Kultura školy Culture of school

Transkript

1 Kultura školy Culture of school Jana Zounková Abstrakt Kultura školy je důležitou součástí každé školy. Tvoří ji složky materiální a nemateriální povahy. Teoretická část článku se zabývá vymezením pojmu kultura a jejími prvky. Výzkumná část je věnována dotazníkovému šetření, jehož účelem bylo zjistit, jak je vnímána kultura školy. Respondenty byli studenti České zemědělské univerzity v Praze, kteří své názory na kulturu školy vztahovali nejen ke studiu na vysoké škole, ale i na škole střední. Klíčová slova škola, studenti, kultura školy, prvky kultury, typ kultury Abstract Culture of school is important component of each school. It consits of material and nonmaterial components. Theoretical part of the paper deals with definition of notion culture and the elements of culture. The purpose of the research was to determine perception of culture of school. The respondents were students of Czech University of Life Sciences. Their opinions were based on study at university and high schools. Key Words school, students, culture of school, elements of culture, type of culture

2 ÚVOD Kulturu školy lze přirovnat k charismatu, neboť vykazuje určité kouzlo, kterým působí. Vše však závisí na tom, zda je sdílená. Měla by především vycházet z poslání školy, kterým je poskytování vzdělávání. Je důležité uvést, že tvůrcem kultury školy není jen management školy, ale mnohem širší skupina zahrnující pedagogy, další pracovníky školy a žáky či studenty. V současné době se kultura školy může dostat do popředí zájmu v souvislosti se slučováním středních škol, kdy jedna škola zanikne společně s její kulturou a převezme kulturu školy jiné. Dále může nastat situace, že se obě školy budou snažit vybudovat kulturu školy zcela novou. CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem článku je realizovat sondu do vnímání kultury školy a nalézt odpovědi na to, které faktory na ni mají zásadní vliv. Teoretická část článku je zpracována na základě prostudování odborné literatury domácích a zahraničních autorů. Dotazníkové šetření se uskutečnilo v prosinci roku Respondenty byli studenti České zemědělské univerzity v Praze bakalářských oborů. Své názory na kulturu školy respondenti vztahovali nejen ke studiu na vysoké škole, ale zejména ke studiu na střední škole. Celkem bylo osloveno více než 40 respondentů. TEORETICKÁ VÝCHODISKA Vymezení pojmu kultura Organizační kultura je označována za klíčový nástroj public relations (Šedivý, Medlíková 2012). Kultura zasahuje do sféry materiální i nemateriální (Řezáč 2009). Za vhodné se jeví srovnání užšího a širšího pojetí organizační kultury. V užším pojetí zahrnuje organizační kultura jen nemateriální prvky (např. pravidla chování, normy, tradice atd.). Zatímco v širším pojetí obsahuje i prvky materiální povahy (Srpová, Řehoř a kol. 2010). Dle Trunečka (2004) má na organizační kulturu vliv deset faktorů: 1. tvorba strategie a cílů důležitý je způsob jejich stanovení 2. informovanost pracovníků působí jako motivační faktor 3. neformální struktura vzniká v případě, že je formální struktura nefunkční 4. odpovědnost a pravomoc je spojena zejména se stylem řízení 5. styl řízení ovlivňuje příznivě či naopak nepříznivě pracovní atmosféru 6. motivace finančního či jiného charakteru

3 7. výběr, výcvik a povyšování zaměstnanců zejména výběr nositelů hodnot organizace 8. pracovní podmínky souvisí s bezpečností práce a usnadněním pracovní činnosti 9. estetika vytváření určitého dojmu 10. internacionalita ve spojitosti se sledováním světového trhu a využíváním zkušeností ze zahraničí Ve vazbě na intenzitu ovlivňování jednání se rozlišuje silná či slabá kultura. Silná kultura by měla vykazovat tyto znaky: pregnantnost, rozšířenost a zakotvenost (Srpová, Řehoř a kol. 2010). Truneček (2004) uvádí další rysy, které jsou charakteristické pro silnou organizační kulturu: - východiskem je podnikatelská strategie - vytvoření podmínek pro fungování týmů - nedochází k potlačení kritiky atd. Jako výhody silné organizační kultury je možné uvést jednoznačnou komunikaci, rychlé rozhodování, snížení kontroly, zvýšení motivace, tvorbu týmového ducha (Srpová, Řehoř a kol. 2010). Výčet výhod dále doplňuje Truneček (2004) např. o podporu loajality vůči organizaci a tvorbu příznivého pracovního klimatu. Na druhou stranu může silná kultura vykazovat jisté nevýhody, kterými může být tendence k uzavřenosti, fixace na tradiční vzory či kolektivní snaha se vyhnout kritice (Srpová, Řehoř a kol. 2010). Sílu či slabost organizační kultury ovlivňují subkultury (Srpová, Řehoř a kol. 2010). Z hlediska velikosti škol se subkultury vyskytují především ve velkých školách (Světlík 2006). Subkultury představují relativně samostatné kultury, které vznikají mezi různými úrovněmi řídící hierarchie či mezi jednotlivými funkčními oblastmi (Srpová, Řehoř a kol. 2010). Jedním z možných způsobů, jakým si subkultury udržují moc je omezený přístup k jejich znalostem nebo vykonávání rituálních činností (Brooks 2003). Handy (in Světlík 2006) rozlišuje následující typy kultury školy: 1. klubová kultura - vyskytuje se v malých školách. Dochází v ní k centralizaci moci. Nevýhodu této kultury představuje závislost na řediteli školy, která je spojená s malou samostatností. 2. kultura rolí je založena na správném postupu a plnění úkolů. Uplatnění nachází ve stabilním prostředí. 3. kultura založená na úkolech její předností je flexibilita a rychlost odezvy na nové úkoly. 4. kultura zaměřená na jednotlivce ve školním prostředí se tento typ kultury vyskytuje jen vzácně. Zaměřuje se hlavně na individualitu. Pfeifer a Umlaufová (1993) uvádějí další typy organizační kultury:

4 1. kultura ostrých hochů je charakterizována vysokou mírou rizikovosti podnikání a rychlou zpětnou vazbou trhu. Pozornost věnuje individuálním výkonům. 2. kultura přátelských experimentů pro tuto kulturu je typická malá míra ohrožení a podpora tvorby týmů. 3. kultura jízdy na jistotu je orientována na silnou kontrolu, prověřování a osvědčené postupy. 4. kultura mašliček zaměřuje se na výkaznictví a vyskytuje se ve státní správě, školství atd. Prvky kultury Základ kultury tvoří hodnoty, normy a vztahy (Světlík 2006). Řezáč (2009) a Světlík (2006) se shodují v názoru, že jádro tvoří hodnoty. Řezáč (2009) jádro dále obohacuje o přesvědčení a postoje. Hodnota vyjadřuje to, čemu je přikládán význam (Řezáč 2009). Pfeifer a Umlaufová (1993) člení hodnoty na instrumentální a morální. Podstatou instrumentálních hodnot je dosažení uspokojení. Morální hodnoty souvisejí s hrdostí či ponížením. Tvorba organizační kultury vyžaduje sladit hodnoty jednotlivců a organizace (Pfeifer, Umlaufová 1993). Poněkud nejednotné se jeví označení skupin prvků organizační kultury jednotlivými autory. Světlík (2006) vymezuje prvky jako symboly (symboly chování, verbální symboly a vizuální symboly). Naproti tomu Řezáč (2009) rozděluje prvky kultury na artefakty, verbální chování a nonverbální chování. Světlík (2006) však podotýká, že... není možné udělat jednoznačnou dělicí čáru mezi jednotlivými skupinami symbolů. Jak již bylo dříve uvedeno, z širšího pojetí kultury organizace vyplývá, že kultura obsahuje prvky materiální a nemateriální povahy (Srpová, Řehoř a kol. 2010). Materiální prvky mohou sehrát důležitou roli zejména při získávání nových uchazečů o studium, kteří si na jejich základě vytvářejí první dojem o škole. Příkladem těchto prvků jsou propagační předměty, školní časopisy, diplomy, fotografie atd. Dalším důležitým prvkem bývá logo, které odráží modernost a reprezentuje školu (Světlík 2006). Nemateriálním prvkem je řeč, která dle Světlíka (2006) znamená... nejdůležitější prostředek pro zprostředkování hodnot a norem školy. Vyprávění historek a příběhů představuje spojovací most mezi přítomností a minulostí a umožňuje je předávat dále. Existence hrdinů má v kultuře školy své opodstatnění, neboť může ovlivnit rozvoj školy. Na základě míry formálnosti je možné rozlišit rituály a ceremoniály. Rituály (např. ples školy, oslavy založení atd.) upevňují hodnoty a normy školy a jsou formálnější než ceremoniály (Světlík 2006). VÝSLEDKY A DISKUSE V rámci dotazníkového šetření byli respondenti absolventy středních odborných škol (58,1 %), gymnázií (39,5 %) a vyšších odborných škol (2,3 %). Respondenti považují celkově kulturu školy za důležitou, neboť pro 44,2 % respondentů je rozhodně a pro 55,8 % spíše důležitá, tj. žádný respondent neuvedl zápornou odpověď.

5 Za hlavní faktor, který ovlivňuje kulturu školy, respondenti označili přístup pedagogů ke studentům/žákům (88,4 %). Na druhém místě respondenti uvedli spolupráci školy s různými organizacemi (76,7 %). Neméně důležitým faktorem je dle respondentů vysoce kvalifikovaný pedagogický sbor (65,1 %), vztahy mezi pedagogy navzájem (60,5 %) a moderní vybavení školy (51,2 %). Jako zajímavé se jeví uvedení umístění školy (37,2 %), které je možné spojit s regionem, ve kterém se daná škola nachází a kde může hledat příležitosti ke svému rozvoji. Kultura školy může být též ovlivněna regionálními tradicemi, jež mohou působit na její postoje. Kompletní výsledky zobrazuje graf č. 1. Graf č. 1: Faktory, na kterých závisí kultura školy nízký či zcela žádný výskyt sociálněpatologických jevů účast studentů/žáků na soutěžích spolupráce s různými organizacemi vysoce kvalifikovaný pedagogický sbor umístění školy (poloha) výborné výsledky vzdělávání přístup pedagogů ke studentům/žákům vztahy mezi pedagogy moderní vybavení školy 0% 20% 40% 60% 80% 100% Zdroj: Vlastní zpracování Respondenti se též vyjadřovali k tomu, co vizuálně upoutá jejich pozornost ve škole. Nejvíce kladli důraz na materiální vybavení školy (ICT, nábytek atd.) (95,3 %) a dále na vzhled budovy školy (55,8 %). Zájem projevili o provedení informačních brožur či letáků (41,9 %). Za znepokojivé, lze označit, že jen 4,7 % respondentů se zajímá o vzhled webových stránek školy, neboť v současné době hrají informační a komunikační technologie důležitou úlohu v propagaci školy. Respondenti spíše sledují způsob oblékání studentů/žáků i pracovníků školy (37,2 %) (viz graf č. 2).

6 Graf č. 2: Pozornost věnovaná vizuálním prvkům možnost posezení pro studenty webové stránky školy vzhled budovy školy oblékání pracovníků a studentů/žáků zpracování informačních brožur, letáků apod. logo školy vybavení školy 0% 20% 40% 60% 80% 100% Zdroj: Vlastní zpracování V oblasti komunikace s pedagogy či vedením školy se respondenti zaměřují především na způsob svého mluveného projevu (69,8 %) než na psaný projev (55,8 %). Z tohoto zjištění lze usoudit, že psaní nečiní problém, jako je tomu v případě mluvy, neboť je zde určitá časová prodleva na promyšlení stavby textu. V mluveném projevu je třeba okamžitě reagovat. Jen malá část respondentů se nezabývá svým psaným ani mluveným projevem, tj. píší a hovoří, tak jak jsou zvyklí v běžné komunikaci. Celkem 39,5 % respondentů se soustředí jak na psaný, tak i mluvený projev. Kultura školy by měla zejména stimulovat motivaci ke studiu (81,4 %) a spolupráci mezi studenty/žáky a učiteli (74,4 %). Shodné procento respondentů, tj. 55,8 % uvedlo, že by kultura školy měla podporovat pocit sounáležitosti ke vzdělávací instituci a důvěryhodnost veřejnosti (graf č. 3). Graf č. 3: Kultura školy stimulace důvěryhodnost v očích veřejnosti spolupráce mezi studenty/žáky a učiteli pocit sounáležitosti ke vzdělávací instituci motivace studentů/žáků ke studiu 0% 20% 40% 60% 80% 100% Zdroj: Vlastní zpracování

7 Otázkou je, jakou podobu by měla mít ideální kultura školy. Spolupráce učitelů a studentů/žáků (90,7 %) představuje hlavní pilíř, na kterém by měla být založena kultura školy. Dále je možné uvést naslouchání potřebám studentů/žáků (79,1 %) ze strany učitelů a vedení školy. Nelze opomenout i spolupráci mezi učiteli (51,2 %), která předpokládá vzájemnou komunikaci. Vedení školy by mělo naslouchat potřebám učitelů (58,1 %) a zároveň by mělo být autoritou (32,6 %). Za povšimnutí stojí fakt, že respondenti upřednostňují naslouchání potřebám studentů/žáků před nasloucháním potřebám učitelů ze strany vedení školy. Možným vysvětlením může být to, že respondenti jsou sami studenty. Jen zanedbatelné procento (2,3 %) věnovalo pozornost jednomu z materiálních prvků, kterým je logo školy. (graf č. 4). Graf č. 4: Ideální kultura školy vystupování učitelů a studentů/žáků kvalitní logo autorita vedení školy naslouchání potřebám učitelů ze strany vedení školy naslouchání potřebám studentů/žáků ze strany učitelů a vedení školy vzájemná spolupráce mezi učiteli spolupráce učitelů se studenty/žáky 0% 20% 40% 60% 80% 100% Zdroj: Vlastní zpracování ZÁVĚR Kultura má v životě školy nezastupitelnou úlohu. Je výsledkem práce managementu školy, učitelů, ostatních pracovníků školy i studentů/žáků. Kultura školy může představovat i určitou konkurenční výhodu ve smyslu odlišení se od jiných škol. Odráží se v ní sdílené hodnoty, normy, tradice a vykonávané rituály, které jsou pro každou školu jedinečné. Z výzkumného šetření vyplynulo, že kultura školy je důležitá a jejím záměrem by měla být stimulace motivace ke studiu. Ideální kultura školy by měla být založena především na spolupráci učitelů se studenty/žáky. Z uvedeného lze vyvodit, že studenti/žáci projevují zájem o utváření kultury školy. Na druhou stranu však vyžadují naslouchání jejich potřebám.

8 LITERATURA Brooks I. (2003): Firemní kultura: jedinci, organizace a jejich chování. Computer Press, Brno; ISBN Pfeifer L., Umlaufová M. (1993): Firemní kultura: síla sdílených cílů, hodnot a priorit. Grada, Praha; ISBN X. Řezáč J. (2009): Moderní management: Manažer pro 21. století. Computer Press, Brno; ISBN Srpová J., Řehoř V. a kol. (2010): Základy podnikání: Teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. Grada Publishing, Praha; ISBN Světlík J. (2006): Marketingové řízení školy. ASPI, Praha; ISBN Šedivý M., Medlíková O. (2012): Public relations, fundrasing a lobbing. Grada Publishing, Praha; ISBN Truneček J. (2004): Znalostní podnik ve znalostní společnosti. Professional Publishing; ISBN