hypotézu H 0. Na základ výsledk analýzy je možné konstatovat, že na výši výdaj nemá aspekt konkurenního prostedí tém žádný vliv. Tento výsledek však vyvrací výzkumy provedené v sedmdesátých letech ve Velké Británi a USA Savasem [3] a Stevensem[4]. Z analýzy však také vyplývá, že nižší výdaje než je prmr celé množiny dat mají také dv podmnožiny obcí, u kterých je vliv konkurenního prostedí velký (podmnožiny obcí se 3 a 4 konkurenními spolenosti v sousedících obcích). Proto není možné vyvodit jednoznané závry a bylo nutné provést detailnjší analýzu. Tabulka 3: Výsledky analýzy vlivu konkurenního prostedí u výdaj na obyvatele data oištná od extrémních hodnot 7 Charakter konkurenního prostedí Poet obcí Aritmetický prmr Medián (µ) Smrodatná odchylka () ( ) žádná konkurenní spolenost ,88 446,46 42,42 1 konkurenní spolenost ,97 521,65 44,83 2 konkurenní spolenosti ,28 517,15 45,30 3 konkurenní spolenosti ,56 506,16 40,79 4 konkurenní spolenosti 7 517,67 516,84 53,58 Jihomoravský kraj ,97 494,94 44,72 Pro posílení relevance výsledk analýzy byla následn povedena analýza vlivu konkurenního prostedí v jednotlivých okresech, kde jsme pedpokládali snížení vlivu ostatních faktor ovlivujících výsledky analýzy. Analýza byla již provedena na datech oištných od extrémních hodnot. Výsledky analýzy jsou zejmé z následujících tabulek. Tabulka 4: Poet obcí a konkurenních spoleností v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje v letech Okres Poet obcí Poet Poet obcí s daným potem konkurenních svozových spoleností SS 8 v sousedících obcích 0 SS 1 SS 2 KS 3 SS 4 SS 5 SS 6 SS Blansko Brno-msto Brno-venkov Beclav Hodonín Vyškov Znojmo Hodnoty pro aritmetický prmr, medián a smrodatnou odchylku vycházejí z hodnot výdaj na obyvatele v K. 8 SS Svozová spolenost uruje poet konkurenních svozových spoleností v sousedících obcích /"012$ &'()*+)

7 Tabulka 5: Prmrné výdaje na nakládání s odpady v letech u obcí okresu podle potu konkurenních spoleností Okres Prmr okresu Prmrná hodnota výdaj na obyvatele v letech pro obce s daným potem konkurenních svozových spoleností v sousedících obcích (K) (K) 0 SS 1 SS 2 KS 3 SS 4 SS Blansko 467,05 462,15 450,15 517,08 393,16 Brno-venkov 506,81 457,63 474,47 528,48 436,18 591,81 Beclav 539,35 526,55 568,11 490,03 508,21 Hodonín 467,70 434,29 480,00 523,19 447,20 Vyškov 460,96 446,08 498,93 428,58 Znojmo 643,11 829,89 654,72 580,60 540,84 Výsledky rozšíené analýzy je možné interpretovat dvma rznými zpsoby. Hypotézu H 0 je možné potvrdit, protože pro ti okresy (podmnožiny) z pti platí, že u obcí u kterých je nejvyšší konkurenní prostedí, jsou také nejnižší prmrné výdaje na obyvatele, a tedy je možné íci, že konkurenní prostedí má vliv na výši výdaj. Zvlášt to potvrzují výsledky v okrese Brnovenkov, ve kterém je nejvíce obcí s nesilnjším konkurenním prostedím a výdaje u tchto obcí jsou nejnižší a navíc je tam nejsilnjší konkurenní prostedí v Jihomoravském kraji (v okrese psobí 11 svozových spoleností). Hypotézu H 0 není možné potvrdit, protože výsledky analýzy ukazují, že celkov nižší výdaje mají jednak obce s nízkým konkurenním prostedím (žádná nebo jedna svozová spolenost v okolí) a obce s nejvyšším konkurenním prostedím (ti svozové spolenosti). Z tohoto pohledu jdou výsledky analýzy proti sob. Navíc vtší vypovídací sílu mají výsledky u obcí s nižším konkurenním prostedím, protože mají v kraji silnjší zastoupení (68 %). Jako relevantní množina pro porovnání by se jevila množina obcí se 2 konkurenním spolenostmi, ta však hypotézu H 0 nepotvrzuje. Na základ tak rozporných výsledk by se dalo konstatovat, že není možné potvrdit, že by síla konkurenního prostedí mla vliv jako faktor ovlivující objem výdaj na nakládání s odpady. Výsledky analýzy však ovlivuje fakt, že v R svozové spolenosti psobí na malém území a díky tomu musí kooperovat, což konkurenní prostedí pokivuje. Tabulka 6: Charakter vlastnictví svozové spolenosti a výše prmrných výdaj obcí, které tato spolenost obhospodauje, za období Svozová spolenost Charakter vlastnictví Poet obcí Prmrné výdaje obcí na obyvatele v letech A.S.A. Daice s. r. o. SS 7 760,58 A.S.A. EKO Znojmo, s. r. o. SS ,40 A.S.A. spol. s r. o. SS ,91 AVE CZ odpadové hospodáství s. r. o. SS ,44 AVE komunální služby s. r. o. SS ,91 HANTÁLY, a. s. SS ,89 Jan Klíník SS ,68 MEGAWASTE-communal service, s. r. o. SS 7 505,11 SITA CZ, a. s. SS ,91 TEMPOS Beclav, a. s. SS 1 755,01 van Gansewinkel, a. s. SS ,21 /"012$ &'()*+)

8 Centrum technických služeb Kuim VS 1 610,95 EKOR, s. r. o. VS ,78 ESKO-T, s. r. o. VS 5 549,14 KTS EKOLOGIE s. r. o. VS ,73 Obec Suchý VS 1 0,93 RESPONO, a. s. VS ,61 RUMPOLD UHB, s. r. o. VS 6 565,48 SAKO Brno, a. s. VS 1 998,11 STKO, spol. s r. o. VS ,90 Technická a zahradní správa Moravský Krumlov VS 3 433,20 Technické služby Letovice VS ,81 Technické služby msta Bystré, s. r. o. VS 1 274,79 Technické služby Velká Bíteš spol. s r. o. VS 6 410,58 TESPRA Hodonín, s. r. o. VS ,44 TSMB s. r. o., Moravské Budjovice VS 6 516,72 Jako druhý faktor pro analýzu byl zvolen faktor charakteru vlastnictví svozové spolenosti a jeho vliv na výši výdaj na nakládání s odpady, viz tabulka 6. Z tabulky 6 je zejmé, že pokud zkoumáme charakter vlastnictví svozové spolenosti, tedy zda se jedná o soukromou spolenost, i spolenost ve veejném vlastnictví, pak z pohledu prmrných výdaj na obyvatele je zejmé, že nižší výdaje jsou u obcí, které jsou se svozovými spolenostmi njak spojeny (pln i ásten je vlastní), což potvrzují i následující grafy. Graf. 2: Prmrné výdaje na obyvatele za období pro soukromé svozové spolenosti a poet obcí, které sváží /"012$ &'()*+)

9 Graf. 3: Prmrné výdaje na obyvatele za období pro veejné svozové spolenosti a poet obcí, které sváží To však zcela vyvrací výzkum, který provedl Szymanski [7], který sice dokazuje, že pro výši výdaj hraje charakter vlastnictví svozové spolenosti významnou roli a pi kontrahování se docílí vtších úspor a nižších výdaj, pokud je jako partner zvolen soukromý subjekt. Tomu však výsledky našeho výzkumu nenasvdují. U svozových spoleností v soukromém vlastnictví je prmr výdaj na obyvatele 525,70 K, zatímco u svozových spoleností ve veejném vlastnictví nebo neziskových je prmr výdaj na obyvatele 505,25 K. Tento údaj však zkresluje fakt, že soukromé spolenosti sváží tém 2x více obcí než veejné (438 soukromé a 232 veejné) a proto nemžeme vyvrátit Szymansikiho [7] výzkum. Navíc zde hraje roli i faktor chování obecních obchodních spoleností v rámci konkurenního prostedí, kdy tyto spolenosti fungují a chovají se jako spolenosti soukromé. Zvláš pokud mají charakter akciových spoleností, jak je tomu nap. u spolenosti RESPONO, u které mají obce dlouhodob jedny z nejnižších výdaj. Výzkum Szimanskiho [7] potvrzují také spolenosti SITA CZ, a. s. a van Gansewinkel, a. s., které patí na trhu k silným a SITA CZ, a. s. dokonce k nejsilnjším spolenostem. Prmrné výdaje obcí, kterým tyto spolenosti svážejí odpad, patí k nejnižším v Jihomoravském kraji. I proto není možné jednoznan potvrdit, že by pro obce bylo výhodnjší mít podíl na svozové spolenosti. A stejn tak není možné vyvrátit fakt o vlivu charakteru spolenosti na výši výdaj na nakládání s odpady. Navíc tento výzkum neešil otázku zpsobu kontrahování, které podle ady výzkum má na výši výdaj silný vliv. Napíklad podle Ochrany a kol. [13] je v pípad služeb nakládání s odpady nejdležitjším faktorem zpsob kontrahování služby, kdy za nejefektivnjší považují veejnou pípadn omezenou soutž. Závr Z výsledk analýzy je patrné, že v rámci sledovaného vzorku obcí je možné dospt k závru v tom smyslu, že výše výdaj není konkurenním prostedí jednoznan ovlivována. Hypotéza H 0, že vliv konkurence na ceny bude vyšší u obcí, které mají sousedy s jiným smluvním partnerem, nebo je zde pedpoklad nižších marginálních náklad konkurenní spolenosti pi zvažování expanze a pevzetí nového klienta byla v pípad jako celku vyvrácena a v pípad rozdlení na menší celky (okresy) nejsou výsledky jednoznané. /"012$ &'()*+)

10 Z pohledu vlivu charakteru vlastnictví na výši výdaj i zde není možné zaujmout jednoznané stanovisko. Je zejmé, že faktory, které výši výdaj ovlivují ve vyšší míe, jsou obchodní a cenová politika svozové spolenosti, zpsob kontrahování služby, které nebyly v této analýze zkoumány. Svou nezastupitelnou roli hraje také cena koncového zaízení. Proto bude následující výzkum zamen smrem k obchodní a cenové politice, zpsobu kontrahování a také na to, jak výši výdaj ovlivuje cena koncového zaízení. Literatura [1] Vrbová, M. Ekonomika odpadového hospodáství obcí v R, Odpady a obce, Díl. 60, íslo. 3, str , 2009 [2] Lombrano, A. Cost efficiency in the management of solid urban waste. Resources, Conservation and Recycling, Díl. 53, íslo 22, (2009), str [3] Savas, E. S. An empirical study of competition in municipal service delivery. Public Administration Review, Díl. 37, íslol. 6, (1977), str [4] Stevens, B. J. Scale, market structure, and the cost of refuse collection, Review of Economics and Statistics, Díl. 60, íslo. 3, (1977), str [5] McDavid, J. C. The Canadian experience with privatizing residential solid waste collection services. Public Administration Review, Díl. 45, íslol. 5, (1985) str [6] Domberger, S. Meadowcroft, S. A. Thompson, D. J. Competitive tendering and efficiency: the case of refuse collection. Fiscal Studies. Díl. 7, íslo. 4, (1986), str [7] Szymanski, S. The impact of compulsory competitive tendering on refuse collection services. Fiscal Studies, Díl. 17, íslol. 3, (1996), str [8] Gomez-Lobo A. Szymanski S. A law of large numbers: bidding and compulsory tendering for refuse collection contracts. Review of Industrial Organization, Díl. 18, íslol. 1, (2001), str [9] Brown, T.L. Potoski, M. Transaction Costs and Institutional Explanations for Government Service Production Decisions Journal of Public Administration Research and Theory, Díl. 13, íslo. 4 (2003), str [10] Pavel, J. Efektivnost obecních obchodních spoleností pi poskytování služeb. Politická Ekonomie, Díl. 55, íslol. 5, (2007), str [11] Nemec, J. Zmluvné zabezpeovanie verejných služieb. Ekonomický asopis, Díl. 50, íslol. 6, (2002), str [12] Nemec J. Meriková, B. Vítek L. Contracting-out at Local Government level: Theory and Selected Evidence from Czech and Slovak Republics. Public Management Review, Díl. 7, íslo 4, (2005), str [13] Ochrana, F. Fantová Šumpíková, M. Pavel, J. Nemec, J. a kol. Efektivnost zabezpeovánívybraných veejných služebna úrovni obcí, Praha: Nakladatelství VŠE, 2007 [14] Vyhláška. 323/2002 Sb., o rozpotové skladb Píloha [15] Soukopová, J. Bakoš, E. Assessing the efficiency of municipal expenditures regarding environmental protection, Environmental Economics and Investment Assessment III, Cyprus, WIT Press, str , 2010 [16] Soukopová, J. Struk, M. Methodology for the Efficiency Evaluation of the Municipal Environmental Protection Expenditure IFIP Advances in Information and Communication Technology, /"012$ &'()*+)

11 [17] Automatizovaný informaní systém ARIS. [online], [cit ], Dostupný z WWW: [18] Informaní systém ÚFIS. [online], [cit ], Dostupný z WWW: [19] Bakoš, E. Soukopová, J. Kaplanová, B. Porovnání vykazovaných environmentálních dat se zamením na úrove municipalit in Úetnictví a reporting udržitelného rozvoje na mikroekonomické a makroekonomické úrovni. Vydání první. Praha: Linde nakladatelství Praha, str , 2009 Impact of competition on expenditures on waste management of municipalities of South Moravian Region Jana SOUKOPOVÁ, Ivan MALÝ Masaryk University, Faculty of Economics and Administration, Department of Public Economy, Lipová 41a, Brno, soukopova@econ.muni.cz Summary The paper contains results of performed analysis and evaluation of municipal expenditure on solid waste management per capita and evaluation of the influence of environment competitiveness and character of company of the efficiency of these expenditures. Evaluation and comparison is performed on the 673 South Moravian municipalities. Keywords: waste management, competitiveness, efficiency, current municipal expenditure on waste management, the South Moravian Region. /"012$ &'()*+)