Železniční dopravní infrastruktura a kvalita v dopravě

Transkript

1 Vědeckoechnický sborník ČD č. 29/2010 Ivo Hruban 1 Železniční dopravní infrasrukura a kvalia v dopravě Klíčová slova: kvalia dopravní infrasrukury, železniční doprava Úvod Kvalia dopravy nesoí sama osobě, ale e součásí celkového pohledu a přísupu společnosi ke kvaliě. Kvaliu dopravy voří dva celky, kerými sou kvalia dopravních a kvalia přepravních procesů. Kvalia dopravy e však sama o sobě součásí obecné kvaliy. Vazby v rámci kvaliy sou znázorněny na obrázku 1. Dopravní infrasrukura pak působí na obě složky dopravy. Kvalia Kvalia v dopravě Kvalia dopravního procesu Kvalia přepravního procesu Kvalia dopravní infrasrukury Obrázek 1:Vzah dopravní infrasrukury s kvaliou zdro auor Pohled na kvaliu v dopravě se vyvíel v čase seně ako na kvaliu obecně. Začáek posuzování kvaliy v dopravě přichází zhruba v 50. leech minulého soleí, kdy hodnocení obecné kvaliy bylo ve své 5. fázi. K nevěšímu rozvoi hodnocení kvaliy v dopravních podnicích dochází až v posledních leech. Tao skuečnos e dána vznikem konkurence mezi ednolivými druhy dopravy. Od é chvíle dochází ke snaze zabezpeči odpovídaící úroveň kvaliy poskyovaných dopravních služeb. 1 Ing. Ivo HRUBAN, nar. 1983, absolven Dopravní fakuly Jana Pernera Univerziy Pardubice v roce 2008, v současnosi inerní dokorand Kaedry echnologie a řízení dopravy Dopravní fakuly Jana Pernera Univerziy Pardubice 1

2 Vědeckoechnický sborník ČD č. 29/2010 Kvalia dopravních služeb v dopravě se v České republice řídí normami ČSN EN 13816:2003, ČSN EN 15140:2006, keré rozšiřuí normy IS0 9001:2009 na oblas dopravy. V železniční dopravě pak normy doplňue Nařízení EP a Rady (ES) č. 1371/2007 a Chara cesuícího. V poslední době se zeména silniční dopravci nechávaí akrediova cerifikáem. Do bylo v České republice cerifikováno kolem 170 společnosí, keré se zabývaí spedicí a dopravou. Drážní doprava byla zasoupena celkem šeskrá z oho železniční čyřikrá [1]. 1 Řízení kvaliy v ednolivých oborech dopravy v ČR V následuících odsavcích bude sousředěna pozornos na dopravu železniční, silniční a leeckou. Omezení e dáno skuečnosí, že vodní doprava má v České republice en minimální zasoupení a vzhledem ke savu vodních ces se edná spíše o dopravu rekreační. 1.1 Leecká doprava Snaha nabídnou cesuícímu y nelepší služby vedla od začáku leecké dopravy k zavedení managemenu řízení kvaliy neen u ednolivých dopravců, ale aké na leiších. Pro hodnocení leišních erminálů byla vypracována meodika hodnocení uspořádání leišních erminálů a eich propusnosi, kerá se v budoucnu uplanila i při budování sanic mera a posupně přechází i na železniční dopravu. 1.2 Silniční doprava Vzhledem k velkému množsví auodopravců vznikla snaha zvidielni se a nabídnou zákazníkům garanované kvaliní služby. Věšina velkých dopravců na poli silniční dopravy iž cerifikací prošla [1]. 1.3 Železniční doprava Vzhledem k dlouhodobé zakonzervovanosi savu, kdy na poli železniční dopravy působil eden dopravce a železnice vysupovala ako uniární podnik, nebyla kvaliě v minulosi přisuzována dosaečná váha. Proi omu se v Evropě začalo boova v roce 2001 přieím Prvního železničního balíčku. Vzhledem k velikosi původních železničních podniků e přechod k poskyování kvaliních služeb o něco pomaleší, než v iných dopravních oborech. 2 Vzah kvalia dopravní infrasrukura Kvaliu dopravy e řeba sledova vždy ze srany zákazníka. Kvaliní dopravní infrasrukuru zaišťue správce dopravní infrasrukury. Z hlediska hodnocení kvaliy dopravy sou cílovým zákazníkem sledovány následuící prvky [2]: 1 dosupnos 2 přísupnos 3 informace 2

3 Vědeckoechnický sborník ČD č. 29/ čas 5 péče o zákazníka 6 komfor 7 bezpečnos 8 ekologický dopad Dopravní infrasrukura může svou nedokonalosí zapříčini odklon od kvaliy v prvcích dosupnos, přísupnos, čas, komfor, bezpečnos a ekologický dopad. Jak e parné z obrázku 1 dopravní infrasrukura e pouhým edním prvkem ovlivňuící výslednou kvaliu dopravy, na druhé sraně však kvaliu výrazně ovlivňue. 3 Rozdíl mezi ednolivými druhy dopravy Správci silniční dopravní infrasrukury maí v oblasi zaišťování kvaliy dopravní cesy rozdílně silnou moivaci. To e dáno neen přísupy k aplikaci řízení kvaliy v ednolivých oborech, ale aké odlišnými vazbami na zákazníka. Při pohledu na ednolivé druhy dopravy lze vysledova dva přísupy: vazba přímá, edy konečný zákazník (uživael dopravy) správce infrasrukury vazba nepřímá, neboli konečný zákazník (uživael dopravy) dopravce správce infrasrukury. Vazby ako akové nevysupuí pouze ednolivě, ale i v různém uspořádání. Uspořádání lze z pohledu kvaliy charakerizova ako vhodné (obrázek 2) a nevhodné (obrázek 3). 3.1 Vhodně uspořádané vazby Vhodné uspořádání e z pohledu kvaliy výhodné, proože konečný zákazník edy (uživael dopravy) se podílí svým očekáváním na kvaliaivním savu dopravní infrasrukury přímo. Too uspořádání lze naí u silniční, leecké dopravy z čási vodní dopravy. V případě vodní dopravy není vliv uživaele dopravy na správce vodní cesy značný, proože vazba přímo se ve vnirozemské vodní dopravě vyskyue pouze u rekreační plavby. Je zde proo vidě, že neexisence dosaečně pevné vazby mezi konečným uživaelem dopravy a správcem vodních ces vede k nedosaečné kvaliě vodních ces na území České republiky. Zná e naopak vliv uživaele dopravy u dopravy silniční a leecké. V obou případech plaí, že oo uspořádání e dáno hisoricky, ale i zde lze naí drobné odlišnosi. Silniční doprava měla oo uspořádání i poměr mezi ednolivými vazbami shodný. V počáku éry leecké dopravy ak, ak i známe dnes, však převažovala vazba nepřímá, ale vzhledem k exisenci určié presiže a mezinárodního charakeru leecké dopravy, musela bý dopravní infrasrukura leecké dopravy charakerizována rovněž vysokou kvaliou, aby nesnižovala úroveň kvaliy leecké dopravy ako celku. 3

4 Vědeckoechnický sborník ČD č. 29/2010 Správce infrasrukury Dopravce Uživael dopravy Obrázek 2: Vhodné uspořádání vazeb rámci dopravního sysému zdro: auor 3.2 Nevhodně uspořádané vazby Nevýhodně uspořádané vazby naopak nademe u železniční dopravy. Zde e ao skuečnos dána hisorickým vývoem v posledních leech, kdy se z uniárních železničních podniků monopolního charakeru sávaí podniky působící na liberalizovaném rhu. Pro zaišění nediskriminačního přísupu na železniční síť byl vyvořen saus správce dopravní infrasrukury, kerý má ako eden z úkolů spravova železniční dopravní cesu. Z původního výhodného posavení správce infrasrukury = dopravce, edy obdobně ako v osaních dopravních oborech, kdy železnice měla bý schopná reagova přímo na kvaliaivní požadavky uživaele dopravy a zároveň vyhově požadavkům dopravce se při zprůhledňování financování a přivedení konkurence na rh s železniční dopravou kvaliaivní vzahy zkomplikovaly. Správce infrasrukury Dopravce Obrázek 3: Nevhodné uspořádání vazeb v dopravním sysému Uživael dopravy zdro: auor 4 Rozbor siuace na železnici Jak iž bylo popsáno v předchozím odsavci, s příchodem nového uspořádání železnice se kvaliaivní vzahy v omo oboru zkomplikovali. Uspořádání vazeb v rámci železniční dopravy znázorňue obrázek 4. Poskyovaná kvalia Vnímaná kvalia Cílová kvalia Hledaná kvalia Správce DC Dopravce Zákazníci Cílová kvalia Hledaná kvalia Poskyovaná kvalia Vnímaná kvalia Obrázek 4: Vazby kvaliy v železniční dopravě zdro auor 4

5 Vědeckoechnický sborník ČD č. 29/2010 Jak e parné, dopravce musí zvládnou požadova od správce dopravní infrasrukury akovou kvaliu dopravní infrasrukury, akou očekává eho zákazník. Dopravce edy nežádá úroveň kvaliy pouze podle svých pořeb, ale se snaží o získání akové kvaliy, aby se kvalia ím nabízené dopravní služby co nevíce přiblížila hledané kvaliě u eho poenciálních zákazníků, ak v nákladní ak v osobní dopravě. Samoní zákazníci oiž hledaí určiou kvaliu služby, kerou poom porovnávaí s kvaliou vnímanou a na základě ohoo srovnání (edy supně spokoenosi zákazníka) se rozhoduí, kerý způsob dopravy použií. Proo by mělo bý v zámu správce infrasrukury sledova i zámy poencionálních zákazníků dopravců. Vzhledem k zaměření článku na železniční dopravu se následuící odsavce budou zabýva siuací na železnici. 4.1 Dosupnos V oblasi dosupnosi hrae roli několik fakorů. Husoa dopravní síě společně se vzdálenosí zasávek od mís zámu zákazníků e rozhoduící pro výběr daného druhu dopravy. Cesuící oiž do doby pořebné k přepravě počíá i čas pořebný pro příchod (příezd) a odchod (odezd) z a na zasávku (1). T C = n + + ( i i 1 i i + i ; 1 ch odb / ček + ) i= 1 ;. (1) kde C T e celková doba přemísění mezi A a B n poče použiých dopravních prosředků doba pořebná na chůzi (míso A - zasávka, násupišě 1. dopr. ch prosředku násupišě 2. dopr. prosředku, násupišě n. sysému míso B) doba pořebná na odbavení/čekání na i+1. dopravní prosředek i; i+ 1 odb / ček i doba ízdy i. dopravním prosředkem. Všechny yo časy lze deerminisicky vyádři pomocí relaivně ednoduchých rovnic a ačkoli se o nezdá, e věšina z nich ovlivnielná dopravní infrasrukurou. Uspořádání dopravní síě a rozmísění zasávek má vliv na dobu pořebnou k chůzi na sanici/ zasávku. Tao doba e ovlivnielná i zasavením vozidla v zasávce a konfigurací sanice/zasávky, resp. uspořádáním zasávek v dopravním uzlu. 4.2 Přísupnos Předsavue sav zasávek, sanic, erminálů osobní dopravy, eich vybavení, keré v sobě zahrnue výšku násupišť a příchod na ně a erminálů nákladní dopravy včeně vybavení (rampy, manipulační prosředky s pevnou ízdní dráhou). 5

6 Vědeckoechnický sborník ČD č. 29/2010 V osobní dopravě e sále časěi kladen důraz na bezbariérový přísup alespoň do výpravní budovy a někerá násupišě. Mezi další hodnocené paramery paří mezera mezi vozidlem a hranou násupišě. 4.3 Čas Dopravní infrasrukura ovlivňue z hlediska časového neen cesuícího, ale i dopravce Pohled cesuícího Časové hledisko ovlivňue dopravní infrasrukura u zákazníka přímo a nepřímo. Přímo svou vlasní dosupnosí viz kapiola 4.1 a délkou času pořebného k přepravě. Na délce času přepravy v omo globálním poeí se podílí i dosupnos, edy vzdálenos násupního a výsupního mísa od mísa zámu cesuícího. Čím delší bude vzdálenos překonávaná k dosažení daného dopravního sysému, ím bude daný dopravní sysém pro cesuící méně arakivní. K celkové cesovní době T C cesuící přidávaí dobu, kerou sou ochoni olerova, ako rezervu pro případné zpoždění. Tao doba e ve věšině případů neměnná, zeména, edná-li se o zákazníky využívaící služby veřené hromadné dopravy pravidelně. Každé další zpoždění e pak bráno ako odklon od očekávané kvaliy služby. n i= 1 ( i i+ 1 i ; i+ 1 i ch + odb ček + ) rez Z ; T = / + (2) kde Z T e celková doba přemísění mezi A a B, n e poče použiých dopravních prosředků, ch i; i+ 1 odb / ček i rez e doba pořebná na chůzi (míso A - zasávka, násupišě 1. dopr. prosředku násupišě 2. dopr. prosředku, násupišě n. sysému míso B), e doba pořebná na odbavení/čekání na i+1. dopravní prosředek, e doba ízdy i. dopravním prosředkem, e doba rezervy, do keré cesuící zahrnue zpoždění. 6

7 Vědeckoechnický sborník ČD č. 29/2010 V nákladní dopravě zákazníci věšinou vyžaduí přesnos dodání a minimální dobu neprodukivních časů (e edy výhodné mí vlečku alespoň na ednom konci přepravy) Pohled dopravce Pro dopravce e rozhoduící sav infrasrukury, eí uspořádání a vybavení, keré společně ovlivňuí echnologické časy a ízdní dobu ím i sesavu ízdního řádu a požadavky na provozní zaměsnance. Dalším závažným problémem e kapacia saničních a raťových koleí. Nedosaečná kapacia se proevue v poslední době zem. díky inegrovanému akovému ízdnímu řádu. Omezuící fakory sou poče koleí a eich délka, uspořádání zhlaví sanice, yp zabezpečovacího zařízení, uspořádání násupišť a příchod na ně. I použiá vozidla pak mohou mí při dané konfiguraci dopravní infrasrukury vliv na výslednou kvaliu železniční dopravy. Například i dopady nevhodně konfigurované sanice pro obra klasické soupravy e možné sníži použiím vraných souprav nebo ednoek. Obray klasických souprav ve sanici lze vyádři rovnicí (3) T = + + obr. soupr od posun př (3) Kde T orb.soupr. e doba pořebná k obrau soupravy od e doba pořebná k odvěšení hnacího vozidla od soupravy, př e doba pořebná pro přivěšení vozidla, posun e doba posunu. Doba posunu lze vyádři ako: kde 3 v náv nav vyh výh výh výh v posun = i i i = 1 v náv e ízda od soupravy k návěsidlu, ppc rpc ( + ) + + (4) ček ZS = 1 nav vyh e doba ízdy od návěsidla po určenou výhybku, výh výh e ízda na opačnou sranu sanice, výh v e ízda od návěsidla (výhybky) k soupravě, ppc i e čas pořebný pro posavení i-é posunové cesy, rpc i e čas pořebný pro rušení i-é posunové cesy, e čas vyčkávání pro vykonání následuící operace z důvodu ček obsazení prvku infrasrukury iným úkonem, ZS e čas pořebný pro přechod srovedoucího z kabiny do kabiny. 7

8 Vědeckoechnický sborník ČD č. 29/2010 Ve vzorci lze provés zednodušení, doby ppc a rpc můžou bý nulové, pokud budeme uvažova, že posunovou cesu lze posavi během odvěšování hnacího vozidla, nebo během přechodu srovedoucího z edné do druhé kabiny. Naopak výh výh doba se může dále děli, pokud budeme uvažova, že posunová cesa pro hnací vozidlo bude posavena na kole, na keré iž soí iný vlak a bude edy nuné vyčka eho odezdu a rozpadu vlakové cesy za ímo vlakem. U obrau ednoky, nebo vrané soupravy sice aké vyskyue čas pořebný pro přechod srovedoucího z kabiny do kabiny, kerý e ale delší o délku chůze srovedoucího soupravou a případné uzamykání a odemykání dveří. Čas obrau v omo případě se spočíá ako: (5) kde e doba pořebná na obra ednoky, e přechod srovedoucího z kabiny do kabiny, doba pořebná pro výsup všech a násup všech cesuících. U neperonizovaných nebo poloperonizovaných sanic se siuace ešě komplikue vzhledem pořebě zamezi ohrožení cesuících. Je-li sanice vybavena cesovými návěsidly e možné uvažova s násupišními inervaly, keré by měli zamezi víždění vlaku do cesuících. Narůsaící doba obrau ve sanici si vynucue pořízení dalších souprav, nebo prodloužení inervalů mezi vlaky. Při seném obemu finančních prosředků, za keré e pořeba pořídi více vozidel, pak dochází ke snížení kvaliy. 4.4 Komfor V oblasi komforu se dopravní cesa proevue zeména svým povrchem a usnadněním pohybu cesuících. Jedná se o geomerickou polohu kolee, zavedení bezsykové kolee a výhybek s přesavielnou srdcovkou. Úpravy infrasrukury by v omo směru měly směřova i k odsranění zbyečných pomalých ízd a nucenému brzdění zem. u vlaků osobní dopravy, ve keré sou zákazníci na brzdění více ciliví než u dopravy nákladní. V rámci dopravy osob e pak žádoucí vybavi peronizované sanice výahy/eskaláory, keré zednoduší přísup na násupišě. 4.5 Bezpečnos V rámci bezpečnosi e kladen důraz na omezení vlivu lidského činiele a pasivní bezpečnos. U železnice se proevue zeména snahou o vybavení raí a vozidel zabezpečovacím zařízením s omezením vlivu lidského činiele na provoz, nebo alespoň eho konrolou. Odsranění nadbyečných železničních přeezdů a budování mimoúrovňových křížení s pozemními komunikacemi. Budování mimoúrovňových přísupů na násupišě v železničních sanicích vede ke zvýšení bezpečnosi cesuících. 8

9 Vědeckoechnický sborník ČD č. 29/ Ekologický dopad Opaření v oblasi dopravní infrasrukury směřuí zeména na omezení hluku (budování proihlukových zdí, zvěšování poloměru oblouků) a do oblasi ochrany spodních vod (zaišěním odvodnění drážního ělesa). Závěr Jednolivým kriériím přidávávaí zákazníci určié váhy, podle kerých hodnoí dopravní službu. Výslednou kvaliu dopravního procesu ovlivňue echnický sav, echnické paramery, propusnos dopravní infrasrukury a klimaické podmínky. Ne všechny paramery sou ovlivnielné správcem dopravní infrasrukury. Na druhé sraně zásahy do infrasrukury vyžaduí nemalé finanční prosředky a realizace věších zásahů rvá delší časový úsek, proo by se měli děla s ohledem na pořeby zákazníka, edy na finálního uživaele dopravy. Vzhledem k neexisenci přímé vazby mezi konečným zákazníkem a správcem infrasrukury e v odvěví železniční dopravy nunos, aby správce infrasrukury vedl dialog s dopravci, keří působí na eho síi, aby sav dopravní infrasrukury neodrazoval zákazníky od využívání železniční dopravy. Výběrem vhodných opaření e možné zvýši kvaliaivní úroveň ve více sledovaných oblasech v rámci provedení ednoho opaření. Příspěvek vznikl za podpory Insiucionálního výzkumu MSM Teorie dopravních sysémů Univerziy Pardubice. Použiá lieraura: [1] PROVIDENCE.CZ Cerifikace sysémů řízení. [online][ciováno ] Dosupné z: hp:// [2] ČSN Doprava - Logisika a služby - Veřená přeprava osob - Definice akosi služby, cíle a měření. Praha, Český normalizační insiu 2003 [3] ČSN EN (762011) Veřená přeprava osob - Základní požadavky a doporučení pro sysémy hodnocení kvaliy poskyované služby. Praha, Český normalizační insiu 2007 [4] ČSN EN IS0 9001:2009 Sysémy managemenu kvaliy Požadavky. Praha, Český normalizační insiu 2009 [5] Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. řína 2007 o právech a povinnosech cesuících v železniční přepravě. Úřední věsník EU, L 315, Praha, březen 2010 Lekoroval: Ing. Jiří Kolář, Ph.D. ČD, KNP 9