větev křižovatky - jízdní pruh nebo pás, který propojuje pozemní komunikace v oblasti křižovatky.

Transkript

1 ČSN Obsah: Druhy a typy křižovatek k Návrhové prvky křižovatek Posouzení délek rozhledu Kapacitní posouzení křižovatek Vybavení křižovatek (odvodnění, bezpečnostní prvky, osvětlení) větev křižovatky - jízdní pruh nebo pás, který propojuje pozemní komunikace v oblasti křižovatky. paprsek křižovatky - úsek pozemní komunikace na křižovatce od místa průsečíku os k hranici křižovatky. oblast křižovatky - prostor uvnitř hranic křižovatky. hranice křižovatky - místo, vněmž se mění původní příčný řez komunikace pro konstrukční uspořádání křižovatky průběžný pruh na křižovatce - jízdní pruh určený pro jízdní proud, který projíždí křižovatkou bez odbočení odbočovací pruh na křižovatce jízdní pruh určený pro jízdní proud, který vkřižovatce odbočuje vlevo nebo vpravo připojovací pruh na křižovatce jízdní pruh určený pro jízdní proud, který vkřižovatce odbočoval a má se zařadit do průběžného pruhu křižovatka - je místo, v němž se pozemní komunikace v půdorysném průmětu protínají nebo stýkají a alespoň dvě z nich jsou vzájemně propojeny. Za křižovatku se nepovažuje připojení lesních a polních cest, sjezdy k nemovitostem a připojení obslužných dopravních zařízení - např. čerpací stanice pohonných hmot, odpočívky apod. Jedná se o tzv. sjezd. křížení - je místo, v němž se pozemní komunikace v půdorysném průmětu protínají, aniž jsou vzájemně (fyzicky) propojeny, nebo místo, v němž se pozemní komunikace v půdorysném průmětu protíná s drážní komunikací, popř. s jinými zařízeními nebo vedeními (např. vodoteč). přejezd - úrovňové křížení pozemní komunikace s drážní komunikací, tzv.železniční přejezd, popř. úrovňové křížení cyklistického pruhu s jiným dopravním pruhem pozemní komunikace. Názvu se užívá i pro označení zpevněné části středního dělícího pásu sloužící k umožnění jízdy vozidla do opačného (odvráceného) jízdního pásu směrově rozdělené komunikace. přechod - úrovňové křížení pozemní komunikace s komunikací pro chodce mimoúrovňové křížení - křížení, v němž se komunikace protínají, ale jsou vedeny v různých úrovních nadjezd - mimoúrovňové křížení komunikace v úrovni nad jinou komunikací podjezd - mimoúrovňové křížení komunikace v úrovni pod jinou komunikací přechod - úrovňové křížení komunikace pro pěší s jinou komunikací nadchod - mimoúrovňové křížení komunikace pro pěší v úrovni nad jinou komunikací podchod - mimoúrovňové kříženi komunikace pro pěší v úrovni pod jinou komunikací funkční oblast křižovatky - fyzická oblast křižovatky a úseky křižujících se komunikací, na kterých řidiči vozidel uskutečňují rozhodování a provádějí manévry nutné před vjezdem do fyzické oblasti křižovatky. fyzická oblast křižovatky - plocha uvnitř hranice křižovatky konvenční křižovatka (úplná) - křižovatka, na které se všechny křižovatkové pohyby uskutečňují v oblasti křižovatky. nekonvenční křižovatka (neúplná) - křižovatka, na které se uskutečňuje jen část křižovatkových pohybů a zbývající pohyby se provádějí mimo oblast křižovatky. křižovatka se zalomenou předností - úrovňová křižovatka se třemi nebo čtyřmi paprsky, na které hlavní komunikace nesleduje přímý směr ale odbočuje vpravo nebo vlevo. nároží - plocha trojúhelníkového tvaru mezi obloukem okraje vozovky úrovňové křižovatky a vnějšími okraji přilehlých křižujících se jízdních pruhů, která umožňuje plynulé odbočení vpravo. samostatný sjezd - připojení sousední nemovitosti na silnici nebo místní komunikaci. sjezd - připojení účelové komunikace na silnici nebo místní komunikaci. Průplet - Jízdní manévr, při kterém dochází: Střetný (kolizní) bod - místo na křižovatce, na němž dochází k vzájemnému křížení, slučování nebo rozvětvování jízdních směrů -k postupnému připojování a odbočování vozidel (přípojný a odbočný bod jsou od sebe vzdálené) PRŮSEČNÁ KŘIŽOVATKA - 32 střetných bodů 8 přípojných + 8 odbočných + 16 křižných OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA -8 střetných bodů 4 přípojné + 4 odbočné -kekřížení vozidel pod malým úhlem 15 (přípojný a odbočný bod jsou blízké či splývají) Křižný bod - střetný bod, v němž se jízdní pruhy navzájem křižují Přípojný bod - střelný bod, v němž se dva nebo více jízdních směrů slučují do jednoho směru Odbočný bod - střetný bod, v němž se jeden jízdní směr rozvětvuje do dvou nebo více směrů 1

2 JAKO ARCHITEKOTONICKÝ PRVEK JAKO ARCHITEKOTONICKÝ PRVEK Rozdělení křižovatek Podle stupně usměrnění dopravy na: prosté křižovatky (křižovatky neusměrněné), na nichž nejsou dopravní směry rozčleněny do jednotlivých jízdních směrů, a to ani stavebními úpravami ani dopravními vodorovnými či svislými značkami. křižovatky částečně usměrněné, na nichž jsou některé vybrané dopravní směry stavebními úpravami (např. ostrůvky) a dopravními vodorovnými a svislými značkami rozčleněny do jednotlivých jízdních směrů. Obvykle je usměrnění provedeno pouze na hlavní či dopravně významnější komunikaci. usměrněné křižovatky, kde je stavebními úpravami a dopravními značkami přesně vymezen možný dopravní pohyb všech dopravních proudů. s dělícím ostrůvkem na vedlejší komunikaci, s řadicím pruhem pro odbočení vlevo, s řadicím pruhem pro odbočení vpravo, s připojovacím pruhem, se středním ostrovem: - nepojížděným, částečně či plně pojížděným. Rozdělení křižovatek Podle možnosti řízení dopravy na: křižovatky neřízené, kde přednost jízdy v daných dopravních směrech je dána pouze vyhláškou stanovenými pravidly provozu na pozemních komunikacích (hlavní a vedlejší směr, přednost zprava, pravidla pro chodce na přechodech aj.). křižovatky řízené, kde přednost jízdy je dána signálním plánem světelně signalizačního zařízení. (Pod řízenou křižovatkou není myšlena křižovatka, kde přednost v jízdě je určována přímým řízením provozu příslušníkem policie či jiné oprávněné osoby. Podmínkou je řízení í pomocí světelné signalizace. Podle výškové úrovně nivelet křižujících se komunikací na: křižovatky úrovňové, kde překřížení (případně styk) os křižujících se komunikací probíhá v jedné výškové úrovni. křižovatky mimoúrovňové, na níž jsou vzájemně propojeny pozemní komunikace křižující se (případně stýkající se) na dvou či více různých výškových úrovních. DÁLE JEN ÚROVŇOVÉ ÚROVŇOVÉ 6 ZÁKLADNÍCH VZORŮ KDY A JAKOU KŘIŽOVATKU POUŽÍT? Druh: úrovňová mimoúrovňová Typ: neřízená se světelnou signalizací, okružní ÚROVŇOVÉ PODKLADY PRO NÁVRH KŘIŽOVATEK situace stávajícího stavu alespoň vměř. 1: 500 údaje o křižujících se komunikacích: -výhledové kategorie komunikací -výhledové intenzity dopravy -výhledové skladby dopravních proudů (větší poloměry pro kamiony) -výhledové zavedení trasy MHD údaje o intenzitě dopravních proudů nejlépe hodinové intenzity průměrné a špičkové údaje o dopravních nehodách vestávajícíkřižovatce se zjišťuje: -výskyt nehod a jejich četnost -nejčastější typ nehod -nejčastější příčina nehod Pro nehody je rozhodující počet a typ střetných (kolizních) bodů - body křižné jsou nejnebezpečnější 2

3 1. ZMENŠIT ROZSAH PLOCH KDE MŮŽE DOCHÁZET KE KONFLIKTŮM Rozlehlé křižovatky umožňují provádění nestandardních manévrů (řazení vozidel, otáčení, najíždění do protisměrů apod.), nezajišťují psychologickou jistotu řidičů a je na nich možno snáze přehlédnout dopravní značení. Lze je proto považovat za mnohem nebezpečnější, než křižovatky usměrněné např. dopravním ostrůvky. ROZLEHLÁ KŘIŽOVATKA NEHODOVÁ LOKALITA BEZPEČNĚJŠÍ KŘIŽOVATKA 2. SNÍŽIT POČET STŘETNÝCH BODŮ - fyzickým znemožněním určitých dopravních pohybů v křižovatce znemožnění levého odbočení v křižovatce a jeho umožnění v odsunuté poloze - přestavbou komplikované křižovatky na okružní - přestavbou komplikované křižovatky na jednodušší typ viz dále 2. SNÍŽIT POČET STŘETNÝCH BODŮ CO SE ŠPATNÝM PŮVODNÍM ŘEŠENÍM? PŮVODNÍ NÁVR RH DŮLEŽITÉ: ZJISTIT NADŘAZENÉ PROUDY 3. ZAJISTIT VHODNÝ ÚHEL KŘÍŽENÍ Úrovňové křížení (připojení) paprsků vedlejší a hlavní komunikace se doporučuje v pravém úhlu. Šikmé křížení (připojení) lze provést jen v rozmezí úhlu 75 o až 105 o. Je-li úhel menší jak 75 o, resp. větší jak 105 o, upraví se směrové vedení osy vedlejší komunikace směrovým vychýlením pomocí oblouku s poloměrem větším nebo roven 150 m (nejméně však 50 m u silnic a 45 m u místních komunikací obslužných a komunikací účelových) tak, aby vlastní křížení (připojení) bylo kolmé. 4. SNÍŽIT RYCHLOST VOZIDEL NA VJEZDU DO Rychlost vozidel přijíždějících do křižovatky, zejména na příjezdu z vedlejší komunikace, by měla být co nejnižší. Pomalejší vozidla snáze dodržují přednosti v jízdě a případné kolize nemají fatální následky. Tohoto efektu lze dosáhnout pomocí vhodně navržených směrovacích, dělících nebo ochranných ostrůvků, přestavbou ramen křižovatky nebo přestavbou křižovatky na okružní. 5. PRO ZASTAVUJÍCÍ NEBO POMALU JEDOUCÍ VOZIDLA V KŘIŽOVATCE NAVRHNOUT ODBOČOVACÍ NEBO PŘIPOJOVACÍ PRUHY Realizací odbočovacích pruhů nebo zvýšením počtu průběžných pruhů se zvyšuje kapacita křižovatek i jejich bezpečnost. Použití těchto opatření zároveň znemožňuje předjíždění v křižovatce nebo v její těsné blízkosti. Oddělením odbočujících proudů se snižuje množství potenciálních konfliktních bodů a zároveň se snižuje závažnost nehod při nárazu do zadní části vozidla (především vlivem nižší rychlosti) 3

4 6. ZAJISTIT OCHRANU CHODCŮ Ochranu chodců lze nejlépe zajistit pomocí ochranných dopravních ostrůvků. 7. ZAJISTIT SROZUMITELNOST ORGANIZACE DOPRAVY V KŘIŽOVATCE Řidiči by, pokud možno, měli mít zajištěnu jednoznačnou srozumitelnost organizace dopravy v křižovatce, aby nedocházelo ke zmatkům v provozu (jednoznačné vymezení stop čar, jízdních pruhů, přechodů apod.). Ty snižují délku přechodu a zkracují čas nutný k bezpečnému přechodu vozovky nebo alespoň její části TO LZE ZAJISTIT: - použitím jednoduchých vzorů křižovatek - vhodným výškovým a směrovým řešením -usměrněním a vedením jednotlivých jízdních proudů v křižovatce opticky nebo fyzicky - dostatečným a včas viditelným a srozumitelným vyznačením tvaru a řazení před křižovatkou -zajištěním u vícepruhových komunikací, aby pravý jízdní pruh v mezikřižovatkovém úseku procházel v křižovatce jako přímý 8. ZAJISTIT PSYCHOLOGICKOU JISTOTU ŘIDIČE PRO ZAJIŠTĚNÍ PSYCHOLOGICKÉ JISTOTY ŘIDIČE JE NUTNO, ABY: 8. ZAJISTIT PSYCHOLOGICKOU JISTOTU ŘIDIČE SE ZALOMENOU PŘEDNOSTÍ A JEJICH ÚPRAVY - hlavní komunikace byla širší než vedlejší a aby byl zajištěn přímý průběh hlavní komunikace -byly yyzřízeny odbočovací a připojovací p pruhy na hlavní komunikaci - byly umístěny směrové ostrůvky a dopravní stíny do vedlejší komunikace - byla realizována opatření ke snížení rychlosti na vedlejší komunikaci před vjezdem do křižovatky (snížením počtu jízdních pruhů, zúžením krajnice) PŮVODNÍ NÁVRH Z TOHOTO POHLEDU JSOU NEJNEBEZPEČNĚJŠÍ SE ZALOMENOU PŘEDNOSTÍ!!! 9. ZAJISTIT PŘEHLEDNOST PŘEHLEDNOST LZE NEJLÉPE ZAJISTIT: - použitím kolmého křížení (viz bod 3) - zajištěním co největšího rozhledového pole a jeho udržování Úrovňová křižovatka pozemních komunikací se nesmí umístit na železniční přejezd přes pozemní komunikaci ani v jeho bezprostřední blízkosti (viz ČSN ). Úrovňová křižovatka se nesmí umístit tak, aby žádná její funkční plocha zasahovala do rozhledových trojúhelníků podle ČSN , (rozhledová pole pro řidiče silničních vozidel a chodce) TADY NĚCO JE Na to si opravdu dejte pozor a tyto situace nepodceňujte 9. ZAJISTIT PŘEHLEDNOST Častým nešvarem jsou např. kontejnery na odpadky nebo automobily umístěné v rozhledových trojúhelnících přechodu i v rozhledu přechodu pro chodce 4

5 10. ZAJISTIT VČASNOU VIDITELNOST VČASNOU VIDITELNOST LZE NEJLÉPE ZAJISTIT: - správným umístěním křižovatky z hlediska směrového a výškového - správným a v předstihu osazeným dopravním značením - dobře viditelným a vhodně umístěným světelně signalizačním zařízením (pokud je navrhováno) -zřízením dělících ostrůvků na vedlejší komunikaci - optickým odlišením prostoru křižovatky (např. změnou okolní výsadby, zvýrazněním prostoru křižovatky odlišným materiálem, vodorovným značením) - odlišným osvětlením křižovatky (intenzivnější osvětlení) 10. ZAJISTIT VČASNOU VIDITELNOST správné umístění křižovatky z hlediska směrového a výškového Vhodné umístění z hlediska směrového: v přímé z hlediska směrového vedení osy křižujících se komunikací, zejména osy hlavní komunikace je nejvhodnější umístění úrovňové křižovatky ve směrové přímé nejlepší řešení ve velkém směrovém oblouku pokud je nutno umístit křižovatku do směrového oblouku, pak poloměr oblouku by měl být minimálně odpovídající návrhové rychlosti hlavní komunikace zvýšené o 20 km/h Vhodné umístění z hlediska výškového vedení: ve vydutém (údolnicovém) zaoblení nivelety nejvhodnější vpřímkovém sklonu do 3 % přijatelné řešení Nevhodné je umístění křižovatky ve vypuklém zaoblení podélného profilu a nedoporučuje se v úseku se zvýšeným počtem jízdních pruhů ve stoupání a klesání nivelety. 10. ZAJISTIT VČASNOU VIDITELNOST správným a v předstihu osazeným dopravním značením 11. NEUMOŽNIT PŘÍMOU OBSLUHU NEMOVITOSTÍ VOBLASTI Sjezdy nebo vjezdy na pozemky nebo parkovacípruhyapásybyvždyměly být situovány mimo oblast křižovatky tak, aby nedocházelo k přejíždění jízdních pruhů (zejména přídatných) nebo k zastavování vozidel v průběžných nebo odbočovacích pruzích.. Tento požadavek, zejména ve městech, však nelze vždy přímo zajistit. Je pak nezbytné využít např. směrovacích a dělících ostrůvků a zamyslet se nad vhodnou organizací dopravy realizací parkovacích nebo zastavovacích zálivů, pásů apod. ÚROVŇOVÉ Vzdálenosti křižovatek na místních komunikacích (ČSN ): Vzdálenosti uspořádání Funkční skupina uspořádání křižovatek křižovatek v m jízdních pásů minimální A mimoúrovňové 1000 rozdělené - rozdělené 150 B mimoúrovňové, úrovňové nerozdělené (70 při vhodné organizaci dopravy) C úrovňové 50 rozdělená nerozdělené Vzdálenosti křižovatek na silnicích a dálnicích (ČSN ): Vzdálenost křižovatek v km na dálnicích a silnicích dálnice a s neomezeným přístupem Návrhová rychlost rychlostní silnice směrově směrově nerozdělené směrově rozdělené I. třídy II. a III. třídy rozdělené 120 4, ,0 2, ,5 2,0-80 3,0 2,0 2,0 1,5 70-1,5 1,5 1, ,0 0, ,25 ÚROVŇOVÉ Vzdálenosti křižovatek na místních komunikacích (ČSN ): Vzdálenost křižovatek se měří od os křižujících/připojovaných komunikací. V odůvodněných případech a při rekonstrukcích může vzdálenost křižovatek klesnout pod hodnoty uvedené v předchozí tabulce. Na komunikacích obslužných nižšího dopravního významu je vzdálenost křižovatek bez omezení. Vzdálenosti křižovatek na silnicích a dálnicích (ČSN ): Vzdálenost křižovatek bez přídatných pruhů se měří od os křižujících/připojovaných komunikací. Vzdálenost křižovatek s přídatnými pruhy (tedy i MÚK) se měří ve směru staničení o konce připojovacího pruhu první křižovatky k začátku odbočovacího pruhu druhé křižovatky 5

6 ÚROVŇOVÉ Vzdálenosti křižovatek na místních komunikacích (ČSN ): Vzdálenost křižovatek se měří od os křižujících/připojovaných komunikací. V odůvodněných případech a při rekonstrukcích může vzdálenost křižovatek klesnout pod hodnoty uvedené v předchozí tabulce. Na komunikacích obslužných nižšího dopravního významu je vzdálenost křižovatek bez omezení. ÚROVŇOVÉ Vzdálenosti křižovatek na silnicích a dálnicích (ČSN ): Vzdálenost křižovatek bez přídatných pruhů se měří od os křižujících/připojovaných komunikací. Vzdálenost křižovatek s přídatnými pruhy (tedy i MÚK) se měří ve směru staničení o konce připojovacího p pruhu první křižovatky k začátku odbočovacího pruhu druhé křižovatky Vzájemné vzdálenosti křižovatek lze v blízkosti větších sídelních útvarů (obce nad 30 tis. obyvatel) nebo rozsáhlých průmyslových aglomerací (průmyslové zóny s provozem nad voz/24 hod) snížit až o 50. ÚROVŇOVÉ Navrhování sjezdů a připojení k nemovitostem (ČSN ): Sjezdy připojující účelové komunikace a samostatné sjezdy připojující sousední nemovitosti (vjezdy do budov a na pozemky) se navrhují na místních komunikacích a na průjezdních úsecích silnic v souladu s požadavky uvedenými v tabulkách min. vzdáleností křižovatek. Na komunikacích funkční skupiny C a v odůvodněných případech i B mohou být samostatné sjezdy umístěny podle potřeby Navrhování sjezdů a připojení k nemovitostem (ČSN ): Sjezdy připojující účelové komunikace a samostatné sjezdy připojující sousední nemovitosti se nedovolují zřizovat na dálnicích a rychlostních silnicích, čtyř a vícepruhových silnicích s neomezeným přístupem a ostatních silnicích I. třídy (s výjimkou sjezdů určených pro správce komunikace). Pokud to neohrozí bezpečnost dopravy lze výjimečně zřídit sjezd na silnici I. třídy. V ostatních případech se sjezdy zřizují ve vzdálenost dle tabulky min. vzdáleností křižovatek (tyto vzdálenosti lze, pokud to neohrozí bezpečnost dopravy, snížit). Na silnicích II. a III. třídy kategorií S 7,5, S 6,5 a S 4,0 se vzdálenosti mezi sjezdy neomezují. ÚROVŇOVÉ Křížení komunikací s dráhami (ČSN ) Křížení místních komunikací s dráhami se zřizuje mimoúrovňově nadjezdem nebo podjezdem. Úrovňové křížení místní komunikace s dráhou (přejezd) se může navrhnout v odůvodněných případech se souhlasem silničního správního úřadu a drážního správního úřadu pouze na komunikacích funkční skupiny C případně Bnižšího dopravního významu (netýká se drah tramvajových). Křížení komunikací s dráhami (ČSN ) Křížení dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy s dráhami se zásadně zřizuje mimoúrovňově nadjezdem nebo podjezdem. U ostatních komunikacích se úrovňové křížení silnice s dráhou (přejezd) může navrhnout pouze v odůvodněných případech, a to se souhlasem silničního správního úřadu a drážního správního úřadu (a to výjimečně i u silnic I. třídy). Přejezd má být umístěn v přímém úseku silniční i železniční trasy. Šikmé křížení je možno provést do úhlu 45 6